11 C 15/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 155 003 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 87 189 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 87 189 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 67 814 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 67 814 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 456 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

1. Právní předchůdkyně žalobce, [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka], se žalobou došlou soudu dne 3. 2. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 155 003 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi (dále jen„ OS Břeclav“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“). 2. [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] uvedla, že dne 30. 5. 2011 podala k OS Břeclav žalobu proti [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení] (dále jen„ Žalovaní“) na určení, že je vlastníkem nemovitých věcí, konkrétně ideální ½ pozemků parc. č. [anonymizováno] [číslo] a parc. [číslo] vše v k. ú. [obec]. První ústní jednání ve věci se konalo až dne 19. 12. 2014 a bylo odročeno za účelem připojení spisu Městského soudu v Brně (dále jen„ MS Brno“) a Obvodního soudu pro Prahu a dále za účelem zajištění aktuálního výpisu z katastru nemovitostí. Druhé jednání ve věci proběhlo dne 30. 3. 2015, kdy bylo odročeno na den 7. 9. 2015 za účelem ustanovení znalce z oboru psychiatrie k posouzení zdravotního stavu [anonymizováno] [obec] v období března 2011 a dále za účelem předvolání Žalovanými navržených svědků. Dne 30. 3. 2015 pak byl soudem jmenován znalec [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. Tento znalec pak byl vyslechnut dne 16. 11. 2015 prostřednictvím dožádaného výslechu u Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen„ OS Praha 5“). V pořadí třetí jednání ve věci proběhlo až dne 18. 1. 2016, kdy bylo jednání opětovně odročeno na neurčito. Zde je nutné podotknout, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] dne 27. 2. 2016 zaslala soudu přípis, kdy žádala o to, aby bylo nařízeno jednání v co nejkratší době, kdy jasně uvedla, že smír mezi stranami nelze očekávat. S prodlevou téměř 6 měsíců od posledního jednání, konkrétně dne 13. 7. 2016, soud poté jmenoval znalce [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], aby vyhotovil revizní znalecký posudek. Revizní znalecký posudek však [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] soudu předložil až dne 5. 8. 2017, a to ačkoliv [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] byla vyšetřena již dne 26. 10. 2016, tedy až po více než roce od doby, kdy byl jmenován. V tomto kontextu je nutné uvést, že v průběhu doby byl tento znalec ze strany [anonymizováno] [obec] celkem 4x urgován, a to ve dnech 10. 10. 2016, 22. 2. 2017, 4. 5. 2017 a 29. 6. 2017, kdy znalec byl urgován rovněž ze strany soudu, a to konkrétně ve dnech 4. 1. 2017 a 7. 6. 2017 Poslední jednání ve věci, tedy čtvrté, se konalo až dne 14. 11. 2018, tedy téměř po 3 letech od posledního jednání. Na tomto jednání poté soud rozhodl tak, že žaloba se zamítá, a zároveň [anonymizováno] [obec] uložil povinnost nahradit Žalovaným náhradu nákladů řízení. Rozsudek byl [anonymizováno] [obec] doručen dne 1. 2. 2019, kdy proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě odvolání, kdy však došlo k tomu, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka], resp. její opatrovník, ze zdravotních důvodů nemohl zaplatit soudní poplatek. Po odpadnutí překážky u opatrovníka podala [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] návrh na prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku, OS Břeclav však usnesením ze dne 10. 5. 2019 tento návrh zamítl a Krajský soud v Brně (dále jen„ KS Brno“) usnesením ze dne 6. 1. 2020 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podala [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] dne 2. 4. 2020 dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (dále jen„ NSČR“), které však bylo [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] poté využila poslední možnost a podala ústavní stížnost, kterou však Ústavní soud odmítl, byť odůvodnění daného rozhodnutí je poněkud zvláštní. Lze tak shrnout, že k pravomocnému ukončení věci došlo dne 3. 2. 2020, a že tedy posuzované řízení trvalo přesně 8 let, 9 měsíců a 5 dní. 3. [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] je přesvědčena, že celkovou délku řízení dosahující bezmála 9 let nelze v daném případě považovat za přiměřenou, kdy takováto délka řízení nemá relevantní ospravedlnění. Složitost předmětu řízení byla standardní, kdy se nejednalo v jádru o spor svou povahou výjimečný, a proto mohla zcela oprávněně očekávat, že české soudnictví má dostatek svěřených pravomocí k tomu, aby dokázalo předmětnou věc projednat v přiměřené lhůtě, k čemuž v tomto případě nedošlo. Je sice skutečností, že v řízení byly vyhotovovány znalecké posudky, nicméně se nejednalo svou povahou o nikterak nestandardní věc, která by vyžadovala enormní časovou zátěž, kdy je evidentní, že zejména posudek [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno], který byl jmenován soudem, kdy nutno podotknout, že až po 6 měsících od jednání, řízení zcela bezdůvodně protáhl, ačkoliv byl ze strany [anonymizováno] [obec] opakovaně urgován. Ostatně průtahy byly způsobeny zejména prodlevou mezi nařizováním jednotlivých jednání ve věci, kdy první jednání bylo nařízeno až téměř po třech a půl letech od podání žaloby. Dále lze poukázat na skutečnost, že mezi 3. a 4. jednáním uplynula doba téměř tří let. V průměru se v daném sporu konalo jedno jednání za více než 2 roky, kdy nelze stanovit, že tak bylo činěno na základě obstrukcí ze strany účastníků řízení. Tyto prodlevy v žádném případě tak nelze považovat za přiměřené. Dále [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] zdůraznila, že věc byla řešena pouze na jediné soudní instanci, neboť fakticky věc nebyla projednána v odvolacím řízení, kdy lze předpokládat, že řízení by trvalo dobu daleko [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] se žádným způsobem na nepřiměřené délce řízení, ani na průtazích nepodílela. Na výzvy soudu reagovala vždy ve stanovené lhůtě, projednávání věci bezdůvodně neprotahovala, kdy se naopak snažila, aby věc byla projednána v co nejkratším časovém úseku. Význam samotného předmětu řízení byl pro ni skutečně vysoký, a to již z povahy samotného sporu, kdy šlo o určení jejího vlastnického práva.

4. S ohledem na popsané skutečnosti měla [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] za to, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, v důsledku kterého jí vznikla nemajetková újma. Za tuto újmu pak požadovala poskytnout zadostiučinění v penězích, jehož výši při délce řízení 8 let, 9 měsíců a 5 dnů vyčíslila s odkazem na stanovisko NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010 na částku 155 003 Kč, když vycházela ze základní částky 20 000 Kč za rok trvání řízení snížené na polovinu za první dva roky řízení. Takto formulovaný požadavek [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] uplatnila u žalovaného žádostí ze dne 3. 8. 2020, žalovaný však tuto žádost v zákonné lhůtě nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] domáhala zaplacení částky 155 003 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 4. 2. 2021 do zaplacení. 5. [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] dne 7. 2. 2021, tj. po zahájení tohoto odškodňovacího řízení, zemřela. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že na jejím místě bude v řízení pokračováno se žalobcem.

6. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] uplatnila dne 3. 8. 2020 požadavek na náhradu předmětné újmy. Žádost nebyla mimosoudně projednána, neboť [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] dne 7. 2. 2021 zemřela a následně probíhalo pozůstalostní řízení. Po podrobné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že celková délka posuzovaného řízení činila 9 let a 7 měsíců, ve věci bylo rozhodováno na 3 stupních soudní soustavy a Ústavním soudem, z toho soud prvého stupně rozhodoval 1x meritorně, následně bylo opakovaně procesně rozhodováno soudem odvolacím, dále rozhodoval 1x NSČR a 1x Ústavní soud. Věc byla značně skutkově, právně i procesně složitá, zejména s ohledem na nepříznivý zdravotní stav [anonymizováno] [obec] ([anonymizována dvě slova], což bylo později znalecky prokázáno) nebylo možno od roku 2011 do roku 2013 s [anonymizována dvě slova] jednat, kdy tato opakovaně nezaplatila soudní poplatek, na opakované výzvy soudu nedoložila požadované listiny. V roce 2013 bylo znalcem konstatováno, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] není schopna pochopit smysl a význam soudního řízení a rozhodnutí, její zdravotní stav se pak dále zhoršoval. V posuzovaném řízení se [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] domáhala určení, že je vlastníkem nemovitostí, když udělila plnou moc 3. osobě, která v rozporu s dobrými mravy a podvodným způsobem prodala předmětnou nemovitost [anonymizováno] [obec] Žalovaným. Soud tedy musel zpětně posoudit zdravotní způsobilost [anonymizováno] [obec]. Ve věci byly rovněž vypracovány 2 znalecké posudky a 1 dodatek. Soud prováděl obsáhlé listinné dokazování, vyslýchal znalce, dotazoval zdravotnická zařízení a ošetřující lékaře [anonymizováno] [obec]. Žalovaný má tedy za to, že délka řízení byla jednoznačně ovlivněna chováním, resp. nepříznivým zdravotním stavem [anonymizováno] [obec] a z tohoto důvodu hodnotí délku řízení jako přiměřenou.

7. Žalobce k obraně žalovaného uvedl, že celkovou délku řízení 9 let a 7 měsíců nelze v žádném případě považovat za dobu přiměřenou, a to ani vzhledem k argumentaci žalovaného. V postupu soudu prvého stupně lze dovodit několik zcela zřejmých průtahů při činění jednotlivých úkonů. Od ústního jednání, které se konalo dne 18. 1. 2016, do ustanovení znalce k vypracování revizního znaleckého posudku uplynulo bezmála 6 měsíců, když byl znalec ustanoven až dne 13. 7. 2016. Revizní znalecký posudek byl soudu doručen až dne 5. 8. 2017, tedy více než 1 rok od ustanovení znalce. Lze přitom předpokládat, že soud má k dispozici takové prostředky, aby vynutil povinnost znalce vyhotovit znalecký posudek v soudem určené lhůtě, a proto tyto prodlevy mezi jednotlivými úkony nebyly odůvodněné. Další jednání se následně konalo až dne 14. 11. 2018, tedy více než po roce, co byl soudu vypracovaný revizní znalecký posudek doručen. Tato prodleva opět nebyla ničím odůvodněna. Poukazuje-li žalovaný na to, že celková doba řízení byla významně ovlivněna tím, že ve věci bylo rozhodováno na 3 stupních soudní soustavy a dále před Ústavním soudem, pak s touto argumentací souhlasit nelze. K pravomocnému skončení řízení došlo po 8 letech a 9 měsících, tedy celková doba řízení jen před soudem prvého stupně a před soudem odvolacím trvala 8 let a 9 měsíců, což je doba zcela zjevně nepřiměřená. Řízení před dovolacím soudem a před Ústavním soudem, kde se rozhodovalo toliko o procesní otázce, se tak na celkové době řízení podílela zcela minimálně. Žalobce je tak přesvědčen, že celkovou dobu řízení nelze považovat za přiměřenou, ať již byla jeho délka částečně ovlivněna nepříznivým zdravotním stavem [anonymizováno] [obec] či nikoliv. Proto je žalobce přesvědčen, že je žaloba důvodná.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

9. Žalobou došlou OS Břeclav dne 30. 5. 2011 se [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] domáhala vůči Žalovaným určení, že je vlastníkem ideální poloviny shora uvedených pozemků v k. ú. [obec]. Tvrdila, že při udělení plné moci [anonymizováno]. [příjmení] dne 30. 3. 2011, na základě které byla dne 31. 3. 2011 uzavřena kupní smlouva se Žalovanými, byla uvedena v omyl a plná moc, kterou si ani nemohla přečíst, byla udělena v rozporu s dobrými mravy a podvodným způsobem ze strany [anonymizována dvě slova] [celé jméno původního účastníka] nepopírala, že s ní Žalovaní o prodeji pozemků v minulosti jednali, prodej jim však vždy odmítla. Výzvami ze dne 31. 5. 2021, doručenými dne 2. 6. 2011, byla [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] vyzvána, jednak aby ve lhůtě 3 dnů zaplatila soudní poplatek ze žaloby ve výši 3 000 Kč, jednak aby ve lhůtě 10 dnů sdělila, zda na [anonymizováno]. [příjmení] či jiné osoby podala v souvislosti s popsaným jednáním trestní oznámení. Podáním došlým soudu dne 27. 6. 2011 sdělila [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka], že bylo podáno trestní oznámení. Usnesením ze dne 7. 7. 2011, doručeným dne 2. 8. 2011 byla výzva k zaplacení soudního poplatku opravena tak, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] má do tří dnů zaplatit částku 6 000 Kč. Usnesením ze dne 12. 8. 2011 bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Dne 6. 9. 2011 došly soudu odvolání a žádost [anonymizováno] [obec] o osvobození od soudních poplatků. Spis byl dne 14. 9. 2011 předložen KS Brno, kterému byl dne 15. 9. 2011 doslán doklad o zaplacení soudního poplatku [anonymizována dvě slova] dne 7. 9. 2011 KS Brno změnil usnesením ze dne 11. 11. 2011 napadené usnesení tak, že se řízení nezastavuje, když [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] soudní poplatek zaplatila v době probíhajícího odvolacího řízení. Spis byl vrácen OS Břeclav dne 21. 11. 2011. Opatřením předsedy soudu ze dne 2. 1. 2012 byl spis s ohledem na rozvrh práce přidělen jinému soudci. Usnesení KS Brno bylo dne 11. 1. 2012 vypraveno a dne 13. 1. 2012 nabylo právní moci. Usneseními ze dne 30. 1. 2012, doručenými dne 28. 2. 2012, byli Žalovaní vyzváni k vyjádření k žalobě ve lhůtě 30 dnů. Žalovaní žádné vyjádření nepodali, a dne 5. 4. 2012 jim tak byla zaslána tzv. kvalifikovaná výzva k vyjádření ve lhůtě 30 dnů. Vyjádření Žalovaných došlo soudu dne 6. 4. 2012. Žalovaní uplatněný nárok neuznali, namítli, že podpis [anonymizováno] [obec] na plné moci byl notářsky ověřen, a že tak [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] měla minimálně možnost si plnou moc před podpisem přečíst a ověřit, zda odpovídá její vůli. Žalovaní uzavřeli kupní smlouvu na nemovitosti v dobré víře a neodpovídají za okolnosti, za kterých byla plná moc podepsána. Konečně pak Žalovaní uvedli, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] prodej nemovitostí při předchozích jednáních nikdy výslovně neodmítla, chtěla jen vyjednávat a odkazovala Žalované, aby se ozvali později. Vyjádření bylo dne 18. 4. 2012 zasláno [anonymizováno] [obec] s výzvou k vyjádření ve lhůtě 2 měsíců. V podání došlém soudu dne 21. 6. 2012 [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] sdělila, že na podané žalobě trvá, předkládala listiny k prokázání svého nezájmu pozemky prodat a odkazovala na trestní řízení vedené u OS Břeclav pod sp. zn. [spisová značka], jehož výsledek může mít vliv na posuzované řízení. Vyjádření bylo dne 11. 7. 2012 zasláno Žalovaným a spis byl dán na lhůtu 6 měsíců. Znovu byl spis dán na lhůtu 6 měsíců dne 5. 2. 2013. K dotazu finančního úřadu sděloval soud dne 18. 4. 2013, že ve věci zatím nebylo rozhodnuto a že věc není dle časové posloupnosti na pořadu na nařízení jednání. Opatřením předsedy soudu ze dne 1. 9. 2014 byl spis s ohledem na rozvrh práce přidělen jinému soudci. Dne 3. 9. 2014 byl vyžádán spis OS Břeclav sp. zn. [spisová značka] a dne 5. 9. 2014 bylo nařízeno ústní jednání na den 23. 10. 2014. K žádosti zástupce [anonymizováno] [obec] došlé dne 21. 10. 2014 a odůvodněné [anonymizováno] vyšetřením bylo jednání dne 21. 10. 2014 odročeno na den 19. 12. 2014. Dne 28. 11. 2014 byla do spisu založena listina, vydaná dne 14. 7. 2014 Obvodním soudem pro Prahu 3 (dále jen„ OS Praha 3“), o jmenování opatrovníka (žalobce) [anonymizováno] [obec], která byla rozsudkem MS Brno ze dne 23. 7. 2013 zbavena způsobilosti k právním úkonům. Neuvedeného dne udělila [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] prostřednictvím opatrovníka plnou moc novému právnímu zástupci. Při jednání konaném dne 19. 12. 2014 bylo zahájeno projednání věci. Bylo provedeno několik listinných důkazů a důkaz trestním spisem. Současně byl proveden důkaz rozsudkem MS Brno ze dne 23. 7. 2013, kterým byla [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] zbavena způsobilosti k právním úkonům, a znaleckým posudkem z oboru psychiatrie ze dne 11. 6. 2013 zpracovaným [anonymizováno] [příjmení] v řízení o způsobilosti k právním úkonům, předloženými při jednání. V posudku bylo konstatováno, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] trpí poruchami paměti charakteru [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jde o poruchu trvalou, kdy poruchy paměti budou ještě prohlubovat a mohou být častější stavy zmatenosti. Znalkyně nedoporučovala účast [anonymizováno] [obec] u jednání soudu, neboť nechápe smysl a podstatu soudního jednání, není schopna výslechu. Taktéž znalkyně nedoporučovala doručení rozhodnutí soudu, neboť [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] není schopna chápat smysl a význam soudního řízení a rozhodnutí. Jednání bylo za účelem připojení opatrovnického spisu MS Brno (nyní OS Praha 3) a aktuálního výpisu z katastru nemovitostí odročeno na den 30. 3. 2015. Opatrovnický spis byl vyžádán dne 5. 1. 2015 a dne 23. 1. 2015 z něho byly pořízeny kopie vybraných listin, a to mj. podnětu státního zástupce ze dne 15. 1. 2013 k zahájení řízení o způsobilosti [anonymizováno] [obec] k právním úkonům, který se odvolával na znalecký posudek ze dne 17. 9. 2012 zpracovaný v trestním řízení vedeném u OS Břeclav pod sp. zn. [spisová značka], dle jehož závěrů [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] trpěla v době znaleckého zkoumání [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], její duševní porucha je chronická, trvalá a postupně se zhoršující s narušením kognitivních funkcí. Dále byl okopírován též protokol o jednání u MS Brno dne 23. 7. 2013, při kterém byla mj. vyslechnuta znalkyně [příjmení] [příjmení], která uvedla, že duševní porucha byla u [anonymizováno] [obec] objektivně přítomna určitě v letech 2010 2013 a určitě od roku 2010 není [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] schopna činit právní úkony s příslušnou relevancí. Její psychický stav se zhoršuje a poruchy paměti se prohlubují. Okopírován byl též protokol sepsaný u [příjmení] [obec a číslo] dne 14. 7. 2014, kdy opatrovník [příjmení] [jméno] (žalobce) uváděl, že zdravotní stav [anonymizováno] [obec] je prakticky stejný, jen hůře chodí, pamatuje si v podstatě pouze jeho, 24 hodin denně se o ni stará pečovatelka. Podáním došlým soudu dne 25. 3. 2015 poukazovali Žalovaní na rozpory ve znaleckých posudcích zpracovaných v trestním a opatrovnickém řízení a navrhovali zpracování dalšího znaleckého posudku k posouzení (ne) způsobilosti [anonymizováno] [obec] k činění právních úkonů od roku 2010, kdy současně poukazovaly na právní úkony týkající se dispozic s nemovitostmi učiněnými [anonymizována dvě slova] v letech 2011 a 2012. Při jednání konaném dne 30. 3. 2015 byly provedeny listinné důkazy (kopie pořízené z opatrovnického spisu a listiny předložené s posledním podáním Žalovaných) a jednání bylo odročeno na den 7. 9. 2015 za účelem ustanovení znalce z oboru psychiatrie k posouzení zdravotního stavu [anonymizováno] [obec] v období březen roku 2011 a za účelem předvolání Žalovanými navržených svědků. Usnesením ze dne 30. 3. 2015 byl znalcem ustanoven [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno], který měl podat posudek do 3 měsíců od doručení usnesení, tj. od 2. 4. 2015. Posudek došel soudu dne 5. 6. 2015 a znalec konstatoval, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] trpěla již v březnu 2011 rozvojem duševního onemocnění - [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], které v současné době dospělo do svého terminálního stadia. Onemocnění od svého počátku narušovalo a posléze odstraňovalo vyšší kvality psychických funkcí (paměti, orientace, myšlení, interpretace reality, volních projevů), které jsou v současném stadiu onemocnění prakticky vyprázdněné. Po vyhodnocení získaných poznatků lze vyvodit, že chorobný proces se rozvíjel již před březnem roku 2011, tedy před 88. rokem věku [anonymizováno] [obec]. V té době ještě umožňoval základní orientaci v jejím běžném prostředí a nakládání s finančními prostředky, do výše důchodu, pro zajištění osobních potřeb. V uvedené době v březnu 2011 však již nebyla schopná dostatečně se orientovat v komplexnějších situacích s právním dosahem (k jaké patřila i realizace smluv, které uzavřela v březnu 2011). Onemocnění ji bránilo rozpoznávat smysl a účel právních úkonů, i posouzení jejich důsledků. Posudek byl dne 8. 6. 2015 zaslán zástupcům účastníků k vyjádření ve lhůtě 15 dnů, od zástupce [anonymizováno] [obec] se zásilka vrátila dne 24. 6. 2015 jako nevyzvednutá a posudek byl zástupci zaslán dne 26. 6. 2015 do datové schránky. Dne 25. 6. 2015 bylo rozhodnuto o znalečném, usnesení nabylo právní moci dne 24. 7. 2015. Dne 30. 7. 2015 došly soudu obsáhlé námitky Žalovaných vůči znaleckému posudku spojené s návrhem na výslech znalce. Vyjádření bylo dne 4. 8. 2015 přeposláno a znalec byl vyzván k vyjádření, zda se může dostavit k výslechu k OS Břeclav, anebo zda žádá o výslech dožádaným soudem v místě bydliště. Znalec sdělil dne 17. 8. 2015, že výslech je možný v [obec] i v [obec], v [obec] však s ohledem na příjezd vlaku nejdříve od 11.00 hod. Dne 4. 9. 2015 bylo nařízené jednání zrušeno s tím, že o výslech znalce bude dožádán některý z pražských soudů. Žádostí došlou mu dne 11. 9. 2015 byl o výslech znalce dožádán [příjmení] [obec a číslo], který dne 16. 9. 2015 nařídil výslech na den 16. 11. 2015. Znalec byl dne 16. 11. 2015 vyslechnut a protokol o výslechu došel OS Břeclav dne 23. 11. 2015. Dne 25. 11. 2015 bylo nařízeno ústní jednání na den 18. 1. 2016, dne 26. 11. 2015 bylo rozhodnuto o znalečném. Při jednání konaném dne 18. 1. 2016 byl proveden důkaz znaleckým posudkem, jehož závěry byly ze strany Žalovaných sporovány a byl požadován revizní posudek, s čímž opatrovník [příjmení] [jméno] nesouhlasil a poukázal též na další znalecký posudek zpracovaný v prosinci 2015 [anonymizováno] [příjmení] v opatrovnickém řízení [anonymizováno] [obec], který potvrdil, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] trpí [anonymizována dvě slova]. Zástupce [anonymizováno] [obec] pak navrhl uzavření smíru tak, že by pozemky byly vráceny [anonymizováno] [obec] a Žalovaným byla vrácena zaplacená kupní cena, s čímž zástupce Žalovaných souhlasil. Při jednání se nepodařilo ověřit aktuální stav zápisu v katastru nemovitostí stran předmětných pozemků, a smír tak nemohl být schválen. Účastníci tak shodně požádali o odročení jednání nejméně na dobu 30 dnů za účelem zjištění stavu zápisů v katastru a za účelem mimosoudního jednání. Jednání bylo za tímto účelem odročeno na neurčito. Dne 29. 2. 2016 byla Žalovaným zaslána výzva ze dne 22. 2. 2016 ke sdělení, zda mezi účastníky probíhají mimosoudní jednání. Dne 27. 2. 2016 došlo soudu vyjádření zástupce [anonymizováno] [obec] s tím, že Žalovaní jí nabídli jen zaplacení provize, kterou si strhl [anonymizováno]. [příjmení], a jejich nabídka jednání o smíru tedy nebyla myšlena vážně a jedná se jen o prodlužování řízení. Zástupce [anonymizováno] [obec] tak žádal, aby bylo v co nejkratší době nařízeno jednání a aby byl návrh na zpracování revizního posudku zamítnut. Vyjádření bylo dne 1. 3. 2016 zasláno Žalovaným, kteří dne 10. 3. 2016 sdělili, že [anonymizováno] [obec] navrhovali smír tak, že jí připadne celý pozemek parc. [číslo] (aktuálně označený parc. [číslo]), k němuž jí dříve náležel spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½, a namísto pozemku parc. [číslo] který již samostatně neexistuje a byl sloučen s ostatními pozemky Žalovaných do pozemku parc. [číslo] připadne [anonymizováno] [obec] část pozemku parc. [číslo] která bude oddělena geometrickým plánem tak, aby [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] měla oba pozemky vedle sebe a měla původní výměru. K tomuto návrhu se zástupce [anonymizováno] [obec] dosud nevyjádřil. Žalovaní deklarovali zájem nadále jednat o smírném řešení. Vyjádření bylo dne 22. 4. 2016 zasláno zástupci [anonymizováno] [obec] s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Žádné vyjádření poskytnuto nebylo. Dne 1. 6. 2016 žádal soud katastrální úřad o vyjádření stran důvodů přečíslování a sloučení předmětných pozemků, vyjádření došlo soudu dne 7. 6. 2016. Dne 8. 6. 2016 vyzýval soud opětovně zástupce [anonymizováno] [obec] k vyjádření k návrhu Žalovaných na smírné vyřešení, a to ve lhůtě 5 dnů s tím, že jinak bude ustanoven revizní znalec. Dne 13. 7. 2016 sdělil opatrovník [příjmení] [jméno], že ke smírnému vyřešení nedošlo, a téhož dne zaslal soudu rozsudek [příjmení] [obec a číslo] ze dne 5. 4. 2016, kterým byla [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] s odkazem na závěry posudku [anonymizováno] [příjmení], dle kterého se u ní objevily příznaky choroby asi před deseti lety, omezena ve svéprávnosti. Usnesením ze dne 13. 7. 2016 byl ustanoven revizním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]., který měl podat posudek do 3 měsíců od doručení usnesení, tj. od 25. 7. 2016. Dne 8. 8. 2016 došlo soudu oznámení o ukončení právního zastoupení [anonymizováno] [obec], dne 29. 8. 2016 pak došla soudu plná moc nového právního [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. byl urgován o předložení posudku a vrácení spisu telefonicky dne 23. 11. 2016, kdy sdělil, že již [anonymizována dvě slova] vyšetřil a tento týden by měl vyhotovit znalecký posudek. Opětovně byl znalec urgován (písemně) ve dnech 6. 12. 2016 a 6. 1. 2017. Dne 1. 3. 2017 sdělil znalec telefonicky, že má mnoho zadání znaleckých posudků a že posudek vyhotoví v nejbližším čase. Znovu byl znalec písemně urgován ve dnech 8. 3. 2017 a 7. 6. 2017, kdy mu bylo též pohroženo uložením pořádkové pokuty a oznámením krajskému soudu, který vede seznam znalců. Podáním došlým soudu dne 29. 6. 2017 žádal zástupce [anonymizováno] [obec], aby soud znalce zaurgoval, když jeho vlastní urgence ze dnů 10. 10. 2016, 22. 2. 2017 a 4. 5. 2017 byly bezvýsledné a [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] byla vyšetřena již dne 26. 10. 2016. Znalec byl opětovně soudem urgován dne 4. 8. 2017 písemně a dne 7. 8. 2017 telefonicky. Revizní posudek došel soudu dne 14. 8. 2017. Znalec uvedl, že vycházeje z presumpce zdraví nelze zpětně psychiatrickými metodami bezpečně prokázat závažnou duševní poruchu, která by v březnu 2011 bránila [anonymizováno] [obec] rozpoznat smysl, účel a následky právního úkonu, konkrétně plné moci k zastupování při prodeji nemovitostí z 30. 3. 2011. Znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] se závěrem, že onemocnění bránilo [anonymizováno] [obec] v březnu 2011 rozpoznávat smysl, účel a důsledky právních úkonů, vychází z dříve typické presumpce nemoci a snaze jednat ve prospěch duševně nemocných. Jde o případ hraniční; k takovému závěru [anonymizováno] [příjmení] však chybějí [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. v posudku popsal též průběh vyšetření [anonymizováno] [obec] dne 26. 10. 2016, kdy byla lucidní, klidná, působila spokojeně, nereagovala však slovně na žádný podnět znalce, ani pečovatelky. Posudek byl dne 18. 8. 2017 zaslán zástupcům účastníkům s výzvou k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Vyjádření Žalovaných, kteří neměli vůči posudku námitek, došlo soudu dne 6. 9. 2017. Usnesením ze dne 20. 9. 2017 bylo rozhodnuto o znalečném a posudek spolu s výzvou k vyjádření byl téhož dne zaslán též opatrovníkovi [příjmení] [jméno]. Dne 19. 10. 2017 byla zástupci [anonymizováno] [obec] opětovně zaslána výzva k předložení otázek pro znalce ve lhůtě 15 dnů s tím, že jinak nebude soud znalce k výslechu předvolávat. Žádné vyjádření nebylo podáno. Dne 10. 11. 2017 bylo nařízeno ústní jednání na den 6. 12. 2017, ke kterému byli předvoláni jen účastníci. Dne 5. 12. 2017 bylo jednání k žádosti zástupce [anonymizováno] [obec], odůvodněné jeho pracovní neschopností, zrušeno a dne 7. 12. 2017 bylo nařízeno na den 31. 1. 2018. Dne 19. 1. 2018 došlo soudu vyjádření zástupce [anonymizováno] [obec], kterým vznášel obsáhlé námitky vůči posudku [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]., předkládal ústavní revizní znalecký posudek ze dne 29. 12. 2017, zpracovaný [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] k žádosti opatrovníka [příjmení] [jméno] ze dne 28. 9. 2017, navrhoval výslech všech znalců s tím, aby [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. byla předložena další (přiložená) zdravotní dokumentace [anonymizováno] [obec], kterou neměl k dispozici, a vyjadřoval se též k rozporu jednání Žalovaných při koupi pozemků s dobrými mravy (mj. prodej proběhl za cenu ve výši asi ¼ ceny odhadní). Znalecký ústav konstatoval, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] s vysokou mírou pravděpodobnosti již ke dni 30. 3. 2011 trpěla [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (v.s. [anonymizována dvě slova]), kdy tento [anonymizováno] měl s vysokou mírou pravděpodobnosti již ke dni 30. 3. 2011 závažný forenzní dopad, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] již nebyla schopna posoudit takový právní úkon, jakým je podpis plné moci k účelu prodeje předmětných nemovitostí. K rozdílným závěrům znalců v předchozích posudcích znalecký ústav uvedl, že je pouze otázkou přístupu, jak lze skutečný stav u [anonymizováno] [obec] ke dni 30. 3. 2011 zpětně vyhodnotit. Buď lze vycházet skutečně pouze z presumpce zdraví, jak činí [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]., případně, z čehož vychází znalecký ústav, trvat na tom, že již s vysokou mírou pravděpodobnosti nebyla [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] schopna k 30. 3. 2011 posoudit, vyhodnotit správně, předpokládat dopad, konkrétní právní úkon. Oba přístupy jsou v dané situaci možné, není pravdou, že by bylo za každou cenu nutno dodržovat presumpci zdraví. Znalecký ústav současně upozornil, že přístup presumpce zdraví byl zpochybněn na poslední soudně psychiatrické konferenci v roce 2017. Dne 23. 1. 2018 bylo nařízené jednání odročeno na neurčito, vyjádření a posudek byly zaslány Žalovaným a [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. k vyjádření ve lhůtě 20 dnů a zástupci [anonymizováno] [obec] byla opětovně zaslána výzva k předložení otázek na znalce ve lhůtě 20 dnů. Vyjádření zástupce [anonymizováno] [obec] došlo soudu dne 13. 2. 2018, vyjádření Žalovaných, ve kterém mj. zopakovali svůj návrh smírného vyřešení, na základě kterého by již s [anonymizována dvě slova] nebyli ve spoluvlastnictví, došlo soudu dne 15. 2018. Vyjádření byla dne 28. 2. 2018 přeposlána účastníkům a znalci, zástupci [anonymizováno] [obec] byla též adresována výzva k předložení souhlasu k vyžádání zdravotní dokumentace [anonymizováno] [obec] a k vyjádření, zda je [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] ochotna ve věci jednat za účelem smírného vyřešení, obojí ve lhůtě 15 dnů. Vyjádření, ve kterém byl udělen souhlas k vyžádání si zdravotní dokumentace a současně se [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] obsáhle vyjádřila k podání Žalovaných včetně jimi předloženého návrhu smíru (ze strany Žalovaných je nabízen pozemek, na kterém je plánována cyklostezka, namísto pozemku stavebního) a navrhla vlastní smírné řešení (od Žalovaných odkoupí druhou polovinu pozemku za stejnou cenu, za kterou byl„ prodán“ předmětný pozemek), došlo soudu dne 15. 3. 2018. Dne 18. 4. 2018 byla vyžádána zdravotní dokumentace od dvou lékařů uvedených v posledním podání zástupce [anonymizováno] [obec], který byl současně vyzván k označení všech lékařů, do kterých má být zdravotní dokumentace [anonymizováno] [obec] vyžádána, a předložení souhlasu k takovému vyžádání. Dne 23. 4. 2018 se vrátila zásilka pro jednu z lékařek jako nedoručitelná, téhož dne došlo soudu požadované vyjádření od zástupce [anonymizováno] [obec]. Po zjištění aktuální adresy lékařky od zástupce [anonymizováno] [obec] byla dne 14. 5. 2018 zaslána nová žádost o zaslání zdravotní dokumentace, dokumentace došla soudu dne 22. 5. 2018. Dokumentace byla dne 18. 6. 2018 zaslána [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. a současně byl spis zaslán Obvodnímu soudu pro Prahu 8 (dále jen„ OS Praha 8“) se žádostí o výslech [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. Dne 22. 6. 2018 došel soudu od [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. stručný dodatek znaleckého posudku, který byl téhož dne přeposlán účastníkům. Dne 29. 6. 2018 došlo soudu vyjádření zástupce [anonymizováno] [obec] k dodatku, ve kterém byla současně zopakována předchozí nabídka smírného řešení (odkup podílu Žalovaných), kdy [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] nepatrně navýšila nabízenou cenu za m2. Vyjádření bylo dne 17. 7. 2018 zasláno Žalovaným a znalci, Žalovaným spolu s výzvou k vyjádření k návrhu smírného vyřešení ve lhůtě 20 dnů. Dne 25. 7. 2018 byl spis vrácen OS Břeclav bez vyřízení dožádání, když dle názoru OS Praha 8 nebyly splněny podmínky pro provedení dožádaného výslechu. Současně OS Praha 8 nabízel možnost provedení výslechu znalce prostřednictvím videokonference. Dne 7. 8. 2018 byla OS Praha 8 zaslána opětovná žádost o provedení výslechu znalce. Dne 8. 8. 2018 došlo soudu vyjádření Žalovaných, ve kterém mj. sdělili, že požádali zástupce [anonymizováno] [obec] o upřesnění neúplného návrhu smírného řešení a vyjádří se až po tomto upřesnění. Vyjádření bylo dne 9. 8. 2018 zasláno zástupci [anonymizováno] [obec]. Dne 28. 8. 2018 sdělili Žalovaní, že mezi účastníky nedošlo ke smírnému vyřešení věci. Dne 29. 8. 2018 došlo soudu další obsáhlé vyjádření zástupce [anonymizováno] [obec] jak k jednáním o smírném řešení, tak k věci samé. Dne 17. 9. 2018 bylo OS Břeclav znovu vráceno dožádání bez věcného vyřízení (dožádání nemá základní náležitosti, nejsou splněny podmínky pro provedení dožádaného úkonu) a byla opět nabídnuta možnost výslechu prostřednictvím videokonference. Dne 24. 9. 2018 byla OS Praha 8 zaslána žádost o provedení videokonference dne 14. 11. 2018. Po potvrzení bylo na tento den nařízeno ústní jednání. Při jednání konaném dne 14. 11. 2015 byl prostřednictvím videokonference vyslechnut [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]., byl proveden důkaz ústavním znaleckým posudkem a dalšími listinnými důkazy, další důkazní návrhy byly zamítnuty a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a [anonymizováno] [obec] bylo uloženo zaplatit prvnímu Žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 52 820 Kč. Usnesením ze dne 27. 11. 2018 bylo rozhodnuto o znalečném. K žádostem ze dnů 12. 12. 2018, 10. 1. a 14. 1. 2019, odůvodněným rozsáhlostí věci, pracovní neschopností a dovolenou soudce, byla lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku postupně prodloužena až do 8. 2. 2019, rozsudek byl vypraven dne 31. 1. 2019. Soud nevzal za prokázané, že by [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] byla ke dni 30. 3. 2011 nezpůsobilá k právním úkonům, ani že by trpěla duševní poruchou, která ji činila neschopnou udělit plnou moc za účelem prodeje předmětných nemovitostí. Namítaného omylu při udělení plné moci se nelze dovolávat vůči Žalovaným, kteří jednali v dobré víře. Navíc žalobou označené pozemky už ani neexistujíc, a nelze k nim tak určit vlastnické právo. Doplňujícím usnesením ze dne 1. 9. 2019 soud uložil [anonymizováno] [obec] zaplatit na náhradě nákladů řízení druhé Žalované částku 52 820 Kč a státu částku 18 235 Kč. Dne 18. 2. 2019 došlo soudu blanketní odvolání [anonymizováno] [obec] proti rozsudku. Usnesením ze dne 18. 2. 2019 byla [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] vyzvána k odstranění vad odvolání ve lhůtě 25 dnů, doplnění odvolání došlo soudu dne 18. 3. 2019. Výzvou ze dne 19. 3. 2019, doručenou dne 22. 3. 2019, byla [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve lhůtě 15 dnů. Soudní poplatek byl zaplacen na účet soudu dne 11. 4. 2019. Dne 15. 4. 2019 bylo odvolání zasláno Žalovaným s výzvou k vyjádření ve lhůtě 20 dnů. Dne 26. 4. 2019 došla soudu žádost o prominutí zmeškání lhůty pro zaplacení soudního poplatku za odvolání, odůvodněná zdravotními komplikacemi opatrovníka [příjmení] [jméno], který měl poplatek zaplatit. Usnesením ze dne 10. 5. 2019 byl návrh na prominutí zmeškání lhůty zamítnut a odvolací řízení bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Dne 28. 5. 2019 došlo soudu odvolání [anonymizováno] [obec]. Spis byl dne 6. 6. 2019 předložen KS Brno. Dne 17. 7. 2019 došlo odvolacímu soudu doplnění odvolání. Usnesením KS Brno ze dne 6. 1. 2020 bylo napadené usnesení potvrzeno. Spis byl vrácen OS Břeclav dne 17. 1. 2020, dne 23. 1. 2020 byl předložen zpět KS Brno ke zvážení opravy písařské chyby a s opraveným usnesením byl vrácen OS Břeclav dne 31. 1. 2020. Téhož dne bylo usnesení KS Brno vypraveno a dne 3. 2. 2020 nabylo právní moci. Dne 2. 4. 2020 došlo soudu dovolání [anonymizováno] [obec]. K výzvě soudu ze dne 7. 4. 2020 byl dne 15. 4. 2020 zaplacen soudní poplatek za dovolání a dne 20. 4. 2020 bylo dovolání zasláno Žalovaným k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Dne 21. 5. 2020 byl spis předložen NSČR, který usnesením ze dne 26. 8. 2020 dovolání jako nepřípustné odmítl. Spis byl vrácen OS Břeclav dne 9. 9. 2020, usnesení NSČR bylo dne 14. 9. 2020 vypraveno a dne 15. 9. 2020 nabylo právní moci. K žádosti došlé dne 24. 11. 2020 byl spis dne 26. 11. 2020 zaslán Ústavnímu soudu k řízení o ústavní stížnosti [anonymizováno] [obec] podané dne 12. 11. 2020. Dne 11. 1. 2021 bylo soudu doručeno usnesení Ústavního soudu z téhož dne, kterým byla ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněná odmítnuta (zjištěno ze spisu OS Břeclav sp. zn. [spisová značka]).

10. Přípisem ze dne 10. 10. 2016 se zástupce [anonymizováno] [obec] obracel na [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] se žádostí o sdělení, kdy bude moci [anonymizována dvě slova] vyšetřit, aby mohl následně zpracovat soudem zadaný posudek. Následně zástupce [anonymizováno] [obec] urgoval u [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] zpracování posudku e-maily ze dnů 22. 2. 2017 a 4. 5. 2017. Přípisem ze dne 29. 6. 2017 se pak zástupce [anonymizováno] [obec] obrátil se žádostí o urgenci znalce na OS Břeclav (viz výše u obsahu soudního spisu) (zjištěno z přípisu ze dne 10. 10. 2016, e-mailů ze dnů 22. 2. 2017 a 4. 5. 2017, přípisu ze dne 29. 6. 2017 včetně doručenky).

11. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, zpracovaného dne 15. 5. 2019 [anonymizováno] [příjmení] v řízení o prodloužení omezení svéprávnosti a opatrovnictví člověka vedeném u [příjmení] [obec a číslo], vyplynulo, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] trpí [anonymizována čtyři slova]. Stav odpovídá [anonymizována čtyři slova], není léčbou ovlivnitelný a prognóza je jednoznačně [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] není schopna chápat soudní řízení, ani porozumět vydanému rozhodnutí, rozhodnutí je pro ni nesdělitelné (zjištěno z rozsudku [příjmení] [obec a číslo] č. j. [číslo jednací]).

12. Žádostí ze dne 3. 8. 2020, došlou žalovanému téhož dne, uplatnila [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě předmětný nárok na náhradu nemajetkové újmy. Žalovaný žádost mimosoudně neprojednal a s ohledem na následné úmrtí [anonymizováno] [obec] sdělil přípisem ze dne 24. 8. 2021, že se vyjádří až k již podané žalobě (zjištěno ze žádosti, doručenky, přípisu). 13. [příjmení] [obec a číslo] rozhodl v pozůstalostním řízení po [anonymizováno] [obec], zemřelé dne 7. 2. 2021, usnesením ze dne 7. 9. 2021, které téhož dne nabylo právní moci, tak, že žalobce jako závětní dědic nabývá z pozůstalosti veškerý majetek, mj. též pohledávku vůči žalovanému ve výši 155 003 Kč představující zde projednávaný nárok na poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem (zjištěno z úmrtního listu, usnesení č. j. [číslo jednací]).

14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

15. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

16. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 17. [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

18. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne 30. 5. 2011 a bylo skončeno usnesením Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti ze dne 11. 1. 2021. Řízení tedy trvalo celkem 9 let a 7 celých měsíců, resp. 115 celých měsíců. S ohledem na žalobou vymezenou část řízení, kterou [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] považovala za nepřiměřeně dlouhou a za kterou požadovala poskytnutí náhrady nemajetkové újmy, tj. od podání žaloby dne 30. 5. 2011 do právní moci usnesení o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku dne 3. 2. 2020, považoval soud za rozhodnou délku řízení v trvání 8 let a 8 celých měsíců, resp. 104 celých měsíců.

21. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo složité jak po skutkové, tak i po procesní stránce. Po stránce skutkové bylo zejména obsáhle zjišťováno, jaký byl duševní stav [anonymizováno] [obec] k březnu 2011, tj. v době udělení plné moci a podepsání mandátní smlouvy k prodeji pozemků. K duševnímu stavu [anonymizováno] [obec] bylo jak v posuzovaném řízení, tak v dalších řízeních, která se [anonymizováno] [obec] týkala, zpracováno několik znaleckých posudků, jejichž závěry byly rozporné. Skutková složitost se pak promítla i do složitosti procesní, kdy bylo provedeno větší množství listinných důkazů, zejména však byly zpracovány dva znalecké posudky a vyslýcháni dva znalci. Dne 18. 1. 2016 bylo odročeno jednání na neurčito za účelem jednání účastníků o smírném vyřešení věci, když na jednání již byla nastíněna možná podoba takového smíru. Po neúspěchu mimosoudních jednání byl dne 13. 7. 2016 ustanoven revizní znalec. K tomu je však nutno dodat, že z uvedené doby 6 měsíců jde cca polovina k tíži [anonymizováno] [obec] (k tomu viz níže), když od dubna do července nereagovala na výzvy soudu ke sdělení stanoviska k návrhu smíru ze strany Žalovaných. Soud se rovněž musel vypořádat s četnými a obsáhlými podáními účastníků. V řízení rozhodoval [příjmení] [obec a číslo] ve věci samé, vedle toho však rozhodoval též o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, 2x o ustanovení znalce a 4x o znalečném, o zamítnutí návrhu na prominutí zmeškání lhůty pro zaplacení soudního poplatku za odvolání a zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku. KS Brno rozhodoval o odvoláních proti usnesením o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku a o zamítnutí návrhu na prominutí zmeškání lhůty pro zaplacení soudního poplatku za odvolání a zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Rozhodování NSČR a Ústavního soudu soud s ohledem na vymezení odškodňované doby řízení nezohledňoval. Po stránce právní bylo řízení standardně složité, těžiště sporu bylo ve zjišťování skutkových okolností pro posouzení, zda [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] byla s ohledem na svůj duševní stav schopna právně jednat.

22. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, je dle názoru soudu nutno konstatovat, že posuzované řízení bylo zatíženo několika průtahy či prodlevami přičitatelnými státu. Dne 11. 7. 2012 bylo přeposláno vyjádření [anonymizováno] [obec] Žalovaným a spis byl dán na lhůtu 6 měsíců, dne 5. 2. 2013 byl spis znovu dán na lhůtu 6 měsíců, dne 1. 9. 2014 byla věc přidělena jinému soudci, který dne 3. 9. 2014 vyžádal připojení trestního spisu a dne 5. 9. 2014 nařídil jednání na den 23. 10. 2014. V uvedené prodlevě téměř 26 měsíců (27,5 měsíců do konání ústního jednání) je nutno spatřovat průtah cca 22-23 měsíců. Dne 25. 7. 2016 byl spis doručen reviznímu znalci, který měl zpracovat posudek do 3 měsíců, posudek však došel soudu až dne 14. 8. 2017, tj. téměř za 13 měsíců. Přestože soud nebyl nečinný a znalce opakovaně urgoval, je vzniklou prodlevu cca 10 měsíců nutno přičíst k tíži státu. V období června až září 2018 probíhala zcela neúčelná komunikace mezi OS Břeclav a OS Praha 8, který odmítal provést dožádaný výslech znalce. Rovněž tuto prodlevu je nutno přičíst k tíži státu. Konečně pak dne 6. 6. 2019 byl spis předložen KS Brno s odvoláním proti usnesení o zamítnutí návrhu na prominutí zmeškání lhůty pro zaplacení soudního poplatku za odvolání a zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku a o odvolání proti tomuto procesnímu rozhodnutí bylo rozhodnuto až dne 6. 1. 2020, tj. za 6 měsíců. S ohledem na již trvající dobu řízení se jedná o prodlevu nepřiměřeně dlouhou a je zde nutno konstatovat průtah cca 2-3 měsíce.

23. Pokud jde o jednání [anonymizováno] [obec], resp. jejích právních zástupců, tito k celkové délce řízení též nezanedbatelným způsobem přispěli. Usnesením ze dne 12. 8. 2011 bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, k odvolání [anonymizováno] [obec] a po zaplacení poplatku v průběhu odvolacího řízení pak bylo usnesení změněno usnesením KS Brno ze dne 11. 11. 2011 a spis byl vrácen OS Břeclav dne 21. 11. 2011. Došlo tak k prodloužení o více než 3 měsíce. Ústní jednání nařízené na den 23. 10. 2014 bylo odročeno k žádosti zástupce [anonymizováno] [obec] ([anonymizována dvě slova]) na den 19. 12. 2014, tj. za 2 měsíce. Od dubna do července 2016 [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] nereagovala na výzvy soudu ke sdělení stanoviska k návrhu smíru ze strany Žalovaných. Dne 22. 8. 2017 byl zástupci [anonymizováno] [obec] doručen revizní znalecký posudek a zástupce pak byl 2 měsíce marně urgován o vyjádření. Ústní jednání nařízené na den 6. 12. 2017 bylo odročeno z důvodu nemoci zástupce [anonymizováno] [obec] na den 31. 1. 2018, tj. téměř za 2 měsíce. Dne 18. 2. 2018 bylo podáno blanketní odvolání proti rozsudku, které bylo odůvodněno k výzvě soudu dne 18. 3. 2019, tj. za 1 měsíc. Oproti tomu je pak nutno přičíst [anonymizováno] [obec], resp. jejímu zástupci ku prospěchu shora popsanou snahu o urgování zpracování revizního znaleckého posudku, byť tato snaha neměla reálný efekt a posudek byl zpracován s popsanou výraznou prodlevou.

24. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako běžný. Předmětem posuzovaného řízení byl spor o majetek. Jednalo se přitom o nezastavěné pozemky, nikoliv o nemovitosti, ve kterých by [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] např. uspokojovala svou bytovou [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] pak ani netvrdila, že by předmětné pozemky pro ni měly mít nějaký zvýšený význam. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] s ohledem na svůj duševní stav zřejmě nejpozději od roku 2013, kdy byl zpracován znalecký posudek v opatrovnickém řízení konstatující mj., že [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] není schopna chápat smysl a podstatu soudního jednání, ani nevěděla, že se nějaké řízení vede, nebyla schopna je chápat, a předmět posuzovaného řízení tak pro ni zřejmě neměl reálně žádný význam. Takovouto skutečnost však nelze zohledňovat (viz obdobně závěry rozsudků NSČR sp. zn. 30 Cdo 3466/2015 či 30 Cdo 2904/2017 ve vztahu k nezletilým dětem), navíc žalovaný uvedené okolnosti, které by měly snižovat význam předmětu řízení, v rámci své obrany nenamítal a soud nemůže suplovat jeho procesní aktivitu.

25. Na základě popsaných hledisek, která lze (postup orgánů státu v posuzovaném řízení) či nelze (složitost řízení) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 8 let a 8 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, přestože [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] a její zástupci k celkové délce řízení též přispěli, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.

26. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně [anonymizováno] [obec] nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. [spisová značka]). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl. Ke skutečnostem, pro které by bylo možné pochybovat, že si [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka] vůbec uvědomovala vedení posuzovaného řízení, a že tedy mohla trpět nejistotou a mohla jí vznikat nemajetková újma, soud z popsaných důvodů přihlížet nemohl.

27. Soud pak má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a postup soudů nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle názoru soudu není při stanovení základní částky možné vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení již byla výrazně nepřiměřená, byť nikoliv extrémní. Za přiměřenou tak soud považoval částku 17 500 Kč za rok řízení, resp. částku 1 458 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

28. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 40 %. Výše popsaný postup soudů v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Popsaný postup soudů měl však na celkovou dobu řízení natolik negativní vliv, že je dle názoru soudu namístě z tohoto hlediska základní částku odškodnění dále navýšit, a to o 10 %. Z hlediska významu předmětu řízení soud důvody pro modifikaci základní částky neshledal. Popsané přispění [anonymizováno] [obec] a jejích zástupců k délce řízení soud zohlednil snížením základní částky o 5 %.

29. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být snížena o 35 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 87 189 Kč (po zaokrouhlení) vypočtený následovně: 104 (měsíců řízení) x 1 458 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 458 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 134 136 Kč x 0,65 (snížení o 35 %).

30. Dle § 1475 odst. 2, 3 o. z. tvoří pozůstalost celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

31. Dle § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

32. Předmětný nárok na náhradu nemajetkové újmy byl [anonymizována dvě slova] uplatněn v soudním řízení, stal se tak součástí pozůstalosti a jeho nabytí bylo žalobci jako dědici [příjmení] [jméno] potvrzeno soudem. Žalobce je tak aktivně legitimován domáhat se předmětného nároku vůči žalovanému.

33. Jelikož ani [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka], ani žalobce na náhradě nemajetkové újmy ničeho neobdrželi, přiznal soud žalobci právo na zaplacení částky 87 189 Kč, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 67 814 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl.

34. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením náhrady nemajetkové újmy do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost [anonymizováno] [obec] byla doručena žalovanému dne 3. 8. 2020 a lhůta 6 měsíců skončila dne 3. 2. 2021. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení ode dne 4. 2. 2021 za důvodný a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data žalobci přiznal.

35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit mu nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 18 456 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 4x odměnou právního zástupce za čtyři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 2. 6. 2022, účast na jednání soudu dne 17. 8. 2022) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 12 400 Kč (4x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za čtyři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč (4x 300 Kč). - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupce ve výši 2 856 Kč.

36. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí.