10 C 53/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 276 000 Kč s příslušenstvím I) Žalovaná je povinna uhradit žalobci 86 134,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 189 865,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v požadavku za zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 276 000 Kč za období od [datum] do [datum]. III) Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] domáhá po žalované finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení, které bylo vedeno před Okresním soudem v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem naříkaného řízení bylo vypořádání podílového spoluvlastnictví, což žalobce nepovažuje za věc složitou, a naopak žalobce namítá, že řízení bylo zatíženo několika obdobími výrazných průtahů, proto je nutno na celkovou délku řízení hledět jakožto na nepřiměřenou. Žalobce uvádí, že jeho vliv na délku řízení byl zanedbatelný, maximálně v rozsahu 1/13. Naopak význam řízení pro něj byl vyšší, neboť ceny nemovitostí mezi rokem 2007 a 2013 výrazně stouply.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání z [datum]. Žalovaná uzavřela, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení, a žalobce odškodnila konstatováním porušení práva. Žalovaná vyšla z toho, že naříkané řízení bylo značně složité, zejména s ohledem na rozsáhlé dokazování a opakované znalecké zkoumání, a zejména bylo zásadně ovlivněno chováním obou účastníků, kteří opakovaně žádali o odročení jednání, především jednáním žalobce, který vědomě a dlouhodobě znemožňoval vypracování soudem zadaného posudku a bránil znalkyni v prohlídce nemovitostí. Rovněž omluvy žalobce shledala žalovaná jakožto nedůvodné a účelové. Žalovaná rovněž poukazovala na to, že žalobce odcizil ze spisu založené CD. Konstatování porušení práva je adekvátní formou zadostiučinění s ohledem na tyto skutečnosti.

3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované uplatnil, a to dne [datum].

4. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Kolíně soud zjistil následující. Žalobce v naříkaném řízení v postavení rovněž žalobce podal dne [datum] žalobu proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž se jednalo o žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce a žalovaná byli podílovými spoluvlastníky domu [číslo popisné] v KÚ [k. ú.] a žalobce se žalobou domáhal zrušení tohoto podílového spoluvlastnictví přikázáním nemovitostí do svého výlučného vlastnictví a úhrady vypořádacího podílu ze strany žalobce žalované ve výši 560 000 Kč. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku, žalobce jej uhradil [datum]. Soud vyzval žalovanou k vyjádření k žalobě [datum], tato žádá o prodloužení lhůty k vyjádření [datum]. Poté se vyjadřuje [datum]. Dne [datum] ukončuje žalobce právní zastoupení. Dne [datum] žalovaná dokládá potřebný počet vyhotovení svého vyjádření. Jednání je nařízeno [datum]. Žalobce si volí nového právního zástupce [datum]. Jednání se koná [datum], oba účastníci souhlasí s nařízením soudního znaleckého posudku na zjištění ceny předmětné nemovitosti s tím, že poté je možné i mimosoudní vyřešení předmětu řízení. Jednání je odročeno za účelem ustanovení znalce a vypracování znaleckého posudku. Soud ustanovuje znalce [datum]. Účastníkům je uložena povinnost uhradit zálohu výši 4 000 Kč. Žalobce zálohu uhradil [datum], žalovaná zálohu neuhradila. Žalovaná sděluje [datum], že je v cizině, z toho důvodu zálohu zaplatí až na počátku července [rok]. Soud zasílá spis znalci [datum]. Znalec [titul]. [příjmení] vrací spis s vypracovaným posudkem [datum]. Žalovaná se vyjadřuje k posudku [datum], žalobce [rok]. Žalobce zakládá vlastní znalecký posudek [titul] [příjmení]. Žalovaná reaguje na stanovisko žalobce [datum], soud stranám podání přeposílá a nařizuje jednání na [datum]. O odročení jednání žádá znalec z důvodu zdravotního vyšetření. Soud odročuje jednání na [datum]. Žalobce se vyjadřuje [datum]. Jednání se koná [datum], je slyšen znalec [titul]. [příjmení]. Strany navrhují vyžádání dalších důkazů od třetích stran, konkrétně Stavebního úřadu a trestní spis a soud odročuje jednání na [datum]. Soud rozhoduje [datum] o znalečném a vyžádává požadované listiny od třetích subjektů. Jednání se koná [datum], jsou čteny listiny od Stavebního úřadu a jednání je odročeno za účelem ohledání na místě dne [datum]. Přípisem z [datum] řeší soud otázku kolaudace předmětné nemovitosti se stavebním úřadem a žádá zaslání příslušných listin. Stavební úřad reaguje [datum] Stavební úřad sděluje, že kolaudační řízení je od [datum] doposud přerušeno. Žalovaná se vyjadřuje [datum]. Žalobce reaguje [datum]. Soud poté nařizuje další jednání na [datum], toto jednání se koná, soud čte listinné důkazy, je čten i trestní rozsudek, z něhož se podává, že [role v řízení] [anonymizováno 13 slov] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. Soud poté jednání odročil na [datum]. V mezidobí doručuje prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně listiny Obvodní soud pro Prahu 8, neboť se tamnímu opatrovnickému soudu doručovat nedaří. Právní zástupce žalobce žádá o odročení nařízeného jednání z důvodu kolize a soud toto odročuje na [datum]. Poté žádá žalovaná o odročení jednání nařízeného na [datum]. Žalobce zakládá další listiny [datum]. Jednání je proto odročeno na [datum], toto jednání se koná, soud avizuje záměr rozhodnout částečným rozsudkem, zejména z důvodu komplikovaného nároku z titulu investic ve výši 159 500 Kč. Jednání je poté odročeno za účelem provedení nově navržených důkazů na [datum]. Toto jednání se koná, je slyšen svědek [příjmení]. Žalovaná na tomto jednání vznáší námitku podjatosti soudce a soud jednání označuje za účelem jejího vyřešení. Věc je předložena nadřízenému soudu [datum], a Krajský soud v Praze rozhoduje [datum] o tom, že soudce vyloučen není. Jednání je poté nařízeno na [datum]. Žalobce navrhuje další důkazy [datum]. Jednání se koná [datum] a je odročeno za účelem vyžádání rozvodového rozsudku na neurčito. Usnesením ze dne [datum] je žalobce vyzván soudem k odstranění vad podání, a to z důvodu, že je nutno odlišit nárok na náhradu investic do nemovitosti a samotnou otázku vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná podává stížnost na postup soudce [datum]. Žalobce opravuje petit žaloby [datum] v návaznosti na výzvu k odstranění vad. Dne [datum] je z centrální spisovny vyžádán rozvodový rozsudek účastníků řízení. Soud vyměřuje [datum] žalobci doplatek soudního poplatku za nárok na vypořádání investic do nemovitosti. Žalobce se vyjadřuje k stížnosti žalované [datum]. Dne [datum] doplácí doplatek soudního poplatku. Žalovaná se vyjadřuje k doplnění žaloby [datum]. Žalovaný dokládá aktuální havárii na nemovitosti [datum] a zakládá znalecký posudek [jméno]. [příjmení], týkající se zjištěných vad. Další listiny žalobce zakládá [datum]. Jednání se koná [datum]. Mezi stranami je spor o původu poškození nemovitosti a umožnění přístupu žalované ze strany žalobce. Jednání je odročeno na neurčito a soud [datum] ustanovuje znalce [jméno]. [příjmení] z oboru ekonomika a ceny a odhad nemovitostí. Usnesení o ustanovení znalce je poté vydáno znovu [datum] se všemi náležitostmi. Ve spise je poté záznam, že žalobce neuhradil zálohu na nařízený znalecký posudek, proto důkaz znaleckým posudkem provést nelze. Na to reaguje žalobce [datum] tak, že tuto zálohu hradí. Spis je předložen [datum] znalci a ten dne [datum] předkládá znalecký posudek. Soud tento rozesílá stranám. Dne [datum] se vyjadřuje žalobce, [datum] žalovaná. Jednání je nařízeno na [datum], je volán i znalec [titul]. [příjmení]. Žalovaná žádá o odročení tohoto jednání a soud jej odročuje na [datum]. Toto jednání se koná, je slyšen znalec [titul]. [příjmení]. Žalovaná trvá na provedení důkazu připojením trestního spisu a prokázání solventnosti žalobce. Soud rozhoduje o znalečném [datum]. Žalovaná vznáší [datum] opakovaně námitku podjatosti soudce. Jednání se koná [datum], jsou předneseny závěrečné návrhy, a soud vyhlašuje rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku z [datum] je založeno pod číslem listu [anonymizováno], tímto soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků, přikázal nemovitosti do vlastnictví žalobce za náhradu ve výši 850 000 Kč ve prospěch žalované a zamítl žalobu na úhradu investic ve výši 159 500 Kč. Dne [datum] se soud vyjádřil k námitce podjatosti. Dne [datum] podává žalobce odvolání. Dne [datum] podává odvolání žalovaná. Soud vyzývá [datum] oba účastníky k úhradě soudního poplatku za podaná odvolání, a věc předkládá [datum] odvolacímu soudu Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum] ruší rozsudek soudu prvého stupně a tomuto věc vrací k dalšímu řízení. Z odůvodnění odvolacího soudu se podává, že soud prvé instance chybně určil okamžik vzniku podílového spoluvlastnictví, když k vypořádání SJM fikcí došlo nikoliv v roce 2003, ale již v roce 1998, neboť později podaná žaloba o vypořádání BSM byla vzata zpět. Z tohoto důvodu se tak soud již na úrovni skutkových tvrzení ne dost zabýval tím, jaké byly investice žalobce a zejména, zda tyto byly činěny se souhlasem žalované či bez něj. Soud prvé instance je tak povinen zjistit stav nemovitosti v době, kdy se BSM změnilo v podílové spoluvlastnictví, a je třeba znovu zjišťovat stav v době zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví. Za tímto účelem bude třeba znovu zadat znalecký posudek. Soud poté nařizuje jednání na [datum]. Toto jednání se koná, soud vedl účastníky k mimosoudnímu vyřešení, a poté informoval účastníky o tom, že bude zadán nový znalecký posudek, a poté rozhodne částečným rozsudkem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v užším smyslu. Jednání je odročeno s tím, že účastníci mají sdělit soudu výsledky mimosoudního jednání, jinak soud nařídí znalecké zkoumání. Žalobce sděluje [datum], že se dohody dosáhnout nepodařilo. Usnesením z [datum] soud ustanovil znalce [právnická osoba] a uložil žalobci uhradit zálohu na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč. Žalobce zálohu uhradil a spis byl předložen znalci [datum]. Znalec stanovil termín místního šetření na [datum]. Znalecký ústav poté předkládá posudek [datum]. Soud posudek rozesílá stranám a žádá je o vyjádření k posudku. Dne [datum] žádá soud doplnění znaleckého posudku ohledně aktuální ceny nemovitostí. Znalecký ústav přípisem z [datum] odstraňuje chybu v psaní v datu a uvádí, že ocenění bylo provedeno k aktuálnímu stavu nemovitostí. Soud nařizuje jednání na [datum]. Dne [datum] se vyjadřuje žalobce k posudku a zakládá vlastní posudek [titul]. [příjmení]. Jednání se koná [datum], jsou čteny listinné důkazy, a na tomto jednání soud vyhlašuje částečný rozsudek. Dne [datum] soud rozhoduje o znalečném znaleckého ústavu. Písemné vyhotovení rozsudku z [datum] je založeno na čísle listu [anonymizováno]. Na tomto rozsudku je vyznačena doložka právní moci k [datum]. Tímto rozsudkem soud zrušil podílové spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti, přikázal nemovitosti do vlastnictví žalobce a uložil mu uhradit náhradu žalované za spoluvlastnický podíl ve výši 1 200 000 Kč s tím, že o zbytku nároků bude rozhodnuto v konečném rozsudku. Dne [datum] podává žalobce odvolání. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Krajský soud v Praze ustanovuje znalce [datum], a to znalecký ústav [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [právnická osoba] s tím, že žádá vypracování revizního znaleckého posudku. Posudek je vypracován [datum] Krajský soud rozhoduje dne [datum] o znalečném. Jednání odvolacího soudu je nařízeno na [datum]. Právní zástupce žalobce žádá o odročení tohoto jednání. Toto je pak odročeno na [datum]. Žalovaná se vyjadřuje k znaleckému posudku [datum] Odvolací soud žádá aktuální listiny z katastru nemovitostí, zejména pokud jde o exekuce na nemovitostech. Žalobce se vyjadřuje ke znaleckému posudku [datum] Odvolací soud poté odročuje k žádosti žalobce jednání nařízené na [datum]. Jednání je nařízeno na [datum]. Soud žádá v mezidobí exekutory o sdělení, zda dvě nařízené exekuce proti žalobci trvají. Exekutoři se vyjadřují tak, že vymáhané plnění bylo uhrazeno a k solventnosti žalobce se vyjadřuje jeho právní zástupce [datum]. Žalobce poté žádá znovu o odročení jednání nařízeného na [datum]. Odvolací soud však jednání neodročuje. Toto se tedy koná, je provedeno dokazování a odvolací soud ve věci vyhlásil rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku odvolacího soudu z [datum] je založeno na čísle listu [anonymizováno] a na tomto je vyznačena doložka právní moci k [datum]. Odvolací soud rozsudek soudu prvé instance změnil ve výroku II. tak, že výše náhrady za spoluvlastnický podíl činí 1 000 000 Kč, jinak napadený rozsudek potvrdil. Odvolací soud uvádí, že vzhledem k datu svého rozhodnutí již rozhodoval podle nového občanského zákoníku a ze závěry soudu prvé instance se shoduje až na výši náhrady za spoluvlastnický podíl, kterou určil právě ve výši 1 000 000 Kč jako polovinu obvyklé ceny zjištěnou revizním znaleckým posudkem v odvolacím řízení. Dne [datum] podává žalovaná návrh na vydání předběžného opatření. Tento návrh je usnesením Okresního soudu v Kolíně z [datum] odmítnut. Žalovaná podává poté nový návrh na vydání předběžného opatření [datum]. Usnesením ze [datum] je tento návrh soudem prvé instance zamítnut. Žalovaná se proti tomuto odvolává [datum] a [datum] podává žalovaná třetí návrh na vydání předběžného opatření. Dále [datum] žalovaná podává námitku podjatosti soudce a stížnost na jeho postup. Soud vyzývá žalovanou [datum] k odstranění vad námitky podjatosti. A Okresní soud v Kolíně poté usnesení [datum] zastavuje řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření z [datum] a ve zbytku tento návrh zamítá. Žalobce se vyjadřuje k podaným návrhům na předběžné opatření poté, co do spisu nahlédl dne [datum]. Soud vyzývá žalovanou k úhradě soudního poplatku za podané odvolání [datum]. Vedení soudu odpovídá podáním z [datum] žalované na její stížnost, že v postupu soudce nelze shledat pochybení, jedná se o jeho rozhodovací činnost. Žalobce podává dne [datum] dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze. Soud jej vyzývá [datum] k úhradě poplatku za podané dovolání a rozesílá dovolání protistraně k vyjádření. Dne [datum] se vyjadřuje k dovolání žalovaná. Usnesením ze dne [datum] pak zastavil okresní soud odvolací řízení ohledně prvého rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření, kterým byl tento návrh odmítnut, a to pro nezaplacení soudního poplatku. Usnesením ze dne [datum] pak soud prvé instance rovněž zastavil odvolací řízení proti usnesení ze [datum], kterým byl zamítnut druhý návrh na vydání předběžného opatření rovněž pro nezaplacení soudního poplatku. Žalovaná pak žádá [datum] o vrácení tří jistot zaplacených souvislosti s podanými návrhy na vydání předběžného opatření. Tyto soud vrací usnesením z [datum]. Dne [datum] žalobce žádá o odstranění průtahu v řízení. Soud na toto reaguje [datum] tím, že v řízení průtahy shledány nebyly. Řízení je ve stadiu, kdy soud činí úkony před předložením věci s podaným dovoláním soudu dovolacímu. Věc je předložena k rozhodnutí o dovolání Nejvyššímu soudu [datum]. Dne [datum] podává žalobce další návrh na odstranění průtahů s návrhem na určení lhůty. Nejvyšší soud k tomuto sděluje, že rozhodnutí o dovolání lze očekávat do dvou měsíců. Žalobce podává poté Nejvyššímu soudu osobní žádost o rychlé projednání věci a odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Dne [datum] pak žalobce podává návrh na rozšíření žaloby. Nejvyšší soud rozhoduje usnesením z [datum] tak, že dovolání žalobce odmítá. Žalobce se vyjadřuje [datum]. Soud kontaktuje jeho právního zástupce, zda zastoupení trvá, tento potvrzuje, že trvá. Soud zasílá [datum] žalované návrh na rozšíření žaloby. Usnesením ze dne [datum] pak soud nepřipouští změnu žaloby provedenou podáním ze [datum], kterou se žalobce domáhá zaplacení další částky 965 412, 525 Kč. Dne [datum] sděluje [jméno] [jméno] [příjmení], že ukončil zastoupení žalobce. Jednání je nařízeno na [datum], toto jednání se koná. Žalovaná uplatňuje jako obranu nárok na náhradu za znemožnění užívání nemovitosti s tím, že tento nárok bude specifikovat. Jednání je tak odročeno za účelem další specifikace nároku účastníků řízení. Žalobce podává ústavní stížnost [datum] proti rozhodnutím ve věci samé, a Ústavní soud usnesením z [datum] tuto ústavní stížnost odmítá. Žalovaná specifikuje pohledávky za žalobcem [datum], požaduje úhradu 4 460 000 Kč. Žalobce upřesňuje svá žalobní tvrzení [datum]. Žalobce doplňuje důkazní návrhy [datum]. Soud nařizuje jednání na [datum]. Jsou prováděny listinné důkazy. Žalobce navrhuje výslech dalších svědků a vyžádání stavebního deníku. Jednání je za účelem vyžádání stavebního deníku a výslechu svědků odročeno na [datum]. Soud v mezidobí vyžádává listinné důkazy. Jednání se koná [datum], je slyšen svědek [příjmení], [příjmení], a soud řízení koncentruje a jsou předneseny závěrečné návrhy, poté soud vyhlašuje rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku z [datum] je založeno na čísle listu [anonymizováno]. Soud tímto zamítl žalobu v části, v níž žalobce požaduje zaplacení částky 159 500 Kč jakožto investic do nemovitých věcí. Usnesením z [datum] pak soud rozhodl o nákladech řízení. Žalobce podává odvolání [datum], žalovaná podává odvolání [datum]. Žalobce doplňuje odvolání [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu po vyjádření stran [datum] Odvolací soud nařizuje odvolací jednání na [datum]. Z nařízeného jednání se odvolává zmocněnec žalované. Odvolací soud rozhoduje usnesením ze dne [datum] pod číslem listu [anonymizováno] tak, že rozsudek soudu prvého stupně ve znění doplňujícího usnesení zrušuje a věc vrací k dalšímu řízení. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu se podává, že soud prvého stupně nevedl účastníky, tedy žalobce k řádnému doplnění tvrzení o realizovaných rekonstrukcích, přičemž pro zhodnocení nemovitosti je toto zásadní. Z tohoto důvodu bylo rozhodnutí zrušeno. Jednání nařizuje pak soud prvé instance na [datum]. Toto se koná, strany uvádí, že na návrzích trvají, a soud vyzývá proto žalobce k doplnění tvrzení dle § 118a o.s.ř. ve smyslu závěru soudu odvolacího. Rovněž tak poučil dle § 118a o. s. ř. i stranu žalovanou. Soud určil stranám lhůtu do [datum]. Soud dále urguje zapůjčení přílohového spisu od Obvodního soudu pro Prahu 3. Žalobce doplňuje svá tvrzení [datum], žalovaná doplňuje svá tvrzení [datum], oba účastníci dokládají desítky listin. Soud rozesílá doplněná tvrzení [datum] stranám. Žalobce ještě doplňuje [datum] přílohy, konkrétně znalecký posudek [titul]. [příjmení]. Soud prvé instance nařizuje poté jednání na [datum]. Žalovaná se omlouvá a žádá o odročení jednání. Jednání je odročeno na [datum] O odročení tohoto jednání žádá žalobce, a soud odročuje jednání na [datum]. Opakovaně pak urguje zapůjčení přílohového spisu od Obvodního soudu pro Prahu 3. Jednání se koná [datum], žalobce navrhuje ohledání na místě samé, k důkazu je čten znalecký posudek [titul]. [příjmení] a jednání je odročeno za účelem výslechu žalované na [datum]. Dne [datum] nahlížel do spisu žalobce. Poté bylo zjištěno, že ve spise chybí CD založené do spisu a z kamerového záznamu bylo zjištěno, že CD odcizil právě žalobce. O tomto je úřední záznam na čísle listu [anonymizováno]. Jednání se koná [datum]. Žalovaná se omlouvá, neboť není schopna výslechu, a jednání je za účelem výslechu žalované odročeno na [datum]. Toto jednání se koná, je slyšena žalovaná a jednání je odročeno za účelem ustanovení znalce k vypracování odborného závěru ohledně nájmu předmětného domu. Dne [datum] žalobce vrací odcizené CD do spisu, které dle svých tvrzení odnesl nedopatřením, jakkoliv se jednalo o přílohu k posudku. Soud poté [datum] ustanovil znalkyni [titul]. [příjmení] za účelem určení obvyklé výše nájemného předmětných nemovitostí. Spis je znalkyně předložen [datum]. Znalec poté žádá o prodloužení termínu pro vypracování znaleckého posudku, neboť žalobce může zpřístupnit nemovitost až po [datum]. Soud tuto lhůtu prodlužuje. Žalobce poté sděluje znalci, že může nemovitost zpřístupnit až po [datum]. Znalkyně poté sděluje přípisem z [datum] žalobci, že stále nemovitost nezpřístupnil, když navrhovala již 8 termínů a žádný z nich žalobce nepotvrdil. Znalkyně poté navrhuje další 2 termíny. Znalkyně o tomto informuje rovněž soud. Soud poté žalobci ukládá usnesením ze [datum] pořádkovou pokutu ve výši 5 000 Kč z důvodu toho, že odmítá zpřístupnit předmětnou nemovitost znalci. Žalobce se proti tomuto odvolává [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] a tento usnesením ze dne [datum] potvrzuje usnesení o uložení pořádkové pokuty. Soud poté koordinuje návštěvu znalkyně v předmětné nemovitosti, koordinaci se znalci, kteří byli ustanoveni v jiném řízení vedeném Krajským soudem v Praze pod spisovou značku [spisová značka]. Tento jiný znalecký ústav sděluje, že místní šetření by se mělo konat [datum]. Soud poté stanovil znalkyni lhůtu pro vrácení spisu do [datum]. Znalkyně předává spis s vypracovaným znaleckým posudkem [datum]. Soud tento rozesílá stranám a [datum] rozhoduje o znalečném. Žalovaná se vyjadřuje k znaleckému posudku [datum]. Žalobce se vyjadřuje [datum]. Soud opětovně žádá připojení přílohového spisu od Obvodního soudu pro Prahu 3 a nařizuje jednání na [datum]. Toto jednání je odročeno z důvodu karantény na [datum], a poté je z důvodu nouzového stavu vše v souvislosti s covid 19 odročeno na [datum]. Žalobce platí uloženou pořádku pokutu [datum]. Žalovaná se ještě vyjadřuje [datum]. Jednání se koná [datum] a je odročeno za účelem rozhodnutí žalované o návrhu na separaci nákladů a za účelem vyhlášení rozsudku. Další jednání se koná [datum], soud zamítá návrh na uložení separace nákladů žalobci, a poté vyhlašuje rozsudek ve věci samé. Písemné vyhotovení rozsudku z [datum] je založeno pod číslem listu [číslo] a je na něm vyznačena doložka právní moci k [datum]. Tímto rozsudkem soud zamítl žalobu na úhradu částky 159 500 Kč a rozhodl o nákladech řízení. Žalobce podává odvolání [datum], toto doplňuje [datum]. Soud jej vyzývá k odstranění vad podaného odvolání [datum]. Žalobce zasílá doplnění odvolání [datum]. Žalovaná se vyjadřuje k podanému odvolání [datum] a věc je předložena odvolacímu soudu [datum]. Věc je vrácena odvolacím soudem [datum] bez věcného vyřízení, neboť soud nerozhodl o vzájemném návrhu žalované uplatněném [datum]. Soud vyzývá žalovanou ke sdělení, zda trvá na svém podání [datum], respektive upřesnění, co bylo jeho obsahem. Zástupce žalované sděluje, že do [datum] sdělí, zda podává žalobu pro zmatečnost. Soud opakovaně kontaktuje žalovanou [datum], neboť dotazy soudu nebyly zodpovězeny. Žalovaná se poté vyjadřuje [datum] a odkazuje na závěr odvolacího soudu, a Okresní soud v Kolíně poté rozhoduje tak, že vylučuje vzájemnou žalobu na uložení povinnosti žalobci zaplatit žalované úrok z prodlení ve výši 140 875 Kč a dalších 220,55 Kč denně od [datum] k samostatnému řízení. Soud vydává k tomuto usnesení o vyloučení této části řízení k samostatnému řízení opravné usnesení [datum]. Věc je poté znovu předložena odvolacímu soudu [datum] Odvolací soud nařizuje jednání na [datum]. Žalovaná se omlouvá a žádá o odročení jednání. Soud toto odročil na [datum]. Zde žádá o odročení jednání zástupce žalobce a soud odročuje jednání na [datum]. Jednání odvolacího soudu se koná [datum]. Odvolací soud informuje účastníky, že se podrobně seznámil s obsahem spisu soudu prvního stupně i s obsahem exekučního spisu Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. [spisová značka] Odvolací soud pak účastníkům zejména sdělil, že závěry, pokud jde o investice vystavěné na dosavadním znaleckém zkoumání, nepovažuje za použitelné, a v případě, že by měl odvolání projednávat, bylo by třeba zadat znalecký posudek nový. Pokud jde o pohledávku žalované, pak soud sdělil, že tuto nepovažuje za splatnou a i v případě, že by byla důvodnou, pak tuto považuje důvodnou pouze za 4 měsíce roku [rok], neboť námitka promlčení je rozporná s dobrými mravy. Zejména pak soud upozornil žalobce, že pokud jde o hodnotu prací vynaložených na předmětné nemovitosti, pak je namístě vycházet z exekučního spisu, kde byl vypracován v závěru odvolacího soudu použitelný znalecký posudek. Právní zástupce žalobce na toto reagoval tak, že převzal zastoupení až v pozdější fázi řízení, nicméně že s ohledem na sdělení odvolacího soudu bere odvolání v plném rozsahu zpět. Krajský soud v Praze poté vydal usnesení [datum], kterým odvolací řízení vedené proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze [datum] zastavil a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady odvolací řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Tímto naříkané řízení končí.

5. Ve věci byly splněny podmínky § 115a o.s.ř. pro rozhodnutí o věci bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, případně se ve stanovené lhůtě nevyjádřili (žalobce).

6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

7. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

9. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

12. Předmětné řízení tak trvalo ve vztahu k žalobci od [anonymizována dvě slova] [rok] (podání žaloby) do [datum] (právní moc zastavení odvolacího řízení), tj. 13 let a 8 měsíců, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu nepřiměřená.

13. K uvedenému závěru vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona, a to zejména kritérium písmene d), konkrétně postupu soudu prvé instance během řízení. Jakkoliv bylo totiž řízení nadstandardně složitým, jak po stránce skutkové, procesní, tak právní, tak lze shledat v postupu soudu prvé instance dílčí pochybení, pro jejichž souhrn soud uzavírá, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Soud v tomto směru odkazuje zejména na skutečnost, že prvý rozsudek soudu prvé instance z [datum] byl zrušen rozsudkem odvolacího soudu z [datum], a rovněž třetí rozsudek soudu prvé instance z [datum] byl zrušen rozsudkem odvolacího soudu z [datum]. V prvém případě se tak stalo proto, že prvoinstanční soud po právní stránce nesprávně vyhodnotil okamžik vzniku podílového spoluvlastnictví fikcí po vypořádání BSM, a tedy odvolací soud neměl za řádně dotvrzená skutková tvrzení k investicím žalobce, a v druhém případě rovněž odvolací soud dospěl k závěru, že skutková tvrzení jak žalobce, pokud jde o jeho investice do předmětných nemovitostí, tak žalované, pokud jde o nároky vznesené v rámci vzájemného návrhu, nejsou dostatečně tvrzena. Pro tyto nedostatky ve skutkových zjištěních tak byly oba tyto rozsudky soudu prvé instance zrušeny a jakkoliv nelze přesně vyčíslit, o kolik tato skutečnost naříkané řízení protáhla, je nepochybným, že toto podstatný vliv na celkovou délku řízení mělo. Tento závěr potvrzuje i průběh jednání odvolacího soudu, které se konalo [datum] ve věci řízení o odvolání podaném proti poslednímu rozsudku soudu prvé instance ze [datum], když z předběžného názoru odvolacího soudu se podává, že tento nemá za použitelné závěry soudu prvé instance - učiněné, pokud jde o investice do nemovitosti -, a že by bylo třeba znovu provést znalecké zkoumání, a rovněž, že nemá odvolací soud za správné ani závěry soudu prvé instance, pokud jde o pohledávky uplatněné ze strany žalované k obraně. Všechny tyto skutečnosti pak vedou soud k závěru o existenci odpovědnostního titulu. Tento závěr dále potvrzuje i to, že soud prvé instance předložil odvolání podané proti jeho rozsudku ze [datum] odvolacímu soudu, avšak věc je mu vrácena [datum] bez věcného vyřízení, neboť soud nerozhodl o vzájemném návrhu vzneseném žalovanou, tedy i toto se na celkové délce řízení negativně promítlo, když soud následně tento vzájemný návrh vylučuje k samostatnému řízení, a věc teprve poté znovu předkládá odvolacímu soudu. Soud dále uzavírá, že ve věci shledal dále jedno období průtahu, a to konkrétně v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení]. Tato znalkyně byla ustanovena k vypracování znaleckého posudku [datum] a pro obstrukce ze strany žalobce se znalkyni podařilo na místním šetření seznámit se se stavem předmětné nemovitosti až [datum], tedy po více než roce. Poté však znalkyni trvá do [datum], než předkládá okresnímu soudu vypracovaný znalecký posudek, tedy dobu delší než půl roku, což je nutno shledat – za dané situace - již průtahem. Všechny tyto skutečnosti lze podřadit pod postup soudu v naříkaném řízení a soud pro tyto v jejich souhrnu shledává nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení. Tento závěr soudu nevyvrací ani vyhodnocení kritérií ostatních, tedy jakkoli soud dospěl k závěru, že řízení bylo nadstandardně složitým, jak po stránce skutkové, právní, tak procesní, tak toto ještě neodůvodňuje, aby řízení trvalo 13 let a 8 měsíců. A rovněž jakkoliv soud dospívá k závěru, že jak žalobce, tak žalovaná se na celkové délce řízení negativně podíleli, pak ani toto ještě celkovou délku řízení neodůvodňuje. Poslední kritérium významu předmětu řízení naopak hovoří pro závěr, že bylo důvodným očekáváním účastníků, tedy i žalobce, že řízení bude ukončeno v čase kratším.

14. Odpovědnostní titul tak je dán.

15. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011), soud je neshledal.

16. Soud se tak v tomto ohledu neztotožnil se závěrem žalované, že dostačující formou zadostiučinění je konstatování porušení práva. Celková doba naříkaného řízení přesahující 13 let již vyžaduje odškodnění finanční, neboť i dle judikatury Nejvyššího soudu lze ke konstatování jakožto formě zadostiučinění přistoupit jen tehdy, pokud to odůvodní výjimečné vyhodnocení kritéria významu řízení nebo chování účastníků v řízení. Soud v tomto ohledu, viz níže, shledal význam řízení pro žalobce jakožto běžný, tedy nikoliv natolik marginální, aby toto odůvodňovalo zadostiučinění ve formě nefinanční. A pokud jde o chování žalobce, pak soud má sice za to, že žalobce se na délce řízení zásadním způsobem negativně podílel, nicméně toto lze v daném případě vhodněji vyjádřit modifikací základní částky odškodnění, když chování žalobce nebylo natolik zásadním či obstrukčním, aby zapříčinilo celkovou délku řízení jako takovou či tuto dominantní měrou ovlivnilo.

17. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

18. Při stanovení základní částky ročního odškodnění soud tedy vyšel ze základního rozmezí 15 000 – 20 000 Kč za jeden rok řízení (viz NS Cpjn 206/2010). Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud tak uzavírá, že soudní řízení trvající mezi 13 – 14 lety bude odškodňováno základní částkou 17 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 17 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 417 Kč za každý další měsíc řízení. Použití jiné, vyšší částky základního ročního odškodnění, je pak na místě pouze tehdy, pokud toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal (viz hodnocení kritérií níže).

19. Žalobci tak náleží základní částka odškodnění ve výši 215 336 Kč.

20. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. IV. ÚS 128/11) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 806/2012, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. III. ÚS 3350/12). K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne 20. 10. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne 13. 4. 2011.

21. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – Řízení bylo nadstandardně složitým stránce skutkové a soud pro toto kritérium základní částku odškodnění ponížil o 10 %. Skutková složitost předmětu řízení se projevila zejména tím, že bylo třeba zkoumat stav předmětné nemovitosti zpětně k roku [rok], kdy podílové spoluvlastnictví vzniklo fikcí po vypořádání BSM, což s sebou neslo značné komplikace. Po skutkové stránce dále bylo řízení komplikované tím, že žalobce učinil předmětem řízení i částku 159 500 Kč, o kterou se fakticky řízení vedlo od roku [rok], přičemž tato sestávala z nikoli určitě tvrzených investic do předmětné nemovitosti, což vedlo k opakovaným výzvám k doplnění skutkových tvrzení s poskytnutím lhůty, tedy k prodloužení řízení. O skutkové složitosti předmětu řízení hovoří i to, že v řízení byly vypracovány jen soudem celkem 4 znalecké posudky. Samotní účastníci poté předložili další 3 znalecké posudky. Soud dále uzavírá, že řízení bylo nadstandardně složitým i po stránce procesní, a pro toto kritérium soud základní částku odškodnění dále ponižuje o dalších 20 %. Tato nadstandardní procesní složitost řízení se projevila zejména četnými žádostmi o odročení jednání, jak ze strany žalobce, tak ze strany žalované, konkrétně žalobce žádal o odročení jednání celkem 6×, žalovaná celkem 5×, na což musel soud reagovat a organizovat jednání nové. V řízení soud musel řešit 2 námitky podjatosti ze strany žalované, ani jedna z těchto nebyla důvodnou, a dále jednu stížnost ze strany žalované a 3 stížnosti ze strany žalobce, kdy ani jedna z těchto rovněž nebyla shledána důvodnou; rovněž toto řízení procesně zatížilo. V řízení soud rovněž rozhodoval 3× o návrhu na nařízení předběžného opatření, což rovněž řízení zatížilo, pokud jde o jeho délku, a soud musel účastníky urgovat i o uhrazení zálohy na vypracování znaleckého posudku (konkrétně žalobce). Na procesní stránce řízení se rovněž promítla i četnost znaleckých posudků, kdy soud musel rozhodovat o znalečném. Po procesní stránce se v řízení projevilo i chování žalobce, které však soud samostatně hodnotí níže a do tohoto kritéria nepočítá (nutnost žádat od žalobce zpět odcizené CD, nutnost vynucovat od žalobce pořádkovou pokutou umožnění prohlídky nemovitosti znalkyni [titul]. [příjmení]). Řízení bylo rovněž nadstandardně složitým po stránce právní a soud i pro toto kritérium dále základní částku odškodnění ponižuje o dalších 10 %. Právní složitost předmětu řízení se projevila zejména tím, že bylo třeba vyhodnotit, kdy vůbec ke vzniku podílového spoluvlastnictví fikcí po vypořádání BSM došlo, což bylo důvodem, pro které soud odvolací v rozsudku z [datum] po odlišném právním hodnocení dospěl k závěru, že podílové spoluvlastnictví vzniklo dříve a že je tedy třeba doplnit skutková tvrzení žalobce ohledně jím tvrzených investic. Právní složitost předmětu řízení se rovněž projevila tím, že odvolací soud v odvolacím řízení vedeném po roce [rok] již musel rozhodovat podle nového občanského zákoníku, což bylo jedním z důvodů, pro který nechával zpracovat revizní znalecký posudek a musel přehodnocovat předchozí závěry soudu prvé instance činěné ještě podle zák. č. 40/1964 Sb. Konečně v rámci složitosti řízení soud zohlednil i to, že řízení bylo vedeno na větším počtu soudních instancí, a soud proto pro toto kritérium základní částku odškodnění dále ponižuje o dalších 10 %. Soud v tomto ohledu zejména zohlednil to, že bylo vedeno řízení i ve fázi dovolacího řízení, kdy Nejvyšší soud rozhodl [datum] a následně žalobce podal ještě ústavní stížnost, o které bylo rozhodováno [datum] Celkem pak bylo rozhodováno ve věci samé 3× soudem prvé instance a 3× soudem odvolacím. -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Žalobce se svým chováním rovněž na délce řízení negativně podílel. Soud v rámci tohoto kritéria nezohledňuje četné žádosti žalobce o odročení jednání, neboť vzhledem k celkové délce řízení tyto nelze považovat za obstrukční, a zejména však proto, že soud tyto žádosti zohlednil již v rámci kritéria procesní složitosti řízení. Soud však pro toto kritérium ponižuje základní částku odškodnění o 10 % z důvodu, že žalobce dne [datum] odcizil CD ze soudního spisu, tedy mu muselo být zřejmým, že pokud odcizí CD, které je přílohou znaleckého zkoumání, pak toto bude znamenat pro řízení komplikaci a že se tím řízení nutně musí protáhnout. Nelze přitom uvěřit argumentaci žalobce, že CD odnesl omylem, neboť nebylo rozumného důvodu, aby si mohl myslet, že mu patří (když žádné CD do spisu nezaložil). Zásadní je pak zejména chování žalobce v období od [datum], kdy je ustanovena znalkyní [titul]. [příjmení] za účelem určení obvyklé výše nájemného pro posouzení nároku žalované a kdy pro chování žalobce bylo této znalkyni umožněno provést nezbytnou prohlídku předmětných nemovitostí až dne [datum], tedy po více než jednom roce, navíc kdy soud musel žalobce k tomuto nutit i uložením pořádkové pokuty, neboť žalobce znalkyni neumožnil prohlídku předmětných nemovitostí ani po více než osmi žádostech. Z komunikace založené znalkyní se přitom podává, že žalobce v tomto směru až obstrukčně neumožňoval toto znalecké zkoumání k nároku žalované, který měl za nedůvodný. Toto chování žalobce se tak na celkové délce řízení jednoznačně negativně promítlo. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) - Soud uvádí, že se na celkové délce řízení negativně promítl postup zejm. soudu prvé instance a průtahy, jak tyto soud popisuje výše v rámci závěru o existenci odpovědnostního titulu. Všechny tyto skutečnosti však soud spatřuje dostatečně zohledněné již tím, že soud ve věci shledal nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení a stanovením peněžité formy zadostiučinění. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani navýšení, ani snížení základní hodnoty odškodnění. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Typový význam řízení tak soud shledal jakožto běžný a rovněž subjektivní význam řízení pro žalobce soud shledal jakožto běžný. Žalobce pouze obecně uváděl, že se jedná o otázku jeho bydlení, nicméně z obsahu naříkaného spisu se podává, že žalobce nemovitost užíval, naříkané řízení mu užívání nemovitosti nikterak nekomplikovalo, naopak byl trestně odsouzen za to, že žalovanou do nemovitosti nevpouští. Tedy i pokud jde o subjektivní význam řízení, tento soud shledal jakožto běžný, a základní částku odškodnění pro něj dále nemodifikoval.

22. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě snížit celkem o 60 % (- 10-20-10-10-10) na výsledných 86 134,40 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci poskytl pouze nefinanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, pak soud žalobci přiznal nárok právě na tuto částku a ve zbytku žalobního požadavku co do částky 189 865,60 Kč (276 000 – 86 134,40) soud žalobu zamítl.

23. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona – tedy v tomto případě od [datum] (uplatněno [datum]). Úroky z prodlení pak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal, z důvodů uvedených výše, za přiměřenou. Soud přiznal úroky z prodlení ve výši požadované žalobcem, tedy ve výši zákonné.

24. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

26. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/ 2014).

27. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši 10 228 Kč, která je tvořena: -) soudní poplatek ve výši 2.000 Kč; -) 2x odměna právního zástupce za 2 úkony právní služby á 3.100 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; žaloba), tj. celkem 7 502 Kč s DPH (dle § 6,7, 9/4a) AT; tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013); -) paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za 2 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 726 Kč s DPH -) právní zástupce žalobce je plátce DPH (ověřeno přes ARES).