11 C 10/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 126 500 Kč

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 126 500 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 14. 1. 2026 domáhal na žalované zaplacení částky 126 500 Kč z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného nakonec u soud A (dále jen „soud A“) pod sp. zn. sp. zn. (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že jeho trestní stíhání bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 11. 1. 2017, které mu bylo doručeno dne 30. 1. 2017. Žalobce byl trestně stíhán a následně dne 14. 2. 2019 obžalován ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Dne 22. 11. 2024 vydal soud A rozsudek, kterým žalobce shledal vinným a uložil mu trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání tří let. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne 1. 4. 2025 odvolání, které následně vzal dne 24. 5. 2025 zpět. soud A vydal dne 27. 5. 2025 usnesení, kterým vzal zpětvzetí odvolání na vědomí. K pravomocnému skončení celé věci ve vztahu k žalobci tedy došlo až dne 24. 5. 2025, a celé trestní řízení tak trvalo téměř 8,5 let.

3. Takovouto délku posuzovaného řízení považoval žalobce za zcela nepřiměřenou okolnostem a složitosti případu, a představující tak nesprávný úřední postup. V důsledku tohoto nesprávného úředního postupu vznikla žalobci nemajetková újma, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích ve výši 126 500 Kč. K takovéto výši zadostiučinění žalobce dospěl, když vyšel ze základní částky ve výši 15 000 Kč za každý rok řízení, resp. 1 250 Kč za jeden měsíc řízení (snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení), kterou navýšil o 15 % z důvodů, že: - ve věci rozhodoval pouze soud prvého stupně, trvání celého řízení před tímto soudním orgánem trvalo bezmála 5,5 let, aniž by k takové době byl legitimní důvod, - žalobce vystupoval po celou dobu řízení (v kontextu toho, co od něj bylo možné vzhledem k jeho postavení spravedlivě očekávat) aktivně a poskytoval orgánům činným v trestním řízení (dále jen „OČTŘ“) adekvátní součinnost, řádně a včas se dostavoval k hlavním líčením, nežádal bezdůvodně odročení jednání (k tomu docházelo pouze ze závažných zdravotních důvodů na straně žalobce nebo jeho obhájce), - OČTŘ (zejména soud prvého stupně) postupoval během celého řízení laxně a neefektivně, což se projevovalo zejména neschopností činit řádně a včas potřebné úkony, 4. Takto formulovaný nárok (žalobce původně požadoval částku 143 000 Kč) žalobce uplatnil u žalované žádostí odeslanou dne 18. 6. 2025. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 15. 12. 2025, ve kterém konstatovala, že v posuzovaném řízení skutečně došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., čímž došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a zároveň ke vzniku nemajetkové újmy na jeho straně. Zároveň však žalovaná ve svém stanovisku uvedla, že podle ní samotné toto konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě v trestním řízení je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění.

5. S takovým závěrem, který žalovaná odůvodňuje zejména tím, že žalobce byl v řízení pravomocně odsouzený ze spáchání trestného činu, a dále tím, že řízení bylo složité po skutkové, procesní i právní stránce, žalobce nesouhlasí. Skutečnost, že žalobce byl v daném řízení pravomocně odsouzený ze spáchání trestného činu sama o sobě nestačí k závěru, že v dané věci postačí samotné konstatování porušení jeho práv. Tento závěr vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu (dále jen „NS“), např. z rozsudku sp. zn. 30 Cdo 3514/2017, ve kterém NS potvrdil rozsudek obecných soudů, kterým byla odsouzenému v trestním řízení poskytnuta peněžitá náhrada nemajetkové újmy. V dané věci navíc řízení trvalo kratší dobu než v případě žalobce, nadto v daném řízení rozhodovaly orgány hned tří stupňů soudní soustavy. Podle žalobce je nutné v tomto případě přihlédnout k tomu, že OČTŘ nepostupovaly způsobem, který od nich lze legitimně očekávat, ale dopustily se v průběhu let vícerých neodůvodněných průtahů. Veškeré namítané průtahy byly způsobeny důvody na straně OČTŘ, zejména soudu prvého stupně, a to konkrétně jeho laxností a neschopností postupovat v dané věci účelně a efektivně. Zatímco přípravné řízení trvalo zhruba dva roky, od podání obžaloby do vyhlášení meritorního rozhodnutí pak uběhlo více než 5,5 let. I sama žalovaná přiznává, že řízení doprovázela nekoncentrovanost ze strany soudu prvého stupně. Z těchto důvodů vznikaly v řízení výrazné časové prodlevy, a to i přesto, že ve věci rozhodoval pouze právě soud prvého stupně. K tomu žalobce upozornil např. na skutečnost, že vypracování písemného vyhotovení rozsudku trvalo tomuto orgánu více než čtyři měsíce (od 22. 11. 2024 do 31. 3. 2025). Žalobce nesouhlasí ani s namítanou vysokou právní složitostí řízení. Skutek, který byl předmětem trestního řízení, spočíval v opakujícím se jednání obdobného charakteru, které mělo společný základní skutkový rámec. Tato skutečnost výrazně snižuje náročnost právního posouzení věci, neboť právní kvalifikace jednotlivých skutků byla shodná. Z toho důvodu nelze považovat řízení za natolik právně složité, aby to odůvodňovalo jeho nepřiměřenou délku. Soud prvého stupně ostatně v odůvodnění rozsudku v zásadě nepracuje ani s judikaturou vrcholných soudů (s výjimkou bodu 260. odůvodnění rozsudku), ani s komentářovou literaturou. Dále je nutno přihlédnout k tomu, že nepřiměřenou délku řízení soud nezohlednil při rozhodování o uložení trestu žalobci (viz bod 262. odůvodnění rozsudku). Soud tak paradoxně učinil u jeho spoluobžalovaného, pana jméno FO, u kterého (bod 263.) konstatoval, že trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouho bez jeho zavinění, když zároveň zdůraznil, že od skutku uplynulo v době rozhodování soudu již více než 11 let.

6. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 126 500 Kč.

7. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne 18. 6. 2025 nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 143 000 Kč za nemajetkovou újmu. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 15. 12. 2025 tak, že bylo konstatováno, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení s tím, že toto konstatování je v daném případě dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění. K věci samé pak žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení (obdobně jako žalobce) uvedla, že v případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma. V daném případě nelze najít žádnou okolnost, která by byla způsobilá takovou domněnku vyvrátit, a proto je třeba mít za to, že došlo ke vzniku nemajetkové újmy. NS ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2742/2009 stanoví, že nepřiměřeně dlouhé řízení působí účastníkům nemajetkovou újmu, která se zpravidla odškodní v penězích, avšak je nutno zvažovat, zda v konkrétním případě nenastaly okolnosti, které tento předpoklad vyvracejí. Takovou okolností může být to, že náhrady nemajetkové újmy se domáhá pravomocně odsouzený pachatel trestného činu právě za délku trestního řízení, v němž byl shledán vinným, popřípadě mu byl i uložen trest. Evropský soud pro lidská práva v takových případech zpravidla považuje za postačující zadostiučinění konstatování porušení práva. V předmětné věci probíhalo soudní řízení na jednom stupni soudní soustavy, soud prvého stupně rozhodoval rozsudkem jednou. Proti rozsudku podal žalobce (obžalovaný) odvolání, které následně vzal zpět. Věc byla složitá po skutkové, procesní i právní stránce. V řízení vystupovali čtyři obžalovaní (z toho jedna právnická osoba), jeden obžalovaný v průběhu řízení zemřel. Na délku řízení měly částečně vliv i opakované žádosti o odročení hlavního líčení z důvodu zdravotního stavu žalobce a jeho advokáta. Žalobce byl trestně stíhán pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, z jehož spáchání byl uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří roků. Na základě výše uvedeného žalovaná konstatovala, že došlo k porušení práva žalobce na přiměřenou délku posuzovaného řízení. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná k závěru, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

9. Usnesením ze dne 11. 1. 2017 ve znění opravného usnesení ze dne 16. 1. 2017, která byla žalobci doručena dne 30. 1. 2017, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, jméno FO a společnosti právnická osoba právnická osoba. (dále jen „právnická osoba“) pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21 tr. zákoníku a jméno FO pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21 tr. zákoníku formou účastenství dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (pomocník). Trestné činnosti se měli obvinění dopustit tím, že vytvořili řetězec falešné fakturace [žalobce za společnost právnická osoba (dále jen „právnická osoba“), jméno FO za společnost právnická osoba.], v důsledku kterého chtěli poškodit ČR na odvodech DPH (8 281 131 Kč za právnická osoba, 8 020 854 Kč za právnická osoba), k čemuž však důsledku kontroly finančního úřadu a neuznání faktur nedošlo. Dne 19. 1. 2017 podala právnická osoba proti usnesení o zahájení trestního stíhání blanketní stížnost. Dne 23. 1. 2017 podal jméno FO proti usnesení o zahájení trestního stíhání blanketní stížnost. Dne 1. 2. 2017 podali žalobce a jméno FO proti usnesení o zahájení trestního stíhání blanketní stížnosti. Dne 14. 2. 2017 podal jméno FO (prostřednictvím obhájce) proti usnesení o zahájení trestního stíhání blanketní stížnost. Přípisem policejního orgánu ze dne 14. 2. 2017 byl žalobce vyzván k odůvodnění stížnosti nejpozději do 7. 3. 2017. Dne 17. 2. 2017 došlo policejnímu orgánu odůvodnění stížnosti jméno FO. Dne 6. 3. 2017 vyzval policejní orgán telefonicky jméno FO k odůvodnění stížnosti nejpozději do 12. 3. 2017. Dne 9. 3. 2017 došlo policejnímu orgánu odůvodnění stížnosti žalobce. Dne 10. 3. 2017 došlo policejnímu orgánu odůvodnění stížnosti jméno FO. Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Anonymizováno (dále jen „VSZ adresa“) ze dne 18. 5. 2017 byly stížnosti všech čtyř obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuty jako nedůvodné. Okresní soud v Anonymizováno (dále jen „OS adresa“) usnesením ze dne 27. 6. 2017 ustanovil právnická osoba opatrovníka z důvodu, že zde nebyla způsobilá osoba, která by za společnost mohla činit v řízení právní úkony (jméno FO jako jediný statutární zástupce společnosti tak jako spoluobviněný činit nemohl). Dne 17. 7. 2017 byli vyslechnuti žalobce a jméno FO jako obvinění a svědek jméno FO. Téhož dne měl proběhnout rovněž výslech jméno FO, na jeho žádost však byl výslech přesunut na den 31. 8. 2017. Dne 18. 7. 2017 byl vyslechnut svědek jméno FO. Dne 19. 7. 2017 byl vyslechnut svědek jméno FO. Dne 20. 7. 2017 byla vyslechnuta svědkyně jméno FO. Dne 26. 7. 2017 byli vyslechnuti svědci tituly před jménem jméno FO a jméno FO jméno FO. Dne 28. 7. 2017 byla právnická osoba vyslechnuta jako obviněná. Dne 31. 8. 2017 byl vyslechnut jméno FO jako obviněný. Dne 1. 9. 2017 prověřoval policejní orgán jednu osobu v evidenci cizinecké policie. Dne 4. 9. 2017 byl vyslechnut svědek jméno FO. Dne 5. 9. 2017 byla vyslechnuta svědkyně jméno FO. Dne 5. 9. 2017 došlo policejnímu orgánu vyřízení žádosti (Interpolem) o prověření osoby v jiný stát. Dne 6. 9. 2017 došlo policejnímu orgánu vyřízení další žádosti (Interpolem) o prověření osoby v jiný stát. Dne 12. 9. 2017 policejní orgán odmítl návrh jméno FO na doplnění vyšetřování učiněný při jeho výslechu dne 31. 8. 2017. Dne 19. 9. 2017 došlo policejnímu orgánu podepsané poučení poškozeného (právnická osoba). Dne 20. 9. 2017 došlo policejnímu orgánu vyřízení další žádosti (Interpolem) o prověření osob v jiný stát. Dne 2. 11. 2017 došlo policejnímu orgánu vyřízení žádosti (Interpolem) o prověření osoby v jiný stát. Opatřením ze dne 16. 11. 2017 přibral policejní orgán znalce z oboru kriminalistika, odvětví technické zkoumání písemností (tituly před jménem jméno FO), který měl zpracovat posudek k listinám zajištěným v řízení. Lhůta pro zpracování posudku byla stanovena do 7. 12. 2017. Posudek byl zpracován dne 24. 11. 2017. Opatřením ze dne 5. 4. 2018 přibral policejní orgán tlumočníka k provedení předkladu zajištěných listin z jazyk do českého jazyka. Lhůta pro provedení předkladu byla stanovena do 30. 4. 2018. Předklad byl proveden dne 11. 4. 2018. Dne 5. 4. 2018 prověřoval policejní orgán jednu osobu v evidenci cizinecké policie. Téhož dne pak policejní orgán žádal o prověření této osoby v evidenci Ministerstva zahraničních věcí. Opatřením ze dne 12. 4. 2018 přibral policejní orgán tlumočníka k provedení předkladu zajištěných listin z jazyk do českého jazyka. Lhůta pro provedení předkladu byla stanovena do 30. 4. 2018. Předklad byl proveden dne 17. 4. 2018. Dne 18. 4. 2018 prováděl policejní orgán lustraci vozidel převáděných z právnická osoba na právnická osoba. Dne 27. 4. 2018 obdržel policejní orgán odpověď Ministerstva zahraničních věcí. Dne 18. 5. 2018 prováděl policejní orgán vyhodnocení zajištěných listin v kontextu informací o vízech obdržených od Ministerstva zahraničních věcí. Usnesením ze dne 9. 7. 2018, které bylo žalobci doručeno dne 23. 7. 2018, bylo rozšířeno trestní stíhání žalobce o stíhání pro zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a trestní stíhání jméno FO právnická osoba právnická osoba o stíhání pro zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Trestné činnosti se měli dopustit tím, že žalobce poté, co formálně převedl svůj obchodní podíl v právnická osoba, předal právnická osoba, za kterou jednal jméno FO, majetek právnická osoba, když tak činili s vědomím, že právnická osoba za tento majetek ničeho nezaplatí a vyvedený majetek bude převážně ponechán ve faktickém užívání žalobce, čímž měla být právnická osoba způsobena škoda ve výši 6 810 525 Kč. Dne 16. 7. 2018 podali žalobce a jméno FO (prostřednictvím obhájců) proti usnesení o zahájení trestního stíhání blanketní stížnosti. Téhož dne podala právnická osoba proti usnesení odůvodněnou stížnost. Rovněž dne 16. 7. 2018 provedl policejní orgán shlédnutí areálu v obci adresa. Dne 3. 8. 2018 podal jméno FO (sám) proti usnesení o rozšíření trestního stíhání blanketní stížnost. Přípisy policejního orgánu ze dne 25. 9. 2018 byli žalobce a jméno FO vyzváni k odůvodnění stížností ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy, odůvodnění stížností došla policejnímu orgánu téhož dne. Usnesením státního zástupce VSZ adresa ze dne 24. 10. 2018 bylo usnesení o rozšíření trestního stíhání ke stížnostem všech třech obviněných zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Státní zástupce takto rozhodl z důvodu, že již dříve přijaté posouzení téhož jednání jako krácení daně vylučuje, aby se současně jednalo i o zpronevěru. Přípisem policejního orgánu ze dne 13. 12. 2018 byl jméno FO vyrozuměn, že stíhaný skutek bude nadále posuzován jako dokonaný trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku formou účastenství dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (pomocník). Přípisy policejního orgánu ze dne 21. 12. 2018 (žalobci doručen dne 3. 1. 2019) byli žalobce, jméno FO právnická osoba právnická osoba vyrozuměni, že stíhaný skutek bude nadále posuzován jako dokonaný trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku. Dne 4. 1. 2019 prostudoval spis před skončením vyšetřování obhájce právnická osoba, návrhy na doplnění vyšetřování nevznesl. Ve dnech 8. a 9. 1. 2019 měli jméno FO, žalobce a jejich obhájci prostudovat spis před skončením vyšetřování, k žádosti obhájců odůvodněné kolizí bylo prostudování přesunuto na den 23. 1. 2019 (žádáno bylo o termín od 21. 1. 2019). Dne 10. 1. 2019 prostudoval spis před skončením vyšetřování opatrovník právnická osoba, návrhy na doplnění vyšetřování nevznesl. Téhož dne měly možnost prostudovat spis před skončením vyšetřování poškozené finanční úřady, nikdo se však nedostavil. Dne 22. 1. 2019 opatřil policejní orgán výpisy z evidencí rejstříku trestů a přestupků stran všech obviněných fyzických osob (nikdo z nich neměl žádný záznam). Dne 23. 1. 2019 prostudovali spis před skončením vyšetřování obhájci jméno FO právnická osoba žalobce, návrhy na doplnění vyšetřování bylo přislíbeno zaslat ve lhůtě 15 dnů. Vyšetřování bylo ukončeno dne 29. 1. 2019 s návrhem na podání obžaloby na všechny čtyři obviněné pro shora uvedené dokonané trestné činy. Spis v době ukončení vyšetřování čítal 1 700 listů + 3 svazky příloh. Obžaloba pro skutky kvalifikované jako zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (jméno FO, právnická osoba), zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (žalobce) a zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (jméno FO) byla ke soud A podána dne 14. 2. 2019. Dne 25. 3. 2019 došlo soudu vyjádření žalobce k obžalobě. Dne 14. 5. 2019 bylo nařízeno neveřejné zasedání k předběžnému projednání obžaloby na den 22. 7. 2019. Po projednání v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2019 bylo vyhlášeno usnesení, že ve věci bude nařízeno hlavní líčení. Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno dne 28. 8. 2019. Dne 21. 8. 2019 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 31. 10. a 1. 11. 2019. K žádosti obhájce jméno FO odůvodněné již zakoupenou zahraniční dovolenou, bylo hlavní líčení dne 19. 9. 2019 odročeno na dny 28. a 29. 11. 2019. K žádosti státního zástupce (pro kolizi nemohl dne 28. 11.) a obhájce žalobce (pro kolizi nemohl ani v jeden z uvedených dnů) bylo hlavní líčení dne 8. 10. 2019 odročeno na dny 23. a. 24. 1. 2020 (jednací kalendář do konce roku 2019 a na počátku roku 2020 měl již soud zaplněný). Dne 10. 1. 2020 bylo hlavní líčení zrušeno z důvodu plánované rezignace věc vyřizujícího soudce, který již není schopen tuto věc skončit (soudce následně rezignoval dne 4. 2. 2020 a funkce mu zanikla ke dni 31. 5. 2020). Dne 4. 2. 2020 byla do spisu založena podání Finančního úřadu pro Anonymizováno ze dne 2. 1. 2020 (omylem dříve zažurnalizovaná do jiného spisu), kterými se finanční úřad připojil k trestnímu řízení s požadavky na náhradu škody vůči žalobci (8 281 203 Kč), jméno FO (2 222 403,73 Kč), jméno FO (8 281 203 Kč) a právnická osoba (8 281 203 Kč). Dne 12. 3. 2020 byl spis předložen místopředsedovi soud A k přidělení věci jinému soudci. Opatřením ze dne 3. 6. 2020 byla věc přidělena jinému soudci. Dne 19. 8. 2020 došlo soudu od Policie ČR usnesení ze dne 27. 1. 2020, kterým bylo zahájeno další trestní stíhání jméno FO pro zvlášť závažný zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 3 věty druhé, odst. 5 písm. b) tr. zákoníku a pro zločin poškození věřitele dle § 222 odst. 2 písm. b), odst. 4 písm. a), b) tr. zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit předložením falešné směnky v insolvenčním řízení právnická osoba. K žádosti ze dne 28. 8. 2020, odůvodněné přidělením více věcí současně a rozsáhlostí spisového materiálu, byla místopředsedou soud A téhož dne prodloužen lhůta k nařízení hlavního líčení či jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí ve věci do 30. 11. 2020. Dne 30. 11. 2020 bylo nařízeno hlavní líčení na den 17. 2. 2021. Dne 15. 2. 2021 došly soudu žádost jméno FO o odročení hlavního líčení z důvodu pracovní neschopnosti a vyrozumění jméno FO o nařízené karanténě z důvodu kontaktu s osobou pozitivní na Covid-19. Soudce učinil téhož dne záznam, že hlavní líčení bude odročeno, avšak bude tak učiněno až při nařízeném hlavním líčení dne 17. 2. 2021, aby mohl být dojednán vyhovující termín. Dne 16. 2. 2021 došla soudu žádost obhájce žalobce a současně substituta obhájce jméno FO o odročení hlavního líčení, odůvodněná pracovní neschopnosti a čekání na výsledek testu na Covid-19. Téhož dne se z hlavního líčení omluvil též obhájce jméno FO. Hlavní líčení bylo dne 16. 2. 2021 zrušeno a dne 17. 2. 2021 bylo znovu nařízeno na den 27. 4. 2021. Dne 19. 4. 2021 došla soudu žádost žalobce o odročení hlavního líčení z důvodu hospitalizace, dne 26. 4. 2021 pak žádost jméno FO o odročení hlavního líčení z důvodu zhoršeného zdravotního stavu. Hlavní líčení se dne 27. 4. 2021 konalo, obhájce předložil soudu pozitivní test jméno FO na Covid-19. Soud upozornil přítomné na novelu trestního zákoníku stran vymezení výše škody. Hlavní líčení bylo bez dalšího odročeno na dny 24. a 25. 6. 2021. K žádosti žalobce ze dne 19. 6. 2021, odůvodněné hospitalizací, bylo hlavní líčení dne 21. 6. 2021 zrušeno s tím, že má být v červenci prověřen zdravotní stav žalobce. Dne 3. 9. 2021 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 8. a 9. 11. 2021. Dne 29. 9. 2021 došla soudu žádost obhájce jméno FO o odročení hlavního líčení z důvodu kolize, žádosti nebylo dne 30. 9. 2021 vyhověno. Dne 5. 11. 2021 došla soudu žádost obhájce žalobce a současně substituta obhájce jméno FO o odročení hlavního líčení odůvodněná úrazem, který obhájci neumožňuje se k hlavnímu líčení dostavit. Dne 7. 11. 2021 se z hlavního líčení omluvil, resp. požádal o odročení i žalobce, když nesouhlasil s tím, aby jeho obhajobu vykonával jiný advokát. Hlavní líčení se dne 8. 11. 2021 konalo, avšak s ohledem na uvedené žádosti/omluvy bylo bez dalšího odročeno na den 7. 1. 2022. Při hlavním líčení konaném dne 7. 1. 2022 bylo zahájeno projednání věci (státní zástupce navrhoval žalobci nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 42 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou), byli vyslechnuti jméno FO, žalobce a právnická osoba (jméno FO se omluvil a bylo jednáno v jeho nepřítomnosti), byly přečteny výpovědi svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO z přípravného řízení a bylo provedeno větší množství listinných důkazů. Hlavní líčení bylo za účelem výslechu svědků a znalce odročeno na den 15. 3. 2022. Dne 9. 3. 2022 došla soudu od finančního úřadu aktualizace uplatněných nároků na náhradu škody. Dne 14. 3. 2022 se z důvodu nákazy covidem omluvil svědek tituly před jménem jméno FO a současně požádal, aby byl v jiném termínu vyslechnut prostřednictvím videokonference. Téhož dne se z důvodu pozitivity na covid omluvil obhájce jméno FO. Dne 15. 3. 2022 se z důvodu zdravotních problémů omluvil svědek jméno FO. K hlavnímu líčení konanému dne 15. 3. 2022 se dostavil substitut obhájce jméno FO, naopak se nedostavili jméno FO (ze zdravotních důvodů) a jméno FO (omluven obhájcem bez uvedení důvodu), a hlavní líčení tak bylo bez dalšího odročeno na den 31. 5. 2022 s tím, že dostavivší se svědci a znalec budou vyslechnuti mimo hlavní líčení. K tomu obhájce jméno FO namítal, že klient bude trvat na opětovném předvolání svědků jméno FO, jméno FO a jméno FO, když těmto chce klást otázky. Mimo hlavní líčení pak byli vyslechnuti svědci tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO (insolvenční správkyně právnická osoba), jméno FO a znalec tituly před jménem jméno FO (znalec z oboru doprava silniční, odvětví oceňování a technický stav motorových vozidel, který zpracovával znalecký posudek před zahájením trestního stíhání). Dne 16. 3. 2022 došly soudu návrhy státního zástupce na doplnění dokazování (listiny + výslech svědka jméno FO). Téhož dne dokládala tituly před jménem jméno FO soudu listinu dle výzvy z průběhu výslechu. Dne 17. 3. 2022 dokládal obhájce lékařskou zprávu jméno FO s tím, že k požadavkům na výslech svědků a znalce se vyjádří až po 21. 3. 2022 po setkání s jméno FO. Usneseními ze dne 8. 4. 2022 soud rozhodl o svědečném pro tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO a o znalečném pro tituly před jménem jméno FO. Při hlavním líčení konaném dne 31. 5. 2022 trvali obhájci jméno FO právnická osoba jméno FO na opětovném předvolání svědků tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO a doplnění jejich výslechů za účasti obviněných (k možnosti přečtení protokolu o výslechu znalce tituly před jménem jméno FO mimo hlavní líčení a k případnému požadavku na výslech znalce tituly před jménem jméno FO se přislíbili vyjádřit dodatečně), obhájce žalobce požadoval provedení výslechu svědka jméno FO. Byl přečten protokol o výslechu svědka jméno FO mimo hlavní líčení a bylo provedeno větší množství listinných důkazů. Hlavní líčení bylo za účelem předvolání svědků odročeno na den 26. 9. 2022. Dne 8. 8. 2022 bylo u žalobce a jméno FO urgováno vyjádření k možnosti přečtení protokolu o výslechu znalce tituly před jménem jméno FO mimo hlavní líčení a k požadavku na výslech znalce tituly před jménem jméno FO, byl zaslán dotaz na právnická osoba (dále jen „právnická osoba“). Dne 17. 8. 2022 se z hlavního líčení omluvil svědek tituly před jménem jméno FO z důvodu plánované dovolené. Dne 23. 8. 2022 sdělil jméno FO, že souhlasí se čtením znaleckých posudků tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Dne 28. 8. 2022 došla soudu odpověď právnická osoba. Zásilka s předvoláním pro svědka jméno FO se soudu vrátila jako nedoručitelná, neúspěšně bylo v evidencích pátráno po jeho pobytu (cizinec žijící v jazyk), předvolání mu bylo zasláno e-mailem. Dne 22. 9. 2022 se z hlavního líčení omluvila svědkyně tituly před jménem jméno FO ze zdravotních důvodů. K žádosti žalobce ze dne 23. 9. 2022, odůvodněné náhlým zhoršením zdravotního stavu (podezření na Covid-19), bylo hlavní líčení dne 23. 9. 2022 odvoláno a dne 26. 9. 2022 znovu nařízeno na den 16. 12. 2022. Dne 7. 12. 2022 se z hlavního líčení omluvila svědkyně tituly před jménem jméno FO z důvodu kolize s jednáním v insolvenčním řízení. K žádosti obhájce žalobce a jméno FO ze dne 12. 12. 2022, odůvodněné pracovní neschopností, bylo hlavní líčení dne 13. 12. 2022 odvoláno a dne 15. 12. 2022 znovu nařízeno na den 27. 1. 2023. Dne 4. 1. 2023 došla soudu od finančního úřadu aktualizace uplatněných nároků na náhradu škody. Zásilka s předvoláním pro svědka jméno FO se soudu vrátila jako nedoručitelná, dne 16. 1. 2023 mu bylo předvolání zasláno na adresu v jazyk. Při hlavním líčení konaném dne 27. 1. 2023 byli vyslechnuti znalec tituly před jménem jméno FO a svědci tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO (svědek jméno FO neměl doručeno), bylo provedeno několik listinných důkazů, žalobce a jméno FO navrhovali výslech dalších třech svědků, bylo žádáno o výslech jméno FO prostřednictvím videokonference. Hlavní líčení bylo odročeno na dny 14. 4. a 15. 5. 2023. K odročenému hlavnímu líčení na den 14. 4. 2023 byli předvoláváni svědci jméno FO, tituly před jménem jméno FO a jméno FO a znalec tituly před jménem jméno FO, stran jméno FO a svědka jméno FO byl Okresní soud v adresa (dále jen „soud B“) žádán o provedení videokonference. Usneseními ze dne 24. 3. 2023 soud rozhodl o svědečném pro tituly před jménem jméno FO a o znalečném pro tituly před jménem jméno FO. Dne 31. 3. 2023 došla soudu od finančního úřadu aktualizace uplatněných nároků na náhradu škody. Dne 12. 3. 2023 se z hlavního líčení pro nemoc omluvila jedna z přísedících. Bylo rozhodnuto, že předvolaní svědci a znalec budou vyslechnuti mimo hlavní líčení. Dne 12. 4. 2023 došla soudu prostřednictvím soud B omluva svědka jméno FO z důvodu pracovního vytížení v zahraničí. soud B byl dne 13. 4. 2023 požádán o výslech svědka jméno FO prostřednictvím videokonference dne 15. 5. 2023, a to případně i za asistence policie. Dne 13. 4. 2023 se ze zdravotních důvodů omluvil svědek tituly před jménem jméno FO a znovu požádal o výslech prostřednictvím videokonference, soud B byl požádán o výslech tohoto svědka prostřednictvím videokonference spolu s jméno FO. Téhož dne se z důvodu pracovní neschopnosti omluvil svědek jméno FO. Výslech svědků a znalce mimo hlavní líčení dne 14. 4. 2023 neproběhl. Žalobce a jeho obhájce se nejprve omlouvali za zpoždění z důvodu dopravní situace. Když jim bylo sděleno, že hlavní líčení se konat nebude a budou jen výslechy mimo hlavní líčení, tak se žalobce o chvíli později omluvil z důvodu střevních potíží s tím, že nebude souhlasit se čtením protokolů o výslechu svědků mimo hlavní líčení provedených v jeho nepřítomnosti. Žalobce a jeho obhájce byli v rámci předmětné telefonické komunikace též vyrozuměni, že v květnu skončí funkční období jedné z přísedících, a byli vyzváni ke sdělení stanoviska k případnému opakovaní dokazování. Dne 5. 5. 2023 došlo soudu od soud B vyrozumění, že jméno FO bylo předvolání k výslechu doručeno prostřednictvím policie. Podáním došlým soudu dne 11. 5. 2023 žádali žalobce a jméno FO o zrušení hlavního líčení nařízeného na den 15. 5. 2023, a to s ohledem na avizovanou změnu v obsazení senátu, kdy obžalovaní nebudou souhlasit se čtením protokolů z předchozích hlavních líčení. S ohledem na uvedené bylo hlavní líčení dne 11. 5. 2023 odvoláno. Dne 16. 8. 2023 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 24. a 25. 10. 2023. K hlavnímu líčení byl obeslán senát v novém složení + přísedící-náhradník a byli předvoláni svědci jméno FO, jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO, jméno FO a znalec tituly před jménem jméno FO. Dne 20. 10. 2023 žádala jedna z přísedících o uvolnění z funkce z mimořádných osobních důvodů. Dne 23. 10. 2023 se z důvodu pracovní neschopnosti omluvil svědek jméno FO. Dne 24. 10. 2023 se omluvil svědek tituly před jménem jméno FO a opětovně žádal o výslech prostřednictvím videokonference. K hlavnímu líčení dne 24. 10. 2023 se nedostavila jedna z přísedících. Po telefonickém kontaktování sdělila, že o hlavním líčení nevěděla a dne 25. 10. 2023 se nemůže dostavit. Po kontaktování ostatních přísedících příslušného senátu byl zajištěn jiný přísedící, ovšem až na den 25. 10. 2023. Hlavní líčení tak bylo bez dalšího přerušeno do 25. 10. 2023. Při hlavním líčení konaném dne 25. 10. 2023 bylo opětovně zahájeno projednání věci. Byli vyslechnuti žalobce a právnická osoba, byla přečtena předchozí výpověď jméno FO (bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, stejně jako v nepřítomnosti jméno FO, který tedy také nebyl vyslechnut), se souhlasem stran byly přečteny protokoly o výslechu svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, byl vyslechnut znalec tituly před jménem jméno FO, bylo provedeno velké množství listinných důkazů a byl navržen výslech dalšího svědka jméno FO. Svědkové jméno FO, jméno FO, jméno FO se nedostavili. Hlavní líčení bylo za účelem výslechu svědků a provedení dalších listinných důkazů odročeno na dny 18. a 19. 1. 2024. Zásilka s předvoláním pro svědka jméno FO zasílaná do jazyk se dne 2. 11. 2023 vrátila jako nedoručitelná. K odročenému hlavnímu líčení byli předvolání svědci jméno FO, jméno FO, jméno FO a znalec tituly před jménem jméno FO, o umožnění výslechu svědků prostřednictvím videokonference byly požádány soud B (tituly před jménem jméno FO, jméno FO), Anonymizováno soud adresa (dále jen „právnická osoba Anonymizováno“) (tituly před jménem jméno FO), Anonymizováno soud v Anonymizováno (dále jen „OS adresa“) (tituly před jménem jméno FO). V podání došlém soudu dne 11. 12. 2023 žalobce a jméno FO souhlasili se čtením předchozích výpovědí svědků tituly před jménem jméno FO, jméno FO, jméno FO a znalce tituly před jménem jméno FO a trvali na výslechu svědků tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, jméno FO a jméno FO. Dne 13. 12. 2023 byl odvolán výslech tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, k odročenému hlavnímu líčení byli předvoláni svědci jméno FO (prostřednictvím policie) a jméno FO. Zásilka s předvoláním pro svědka jméno FO zasílaná do jazyk se dne 22. 12. 2023 vrátila jako nedoručitelná, policie vyrozuměla dne 29. 12. 2023 soud o nemožnosti doručení jméno FO. Následně bylo pátráno po pobytu jméno FO v úředních evidencích a dotazy na státní instituce. Dne 10. 1. 2024 došla soudu od finančního úřadu aktualizace uplatněných nároků na náhradu škody. K žádosti obhájce žalobce a jméno FO ze dne 16. 1. 2024, odůvodněné úrazem a pracovní neschopností, bylo hlavní líčení dne 17. 1. 2024 odvoláno a dne 8. 2. 2024 znovu nařízeno na den 24. 4. 2024. K hlavnímu líčení byli předvoláni svědci jméno FO, jméno FO, právnická osoba 5 byl požádán o umožnění výslechu svědka tituly před jménem jméno FO prostřednictvím videokonference. Dne 23. 4. 2024 se svědek jméno FO omluvil z důvodu pracovní neschopnosti. Při hlavním líčení konaném dne 24. 4. 2024 byly přečteny předchozí výpovědi svědků jméno FO a jméno FO a znalce tituly před jménem jméno FO, byli vyslechnuti svědci tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, jméno FO, svědek jméno FO se nedostavil. Žalobce a jméno FO trvali na novém výslechu tituly před jménem jméno FO, výslechu svědka jméno FO a výslechu dalšího svědka tituly před jménem jméno FO. Hlavní líčení bylo za účelem výslechu svědků a provedení dalších důkazů odročeno na den 19. 6. 2024. V podáním došlém soudu dne 25. 4. 2024 žalobce a jméno FO rozšířili své důkazní návrhy o výslech dalšího svědka tituly před jménem jméno FO. Dne 14. 5. 2024 požádal jméno FO o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu. K odročenému hlavnímu líčení byli předvoláni svědci tituly před jménem jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO, o umožnění výslechu svědků prostřednictvím videokonference byly požádány soud B (jméno FO) a OS adresa (tituly před jménem jméno FO), byly činěny dotazy na různé instituce stran poměrů jméno FO, od Anonymizováno byla vyžádána informace stran jednoho bankovního účtu. Dne 27. 5. 2024 se omluvil svědek tituly před jménem jméno FO (advokát) z důvodu kolize s hlavním líčením jeho klienta. Vyžádaná informace od Anonymizováno došla soudu dne 28. 5. 2024, odpovědi na dotazy stran poměrů jméno FO docházely soudu průběžně. Dne 11. 6. 2024 byla jméno FO zaslána výzva k osvědčení nedostatku prostředků pro hrazení nákladů obhajoby, když dosavadní zjištění soudu neumožňují kladné rozhodnutí o jeho žádosti. Dne 14. 6. 2024 se omluvil svědek tituly před jménem jméno FO z důvodu pobytu v zahraničí. Dne 17. 6. 2024 se ze zdravotních důvodů omluvil svědek jméno FO. Při hlavním líčení konaném dne 19. 6. 2024 bylo provedeno velké množství listinných důkazů a byla vyslechnuta svědkyně tituly před jménem jméno FO. Výslech svědka jméno FO se z důvodu nedoručení předvolání nekonal. Žalobce a jméno FO požadovali výslech dalšího svědka tituly před jménem jméno FO. Hlavní líčení bylo za účelem opětovného předvolání svědků a vyžádání spisu Anonymizováno soudu v Anonymizováno (dále jen „OS adresa“) odročeno na den 4. 10. 2024. Usnesením ze dne 22. 7. 2024 bylo rozhodnuto o svědečném pro tituly před jménem jméno FO. K odročenému hlavnímu líčení byli předvoláni svědci tituly před jménem jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, soud B byl požádán o umožnění výslechu svědka jméno FO prostřednictvím videokonference, byl vyžádán spis OS adresa. Dne 19. 9. 2024 sděloval OS adresa, že zasílají žádaný spis, ale že dle údajů jejich informačního systému jméno FO zemřel. Dle výpisu z evidence obyvatel pořízeného dne 25. 9. 2024 jméno FO zemřel dne 8. 9. 2024. Dne 30. 9. 2024 obdržel soud od obhájce úmrtní list jméno FO. Usnesením vyhlášeným při neveřejném zasedání konaném dne 4. 10. 2024 soud rozhodl o zastavení trestního stíhání jméno FO pro nepřípustnost z důvodu úmrtí. Dne 4. 10. 2024 se omluvil svědek tituly před jménem jméno FO z důvodu pracovní neschopnosti. Při hlavním líčení konaném dne 4. 10. 2024 byli vyslechnuti svědci jméno FO, tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a byly provedeny důkazy dvěma připojenými spisy. Svědek jméno FO se k výslechu k soud B nedostavil. Hlavní líčení bylo za účelem opětovného předvolání svědka tituly před jménem jméno FO a předvedení svědka jméno FO odročeno na den 22. 11. 2024. tituly před jménem jméno FO byl k odročenému hlavnímu líčení předvolán, stran svědka jméno FO byla policie požádána o jeho předvedení k soud B. Při hlavním líčení konaném dne 22. 11. 2024 byli vyslechnuti svědci jméno FO a tituly před jménem jméno FO a dokazování bylo ukončeno. Po přednesu závěrečných řečí [státní zástupce mj. i s odkazem na dobu uplynulou od spáchání stíhaného skutku (více než 11 let) a dobu trestního stíhání (8 let) navrhoval uložit žalobci a jméno FO podmíněné tresty odnětí svobody (žalobci 3 roky s podmíněným odkladem výkonu na 5 let, jméno FO adresa roky s podmíněným odkladem na 4 roky)] byl vyhlášen rozsudek, kterým byli žalobce a jméno FO uznáni vinnými ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku a byly jim uloženy tresty – žalobci trest odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let, a jméno FO souhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let, za současného zrušení trestu z rozsudku soud A ze dne 25. 10. 2023, č. j. Anonymizováno, kterým byl jméno FO uznán vinným ze spáchání zločinu poškození věřitele dle § 222 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Finanční úřad byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále pak bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo trestní stíhání právnická osoba zastaveno, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle následku, který právnická osoba dle očekávání postihne v insolvenčním řízení. Stran rozsudku si strany ponechaly lhůtu pro odvolání, stran usnesení se státní zástupce vzdal práva stížnosti, ostatní strany si ponechaly lhůtu. K žádosti ze dne 19. 12. 2024, odůvodněné náročností věci, vysokým počtem jednacích dnů a skončením více věcí v průběhu listopadu a prosince, byla téhož dne prodloužena lhůta pro vypravení písemných vyhotovení rozsudku a usnesení do 23. 1. 2025. K žádosti ze dne 23. 1. 2025, odůvodněné obsáhlostí a náročností věci, vysokým počtem jednacích dnů, přednostním vyřizováním vazebních věcí, byla téhož dne prodloužena lhůta pro vypravení písemných vyhotovení rozsudku a usnesení do 28. 2. 2025. K žádosti ze dne 28. 2. 2025, odůvodněné opět obsáhlostí a náročností věci, vysokým počtem jednacích dnů, přednostním vyřizováním vazebních věcí, byla téhož dne prodloužena lhůta pro vypravení písemných vyhotovení rozsudku a usnesení do 28. 3. 2025. Písemná vyhotovení rozsudku (50 stran) a usnesení (44 stran) byla vypravena dne 28. 3. 2025. Jednání obžalovaných bylo posouzeno dle trestního zákoníku ve znění po novele účinné od 1. 10. 2020, kterou byly nově nastaveny (zvýšeny) hranice jednotlivých škod. Dle této (pro obžalované příznivější) právní úpravy bylo jednání žalobce kvalifikováno jen dle odst. 2 § 240 tr. zákoníku jako trestný čin se sazbou trestu odnětí svobody 2 až 8 let, nikoliv dle odst. 3 se sazbou trestu odnětí svobody 5 až 10 let. Jednání jméno FO by bylo kvalifikováno dle odst. 2 i dle staré právní úpravy, avšak došlo by ke značně výraznějšímu překročení hranice pro způsobení značné škody. Při ukládání trestů u obou obžalovaných soud přihlédl mj. ke skutečnosti, že od spáchání souzeného skutku uplynula dlouhá doba více než 11 let a že trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, aniž by na tom obžalovaní měli vinu. Přestože nepřiměřenost délky trestního řízení je v odůvodnění rozsudku výslovně zmíněna pouze u jméno FO, z kontextu celého odůvodnění ukládaných trestů dle názoru soudu jednoznačně vyplývá, že jak doba od spáchání skutku, tak nepřiměřená délka trestního řízení byly zohledněny u obou obžalovaných, kterým tak byly jednak uloženy podmíněné tresty, jednak tresty jen mírně nad dolní hranicí trestní sazby pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (žalobce), resp. na dolní hranici trestní sazby pro přísněji trestný souběžný trestný čin poškození věřitele (jméno FO). Dne 1. 4. 2025 došlo soudu blanketní odvolání žalobce, kterým napadal rozsudek v celém jeho rozsahu týkajícím se jeho osoby a které přislíbil odůvodnit po poradě se svým obhájcem ve lhůtě 90 dnů. Dne 2. 4. 2025 došel soudu návrh opatrovníka právnická osoba na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů. Odvolání žalobce bylo dne 9. 4. 2025 zasláno státnímu zástupci. Usnesením ze dne 15. 4. 2025 soud rozhodl o nákladech opatrovníka právnická osoba. Dne 16. 5. 2025 byla žalobci zaslána výzva k odůvodnění odvolání ve lhůtě 5 dnů. V podání došlém soudu dne 24. 5. 2025 žalobce ve stručnosti rozvedl své výhrady vůči rozsudku, který, stejně jako celé řízení, považoval za nespravedlivý a neférový, jelikož se však již touto záležitostí, která jej neskutečně lidsky poškodila a poškozuje, nechtěl i s ohledem na svůj zdravotní stav dále zabývat, když nevěřil, že by se mohlo něco změnit, vzal své odvolání v celém rozsahu zpět. Soud vzal zpětvzetí odvolání na vědomí usnesením ze dne 27. 5. 2025. Tím bylo řízení skončeno (zjištěno ze spisu soud A sp. zn. sp. zn.).

10. Žádostí ze dne 18. 6. 2025, došlou žalované téhož dne, uplatnil žalobce u žalované požadavek na zaplacení částky 143 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 15. 12. 2025, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, peněžité zadostiučinění však žalobci nepřiznala (zjištěno ze žádosti, stanoviska).

11. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

12. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

13. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

15. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

16. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

17. Posuzované řízení bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání, které bylo žalobci doručeno dne 30. 1. 2017, a skončilo právní mocí rozsudku soud A dne 24. 5. 2025. Řízení tedy trvalo celkem hodnota let a 3 celé měsíce, resp. 99 celých měsíců.

18. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že řízení bylo po skutkové stránce složitější, když musel být rozklíčován řetězec falešné fakturace, do kterého bylo zapojeno vícero právnických a fyzických osob, resp. bylo zjišťováno, zda se jednalo o fiktivní či reálné plnění. Složité bylo řízení i po stránce procesní. Tuto složitost způsobovala již skutečnost, že společně byly stíhány 3 fyzické a 1 právnická osoba. Všechny stíhané osoby byly jednak v přípravném řízení, jednak v řízení před soudem vyslechnuty (nebo byl alespoň činěn pokus o jejich vyslechnutí) a OČTŘ se musely vypořádat s jejich obhajobou. Do procesní složitosti věci se promítla zmíněná skutková složitost, kdy jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem bylo vyslechnuto velké množství svědků, někteří opakovaně. Řada svědků se z výslechů (i opakovaně) omlouvala, anebo se nedostavili zcela bez omluvy, pročež byli předvolávání opakovaně či vůči nim bylo užito i pořádkových opatření. Některým svědkům se předvolání nedařilo doručit, byli tak opětovně obesíláni, bylo pátráno po jejich pobytu, anebo jim bylo doručováno i prostřednictvím policie. Byl zpracován znalecký posudek a v řízení před soudem byli dva znalci vyslýcháni. Bylo nutné překládat písemnosti z němčiny a jazyk, v rámci mezinárodní spolupráce bylo provedeno šetření k zájmové osobě v jiný stát (opakovaně) a v jiný stát. K procesní složitosti je dále nutno přičíst opakované odročování hlavního líčení na žádost účastníků. Odhlédne-li se od odročení z důvodů pouze na straně žalobce (k tomu viz dále), bylo hlavní líčení nařízené na dny 31. 10. a 1. 11. 2019 odročeno pro dovolenou obhájce jméno FO na dny 28. a 29. 11. 2019, tj. téměř z 1 měsíc. Hlavní líčení nařízené na dny 28. a 29. 11. 2019 bylo odročeno pro kolize státního zástupce a obhájce žalobce na dny 23. a 24. 1. 2020, tj. téměř za 2 měsíce. Hlavní líčení nařízené na den 17. 2. 2021 bylo odročeno pro nemoc jméno FO, karanténu jméno FO právnická osoba nemoc obhájce žalobce na den 27. 4. 2021, tj. za 2,5 měsíce. Hlavní líčení nařízené na den 27. 4. 2021 bylo odročeno pro hospitalizaci žalobce, nemoc jméno FO a covid jméno FO na dny 24. a 25. 6. 2021, tj. za 2 měsíce. Konání hlavního líčení dne 15. 3. 2022 bylo zmařeno jméno FO právnická osoba jméno FO, kteří se nedostavili pro nemoc, resp. bez uvedení důvodu. Mimo hlavní líčení sice byli vyslechnuti dostavivší se 3 svědci a znalec, obžalovaní však nesouhlasili jen s přečtením protokolů o výslechu 2 svědků a znalce, a svědci a znalec tak museli být předvoláni a vyslechnuti znovu. Dále je nutno přičíst k procesní složitosti, že od října 2023 muselo být hlavní líčení poté, co v květnu 2023 skončilo funkční období jedné z přísedících a obžalovaní nesouhlasili jen se čtením protokolů o předchozích hlavních líčeních, provedeno téměř celé znovu. Konečně je pak k procesní složitosti nutno přičíst počet orgánů státu zapojených do rozhodování a četnost jejich rozhodování. Policejní orgán rozhodoval o zahájení trestního stíhání, o přibrání znalce, 2x o přibrání tlumočníka a o podání návrhu na podání obžaloby. Státní zástupce rozhodoval o stížnostech všech čtyř obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání a o podání obžaloby. OS adresa rozhodoval o ustanovení opatrovníka právnická osoba. soud A rozhodoval 1x ve věci samé a dále o předběžném projednání obžaloby, o zastavení trestního stíhání jméno FO, o vzetí zpětvzetí odvolání žalobce na vědomí, 4x o svědečném, 2x o znalečném, o nákladech opatrovníka právnická osoba. K procesní složitosti naopak nelze přičíst rozhodování o rozšíření trestního stíhání žalobce, jméno FO právnická osoba právnická osoba a o stížnostech obviněných proti tomuto usnesení, když předmětné usnesení bylo k důvodným stížnostem zrušeno pro zásadní vady právního posouzení a OČTŘ se pak k tomuto rozšíření trestního stíhání již nikdy nevrátily. Uvedené skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu jeho orgánů (viz dále). Po právní stránce nebylo řízení nijak zvlášť složité, jednalo se o standardní krácení DPH odpočty z falešné fakturace. Složitost věci spočívala v rovině skutkové a procesní.

19. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, tento byl v zásadě plynulý a prostý průtahů, kdy úkony byly činěny v přiměřených lhůtách. Přesto je nutno poukázat na některé prodlevy či jiné skutečnosti mající negativní vliv na délku řízení, které je nutno přičíst k tíži státu. Jak již bylo uvedeno výše, je k tíži státu nutno přičíst vadný postup policejního orgánu při rozšíření trestního stíhání, který byl následně napraven až státním zástupcem VSZ adresa v rámci rozhodnutí o stížnostech obviněných a který prodloužil řízení o cca 3,5 měsíců (usnesení policejního orgánu ze dne 9. 7. 2018, usnesení státního zástupce ze dne 24. 10. 2018). Dále pak hlavní líčení nařízené na dny 23. a 24. 1. 2020 bylo dne 10. 1. 2020 zrušeno z důvodu chystané rezignace věc vyřizujícího soudce, který již nestihne věc dokončit. Spis pak byl předložen vedení soudu k novému přidělení až dne 12. 3. 2020 a jinému soudci přidělen až dne 3. 6. 2020. Uvedenou téměř pětiměsíční prodlevu je nutno přičíst k tíži státu, když stát (přestože nemůže ovlivnit rozhodnutí soudce rezignovat na svou funkci) odpovídá za řádný, a tedy bezprůtahový, výkon soudnictví. Hlavní líčení nařízené na den 15. 5. 2023 bylo zrušeno kvůli tomu, že jedné z přísedících končilo funkční období a žalobce a jméno FO nesouhlasili, aby při změně obsazení senátu byly přečteny protokoly z předchozích hlavních líčení. Samotné skončení funkčního období přísedící a nesouhlas obžalovaných s pozdějším čtením protokolů nelze přičítat státu k tíži, avšak funkční období přísedící skončilo dne 26. 5. 2023 a hlavní líčení s novým obsazením senátu bylo nařízeno až dne 16. 8. 2023 na dny 24. a 25. 10. 2023, tj. za 5 měsíců po skončení funkčního období. V této prodlevě je (při zohlednění času potřebného na nové obeslání účastníků k hlavnímu líčení) nutno spatřovat průtah cca 3 měsíce. Prodloužení lhůty pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku a usnesení o zastavení trestního stíhání právnická osoba o tři měsíce soud s ohledem na rozsah a složitost věci a rozsah následně vyhotovených rozhodnutí nehodnotil jako způsobující průtah v řízení.

20. Pokud jde o jednání žalobce, je nutno konstatovat, že tento svým postupem, resp. skutečnostmi na své straně k délce posuzovaného řízení dosti výrazným způsobem přispěl. Jednalo se zejména o opakované odročování hlavních líčení z důvodu na straně žalobce či jeho obhájce. Takto bylo hlavní líčení nařízené na dny 24. a 25. 6. 2021 odročeno pro hospitalizaci žalobce na dny 8. a 9. 11. 2021, tj. za 2,5 měsíců. Hlavní líčení nařízené na dny 8. a 9. 11. 2021 bylo odročeno pro úraz obhájce žalobce a nesouhlas žalobce s případnou substitucí na den 7. 1. 2022, tj. za 2 měsíce. Hlavní líčení nařízené na den 26. 9. 2022 bylo odročeno pro nemoc žalobce na den 16. 12. 2022, tj. za 2,5 měsíců. Hlavní líčení nařízené na den 16. 12. 2022 bylo odročeno pro nemoc obhájce žalobce na den 27. 1. 2023, tj. za 1,5 měsíce. Hlavní líčení nařízené na dny 18. a 19. 1. 2024 bylo odročeno pro úraz obhájce žalobce na den 24. 4. 2024, tj. za 3 měsíce. Dále žalobce zmařil provedení výslechu svědků a znalce mimo hlavní líčení dne 14. 4. 2023. Žalobce a jeho obhájce se nejprve omlouvali za zpoždění s dostavením se k hlavnímu líčení, které se ten den mělo konat, z důvodu dopravní situace. Po sdělení, že hlavní líčení se pro nemoc přísedící konat nebude a budou jen provedeny výslechy mimo hlavní líčení, se žalobce o chvíli později omluvil z důvodu střevních potíží s tím, že nebude souhlasit se čtením protokolů o výslechu svědků mimo hlavní líčení provedených v jeho nepřítomnosti.

21. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud z hlediska posuzování délky řízení a její přiměřenosti hodnotil jako zvýšený. Posuzované řízení bylo řízením trestním, tj. řízením s typově zvýšeným významem jeho předmětu pro poškozeného. Žalobce byl navíc ohrožen vysokou trestní sazbou nejprve 5 až 10 let a následně 2 až 8 let a reálně mu hrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Žalobce též čelil hrozbě uložení povinnosti k náhradě škody ve výši přes 8,2 mil. Kč. Pominout nelze ani špatný zdravotní stav žalobce, pro který jistě vnímal délku řízení úkorněji nežli člověk zdravý a v plné kondici.

22. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup OČTŘ) či nelze (skutková a procesní složitost řízení, výrazné přispění žalobce k délce řízení) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 8 let a 3 měsíce nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

23. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010).

24. Pokud jde o zadostiučinění za takto vzniklou nemajetkovou újmu, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání poměrně závažné úmyslné trestné činnosti, za což byl potrestán podmíněným trestem odnětí svobody. Výsledek řízení je sice pro určování formy a případně výše zadostiučinění nerozhodný, tj. právo na přiměřenou délku řízení a právo na kompenzaci újmy, pokud délka řízení přiměřená nebyla, má v zásadě i skutečný pachatel trestného činu. NS však ve své judikatuře (viz rozsudek sp. zn. 30 Cdo 3514/2017) dovodil, že je potřeba přihlédnout k tomu, že poškozený byl uznán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu, přičemž pokud nejsou v takovém případě zjištěny okolnosti na straně státu, které významně vedly k prodloužení řízení a jeho nepřiměřené délce, nelze zpravidla vůbec uvažovat o odškodnění újmy v peněžité formě, když poskytnutí peněžitého zadostiučinění by vyvolávalo rozpor s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Uvedené závěry pak zcela dopadají i na nyní projednávaný případ žalobce. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v postupu OČTŘ sice došlo k dílčím pochybením, tato však posuzované řízení zásadněji neprodloužila a v postupu OČTŘ nedošlo k výraznějším průtahům.

25. Dále nelze přehlédnout, že žalobci též byla poskytnuta i jiná forma zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeno délkou řízení přímo v trestním řízení, a to zmírněním ukládaného trestu. Dle judikatury NS jistá forma zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé trestní řízení může být přiznána v podobě zmírnění ukládaného trestu. To je však možné jen za podmínky, že takové zmírnění je navázáno právě na porušení práva na přiměřenou délku řízení. V rozsudku trestního soudu musí být výslovně uvedeno, že uložený trest je mírnější právě proto, že soud přihlédl k okolnosti nepřiměřeně dlouhého řízení, nebo to z něj musí alespoň nezpochybnitelně vyplývat. Musí z něj být též patrno, o jakou část byl trest zmírněn právě v důsledku přihlédnutí k nepřiměřené délce řízení (viz rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 3867/2011). Těmto judikatorním požadavkům sice rozsudek soud A zcela nevyhovuje, z jeho odůvodnění je však patrné, že soud při stanovení druhu a výměry trestu přihlédl mj. i k (nepřiměřené) délce trestního řízení a v souladu s návrhem státního zástupce, který v závěrečné řeči opustil dříve navrhovaný nepodmíněný trest odnětí svobody a navrhoval žalobci trest podmíněný, uložil žalobci podmíněný trest odnětí svobody, a to jen mírně nad dolní hranicí zákonné trestní sazby.

26. S ohledem na uvedené se tak soud ztotožnil se stanoviskem žalované, že žalobci není namístě poskytnout zadostiučinění v penězích a že morální zadostiučinění, kterého se žalobci dostalo již v rámci předběžného projednání nároku, je v daném případě možno považovat za přiměřenou a dostatečnou formu kompenzace nemajetkové újmy způsobené mu nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Podanou žalobu tak soud jako nedůvodnou zamítl.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 350 Kč (3x 450 Kč), která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne 27. 5. 2026, účast na jednání soudu dne 27. 5. 2026) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu per analogiam – při určení výše náhrady hotových výdajů soud nepostupoval dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť toto ustanovení podzákonného právního předpisu považuje po novele advokátního tarifu účinné od 1. 1. 2025 za neaplikovatelné pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (k tomu viz body 21. až 24. odůvodnění usnesení NS ze dne 18. 11. 2025, č. j. 28 Cdo 2638/2025-615). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.