10 C 8/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 139 726 Kč s příslušenstvím I) Žalovaná je povinna uhradit žalobci 11 750 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 127 976 Kč, a dále v požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 139 726 Kč ode dne [datum] do zaplacení. III) Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 800 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu vyvolanou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uvádí, že řízení bylo ukončeno [datum] a celkově trvalo 3765 dnů. Žalobce má za to, že řízení nebylo složitým, žalobce nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům a celkovou délku řízení je nutno považovat za nepřiměřenou. Žalobce nárokuje na zadostiučinění částku 139 726 Kč s úroky z prodlení od [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z [datum]. Žalovaná uvedla, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobci poskytla odškodnění ve výši 85 000 Kč. Žalovaná shledala opakované průtahy v naříkaném řízení spočívající v obdobích nečinnosti soudu, vyšla ze základní částky ročního odškodnění 15 000 Kč a tuto ponížila o 20 % z důvodu skutkové a procesní složitosti.

3. Ze shodných tvrzení stran soud zjistil, že žalobce u žalované nárok předběžně uplatnil, a to dne [datum].

4. Žalovaná souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání ve vyjádření z [datum]. Vyjádření žalované obsahující informaci o částečném odškodnění, včetně výzvy k tomu, zda žalobce souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne [datum]. Žalobce ve stanovené lhůtě nereagoval, tedy nastala fikce souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání.

5. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Chomutově sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Dne [datum] byla podána žaloba žalobcem [právnická osoba] proti žalovanému [jméno] [příjmení]. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhá náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny za období [datum] do [datum] ve výši 192 302 Kč a nákladů souvisejících se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 13 864 Kč, celkově je žalována částka 206 166 Kč [datum] vyzývá soud žalobce k úhradě soudního poplatku, [datum] vyzývá soud žalobce k doplatku soudního poplatku, poté soud vydává platební rozkaz dne [datum]. Platební rozkaz je [celé jméno žalobce] doručen společně s žalobou dne [datum] [datum] vydává soud opravné usnesení k platebnímu rozkazu, žalovaný podává odpor [datum]. Žalobce reaguje na podaný odpor [datum], jednání je nařízeno na [datum]. Do spisu jsou založeny listiny z přípravného řízení vedeného proti podezřelému [celé jméno žalobce] v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny. Jednání se koná [datum], jsou čteny listinné důkazy, jednání je odročeno na neurčito za účelem vyjádření žalovaného k jeho stanovisku a navrhovaným důkazům. Žalovaný se vyjadřuje [datum], vyjádření ještě doplňuje den následující. Cestou dožádání pak [datum] žádá soud Okresní soud v Chebu o provedení výslechu svědků [anonymizováno] a [anonymizováno]. Výslech je realizován dožádaným soudem [datum], soud následně řeší otázku svědečného obou svědků, a to v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]. Spis je vrácen Okresnímu soudu v Chomutově [datum]. Jednání je nařízeno na [datum], toto je odročeno na [datum]. Jednání se koná [anonymizována dvě slova] [rok], je jednáno v nepřítomnosti žalovaného, který se omluvil. Soud provádí listinné dokazování a odročuje jednání na [datum]. Usnesením z [datum] je vyzván žalovaný k doplnění skutkových tvrzení ke své obraně. [datum] vyzývá soud žalovaného k upřesnění adresy označených svědků, soud tyto předvolává. Jednání se koná [datum], jsou slyšeni 2 svědci. Jednání je odročeno na [datum]. Soud ustanovuje [datum] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] za účelem stanovení výše škody za neoprávněný odběr elektřiny v relevantním období. Spis je zaslán znalci [datum], nařízené jednání je odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku. Soud prodlužuje znalci lhůtu k vypracování znaleckého posudku do [datum], soud poté urguje v [anonymizováno] [rok] dodání znaleckého posudku, znalec žádá o prodloužení lhůty pro zdravotní stav, což dokládá. Soud prodlužuje lhůtu k vypracování znaleckého posudku do [datum]. Soud poté opakovaně urguje znalce [datum], poté [datum], znalec sděluje, že pro zdravotní problémy nemohl posudek vypracovat, žádá o lhůtu [datum] pro dodání znaleckého posudku. Poté je znalec soudem opakovaně kontaktován [datum], neboť posudek stále nedodal. Znalec dodává posudek [datum]. Soud rozhoduje o znalečném [datum] a dotazuje strany, zda trvají na výslechu znalce. Žalobce sděluje, že na výsledku znalce trvá. V [anonymizováno] [rok] soud proplácí znalečné, jednání se koná [datum]. Na tomto je slyšen znalec, jsou čteny listinné důkazy a jednání je odročeno na neurčito za účelem nařízení doplnění znaleckého posudku. Žalobce zasílá doplněné dotazy na znalce [datum], soud ukládá znalci vypracovat doplněk znaleckého posudku [datum]. Znalec dodává doplněk znaleckého posudku [datum], soud rozhoduje o znalečném [datum], soud dotazuje strany v [anonymizováno] [rok] zda trvají na výslechu znalce, strany sdělují, že netrvají. V [anonymizováno] [rok] proplácí soud znalečné, žalobce se vyjadřuje k doplnění znaleckého posudku [datum], jednání se koná [datum]. Na tomto je slyšen znalec, jsou provedeny listinné důkazy a znalecké posudky a jednání je odročeno na [datum] [datum] soud vyhlašuje rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku z [datum] je založeno pod číslem listu [anonymizováno], tímto je zamítnuta žaloba co do částky 185 482 Kč a žalobě je vyhověno co do částky 20 684 Kč se specifikovaným příslušenstvím. Žalobce podává odvolání dne [datum]. Toto odůvodňuje dne [datum] k výzvě soudu, soud vyzývá žalobkyni k úhradě soudního poplatku [datum], rozesílá odvolání k vyjádření, usnesením ze dne [datum] pak rozhoduje soud o nákladech státu. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum]. Usnesením ze dne [datum] Krajský soud v Ústí nad Labem ruší rozsudek okresního soudu v napadených výrocích a věc mu vrací k dalšímu řízení. Soudu je vytýkáno nedostatečné vyhodnocení věrohodnosti svědeckých výpovědí a nesrozumitelný závěr o skutečné škodě. [datum] je rozhodnutí odvolacího soudu rozesláno stranám, ve spise je poté záznam o dlouhodobé nemoci soudkyně do [datum] a z tohoto důvodu je další jednání nařízeno na [datum]. Toto jednání je následně zrušeno a další jednání je nařízeno na [datum] [datum] vyzývá soud žalobce k doplnění skutkových tvrzení, rovněž tak je vyzván žalovaný. Žalobce doplňuje skutková tvrzení [datum], žalovaný [datum]. Jednání před soudem prvého stupně se koná [datum], strany se vyjadřují k průběhu řízení a jednání je odročeno na [datum]. Toto jednání se koná, jsou předneseny závěrečné návrhy a jednání je odročeno na [datum] [datum] pak soud vyhlašuje rozsudek. Rozsudkem z [datum] pod číslem listu [anonymizováno] pak soud prvé instance uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 194 856 Kč s příslušenstvím a žalobu zamítl co do částky 11 310 Kč. Na rozhodnutí je doložka právní moci k [datum]. Tím naříkané řízení končí.

6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

7. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

10. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

13. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

17. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

18. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, neboť pro rozhodnutí v této věci není stanovena zákonem žádná lhůta ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk.

19. Pro toto řízení není obecně stanovena ani žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

21. Naříkané řízení tak trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy je mu doručen platební rozkaz spolu se žalobou, čímž se o naříkaném řízení dozvídá, a trvalo do [datum], kdy nabývá právní moci rozsudek soudu prvé instance z [datum]. Naříkané řízení tak trvalo ve vztahu k žalobci 8 let a 2 měsíce, což je doba nepřiměřeně dlouhá.

22. K tomuto závěru vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona, zejména písm. d) - postupu soudu během řízení. V činnosti soudu prvé instance soud shledal období několika průtahů, pro které dospěl k závěru o existenci nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Konkrétně se jedná o období od [datum], kdy soud rozesílá vyjádření žalobce, do [datum], kdy soud teprve nařizuje jednání, tedy kdy nařízení jednání soudu trvá 9 měsíců. Dále je to období od [datum], kdy je soudu vrácen spis po realizaci výslechu svědků cestou dožádání Okresním soudem v Chebu, do [datum], kdy soud teprve 1 rok a 2 měsíce po vrácení spisu dožádaným soudem nařizuje ve věci jednání. Dále je to období od [datum], kdy soud ve věci ustanovil znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], do [datum], kdy znalec soudu dodává požadovaný znalecký posudek, tedy až po jednom roce, přičemž soud znalce v období sice urguje, nicméně nevyužívá všech procesních prostředků k dodání posudku v době kratší. A dále je to období od [datum], kdy soud rozesílá rozhodnutí odvolacího soudu z [datum], do [datum], kdy je ve věci konáno fakticky další jednání, a kdy tedy soudu prvé instance po rozhodnutí soudu odvolacího trvá 1 rok a 9 měsíců, než ve věci nařídí další jednání. Všechny tyto shledané průtahy odůvodňují závěr o existenci odpovědnostního titulu ve formě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce naříkaného řízení.

23. Tento závěr nevyvrací ani hodnocení kritérií ostatních, neboť řízení bylo sice zvýšeně skutkově i procesně složitým, nicméně nikoli natolik, aby délku řízení odůvodnilo jakožto přiměřenou. Po stránce právní i počtu soudních instancí bylo řízení běžným, tedy ani tato kritéria délku řízení neodůvodňují jakožto přiměřenou. Zbývající kritéria - chování účastníků řízení a významu předmětu řízení - hovoří rovněž pro závěr o tom, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhým, neboť žalobce se na délce řízení negativně nepodílel a jakkoliv byl význam řízení běžný, hovoří toto kritérium i tak pro závěr o tom, že mělo být ukončeno dříve.

24. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

25. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

26. Za posuzované řízení v délce trvání 8 let a 2 měsíce tak soud přiznal žalobci základní částku ve výši 107 500 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení nebyla sice přiměřená, ale zároveň neshledal soud důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení nebo za řízení, kde toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal. K těmto jednotlivým kritériím se soud podrobně vyjadřuje níže, a příp. pro tyto základní částku odškodnění modifikuje – soud nicméně nedospěl k závěru, že by se některé z těchto kritérií na celkové délce řízení podílelo natolik zásadní měrou (výjimečně), že by toto mělo být zohledněno ještě navíc (vedle modifikace) tím, že bude navýšena i samotná základní částka ročního odškodnění.

27. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [stanovisko NS] bylo vydáno již dne [datum].

28. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – Řízení bylo zvýšeně složité po stránce skutkové, a soud proto základní částku odškodnění ponížil o 10 %. Skutková složitost věci se odvíjela od předmětu řízení, kdy v řízení bylo třeba zjistit, jakou škodu žalovaný způsobil nelegálním odběrem elektrické energie. Za tímto účelem byl ustanoven znalec a byli slyšeni celkem 4 svědci, z toho 2 svědci byly slyšeni dožádaným Okresním soudem v Chebu. Zejména skutková složitost prokázání způsobené škody protiprávním jednáním žalobce odůvodňuje toto ponížení základní částky odškodnění. Řízení bylo dále zvýšeně složité i po stránce procesní a soud i pro toto kritérium základní částku odškodnění dále ponížil o 10 %. Procesní složitost věci byla dána nutností zadat znalecký posudek, opakovaně komunikovat se znalcem, který pro zdravotní problémy žádal prodlužování lhůty pro vypracování znaleckého posudku, dále nutností komunikovat s policií ohledně paralelně vedeného trestního řízení proti žalobci, a dále nutností realizovat výslech svědků cestou dožádaného soudu v Chebu. Soud rovněž opakovaně rozhodoval o znalečném. Soud dále již nemodifikoval základní částku odškodnění pro právní složitost věci, neboť tato na celkovou délku řízení vliv neměla a rovněž ani pro počet soudních instancí, neboť ve věci rozhodoval soud prvé instance pouze 2×, když jeho prvé rozhodnutí bylo jediným rozhodnutím odvolacího soudu ve věci zrušeno. Další odvolání již podáno nebylo. Tedy pro počet soudních instancí soud základní částku odškodnění nemodifikoval. -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Žalobce se na délce řízení nepodílel ani negativně ani pozitivně, tedy soud pro toto kritérium základní částku odškodnění nemodifikuje. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) - Soud pro toto kritérium dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu. Nad rámec toho, že pro toto kritérium soud učinil tento závěr, pak ještě soud navyšuje pro toto kritérium základní částku odškodnění o 10 %, a to zejména pro průtahy, které nastaly v závěrečné fázi řízení, kdy po rozhodnutí odvolacího soudu soudu prvé instance trvalo 1 rok a 9 měsíců, než nařídil jednání další. Jakkoliv se toto stalo pro zdravotní důvody na straně soudkyně, pak toto nelze přičítat k tíži žalobce, a soud proto základní částku odškodnění navýšil ještě nad rámec závěru o existenci odpovědnostního titulu pro stejné kritérium. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Význam předmětu řízení pro žalobce soud shledal jakožto běžný, když i subjektivně žalobce tento dovozoval fakticky od významu typového.

29. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě snížit o 10 % na výsledných 96 750 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci již poskytl, jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, částku 85 000 Kč, soud žalobci přiznal nárok na zbývající část finančního zadostiučinění ve výši 11 750 Kč (96 750 – 85 000) a ve zbytku žalobního požadavku co do částky 127 976 Kč soud žalobu zamítl (139 726 – 11 750); neboť žalobce nereagoval na plnění žalované ani částečným zpětvzetím žaloby, tedy ke dni rozhodnutí soudu byl nedůvodným požadavek i v části 85 000 Kč, které již žalovaná uhradila.

30. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Úroky z prodlení ze žalované částky tak soud žalobci nepřiznal. Žalobce uplatnil předběžně svůj nárok u žalované dne [datum]. Žalovaná dobrovolně plnila částku 85 000 Kč dne [datum] a soud tímto rozsudkem přiznal žalobci nárok na zbývající plnění ve výši 11 750 Kč. Jak dobrovolné plnění žalované, tak rozhodnutí soudu byly učiněny ve lhůtě pro předběžné projednání nároku, tedy žalovaná se nedostala do prodlení. Soud proto nárok na přiznání zákonného úroku z prodlení v celém rozsahu zamítl.

31. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

33. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

34. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši 8 800 Kč, která je tvořena: -) soudní poplatek ve výši 2.000 Kč; -) 2x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 3.100 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; žaloba), tj. celkem 6.200 Kč bez DPH (dle § 6,7, 9/4a) AT; tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]); -) 2x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 600 Kč bez DPH -) zástupce žalobce není plátce DPH