10 C 86/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky LL.M., PhD. sídlem Adresa advokátky o zaplacení 402 973 Kč s příslušenstvím I Zamítá se žaloba na úhradu 402 973 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení.II Žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 86 732,80 Kč k rukám právního zástupce žalované do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhá po žalované úhrady částky ve výši 402 973 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvádí, že jakožto vlastník motorového vozidla , Anonymizováno, RZ , SPZ, dne , datum, uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění finančních rizik a Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění finančních ztrát. Touto pojistnou smlouvu pak bylo k tomuto vozidlu sjednáno pojištění pořizovací ceny havarijně pojištěného vozidla na pojistnou částku 1 318 000 Kč. Vozidlo bylo rovněž havarijně pojištěno u primárního pojistitele , právnická osoba, a.s. Dne , datum, došlo k dopravní nehodě, při níž došlo k zatopení vozidla a zásadnímu poškození tohoto vozidla, které bylo vyhodnoceno jakožto totální škoda primárním pojistitelem. Vrak vozidla byl po nehodě prodán za 420 000 Kč. Žalobce vedl spor s primárním pojistitelem u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , sp. zn., a rozsudkem tamního soudu bylo primárnímu pojistiteli uloženo žalobci uhradit pojistné plnění v plné výši. K tomuto došlo , datum, . Žalované pojistnou událost žalobce nahlásil , datum, , vzájemně o celé záležitosti komunikovali, žalovaná odmítla podáním z , datum, plnit, neboť k tomuto nemá potřebné podklady, a podáním z , datum, žalobci sdělila, že nemůže pojistnou událost uzavřít jakožto likvidní, neboť podmínkou vzniku pojistné události je rozhodnutí o totální škodě primárního pojistitele a výplata pojistného plnění. V návaznosti na plnění primárního pojistitele, ke kterému došlo , datum, , pak žalobce vyzval žalovanou k úhradě plnění dle pojistné smlouvy přípisem z , datum, s termínem splatnosti do , datum, . V pojistné smlouvě byla sjednána pojistná částka na sumu ve výši 1 318 000 Kč. Znalcem stanovená cena vozidla v době nehody činila 915 027 Kč. Žalobce tak po žalovaném nárokuje rozdíl těchto částek ve výši 402 973 Kč jakožto finanční ztrátu dle předmětné pojistné smlouvy.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila zejm. podáním z , datum, . Žalovaná předně namítala, že žalobou uplatněný nárok je promlčen, neboť k tvrzené nehodě došlo již , datum, , a žalobce byl tak povinen žalobou uplatnit předmětný nárok před uplynutím promlčecí lhůty. Žalovaná dále namítala, že ve vztahu k žalované jakožto pojistiteli musí být splněny individuálně podmínky pro výplatu pojistného plnění, přičemž dle vlastního šetření uzavřela, že není splněna podmínka nahodilé události, když škodní následky neodpovídají tvrzenému průběhu nehodového děje (doplněno na jednání konaném dne , datum, ). Žalovaná rovněž namítala, že plnění z pojistné smlouvy je limitováno účinností pojistné smlouvy do , datum, , tedy nelze odškodnit žalovaný nárok, pokud tento měl vzniknout až , datum, .

3. Soud prvé instance ve věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č.j. 10 C 86/2022-127, přičemž tímto rozsudkem bylo rozhodnuto pouze co do základu sporu, a to tak, že žaloba je důvodná. Soud prvé instance uzavřel, že dle uzavřené smlouvy žalobci v obecné rovině žalobou uplatněný nárok svědčí a uplatněnou námitku promlčení shledal neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. K podanému odvolání pak Městský soud v Praze usnesením ze dne , datum, , č.j. 12 Co 71/2023-141 rozsudek soudu prvé instance zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud k tomuto uvedl, že vztah žalobce a žalované je vztahem dvou podnikatelů, že čl. II. odst. 5 zvláštních pojistných podmínek jasně definuje pojem totální škody, přičemž žalovaná oznámila žalobci již , datum, , že plnění neposkytne, neboť nepovažuje nahlášenou událost za nahodilou skutečnost, tedy nejpozději od tohoto data žalobce věděl, že žalovaná odmítá plnit s odkazem, že se nejedná o pojistnou událost. Nárok žalobce vůči žalované je přitom samostatným nárokem, odlišným od nároku vůči primárnímu pojistiteli, a samotné znění čl. II. odst. 5, jakož i chování žalované, která původní plnění odmítala s tím, že pojistná událost ještě nenastala, následně však argumentaci změnila v tom směru, že nárok je promlčen, neboť pojistná událost již nastala, rozporné s dobrými mravy nejsou. Úkolem soudu prvé instance je tak zejm. znovu posoudit vznesenou námitku promlčení dle právní úpravy zákona č. 37/2004 Sb.

4. Mezi stranami bylo nesporným, že strany uzavřely smlouvu o pojištění pořizovací ceny havarijně pojištěného vozidla do 3,5t , Anonymizováno, dne , datum, ve znění Všeobecných pojistných podmínek pojištění finančních rizik a Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění finančních ztrát. Dále bylo nesporným, že k poškození vozidla došlo dle , datum, , sporným však zůstalo, zda se jednalo o nahodilou událost či nikoliv. Dále bylo mezi stranami nesporným, že žalobce žalovanou vyzval k plnění dle pojistné smlouvy výzvou k úhradě z , datum, , doručenou žalované téhož dne.

5. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Strany uzavřely smlouvu o pojištění pořizovací ceny havarijně pojištěného vozidla do 3,5t , Anonymizováno, , a to dne , datum, . Její součástí byly Všeobecné pojistné podmínky pojištění finančních rizik definující pojistnou událost v článku VI. odst. 1, dále právo na plnění pojištěného v článku VII. odst.

1. Součástí smlouvy byly dále Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění finančních ztrát, zakotvující zejména v článku III. odst. 1 předmět pojištění, v článku II. odst. 5 definici totální škody, v článku II. odst. 10 definici finanční ztráty a v článku VII. odst. 1 pojistnou událost. Ze zápisu o poškození motorového vozidla ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce oznámil totální škodu v důsledku nehody z , datum, primárnímu pojistiteli , právnická osoba, a.s., a z hlášení škodné události žalované soud zjistil, že dne , datum, žalobce tuto pojistnou událost nahlásil i žalované, rovněž jako škodu totální. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -662 soud zjistil, že pojišťovně , právnická osoba, a.s. bylo uloženo uhradit žalobci částku odpovídající totální škodě předmětného vozidla v důsledku nehody z , datum, ve výši 493 027 Kč, přičemž mezi tamními stranami bylo nesporným, že obvyklá cena vozidla před nehodou činila částku 915 027 Kč a cena využitelných zbytků činila částku 420 000 Kč, přičemž dále byla zohledněna spoluúčast ve výši 2 000 Kč. Z tohoto rozsudku soud dále zjistil, že tamní soud měl za prokázané, že poškození vozidla nastalo skutečně v důsledku tvrzeného nehodového děje jakožto nahodilé události, k níž došlo , datum, . Soud dále zjistil, že žalovaný oznámil žalobci přípisem z , datum, , že plnění dle pojistné smlouvy neposkytne, neboť nahlášená pojistná událost není nahodilou skutečností; žalobce popíral, že by tento přípis obdržel, nicméně soud uvěřil, že žalobci tato informace sdělena byla, nebylo zde podezření na zfalšování dokumentu a stanovisko koresponduje s postojem pojišťovny v té době. Dále má soud za zjištěné, že žalovaný žalobci podáním z , datum, sdělil, že pojistné plnění nebude poskytnuto, neboť podmínkou vzniku pojistné události a výplaty pojistného plnění je rozhodnutí o totální škodě primárního pojistitele a výplata pojistného plnění z primárního pojištění. Soud dále zjistil, že přípisem ze , datum, žalovaný žalobci sdělil, že pojistné plnění dle pojistné smlouvy neposkytne, a to ani pokud jde o zálohu, přičemž zopakoval, že podmínkou vzniku pojistné události je výplata pojistného plnění z titulu totální škody primární pojistitelem, což zatím nenastalo. Z potvrzení o provedené transakci pak soud zjistil, že , datum, primární pojistitel , právnická osoba, a.s. vyplatila žalobci částku 1 196 672,55 Kč; z oznámení o poskytnutí pojistného plnění , Anonymizováno, a.s. z téhož dne soud zjistil, že v této částce je zahrnuta právě i škoda na vozidle ve výši 493 027 Kč, respektive 521 577 Kč, včetně zohlednění nákladů na znalecké zkoumání.

6. Jelikož soud dospěl k závěru o důvodnosti vznesené námitky promlčení, pak soud nehodnotil důkazy týkající se výše nároku, tedy zejména založené znalecké posudky , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož ani komunikaci stran zahrnující výzvy k úhradě žalované částky. Soud dále nehodnotil znalecký posudek , právnická osoba, ., ani znalecký posudek z oboru zdravotnictví, neurologie, vypracovaný pro řízení Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , sp. zn., , neboť vyhodnocení těchto listinných důkazů nebylo třeba pro posouzení právního základu nároku co do jeho důvodnosti. Ze stejného důvodu pak soud nehodnotil přípis právního zástupce žalobce z , datum, , výzvu právního zástupce žalobce k vyplacení zálohy z , datum, , přípis právního zástupce žalobce z , datum, a ani reakci právního zástupce žalované z , datum, a soud rovněž z téhož důvodu nehodnotil ani navazující přípisy právního zástupce žalobce z , datum, a , datum, .

7. Na jednání konaném dne , datum, pak soud zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, číslo , hodnota, -1-2014, jakož i návrh na vypracování znaleckého posudku k obecné ceně vozidla v době těsně před pojistnou událostí, jakož i návrh na výslech zpracovatele znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba, . , jméno FO, a návrh na výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, To vše z důvodu, že všechny tyto důkazní návrhy směřují k prokázáním konkrétní výše škody, soud však shledal důvodnou námitku promlčení, tedy bylo nadbytečné tyto důkazy provádět a hodnotit.

8. Po právní stránce posoudil věc soud podle §§ 2, 3, a 8 zákona č. 37/2004 Sb., neboť k poškození předmětného vozidla došlo , datum, , tedy ještě za účinnosti tohoto zákona. Dále soud vyšel z ustanovení uzavřené pojistné smlouvy z , datum, , včetně jejích všeobecných i zvláštních pojistných podmínek.

9. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění účinném do , datum, (dále i jen „PojSml“), pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 3 písm. b) PojSml pro účely tohoto zákona se rozumí pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění; a podle písm. i) pak oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Podle § 8 PojSml právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54), za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.

10. Po právní stránce pak vyhodnotil soud žalovaný nárok, s ohledem na uzavřenou pojistnou smlouvu včetně pojistných podmínek tak, že ustanovení zvláštních pojistných podmínek mají dle úvodního ustanovení zvláštních pojistných podmínek přednost před ustanoveními všeobecných pojistných podmínek, smlouvy i zněním zákona.

11. Dle článku VI. odst. 1 všeobecných pojistných podmínek je pojistnou událostí nahodilá skutečnost, se kterou smlouva (vč. příloh) spojuje povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. Toto rozvádí článek VI. odst. 1 zvláštních pojistných podmínek, který stanoví, že pojistnou událostí je finanční ztráta, kterou pojištěný utrpí v důsledku totální škody na motorovém vozidle. Finanční ztrátu na motorovém vozidle pak definuje článek II. odst. 10 zvláštních pojistných podmínek tak, že jde o rozdíl mezi pojistnou částkou uvedenou v pojistné smlouvě (1 318 000 Kč) a obecnou cenou vozidla v době těsně před pojistnou událostí. Článek II. odst. 5 zvláštních pojistných podmínek pak definuje totální škodu mimo jiné tak, že se jedná o škodu na vozidle, která je šetřena a vyplácena primárním pojistitelem jako totální škoda z primárního pojištění a náklady na opravu vozidla přesáhnou obecnou cenu vozidla mj. dle šetření primárního pojistitele.

12. Po právní stránce pak tedy soud vyhodnotil tato ustanovení tak, že za pojistnou událost strany považují samotnou finanční ztrátu, která vznikne v důsledku totální škody na motorovém vozidle, což je skutečnost, která , datum, evidentně nastala.

13. I mezi stranami bylo nesporným, že dne , datum, došlo k poškození vozidla (sporné bylo, zda nahodile), přičemž z provedeného dokazování, zejména rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ve věci sp. zn. , sp. zn., soud zjistil, že se jednalo o škodu totální, resp. že jako škoda totální byla primárním pojistitelem od počátku věc šetřena, a to právě s ohledem na náklady potřebné na opravu vozidla a jejich účelnost ve vztahu k obecné ceně vozidla před nehodou. Konečně škodu jako totální hlásí žalobce sám jak primárnímu pojistiteli, tak žalované (viz zápisy z , datum, a , datum, ).

14. S ohledem na tuto definici tak není třeba se zabývat i v tomto řízení tím, zda tato totální škoda byla vyvolána nahodilou událostí či nikoliv. Smluvní ujednání vážou pojistnou událost pouze na vznik finanční ztráty definované pojistnými podmínkami. Přičemž zvláštní pojistné podmínky jsou speciální úpravou ke všeobecným pojistným podmínkám a tyto definují (viz výše) pojistnou událost jako finanční ztrátu vzniklou v důsledku totální škody dle šetření primárního pojistitele, přičemž náklady na opravu přesáhnou obecnou cenu vozidla (články III/1; VI/1 a II/5, 10 zvláštních pojistných podmínek).

15. Jako nahodilá událost byla předmětná nehoda ze dne , datum, ve vztahu k primárnímu pojistiteli skutečně shledána (viz soudní rozhodnutí níže), a jakkoli tímto zdejší soud není vázán, podstatnou je skutečnost, že pojmový znak nahodilosti patří do sféry primárního pojistitele a na této úrovni byl řešen a vyřešen (tak, že nehoda nahodilou událostí byla). Nároky vznesené vůči žalované se pak v tomto směru odvíjí od šetření primárního pojistitele, který hodnotí znak nahodilosti – toto ostatně koresponduje s podstatou pojištění žalovaného, jako pojištění navazujícího, kryjícího rozdíl mezi pořizovací cenou a cenou obecnou (II/10 zvláštních pojistných podmínek).

16. Soud tedy s odkazem na výše citovaná smluvní ujednání uzavírá, že pojistná událost nastala dne , datum, , neboť ten den došlo k poškození předmětného motorového vozidla, čímž vzniká ve smyslu čl. VI. odst. 1 zvláštních pojistných podmínek finanční ztráta na straně žalobce, kterou utrpěl v důsledku totální škody na motorovém vozidle, neboť je naplněn znak totální škody dle čl. II. odst. 5 zvláštních pojistných podmínek v tom ohledu, že již dne , datum, je hlášena škoda žalovanému jakožto totální a dne , datum, je hlášena primárnímu pojistiteli jakožto škoda totální. S tím, že škoda takto je tedy primárním pojistitelem již šetřena jakožto škoda totální a žalobce sám uvádí v obou hlášeních, že rozsah škody definuje jakožto škodu totální.

17. Toto je zásadní právě pro vyhodnocení žalovanou vznesené námitky promlčení. Z § 8 zákona č. 37/2004 Sb. se podává, že promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. Ke vzniku pojistné události tedy dochází dne , datum, , promlčecí doba počíná tedy běžet , datum, a v souzeném případě marně uplyne dne , datum, , neboť žalobce žalobou uplatněné nároky uplatňuje u soudu až dne , datum, .

18. K tomuto soud pouze doplňuje, že pokud článek II. odst. 5 zvláštních pojistných podmínek hovoří o tom, že totální škoda je taková škoda na vozidle, která je šetřena a vyplácena primárním pojistitelem jako totální škoda, pak soud toto ustanovení vykládá tak, že tento pojmový znak totální škody je naplněn tehdy, pokud se primární pojistitel předmětnou škodou jakožto totální škodou zabývá. Formulaci „vyplácena“ tedy soud chápe jakožto součást šetření pojišťovnou, kdy v případě kladného výsledku primární pojistitel tuto škodu skutečně i takto vyplatí. Soud toto ustanovení nevyložil tak, že by podmínkou pro vznik totální škody, a tedy nastání pojistné události byla až situace, kdy primární pojistitel skutečně fakticky vyplatí pojistné plnění.

19. Soud se dále zabýval tím, zda takto vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, či nikoliv. V tomto směru je soud prvé instance vázán rozhodnutím odvolacího soudu, který uzavřel, že samotná skutečnost, že žalovaný v době po vzniku pojistné události žalobci plnit odmítá s odkazem na to, že pojistná událost ještě nenastala, a následně po marném uplynutí promlčecí lhůty a plnění ze strany primárního pojistitelé naopak plnění poskytnout odmítá s opačným tvrzením, že naopak pojistná událost již dávno nastala a nárok je promlčen, v rozporu s dobrými mravy není. Rovněž odvolací soud shledal jednoznačným znění čl. II. odst. 5 zvláštních pojistných podmínek, tedy ani v tomto ohledu není dán případnou nejasností takovéhoto ujednání (formulovaného samotnou pojišťovnou) rozpor s dobrými mravy.

20. Odvolací soud v tomto směru odkázal na judikaturu týkající se možného rozporu námitky promlčení s dobrými mravy. Z této se podává, že jestliže by výkon práva namítat promlčení uplatněného nároku byl toliko prostředkem umožňujícím poškodit jiného účastníka právního vztahu, zatímco dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou by pro něj zůstalo vedlejší a z hlediska jednajícího by bylo bez významu, šlo by sice o výkon práva, který je formálně se zákonem v souladu, avšak šlo by o výraz zneužití tohoto subjektivního práva na úkor druhého účastníka, a tedy o výkon práva v rozporu s dobrými mravy. O jednání vykazujícím znaky přímého úmyslu poškodit druhého účastníka by ovšem nebylo možno uvažovat z okolností a důvodů, z nichž je vznik uplatněného nároku dovozován, nýbrž jen z konkrétních okolností, za nichž byla námitka promlčení tohoto nároku uplatněna. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný záznam do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (např. ÚS sp. zn. II. ÚS 309/95, sp. zn. I. ÚS 643/04, sp. zn. II. ÚS 3/06, nebo NS sp. zn. 25 Cdo 2905/99, sp. zn. 21 Cdo 992/99, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, sp. zn. 29 Odo 1361/2004 nebo sp. zn. 29 Odo 427/2006).

21. Na jednání konaném dne , datum, pak soud žalobce ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř. poučil, zda tedy chce tvrdit další konkrétní okolnosti, za nichž byla námitka promlčení uplatněna v rozporu s dobrými mravy nebo které znamenají zneužití tohoto práva v rozporu se smyslem a účelem sledovaným normou upravující pojištění. Žalobce v tomto směru žádných nových skutkových tvrzení nedoplnil. Z rozhodnutí odvolacího soudu se pak podává, že samotný fakt, že žalovaný, jakožto sekundární pojistitel, nejprve pojistné plnění odmítl s odkazem na to, že pojistná událost ještě nenastala, neboť nedošlo k plnění primárního pojistitele, a poté co primární pojistitel plní, naopak plnění odmítá s odkazem na dávno nastalou pojistnou událost a související promlčení, skutečností, která by zakládala rozpor s dobrými mravy není. Rovněž není rozporným s dobrými mravy samotný způsob a forma ujednání smluvních podmínek mezi stranami, neboť tato je srozumitelnou a vyložitelnou.

22. Jiné skutečnosti žalobce ani k poučení soudu neuvedl, proto soud uzavírá, že vznesená námitka promlčení žalobou uplatněného nároku v rozporu s dobrými mravy není.

23. Soud tedy celý žalobou uplatněný nárok, včetně příslušenství, zamítl, neboť žalovaný důvodně vznesl námitku promlčení.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalované přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení proti žalobkyni.

25. Náklady žalované činí celkem 86 732,80 Kč a jsou tvořeny:- 7x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 9 940 Kč bez DPH (převzetí a příprava zastoupení; vyjádření ze dne , datum, ; vyjádření ze dne , datum, ; odvolání ze dne , datum, ; 3x účast na jednání soudu prvé instance; soud nepřiznal odměnu za konání porady /nedoložena; navíc jde o součást převzetí zastoupení, nikoli samostatný úkon/; soud dále nepřiznal odměnu za mimosoudní komunikaci žalované se žalobcem v době předcházející zaslání žaloby, nejde o úkon v řízení); dle § 6, 7, 8/1, 11/1 a), d), g) AT; z tarifní hodnoty ve výši dle jistiny předmětu řízení; celkem 84 191,80 Kč s DPH- 7x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300,- Kč bez DPH; celkem 2 541 Kč s DPH- právní zástupce žalovaného je plátce DPHO lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.; náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř).