11 C 122/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa státního zastupitelství jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 200 000 Kč a 38 Kč denně

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 118 240 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 798 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 200 000 Kč a dále částky 38 Kč denně jako náhrady nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu [název soudu] (dále jen„ OS [obec]“).

2. Žalobkyně uvedla, že byla na základě rozsudku OS [obec], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], osvojena. Rozsudek byl následně, pravděpodobně dne [datum] paní [jméno] [příjmení], ředitelkou správy OS [obec], uveřejněn na internetu, takto uveřejněný rozsudek však trpěl vadou anonymizace, pročež se již při vyhledání zobrazily osobní údaje všech účastníků řízení a při„ rozkliknutí“ odkazu se nabídl celý rozsudek bez řádné anonymizace. Žalobkyně tuto skutečnost zjistila dne [datum], kdy ji na ni upozornil přítel, a bezprostředně poté na ni upozornila OS [obec] prostřednictvím e-mailu odeslaným na adresu [email]. Dne [datum] podala žalobkyně též trestní oznámení na neznámého pachatele a nakonec žalobkyně podala dne [datum] i podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen„ ÚOOÚ“), a to jak emailem, tak doporučeným dopisem. V této době také telefonicky kontaktovala společnost [právnická osoba], [IČO] Ani po vší této snaze žalobkyně nedošlo ani k odstranění rozsudku z vyhledávače [název ], ani k jeho řádné anonymizaci. K jedinému zlepšení došlo někdy mezi dny [datum] a [datum], a to v tom smyslu, že při vyhledání pojmu„ [jméno] [příjmení]“ ve vyhledávači [název] je již třeba otevřít rozsudek, aby došlo k zobrazení osobních údajů žalobkyně a dalších osob uvedených v rozsudku. Žalobkyně o této skutečnosti nechala dne [datum] vyhotovit notářský zápis.

3. Zveřejnění svých osobních údajů v kontextu s obsahem rozsudku považovala žalobkyně za nesprávný úřední postup, v důsledku kterého žalobkyni vznikla a soustavně vzniká nemajetková újma. Předmětem řízení o osvojení je obecně velmi citlivá otázka, v podstatě na úrovni rodičovství, či rodičovské odpovědnosti. Rozsah zásahu do práv žalobkyně mimo jiné plyne již ze samotného ustanovení § 444 z. ř. s., které připouští úplné utajení rozsudku o osvojení. Je proto zjevné, že sám zákonodárce tuto otázku považoval za natolik citlivou, aby pro ni vytvořil samostatné ustanovení. Dle žalobkyně tak nemůže být pochyb, že jakékoliv zveřejnění špatně anonymizovaného rozsudku je extrémním zásahem do práv žalobkyně. Tímto nezákonným zásahem bylo a nadále je narušováno základní lidské právo žalobkyně dle čl. 7 Listiny základních práv a svobod upravené v ustanovení § 81 a násl. o. z. Popsaný nezákonný zásah do práva na soukromí způsobil žalobkyni značné obtíže a narušil její osobní, a hlavně citový život. Několik přátel a sousedů žalobkyně zjistilo informaci o osvojení žalobkyně, přestože jim žalobkyně tuto informaci sama nesdělila a ani sdělit nechtěla. Tím došlo ke značné ostrakizaci žalobkyně a její rodiny zejména ze strany jejích sousedů v obci [název obce] O osvojení se též dozvěděla dcera žalobkyně. Dcera se skutečnost, že muž, kterého považovala za svého biologického dědečka, není jejím biologickým předkem, dozvěděla ve věku [věk] let, a navíc od své kamarádky. Žalobkyně považuje za notorietu skutečnost, že děti v pubertálním věku jsou obzvláště citlivé a jejich vztahy s rodiči jsou o to křehčí. Zveřejnění rozsudku pak vedlo ke zhoršení vztahu mezi žalobkyní a dcerou. Nezákonný zásah je o to horší, že rozsudek obsahuje osobní údaje nedávno tragicky zesnulé matky žalobkyně. Popsané následky nezákonného zásahu se tak žalobkyně velmi citově dotkly, pročež byla žalobkyně nucena vyhledat odbornou pomoc psychoterapeuta. Žalobkyně se též již několik let léčí s panickými atakami a s ohledem na skutečnost, že Ministerstvo spravedlnosti, OS [obec], Policie České republiky, ani ÚOOÚ dosud nezjednaly nápravu nezákonného zásahu, došlo u žalobkyně k podstatnému zhoršení těchto atak z důvodu pocitu bezmoci vyvolaného laxním přístupem všech jmenovaných institucí.

4. S ohledem na popsané skutečnosti požadovala žalobkyně poskytnutí zadostiučinění ve výši 200 000 Kč. Nárok žalobkyně uplatnila u žalovaného dne [datum] a žalovaný jej dosud nevyřídil (zákonná lhůta mu dosud neuplynula). Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 200 000 Kč a jelikož se nemajetková újma každým dnem trvání nezákonného zásahu prohlubuje, když žalobkyně musí popsané problémy i nadále snášet, též zaplacení další částky 38 Kč denně za dobu [datum] do odstranění špatně anonymizovaného rozsudku.

5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně dne [datum] uplatnila předmětný nárok na náhradu nemajetkové újmy. Žalovaný žádosti vyřídil stanoviskem ze dne [datum], ve kterém konstatoval, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, tudíž nemohlo dojít ke vzniku nemajetkové újmy. K věci samé žalovaný uvedl, že po prostudování předmětného spisového materiálu zjistil, že v dané věci na žádost oprávněné osoby OS [obec] poskytl anonymizovaný rozsudek ve věci sp. zn. [spisová značka]. Tento rozsudek byl zároveň uveřejněn v dokumentech na portálu justice.cz, rovněž v anonymizované podobě. Skutečnost, že rozsudek se na stránkách objevil v neanonymizované podobě, byla způsobena pochybením [právnická osoba], která dokázala odstranit jednovrstvé překrytí anonymizovaného dokumentu. Jakmile se žalobkyně obrátila na OS [obec] s uvedeným zjištěním, OS [obec] vyzval [právnická osoba], aby neanonymizovaný rozsudek odstranila nebo opět zanonymizovala. Žalovaný po podrobném posouzení věci dospěl k závěru, že jednání OS [obec] nelze hodnotit jakožto nesprávný úřední postup dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Jedná se o pochybení [právnická osoba], na kterou se odpovědnost státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. nevztahuje, a nároku žalobkyně tak není možné vyhovět.

6. Žalobkyně v reakci na obranu žalovaného uvedla, že má za to, že k nesprávné anonymizaci došlo ze strany OS [obec], nikoliv ze strany společnosti [právnická osoba], jak tvrdí, ale nijak nedokládá, žalovaný. Podle vlastního tvrzení žalovaného [příjmení] [obec] předmětné rozhodnutí vyhotovil tak, že osobní údaje překryl„ druhou vrstvou“, čímž ho měl za anonymizované. Z příloh žaloby je pak zjevné, že k „ anonymizaci“ OS [obec] došlo vkládáním černých polí poznámek přes text předmětného rozhodnutí. Z těchto dvou skutečností je zjevné pochybení žalovaného, který zjevně opomněl dokument po provedení„ anonymizace“„ vytisknout do PDF“, čímž by došlo ke spojení vrstev. OS [obec] tak mimo jiné porušil i ustanovení § 13 zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů ve spojení s § 8a zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a současně jde o jednání v rozporu s čl. 5 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Jde proto o zjevné jednání odporující zákonu, zakládající odpovědnost žalovaného ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Navíc byl předmětný rozsudek dle vlastního tvrzení žalovaného zveřejněn na portálu justice.cz provozovaném žalovaným. Společnost [název] není provozovatelem tohoto portálu a nemůže ani ovlivnit jeho obsah. Je tak vyloučeno, že by za nesprávně anonymizovaný a žalovaným zveřejněný rozsudek mohla nést jakoukoliv odpovědnost. Žalovaný se proto mýlí, když se snaží tvrdit, že pokud algoritmus [právnická osoba] na tuto chybu upozornil, mohla tato skutečnost vést k přenesení odpovědnosti za nesprávnou anonymizaci na [právnická osoba] Ani není pravdou, že by odstranění anonymizace dovolovala aplikace [právnická osoba], ale jak plyne z příloh žaloby, bylo možné chybnou anonymizaci překonat bez vynaložení v podstatě jakékoliv aktivity za použití základního software [název softwaru] [příjmení] [příjmení]. Nelze ani přehlédnout, že pokud by nedošlo k pochybení na straně žalovaného, tak by ke škodě na straně žalobkyně nikdy nedošlo. Nepravdivé se dle žalobkyně zdá být i tvrzení žalovaného o výzvě OS [obec] [právnická osoba] ke zjednání nápravy. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a [právnická osoba] zjevně plyne, že k odstranění obsahu, nesprávně anonymizovaného rozsudku z vyhledávání došlo až na základě žádosti právního zástupce žalobkyně. OS [obec] tak pochybil dokonce i ve vlastní nápravě závadného stavu, když celou dobu mohl rozsudek anonymizovat znovu, starou verzi rozsudku ze svého portálu smazat a nahrát znovu správně anonymizovanou verzi rozsudku, což neudělal, nebo to žalobkyni není známo. To vše i přesto, že si této skutečnosti byl i dle vlastního vyjádření zjevně vědom. Špatně anonymizovaný rozsudek lze na portálu justice.cz stále dohledat. Nakonec i kdyby měl soud za to, že odpovědnost mohla být (byť jenom z části) i na straně [právnická osoba], pak žalobkyně poukázala na ustanovení § 8 zákona o zpracování osobních údajů. Dle vlastní argumentace žalovaného měla [právnická osoba]„ de facto“ vystupovat jako správce osobních údajů, zatímco žalovaný byl zpracovatelem osobních údajů žalobkyně (oba ve smyslu zákona o zpracování osobních údajů). Výše zmíněné ustanovení i v případě pochybení správce zakládá solidární odpovědnost obou subjektů za případné porušení ochrany osobních údajů. Proto i pokud by dal soud za pravdu žalovanému ohledně odpovědnosti [právnická osoba], nic to na nároku žalobkyně nezmění.

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

8. OS [obec] rozhodl rozsudkem ze dne [datum] o osvojení zletilé žalobkyně osvojitelem [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum]. Záhlaví písemného vyhotovení rozsudku obsahuje jména, příjmení, data narození a adresy bydliště osvojitele a žalobkyně, výrok rozsudku pak obsahuje jméno, příjmení, rodné příjmení ([příjmení]), datum a místo narození, rodné číslo žalobkyně, jméno, příjmení a datum narození biologického otce žalobkyně, jméno, příjmení, dřívější příjmení ([příjmení]) a rodné příjmení ([příjmení]) a datum narození matky žalobkyně, jméno, příjmení, datum a místo narození osvojitele, jména, příjmení (u matky též rodné příjmení [příjmení]) a data narození rodičů osvojitele. V odůvodnění rozsudku je pak uvedeno, že manželství rodičů žalobkyně bylo rozvedeno dne [datum] a dne [datum] uzavřel osvojitel manželství s matkou žalobkyně. Žalobkyně žila s osvojitelem ve společné domácnosti od roku [rok] do roku [rok], osvojitel se o žalobkyni staral jako o vlastní (vlastní děti osvojitel nemá), nahrazoval jí otce a vzniklo mezi nimi silné citové pouto. Biologický otec má novou rodinu, žalobkyně se s ním posledních [číslo] let vůbec nestýká, ani neví, kde aktuálně bydlí. Všichni zúčastnění, tj. žalobkyně, osvojitel, matka žalobkyně chtěli uvést právní stav do souladu se stavem faktickým, manžel žalobkyně s osvojením souhlasil (zjištěno z rozsudku OS [obec] č. j. [číslo jednací]).

9. E-mailem ze dne [datum] odeslaným z adresy [email] na adresu [email] a v předmětu označeným„ Stížnost – Ochrana osobních údajů“ sdělovala žalobkyně, že ji její přítel dne [datum] upozornil na skutečnost, že na internetu ([název]) nalezl její osobní informace, jako je datum a místo narození, příjmení za svobodna, bydliště. Žalobkyně si tuto informaci ověřila a zdokumentovala. Kromě jejích citlivých údajů jsou zde údaje i o její mamince, která v prosinci tragicky zemřela. Po rozkliknutí odkazu se nabízí k nahlédnutí celý rozsudek OS [obec] včetně velmi soukromých a citlivých informací o jejich rodinné situaci. Toto zjištění žalobkyni velice vyděsilo a rozčílilo. Její soukromí se tak narušilo, a to ve chvíli, kdy prochází náročným obdobím. Žalobkyně tak žádala o okamžité dohledání a odstranění chyby a vyzývala instituci zodpovídající za tuto chybu, aby žalobkyni neprodleně v této záležitosti kontaktovala. K e-mailu byl přiložen printscreen výsledků vyhledávání přes [název prohlížeče] výrazu„ [jméno] [příjmení]“, kdy jako druhý v pořadí byl zobrazen odkaz na PDF dokument na stránkách www.justice.cz, kdy tento odkaz obsahoval též popisek:„ Spisová značka – [příjmení] … [celé jméno žalobkyně], rozená [příjmení], [datum narození] v [název obce] [anonymizováno] … [příjmení], dříve [příjmení], rozené [příjmení], [datum narození], se od …“ Údaje uvedené v tomto popisku odpovídají části výroku rozsudku OS [obec] č. j. [číslo jednací] (zjištěno z e-mailu, printscreenu výsledků vyhledávání, rozsudku OS [obec] č. j. [číslo jednací]).

10. Dne [datum] podávala žalobkyně v souvislosti s dostupností jejích osobních údajů, resp. celého rozsudku OS [obec], na internetu trestní oznámení. Uvedla, že dne [datum] o situaci písemně vyrozuměla zainteresované instituce, tj. OS [obec], Ministerstvo spravedlnosti provozující portál justice.cz a internetový prohlížeč [název] (jeho zastoupení v ČR) Na stížnost reagoval jen OS [obec], kdy jeho pracovnice druhý den žalobkyni oznámila, že vlastně netuší, kde hledat problém. Neoprávněné zveřejněné údaje jsou stále na internetu dohledatelné (zjištěno z trestního oznámení).

11. Dne [datum] bylo na elektronickou podatelnu [email] přijato podání z e-mailové adresy [email] (zjištěno z potvrzení přijetí a zaevidování podání ze dne [datum]).

12. Dne [datum] odeslala žalobkyně poštovní zásilku na adresu ÚOOÚ (zjištěno z podacího lístku).

13. Výsledky vyhledávání výrazu„ [jméno] [příjmení]“ na stránkách [webová adresa] ze dne [datum] obsahovaly jako prvý v pořadí odkaz na PDF dokument na stránkách [webová adresa], kdy tento odkaz obsahoval též popisek:„ Spisová značka – Justice…osvojenky [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], o osvojení zletilé. takto: I. [celé jméno žalobkyně], rozená [příjmení], …“ Údaje uvedené v tomto popisku odpovídají konci záhlaví a začátku výroku rozsudku OS [obec] č. j. [číslo jednací] (zjištěno z printscreenu výsledků vyhledávání, rozsudku OS [obec] č. j. [číslo jednací]).

14. Stejné výsledky nabídlo vyhledávání na stránkách [webová adresa] též dne [datum]. Po kliknutí na nabízený odkaz došlo k otevření PDF dokumentu obsahujícího rozsudek OS [obec] č. j. [číslo jednací] se šedě zabarvenými, ale stále čitelnými osobními údaji osob. Po stažení tohoto dokumentu do počítače a otevření v programu [název programu] [příjmení] [příjmení] [jméno] bylo možné kliknutím na každé začerněné/anonymizované políčko a použitím příkazu„ odstranit“ anonymizaci zcela odstranit a číst zcela neanonymizovaný rozsudek (zjištěno z notářského zápisu o osvědčení stavu věci – webové stránky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] [rok]).

15. Právní zástupce žalobkyně žádal dne [datum] [název ] o odstranění výsledku vyhledávání na adrese: [webová adresa]. V žádosti uvedl, že při vyhledání jména žalobkyně ([jméno] [příjmení], dnes [celé jméno žalobkyně]), se v prohlížeči [název] na prvním místě objeví jméno žalobkyně ve vztahu s řízením o osvojení. Je zde uvedeno, že jde o osvojenkyni. Obdobné se pak týká i samotného rozsudku. Při otevření rozsudku přímo v prohlížeči [název] [anonymizováno] přestane úplně fungovat použitá anonymizace a objeví se všechny osobní údaje osob zúčastněných v řízení, včetně údajů žalobkyně, a to pouze lehce zšedlé. Zástupce žalobkyně tak žádal o úplné odstranění jak samotného výsledku vyhledávání, rozsudku a jeho kopie ke stažení z vyhledávání prohlížečem [název] a [název] [anonymizováno]. Současně žádal o sdělení, jak dlouho byly osobní údaje v prohlížeči [název] dostupné. [Název prohlížeče] v odpovědi ze dne [datum] uvedl, že provedl ruční opatření, aby se odkazované stránky v evropských verzích výsledků vyhledávání [název] mezi výsledky vyhledávání pro dotazy se jménem žalobkyně nezobrazovaly. Uvedené stránky budou zablokovány také v případě dotazů souvisejících se jménem žalobkyně, které zadají uživatelé v ČR (zjištěno z e-mailové komunikace ze dnů [datum] a [datum] mezi adresami [email] a [email]).

16. Elektronický PDF soubor předložený žalobkyní obsahuje rozsudek OS [obec] č. j. [číslo jednací], ve kterém jsou černě zakryty všechny osobní údaje účastníků řízení a dalších osob na řízení zúčastněných či údaje umožňující tyto osoby identifikovat. Začernění bylo provedeno formou neprůhledných (černou barvou provedených) poznámek typu zvýraznění přidaných v programu [název programu] [příjmení] [příjmení]. Předmětné poznámky dle jejich vlastností přidal do dokumentu uživatel„ vpalanova“ dne [datum]. Použitím příkazu„ Odstranit“ bylo možné každou jednotlivou poznámku/začernění odstranit, popř. použitím příkazu„ Skrýt všechny poznámky“ bylo možné skrýt všechny poznámky/začernění tak, že rozsudek byl zcela čitelný v úplném vyhotovení bez jakékoliv anonymizace (zjištěno z elektronické verze anonymizovaného rozsudku předloženého žalobkyní).

17. Stejný PDF soubor se stejně jednoduše odstranitelnými poznámkami/začerněním byl při ústním jednání konaném dne [datum] stažen z internetu při kliknutí na odkaz obsažený ve shora uvedené e-mailové komunikaci mezi zástupcem žalobkyně a [název] (zjištěno z použití odkazu v e-mailové komunikaci, staženého PDF souboru).

18. Při zadání výrazu„ [jméno] [příjmení]“ do vyhledávače na stránkách [webová adresa] dne [datum] neobsahovaly výsledky vyhledávání (7 stran) odkaz na stránky www.justice.cz (zjištěno z výsledků vyhledávání dne [datum]).

19. Při zadání výrazu„ [celé jméno žalobkyně]“ do vyhledávače na stránkách [webová adresa] dne [datum] obsahovaly výsledky vyhledávání (7 stran) na třetí straně odkaz na PDF dokument na stránkách [webová adresa], kdy tento odkaz obsahoval též popisek:„ Spisová značka: «Spisová_značka - Justice…osvojenky [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], o osvojení zletilé. takto: I. [celé jméno žalobkyně], rozená [příjmení], …“ Z uvedeného odkazu pak bylo opět možné stáhnout PDF soubor s jednoduše odstranitelnými poznámkami/začerněním, jak bylo výše popsáno (zjištěno z výsledků vyhledávání dne [datum], staženého PDF souboru).

20. Dne [datum] bylo učiněno opatření tak, že rozsudek OS [obec] č. j. [číslo jednací] již není v uvedené vadně provedené anonymizované formě na internetu dohledatelný (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků při ústním jednání konaném dne [datum]).

21. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že o zveřejnění neanonymizovaného rozsudku se dozvěděla dne [datum], tj. v den svých narozenin, od známého, který si žalobkyni na internetu hledal, zda užívá nějaké sociální sítě. Žalobkyně se poté, co si danou skutečnost ověřila, ihned obrátila na OS [obec], ze kterého jí druhý den volala paní s tím, že je to nepříjemná záležitost a že se obrátí na [právnická osoba], což již udělala i sama žalobkyně, a tím veškerá komunikace skončila. Podané trestní oznámení bylo po zjištění, že žalobkyně věc řeší občanskoprávní cestou, policií odloženo. Žalobkyně se obrátila rovněž na Ministerstvo spravedlnosti, nebyla si však jistá, zda obdržela nějakou odpověď. Od ÚOOÚ žalobkyně obdržela pro ni jako laika nesrozumitelnou odpověď plnou odkazů na ustanovení různých právních předpisů. Pokud pak jde o vlastní újmu, žalobkyně uvedla, že zveřejnění předmětného rozsudku mělo především dopad do její psychiky, cítila se naprosto odhalená, zaskočená, překvapená, byl to pro ni šok. Žalobkyně se od svých [věk] let psychiatricky léčí pro panické úzkosti, v životě jí potkalo více tragédií a podle toho její psychický stav různě kolísá. Zjištění stran zveřejnění rozsudku přišlo v době, kdy na tom byla žalobkyně psychicky asi nejhůře v životě, neboť dne [datum] tragicky zahynula její matka, která byla základem jejich rodiny. Zveřejněné údaje se jí též týkaly a v žalobkyni tak celá událost oživila špatné vzpomínky na tragický odchod matky. Žalobkyně pak byla pod intenzivní psychiatrickou léčbou, ze strany [titul] [příjmení], u kterého se dlouhodobě léčí, jí byla navýšena medikace. Žalobkyně též absolvovala týdenní hospitalizaci v krizovém centru RIAPS, tj. v zařízení poskytující psychiatrickou první pomoc v krizových situacích. V období květen [rok] až podzim [rok] žalobkyně absolvovala též psychoterapii u [titul] [příjmení]. Zpočátku se jednalo o terapii intenzivní, kdy se vídaly každý týden, následně se intervaly navyšovaly na jeden až dva měsíce. Psychoterapie žalobkyně již ukončila, psychiatricky je však léčena stále. Medikace byla na čas snížena, ale pak došlo opět k navýšení, to však souvisí s tím, že žalobkyně trpí po úrazu, který utrpěla v minulosti, velkými bolestmi a předmětné léky jí vedle psychiky pomáhají i na fyzické bolesti. Pocity šoku a překvapení pak postupně vystřídal spíše vztek, kdy skoro po dvou letech intenzivního úsilí žalobkyně nedosáhla stran zveřejnění rozsudku žádné nápravy. Dále žalobkyně uvedla, že zveřejnění předmětných údajů se dotklo jejího vztahu s obyvateli obce, ve které bydlí. [název obce] jsou malá obec, ve které trvale žije asi 40 lidí a všichni se tu znají. V době, kdy se zjistilo zveřejnění rozsudku, zde žalobkyně s rodinou žili [číslo] let a pořád se se zdejší společností snažili sžít. V takovéto malé společnosti je důležitá loajálnost a důvěra, kdy právě důvěru žalobkyně ztratila. Žalobkyně všem řekla, že člověk, který za ní jezdil, je její otec, takto jej všichni znali a přijali a najednou z rozsudku (o jeho dostupnosti na internetu se zřejmě dozvěděli od toho známého, který na věc upozornil i žalobkyni) zjistili, že to tak není. To vyvolalo otázky, proč se se žalobkyní její vlastní otec nechce stýkat a že jej odstavili na druhou kolej apod. Nikdo neznal zákulisí celé věci, nikdo si to nechtěl nechat vysvětlit, ale jejich vztah k žalobkyni se změnil, přestali jí věřit. Žalobkyni nadále pozdraví, usmějí se, ale již ji nepozvou na různé sousedské akce, grilovačku apod., což dříve bývalo. Nikdo jí nic výslovně neřekne, ale žalobkyně vnímá, že jejich vztah k ní se změnil, začali ji tiše ignorovat. Žalobkyně se o tom snažila bavit s přímými sousedy, kteří předmětný rozsudek určitě četli, ti jí ale dali najevo, že je to její rodinná věc a mluvit jí do toho nebudou a o žádné vysvětlení neměli zájem. Jediná kamarádka, která se o tom začala se žalobkyní otevřeně bavit a vyslechla si celý rodinný příběh žalobkyně, se bohužel odstěhovala. Změna vztahu sousedů se žalobkyně dotkla, protože v jejich malé obci jsou lidé závislí na vzájemné pomoci, a žalobkyně, když nepočítá vlastní rodinu, je nyní na vše sama. Kvůli ztrátě důvěry se žalobkyně dostala do fáze, kdy si o takovou pomoc ani nechce říct, nemá se komu svěřit. O zveřejnění rozsudku, resp. údajů o osvojení, se dozvěděli i lidé mimo sousedy v [název obce], neboť předmětná informace se pomalu šíří internetem. Žalobkyně tak čelí dotazům na danou věc z různých stran od lidí, kteří ji znají. Takto se žalobkyni např. ozval i její biologický otec či strýc, otcův bratr, který se dotazoval, zda o tom otec žalobkyně ví. V zaměstnání kolegové věděli, jaká je rodinná situace žalobkyně, že je osvojená. O skutečnosti, že dané údaje jsou zveřejněny na internetu, se kolegové dozvěděli od žalobkyně, když žalobkyně např. potřebovala volno, aby mohla věc řešit, tak musela kolegům říct důvod. Nechápali pak, jak je možné, aby něco takového bylo zveřejněno. Žalobkyni vadilo, že se mohli dočíst, co se u nich v rodině odehrávalo, jaké měli mezi sebou vztahy atp. Konečně pak žalobkyně uvedla, že zveřejnění předmětných údajů se dotklo jejího vztahu s tehdy [věk] dcerou. Dcera se to dozvěděla od kamarádky, která si na základě informací šířících se po [název obce] rozsudek vygooglila a dceři poslala odkaz. Dcera o tom, že je žalobkyně osvojená, nevěděla, žalobkyně jí to dosud neřekla, nechtěla, aby měla v životě stejný zmatek, jako měla ona. Do budoucna to žalobkyně dceři říct chtěla, ale nenašla dosud vhodnou dobu. Nyní se to dcera dozvěděla od třetí osoby. Dcera se tedy dozvěděla, že má ještě dalšího dědečka. Žalobkyně se jí snažila věc vysvětlit, povyprávěla jí celou rodinnou historii, ale dcera to nepřijala. Zamlčení předmětné informace brala jako velikou křivdu a žalobkyni přestala věřit, stáhla se do sebe, přestala komunikovat, brala žalobkyni jako zrádce. Tento stav trval několik měsíců a došlo až do takové fáze, že žalobkyně zvažovala vyhledání nějaké odborné pomoci pro dceru, návštěvu dětského psychologa. Nalézt takového odborníka s volnou kapacitou je však problém, [titul] [příjmení] se na děti nespecializuje, a tak z těchto plánů nakonec sešlo. Situace se nakonec postupem času uklidnila sama, dcera začala opět komunikovat a jejich vztah se vrátil do normálu a mají hezký vztah, jako měly předtím. Určité náznaky nedůvěry však nadále přetrvávají, žalobkyně má pocit, že si dcera informace od ní raději ověřuje, aby zase nebyla něčím překvapena, nebo např. utrousí,„ jen aby to nebylo jako s dědou“, apod.

22. Svědkyně [jméno] [příjmení], dlouholetá kamarádka a kolegyně žalobkyně, uvedla, že o zveřejnění rozsudku se dozvěděla od žalobkyně, sama však rozsudek nečetla. Žalobkyně byla tehdy ubrečená, v šoku, a hlavně se obávala, aby se to nedozvěděla dcera. Dcera se to však dozvěděla a žalobkyně pak delší dobu řešila, jak se jí znovu přiblížit. Dcera žalobkyně je dle svědkyně přecitlivělá už odmalička, a navíc byla v té době v pubertě. Svědkyně se žalobkyní se dívaly po psycholozích, žalobkyně s dcerou snad i někde byla, ale doktorka dceři nesedla, žádnou léčbu neabsolvovala a uzavřela se ještě víc. Řešily si to pak samy doma mezi sebou. Dnes už jsou vztahy žalobkyně s dcerou o hodně lepší, normálně spolu komunikují, ale chtělo to nějaký čas. Pokud jde o samotnou žalobkyni, tak ta byla v době, kdy se o zveřejnění rozsudku dozvěděla (přeposlal jí to nějaký známý), v komplikované situaci po smrti maminky. Pracovala v té době z domova, se svědkyní si často telefonovaly a dle svědkyně byla úplná troska. Bylo toho na ni moc, přišla o matku, dcera s ní přestala komunikovat a nastalou situaci nepřijala, svědkyně se až bála, aby si žalobkyně něco neudělala. Pořád brečela, třásla se, byla apatická, byl to jiný člověk, chodící mrtvola. Nadále pracovala hodně z domova, do práce jezdila jen občas, a to ji musel přivést a odvézt manžel, sama nebyla schopná řídit. Svědkyně tak začala pro žalobkyni shánět pomoc, psychoterapeuty, kdy kontakty pak předala žalobkyni s tím, že musí se životem něco udělat, nejdřív dát dohromady sebe a poté vztah s dcerou. Žalobkyně to začala řešit, nastoupila i do RIAPSu, kam docházela a měla tam snad i nějaký pobyt. Pobyt v RIAPSu byl dle svědkyně až po zjištění zveřejnění rozsudku, bylo to nějak v [měsíc] či [měsíc] [rok], bylo již teplo. Jinak se žalobkyně již od mládí léči u psychiatra. Dnes je na tom žalobkyně dle svědkyně po psychické stránce o dost lépe, vypadá o 100 % lépe než tehdy. Zda se o zveřejnění rozsudku vědělo v zaměstnání žalobkyně, nebylo svědkyni známo, stejně jako to, kdo další se o zveřejnění rozsudku dozvěděl. [název obce] jsou dle svědkyně malá obec (cca 50 obyvatel) a podle toho, co svědkyně slyšela od manžela žalobkyně, je to tam drbárna, ale jinak tamní obyvatele nezná. Že se sousedé v [název obce] dozvěděli o osvojení žalobkyně, věděla svědkyně od žalobkyně, ale nic bližšího jí k tomu nebylo známo, se žalobkyní řešily hlavně dceru. Dle svědkyně měla žalobkyně s pár lidmi z [název obce] nějaké konflikty, ale kdy k tomu přesně došlo a zda to souviselo se zveřejněním rozsudku, nebylo svědkyni známo.

23. Svědek [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně, uvedl, že o zveřejnění rozsudku se dozvěděl od žalobkyně, jak se to dozvěděla žalobkyně, mu nebylo známo. Svědkovi se nelíbí, že takovéto údaje jsou zveřejněny na internetu, to by se stát nemělo. Dozvěděla se to jejich dcera, její kamarádky, a to je špatně. Dcera najednou zjistila, že má dva dědečky, že je to jinak, a byla z toho špatná, bylo jí to líto, v tomhle věku se jí to těžko vysvětluje. Dcera s nimi nemluvila, byla zamlklejší. Jestli to ale souviselo pouze s předmětným zjištěním, svědek nedokázal říct, dceři v té době zrovna začala puberta a její změněné chování trvá dodnes. Jestli byla dcera u nějakého odborníka, nebylo svědkovi známo. Pokud jde o samotnou žalobkyni, tak ta se dlouhodobě léčí pro panické stavy, úzkosti. Po předmětném zjištění byla žalobkyně nervóznější, špatně spala, zda se to ale nějak promítlo do její psychiatrické léčby svědek nevěděl, to si žalobkyně řeší s panem doktorem, dle svědka ale u něho pak byla žalobkyně častěji. Žalobkyně nebyla hospitalizovaná, pouze jezdila na denní pobyty do jednoho zařízení, na noc ale byla vždy doma, svědek ji tam vozil. Dle svědka to bylo až po zjištění o zveřejnění rozsudku a žalobkyně byla v tomto zařízení poprvé. Stav žalobkyně je dle svědka od předmětného zjištění víceméně pořád stejný. Celá špatná byla žalobkyně hlavně z toho, že se s tím rozsudkem celou dobu nic neudělalo. Svědek měl za to, že o zveřejnění rozsudku se dozvědělo i širší okolí, ale nikdo konkrétní mu znám nebyl. Se žalobkyní se už moc nestýkají její nejlepší kamarádky, které měla mimo [název obce], ale jestli to souvisí se zveřejněním rozsudku, svědek nevěděl. [název obce], kde svědek se žalobkyní bydlí asi [číslo] let, jsou malá obec (cca [počet] obyvatel) a lidé se tam dle svědka moc nestýkají, každý si žije na svém dvorku. Jestli tam probíhaly nějaké sousedské akce, grilovačky, nebylo svědkovi známo, je pořád v práci. Na grilovačky se zvali s lidmi ze sousední vesnice. Jestli se lidé v [název obce] dozvěděli o rozsudku a zda na to nějak reagovali, svědek nevěděl, žalobkyně není v tomto směru moc sdílná a takové věci si řeší sama. Dle svědka se o rozsudku dozvěděli u žalobkyně v práci, jak se to ale dozvěděli a zda jim skutečnost, že žalobkyně je osvojená, byla již dříve známa, svědek nevěděl. Kolegové na to reagovali tak, že takováto informace by se neměla na internetu zveřejňovat.

24. Svědek [titul] [jméno] [příjmení], lékař- psychiatr, uvedl, že žalobkyně je jeho pacientkou od roku [rok], léčí se se smíšenou úzkostnou poruchou, panickou poruchou, depresivní reakcí a posttraumatickou stresovou poruchou. Ve zdravotním stavu žalobkyně dochází k neustálému vývoji, vždy přijde něco traumatického, co ji dostane zpět do zhoršeného psychického stavu, větších úzkostí. Její zdravotní stav určitě kolísal i na přelomu let [rok] a [rok] a v roce [rok], zhoršoval se i zlepšoval. Změny psychického stavu jednak souvisely se stavem tělesným, kdy žalobkyně v roce [rok] propadla stropem, utrpěla polytrauma a četné zlomeniny, z čehož má dodnes bolesti, jednak s tím, že žalobkyni v [měsíc] [rok] uhořela matka. Po úmrtí matky svědek žalobkyni navyšoval medikaci, a to antidepresiva, léky na poruchy spánku, na symptomy posttraumatické poruchy. V [měsíc] [rok] byla žalobkyně hospitalizována v RIAPSu pro zhoršení stavu (pozn. soudu: dle propouštěcí zprávy předložené svědkem v rámci výslechu byla žalobkyně v RIAPSu hospitalizována od [datum] do [datum]), nikdy později pak již dle svědkových záznamů v RIAPSu nebyla, nebo o tom svědek nevěděl či si to nepamatoval. Stav žalobkyně pak byl i nadále zhoršený, a to i v roce následujícím. V [měsíc] [rok] jí svědek navyšoval antidepresiva a medikaci pro úzkosti, žalobkyně se dle záznamů necítila dobře, úzkost byla výraznější, celková nejistota, sociální úzkost, byla nejistá ve vnímání sebe, bez energie. Medikace pro úzkost pak byla v [měsíc] [rok] vysazena pro nežádoucí vedlejší účinky, v [měsíc] [rok] byla navyšována antidepresiva a přechodně lék na panické poruchy, v [měsíc] [rok] byl přidán lék na spaní kvůli nespavosti a z neurologické indikace se vracel lék na úzkosti, který se pak navyšoval. Žalobkyně též absolvovala psychoterapie, psychologa žalobkyně vyhledala sama pro posttraumatické projevy nebo symptomy, úzkosti, nespavost, flashbacky atd., svědek ji tam neposílal. První záznamy o psychoterapii měl svědek z [měsíc] [rok], poté z [měsíc] [rok], že žalobkyně prochází pravidelnou psychoterapií. Jak dlouho celkem psychoterapie probíhala, svědek nevěděl. Zda uvedené změny ve zdravotním stavu žalobkyně a změny v předepisované medikaci nějak souvisely s předmětným zveřejněním rozsudku, svědek nedokázal odpovědět, neboť v dané době o této skutečnosti nevěděl. Bylo tam spousta dalších skutečností, o kterých svědek věděl a v návaznosti na které se stav žalobkyně měnil, zhoršoval, zda v tom ale hrála roli i skutečnost, která je nyní předmětem tohoto řízení, svědek nemohl posoudit. Teoreticky mohla, ale svědek o ní nevěděl. O tom, co se stalo, že byly zveřejněny osobní údaje žalobkyně, údaje o jejím vztahu s otcem, které ji poškozují nebo trápí, se svědek od žalobkyně dozvěděl až v [měsíc] [rok]. Tato skutečnost se zřejmě do zdravotního stavu žalobkyně promítá, protože je to pro ni stresující. V [měsíc] [rok] svědek žalobkyni přechodně přidával lék na rozvoj panických stavů, ale zda to mělo přímou souvislost se zde projednávanou věci, svědek nedokázal určit. Stejně tak svědek nedokázal odpovědět, zda se na něho žalobkyně někdy obrátila se žádostí, aby se věnoval její dceři, žádný záznam o tom neměl.

25. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému téhož dne, uplatnila žalobkyně u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 200 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené zveřejněním nesprávně anonymizovaného rozsudku. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě uplatněný nárok odmítl (zjištěno ze žádosti, potvrzení o přijetí, stanoviska).

26. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

27. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

28. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

29. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

30. Podmínkou pro vznik odpovědnosti, resp. přiznání nároku na náhradu újmy je kumulativní splnění třech předpokladů a) existence odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí, b) vznik újmy, c) vztah příčinné souvislosti mezi předpoklady a) a b).

31. Žalobkyně se dovolávala nesprávného úředního postupu OS [obec] při anonymizaci, resp. zveřejnění„ anonymizovaného“ rozsudku.

32. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

33. Dle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

34. Vyjma nepřiměřené délky řízení není nesprávný úřední postup v zákoně definován a teorií a praxí je za něj považována jiná činnost státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

35. Z provedeného dokazování vyplynulo, a nebylo to mezi účastníky ani sporné, že předmětný rozsudek OS [obec] týkající se osvojení žalobkyně byl ve shora popsané podobě zveřejněn OS [obec] na portálu justice.cz. Z vyjádření žalovaného pak plyne, že se tak stalo v rámci postupů dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších přepisů (dále jen„ InfZ“). Z vlastností poznámek, prostřednictvím kterých byla provedena anonymizace, pak vyplývá, že rozsudek mohl být zveřejněn nejdříve dne [datum], když právě tohoto dne byly poznámky do PDF dokumentu obsahujícího rozsudek vloženy. Žalovaný žádné jiné (pozdější) datum zveřejnění nedoplnil a neoznačil žádné důkazy, přestože k tomu byl ze strany soudu vyzván, soud tak za datum zveřejnění vzal den [datum].

36. Dle 5 odst. 3 věty prvé InfZ do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

37. Dle § 8a InfZ, ve znění účinném do 23. 4. 2019 (aktuálně dle § 8a odst. 1 InfZ), informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.

38. Odkazovanými právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů jsou o. z., zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění platném do 24. 4. 2019, zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Všechny tyto právní předpisy zveřejňování osobních údajů mimo upravené výjimky, pod které poskytování informací a plnění dalších povinností dle InfZ nespadá, zakazují.

39. Z uvedeného tedy vyplývá, že OS [obec] se zveřejněním předmětného dokumentu obsahujícího osobní údaje žalobkyně a jí blízkých osob na webových stránkách dopustil nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 OdpŠk (viz v tomto směru též žalobkyní důvodně odkazované rozsudky Městského soudu v Praze č. j. 8 A 46/2017-27 a Krajského soudu v Plzni č. j. 30 A 230/2017-56 označující stejné jednání jiných povinných subjektů za nezákonný zásah ve smyslu § 82 a násl. soudního řádu správního). OS [obec] se sice snažil povinnostem vyplývajícím z právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů dostát, a pokud by postupoval technicky správně, také by víceméně dostál, když při neodstranění poznámek z předmětného PDF dokumentu je anonymizace rozsudku provedena tak, že z něho není téměř zjistitelné, že se týká žalobkyně a její rodiny (ponechány byly údaje o spisové značce rozvodového řízení rodičů žalobkyně, nabytí právní moci rozvodového rozsudku a datu uzavření manželství matky žalobkyně a osvojitele, ze kterých by při znalosti těchto údajů bylo možné žalobkyni a její rodinu identifikovat). Zvolený způsob anonymizace prostřednictvím poznámek/zvýraznění, které nejsou s textem pevně spojeny, však měl ve výsledku stejný efekt, jako by anonymizace nebyla provedena vůbec (běžný postup v takovýchto případech je takový, že je PDF soubor s poznámkami vytištěn a znovu naskenován, obdobně je postupováno i při provádění anonymizace„ černou fixou“). Skutečnost, že algoritmus vyhledávače [název] dokázal předmětné poznámky odstranit a se zveřejněným textem rozsudku pracovat tak, jako by v něm žádné„ začernění“ nebylo, pak ničeho nemění na prvotním pochybení a nesprávném úředním postupu OS [obec] zakládající odpovědnost státu za případnou újmu.

40. Pokud jde o způsobenou újmu, soud zohlednil především druh údajů, které byly uvedeným způsobem zveřejněny. Na internetu se staly veřejně dostupnými nejen identifikační údaje žalobkyně a jejích rodinných příslušníků, ale zejména informace o poměrech v rodině žalobkyně a o tom, že žalobkyně byla osvojena, což je citlivý osobní údaj (viz § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., přechodná ustanovení zákona č. 110/2019 Sb., nařízení GDPR). Údaje o osvojení a jeho okolnostech lze za podmínek § 837 o. z. i částečně utajit, zde se naopak staly údaji veřejnými. Zveřejnění takovýchto údajů je tedy způsobilé vyvolat intenzivní zásah do osobnostních práv dotčené osoby.

41. Pokud jde o dopady předmětného nesprávného úředního postupu do osobnostní sféry žalobkyně, z provedených výslechů vyplynulo, že škodní událost žalobkyni zasáhla v obzvlášť tíživém období života (dlouhodobé psychické problémy, krátce po tragickém úmrtí matky, přetrvávající komplikace po těžkém úrazu). Zveřejnění rozsudku, resp. zjištění této skutečnosti, žalobkyni psychické problémy nezpůsobilo, soud však vzal za prokázané, že je umocnilo. Bylo prokázáno, že psychický stav žalobkyně se v letech [rok] a [rok] zhoršil, byla jí navyšována psychiatrická medikace, žalobkyně absolvovala psychoterapie. Přestože nebylo prokázáno, že by intenzivnější psychiatrická léčba byla cílena přímo na problémy vyvolané zveřejněním rozsudku, když ošetřující psychiatr [titul] [příjmení] o události ani nevěděl a žalobkyni léčil pro obecné zhoršení stavu, z výpovědí dalších slyšených svědků a žalobkyně vzal soud za prokázané, že toto zhoršení psychického stavu souviselo i s předmětnou škodní událostí. Vyvráceno však provedenými důkazy bylo tvrzení žalobkyně o hospitalizaci v RIAPSu v souvislosti se zveřejněním rozsudku. V tomto zařízení byla žalobkyně v [měsíc] [rok], tj. dříve, než se dne [datum] o zveřejnění rozsudku dozvěděla, a akutní potřeba krizové intervence tedy zjevně souvisela s úmrtím matky, nikoliv se zveřejněním rozsudku. Za prokázané svědeckými výpověďmi vzal soud též přechodné narušení vztahů žalobkyně s dcerou, třebaže toto zjevně nesouviselo pouze se zveřejněním rozsudku, ale i se skutečností, že se u dcery začala projevovat puberta, kdy v takovém období bývají vztahy mezi rodiči a dětmi obecně komplikovanější (což nakonec potvrdil i slyšený manžel žalobkyně). Pokud pak jde o poškození pověsti a vztahů žalobkyně v místě bydliště, má soud na základě provedeného dokazování za to, že jde spíše o subjektivní vnímání žalobkyně, která má tendenci věc zveličovat. Přestože vylíčení poměrů na malé obci a zmíněné„ drbárně“ lze dle názoru soudu v obecné rovině věřit, tvrzení žalobkyně o konkrétních dopadech na vztahy se sousedy nebyla podpořena žádným dalším provedeným důkazem.

42. V neposlední řadě pak soud zohlednil též dobu, po kterou daný nesprávný úřední postup trval, resp. dobu, po kterou na žalobkyni působil, tj. od května 2021 do ledna 2023, tedy jeden rok a 8 měsíců, stejně jako neochotu žalovaného předmětné očividné pochybení napravit, přestože žalobkyně k tomu vyvíjela dostatečnou aktivitu. V této souvislosti lze bez nadsázky konstatovat, že pokud by se nekonalo ústní jednání v tomto řízení dne [datum], při kterém byla demonstrována dostupnost rozsudku na internetu a jednoduchost jeho„ deanonymizace“ a po kterém se procesní zástupce žalovaného zasadil o to, aby OS [obec] pochybení ihned napravil, byl by rozsudek v úplném znění na internetu dostupný a dohledatelný dodnes.

43. Na základě všech uvedených skutečností vzal soud za prokázané, že žalobkyni vznikla v důsledku zveřejnění rozsudku nezanedbatelná nemajetková újma, za kterou je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se nejeví jako dostačující.

44. Případ žalobkyně soud porovnal s věcí projednávanou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a následně u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci byl poškozený dotčen nesprávným zveřejněním neanonymizovaného, resp. později nedostatečně anonymizovaného rozsudku, obsahujícího popis jeho trestní minulosti, ve sbírce listin obchodního rejstříku u společnosti, ve které byl jediným jednatelem a společníkem. Zveřejnění trvalo téměř 4 roky. V této porovnávané věci soud zohlednil pouze obecný škodní potenciál zveřejnění trestní minulosti a dobu trvání škodního zásahu, žádný konkrétní dopad prokázán nebyl. Naopak soud zohlednil skutečnost, že poškození své pověsti si poškozený primárně způsobil sám opakovaným pácháním trestné činnosti, za kterou byl odsouzen, neplacením dluhů, pro které byl exekvován, stejně jako jednáním za obchodní společnost, která se dopustila trestné činnosti a byl jí uložen zákaz činnosti. Za takto zjištěného skutkového stavu byla přiznána náhrada nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč.

45. V případě žalobkyně nelze konstatovat žádné skutečnosti, za které„ by si mohla sama“, jako v porovnávané věci, a naopak byly prokázány konkrétní dopady do její osobnostní sféry. Soud tak za přiměřenou náhradu nemajetkové újmy považoval částku 100 000 Kč.

46. Další věc, projednávanou u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 C 289/2009 a následně u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 23 Co 403/2010, navrhovanou žalobkyní soud za vhodnou k porovnání s případem žalobkyně nepovažoval. Tato věc se týkala odškodnění nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání, tj. újmy z typově jiného odpovědnostního titulu. Poškozený v této věci byl stíhán jako veřejný činitel pro trestný čin s vysokou trestní sazbou, byl výrazně dotčen zejména v pracovní oblasti, kdy byl postaven mimo službu a byl mu snížen plat, jeho trestní stíhání bylo medializováno, kdy nebyla ctěna presumpce neviny, došlo i k pochybení orgánů činných v trestním řízení při posouzení podmínek přípustnosti trestního stíhání.

47. S ohledem na vše výše uvedené, kdy žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy dosud ničeho neobdržela, považoval soud podanou žalobu za důvodnou do částky 100 000 Kč, do které jí vyhověl, a do zbylých 118 240 Kč (100 000 Kč + 38 Kč denně od [datum] do [datum], tj. za 480 dnů) ji jako nedůvodnou zamítl.

48. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobkyně dosáhla satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit jí nemateriální újmu, lze na ni ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byla plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 30 798 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 7x odměnou právního zástupce žalobce za sedm úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 21 700 Kč (7x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za sedm úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 2 100 Kč (7x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši 4 998 Kč.

49. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí.