10 C 8/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované jednající anonymizováno 7 slov , IČO , anonymizováno adresa o zaplacení 1 253 080 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na úhradu, prostřednictvím soudem určených splátek, částky 1 253 080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 8. 1. 2021 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 1 500 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 11. 1. 2021 domáhá po žalované úhrady částky ve výši 1 253 080 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvádí, že proti němu bylo vedeno exekuční řízení Exekučním úřadem [obec], které bylo zahájeno 5. 2. 2015 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a které od 8. 3. 2016 vedl nový exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V rámci tohoto exekučního řízení pak došlo dne 12. 7. 2017 k mobiliární exekuci věcí, které vlastnil žalobce, s tím, že žalobce namítá, že tato exekuce movitých věcí neproběhla řádně, když soupis zabavených věcí byl proveden naprosto nedostatečně a způsobem, který neumožňoval jednoznačnou identifikaci věcí, tedy není možné zjistit, co vlastně exekutor žalobci přesně zabavil. Dále pak žalobce namítá, že exekutor jakožto uschovatel nepostupoval k zajištěným věcem s dostatečnou péčí a po zastavení exekuce tak nemohly být věci žalobci vráceny. Žalobce (po upřesnění na jednání konaném dne 25. 10. 2021) jednak namítá, že část věcí, které sepsány byly, mu následně nebyly vydány, a dále, že mu byla zabavena část věcí, která vůbec sepsána nebyla. K tomuto žalobce uvádí, že exekuce vedená [exekutorský úřad] byla zastavena 17. 7. 2017 a následně byl žalobce 3. 8. 2017 vyzván k převzetí takto zabavených věcí, což žalobce odmítl, neboť mu nebyly nabízeny k vrácení věci veškeré. Jelikož proti žalobci byla vedena další exekuce [exekutorský úřad], konkrétně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pak došlo k předání těchto movitých věcí dne 2. 2. 2018 mezi těmito exekutorskými úřady. Nicméně soupis předávaných věcí stále trpěl týmiž nedostatky co do neurčitosti. Tato druhá exekuce byla ukončena a věci mu byly vydány dne 23. 7. 2020 touto exekutorkou, avšak nikoliv v úplném rozsahu. Žalobce dále uvádí, že vedl řízení o vydání věcí a náhradu jejich hodnoty proti exekutorovi u [název soudu]. Toto řízení však skončilo zamítnutím žaloby pro nedostatek pasivní legitimace na straně exekutora, a dále žalobce uvádí, že zahájil i trestní řízení vůči neznámému pachateli v souvislosti s mobiliární exekucí. Toto řízení však skončilo odložením věci, nicméně policie zjistila zásadní pochybení při soupisu těchto věcí. Žalobce se tak domáhá po státu škody, která mu vznikla v souvislosti s uvedenými pochybeními, kterou vyčísluje ve výši 1 253 080 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila 2. 6. 2021 s tím, že namítla, že ve věci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, když poukázala na to, že protokol o soupisu movitých věcí a jeho příloha souhlasí s protokolem o vydání movitých věcí, které byly vráceny zpět žalobci. Tedy ve věci nelze shledat nesprávný úřední postup.

3. Z předběžného uplatnění nároku žalobcem u Ministerstva spravedlnosti soud zjistil, že žalobce u žalované žalovaný nárok předběžně uplatnil, a to dne 7. 7. 2020.

4. Z usnesení Policie České republiky, Územní odbor [obec] z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že tímto byla odložena věc podezření ze spáchání přečinu krádeže související se zajištěním blíže nezjištěného počtu modelů lokomotiv a vagónů i modelů různého železničního příslušenství právě v souvislosti s mobiliární exekucí, která byla realizována [exekutorský úřad] dne 12. 7. 2017 u žalobce. Soud dále zjistil, že toto usnesení bylo zrušeno usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a věc byla vrácena policejnímu orgánu s tím, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Z usnesení Policie ČR územního odboru [obec] [datum rozhodnutí] [číslo jednací] pak soud zjistil, že policie věc podezření ze spáchání zločinu krádeže znovu odložila, a to již s konečnou platností. Policie přitom uzavřela, že v rámci mobiliární exekuce mohlo dojít k odcizení či zašantročením věcí žalobce, nicméně časový úsek, kdy k tomuto mohlo dojít, je velmi široký, a zahrnuje jak okamžik ponechání věcí na chodbě, tak ponechání věcí 2 dny ve vozidle vykonavatelů exekutora i manipulaci v meziskladu v [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že nelze identifikovat konkrétního pachatele pak věc policie odložila.

5. Ze spisu vedeného Exekutorským úřadem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: [název soudu] pověřením z 5. 2. 2015 pověřil vedením exekuce proti [celé jméno žalobce] Exekutorský úřad v [obec], a to pro vymáhání pohledávky podle vykonatelného rozsudku [název soudu] z 6. 10. 2014. Exekutor pak vydává pod [číslo] 42 exekuční příkaz, kterým nařizuje provedení exekuce prodejem všech postižitelných movitých věcí. Exekuční příkaz je ze dne 10. 7. 2017. Dne 12. 7. 2017 pak proběhla mobiliární exekuce, o čemž je sepsán protokol o soupisu movitých věcí. Soupis movitých věcí proběhl na adrese [adresa] patře. Za soudního exekutora se tohoto účastnil jako asistent vykonavatele pan [jméno] [příjmení], jakožto vykonavatel pan [příjmení], křestní jméno není čitelné. Protokol o soupisu movitých věcí je datován 12. 7. 2017 s tím, že soupis byl ukončen v 11 hodin, součástí tohoto protokolu je příloha o soupisu movitých věcí čítající celkem 19 položek, na obou dokumentech není podpis povinného s údajem, že tento odmítl tento podepsat. Dále je ve spise přepsaná příloha k protokolu o soupisu movitých věcí, také není podepsána, obsahuje rovněž 19 položek. Ze spisu se dále podává, že povinný byl uvědomen o provedení soupisu movitých věcí. Dále se ze spisu podává, že dne 3. 8. 2017 se k exekutorovi dostavil povinný (žalobce), který si však věci odmítl převzít a přepočítat s tím, že uvádí, že byly zabaveny vláčky v celkové hodnotě 300 000 Kč a chybí vláčky v hodnotě 150 000 Kč. Povinný byl vyzván ke kontrole věcí, ale tyto odmítl převzít a odešel. Tomuto předcházela výzva [exekutorský úřad] z 3. 8. 2017 právě k vyzvednutí všech movitých věcí. Následuje předávací protokol ke dni 3. 8. 2017, na něm je však ručně uvedeno, že ze sady vláčků v celkové hodnotě 300 000 Kč chybí vláčky v ceně 150 000 Kč a z tohoto důvodu je pan [celé jméno žalobce] odmítá převzít a k tomu je připojen jeho podpis. Toto exekuční řízení je pak zastaveno usnesením Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] z důvodu, že je zjevné, že na straně povinného je v již od počátku exekuce majetková situace taková, že nelze dosáhnout jakéhokoliv výtěžku.

6. Ze spisu vedeného [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [číslo jednací] soud zjistil následující: Usnesením [název soudu] ze dne 29. 1. 2013 byla nařízena podle vykonatelného rozhodnutí [název soudu] z 10. 9. 2012 exekuce na majetek povinného [jméno] [celé jméno žalobce] a provedením byl pověřen Exekutorský úřad Brno - město. Z e-mailové komunikace se pak podává, že [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] komunikoval s Exekutorským úřadem v [obec] a tento mu zasílá tímto e-mailem fotky k zajištěným vláčkům. Následují fotografie movitých věcí. Přípisem ze dne 12. 12. 2017 pak žádá [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] [exekutorský úřad] o zaslání provedeného soupisu movitých věcí (zajištěných vláčků) a [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] pak vydává pod [číslo] 98 dne 1. 2. 2018 exekuční příkaz prodejem movitých věcí. Z protokolu z 2. 2. 2018 se podává, že [exekutorský úřad] předal předmětné movité věci [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] s tím, že je odkazováno na soupis movitých věcí z 2. 2. 2018 a vše bylo sepsáno za přítomnosti pana [příjmení] a pana [příjmení]. Soupis předaných movitých věcí datovaný 2. 2. 2018 obsahuje podpisy za oba exekutorské úřady. Dne 23. 7. 2020 byl sepsán protokol o jednání mezi [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] a žalobcem, jakožto povinným, který se dostavil za účelem vyzvednutí sepsaných movitých věcí dle soupisu z 2. 2. 2018 a který podpisem potvrdil, že veškerých 14 položek si přepočítal, zkontroloval a bez jakýchkoliv výhrad k jejich počtu či stavu tyto přebírá. [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] pak oznamuje skončení exekuce dne 7. 1. 2021 s tím, že zanikají účinky exekučních příkazů, včetně příkazu k exekuci prodejem movitých věcí. Důvodem ukončení exekuce je vymožení vymáhané povinnosti, včetně nákladů exekuce.

7. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Dne 4. 12. 2017 podal žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] žalobu proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení], soudnímu exekutorovi s tím, že žaluje vydání věcí, anebo alternativně úhradu částky 1 272 120 Kč. Předmětem žaloby je právě vydání věcí zajištěných při mobiliární exekuci 12. 7. 2017, v níž mělo dojít k pochybení. V tom směru, že byly zabaveny věci, které sepsány nebyly. Ve věci rozhodl rozsudkem [název soudu] dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] tak, že řízení v části žaloby na vydání věcí zastavil a v části žaloby na úhradu finanční částky nárok zamítl. Ve věci bylo podáno odvolání a rozhodoval poté [název soudu] rozsudkem ze dne 25. 6. 2020 pod č. j. [číslo jednací], kterým rozsudek soudu prvého stupně, co do napadených výroku II. a III., tj. zamítnutí žaloby na úhradu finančního plnění a nákladů řízení potvrdil. Obě rozhodnutí tak nabyla právní moci dne 18. 8. 2020. Důvodem pro zamítnutí žalobního nároku byla skutečnost, že exekutor není pasivně legitimován, když pasivně legitimován je stát.

8. Z protokolu o soupisu movitých věcí povinného sepsaného [exekutorský úřad] dne 12. 7. 2017 soud zjistil, že tohoto soupisu se účastnil za exekutorský úřad pan [příjmení], jakožto vykonavatel, a pan [příjmení] jakožto jeho asistent. Soud dále zjistil, že žalobce odmítl tento seznam podepsat. Ani z přílohy k tomuto protokolu, který obsahuje i elektronickou verzi popisu zajištěných věcí, ani z přepisu této přílohy však soud nemohl zjistit, jaké konkrétní věci byly žalobci zabaveny. Popis věcí v tomto protokole a jeho přílohách je velmi obecný, nekonkrétní a zahrnuje pouze typ nebo druh věci, jako například„ zdroj“ nebo„ vláček“, a dále pouze obecné označení výrobce a počtu kusů. Kombinace takovéhoto označení neumožňuje jednoznačně vymezit, jaké konkrétní, individuálně nezaměnitelné věci byly žalobci skutečně odebrány. Bližší závěr o množině odebraných věcí pak není možno učinit ani z předávacího protokolu Exekutorského úřadu Přerov z 3. 8. 2017, na jehož základě žalobce odmítl převzít zajištěné věci s odůvodněním, že tyto nejsou kompletní, neboť i tento předávací protokol obsahuje pouze neúplné, obecné označení zajištěných věcí, a to způsobem, jakým byly tyto původně nedostatečně sepsány v protokole o soupisu movitých věcí z 12. 7. 2017.

9. Ze soupisu movitých věcí z 2. 2. 2018, jak byly tyto tímto předávány mezi [exekutorský úřad] a [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova], pak soud mohl pouze zjistit, že došlo k předání movitých věcí žalobce, které byly specifikovány stejně nedostatečně jako v protokole o jejich soupisu z 12. 7. 2017. Avšak předávány jsou již pouze movité věci, původně sepsané pod položkami [číslo], [číslo], dále 17 a 19, tedy vláčky, mašinky a jejich příslušenství. Tyto movité věci se pak, co do jejich neurčitého vymezení, shodují, tedy soud má za zjištěné, že byly předány mezi těmito exekutorským úřady v plném rozsahu. Toto ani nikdo z účastníků nesporoval, ani takový rozpor nebyl zjištěn z komunikace exekutorských úřadů. Toto se podává i z protokolu o jednání mezi oběma exekutorskými úřady z 2. 2. 2018, kde je potvrzeno oběma úřady, že jsou sepsány veškeré movité věci tohoto druhu, které měl v držbě EÚ [obec]. Specifikace předávaných věcí je však nadále nedostatečná a trpí stejnými nedostatky jako v původním protokole o jejich sepsání z 12. 7. 2017.

10. Z analýzy vypracované Krajským ředitelstvím policie [územní celek] územní odbor [obec] z 28. 5. 2019 k [číslo jednací] soud zjistil, že věci zajištěné při mobiliární exekuci u žalobce dne 12. 7. 2017 nejsou dostatečně určitě zachyceny ani na videozáznamu, který byl pořízen v rámci této mobiliární exekuce, ani v rámci navazujících soupisů těchto věcí, ať už z 12. 7. 2017 při jejich zabavení nebo 3. 8. 2017, když tyto žalobce odmítl poprvé převzít u [exekutorský úřad], ani v protokolu z 2. 2. 2018, kdy si tyto věci předávají [exekutorský úřad] a [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova]. Soud tak má za zjištěné, že skutečný rozsah zabavených věcí tak nebylo možno zjistit ani z těchto soupisů ani z videozáznamu, a to ani v kombinaci s fotografiemi od EÚ [obec] a EÚ [okres].

11. Z fotodokumentace, která je součástí spisu Exekutorského úřadu v [obec] sp. zn. [anonymizována tři slova] [číslo] (a kterou rovněž k důkazu založil i žalobce), pak soud zjistil vyobrazení věcí, které v pozdější fázi vedení této exekuce měl exekutor skutečně ve své držbě v souvislosti s mobiliární exekucí. Z této fotodokumentace však nebylo možno učinit relevantní závěr o tom, jaké věci byly skutečně odebrány žalobci ke dni odebrání, respektive o tom, zda se jedná o množinu věcí úplnou, korespondující s tím, co bylo žalobci skutečně odebráno.

12. Z fotodokumentace pořízené u [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova], založené žalobcem pod názvem souboru„ foto EÚ [obec]“ pak soud zjistil, jaké konkrétní věci byly v držbě [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] poté, co byly tyto předány ze strany [exekutorský úřad]. Rovněž z těchto fotografií pak nebylo možno učinit závěr o tom, zda se jedná o úplný výčet věcí, které byly zajištěny dne 12. 7. 2017, neboť tato dokumentace zachycuje pouze stav v době, kdy věci měl v držbě již [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova].

13. Z protokolu o jednání [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] a žalobce z 23. 7. 2020 pak soud zjistil, že žalobce se dostavil tohoto dne do sídla exekutora a že mu byly předloženy k převzetí movité věci sepsané v protokole z 2. 2. 2018 pod položkou [číslo]. Z protokolu se pak podává, že žalobce si věci zkontroloval, přepočítal a bez výhrad, ať jejich počtu či stavu, tyto převzal. Vzhledem k tomu, že má, viz výše, soud za zjištěné, že množina věcí sepsaná protokolem z 2. 2. 2018 odpovídá množině věcí sepsané protokolem o soupisu věcí z 12. 7. 2017, který učinil při mobiliární exekuci Exekuční úřad [obec], pak má z tohoto protokolu [exekutorský úřad] z 23. 7. 2020 soud za potvrzené, že žalobci byly vydány veškeré věci v rozsahu, jak tyto byly sepsány při mobiliární exekuci dne 12. 7. 2017. Tento závěr soudu přitom není v rozporu s tím, že soud jinak shledal identifikaci sepsaných věcí ve všech protokolech za nedostatečnou a neumožňující jejich jednoznačnou identifikaci – tato vada se totiž projevuje jen ve vztahu k třetím osobám, kterým jinak rozsah sepsaných věcí znám není; jelikož však žalobce byl přítomen soupisu dne 12. 7. 2017, pak i přes neurčitý soupis věcí mu bylo známo, jaké věci byly odebrány, tedy pokud mu jsou tyto věci vydávány dne 23. 7. 2020, je relevantním potvrzení žalobce, že je mu vraceno vše, co mu bylo původně odebráno. Neboť jak uvedeno, žalobce nebyl odkázán na nedokonalý soupis věcí, neboť sám rozsah věcí znal, byl původnímu odebrání přítomen. Jeho potvrzení, že je mu vraceno vše, tak má plnou relevanci i přes nedostatky všech soupisů předmětných movitých věcí.

14. Žalobce dále k důkazu založil několik, většinou ručně psaných, listin, z nichž se má podávat specifikace a seznam žalobci odebraných věcí, které nebyly vráceny. Konkrétně se jedná o listinu nazvanou„ Hodnota věci na EX- [obec] je 92 390 Kč“ na č. l. 177, dále listinu nazvanou„ Soupis věcí ve skladě EX- [obec] fyzicky ke dni 12. 10. 2017“ na č. l. 188, dále listinu nazvanou„ Seznam lokomotiv, vagonů a příslušenství z 12. 10. 2017, sklad [obec]“ na č. l. 190, dále listinu nazvanou„ Seznam chybějících vláčku a příslušenství, vláčky skupiny N“ z 1. 11. 2018 na č. l. 263, a dále listinu nazvanou„ Seznam zabavených věcí podle EX- [obec]“ na č. l.

275. Pokud jde o skutková zjištění, soud nemohl ani z těchto listin učinit závěr o tom, jaké konkrétní věci byly žalobci odebrány a jaká škoda tedy žalobci vznikla. Nad rámec skutkových zjištění pak soud pro úplnost uvádí, že na základě těchto listin nebylo možno ani vymezit skutková tvrzení ke vzniku škody jako takové.

15. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Pokud jde o detailnější skutková zjištění učiněná soudem z konkrétních důkazů, pak soud odkazuje na výše uvedené, přičemž skutkový stav shrnuje v podstatných rysech takto. Vůči žalobci byla vedena [exekutorský úřad] na základě pověření exekučního soudu z 5. 2. 2015 exekuce, přičemž v rámci této exekuce byl vydán exekuční příkaz prodejem movitých věcí, a to dne 10. 7. 2017. Dne 12. 7. 2017 pak proběhla mobiliární exekuce, přičemž [exekutorský úřad] o tomto sepsal protokol o soupisu movitých věcí, kterého se účastnil vykonavatel pan [příjmení] a jeho asistent pan [příjmení]. V protokole o soupisu movitých věcí z 12. 7. 2017 je zahrnuto celkem 19 hromadných položek a přílohou tohoto protokolu je přepsaný soupis zabavených movitých věcí. Žádný z těchto dokumentů není podepsán žalobcem, který podpis odmítl připojit. Exekuční řízení vedené u [exekutorský úřad] je poté ukončeno 17. 7. 2017 pro nemajetnost, přičemž žalobce je vyzván k převzetí zajištěných movitých věcí, přičemž žalobce se dostavil 3. 8. 2017 k tomuto exekutorovi, avšak věci si odmítl převzít s tím, že chybí vláčky v hodnotě 150 000 Kč, když celkově došlo k zabavení vláčků v celkové hodnotě 300 000 Kč a tyto tedy nejsou všechny vraceny, respektive nabízeny k vrácení. Dne 29. 1. 2013 pak byla zahájena další exekuce vedená vůči žalobci [exekutorský úřad] a tento exekutorský úřad se spojil s Exekutorským úřadem v [obec] ohledně převzetí zajištěných movitých věcí žalobce. [exekutorský úřad] pak vydává rovněž exekuční příkaz prodejem movitých věcí ze dne 2. 2. 2018 a dne 2. 2. 2018 dochází i k protokolárnímu předání zabavených movitých věcí mezi těmito exekutorským úřady. Soupis je proveden de facto identicky jako soupis z 12. 7. 2017, tedy absentuje konkrétní popis jednotlivých věcí a věci jsou sepisovány hromadně. Tato exekuce vedená Exekutorským úřadem Brno pak končí 7. 1. 2021 a ještě před jejím ukončením byl žalobce vyzván k tomu, aby si movité věci od tohoto exekutora převzal. Dne 23. 7. 2020 potom byl sepsán protokol mezi [exekutorský úřad] a žalobcem, který se dostavil za účelem vyzvednutí movitých věcí, tak jak jsou tyto původně sepsány v protokole z 2. 2. 2018, respektive 12. 7. 2017, s tím, že soud má za zjištěné, že žalobce potvrdil, že si věci přepočítal, zkontroloval a bez výhrad k jejich počtu či stavu tyto přebírá. Toto jsou zásadní skutková zjištění pro posouzení žalobou uplatněného nároku, která soud učinil zejména z obou exekutorských spisů a z v nich obsažených v protokolech o soupisu movitých věcí. Pokud jde o průběh samotné mobiliární exekuce, pak soud ještě zjistil z analýzy vypracované Krajským ředitelstvím policie [územní celek], územní odbor [obec] z 28. 5. 2019, že nelze provést jednoznačnou identifikaci zajištěných movitých věcí ani prostřednictví veškerých protokolů o soupisu movitých věcí, a to ani za pomoci videozáznamu, který byl pořízen, a to ani v kombinaci s fotografiemi od obou exekutorských úřadů.

16. Soud zamítl návrh na provedení důkazu samotným videozáznamem z průběhu mobiliární exekuce, dále spisem Policie České republiky vedeným ohledně trestního oznámení podaného žalobcem v souvislosti s touto mobiliární exekucí, a dále návrh na výslech svědků [příjmení], [příjmení] a svědkyně [příjmení]. Všechny tyto důkazy zamítl soud z důvodu, že z výše citovaných listinných důkazů má za prokázané, jak mobiliární exekuce probíhala a jakým způsobem byly věci sepsány a na základě již provedených důkazů mohl soud plnohodnotně učinit skutková zjištění potřebná pro právní závěr o tom, zda je ve věci dán odpovědnostní titul. Provedení těchto zamítnutých důkazů by tak v dané situace bylo nehospodárným, neboť soud učinil již dostatečná skutková zjištění pro právní hodnocení této otázky. Těchto důkazů přitom nebylo zapotřebí, respektive tyto nebylo ani možno použít pro prokázání skutkových tvrzení jiných, neboť žalobce, jak uvedeno níže, skutková tvrzení k existenci škody nedoplnil, tedy nebylo v tomto směru co prokazovat. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazu vyžádáním seznamu soudních řízení, které byly vůči žalobci vedeny do roku 2015 do dne podání této žaloby, neboť tento důkaz nemá relevanci k tomuto řízení, jehož předmětem je posouzení škody vzniklé pochybením v rámci mobiliární exekuce z roku 2017, nikoliv škody vzniklé vedením jiných řízení. Soud dále zamítl návrh na připojení policejního spisu Policie ČR územního odboru [obec] sp. zn. [anonymizováno] [číslo], neboť tento důkaz nebylo třeba, když závěry policie ohledně průběhu mobiliární exekuce soud zjistil v dostatečném rozsahu z analýzy vypracované Krajským ředitelstvím policie [územní celek] územní odbor [obec] z 28. 5. 2019 k [číslo jednací].

17. Soud nehodnotil listinné důkazy, které se týkají jiných soudních řízení vedených žalobcem vůči exekutorovi ohledně předmětné mobiliární exekuce, dále důkazy, které se týkaly komunikace s tímto exekutorem ohledně tvrzené škody či trestních oznámení podaných vůči tomuto exekutorovi, jakož i duplicitně nehodnotil soud listiny z obou exekučních spisů. Důvodem, proč soud tyto listinné důkazy nehodnotil je skutečnost, že soud zjistil na základě výše hodnocených důkazů skutkový stav, který umožňoval jednoznačně učinit závěr o existenci odpovědnostního titulu a žalobce přitom nedoplnil konkrétní skutková tvrzení ke vzniku škody. Na základě těchto listin tak nebylo možno provádět dokazování ke konkrétním skutkovým tvrzením, tedy hodnocení takovýchto důkazů nebylo fakticky k čemu provádět. Soud pak tedy konkrétně nehodnotil tyto listiny: žádost o zrušení pojistné smlouvy ze 4. 8. 2010 usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] podání žalobce ve věci [spisová značka] z [název soudu] z 22. 10. 2018 dokument nazvaný„ Hodnota věci na EX – [obec] je 92 390 Kč“ na č. l. 177 dokument nazvaný„ Soupis věcí ve skladě [exekutorský úřad], fyzicky ke dni 12. 10. 2017“ na č. l. 188 dokument na č. l. 190 nazvaný„ Seznam lokomotiv“ s datem 12. 10. 2017 a s nadpisem sklad [obec] dokument s názvem„ Seznam chybějících vláčků a příslušenství, vláčky skupiny N“ s datem 1. 11. 2018 na č. l. 193 přípis žalobce [exekutorský úřad] 10. 10. 2019 vyjádření žalovaného k žalobě; žalovaným je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jedná se o řízení vedené u OS v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] úřední záznam z EÚ [obec] z 14. 9. 2017 trestní oznámení podané žalobcem 12. 6. 2018 seznam vláčků a příslušenství na č. l. 205 až 207 rozpis videozáznamu s nápisem„ rozpis v minutách v [obec] 20. 2. 2019“ na č. l. 208, 209 usnesení Policie ČR z 26. 7. 2019 předžalobní výzva k vydání věci adresovaná [anonymizováno] [jméno] [příjmení] exekutorovi nedatovaná, pouze s uvedením roku 2017 usnesení OS v [obec] č. j. [číslo jednací] žaloba o vydání věci dle § [číslo] podaná k OS v [obec] žalobcem proti exekutorovi [anonymizováno] [příjmení] kopie trestního oznámení žalobce podaná 12. 6. 2018 exekuční příkaz [exekutorský úřad] č. j. [číslo jednací] exekuční příkaz EU [obec] č. j. [číslo jednací] rozsudek [příjmení] [okres] č. j. [číslo jednací] usnesení OS pro [část Prahy] j. [číslo jednací] úřední záznam policie z 31. 1. 2019 změna rozsahu žaloby podaná žalobcem v řízení OS v [obec] sp. zn. 14 257/ 2017 dále ručně psaný dokument s názvem„ Exekuce 12. 7. 2017, 1. díl“ obsahující časový rozpis událostí zachycených na videozáznamu z předmětné exekuce dokument nazvaný„ Seznam zabavených věcí podle EX [obec]“ na č. l. 275 změna rozsahu žaloby učiněná k OS v [obec] ke sp. zn. [spisová značka] doručená [datum rozhodnutí] tamnímu soudu doplnění odůvodnění stížnosti poškozeného proti usnesení policie z 8. 10. 2018 sepsané [anonymizováno] [jméno] [příjmení] základní informace pro oběť trestného činu ve vztahu k žalobci vypracované policií 31. 1. 2019 stížnost poškozeného proti usnesení Policie ČR z 8. 10. 2018 jedná se o stížnost právního zástupce žalobce adresovanou policii vizitka [jméno] [příjmení] na č. l. 292 dokument nazvaný„ Exekuce ze dne 12. 7. 2017“ s nadpisem v [obec] dne 29. 8. 2018 obsahující časový rozpis údajů podle videozáznamu předmětné mobiliární exekuce přípis žalobce adresovaný OS [obec] [anonymizováno] [příjmení], nedatovaný, psaný na stroji na č. l. 295 dokument s nápisem„ Informace o vláčkách“ na č. l. 297 dokument s nápisem„ Exekuce ze dne 12. 7. 2017“ psaný na stroji, obsahující časový rozpis jednotlivých událostí zachycených na videozáznamu exekuce příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaný EÚ [obec] pod č. j. [spisová značka] žádost žalobce, kterou žádá o vyjádření MS v [obec] podaná 21. 3. 2018 adresovaná [anonymizováno] [příjmení] a dodatek k této žádosti adresovaný [název soudu], doručená 26. 3. 2018 písemnost nazvaná„ Vysvětlení k dotazu“ adresovaná OS pro [část Prahy] 23. 4. 2018 přípis MS v [obec] z 22. 3. 2018 adresovaný žalobci pod č. j. [spisová značka] usnesení OS pro [část Prahy] j. [číslo jednací] rozsudek OS pro [část Prahy] j. [číslo jednací] námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce adresované EÚ [obec], oprávněný [právnická osoba] ve věci povinného žalobce, podával žalobce 6. 12. 2016 smlouva uzavřená mezi [právnická osoba] a žalobcem [číslo] z 21. 10. 2010, včetně souhlasu o zpracování údajů pojistná smlouva investičního životního pojištění evropská jistota [číslo] informace ČPP o zániku pojištění výpovědí z 19. 10. 2010 a přípis k výpovědi této pojišťovny z 10. 8. 2010 dotaz žalobce adresovaný [název soudu], doručený 13. 7. 2017 k rukám [anonymizováno] [příjmení], včetně vysvětlení tohoto dotazu vyjádření žalobce a upřesnění žalobních tvrzení sepsané [právnická osoba] s. r. o. 11. 9. 2014 ve věci řízení [příjmení] [okres] sp. zn. [spisová značka] výpis z OR společnosti [právnická osoba] v likvidaci sdělení EÚ [obec] z 12. 11. 2021 18. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Co se týká činnosti soudního exekutora, ta je podle § 4 odst. 2 OdpŠk považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ OpdŠk), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 OpdŠk). Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zák. č. 82/1998 Sb. bez možnosti liberace. Zákonem č. 396/2012 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2013 novelizován § 32 zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), tedy činnost exekutora vymezená v § 4 odst. 1 OdpŠk je výkonem veřejné moci, za jejíž nesprávnost nadále odpovídá pouze stát, nikoliv již souběžně s ním též sám exekutor (odpovědnost exekutora za škodu podle § 32 EŘ se vztahuje na ostatní činnosti, v nichž nejedná v pozici úřední osoby).

20. V posuzovaném případě je namítáno pochybení soudního exekutora [exekutorský úřad] právě v souvislosti s výkonem exekuční činnosti exekutora (pochybení při soupisu věcí v rámci mobilární exekuce; vadná správa zabavených věcí), tedy je dána pasivní legitimace státu a odpovědnost se řídí OdpŠk.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

22. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

23. Soud se předně zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu.

24. Žalobce po skutkové stránce namítal jakožto odpovědnostní titul nesprávný úřední postup [exekutorský úřad], který spočíval v tom, že pracovníci exekutora porušili § 2 vyhlášky 418/2001 Sb., když vyhotovili protokol o soupisu movitých věcí pouze formálně s absolutně nedostatečným popisem věcí, které pojímají do soupisu a které odváží. Došlo tak k absolutně nedostatečnému vymezení položek, jak co druhu, tak počtu, které byly skutečně odebrány žalobci. Žalobce poukazuje na to, že toto porušuje i § 56 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb. ve spojení s § 11 vyhlášky č. 418/2001 Sb. Dále žalobce namítá, že [exekutorský úřad] nedokázal odebrané věci ve smyslu § 66 odst. 1 exekutorského řádu zabezpečit věci tak, aby nedošlo k jejich ztrátě, a po zastavení exekuce tak tedy ty nemohly být věci navráceny.

25. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován a je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.

26. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

27. Soud dospěl k závěru, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nikoliv řádném soupisu věcí [exekutorský úřad], které byly žalobci při mobiliární exekuci dne 12. 7. 2017 odebrány. A to z důvodu, že z protokolu o soupisu movitých věcí povinného z 12. 7. 2017 sepsaného EÚ [obec], ani z předávacího protokolu z 3. 8. 2017 EÚ [obec], ani z předávacího protokolu mezi EÚ [obec] a EÚ [obec] z 2. 2. 2018 nelze jednoznačně a nezaměnitelně pro třetí nezúčastněné osoby identifikovat věci, které byly žalobci skutečně odebrány. Ve všech těchto protokolech jsou movité věci specifikovány pouze obecně, způsobem, který absolutně neumožňuje jejich jednoznačnou identifikaci, neboť popis věcí obsahuje pouze obecné označení druhu věci, jako například„ vláček“ nebo„ příslušenství“ a obecné označení výrobce, jako například„ [příjmení]“ nebo„ Roco“, a dále jen uvedení počtu kusů, často v řádech několika desítek. Takovéto vymezení věcí přitom neumožňuje určit, jaké konkrétní (vzájemně i jinak) nezaměnitelné věci byly žalobci skutečně odebrány a jaké tedy mají být tomuto navráceny v případě, že bude exekuce zastavena. Řádná identifikace věcí není přitom možná ani prostřednictvím videozáznamu pořízeného EÚ [obec] při předmětné mobiliární exekuci, neboť záznam z ní je velmi nekvalitní a je pořízen způsobem, který neumožňuje identifikovat, co exekutor skutečně žalobci za věci zabavuje (toto má soud za zjištěné i z analýzy vypracované Krajským ředitelstvím policie [územní celek] územní odbor [obec] z [datum rozhodnutí] k [číslo jednací]), pouze lze učinit dílčí závěr o tom, jaké z věcí se v bytě žalobce nacházely. Není však ani z kombinace soupisu a videozáznamu jednoznačně patrné, jaký kompletní seznam věcí byl skutečně odebrán. Takováto identifikace není možná následně ani prostřednictvím později pořízených fotografií u EÚ [obec] i u EÚ [okres], neboť tyto fotografie zachycují již pouze stav věcí, které se fakticky nacházejí v držbě těchto exekutorských úřadů později a nemají tak vypovídající hodnotu o tom, jaká byla množina věcí, které byly skutečně odebrány původně (není ani garance, že fotodokumentace je úplná co do množiny focených věcí).

28. Pokud jde o druhý z tvrzených odpovědnostních titulů - nesprávný úřední postup spočívající v nikoliv řádné správě věcí odebraných žalobci -, pak soud nedospěl k závěru, že by v tomto směru nastal nesprávný úřední postup, ať na straně [exekutorský úřad] nebo na straně [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova]. Jak uvedeno výše, věci byly, nikoliv řádně, avšak přesto sepsány přílohou k protokolu z 12. 7. 2017 o soupisu movitých věcí. V tomto rozsahu pak byly věci dále sepsány v předávacím protokole mezi oběma úřady z 2. 2. 2018 a na základě tohoto druhého z protokolů, který koresponduje s původním soupisem odebraných movitých věcí, pak žalobce výslovně svým podpisem na protokole o jednání u [exekutorský úřad] z 23. 7. 2020 potvrdil, že tato množina věcí mu byla skutečně vydána zpět, že tuto zkontroloval, přepočítal a nemá výhrad k jejich stavu či počtu. Tedy soud nemá za prokázané, že by při správě zabraných věcí došlo k nesprávnému úřednímu postupu. V této souvislosti soud opakuje, že závěr o potvrzení žalobce ohledně vrácení veškerých věcí není v rozporu s tím, že soud jinak shledal identifikaci sepsaných věcí ve všech protokolech za nedostatečnou a neumožňující jejich jednoznačnou identifikaci – tato vada se totiž projevuje jen ve vztahu k třetím osobám, kterým jinak rozsah sepsaných věcí znám není; jelikož však žalobce byl přítomen soupisu dne 12. 7. 2017, pak i přes neurčitý soupis věcí mu bylo známo, jaké věci byly odebrány, tedy pokud mu jsou tyto věci vydávány dne 23. 7. 2020, je relevantním potvrzení žalobce, že je mu vraceno vše, co mu bylo původně odebráno. Neboť jak uvedeno, žalobce nebyl odkázán na nedokonalý soupis věcí, neboť sám rozsah věcí znal, byl původnímu odebrání přítomen. Jeho potvrzení, že je mu vraceno vše, tak má plnou relevanci i přes nedostatky všech soupisů předmětných movitých věcí.

29. Soud tedy, pokud jde o odpovědnostní titul, shrnuje své závěry v tom směru, že dospěl k závěru o nesprávném úředním postupu spočívajícím v tom, že věci zahrnuté do protokolu o soupisu movitých věcí z 12. 7. 2017 nebyly exekutorem dostatečně určitě popsány. Tedy v tom směru, že nelze pro nikoli řádný soupis věcí jednoznačně identifikovat, jaké věci byly odebrány, což mohlo mít za následek dále to, že nelze zjistit, zda neexistuje i další množina věcí, které odebrány byly, ale v soupise se nevyskytují (ani špatně popsané). Na druhou stranu soud nezjistil, že by takto neurčitě vymezená množina věcí byla spravována nikoliv řádně, když žalobce potvrdil, že mu množina věcí, které byly, ač nedostatečně specifikované, sepsány, skutečně dne 23. 7. 2020 byla vydána zcela zpět.

30. Soud se proto dále zabýval otázkou vzniku škody a zejm. jejího dostatečně určitého tvrzení. Ze žaloby totiž nebylo především patrným, zda škoda vznikla žalobci tím, že mu byly odebrány věci, které byly sepsány (ale neurčitě) protokolem ze dne 12. 7. 2017 a tyto věci nebo jejich část nebyla vrácena, čímž škoda vznikla. Nebo zda žalobci vznikla škoda tím, že došlo k zabavení věcí, které do protokolu ze dne 12. 7. 2017 zahrnuty nebyly vůbec, a přestože protokol byl sepsán neurčitě, nelze tyto věci podřadit ani pod žádnou z obecných položek. Na jednání konaném dne 25. 10. 2021 pak žalobce k dotazu soudu doplnil, že škody vznikla oběma těmito způsoby.

31. Soud dále považoval za nezbytné doplnění tvrzení ze strany žalobce ohledně jednoznačné a nezaměnitelné konkretizace každé z věcí, tak aby soud mohl posoudit, zda tuto žalobce skutečně vlastnil a jaká je její hodnota. Dále bylo nezbytným doplnění, jaký každou věc konkrétně stihl další osud, zejm. zda byla sepsána či nikoli, resp. zda došlo k jejímu částečnému vrácení (byly sepsány množiny stejných věcí) a chybí jen některé položky. Dále bylo třeba doplnit, jaká je přesně hodnota každé jednotlivé věci.

32. Soud proto žalobce na jednání konaném dne 25. 10. 2021 poučil ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit relevantní skutková tvrzení a důkazní návrhy k otázce vlastnictví každé z věcí, jejího nezaměnitelného popisu, její hodnoty a toho, zda tato věc byla sepsána a nevydána, nebo bez soupisu odňata.

33. Žalobce na poučení soudu reagoval podáním ze dne 11. 11. 2021, nicméně požadovaná skutková tvrzení nedoplnil. Nadále tak zejm. chybí individuální popis každé ze zabavených věcí jednoznačným, nezaměnitelným způsobem. Tvrzení žalobce zůstala na úrovni nedostatečné pro nezaměnitelný popis věci způsobem, aby mohl soud podrobit dokazování, zda žalobce každou z věcí skutečně vlastnil, zda tato mohla být obsahem obecného soupisu ze dne 12. 7. 2017 či nikoli a jaké je hodnota takové věci (její ocenění) a jaký byl v rámci exekuce její konkrétní osud. Již jen z tohoto důvodu tak není vzniklá škoda dostatečně určitě tvrzena, neboť nedošlo k doplnění jednotlivých položek způsobem, který by soud mohl přezkoumávat dokazováním.

34. Doplnění těchto skutkových tvrzení se tedy z podání žalobce doručeného dne 11. 11. 2021 nepodává. Tato skutková tvrzení přitom nelze dovodit ani z příloh, které žalobce k tomuto podání přiložil. V naprosté většině se totiž jedná o listiny z jiných soudních, exekučních nebo trestních řízení, do nichž žalobce na některých místech dopsal různé údaje. Nejblíže k doplnění skutkových tvrzení o vzniklé škodě jsou pak listiny na čísle listu 177 s nadpisem„ Hodnota věcí na EX [obec]“, dále na č. l. 188 s nadpisem„ Soupis věcí ve skladě EX [obec] fyzicky ke dni 12. 10. 2017“, dále na č. l. 190 s nadpisem„ Seznam lokomotiv, vagonů a příslušenství“, dále na č. l. 263 s nadpisem„ Seznam chybějících vláčků a příslušenství, vláčky skupiny N“, a dále na č. l. 275 s nadpisem„ Seznam zabavených věcí podle EX [obec]“. Nicméně ani z těchto nelze dovodit konkrétní skutková tvrzení k vzniklé škodě způsobem, jak to požadoval soud ve svém poučení.

35. V souhrnu je tak bohužel nutno konstatovat, že skutková tvrzení žalobce zůstala na neurčité úrovni - jedná o množinu kusých, částečných a vzájemně nesourodých tvrzení o různých skutečnostech ve vztahu k různým movitým věcem, nicméně nelze z tohoto dovodit celek tvrzení, tedy ani to, jaká škoda žalobci vlastně vznikla v součtu, když žalována je částka 1 253 080 Kč a Žalobce tuto následně upřesňuje na částku 1 187 580 Kč a na navazujícím jednání 10. ledna 2002 pak žalobce hovoří již o částku 1 170 000 Kč. Již vůbec pak nelze dovodit, z jakých konkrétních dílčích položek by se tato škoda měla sestávat, respektive součtem jakých tvrzených škod vzniklých na jakých konkrétních movitých věcí žalobce dospěl k souhrnu tvrzené škody.

36. Žalobce dále nedoplnil skutková tvrzení, která by umožňovala rozlišení toho, zda o té které věci žalobce tvrdí, že byla sepsána, avšak nevydána, nebo že vůbec sepsána nebyla, avšak byla odňata a nevrácena. Toto doplnění skutkových tvrzení bylo rovněž nutným pro specifikaci vzniklé škody a její výše, neboť se od tohoto především odvíjí doplnění skutkových tvrzení k vlastnictví věcí. U věcí, které byly, ač nesprávně, ale přeci jen obecně sepsány by bylo možno (k tíži chybujícího státu) vycházet alespoň z toho, že jejich sepsání do protokolu ze dne 12. 7. 2017 minimálně potvrzuje, že věci byly skutečně v předmětném bytě a indikuje toto i vlastnictví žalobce. Naopak u věcí, u nichž nemělo k soupisu vůbec dojít, by bylo třeba návazně důsledně trvat na dotvrzení vlastnictví a držby žalobcem, neboť zde by na toto nebylo možno usuzovat ani zprostředkovaně z jejich, ač neurčitého, zahrnutí do protokolu ze dne 12. 7. 2017. Doplnění těchto tvrzení pak bylo nezbytné i proto, že z dosavadního dokazování se podávalo, že věci, ač neurčitě sepsané dne 12. 7. 2017, měl žalobce dne 23. 7. 2020 všechny kompletně převzít s potvrzením úplnosti převzatých věcí. Jakkoli je popis věcí v protokole ze dne 12. 7. 2017 neurčitým, pak toto následné potvrzení má relevanci za situace, kdy žalobce byl dne 12. 7. 2017 zabrání věcí přítomen a bylo mu zřejmým, co se pod neurčitě popsanými věcmi skrývá. Tedy jeho potvrzení, že přebírá dne 23. 7. 2020 úplnou množinu věcí neurčitě sepsaných dne 12. 7. 2017, má v tomto směru zásadní význam. Naopak na věci, o nichž by žalobce tvrdil, že sepsány ani obecně nebyly, by takové potvrzení relevanci nemělo.

37. Žalobce dále nedoplnil ani skutková tvrzení k nabytí vlastnického práva k jednotlivým věcem, přičemž bez tohoto nelze tvrzení o vzniku škody rovněž považovat za úplná, neboť toto doplnění je nezbytné pro následné posouzení, zda skutečně došlo ke vzniku škody, tj. majetkového úbytku na straně žalobce jakožto vlastníka těchto věcí.

38. Soud proto pro výše popsané neunesení břemene tvrzení v části týkající se tvrzení o vzniku škody na straně žalobce v celém rozsahu žalobu zamítl.

39. Pro nedotvrzení vzniku škody se soud nemohl blíže zabývat otázkou příčinné souvislosti.

40. Pro úplnost pak soud uvádí, že se soud věcí po věcné stránce zabýval, tedy že podání žalobce neodmítal, neboť z podání žalobce bylo dle názoru soudu, pokud jde o základní skutková tvrzení zřejmým, že se domáhá pochybení, která nastala v rámci mobiliární exekuce realizované [exekutorský úřad] dne 12. 7. 2017 v tom směru, že mu byla odebrána množina movitých věcí, která mu nebyla vrácena, a žalobce v žalobě tuto souhrnnou škodu jednoznačně vyčísluje v částce 1 253 080 Kč s příslušenstvím (částka byla měněna až později). Soud proto přistoupil, jak uvedeno výše, k tomu, že žalobce poučil o nutnosti takto tvrzenou škodu konkrétně skutkově dotvrdit tak, aby tato byla skutkově jednoznačně tvrzena a mohl ji soud podrobit dokazování. Což nicméně žalobce nesplnil a soud tedy přistoupil k zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení ve vztahu ke škodě.

41. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Proto jí soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení ve výši 5x režijního paušálu á 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 1x písemné podání ve věci (2.6.2021; soud nepřiznal odměnu za nevyžádané vyjádření ze dne 27.8.2021 a 15.11.2021), a dále 2x přípravu a 2x účast na jednání soudu. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.