11 C 154/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného jednající anonymizováno 7 slov sídlem adresa o zaplacení 1 669 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 472 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 472 000 Kč od 23. 12. 2016 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 1 197 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 197 000 Kč od 23. 12. 2016 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 277 476 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta, sídlem adresa.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na náhradě nákladů řízení částku 1 692 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 27. 12. 2016 domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 654 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené postupem soudního exekutora.

2. Žalobkyně uvedla, že soudní exekutor anonymizováno příjmení (dále jen„ Exekutor“) při provádění soupisu movitých věcí dne 4. 3. 2011 v exekuci vedené pod sp. zn. spisová značka sepsal a odvezl šperkovnici a 15 ks prstýnků, 10 párů náušnic, 1 přívěšek ve tvaru srdce, 3 ks hodinek (anonymizována tři slova), 1 náramek, 3 ks náramků, 11 ks řetízků a 1 diamantový křížek (celkem 45 ks šperků). Při provádění soupisu přes výhrady žalobkyně Exekutor neuvedl položkovou specifikaci odvážených šperků, toto neučinil ani na následnou výzvu. Neprovedl ani opravu nesprávného součtu šperků, který činil 45 ks, nikoliv 44 ks. Rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen„ MS Praha“) ze dne 16. 2. 2016, č. j. číslo jednací, kterým byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen„ OS Praha 4“) ze dne 29. 5. 2015, č. j. číslo jednací, byly z předmětné exekuce vyloučeny věci sepsané pod položkou 18 –„ černá šperkovnice + šperky 44 ks“. Žalobkyně se za účasti svého právního zástupce a dalších dvou svědků dostavila dne 22. 4. 2016 do sídla Exekutora, kde provedla kontrolu předávaných věcí a zjistila, že jedna z nich je poškozená a předáváno je pouze 37 ks šperků. Předána byla pouze šperkovnice a 14 ks prstýnků, 8 párů náušnic, 1 přívěšek ve tvaru srdce, žádné hodinky (anonymizována tři slova), žádný náramek, 3 ks náramků, 10 ks řetízků a 1 diamantový křížek (celkem 37 ks šperků). Uvedené vyplývá kromě jiného z dokladů, které jsou (byly) součástí spisu spisová značka, a z fotodokumentace, kterou v březnu 2011 Exekutor zaslal žalobkyni e-mailem. Porovnáním fotodokumentace sepsaných věcí pořízené Exekutorem dne 4. 3. 2011 a fotodokumentace sepsaných a předávaných věcí pořízené u Exekutora dne 22. 4. 2016 jsou zřejmé žalobkyní tvrzené rozdíly. Žalobkyně skutečnost poškození a chybějících věcí na místě dne 22. 4. 2016 reklamovala, požadovala o tom sepsat protokol, následně pak uvést své námitky v listině předložené pověřeným pracovníkem Exekutora. To však přítomný pracovník Exekutora (patrně pan příjmení) i na opakované výzvy odmítl a pod pohrůžkou toho, že jinak konstatuje odmítnutí převzetí věcí žalobkyní, pokud nepodepíše jím připravené potvrzení, donutil žalobkyni ho podepsat s tím, že nakonec svolil s připojením poznámky o poškození jedné věci. Sám pracovník údaje o své osobě odmítl do potvrzení uvést, stejně jako přizvat Exekutora. Přizvat Exekutora požadovala žalobkyně opakovaně, zejména když pověřený pracovník Exekutora požadoval, aby se přítomní svědci neúčastnili předání a převzetí, když odmítl vysvětlit skutečnost poškození a chybějících šperků a když odmítl uvést námitky žalobkyně v „ Potvrzení o vydání movitých věcí“.

3. Exekutor tedy zapřel a žalobkyni odmítl vydat: 1. zásnubní prsten s briliantem v ceně 100 000 Kč 2. náušnice anonymizováno v ceně 70 000 Kč 3. náušnice – zlaté kruhy v ceně 5 000 Kč 4. náramkové hodinky anonymizováno v ceně 250 000 Kč 5. náramkové hodinky anonymizováno v ceně 200 000 Kč 6. náramkové hodinky anonymizováno v ceně 4 000 Kč 7. zlatý náramek v ceně 15 000 Kč 8. zlatý řetízek v ceně 10 000 Kč celkem tedy věci v ceně 654 000 Kč.

4. Dále žalobkyně uvedla, že byla dlouhodobě vystavena enormnímu psychickému strádání vyvolanému zejména postupem Exekutora, resp. pracovníků jeho úřadu, kdy věci povahy osobních šperků majících úzký vztah k její rodině jí nejprve byly protiprávně sepsány, pak byly řadu let předmětem soudního řízení o jejich vyloučení z exekuce, aby jí následně byly podle jejího hlubokého přesvědčení prakticky uloupeny v době, kdy byly v držení a úschově Exekutora. Její frustrující pocit bezmoci a nejistoty z marně vynaloženého úsilí, jakož i ze střetu s dosud nepostižitelnou svévolí při výkonu státní moci na úseku exekuce (v podstatě při výkonu spravedlnosti!), byl značně prohlouben vyrozuměním anonymizováno příjmení, pracovníka anonymizována tři slova stát. instituce, ze dne 17. 6. 2016, jehož obsah ji doslova šokoval. Psychickou újmu, kterou tímto způsobem utrpěla, aniž by se jednalo o stav konečný (činnost Exekutora se neblaze projevila a projevuje i v jejím osobním, rodinném a pracovním životě), lze jen obtížně kvantifikovat, s ohledem na okolnosti případu ale žalobkyně považuje za odpovídající náhradu způsobené nemajetkové újmy částku 1 000 000 Kč.

5. Popsaný postup zejména Exekutora, jehož výsledkem je stav, kdy žalobkyně pozbyla vlastnictví k uvedeným věcem, a vznikla jí jednak škoda, jednak nemajetková újma, je podle přesvědčení žalobkyně nesprávným úředním postupem, resp. protiprávním postupem, za který odpovídá stát. Podáním ze dne 22. 6. 2016 proto žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě uvedené škody a nemajetkové újmy, žalovaný však na žádost dosud žádným způsobem nereagoval. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 654 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 12. 2016.

6. Žalovaný žalobou uplatněné nároky neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně uplatnila dne 22. 6. 2016 předmětné nároky, žalovaný na tyto nároky ničeho neplnil. Žalovaný si k věci vyžádal stanovisko Exekutora, který však nesdílí náhled žalobkyně na skutečnosti žalobkyní tvrzené stran předání věcí vyloučených z exekuce. Z protokolu o soupisu movitých věcí v souvislosti s mobiliární exekucí provedenou dne 4. 3. 2011 na adrese tehdejšího faktického pobytu povinného adresa, který žalobkyně podepsala, nevyplývá, že by podala návrh na bližší specifikaci movitých věcí či námitku stran nesprávnosti jejich součtu. Toto se nepodává ani z návrhu na vyškrtnutí některých movitých věcí ze soupisu doručeného Exekutorovi dne 25. 3. 2011. V excindačním řízení vedeném u OS Praha 4 pod sp. zn. spisová značka bylo v sídle exekutorský úřad anonymizováno na den 4. 11. 2014 nařízeno jednání spojené s dokazováním a s ohledáním zajištěných movitých věcí (tedy položky č. 18 provedeného soupisu - černé šperkovnice + 44 ks šperků). V závěru vyšel OS Praha 4 ze zjištění, že movitá věc sepsaná a zajištěná pod položkou č. 18 reálně obsahuje právě 44 ks šperků. K samotné události ze dne 22. 4. 2016, kdy došlo k výzvě Exekutora v jeho sídle k předání původně zajištěných movitých věcí, žalovaný namítl, že žalobkyně svým podpisem za účasti svého právního zástupce stvrdila převzetí vyloučených movitých věcí v nezměněném stavu a počtu s jedinou poznámkou o poškození jednoho náramku. Jeví se poněkud nepravděpodobným, že by pracovník Exekutora na straně jedné umožnil žalobkyni vyjádření k poškození jedné věci a na straně druhé odmítal, aby se žalobkyně vyjádřila k počtu převzatých věcí. Exekutor důrazně odmítá, že by ze strany některého z jeho zaměstnanců došlo k popsanému nátlaku na žalobkyni. Naopak žalobkyni nic nebránilo, aby převzetí zajištěných movitých věcí odmítla, a to s řádným odůvodněním zachyceným do protokolu, což by v žalobkyní uváděné situaci byl zcela očekávaný postup. V neposlední řadě žalovaný upozornil, že právní zástupce žalobkyně je rovněž právním zástupcem povinného v předmětném exekučním řízení, přičemž v souvislosti s tímto řízením je postup Exekutora opakovaně napadán, byl předmětem šetření jak anonymizována tři slova, tak Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen„ OS Praha 2“) či OS Praha 4, a žádné pochybení shledáno nebylo. Nelze tak vyloučit, že se v posuzovaném případě jedná o další účelová tvrzení, jejichž cílem by bylo minimalizovat dopady exekučního řízení na povinného. K vlastní tvrzené škodě a nemajetkové újmě žalovaný namítl, že žalobkyně výši škody nikterak nedokládá, částka, se kterou operuje, vychází pouze z jejího odhadu. Pokud jde o nemajetkovou újmu, mělo by být postaveno najisto, zda se jedná o jeden odpovědnostní titul či o dva, a šlo-li by o tituly dva, měla by žalobkyně připojit ke každému z titulů příslušnou částku zadostiučinění. Zváženo by rovněž mělo být, nakolik se na psychickém strádání žalobkyně podílí samotná skutečnost, že je exekuční řízení vedeno proti jejímu bývalému partnerovi.

7. Žalobkyně pak k požadavku na náhradu škody doplnila, že v řízení spisová značka proběhlo jednání přímo v sídle Exekutora, kde měly být ohledány věci tvořící položku č.

18. Žalobkyně zde upozorňovala, že chybí hodinky, k čemuž pracovník Exekutora uvedl, že hodinky nebyly ve šperkovnici, byly mimo, mají je v trezoru v jiné budově a musel by tam dojet. Dále žalobkyně upozorňovala, že chybí i některé šperky, k čemuž pracovník Exekutora začal počítat jedny náušnice jako dva kusy šperků a tím se dostal na počet 44. Právě i z toho důvodu si žalobkyně k následnému předávání šperků po úspěšné vylučovací žalobě vzala svědky, neboť tušila, že s předáním bude problém.

8. K jednotlivým nevráceným věcem pak žalobkyně doplnila 1. zásnubní prsten s briliantem Jednalo se o zásnubní prsten po babičce tchýně (dar), o rodinný šperk starý nejméně 80 let předávaný v ženské linii již po několik generací. Prsten byl ze 14kt zlata o hmotnosti nejméně 3,1 g, kámen byl briliant o hmotnosti nejméně 0,6 ct. Tvrzení žalobkyně doplnila o odkaz na podobný prsten nalezený na internetu. 2. náušnice anonymizováno Jednalo se o dárek od tchýně k 30. narozeninám, pořízeny byly nejspíš v Rakousku spolu s hodinkami anonymizováno. 3. náušnice – zlaté kruhy Jednalo se o dárek od matky žalobkyně v letech 1992 1995. Náušnice byly ze 14kt zlata o hmotnosti nejméně 1,8 g. Tvrzení žalobkyně doplnila o odkaz na podobné náušnice nalezené na internetu a blíže neidentifikovanou fotografii podobných náušnic. 4. náramkové hodinky anonymizováno Jednalo se o hodinky typ chronoflex anonymizováno. Byl to dárek k narozeninám od tchýně, nejspíše v roce 1999, pořízeny byly nejspíše v Rakousku. Jedná se o sběratelský předmět z unikátní kolekce, která se již nevyrábí. 5. náramkové hodinky anonymizováno Jednalo se o dárek od tchýně a tchána k narození syna jméno v roce rok, pořízeny byly v Rakousku. 6. náramkové hodinky anonymizováno Hodinky si koupila žalobkyně sama v roce 2001 nebo 2002. Tvrzení žalobkyně doplnila o odkaz na podobné hodinky nalezené na internetu. 7. zlatý náramek Jednalo se o dárek od tchýně k Vánocům roku 2004 nebo 2005. Náramek byl ze 14kt zlata o hmotnosti nejméně 4 g. Tvrzení žalobkyně doplnila o odkaz na podobný náramek nalezený na internetu. 8. zlatý řetízek Jednalo se o dárek od tchýně k Vánocům nebo narozeninám v letech 2003 2006. Řetízek byl ze 14kt zlata o hmotnosti 12,23 g. Tvrzení žalobkyně doplnila o fotografie podobného řetízku.

9. K požadavku na náhradu nemajetkové újmy žalobkyně doplnila, že se jedná o kompenzaci nemateriální újmy způsobené porušením práva žalobkyně na rodinný a soukromý život, a porušení práva na občanskou a lidskou důstojnost popsaným jednáním Exekutora. Žalobkyně ode dne 4. 3. 2011, kdy Exekutor v jejím bytě sepsal pod položkou 18 šperky za účelem jejich zpeněžení na úhradu výlučných dluhů bývalého manžela žalobkyně, do dne 16. 2. 2016 (rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo vylučovací žalobě podané žalobkyní ohledně položky 18 vyhověno) byla držena v nejistotě ohledně výsledku sporu, kdy hrozila nenahraditelná ztráta části rodinné historie, přítomnosti i budoucnosti k jednotlivým šperkům se vztahující. Ode dne 22. 4. 2016, kdy Exekutor odmítl žalobkyni vydat 8 šperků, je pro žalobkyni více než zřejmé, že utrpěla nejenom hmotnou škodu (654 000 Kč), ale i nenahraditelnou škodu nemateriální, protože ke každému z osmi chybějících šperků se váže část rodinné historie v některých případech přesahující více než jednu generaci. Tato okolnost sama o sobě je pro žalobkyni nesmírně frustrující, doslova zničující je ale zjištění a stále jitřené vědomí, že zlovolným jednáním Exekutora (jeho zaměstnance) byla v podstatě o tyto šperky oloupena státem (subjektivně z pohledu žalobkyně, neboť se tak stalo v důsledku nuceného odnětí držby v době, kdy byl Exekutor co by státní orgán sui generis povinen šperky opatrovat jako schovatel), a Exekutor na místo toho, aby krádež (ke ztrátě došlo nejspíš činností některého ze zaměstnanců Exekutora v době, kdy měl Exekutor šperky v úschově) a účelovou manipulaci s počty kusů šperků přiznal a přispěl k odhalení a potrestání zloděje, navzdory i průkazné fotodokumentaci tvrdí jinými slovy, že si žalobkyně vše vymýšlí a lže. Ačkoliv žalobkyně postupovala v dobré víře podle práva a soud jí dal plně za pravdu (řízení spisová značka), zůstalo jen u formální proklamace (přiznání právního nároku), protože subjektivně nedocenitelné věci jí fakticky nebyly vydány z důvodu flagrantního porušení práva státem jako subjektem, který sám má tato práva garantovat. Stížnosti žalobkyně na jednání Exekutora vyzněly negativně, protože ani stát. instituce, ani anonymizována tři slova neshledaly v jednání Exekutora (odcizení uložených hodnot) nic, čím by se měly v rámci své kontrolní a kárné činnosti zabývat. Žalobkyně akceptovala skutečnost, že po jistou dobu byla ve svých vlastnických právech v souladu se zákonem omezena, i když absurdní pro ni bylo zjištění, že náklady řízení vynaložené při ochraně svého vlastnického práva ve věci spisová značka jí nebyly protistranou z rozhodnutí soudu ani z části kompenzovány. Za naprosto samozřejmé pak pokládala to, že o to důsledněji bude státní moc (Exekutor jako orgán státu) dbát na dodržování zákona ve své vlastní činnosti. V tom se ale zcela zásadně mýlila. V tomto smyslu chápe žalobkyně postoj a jednání Exekutora i jako útok na svou občanskou a lidskou důstojnost. Žalobkyně vlivem výše uvedeného pozbyla důvěry ve stát jako organizaci, která je ochotná a schopná chránit její majetková práva, její osobní a rodinný život. Její dlouhodobá a silná frustrace vyplývala a nadále vyplývá z absence reálné možnosti nápravy protiprávního stavu vyvolaného činností Exekutora jako orgánu státu, protože ačkoliv vyčerpala podle svého názoru všechny myslitelné zákonné prostředky, které by mohly vést k nápravě a působit jako prevence recidivy, výsledek je týž, tj. státní orgány žalobkyni v podstatě sdělují, že Exekutor postupoval správně a žalobkyně jinak řečeno vznik škody fabuluje. Žalobkyně v podstatné míře ztratila důvěru ve stát a jeho instituce, tedy zejména pozbyla pocitu bezpečí své osoby i svých synů a jistoty nedotknutelnosti majetku, protože části jejího majetku (povahy rodinných šperků připomínajících důležité události, a proto v jistém smyslu nenahraditelné hodnoty) se neoprávněně zmocnila (neoprávněně nabyla) třetí osoba (která tím žalobkyni připravila jak o část její minulosti, tak i její budoucnosti), zjevně zneuživší kompetenci státního orgánu (Exekutor). Z tohoto důvodu je pak žalobkyně přesvědčena, že bylo porušeno její právo zakotvené v čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

10. Žalovaný pak v rámci své obrany doplnil, že na základě úkonů a postupů Exekutora v rámci předmětné exekuce bylo ze strany žalobkyně vyvoláno několik soudních sporů. Žalobkyně se obrátila na stát. instituce již podáním ze dne 14. 6. 2012 a dne 19. 12. 2012 vydalo stát. instituce stanovisko, ve kterém byla žalobkyně podrobně seznámena s problematikou náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb. Pokud tedy již v roce 2012 žalobkyně věděla, za jakých podmínek stát odpovídá za tvrzenou škodu, měla učinit veškerá možná opatření, aby mohla být v budoucnu s případnou další žalobou úspěšná. Žalobkyně mohla a měla nahlédnout do spisu Exekutora, a to i opakovaně, ať už by k tomu měla či neměla důvod, o to spíš, pokud tvrdila, že důvod měla, resp. že namítala chybějící kusy movitých věcí. Pokud by tak učinila, měla by ucelený přehled o všech sepsaných movitých věcech a mohla si opatřit kompletní identifikaci sepsaných movitých věcí. Pokud tak neučinila, dostala se do jí vzniklé situace sama, a proto není možné, aby přenášela důkazní břemeno na stranu žalovanou. K odkazovanému stanovisku stát. instituce se váže žaloba žalobkyně z roku 2014, která byla u OS Praha 2 vedena pod sp. zn. spisová značka. Z rozsudku ze dne 19. 6. 2017, č. j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem MS Praha ze dne 31. 10. 2017, č. j. číslo jednací, vyplývá, že žalobkyně se vůči státu domáhala náhrady škody, která měla vzniknout postupem Exekutora ve stejném exekučním řízení. Z uvedených rozhodnutí pak mj. vyplývá, že žalobkyně podala vylučovací žalobu, kterou však soudnímu exekutorovi do doby dražeb vůbec nedoručila. V řízení bylo prokázáno, že za situace, kdy Exekutor nevěděl o podané vylučovací žalobě, nemohl se dopustit nesprávného úředního postupu, pokud v rámci prodeje movitých věcí pokračoval a movité věci vydražil. Žalobkyně tedy opakovaně nebyla bdělá svých práv, tak jako mohla a měla nahlédnout do spisu Exekutora, měla i Exekutora informovat o podané vylučovací žalobě. Pokud žalobkyně zvolila postup odlišný, porušila prevenční povinnost předcházet škodám.

11. Pokud jde o tvrzený nesprávný úřední postup, žalovaný uvedl, že žalobkyně v souvislosti s postupem Exekutora podala trestní oznámení, které se přesně vztahuje ke skutkovému stavu věci, který je předmětem tohoto řízení o náhradu škody. Žalobkyně v rámci této trestní věci tvrdila, že jí vznikla škoda, kterou odhadla na částku ve výši 1 mil Kč. V rámci nyní vedeného řízení o náhradu škody žalobkyně tvrdí, že jí vznikla škoda podstatně nižší, tj. ve výši 654 tis. Kč, na druhou stranu ale v částce 1 mil. Kč tvrdí, že jí vznikla nemajetková újma. Usnesením stát. instituce ze dne 13. 1. 2017, číslo jednací, bylo podezření ze spáchání zločinu krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4, písm. c) tr. zákoníku odloženo. Postupy orgánů činných v trestním řízení je soud vázán, a měl by proto vzít rozhodnutí stát. instituce v potaz.

12. Pokud pak jde o nemajetkovou újmu, žalovaný prostřednictvím předložených důkazů zpochybňoval tvrzení žalobkyně uváděná v rámci její účastnické výpovědi o tom, že musela mít tři zaměstnání a že s nimi povinný v době soupisu již nebydlel.

13. Žalobkyně v reakci na doplněnou obranu žalovaného uvedla, že v řízení opakovaně uvedla, že Exekutor jí odmítl předložit/předat/vydat řádný soupis sepsaných movitých věcí (šperků a hodinek), pokud ho vůbec vyhotovil. Soud pak ze samotného spisu Exekutora seznal, že neobsahuje nejenom identifikující soupis předmětných věcí, ale ani jejich fotografie, které však prokazatelně Exekutor při soupisu movitých věcí v roce 2011 v bytě žalobkyně pořídil. Sděluje-li žalovaný, že žalobkyně měla dostatek času na to, aby ve spisu Exekutora„ si opatřila kompletní identifikaci sepsaných movitých věcí“, pak z toho vyplývá, že si žalovaný buď dosud nevšiml toho, že předmětem řízení jsou právě věci, které v protokolech Exekutora (ve slovním vyjádření/popisu) chybí, nebo má žalovaný k dispozici identifikační soupis předmětných věcí, který dosud nebyl k důkazu proveden, a měl by jej předložit. Informace žalovaného, účelově dezinterpretované, a tedy záměrně zkreslené, o okolnostech podaných vylučovacích žalob a souvisejících žalob o náhradu škody je zcela bez souvislosti s předmětnou věcí. Žalovaný na místo toho, aby vyvodil důsledky z evidentní skutečnosti, že došlo ke krádeži hodnotných movitých věcí žalobkyně v úschově Exekutora (reprezentujícího stát), a pokusil se alespoň o náznak omluvy za takový exces a smírné řešení se žalobkyní, hledá okolnosti, kterými by mohl ospravedlnit závěr, že si za krádež šperků a náramkových hodinek vlastně žalobkyně může sama a v činnosti Exekutora není sebemenšího pochybení. Na žalobkyni jde doslova hrůza z toho, když si uvědomí, že k takovému hrubě nemravnému jednání se bez skrupulí uchyluje nikoliv protřelý recidivista, ale stát. instituce. Dále pak žalobkyně doplnila přehled úkonů, kterými se obracela na Exekutora či OS Praha 4 a namítala nedostatečný popis sepsaných věcí či chybějící sepsané věci.

14. Podáním došlým soudu dne 15. 3. 2019 ve spojení s upřesněním při ústním jednáním konaném dne 3. 11. 2021 žalobkyně svou žalobu rozšířila o požadavek na zaplacení částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 12. 2016, když stran nevráceného zlatého řetízku, uvedeného shora pod č. 8, požadovala poskytnout náhradu škody ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím, namísto původních 10 000 Kč s příslušenstvím. Změna žaloby byla připouštěna usnesením vyhlášeným při ústním jednání konaném dne 3. 11. 2021.

15. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

16. Při soupisu movitých věcí provedeném dne 4. 3. 2011 na adrese adresa, v exekuci vedené pod sp. zn. spisová značka (oprávněný: jméno příjmení, povinný: anonymizováno jméno příjmení) byla pod položkou č. 18 sepsána„ černá šperkovnice + šperky - 44 ks“. Tato položka byla zajištěna. Dále byly mj. sepsány pod položkou č. 17„ pánské náramkové hodinky - anonymizováno“ (1 ks), pod položkou č. 20„ náramkové hodinky příjmení - celé z kovu“ (1 ks), pod položkou č. 21„ náramkové hodinky příjmení v obalu - kovový kufr“ (1 ks) a pod položkou č. 22„ náramkové hodinky příjmení - obal kov - červený polstr (1 ks). Všechny tyto další položky byly též zajištěny. Přítomni soupisu byli anonymizováno příjmení, anonymizováno příjmení a anonymizováno jméno za exekutorský úřad a dále žalobkyně (tehdy s příjmením příjmení), zámečník p. příjmení a dva příslušníci stát. instituce. Protokol sepsal anonymizováno příjmení a byl podepsán protokolujícím a manželkou povinného. Protokol neobsahuje údaje o žádných návrzích podaných v průběhu soupisu (zjištěno z protokolu o soupisu movitých věcí na č. l. 20 spisu Exekutora).

17. Elektronický spis Exekutora předložený soudu na CD neobsahuje žádnou další bližší specifikaci položky č.

18. V listinném spisu Exekutora, který byl zjištěn jako příloha spisu OS Praha 4 sp. zn. spisová značka, byla za protokolem o soupisu movitých věcí na č. l. 20 (tato verze protokolu obsahuje oproti verzi uložené v elektronickém spisu další dva podpisy v kolonce pro Exekutora a zaměstnance Exekutora) založena nečíslovaná, nedatovaná a nepodepsaná listina s textem: „ Položka č. 18 soupisu anonymizováno - ulice 15x prstýnek 10x náušnice, 1x přívěšek tvar srdce 3x hodinky (anonymizována dvě slova a anonymizováno), 1x náramek 3x náramek, 11x řetízek, 1x diamantový křížek“ Žalobkyně tuto listinu předložila jako okopírovanou při nahlížení do spisu OS Praha 4 sp. zn. spisová značka, resp. do připojeného spisu Exekutora, dne 7. 11. 2014. Listina předložená žalobkyní byla opatřena kolkem, razítkem OS Praha 4 a datumkou 7. 11. 2014. K tomu žalobkyně předložila další kopie čtvrté a páté strany protokolu o soupisu movitých věcí opatřené kolkem, razítkem OS Praha 4 a datumkou 7. 11. 2014, tyto kopie s ohledem na přítomnost dalších podpisů a styl vyhotovení kopií odpovídají protokolu založenému v listinném spisu Exekutora. Ve spisu spisová značka je na č. l. 37 založen protokol o soupisu ve verzi založené v elektronickém spisu Exekutora (zjištěno z protokolu o soupisu movitých věcí na č. l. 20 listinného spisu Exekutora, listiny založené za č. l. 20 v listinném spisu Exekutora, protokolu na č. l. 37 spisu spisová značka, záznamu o nahlížení dne 7. 11. 2014 na č. l. 184 spisu spisová značka, kopií s kolky a razítky, dokladů o nákupu kolků dne 7. 11. 2014).

18. Šesti e-maily ze dne 9. 3. 2011 bylo z adresy email na adresu email zasláno celkem 25 barevných fotografií v souborech nazvaných IMAG0184.jpg, IMAG0185.jpg, IMAG0187.jpg, IMAG0188.jpg, IMAG0189.jpg, IMAG0190.jpg, IMAG0191.jpg, IMAG0192.jpg, IMAG0193.jpg, IMAG0194.jpg, IMAG0195.jpg, IMAG0196.jpg, IMAG0197.jpg, IMAG0198.jpg, IMAG0199.jpg, IMAG0200.jpg, IMAG0201.jpg, IMAG0202.jpg, IMAG0203.jpg, IMAG0204.jpg, IMAG0205.jpg, IMAG0206.jpg, IMAG0208.jpg, IMAG0209.jpg a IMAG0210.jpg. V prvním z uvedených e-mailů bylo uvedeno:„ Dobrý den, Dle domluvy s anonymizováno jméno jméno zasílám fotky. Bude to rozloženo do více mailu. Hezký den“ a byla připojena zjevně přednastavená podpisová doložka (jiný font písma, jiná barva písma) ve znění:„ anonymizováno jméno příjmení, pověřená soudním exekutorem, anonymizováno 5 slov jméno příjmení, soudní exekutor, anonymizováno obec a číslo, PSČ anonymizována dvě slova, HTTP: webová adresa, Tel: (anonymizováno) tel. číslo, anonymizována dvě slova: (anonymizováno) tel. číslo, ID DS: anonymizováno“. Ostatní e-maily již obsahovaly pouze uvedenou podpisovou doložku, žádný text nebyl dopisován. Jako předmět zprávy měly e-maily uvedeno„ spisová značka“,„ anonymizováno číslo anonymizována dvě slova“,„ číslo jednací“,„ číslo jednací“,„ číslo jednací“ a„ číslo jednací“. E-maily byly soudu předloženy jednak k ohledání v notebooku syna žalobkyně, kde byly uloženy v programu anonymizována dvě slova, a dále byly předloženy v podobě úplných datových zpráv ve formátu„ eml“ (zjištěno z e-mailů).

19. Na fotografii v souboru s názvem IMAG0184.jpg jsou zachyceny kovové náramkové hodinky anonymizováno (zjištěno z fotografie).

20. Na fotografii v souboru s názvem IMAG0185.jpg je zachycena černá šperkovnice postavená na stole či polici (zjištěno z fotografie).

21. Na fotografiích v souborech s názvem IMAG0187.jpg až IMAG0203.jpg je zachyceny různé prstýnky s kameny či bez kamenů. Prstýnek s kamenem, který neměl být dle žalobkyně vrácen, je zachycen na fotografii IMAG0189.jpg (zjištěno z fotografií).

22. Na fotografii v souboru s názvem IMAG0204.jpg jsou zachyceny šperky ve třech řadách. V horní řadě jsou tři páry náušnic, v prostřední řadě jsou tři páry náušnic a přívěšek ve tvaru srdce a ve spodní řadě jsou čtyři páry náušnic. Šperky jsou položeny na papíru, na kterém je ručně napsáno„ 1x 17 (17 je zakroužkovaných)“. Náušnice ve spodní řadě druhé a třetí zleva neměly být dle žalobkyně vráceny (zjištěno z fotografie).

23. Na fotografii v souboru s názvem IMAG0205.jpg jsou zachyceny troje kovové hodinky a kovový náramek prokládaný černými srdci. První hodinky zleva mají kožený pásek a jsou anonymizováno, další dvoje hodinky mají kovové pásky a značku nelze rozeznat. Hodinky a náramek jsou položeny na papíru, na kterém je ručně napsáno„ NAUŠNICE + 1x PŘÍVĚŠEK - TVAR SRDCE“, část textu je překryta páskem hodinek. Tyto hodinky a náramek neměly být dle žalobkyně vráceny (zjištěno z fotografie).

24. Na fotografii v souboru s názvem IMAG0206.jpg jsou zachyceny dva kovové náramky, 9 kovových řetízků s různými přívěšky, dva černé náhrdelníky s přívěšky a jeden černý náramek s kovovými dílky a uzlem. Šperky jsou položeny na papíru, na kterém je ručně napsáno„ 1 (zakroužkováno) 1x 15 (15 je zakroužkovaných)“„ 2 (zakroužkováno) 10x NAUŠNICE + 1x PŘÍVĚŠEK - TVAR SRDCE“„ 3 (zakroužkováno) 3x HODINKY NÁRAMEK“ (část textu je zakrytá řetízky„ 4 (zakroužkováno) - NIC“. Dle názoru soudu se jedná o ten samý papír, na kterém jsou položeny hodinky a náramek na fotografii IMAG0205 a na který byl jen dopisován další text. Řetízek pátý zleva, resp. řetízek jako šperk sedmý zleva (první dva jsou náramky), neměl být dle žalobkyně vrácen (zjištěno z fotografie).

25. Na fotografii v souboru s názvem IMAG0208.jpg jsou zachyceny digitální náramkové hodinky anonymizováno s kovovým pouzdrem (zjištěno z fotografie).

26. Na fotografii v souboru s názvem IMAG0209.jpg jsou zachyceny náramkové hodinky anonymizováno v šedě polstrovaném kufříku (zjištěno z fotografie).

27. Na fotografii v souboru s názvem IMAG0210.jpg jsou zachyceny náramkové hodinky anonymizováno s koženým páskem v červeně polstrované krabičce (zjištěno z fotografie).

28. K výzvě soudu předložil Exekutor dne 26. 11. 2018 CD, na kterém měla být dle jeho vyjádření kompletní fotodokumentace pořízená při provádění soupisu movitých věcí dne 4. 3. 2011 na adrese adresa, v exekuční věci sp. zn. spisová značka. Na CD bylo uloženo celkem 24 barevných fotografií v souborech s názvem IMAG0174.jpg, IMAG0175.jpg, IMAG0176.jpg, IMAG0177.jpg, IMAG0178.jpg, IMAG0179.jpg, IMAG0180.jpg, IMAG0181.jpg, IMAG0182.jpg, IMAG0183.jpg, IMAG0184.jpg, IMAG0185.jpg, IMAG0186.jpg, IMAG0207.jpg, IMAG0208.jpg, IMAG0209.jpg, IMAG0210.jpg, IMAG0211.jpg, IMAG0212.jpg, IMAG0213.jpg, IMAG0214.jpg, IMAG0215.jpg, IMAG0216.jpg, IMAG0217.jpg. Soubory s názvy IMAG0184.jpg, IMAG0185.jpg, IMAG0208.jpg, IMAG0209.jpg, IMAG0210.jpg obsahovaly stejné fotografie jaké pod stejnými názvy souborů předložila žalobkyně (zjištěno z vyjádření Exekutora + CD s fotografiemi).

29. Při porovnání souborů fotografií předložených žalobkyní a Exekutorem je evidentní, že Exekutor nepředložil žádnou fotografii, na které by byly zachyceny nějaké šperky, anebo hodinky, kterých se týká toto řízení. Přeloženy byly pouze fotografie hodinek (IMAG0184.jpg, IMAG0208.jpg, IMAG0209.jpg, IMAG0210.jpg), za které žalobkyně náhradu nepožaduje. Oba soubory fotografií přitom dle názoru soudu tvoří jeden celek. Jedná se o soubory s ucelenou řadou názvů IMAG0174.jpg - IMAG0217.jpg, pět souborů se navíc v obou souborech fotografií zcela shoduje. Při porovnání vlastností jednotlivých souborů s fotografiemi je zřejmé, že všechny fotografie vznikly ve stejný den 3. 4. 2011 Časy vzniku fotografií předložených žalobkyní přesně zapadají mezi časy vzniku fotografií předložených Exekutorem. Všechny fotografie byly pořízeny přístrojem anonymizována čtyři slova, se stejným rozlišením, nastavením atd. (zjištěno z porovnání fotografií předložených žalobkyní a Exekutorem, porovnání názvů a vlastností souborů obsahujících tyto fotografie).

30. Na fotografii předložené soudu v digitální podobě v souboru s názvem P1040057.jpg je zachyceno 14 kusů prstýnků rozložených na modré podložce. Tyto odpovídají prstýnkům zachyceným na fotografiích IMAG0184-IMAG0210, sporný prsten zachycený na fotografii IMAG0189 zde zachycen není. Chybí rovněž prsteny zachycené na fotografiích IMAG0198 a IMAG0203 (zjištěno z fotografie).

31. Na fotografii předložené soudu v digitální podobě v souboru s názvem P1040059.jpg je zachyceno 8 párů náušnic rozložených na modré podložce. Tyto odpovídají náušnicím zachyceným na fotografii IMAG0204, sporné náušnice zachycené na fotografii IMAG0204 ve spodní řadě druhé a třetí zleva zde zachyceny nejsou (zjištěno z fotografie).

32. Na fotografii předložené soudu v digitální podobě v souboru s názvem P1040061.jpg jsou zachyceny 2 kovové náramky a jeden černý náramek s kovovými dílky a uzlem (poškozený) rozložené na modré podložce. Tyto odpovídají náramkům zachyceným na fotografii IMAG0206, sporný náramek zachycený na fotografii IMAG0205 zde zachycen není (zjištěno z fotografie).

33. Na fotografii předložené soudu v digitální podobě v souboru s názvem P1040062.jpg je zachyceno 6 kovových řetízků s různými přívěšky rozložených na modré podložce. Tyto odpovídají řetízkům zachyceným na fotografii IMAG0206 a přívěšku na fotografii IMAG0204, sporný řetízek zachycený na fotografii IMAG0206 jako sedmý šperk zleva zde zachycen není (zjištěno z fotografie).

34. Na fotografii předložené soudu v digitální podobě v souboru s názvem P1040064.jpg jsou zachyceny 2 kovové řetízky s přívěšky, 2 černé náhrdelníky s přívěšky a přívěšek ve tvaru srdce rozložené na modré podložce. Tyto odpovídají řetízkům a náhrdelníkům zachyceným na fotografii IMAG0206, sporný řetízek zachycený na fotografii IMAG0206 jako sedmý šperk zleva zde zachycen není (zjištěno z fotografie).

35. Povinný, zastoupený anonymizováno příjmení, v podání došlém Exekutorovi dne 11. 3. 2011 mj. namítal obecný a nedostatečný popis obsahu černé šperkovnice (položka 18), kde se jedná o rodinné šperky ve výlučném vlastnictví manželky povinného. V podání bylo současně avizováno, že bude podán návrh na vyškrtnutí věcí třetích osob ze soupisu, resp. vylučovací žaloba vůči oprávněnému (zjištěno z podání založeného na č. l. 22 spisu Exekutora).

36. Žalobkyně, jméno příjmení anonymizováno a jméno příjmení, všichni zastoupení anonymizováno příjmení, v podání došlém Exekutorovi dne 25. 3. 2011 navrhovali vyškrtnutí všech položek ze soupisu provedeného dne 4. 3. 2011 vyjma položek č. 10 a 19 (a položek č. 13 a 15, který byly v mezidobí vráceny), neboť do soupisu pojaté věci jsou ve vlastnictví manželky či synů povinného, resp. v jejich spoluvlastnictví (zjištěno z podání založeného na č. l. 35 spisu Exekutora).

37. Žalobou došlou OS Praha 4 dne 3. 6. 2011 a projednávanou pod sp. zn. spisová značka se žalobkyně, jméno příjmení anonymizováno a jméno příjmení (dále společně jako„ Žalobci“), všichni zastoupení anonymizováno příjmení, domáhali vyloučení věcí sepsaných dne 4. 3. 2011 (vyjma položek č. 10, 13, 15 a 19) z předmětné exekuce, když tyto věci jsou ve výlučném vlastnictví jednotlivých Žalobců, popř. v jejich spoluvlastnictví. Věci pod položkou č. 18 měly být ve výlučném vlastnictví žalobkyně (viz žaloba na č. l. 1). Při ústním jednání konaném dne 26. 6. 2013 žalobkyně k položce č. 18 uvedla, že se jednalo o dary její osobě v letech 1989 až 2008, a to jak od povinného (manžel žalobkyně), tak od rodičů povinného, u příležitosti svatby, narození vnuků a narozenin (viz protokol o jednání na č. l. 15). V rámci své účastnické výpovědi při ústním jednání konaném dne 18. 9. 2013 žalobkyně uvedla k položce č. 18, že ve šperkovnici byly hodinky anonymizováno, hodinky anonymizováno, dále set náušnice + prstýnek anonymizováno z bílého zlata, kdy vepředu bylo kolečko prosklené a uvnitř malý briliant, totéž bylo na náušnicích, dále zde byl set náušnice + prstýnek anonymizováno ze žlutého zlata, kde místo kolečka bylo srdíčko prosklené, opět s malým briliantem, dále prsten anonymizováno bílé zlato s brilianty vypsaným nápisem„ love“, přičemž„ o“ bylo prosklené a uvnitř byl opět kamínek, dále se zde nacházel briliantový křížek, několik řetízků, např. z bílého zlata na konci s hvězdičkou a briliantíkem, dále z bílého zlata na konci s malým briliantíkem, dále set dvou černých prstýnků, kdy u jednoho byl oranžový kámen do trojúhelníku a u druhého byl bílý kámen do čtverce s tím, že to bylo koncipováno, tak, že po stranách bylo zlato a uprostřed byl černý kaučuk, k tomuto byly též náušnice, kdy zepředu ucha ve směru zapínání byl bílý kámen a dozadu směřoval černý kaučuk a přicvaknutím se tak toto zapínalo. Dále žalobkyně uvedla, že zde byl řetízek ve tvaru černé bužírky se zlatým křížkem, dále na jednom bylo zlaté srdíčko z malinkých drátků, dále byl ve šperkovnici zlatý řetízek dělaný jako bužírka s tím, že dovnitř byla dána malá mušle jako v rámečku, zespodu mušle byl zlatý čtvereček, dále se zde nacházel zlatý prstýnek, uprostřed byl modrý kamínek typu safír a po stranách byly bílé kameny, dále zde byly zlaté kruhy s modrou a zelenou barvou vepředu, dále zde byly náušnice typu hrozen vína s červenými a bílými kamínky, dál zde byly zlaté kruhy klasické, na které se daly navěsit malé kroužky buď modré, nebo zelené a tímto se náušnice měnily, pak zde byly náušnice z tří různých druhů zlata do kruhu, pak zde byl z bílého zlata náramek, který se skládal z hranatých článků s tím, že nebyl ani malý ani masivní, byl však těžký na váhu, dále zde byly náušnice ve tvaru srdíčka z bílého zlata, které byly vykládané malými brilianty, to srdíčko viselo na takové malé tyčince, která se zapichovala do ucha, dále k tomuto patřilo též briliantové srdíčko, kdy se jednalo o obrys srdce, který byl podložen zlatem. Dále žalobkyně uvedla, že když hovořila o kaučukových špercích, tak tam byl náramek, koncipován jako bužírka a vepředu byl ze zlata uzel, dále tam byl z bílého zlata zásnubní prstýnek s jedním kamenem, kdy kámen byl zasazen do prstýnku, tj. vystupoval do prostoru. Dále žalobkyně uvedla, že hodinky anonymizováno dostala u příležitosti narození syna jméno, hodinky anonymizováno dostala ke svým třicátinám, oboje od tchýně a tchána. Kruhy a prstýnky se safírem dostala od svých rodičů, diamantový křížek dostala od tchýně, původně patřil jí. Dále žalobkyně uvedla, že k některým šperkům má certifikáty, takže by mohla dohledat rok pořízení. Od manžela žalobkyně dostala prstýnky při narození obou synů, dále dostala snubní prstýnek a poté ještě přívěšek. Následně pak žalobkyně částečně zopakovala a doplnila, že zde byly tři řetízky z bílého zlata, kdy s hvězdičkou dostala od své matky, s briliantem a s křížkem od tchýně k narozeninám a k Vánocům. Hodinky anonymizováno dostala za narození jméno v roce 1995 od tchýně s tchánem, stejně tak hodinky anonymizováno, které dostala k 30. narozeninám. Hodnotu nevěděla, o tu se nikdy nezajímala. Náramek z kaučuku dostala od matky, ostatní šperky z kaučuku dostala od tchýně. Některé šperky dostala od své matky, zbytek od tchýně. Při ústním jednání byl jako svědek vyslýchán též povinný jméno příjmení anonymizováno, který uvedl, že se k položce č. 18 nemůže přesně vyjádřit, tuto neviděl a dodneška neví, co všechno mělo být její součástí, šperky nebyly identifikovány, ani řádně sepsány, nebyly zfotodokumentovány. Dodal však, že tam byly i rodinné šperky po jeho rodičích nebo prarodičích s tím, že tyto byly dány žalobkyni, aby je nosila. Nevěděl, od koho mohla žalobkyně šperky dostávat, zajisté měla nějaké od své rodiny a některé si přinesla do manželství. Povinný žalobkyni kupoval nějaké prstýnky, možná i za narození synů, vesměs byly přivezeny z ciziny (viz protokol o jednání na č. l. 17). Při ústním jednání konaném dne 25. 11. 2013 byl jako účastník vyslechnut jméno příjmení anonymizováno, který popsal černou šperkovnici s tím, že byla žalobkyně. Uvedl, že tam byly zlaté šperky, které nemohl blíže specifikovat, neboť žalobkyni do šperkovnice nelezl. Dodal, že tam byly prstýnky s kamínkem, řetízek s medvídkem, další věci specifikovat nedokázal, věděl, že žalobkyně šperky nosila, že nosila prstýnky i řetízky. Ve šperkovnici byl též jeho řetízek, který dostal při narození od babičky. Dále uvedl, že žalobkyně měla hodinky se stříbrným náramkem s modrým ciferníkem, pak modrý pásek s pozlaceným ciferníkem, dále měla hodinky anonymizováno s tmavým ciferníkem a řetízkovým náramkem, který byl po stranách stříbrný a uprostřed byl zlatý pruh, model nevěděl. Jako účastník řízení byl vyslechnut též jméno příjmení, který též popsal šperkovnici s tím, že v ní měla šperky žalobkyně, neboť on a bratr šperky nenosí. Obsah šperkovnice nedokázal specifikovat. Uvedl, že žalobkyně nějaké šperky nosila, ty ale nedokázal popsat či uvést, zda byly drahé. Nevěděl, zda ve šperkovnici byly nějaké hodinky, či zda žalobkyně, bratr či otec měli nějaké hodnotnější hodinky (viz protokol o jednání na č. l. 24). Žaloba stran položky č. 18 byla dne 8. 9. 2014 vyloučena k samostatnému projednání (viz protokol o jednání na č. l. 33). Dne 4. 11. 2014 byl proveden důkaz (ohledání šperků + výslechy žalobkyně jako účastníka řízení a jméno příjmení anonymizováno a jméno příjmení jako svědků) v prostorách exekutorského úřadu. Od Exekutora byl přítomen vykonavatel jméno příjmení. Bylo zaprotokolováno, že anonymizováno. příjmení předložil plato se 44 ks šperků, stran kterých byla pořízena fotodokumentace (pozn. soudu: při počítání náušnic jako 2 ks je na fotografiích zachyceno 44 ks šperků + šperkovnice, není zde zachycen žádný šperk, ani žádné hodinky, kterých se týká toto odškodňovací řízení). Žalobkyně při úkonu upozorňovala, že chybí zlatý řetízek a že jeden náramek je rozbitý (pozn. soudu: poškození černého náramku s kovovými dílky a uzlem je na fotografii patrné). Žalobkyně pak k jednotlivým ohledávaným šperkům uváděla, kdy a od koho je získala, z jakého jsou materiálu (zlato žluté i bílé, brilianty, ale i stříbro a bižuterie), svědkové max. uvedli, že si šperk pamatují, nic bližšího k tomu nevěděli. V závěru úkonu žalobkyně uvedla, že chybí jeden vzácný prsten z bílého zlata s briliantem, silný zlatý řetízek ve tvaru bužírky, na kterém bylo kamenné srdíčko, zlatý přívěsek ve tvaru sluníčka, který žalobkyně nosila na střídačku na černé bužírce místo srdíčka, dále chybí černý bužírkový náramek, kde byla dvě stříbrná srdíčka. Dále žalobkyně uvedla, že ve šperkovnici byly i hodinky anonymizována dvě slova a anonymizováno (viz protokol o provedení důkazu mimo jednání na č. l. 56 + fotodokumentace v přílohách). Přípisem došlým soudu dne 13. 11. 2014 navrhovala žalobkyně vzhledem k tomu, že Exekutor dne 4. 11. 2014 neumožnil ohledání 3 ks hodinek, které byly součástí černé šperkovnice (položka č. 18 soupisu) a nepředložil veškeré šperky sepsané v bytě žalobkyně, aby bylo Exekutorovi uloženo předložit chybějící věci k ohledání. K podání žalobkyně přiložila fotografie IMAG0204.jpg, IMAG0205.jpg a IMAG0206.jpg (viz podání na č. l. 65). K tomu bylo soudem žalobkyni sděleno dne 26. 11. 2014, že ze soupisu movitých věcí ze dne 4. 3. 2011 nevyplývá, že by pod položkou č. 18 měly být sepsány troje hodinky a že má za to, že při ohledání dne 4. 11. 2014 byla předložena šperkovnice a 44 kusů šperků - počet kusů souhlasí (viz přípis na č. l. 72). K tomu žalobkyně v přípisu došlém soudu dne 2. 12. 2014 trvala na tom, že počet kusů nesouhlasil a měly být předloženy troje hodinky, a odkázala na přiloženou listinu, tj. shora uvedený rozpis„ Položka č. 18 soupisu anonymizováno - ulice“ opatřený kolkem, razítkem OS Praha 4 a datumkou 7. 11. 2014 (viz přípis na č. l. 73). Při jednání konaném dne 9. 2. 2015 zástupce žalobkyně uváděl, že kopii listiny s rozpisem„ Položka č. 18 soupisu anonymizováno - ulice“ získal ze spisu Exekutora při nahlížení u OS Praha 4 a dále navrhoval, aby bylo Exekutorovi uloženo předložit pořízenou fotodokumentaci (viz protokol o jednání na č. l. 81). K žádosti soudu zaslal Exekutor na CD fotodokumentaci z místa provádění mobiliární exekuce dne 4. 3. 2011 (viz přípis na č. l. 90). V podání došlém soudu dne 26. 3. 2015 žalobkyně trvala na tom, že sepsáno bylo 45 (nikoliv nesprávně uvedených 44) kusů šperků včetně hodinek anonymizována dvě slova a anonymizováno (viz podání na č. l. 103b). Při ústním jednání konaném dne 27. 3. 2015 byl proveden důkaz fotografiemi předloženými Exekutorem a bylo konstatováno, že některé se shodují s fotografiemi předloženými v řízení žalobkyní. Dále byl proveden důkaz spisem Exekutora sp. zn. spisová značka, stran kterého bylo konstatováno, že mezi č. l. 20 a 21 je vložen blíže neoznačený, nedatovaný a nepodepsaný list, který se shoduje s listinou předloženou žalobkyní, tj. rozpisem„ Položka č. 18 soupisu anonymizováno - ulice“ (viz protokol o jednání na č. l. 109). V přípisu ze dne 3. 4. 2015 sděloval soud Exekutorovi, že soupis položky č. 18 je neurčitý a vznikly pochybnosti, co je její součástí. Na fotografiích poskytnutých Exekutorem nejsou zachyceny žádné šperky, fotodokumentace předložená žalobkyní, kterou získala od exekutorského úřadu, se částečně shoduje s fotografiemi poskytnutých Exekutorem, avšak jsou v ní i fotografie šperků a několika ks náramkových hodinek. Některé z těchto šperků a hodinky nebyly při ohledání dne 4. 11. 2014 předloženy. Soud tak vyzval Exekutora, aby uvedl, které konkrétní movité věci jsou zapsány pod položkou č. 18 a které konkrétní věci byly fakticky zajištěny a jsou nyní pod položkou č. 18 evidovány. Současně soud Exekutorovi adresoval stížnost na práci jeho zaměstnanců, tj. anonymizováno příjmení, který provedl neurčitý, nedostatečný soupis, anonymizováno. příjmení, který se při ohledání choval drze a z jeho projevu bylo patrné, že je mu známo, že pod položkou č. 18 je ve skutečnosti zajištěno více věcí, a anonymizováno příjmení, který soudu zaslal fotodokumentaci z místa mobiliární exekuce bez fotografií šperků (viz přípis na č. l. 116). Exekutor v přípisu došlém soudu dne 14. 4. 2015 sdělil, že v době provádění soupisu nebyla povinnost pořizovat fotodokumentaci, pokud si ji vykonavatelé pořídili, tak pro vlastní potřebu. Položka č. 18 byla sepsána jako šperkovnice a její obsah, v případné dražbě bude prodávána jako soubor movitých věcí, a konkrétnější popis tak není nezbytný. Výtky vůči činnosti pracovníků exekutorského úřadu Exekutor odmítl, stejně jako tvrzení o ztrátě některých věcí. K přípisu Exekutor přiložil fotografie šperkovnice a šperků (pozn. soudu: na fotografiích zachycené šperky odpovídají tomu, co bylo nafoceno při ohledání dne 4. 11. 2014, žalobkyní tvrzené šperky a hodinky, které jsou předmětem tohoto odškodňovacího řízení, zde zachyceny nejsou) (viz přípis na č. l. 120 + fotografie). V podání došlém soudu dne 18. 5. 2015 žalobkyně doplňovala, že fotografie věcí sepsaných pod položkou č. 18 jí byly zaslány na e-mail syna dne 9. 3. 2011 a přiložila kopie částí dvou e-mailů od anonymizováno příjmení - viz shora (viz podání na č. l. 127). Rozsudkem ze dne 29. 5. 2015 byla žaloba s požadavkem na vyloučení položky č. 18 z předmětné exekuce zamítnuta. Důvodem zamítnutí bylo, že se žalobkyni v řízení nepodařilo prokázat její výlučné vlastnictví ke šperkovnici a 44 šperkům (počet šperků soud považoval za správně uvedený, když náušnice počítal jako 2 kusy) (viz rozsudek na č. l. 139). K odvolání žalobkyně MS Praha rozsudkem ze dne 16. 2. 2016 změnil rozsudek OS Praha 4 tak, že se z předmětné exekuce vylučují tyto movité věci: položka č. 18 - černá šperkovnice + šperky 44 kusů. V odůvodnění svého rozsudku MS Praha uvedl:„ Odvolací soud dospěl na základě skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně k jinému právnímu hodnocení věci. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že předmětná šperkovnice spolu se šperky uvedená v soupisu majetku pod položkou č. 18, nepatřila do dnes již zaniklého SJM žalobkyně a povinného, neboť šperkovnici se šperky užívala výhradně žalobkyně pro svoji osobní potřebu, což, kromě provedených důkazů, vyplývá i z jejich povahy. Jedná se totiž o dámské šperky a z provedeného dokazování (výslechů žalobkyně a jejích synů, předložených fotografií) je zřejmé, že šperky užívala výhradně žalobkyně. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že tyto šperky ani nemohly být pořizovány bývalými manžely (žalobkyní a povinným) jako investice, neboť šperkovnici a šperky měl exekutor v úmyslu prodávat jako soubor movitých věcí – šperků a šperkovnice. Pokud by se jednalo o šperky vyšší hodnoty (pořizované s investičním záměrem), jistě by byly prodávány jednotlivě, aby tak bylo dosaženo maximálního výtěžku dražby. Odvolací soud proto nepovažoval za podstatné prokazování okolností nabytí těchto šperků žalobkyní, když se evidentně jedná o případ výluky uvedené ve shora citovaném ust. § 143 odst. 1 písm. a) o. z., neboť se právě jedná o věci, které podle své povahy sloužili osobní potřebě žalobkyně. Nelze tedy učinit jiný závěr než ten, že se jedná o výlučný majetek žalobkyně, který proto nelze postihnout exekucí vedenou proti manželu (bývalému) žalobkyně pro závazek, který vznikl za trvání manželů jen jednomu z nich (srov. ust. § 42 odst. 1 věta prvá zák. č. 120/2001 Sb.)“ (viz rozsudek na č. l. 196) (zjištěno ze spisu OS Praha 4 sp. zn. spisová značka).

38. V potvrzení ze dne 22. 4. 2016 žalobkyně svým podpisem stvrdila, že převzala v nezměněném stavu movité věci Šperkovnice+šperky-44 kusů pojaté dne 4. 3. 2011 do Protokolu o soupisu movitých věcí č. j. číslo jednací pod položkovým číslem 18. Uvedené potvrzení bylo napsáno na počítači. Ručně do něho bylo připsáno prohlášení přebírající o tom, že náramek zlatý s černou bužírkou je přetržený (zjištěno z potvrzení o vydání movitých věcí založeného na č. l. 270 spisu Exekutora).

39. V protokolu o předání a převzetí movitých věcí ze dne 23. 4. 2016 byly popsány okolnosti předávání šperků dne 22. 4. 2016 stejně jako v nyní projednávané žalobě. Doplněno bylo jen, že se na místo dostavila též hlídka stát. instituce, která však jen ověřila totožnost jednoho ze svědků a odmítla přijmout trestní oznámení žalobkyně stran toho, že je předáván menší počet šperků, než Exekutor dne 4. 3. 2011 sepsal a odvezl, a učinit i jakýkoliv jiný úkon v této věci. Údaj v potvrzení ze dne 22. 4. 2016 o tom, že žalobkyně převzala dne 22. 4. 2016 v sídle Exekutora„ v nezměněném stavu movité věci Šperkovnice+šperky-44 kusů" je tak nesprávný a byl vynucen jednáním pracovníka Exekutora. Protokol podepsali žalobkyně, její právní zástupce a dále jméno příjmení a anonymizována dvě slova jako svědci. Podpisy svědků byly úředně ověřeny (zjištěno z protokolu předání a převzetí movitých věcí).

40. Přípisem ze dne 18. 5. 2016 koncipovaným jako podnět ke kárnému řízení vůči Exekutorovi, ve kterém vylíčila skutečnosti stran předávání šperků dne 22. 4. 2016, se žalobkyně obrátila na anonymizována dvě slova. Uvedla, že je postupem Exekutora a výsledkem jeho činnosti hluboce otřesena, zejména proto, že ani kladné soudní rozhodnutí, jehož vydání dosáhla při permanentním stresu až po uplynutí řady let, nezabránilo hrubému majetkovému poškození její osoby, protože způsobená škoda přesahuje 1 milion Kč. Žalobkyni bylo odpovězeno přípisem anonymizováno příjmení z anonymizována dvě slova anonymizováno stát. instituce ze dne 17. 6. 2016, kterým byla žalobkyně vyrozuměna o výsledcích provedených úkonů státního dohledu s tím, že její stížnost nebyla shledána důvodnou. Z listin předložených Exekutorem vyplývá, že žalobkyně si dne 22. 4. 2016„ převzala v nezměněném stavu movité věci – Šperkovnice + šperky – 44 kusů pojaté dne 4. 3. 2011 do Protokolu o soupisu movitých věcí č. j. číslo jednací pod položkovým číslem 18, kdy bylo žalobkyní k Potvrzení o předání movitých věci vlastnoručně připojeno, že„ náramek zlatý s černou bužírkou je přetržený.“ Z fotografie předmětné položky č. 18 předložené Exekutorem pak lze seznat, že obsahem šperkovnice bylo 44 šperků (řetízky, náramky, prstýnky a náušnice), ale žádné hodinky. Exekutor důrazně odmítl jakýkoli nátlak ze strany jeho zaměstnanců činěný na žalobkyni, kdy k tomu navíc uvedl, že podpisu Potvrzení o vydání movitých věcí byl se žalobkyní přítomen její právní zástupce. Z právního i logického hlediska je tak možné se přiklonit k názoru, že pokud předávaná položka soupisu nebyla v nezměněném stavu, žalobkyně by takovou skutečnost, nad rámec poznámky o přetrženém řetízku, do Potvrzení uvedla, anebo by převzetí (nekompletní položky) odmítla. Žádná ze žalobkyní předložených listin takový názor relevantně nevyvrací (zjištěno z přípisů).

41. V návaznosti na zjištění při úkonu dne 4. 11. 2014, že některé šperky a hodinky chybí, podala žalobkyně dne 14. 5. 2015 trestní oznámení, kdy hodnotu chybějících věcí odhadla na cca 1 mil. Kč. V návaznosti na vracení šperků dne 22. 4. 2016 podávala žalobkyně v této trestní věci dne 2. 6. 2016 vysvětlení, kde opět odhadla hodnotu nevrácených věcí na cca 1 mil. Kč. Usnesením ze dne 13. 1. 2017 policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání zločinu krádeže dle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v době od 4. 3. 2011 do 22. 4. 2016 na přesně nezjištěném místě v Praze v souvislosti s exekucí na majetek třetí osoby mělo dojít k odcizení 1 ks zlatého řetízku, zásnubního prstenu s briliantem, šperku v podobě zlatého sluníčka na bužírce a hodinek anonymizována dvě slova a anonymizováno, v celkové hodnotě ve výši 1 mil. Kč, rozdělením párových věcí, které dříve byly v exekuci evidovány jako jeden kus, na dva kusy, a to z toho důvodu byl i přes chybějící šperky zachován počet 44 ks šperků, neboť ve věci nejde o podezření ze zločinu a není na místě věc vyřídit jinak. anonymizována dvě slova takto rozhodl poté, co ve spisu Exekutora nenalezl žádnou fotodokumentaci ze soupisu dne 4. 3. 2011 a bylo mu z exekutorského úřadu sděleno, že zřejmě nebyla pořízena, anonymizováno příjmení a anonymizováno jméno nebyli vyslechnuti, když nebyli zbaveni mlčenlivosti, pochybení Exekutora neshledalo ani stát. instituce, ani anonymizována dvě slova, a samotné fotografie předložené žalobkyní nijak neprokazují spáchání trestného činu. Policejní orgán konstatoval, že zásadní by pro objasnění věci bylo zajištění fotodokumentace mobiliární exekuce ze dne 4. 3. 2011, která však dle výpovědi anonymizováno příjmení nebyla pořízena, a proto za současného stavu věci nelze objektivně potvrdit či vyvrátit verzi ani jedné strany, a lze tak hovořit o důkazní nouzi (zjištěno z protokolu o trestním oznámení, úředního záznamu o podaném vysvětlení, usnesení číslo jednací).

42. V internetovém obchodu webová adresa byl dne 2. 2. 2019 nabízen zlatý prsten s diamantem příjmení příjmení (vizuálně nepříliš podobný spornému prstenu na fotografii IMAG0189) ze 14kt bílého zlata s briliantem o hmotnosti 0,5 ct za cenu v kategorii 100 001 - 200 000 Kč (zjištěno z internetové nabídky).

43. Společnost anonymizováno v přípisu ze dne 7. 1. 2019 žalobkyni sdělila, že poslední udaná cena hodinek anonymizována dvě slova, materiál ocel, je 125 000 Kč. Tento typ hodinek se v současné době již nevyrábí. Současná cena náušnic z kolekce anonymizováno podobného typu je 57 500 Kč (zjištěno z přípisu).

44. V e-mailu ze dne 21. 11. 2020 sdělila právnická osoba zástupci žalobkyně, že druhý pár náušnic z bílého zlata, žlutého zlata a červeného zlata, který vidíte na levé straně vaší fotografie (pozn. soudu: v e-mailu ze dne 20. 11. 2020 zaslal zástupce žalobce fotografii IMAG0204), vypadá jako naše náušnice anonymizována dvě slova však neposkytuje žádné informace o autentičnosti předmětného výrobku. Autentičnost výrobku zakoupeného u anonymizováno potvrzují originální certifikát a krabička anonymizováno (zjištěno z e-mailové komunikace ze dnů 20. a 21. 11. 2020).

45. V internetovém obchodu webová adresa byly dne 25. 1. 2019 nabízeny zlaté náušnice - kruhy anonymizováno (vizuálně podobné sporným náušnicím na fotografii IMAG0204 - spodní řada, třetí zleva) ze 14kt žlutého zlata o hmotnosti 1,5 g za cenu 3 150 Kč (zjištěno z internetové nabídky).

46. V internetovém obchodu webová adresa byly v lednu 2019 nabízeny hodinky příjmení příjmení anonymizována dvě slova (vizuálně podobné sporným hodinkám na fotografii IMAG0205 - první zleva, mající však oproti sporným hodinkám s koženým páskem pásek celokovový) za cenu 5 100 Kč (zjištěno z internetové nabídky).

47. V blíže neidentifikovanou dobu a na blíže neidentifikovaném místě byl prodáván náramek anonymizováno (vizuálně podobný spornému náramku na fotografii IMAG0205, mající však oproti spornému též kovová srdce) ze 14kt žlutého zlata o hmotnosti 3,27 g za cenu 9 350 Kč (zjištěno z fotografií náramku s cenovkou).

48. V blíže neidentifikovanou dobu a na blíže neidentifikovaném místě byl prodáván řetízek anonymizováno (vizuálně podobný spornému řetízku na fotografii IMAG0206 - sedmý šperk zleva) z neznámého materiálu o neznámé hmotnosti za cenu 15 420 Kč (zjištěno z fotografií řetízku s cenovkou).

49. Z blíže neidentifikovaných fotografií, na kterých byl zachycen řetízek (vizuálně podobný spornému řetízku na fotografii IMAG0206 - sedmý šperk zleva, avšak dle zapínání jiný než shora uvedený řetízek anonymizováno), bylo možné zjistit pouze to, že tento konkrétní řetízek měl hmotnost 12,23 g (zjištěno z fotografie řetízku na váze).

50. Z blíže neidentifikované fotografie, na které byly zachyceny náušnice (vizuálně podobné sporným náušnicím na fotografii IMAG0204 - spodní řada, třetí zleva) s údaji 1,80 g a 3 250 Kč, soud žádné konkrétní zjištění ve vztahu k předmětu řízení neučinil.

51. Z ručně napsaných, nedatovaných a nepodepsaných údajů na hlavičkovém papíru anonymizována dvě slova s textem„ anonymizováno“,„ číslo“,„ 8.350 € => 217.100“ soud žádné konkrétní zjištění ve vztahu k předmětu řízení neučinil.

52. Žalobkyně je od června 2004 sledována na endokrinologickém oddělení anonymizována dvě slova, obec a číslo, pro anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. Během sledování je ve stavu žalobkyně postupná progrese, musela být nasazena medikace (aktuálně anonymizována dvě slova anonymizováno), též se objevila anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. Je nutné další sledování, možnost zhoršení funkce anonymizována dvě slova (zjištěno z lékařské zprávy ze dne datum).

53. Svědek příjmení jméno příjmení, který v letech 2007 až 2014 pracoval u Exekutora, nejdříve jako exekutorský koncipient, posléze jako exekutorský kandidát, potvrdil, že předložený soupis movitých věcí ze dne 4. 3. 2011 vyhotovoval on, na vlastní provádění exekuce a vyhotovování soupisu si však již s odstupem času nevzpomínal. Dle údajů v protokolu o soupisu uvedl, že z exekutorského úřadu byli na místě dále anonymizováno příjmení a anonymizováno jméno, dále byli přítomni žalobkyně a zámečník. Rovněž byla dle obsahu protokolu přítomna policie, ale kdo ji volal a jak dlouho byla přítomna, svědek nevěděl. Obecně svědek uvedl, že párové šperky, např. náušnice, nebyly-li rozepsány do samostatných položek, ale byly zahrnuty do jedné souhrnné položky (zde položka č. 18), by se měly počítat jako dva kusy šperků. Hodinky by asi sepsal do samostatné položky a neuváděl je do jedné položky spolu se šperky. Ke každým sepisovaným věcem se však pořizovala fotodokumentace, kterou většinou pořizoval jiný pracovník Exekutora než ten, který vyhotovoval soupis. V daném případě by ji tedy vyhotovoval anonymizováno jméno nebo anonymizováno příjmení. Jak tomu ale bylo při předmětném soupisu, si svědek nevzpomínal. Po předložení nečíslované specifikace položky č. 18 z listinného spisu Exekutora si svědek listinu nevybavoval, nevěděl, zda ji vyhotovoval on, ani jak se ocitla ve spisu Exekutora. Dle svědka nebylo běžnou praxí sepisovat následně po soupisu nějakou podrobnější specifikaci. Svědek si ničeho nevybavil ani po předložení fotografií IMAG0184 – IMAG0210, pouze uvedl, že stylem odpovídají fotodokumentaci pořizované v době jeho působení u Exekutora. Stran fotografií IMAG0204 - IMAG0206 však svědek potvrdil, že na papírech, na kterých jsou šperky a hodinky položeny, je jeho písmo. Dle svědka nebylo běžnou praxí zasílat fotodokumentaci pořízenou při soupisu účastníkům řízení, ti mohli nahlédnout do spisu. Svědek si konkrétně nevybavoval, zda se při soupisu pořízená fotodokumentace zakládala do spisu Exekutora, dle svědka se však jistě nezakládala jako listina s číslem jednacím, spíše se ukládala do pomocných dokumentů či složek v systému Exekutora, kdy Exekutor v době, kdy u něho svědek pracoval, přecházel z listinných na elektronické spisy. Žádný záznam o tom, že je někde ve složce fotodokumentace uložená, se do spisu nečinil. Co se stalo s věcmi zajištěnými při mobiliární exekuci, svědek nevěděl, pouze obecně uvedl, že rozměrnější věci byly ve skladu, drobnější věci byly v trezoru přímo v sídle Exekutora. V trezoru by dle svědka byly uloženy zajištěné šperky a hodinky.

54. Svědkyně příjmení jméno příjmení, která v letech 2010 až 2016 pracovala u Exekutora jako administrativní pracovník, kdy náplní její činnosti byla mj. komunikace s povinnými oprávněnými, soudy atp., ale i zápis nových exekučních věcí a další administrativní činnost, uvedla, že se občas účastnila i mobiliárních exekucí, na takovou, které byla přítomna žalobkyně, si však nevzpomínala, třebaže nevyloučila, že na protokolu může být i její parafa. Ničeho se jí nevybavilo ani stran věcí zahrnutých do předmětného soupisu. Mobiliárních exekucí se svědkyně účastnila spíše ze studijních důvodů, aby mohla do bakalářské práce uvést něco z praxe, jinak soupisy prováděli jiní pracovníci Exekutora a náplní práce svědkyně bylo něco jiného. Konkrétní praxe při provádění soupisů tak svědkyni nebyla známa. Přesto svědkyně uvedla, že se při mobiliárních exekucích pořizovala nějaká fotodokumentace, nevěděla však, zda se někam ukládala či jak s ní bylo dále nakládáno. Ničeho se svědkyni nevybavilo ani po předložení fotografií IMAG0184 – IMAG0210. Svědkyně si nevzpomínala, že by někomu posílala fotografie pořízené při mobiliární exekuci. Po předložení e-mailů založených ve spisu příjmení obec a číslo sp. zn. spisová značka svědkyně uvedla, že zde uvedená podpisová doložka vypadá jako ta, kterou používala u Exekutora. Zda takové e-maily posílala ona, si však svědkyně nevzpomínala, e-mailů posílala tisíce. Zřejmě je však posílala, když jsou z její adresy, ale muselo by se to ověřit v jejím e-mailovém účtu u Exekutora, jsou-li tam e-maily stále uložené. Zda měla svědkyně nějak automaticky v e-mailech přednastavený elektronický podpis, si již nevzpomínala. Základní rozsah pracovních úkolů měla svědkyně daný, ty plnila samostatně, ale plnila též i různé ad hoc úkoly na základě pokynů dalších pracovníků exekutorského úřadu. Takové pokyny jí dával i pan příjmení.

55. Svědek jméno příjmení, který pracuje od října 2013 u Exekutora jako vykonavatel, uvedl, že o provedení soupisu dne 4. 3. 2011 je mu známo pouze to, co je uvedeno v protokolu, v době soupisu u Exekutora ještě nepracoval, v předmětné exekuci, která stále není skončena, je však jako vykonavatel činný. Za jeho přítomnosti proběhla 1x prohlídka a 2x vydávání zajištěných věcí. Pokud jde o prohlídku, ta byla organizována soudem a týkala se věcí sepsaných pod položkou č.

18. Svědek tehdy na pokyn svého nadřízeného anonymizováno příjmení vyzvedl šperkovnici a její obsah z trezoru a předložil je k prohlídce, to bylo poprvé, co předmětné věci viděl. Žádné hodinky mezi nimi nebyly a svědek si nevzpomínal, že by se hodinek někdo domáhal, že by se řešilo, že tam hodinky chybí. Dle svědka, pokud by obsahem sepsané šperkovnice byly hodinky, byly spolu s dalším obsahem šperkovnice uloženy v předmětném trezoru. Svědek si nevzpomínal, že by při prohlídce řekl, že hodinky nemůže přinést, protože se nacházejí v jiné budově. Pokud to ale řekl, tak se hodinky pravděpodobně v té době nacházely v jiné budově. Dále svědek uvedl, že žalobkyně při prohlídce namítala, že nějaké šperky chybí, co konkrétně, si již svědek nevzpomínal. Tyto námitky se při prohlídce nijak neřešily, svědkovi nebylo známo, zda to bylo nějak zachyceno v soudním protokolu. Soudkyně při prohlídce pořizovala fotodokumentaci, svědek pořídil fotografie tabule s rozloženými šperky. Rovněž se dle svědka při prohlídce řešilo, jak mají být jednotlivé šperky počítány, jaký je v tomto směru úzus. Dle praxe svědka, který sám jako vykonavatel provádí mobiliární exekuce, se náušnice počítají jako dva kusy šperků. Stejně tak by měly být počítány řetízek s přívěškem. Po předložení nečíslované specifikace položky č. 18 z listinného spisu Exekutora svědek uvedl, že tuto listinu nikdy neviděl, nevěděl, jak se ocitla ve spisu Exekutora. Již z faktu, že je vyhotovena na počítači, zatímco protokol o soupisu byl vyhotovován na místě ručně, vylučoval, že by nějak souvisela s protokolem o soupisu. Svědek nezažil, že by někdo dodatečně po provedení soupisu vyhotovoval na počítači listinu, která by měla být přílohou protokolu o soupisu. Dále svědek uvedl, že od doby, kdy pracuje u Exekutora, tak je povinnost pořizovat fotodokumentaci z průběhu mobiliární exekuce. Tyto fotografie jsou uloženy přímo ve složce elektronického spisu. Jaká byla praxe před nástupem svědka a zda byla pořízena fotodokumentace při provádění soupisu dne 4. 3. 2011, nebylo svědkovi známo, známy mu nebyly ani fotografie IMAG0184 – IMAG0210. Svědek nikdy nikomu neposkytl fotodokumentaci pořízenou při provádění soupisu a nebylo mu známo, že by tak činil někdo z jeho kolegů u Exekutora. Věci sepsané pod položkou č. 18 byly dle svědka předány žalobkyni, svědek u toho byl osobně přítomen, vlastní předání prováděl anonymizováno příjmení. Se žalobkyní byl u předání její právní zástupce a dva pánové, kdy jeden z nich měl osvědčovat materiál předávaných věcí nebo něco takového. Následně byla volána i policie, když účastníci odmítali exekutorský úřad opustit. Policii volal anonymizováno příjmení, zda ji chtěla volat nebo volala žalobkyně, si svědek nepamatoval. Předávané věci, tj. šperkovnice a její obsah, byly před předáním v trezoru v Exekutorském úřadu, odkud je svědek osobně vyndával (věci zajištěné při mobiliárních exekucích jsou dle svědka dle potřeby ukládány v trezorech nebo dalších prostorách exekutorského úřadu, anebo i v pronajatých skladech, v externím skladu by mohly být uloženy i šperky). Identifikaci šperkovnice zajišťovala exekutorská nálepka, která však nijak nebránila v otevření šperkovnice a přístupu k jejímu obsahu. Je-li něco sepsáno jako soubor movitých věcí, je tento soubor opatřen jednou nálepkou, nikoliv každá část souboru samostatně. Ze strany žalobkyně bylo při předání namítáno poškození jednoho koženého náramku a pak to, že některé věci chybí, které konkrétně, si svědek nevybavoval. Dle svědka nebyly hodinky předmětem předání, ale mluvilo se tam o nich, podrobnosti si svědek nevybavoval. Při předání se sepisovalo potvrzení, to sepisoval anonymizováno příjmení a činil tak až v průběhu úkonu, je to vyplněná šablona. Svědek si nevzpomínal, zda žalobkyně či některá z osob, které přišly s ní, chtěly do potvrzení něco dopisovat a zda jim to bylo umožněno, ani zda při předání byla pořizována fotodokumentace. Fotografie P1040057 - P1040061 svědek nikdy neviděl, na jedné z fotografií však poznal náramek, stran kterého bylo namítáno poškození. Běžná praxe je, že pokud někdo má nějaké námitky, tak je mu umožněno to do potvrzení dopsat, jak se v tomto případě stalo stran poškozené věci. Stran námitek o chybějících věcech bylo žalobkyni dle svědka nabídnuto, ať věci nepřebere a bude se to řešit někdy jindy a někdy jinak. Žalobkyně věci nakonec převzala, jak je z jejího podpisu na potvrzení patrné.

56. Svědek příjmení jméno příjmení, který v letech (asi) 2010 až 2017 pracoval u Exekutora nejprve jako vykonavatel a poté jako exekutorský koncipient a na provádění předmětné exekuce se přímo podílel, uvedl, že soupisu movitých věcí dne 4. 3. 2011 přítomen nebyl, dle protokolu tam byli anonymizováno příjmení, anonymizováno jméno a Exekutor. Svědkovi tak nebylo známo, co konkrétně bylo sepsáno pod položkou č.

18. Věci z této položky viděl až při předávání a tehdy tam žádné hodinky nebyly. Svědek uvedl, že pokud on vyhotovoval nějaký soupis movitých věcí, tak vždy uváděl skutečný počet kusů, tj. u náušnic 2 kusy. Jaká byla praxe kolegů, nevěděl. Rovněž tento svědek vyloučil, že by se v praxi exekutorského úřadu vytvářela po provedení soupisu nějaká podrobnější specifikace sepsaných věcí, vše muselo být uvedeno v protokolu o soupisu. Po předložení nečíslované specifikace položky č. 18 z listinného spisu Exekutora svědek uvedl, že tuto listinu zaslal do spisu s některým ze svých mnoha podání zástupce žalobkyně, konkrétní podání svědek identifikovat nedokázal. Svědek rezolutně odmítl, že by se jednalo o listinu Exekutora a že by to byla součást protokolu o soupisu, taková praxe u Exekutora nebyla. Neměli jediný důvod specifikovat položky blíže, kdokoliv z účastníků řízení navíc mohl kdykoliv do spisu nahlédnout a věci si nechat blíže specifikovat. Dále svědek uvedl, že při jím prováděných mobiliárních exekucích měl snahu pořizovat fotodokumentaci, i když to v té době nebyla ještě zákonná povinnost. Ostatní kolegové postupovali různě. Zda byla pořízena fotodokumentace ze soupisu dne 4. 3. 2011, svědek nevěděl. Pokud by v té době byla pořízena fotodokumentace, nebyla by součástí spisu exekutora, a to ani listinného, ani elektronického, byla by uložena na počítačích mimo exekuční spis, v paralelně vedeném spisu. Fotografie IMAG0184 – IMAG0210 svědek nikdy neviděl, poznal na nich však některé z věcí, které žalobkyni vydával jako součást položky č. 18, např. šperkovnici. Svědek vyloučil, že bylo běžnou praxí poskytovat někomu fotodokumentaci pořízenou při soupisu, navíc prostřednictvím e-mailu. Účastníci mohli nahlédnout do spisu. Dále svědek uvedl, že cenné věci zajištěné při mobiliárních exekucích byly uloženy v trezoru v kanceláři Exekutora, od kterého měl klíče jen Exekutor. Když někdo potřeboval z trezoru něco vyjmout, musel mu Exekutor klíče poskytnout. Do trezoru se věci ukládaly ihned po přivezení do úřadu, nestalo se, že by byly uloženy mimo trezor, po dobu převozu z místa zajištění do sídla exekutorského úřadu však nijak zvlášť zabezpečeny nebyly. V tomto trezoru by byly uloženy i hodinky, pokud by byly při mobiliární exekuci zajištěny. Dále svědek uvedl, že věci z položky č. 18 předával žalobkyni, za exekutorský úřad u toho dále byl vykonavatel pan příjmení. Se žalobkyní přišel její právní zástupce a další lidé, které nedokázali identifikovat, celkem to bylo minimálně 5 osob. Celé se to zvrhlo v nekoordinovanou hádku, když tyto osoby odmítaly odejít. Přítomnost policie svědek popřel, situaci se snažili zvládnout sami, nevolala ji ani žalobkyně, následně si nevzpomínal, zda přeci jen nebyla volána. Důvodem hádky bylo dle svědka to, že ke každé položce byly nějaké námitky, že je to poškozené, nebo něco chybí atd. Vše je to popsáno v protokolu, kam měli možnost své námitky uvést a který dle svědka podepsal i zástupce žalobkyně. Co konkrétně měla žalobkyně namítat, že chybí, svědek neuvedl, k předchozímu však upřesnil, že předávání nebyl přítomen celou dobu a byl jako tehdy koncipient přivolán, až když to pan příjmení přestal zvládat. Standardně předání provádí sám vykonavatel a není důvod, aby u toho byl Exekutor nebo jiný právník. Pokud jde o hodinky, ty byly dle svědka zmiňovány v mnoha podáních zástupce žalobkyně, z protokolu o soupisu však nijak nevyplývá, že by měly být součástí položky č.

18. Nebylo běžnou praxí, aby se hodinky sepisovaly jako šperky, pokud byly nějaké sepisovány, dělo se tak samostatně jako např. u položky č. 17 předmětného soupisu. Do předmětné černé šperkovnice by se navíc dle svědka hodinky ani nevešly. Pokud jde o potvrzení o předání, to vyhotovoval svědek nebo pan příjmení a jistě bylo jako formulářové připraveno předem. Na místě se již doplňoval jen ručně psaný text, který vepsala žalobkyně nebo její zástupce. Svědek popřel, že by žalobkyni bylo řečeno, že jí žádné věci nevydají, pokud potvrzení nepodepíše. Všechny své výhrady měla možnost do potvrzení uvést, v ničem jí nebylo bráněno. Svědek si nevybavoval, že by se při předání pořizovala fotodokumentace, ze strany exekutorského úřadu určitě nikoliv. Fotografie P1040057 - P1040061 svědek nikdy neviděl a nedokázal potvrdit, že jsou na nich zachycené předávané věci.

57. Svědek příjmení jméno příjmení, Exekutor, jen na základě obsahu protokolu uvedl, že byl při mobiliární exekuci dne 4. 3. 2011 přítomen, na detaily si nepamatoval. Co bylo obsahem položky č. 18 si svědek nepamatoval, sám fyzicky soupis neprováděl, jen obecně uvedl, že pokud by obsahem šperkovnice byly hodinky, měly by být sepsány jako hodinky, nikoliv jako šperky. Jak byly v tomto případě počítány šperky, zejména náušnice, svědek nevěděl. Vykonavatelé neměli nějaký pokyn, jak šperky počítat, obecně se ale snažili sepisovat skutečný počet kusů, i když by se mělo jednat o párové šperky. Po předložení nečíslované specifikace položky č. 18 z listinného spisu Exekutora svědek uvedl, že ji nezná, odhadl však, že ji mohl vyhotovit kolega, který danou věc vyřizoval, jako podrobnější specifikaci sepsané položky, možná z důvodu nějakého podání účastníka, kontrolní činnosti, z důvodu skladování atp. Je to pracovní pomůcka, která se určitě nedělala na místě soupisu a není součástí protokolu o soupisu, který jinak odpovídá standardu roku 2011, jako pomůcka se ani nezakládá do exekutorského spisu. Vyhotovování takovéto pracovní pomůcky nebylo standardním úkonem, ale ani kancelářský řád ji nevylučuje. Slouží pro pověřeného pracovníka, aby se ve spisu, soupisu zorientoval. Svědek sám si takovéto pomůcky též vyhotovoval, napsalo se to obyčejně ve anonymizováno, nebylo to nijak označené. Jak vypadá tato listina, se to běžně v roce 2011 dělalo, jako rozpis souhrnně sepsané položky. Zda se při soupisu pořizovala fotodokumentace, si svědek nevybavoval, pokud by byla pořízena, tak by nebyla součástí exekutorského spisu. Byla by uložena na datovém nosiči na spisovně exekutorského úřadu. Po předložení fotografií IMAG0184 – IMAG0210 si svědek nevybavoval, že by je někdy viděl, uvedl, že stylem odpovídají fotografiím pořizovaným při soupisech. Svědek nevěděl, zda byla nějaká fotodokumentace týkající se předmětné exekuce někomu zasílána, vyloučit se to však nedá, záleželo vždy na konkrétním pracovníkovi, který měl provádění exekuce na starost. Pro e-maily nebyla nastavená žádná jednotná forma, svědkem byly pouze vydány pokyny, co by mělo být v e-mailech uvedeno o odesílatelích, doména byla webová adresa“ nebo webová adresa“. Po předložení e-mailů, kterými měly být zasílány z exekutorského úřadu fotografie, svědek uvedl, že jejich podoba odpovídá jeho pokynům, pravděpodobně se jedná o e-maily jeho exekutorského úřadu, které zasílala kolegyně příjmení. Takováto obyčejná e-mailová komunikace, která se nezakládá do spisů, se nearchivuje, maže. Po odchodu kolegyně příjmení z úřadu byl smazán celý její profil, včetně všech zpráv. Co se konkrétně dělo s věcmi sepsanými pod položkou č. 18 po jejich zajištění, svědek nevěděl, jen obecně uvedl, že je zřejmě anonymizováno příjmení, který je sepsal, dovezl do exekutorského úřadu, kde byly zaevidovány a uloženy do trezoru. Takové byly obecné pokyny pro vykonavatele. Trezor je v kanceláři ředitele exekutorského úřadu, který jediný do něj má přístup. Svědek si přístupový kód nepamatuje a nikdy v trezoru nebyl. Z trezoru by věci vyndával zase ředitel úřadu. Trezorů měli více, trezor na cennosti ale měli vždy jen jeden. Do trezoru by byly uloženy i hodinky, do skladu movitých věcí, kterých má úřad více, se takové věci nedávají. Dále svědek uvedl, že předání věcí žalobkyni přítomen nebyl, i když byl v úřadu, pouze zaznamenal zvýšený verbální projev zúčastněných. Od kolegy anonymizováno příjmení pak pouze ví, že tam byla nějaká nespokojenost a že žalobkyně byla upozorněna, ať si věci převezme, nebo budou připraveny na předání na jiný termín. O předání věcí se sepisuje protokol, který bývá připraven předem. Pro sepis nějakých výhrad k vraceným věcem není většinou prostor, spíše se příjemce vyzve, aby to uplatnil samostatným podáním, ale nelze vyloučit ani sepis námitek přímo do protokolu. Do protokolu se sepisují konkrétní námitky vůči vraceným věcem, pokud by byly při předání vzneseny, byly by do protokolu uvedeny. Mohl by je tam zapsat pracovník exekutorského úřadu, nebo i sám namítající, záleží na situaci. Pokud by žalobkyně při předávání věcí tvrdila, že nějaké věci chybí, tak by bylo předávání přerušeno a byl stanoven nový termín předání za přítomnosti svědka poté, co by věc prošetřil. Pokud by žalobkyně tvrdila, že některé věci chybí, tak by jí věci nebyly vydány a v protokolu uvedeno pouze to, že jeden náramek je přetržený. Obsah protokolu o předání svědčí o tom, že věci byly předány v pořádku. K tvrzeným rozdílům ve věcech v předložených fotodokumentacích se svědek nedokázal vyjádřit, ani potvrdit autentičnost fotodokumentací. K tomu by se mohli vyjádřit jen osoby, které věci sepisovaly a vydávaly, tj. anonymizováno příjmení a anonymizováno příjmení, svědek ty věci nikdy neviděl. Obecně jen uvedl, že se nikdy nestalo, že by se nějaké sepsané věci ztratily. Naopak jim v úřadu věci přebývají.

58. Svědek jméno příjmení anonymizováno, starší syn žalobkyně, při své první výpovědi uvedl, že v době provádění soupisu dne 4. 3. 2011 nebyl doma, doma byla žalobkyně sama. Svědek uvedl, že do šperkovnice si žalobkyně dávala řetízky, náramky, prstýnky i hodinky, konkrétně však obsah šperkovnice popsat nedokázal. Žalobkyně měla určitě hodinky anonymizováno, ty dostala k narození svědka nebo jeho bratra, dále anonymizována dvě slova. Hodinky měli i svědek a jeho bratr. Dle svědka byly při exekuci odneseny snad všechny šperky a asi i hodinky, protože je žalobkyně už nenosila. Odneseny byly i svědkovy hodinky, dvoje anonymizováno (jedny digitální z edice příjmení anonymizováno příjmení). Po předložení fotografie IMAG0205 svědek hodinky identifikoval jako hodinky žalobkyně. Po předložení fotografií IMAG0184 – IMAG0210 a protokolu o soupisu svědek identifikoval na fotografii IMAG0184 hodinky anonymizováno, které patřily žalobkyni a v protokolu jsou pod položkou č. 17, na fotografii IMAG0208 své hodinky z edice příjmení příjmení příjmení, které jsou v protokolu pod položkou č. 20, a na fotografiích IMAG0209 a IMAG0210 hodinky příjmení, které nosili s bratrem a jsou v protokolu pod položkami č. 21 a 22. Dále svědek uvedl, že několik dní po provedení soupisu šel s otcem, tj. povinným, na exekutorský úřad a chtěli poskytnout nějakou dokumentaci z toho, co bylo sepsáno. Mluvili tam s paní příjmení a pak s nějakým pánem, snad panem jméno, a bylo jim slíbeno, že jim fotografie pošlou. Pak za několik dní přišly fotografie na svědkův e-mail email Tyto e-maily má svědek stále uložené v notebooku a v nezměněném stavu je předal zdejšímu soudu. Dále svědek popisoval jednání na exekutorském úřadu za přítomnosti soudkyně. Byli tam svědek, jeho bratr, žalobkyně a její právní zástupce a jeden pracovník exekutorského úřadu, který jim věci předkládal. Ten do jednání pořád zasahoval, měl nemístné poznámky a soudkyně ho musela několikrát napomínat. Vznikly tam problémy, když žalobkyně a její právní zástupce namítali, že věci nejsou všechny, že tam něco chybí. Měly chybět nějaké náušnice a neměly sedět počty, další si již svědek nevybavoval. Hodinky předloženy nebyly, a když se jich zástupce žalobkyně domáhal, bylo tím pracovníkem exekutorského úřadu řečeno, že jsou v jiném trezoru a že by pro ně někdo musel dojet. Byla tam též nějaká diskuse stran počítání šperků, ale detaily si svědek nepamatoval.

59. Svědek jméno příjmení, známý žalobkyně, uvedl, že se spolu se žalobkyní a jejím právním zástupcem dostavili na exekutorský úřad, kde si měla žalobkyně převzít šperky. Šel tam s nimi ještě svědkův známý – zlatník, pan příjmení, který měl ověřit pravost vracených šperků, aby to nebyly falzifikáty. Zpočátku probíhalo vše v klidu, pustili je dovnitř, přinesli šperkovnici. Žalobkyně měla nějaký seznam věcí, které měly být vráceny, a začala namítat, že tam nějaké věci chybí. Mělo chybět asi 7 nebo 8 kusů, byly to nějaké dámské šperky, nějaké náušnice nebo řetízky, náramky, blíže je svědek nedokázal popsat, a asi troje hodinky, mluvilo se o hodinkách anonymizováno a anonymizováno, to si svědek zapamatoval. Oni to popírali, že by něco chybělo, začali se k nim chovat dost arogantně, nechtěli se nimi vůbec bavit a řekli, ať si žalobkyně věci vezme, nebo je nechá ležet a jde. To pro ně bylo neakceptovatelné, protože se báli, že by tam příště už nemuselo být nic. Vznikla tam i nějaká diskuse, jak mají být šperky počítány, jestli náušnice jako jeden šperk nebo dva. Žalobkyně chtěla přivolat Exekutora, to pracovníci úřadu odmítli, že není přítomen, přitom ho tam viděli procházet. Nakonec se to celé vyhrotilo, pracovníci úřadu chtěli, aby svědek s panem příjmení odešli, což odmítli, a zavolali i policii, když pojali podezření, že svědek je bývalý manžel žalobkyně, a chtěli ho legitimovat. Policisté svědka legitimovali, ale více se úkonu účastnit nechtěli, nechtěli vystupovat jako žádní svědci. Pracovníci exekutorského úřadu odmítli cokoliv sepsat, odmítli sepsat seznam vracených věcí, jak navrhoval zástupce žalobkyně. Tento seznam tedy až následně sepsal zástupce žalobkyně a všichni čtyři jej podepsali. Zástupce žalobkyně pořizoval fotodokumentaci vracených věcí. Po předložení fotografií P1040057 - P1040061 svědek potvrdil, že se jedná o fotografie z předávání. Svědek si nevybavoval, že by se při předání něco sepisovalo a že by tam žalobkyně něco podepisovala. Po předložení potvrzení o vydání movitých věcí svědek uvedl, že tuto listinu nikdy neviděl, a pochyboval, že by žalobkyně něco takového podepsala, když si všechny věci neodnesla. Žalobkyně tam mluvila o nějakých e-mailech, které má v nějakém počítači, a že tam mělo být nafoceno, co jim z bytu odnesli, nějaký soupis těch hodinek a všech šperků. Pokud jde o šperky, které byly předány, tak ty pan příjmení ověřil, materiál, kameny, a byly v pořádku.

60. Svědek příjmení příjmení uvedl, že k předání šperků na exekutorském úřadu jej přizval jeho známý anonymizováno. příjmení, žalobkyni a jejího právního zástupce viděl prvně v životě až tam na místě. Svědek, který je vyučený zlatník a v oboru 20 let pracoval, měl ověřit pravost předávaných šperků. To učinil, byly tam šperky s menšími i většími brilianty, některé byly zlaté, některé stříbrné. Dění na exekutorském úřadu pak svědek popsal obdobně jako svědek příjmení s tím, že jeho se věc netýkala, byl tam spíš jako nezávislý pozorovatel a moc do dění nezasahoval. Uvedl, že tam vznikla diskuse stran počítání šperků, dle svědka se mají náušnice počítat každá zvlášť, tj. jako dva kusy. Rovněž tento svědek potvrdil, že fotografie P1040057 - P1040061 pocházejí z předávání na exekutorském úřadu, fotografie pořizoval zástupce žalobkyně. Na fotografii P1040061 jsou svědkovy ruce.

61. Žalobkyně ve své první účastnické výpovědi uvedla, že byla přítomna soupisu movitých věcí dne 4. 3. 2011, na protokolu je její podpis. Z exekutorského úřadu tam byly čtyři osoby, včetně Exekutora. Krátce byla přítomna i policie, kterou zavolala žalobkyně, když měla pochybnosti, že se jedná o pracovníky exekutorského úřadu a že mají právo jí vstoupit do bytu, ale po prověření dokladů se soupisu dále neúčastnila. Položka č. 18 představuje šperkovnici, ve které měla žalobkyně své šperky a hodinky. Žalobkyně výslovně potvrdila, že ve šperkovnici byly hodinky anonymizována dvě slova a anonymizováno. Byly tam i hodinky anonymizováno, které byly ze žalobkyni neznámého důvodu sepsány samostatně pod položkou č.

17. Další hodinky uvedené v protokolu patřily synům a tyto nebyly uložené ve šperkovnici. Zda a jak se šperky při soupisu počítaly, žalobkyně nevěděla, šperkovnici si vzal pracovník Exekutora, který zde v řízení vypovídal jako svědek, a věci sepisoval a fotil. Jiný soupis, než je uvedený v protokolu, se neprováděl a žalobkyně se toho ani nedomáhala, stejně jako nevznášela vůči postupu žádné námitky. Věřila, že pracovníci Exekutora vědí, co mají dělat, a byla to pro ni velmi stresující situace, neměla s exekucí žádné zkušenosti. Namítala pouze, že šperky jsou její a nemají s manželem nic společného, ale Exekutora to nezajímalo. Po předložení nečíslované specifikace položky č. 18 z listinného spisu Exekutora žalobkyně uvedla, že tuto nikdy neviděla, neví, kdo ji vyhotovil, soupis ale asi odpovídá obsahu šperkovnice. Při soupisu pořizoval pracovník Exekutora fotodokumentaci, kterou pak poslali synovi na e-mail. Žalobkyně potvrdila, že se jedná o fotografie IMAG0184 – IMAG0210. Jsou na nich i hodinky anonymizováno, které byly ve šperkovnici a byly sepsány pod položkou č. 17, a hodinky synů, které ve šperkovnici nebyly. Vše, co je na fotografiích zachyceno, bylo při soupisu odvezeno. Pokud jde o úkon, který se za účasti soudkyně konal dne 4. 11. 2014 v prostorách exekutorského úřadu, žalobkyně uvedla, že zde se svým právním zástupcem namítala, že chybí hodinky a některé šperky, ale pan příjmení říkal, že to je vše v jiném trezoru a že by pro to musel někdo dojet. Když na tom trvali, takto vyznělo do ztracena. Dožadovali se i provedení soupisu toho, co chybí, ale nebylo na to reflektováno. Zda to bylo uvedeno do soudního protokolu, žalobkyně nevěděla. Vznikly tam i dohady stran počítání šperků, zda náušnice jsou dva kusy či jeden. Paní soudkyně nakonec řekla, že věří, že to mají v jiném trezoru, a že se mají domluvit. Uvěřila tomu i žalobkyně a doufala, že jí chybějící šperky budou vydány v některém z jiných řízení, která kvůli exekuci vedla, ale slehla se po nich zem. Průběh předávání šperků dne 22. 4. 2016 žalobkyně popsala obdobně jako svědkové příjmení a anonymizováno s tím, že u toho byl pan příjmení a později i pan příjmení, Exekutora odmítli přivolat, i když v úřadu byl. Žalobkyně a její právní zástupce na místě namítali, že chybí věci, kterých se týká toto řízení, a požadovali provedení soupisu věcí, které jsou vraceny, to však pracovníci exekutorského úřadu odmítli, stejně jako odmítali samotnou skutečnost, že by něco chybělo. Odmítli případně i podepsat soupis, který by si vytvořili sami. Dovolili jim jen vracené věci v rychlosti nafotit, jedná se o předložené fotografie P1040057 - P1040061, které pořídil právní zástupce žalobkyně. Řekli jim, ať si věci vezmou a odejdou, nebo si domluví jiný termín předání. Po předložení potvrzení o vydání movitých věcí žalobkyně potvrdila, že je podepsala. Jedná se o listinu vyhotovenou předem pracovníky Exekutora, ručně dopisovanou poznámku o přetrženém náramku psala žalobkyně. Listinu žalobkyně podepsala, když pracovníci Exekutora odmítali cokoliv jiného sepisovat či podepisovat a řekli jí, ať listinu podepíše a věci si vezme, anebo přijde příště. Žalobkyně se obávala, že příště by tam mohly chybět další věci, anebo by mohly být např. vyměněné kameny, když stran těch stávajících pan příjmení potvrdil, že se jedná o brilianty. Proč, když měla možnost doplnit poznámku o přetrženém náramku, nedoplnila i údaje o chybějících věcech, žalobkyně vysvětlit nedokázala. Řekli, že stejně nic podepisovat nebudou, takže bylo úplně jedno, jestli by tam něco dopsala nebo nedopsala. K nemajetkové újmě žalobkyně uvedla, že k celé věci přišla jak slepá k houslím. Jediné, co udělala špatně, je, že si vzala člověka, ze kterého se stal podvodník. Pak je navštívil exekutor a vystěhoval jim půlku bytu, včetně jejích dámských šperků. Pochopí to ještě u věcí kluků a jejich hodinek, že je vzali, ty byly pánské, ale šperky byly dámské. Nechápe, že když přijde exekutor, zabaví její šperky a někdo je prostě ukradne, tak se nemůže ničeho domoci. Musí se účastnit soudů, platit soudní poplatky, advokáta. Její právní zástupce psal na stát. instituce, na anonymizována dvě slova a neví, kam ještě, a všude řekli, že Exekutor postupoval v pořádku a že si to žalobkyně vymýšlí, že to ukradla ona. Policie jí řekla, že nikoho nechytili za ruku, pachatel je neznámý. Tady jsou ale jasné důkazy. Kdyby jí ukradli jenom náramek nebo prstýnek, tak nad tím mávne rukou a za celé to martýrium jí to nestojí. Ale tohle jsou drahé věci. Je tam i zásnubní prsten, který byl dědictvím, byl po babičce tchýně, jsou tam hodinky, které dostala za porod syna. Jsou to prostě citové věci a žalobkyně neví, proč by se měl nějaký darebák na jejím neštěstí obohatit, protože ona není dlužník. Od započetí exekuce a na ni navazujících řízení se žalobkyni zhoršil zdravotní stav. Má sníženou imunitu, je neustále nemocná, má neustále alergické rýmy, zápal plic atd. Zhoršila se jí anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. Je to všechno od psychiky, od nervů. Od začátku exekuce žije v neustálém napětí, každé jednání u soudu je pro ni psychicky náročné. S psychickými problémy se ale nikde neléčila, neabsolvovala žádné psychologické či psychiatrické vyšetření, nemůže si dovolit brát léky, musí chodit do práce. Už chce, aby to skončilo, chce mít klid, je psychicky na dně, trvá to všechno strašně dlouho. Nic neprovedla, chce jen, aby jí vrátili věci, které odnesli a které pro ni mají citovou vazbu, anebo aby dostala nějaké odškodnění. Pořád doufala, že se to nějak vyřeší a věci se někde objeví, a vůbec nechápala, jak se něco takového může stát. Měla k těm věcem vztah. Jsou to i věci, které dostala od tchýně s tím, že jednou budou kluků, dneska nebudou mít nic. Byly tam některé rodinné šperky, např. jedny z hodinek byly po tchánovi. Žalobkyni to mrzelo a trápilo a nedovedla si představit, že se dostane do situace, kdy bude běhat po soudech a dokazovat svojí nevinnu, když nic neudělala. Neví, co si o tom má myslet a jak potom má stát ji nebo její děti ochránit, když to takhle funguje. Už nemá ve státní orgány důvěru.

62. Svědek jméno příjmení, mladší syn žalobkyně, uvedl, že prstýnek na fotografii IMAG0189 byl dědictví po babičce z otcovy strany, která ho předala žalobkyni, a měli ho dostat svědek nebo bratr jako zásnubní pro budoucí manželku, záleželo by na tom, kdo by si první našel manželku. Bavili se o tom se žalobkyní po smrti babičky, která zemřela v září 2012. Kamínek byl dle svědka červený a vlastní prsten byl ze žlutého kovu, určitě nebyl stříbrné barvy. Dle svědka byl prstýnek ze zlata a tomu odpovídala i hodnota kamene, nedávalo by smysl, aby se prsten v rodině dědil po několik generací, kdyby neměl žádnou hodnotu. Kdy jej měla žalobkyně naposledy na sobě, svědek nevěděl, prstýnek byl ale trochu starožitný a nebyl určený k běžnému nošení. K náušnicím na fotografii IMAG0204 (spodní řada druhé zleva) si svědek vzpomínal, že žalobkyně takové nosila, z jakého byly materiálu či od jakého výrobce, svědek nevěděl, byly však stříbrné barvy, takto mohlo být i bílé zlato, nebyly zlaté barvy. K náušnicím na stejné fotografii ve spodní řadě třetí zleva nedokázal svědek uvést ničeho konkrétnějšího, pouze obecně uvedl, že žalobkyně nosila spíše bílé zlato nebo šperky stříbrnější barvy, což mohl být i případ těchto náušnic. Stran náramku na fotografii IMAG0205 si svědek vzpomínal, že jej žalobkyně nosila, kov byl stříbrný, srdíčka černá, nic bližšího k tomu nevěděl. K řetízku na fotografii IMAG0206 (sedmý šperk zleva) svědek uvedl, že tento odpovídá stylu řetízků, které žalobkyně nosila, tj. tenké řetízky, nic bližšího k němu ale nevěděl. Svědkovi byly v rámci výpovědi předloženy fotografie IMAG0189, IMAG0204-IMAG0206 v černobílém provedení. Dále svědek uvedl, že šperky měla žalobkyně uloženy v černé šperkovnici ve skříni u sebe v ložnici. Zda dotazované šperky má žalobkyně i v současnosti, svědek nedokázal říci, toto nezkoumal. Pamatoval si však, že je žalobkyně v minulosti nosila.

63. Svědek jméno příjmení anonymizováno při svém doplňujícím výslechu uvedl, že prsten na fotografii IMAG0189 je jeden ze starožitných po babičce z otcovy strany, dědil se po generace a měli ho dostat s bratrem pro budoucí manželky. Byl to starožitný prsten, tak svědek předpokládal, že se jednalo o zlato a nějaký drahý kámen, možná diamant. Na to svědek usuzoval i z toho, jaké měli babička, resp. prarodiče finance, jaké dávali dary. Žalobkyně od nich dostávala šperky, drahé hodinky, svědek s bratrem dostávali od malička hodnotné dary k narozeninám, k Vánocům, např. hodinky, hry na PlayStation, drahé oblečení atp., proto i tento prsten měl dle svědka nějakou hodnotu, resp. všechny šperky, které od nich žalobkyně dostala, byly z nějakých drahých kovů. Svědek neviděl důvod, aby prarodiče dávali drahé hodinky a vedle toho kupovali bižuterii. K náušnicím na fotografii IMAG0204 (spodní řada druhé zleva), svědek uvedl, že byly lemované, že to byla taková trojsada lemovaných náušnic, které šly do sebe, takové 3 kruhy zasazené do sebe, prolínaly se. Dle svědka byly z bílého zlata, resp. byly světlé barvy. Kde a kdy si je žalobkyně pořídila, svědek nevěděl, ale šperky dostávala převážně od babičky a od dědy, kteří byli při penězích. Náušnice na stejné fotografii ve spodní řadě třetí zleva si svědek konkrétně nevybavoval, přišly mu spíš jak kroužky na klíče, vybavoval si spíše ostatní náušnice zachycené na předmětné fotografii, které patřily žalobkyni a nosila je. Zřejmě tak žalobkyni patřily i tyto. Náramek na fotografii IMAG0205 si svědek vybavoval, žalobkyně ho nosila. Kov byl podle svědka světlý, srdíčka černá, ale jaký to byl materiál a kde si žalobkyně náramek pořídila, nevěděl. Zopakoval jen, že 90 % toho žalobkyně dostávala od prarodičů. K řetízku na fotografii IMAG0206 (sedmý šperk zleva) si svědek nic konkrétního nevybavil, vypadá jako jeden z mnoha řetízků, které žalobkyně měla. Všechny řetízky na fotografii jsou si hodně podobné. Zda zde prezentované šperky žalobkyně stále nosí, svědek nevěděl, už s ní 10 let nebydlí. Svědkovi byly v rámci výpovědi předloženy fotografie IMAG0189, IMAG0204-IMAG0206 v černobílém provedení a následně promítnuty barevně na monitoru počítače.

64. Žalobkyně ve své doplňující účastnické výpovědi uvedla, že prstýnek na fotografii IMAG0189 je z bílého zlata a je na něm bílý briliant. Prstýnek dostala od své tchýně někdy v letech 2006 2008 a byl z dědictví po její babičce. Tchýně prstýnek nosila a říkala, že bude pro vnučku, resp. když měla dva vnuky, tak pro dceru nebo manželku jednoho z nich. Byl to rodinný prstýnek, vypadal starožitně. Žalobkyně ho nosila výjimečně, spíš jen, aby udělala tchýni radost, byl opotřebovaný, obnošený. Jednou, když se šly projít, tak jí ho tchýně nechala u zlatníka vyčistit. Zlatník jim řekl, že je prstýnek zlatý (byly na něm i 3 puncy) a že kámen je briliant. Neřekl jim jen, kolik má kámen karátů, neboť na to by se musel kámen vyndat a poslat na speciální posouzení, certifikaci. K náušnicím na fotografii IMAG0204 (spodní řada druhé zleva) žalobkyně uvedla, že je dostala od tchýně k 30. nebo 31. narozeninám. Byly to náušnice anonymizováno a byly ze třech propletených kruhů z bílého, červeného a žlutého zlata. Žalobkyně je dostala v červenozlaté krabičce anonymizováno, kterou už asi nemá. Certifikáty měla tchýně schované doma a možná je dnes má bývalý manžel, který tchýni vystěhoval někam do bytu a prodal její dům. Druhé náušnice na stejné fotografii (spodní řada třetí zleva) byly ze žlutého zlata. To žalobkyně ví, protože na nich byl punc. Žalobkyně je dostala od matky možná ještě před rokem 2000. Byly to normální kroužky, takový nepodstatný šperk, jakých se prodávají mraky. K náramku na fotografii IMAG0205 žalobkyně uvedla, že jej dostala od tchýně k Vánocům někdy v letech 2005 2008. Podle žalobkyně byl náramek zlatý, neboť jej dostala v krabičce, v jaké se dávají zlaté šperky, a nikoliv bižuterie, a dle jejího mínění byl na náramku punc, a to na konci, na očku zámečku. Ani tuto krabičku již žalobkyně nemá. Černá srdíčka byla z kamene, celý náramek byl dost těžký. Hodinky jméno na stejné fotografii první zleva si koupila žalobkyně sama kolem roku 2000 v obchodě anonymizováno v pasáži ulice anonymizováno v obec anonymizována dvě slova, stály kolem 2 tis. Kč. Dnes mají hodnotu 4 tis. Kč, je to docela sběratelská záležitost. Úplně stejné žalobkyně našla na internetu a stojí 4 tis. Kč. Hodinky jméno na stejné fotografii druhé zleva měly modrý ciferník ze zlata, zlatý číselník, a dostala je od tchýně a tchána za narození syna jméno. Bývalý manžel, tj. povinný, měl stejné v pánské variantě. Hodinky jméno příjmení na stejné fotografii třetí zleva jsou něco mezi dámskými a pánskými a koupil si je tchán nějak krátce před tím, než zemřel, což bylo v roce 1999. Tchýně je pak dala žalobkyni, žalobkyně si u nich nechávala zkrátit náramek. Řetízek na fotografii IMAG0206 (sedmý šperk zleva) byl ze žlutého zlata a žalobkyně jej dostala od otce k 18. narozeninám. Dále žalobkyně uvedla, že měla dvě šperkovnice. Jednu černou, ve které byly zde projednávané šperky a kterou Exekutor odvezl, a druhou mahagonovou, ve které byly další šperky. Ta stále ve skříni hned za tou černou, ale Exekutor si ji nevšiml a tuto neodvezl. 65. celé jméno znalkyně, znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací drahých kovů, kamenů a šperků a obor drahé kovy a kameny, ve svém posudku ze dne 17. 2. 2020 včetně doplňku ze dne 20. 8. 2020 uvedla, že šperky a hodinky nedostala k fyzickému prozkoumání, proto je posuzovala podle popisu, fotografií a ilustračních fotografií uvedených ve spise. Tato dokumentace jí pro identifikaci předmětů připadá dostatečná. Velkou pomocí jsou vyjádření zástupců firem anonymizováno a anonymizováno k pořizovacím cenám daných typů hodinek. Některé šperky jsou vedle vlastní fotografie zdokumentovány fotografiemi z internetu, kde jsou vyfoceny stejné nebo podobné šperky i s cenami. Pro výpočet celkové ceny šperku vzala v úvahu cenu materiálu, tj. cenu kovu, ze kterého je šperk vyroben, cenu kamenů, které jsou ve šperku osazeny, a dále pak kvalitu návrhu a kvalitu řemeslného provedení šperku samotného. U starožitných šperků je nutné počítat i s cenou historickou a cenou sběratelskou. Značnou roli při případném prodeji, a tím zhodnocení šperků, hraje stav zachovalosti šperků, míra jejich opotřebení, respektive poškození. U šperků, u kterých není možné při fyzickém ohledání zdokumentovat materiál (ryzost zlata např.) musí vycházet z tuzemských standardů při výrobě šperků, tzn., že předpokládá nejběžnější ryzosti a provedení. Nejběžnější ryzostí zlata u tuzemských šperků je ryzost 585/1000, tedy 14 karátů, u značkových šperků zahraniční produkce, jako např. anonymizováno, se jedná převážně o zlato ryzosti 750/1000, tedy 18 karátů. Ryzost zlata, kvalita provedení a kvalita materiálu u výrobků firmy anonymizováno je dána standardy výrobce. Konečnou obvyklou cenu šperků a hodinek znalkyně zjišťuje porovnáváním cen obdobných šperků a hodinek (v obdobném stavu zachovalosti) v obchodech se starožitnostmi, respektive s nabídkami na aukčním trhu nebo na trhu s použitým zbožím na internetu. V případě, že se jedná o výjimečné šperky a hodinky značek jako je anonymizováno a anonymizováno, je situace poněkud složitější. V Česku dosud neexistuje standardní trh na opětovný prodej zboží těchto značek. Jednotlivé předměty se na trhu vyskytují sporadicky, stanovování konečné ceny tohoto použitého zboží nemá jasná pravidla. V lednu 2020, kdy konzultovala se starožitníky předmětné šperky a hodinky, znalkyně nenašla na prodejnách tyto konkrétní modely žádné. Uvedené modely anonymizováno i anonymizováno však patří k nejoblíbenějším a na druhotném trhu se vyskytují. Znalkyní oslovení obchodníci tyto modely znali a měli představu o jejich prodejních cenách. Uvedené ceny jsou jakýmsi průměrem, vzešlým z diskusí znalkyně s obchodníky a jejích letitých zkušeností z trhu s tímto zbožím. Na základě těchto východisek pak znalkyně určila: 1. zásnubní prsten s briliantem Tento prsten je zdokumentován velmi nejasnou fotografií. Znalkyně předpokládá zlato standardní ryzosti 585/1000 a dle uvedené pořizovací ceny diamant vyšší, nadprůměrné kvality. Časovou obvyklou cenu tohoto prstenu tak odhadla na 75 000 Kč. 2. náušnice anonymizováno Dle fotografie se pravděpodobně jedná o kreole z trojbarevného zlata ryzosti 750/1000, z kolekce„ anonymizováno“. Znalkyně předpokládá, že náušnice byly používány, a tudíž mohou vykazovat stopy opotřebení. Časovou obvyklou cenu těchto náušnic tak odhadla na 50 000 Kč. 3. náušnice – zlaté kruhy Dle fotografie se pravděpodobně jedná o duté zlato standardní ryzosti 585/1000. Znalkyně předpokládá, že náušnice byly používány, a tudíž mohou vykazovat stopy opotřebení. Časovou obvyklou cenu těchto náušnic tak odhadla na 4 000 Kč. 4. náramkové hodinky anonymizováno Jedná se o hodinky anonymizováno model anonymizováno, velikost podle fotografie pravděpodobně„ Unisex“, hodinky s tmavým číselníkem a celokovovým náramkem. Znalkyně předpokládá, že hodinky byly používány, a tudíž mohou vykazovat stopy opotřebení. Časovou obvyklou cenu těchto hodinek tak odhadla na 100 000 Kč. 5. náramkové hodinky anonymizováno Jedná se o dámské hodinky anonymizováno s tmavým číselníkem a celokovovým náramkem. Znalkyně předpokládá, že hodinky byly používány, a tudíž mohou vykazovat stopy opotřebení. Časovou obvyklou cenu těchto hodinek tak odhadla na 150 000 Kč. 6. náramkové hodinky anonymizováno Jedná se o náramkové hodinky anonymizováno. Znalkyně předpokládá, že hodinky byly používány, a tudíž mohou vykazovat stopy opotřebení. Časovou obvyklou cenu těchto hodinek tak odhadla na 3 000 Kč. 7. zlatý náramek Jedná se o zlatý náramek s vloženými ozdobnými články ve tvaru srdíček, řezaných pravděpodobně z nějakého barevného drahého kamene. Znalkyně předpokládá, že náramek byl používán, a tudíž může vykazovat stopy opotřebení. Časovou obvyklou cenu tohoto náramku tak odhadla na 10 000 Kč. 8. zlatý řetízek Jedná se o zlatý řetízek. Znalkyně předpokládá, že náramek (zřejmě myšleno řetízek) byl používán, a tudíž může vykazovat stopy opotřebení. Časovou obvyklou cenu tohoto řetízku tak odhadla na 8 000 Kč. Celkově tak znalkyně stanovila obvyklou cena uvedených šperků a hodinek ke dni 22. 4. 2016 na částku 400 000 Kč.

66. Při následných výsleších znalkyně uvedla, že 30 let pracuje v obchodě se šperky, hodinkami, novými, starožitnými, současnými. Prvních 8-9 let pracovala jako OSVČ, kdy měla vlastní obchod s klenoty a hodinkami, posledních 20 let pracuje jako expert v daném oboru pro aukční dům anonymizováno. V posudku zmíněné konzultace proběhly formou přátelských rozhovorů, žádný výstup, záznam z toho znalkyně nemá. Oslovila asi 4 obchodníky, dva prodávají podobné zboží, dva nikoli, nesetkali se s tím, nebo to nepřijímají. S kým konzultovala ten který šperk či hodinky, si znalkyně přesně nevzpomínala, uvedla starožitnosti anonymizováno, starožitnosti anonymizováno, starožitnosti anonymizována dvě slova. Jména konkrétních lidí uvádět nechtěla, ale mluvila s majiteli obchodů. Žádné takové hodinky tam aktuálně neměli, nebylo co vyfotografovat. Dívala se i po internetu na prodej opotřebeného zboží, i v zahraničí, dívala se do výloh a vitrín obchodů v centru obec, kde se pohybuje, v anonymizováno ulici, ve anonymizováno, ve anonymizováno, v anonymizováno, v anonymizováno ulici, dále v část obce, na část obce. Takové sledování provádí ve své činnosti pořád. Znalkyně sama takovéto šperky a hodinky prodává a z uvedené praxe má zkušenosti a know-how pro zjišťování cen takovéhoto zboží. Zde navíc bylo úkolem určit ceny roku 2016, takže znalkyně musela vycházet ze své úvahy, z porovnávání svých zkušeností s tím, co jí řeknou ostatní. Pokud jde o jednotlivé oceňované položky, znalkyně potvrdila to, co uvedla již ve svém, posudku, tj. že za základ, ze kterého při ocenění vycházela, vzala informace uvedené v soudním spisu, tj. popis žalobkyně případně doplněný o ilustrační fotografie podobných výrobků + odkazované fotografie„ IMAG“. Ocenění pak stanovila na úrovni průměrných výrobků, průměrné hodnoty, průměrného všeobecného provedení, tj. standardních modelů daných značek. 1. zásnubní prsten s briliantem Je to standardní zásnubní prsten, kdy prstenů takových tvarů je v prodeji nabízeno spousta, vypadají všechny velmi podobně. Nedá se určit nějaký konkrétní výrobce, značka či model. Podle zpracování znalkyně usuzovala, že se jedná o prsten nejdříve z období po 2. světové válce, odhadovala 60. léta, určitě nikoliv z období první republiky či meziválečného období. Na základě popisu žalobkyně vyšla z toho, že jde o prsten zlatý a počítala pak se standardní ryzostí. Podstatnou část ceny prstenu tvoří kámen, jeho velikost a kvalita. Na základě popisu žalobkyně znalkyně usuzovala, že šlo o kámen nadprůměrné kvality. Kdyby se jednalo o průměrný diamant, pohybovala by se cena mezi 50 a 60 tis. Kč, u podprůměrného kamene by pak byla cca 10 – 15 tis. Kč. Kvalitu kamene však nelze z fotografie vůbec určit, kámen by se musel vzít pod desetinásobně zvětšující lupu. 2. náušnice anonymizováno Má-li se jednat o náušnice anonymizováno, tak jde o kolekci anonymizováno. Jedná se o ikonický model právnická osoba, který je však též hojně kopírován, spousta jiných výrobců vyrábí podobné náušnice, což znalkyně při výslechu demonstrovala na konkrétním příkladu jiných podobných náušnic. Na těchto náušnicích znalkyně též demonstrovala, jak pohled z různých úhlů může zkreslovat, zda jsou náušnice vyrobeny ze dvou či třech pramenů a jakou mají barvu. Náušnice anonymizována dvě slova jsou ze třech dutých pramenů z bílého, žlutého a červeného zlata. Pravé náušnice by měly speciální logo a speciální číslování, ty však jsou uvnitř náušnic a na fotografii je nelze vidět. V případě, že by se nejednalo o náušnice anonymizováno, ale o podobné náušnice jiného výrobce, by se cena v závislosti na masivnosti, množství kovu mohla u použitých náušnic pohybovat kolem 10 tis. Kč. Náušnice na fotografii IMAG0204 vypadají masivně a nepoškozeně, takže by cena mohla být kolem těch 10 tis. Kč. Cena náušnic užitých znalkyní k demonstraci je kolem 5 tis. Kč. 3. náušnice – zlaté kruhy Náušnice nelze identifikovat jako výrobek, model určitého výrobce. Znalkyně je posuzovala jako obecné zlaté náušnice. Náušnice takovéto velikosti jsou vždy duté, nedělají se z masivního kovu Že jsou posuzované náušnice vyrobené z dutinky je vidět i na předložené fotografii IMAG0204. 4. náramkové hodinky anonymizováno Tyto hodinky znalkyně identifikovala jako anonymizována dvě slova, vykazují typické znaky pro tento model. Bývají v různých velikostech, je to výhradně pánský model ve třech velikostech, toto je prostřední unisex, který nosí i dámy. Vyrábějí se v různém materiálovém provedení, z ocele, z různých druhů zlata, z platiny, s různými číselníky v různém barevném provedení. Hodinky na fotografii IMAG0205 žalobkyně posuzovala jako ocelové. Hodinky působí tím jednodušším provedením, není to ten největší model Ty opravdu velké, pánské, bývají ve větším průměru a ty bývají v těch dražších provedeních. Podle toho, jak se hodinky na fotografii lesknou, působí jako barvou oceli. U hodinek z drahých kovů tam ještě většinou přistupuje nějaké zdobení za použití diamantů někde na lunetě, nebo indexy na číselníku, nebo je celý číselník z diamantů apod. Zde takové zdobení není, je to ten jednodušší model. Kdyby byly hodinky ze zlata, a to by byly z 18kt zlata, byla by cena trojnásobná. Rovněž tyto hodinky jsou napodobovány či falšovány. Takové repliky se prodávají za 200 USD. Z fotografie nelze poznat, zda jde o originál či napodobeninu. 5. náramkové hodinky anonymizováno Tyto hodinky znalkyně identifikovala jako anonymizována dvě slova, a to model pojmenovávaný anonymizována dvě slova, příjmení jméno apod., je to ikonický model, takový základní model anonymizováno. Hodinky na fotografii IMAG0205 vykazují typické znaky pro tento typ hodinek. Hodinky znalkyně posuzovala jako ocelové, v posudku stanovená cena je taková průměrná za podobný typ hodinek. Pokud by byly ze zlata, a opět by se v takovém případě jednalo o 18kt zlato, byla by cena cca 300-350 tis. Kč. Z takového drahého kovu by na hodinkách bylo všechno kromě strojku, který nemůže být z měkkého kovu. Rovněž tyto hodinky jsou napodobovány či falšovány a pouze z fotografie nelze poznat, zda se jedná o originál či napodobeninu. 6. náramkové hodinky anonymizováno Hodinky nelze z fotografie identifikovat jako určitý model, tento výrobce uvádí na trh každý rok velké množství modelů. Jsou to hodinky nižší cenové kategorie, ale jsou celokovové a mají určitou kvalitu a hodnotu. Prodávají se většinou v bazarech, obchodech s použitým zbožím, starožitníci s nimi neobchodují. Jako použité by měly mít hodnotu 3 tis. Kč. Takovou hodnotu by měly celokovové použité hodinky jakéhokoliv výrobce obdobného renomé a atraktivity pro zákazníka, jako je anonymizováno. 7. zlatý náramek Tento náramek znalkyně původně ohodnotila jako zlatý se srdíčky z nějakého drahého kamene, většinou to bývá malachit, onyx, různé acháty, kameny ze skupiny křemene, které se dobře řežou. Po prostudování barevné fotografie IMAG0205 znalkyně tento závěr přehodnotila. Podle technologického zpracování článků se na 90 % jedná spíše o ocel nebo nějaký jiný nikoliv drahý kov, ani stříbro se takto nezpracovává. Rovněž karabina nepůsobí dojmem, že by byla zlatá, byť rhodiovaná. Černá srdíčka mohou být onyx, může to být sklo, může to být cokoliv. V případě takovéhoto použitého náramku z oceli nebo nějakého obecného kovu, by odhadní cena byla max. 2 tis. Kč. Náramek se nedá identifikovat jako výrobek či model konkrétního výrobce. 8. zlatý řetízek Řetízek nelze identifikovat jako konkrétní model určitého výrobce. Všechny řetízky na fotografii IMAG0206 jsou strojové šperky, sériová výroba. Mezi jednotlivými výrobci mohou být rozdíly v konečné fázi zušlechtění, jestli je řetízek dobře vyleštěný, jaké dávají spony, očka, a takovéto drobnosti. Jinak je to všechno stejná strojová výroba. Z fotografie nejsou patrné žádné detaily, které by měly hodnotu řetízku oproti běžnému standardu snižovat. Všechny řetízky na fotografii jsou víceméně ve stejné hodnotě.

67. Ve věci byl jako svědek vyslechnut též jméno příjmení anonymizováno, tj. povinný v předmětné exekuci. Jeho výslech byl žalobkyní navrhován již v žalobě, z důvodu neznámého pobytu však nebyl soudem ani obesílán. Svědek se pak bez předvolání dostavil k ústnímu jednání konanému dne 13. 1. 2021, kdy se chtěl účastnit jako veřejnost, a byl tak při této příležitosti vyslechnut. Svědek otevřeně deklaroval svůj negativní vztah k žalobkyni. Během výslechu suverénně vypovídal o jednotlivých kusech šperků a hodinkách a tvrdil, že má od všeho doklady, certifikáty či dokonce části náramků od hodinek anonymizováno a anonymizováno, aby obratem všechny tyto skutečnosti popřel, resp. začal zjevně účelově tvrdit, že je nemusí najít, a požadované doklady soudu na výzvu nepředložil. Již na základě těchto skutečnosti hodnotil soud jeho výpověď jako celkově problematickou a nevěrohodnou a ve svých skutkových zjištěních z ní nehodlal vycházet. Celou tuto situaci pak svědek završil tím, že před zahájením jednání, při kterém měl být vyhlášen rozsudek, vstoupil do jednací místnosti s úmyslem promluvit se soudcem o chystaném rozsudku. Ze všech těchto důvodu soud obsah jeho výpovědi v odůvodnění tohoto rozsudku ani nerekapituloval.

68. Žádostí ze dne 22. 6. 2016, došlou žalovanému téhož dne, uplatnila žalobkyně u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částek 654 000 Kč a 1 000 000 Kč jako náhrad škody a nemajetkové újmy. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 9. 2. 2017, kterým nároky z důvodu absence odpovědnostního titulu odmítl (zjištěno ze žádosti opatřené podacím razítkem žalovaného, potvrzení o přijetí, stanoviska).

69. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

70. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

71. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

72. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

73. Podmínkou pro vznik odpovědnosti, resp. přiznání nároku na náhradu újmy je kumulativní splnění třech předpokladů a) existence odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí, b) vznik újmy, c) vztah příčinné souvislosti mezi předpoklady a) a b). odpovědnostní titul 74. Žalobkyně se dovolávala nesprávného úředního postupu Exekutora.

75. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

76. Vyjma nepřiměřené délky řízení tedy není nesprávný úřední postup v zákoně definován a teorií a praxí je za něj považována jiná činnost státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

77. Na základě shora popsaných skutkových zjištění vzal soud za prokázané, že 8 věcí, které jsou předmětem tohoto řízení, tj. 3x hodinky, 1x prstýnek, 1x řetízek, 1x náramek a 2x pár náušnic, bylo při mobiliární exekuci dne 4. 3. 2011 zahrnuto do soupisu movitých věcí pod položkou č.

18. Tento závěr vyplývá z fotodokumentace, kterou k důkazu předložila žalobkyně a stran které má soud za prokázané, že se jedná o součást fotodokumentace pořízené při předmětné mobiliární exekuci, která byla synovi žalobkyně zaslána e-mailem anonymizováno příjmení z exekutorského úřadu. Skutečnost, že při mobiliární exekuci byla fotodokumentace pořizována, nakonec přiznal i Exekutor, když tuto soudu zaslal. Jako zázrakem však na této fotodokumentaci chybějí právě veškeré šperky a hodinky. Fotografie předložené žalobkyní přitom přesně, a to jak názvy souborů, tak jejich vlastnostmi (čas pořízení, stejný přístroj a jeho nastavení, rozlišení atd.), zapadají do prázdných míst v řadě souborů/fotografií předložených exekutorským úřadem a tvoří s nimi souvislou řadu. Exekutorský úřad se přitom ani soudu nezdráhá tvrdit, že jím předkládaná fotodokumentace je kompletní. Autentičnost fotodokumentace předložené žalobkyní nakonec potvrdil i svědek příjmení příjmení, když potvrdil, že na papírech, na kterých jsou šperky a hodinky vyfoceny, je jeho písmo. Dále vzal soud za prokázané, že všechny takto sepsané a nafocené věci tvořící položku č. 18 byly při mobiliární exekuci zajištěny a odvezeny. Jednak to ve svých výpovědích, které soud považuje za věrohodné, potvrdili žalobkyně a svědek příjmení. příjmení anonymizováno, jednak dle názoru soudu odporuje logice, aby pracovníci Exekutora vše, co nafotili a udělali si k tomu i na podkladový papír ručně poznámky, neodvezli. V řízení nebylo tvrzeno a už vůbec prokazováno, že by nafocení probíhala nějaká selekce a některé z takto nafocených věcí byly ze soupisu opět vyřazeny a ponechány na místě. Skutečnost, že nyní sporné věci, byly skutečně pojaty do soupisu, potvrzuje i nečíslovaná specifikace položky č. 18 nalezená v listinném spisu Exekutora. Na rozdíl od svých (bývalých) podřízených, kteří odmítali vůbec možnost vzniku takovéto listiny, Exekutor její vyhotovení připustil a přesvědčivě popsal důvody, způsob a účel jejího případného vyhotovení. Tato listina, přestože její obsah přesně neodpovídá předložené fotodokumentaci, když je v ní uvedeno 15 prstýnků, zatímco nafoceno bylo prstýnků 17, dle názoru soudu zapadá do popsaného kontextu a odpovídá Exekutorem popsané pracovní pomůcce vyhotovené pro lepší orientaci v tom, co bylo pod souhrnně pojatou položkou sepsáno.

78. Soud má dále za prokázané, že předmětných 8 věcí nebylo žalobkyni přes úspěch s vylučovací žalobou Exekutorem vráceno. Tento závěr vyplývá již z prostého porovnání dostupných fotodokumentací, kdy pravost žalobkyní předložené fotodokumentace je podpořena věrohodnými výpověďmi svědků příjmení a anonymizováno a žalobkyně. Z fotodokumentací je navíc zřejmé, že předmětných 8 věcí nebylo k dispozici již při úkonu příjmení obec a číslo v prostorách exekutorského úřadu dne 4. 11. 2014 a že žalobkyni bylo dne 22. 4. 2016 vydáno právě jen to, co bylo předloženo soudkyni OS Praha 4 dne 4. 11. 2014. Na základě těchto zjištění je dle názoru soudu bez významu, že žalobkyně podepsala potvrzení o převzetí položky č. 18„ bez závad“ a co do tohoto potvrzení dopsala či nedopsala. V kontextu zjištěného postupu pracovníků exekutorského úřadu, o jehož serióznosti musela mít žalobkyně vážné pochybnosti nejpozději od listopadu 2014, se soudu vysvětlení žalobkyně, proč potvrzení podepsala, nejeví jako neuvěřitelné a nepochopitelné. Nakonec toto potvrzení lze vykládat i tak, že žalobkyně pracovníkům exekutorského úřadu potvrdila převzetí položky č. 18 tak, jak ji tito nejpozději od listopadu 2014 prezentovali, což však neodpovídá obsahu položky tak, jak byla dne 4. 3. 2011 sepsána.

79. Soud tedy uzavřel, že Exekutor se nevydáním věcí sepsaných při mobiliární exekuci, přestože tyto byly pravomocným rozsudkem z exekuce vyloučeny, dopustil při výkonu exekuční činnosti nesprávného úředního postupu. Z tohoto pohledu je zcela irelevantní, zda předmětné věci někdo odcizil, zda byly ztraceny či zničeny, anebo se v důsledku nepořádku v evidenci stále nacházejí u Exekutora, např. v opakovaně zmiňovaném jiném trezoru. Na uvedený závěr pak nemá žádný vliv, že usnesením stát. instituce byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu. Jak již bylo uvedeno, z hlediska nesprávného úředního postupu není nutné, aby se jednalo o trestnou činnost, zejména však z odůvodnění předmětného usnesení vyplývá, že policejní orgán věc odložil nikoliv z důvodu, že by podezření ze spáchání trestného činu vyvrátil, ale z důvodu důkazní nouze, způsobené jednak neochotou exekutorského úřadu spolupracovat a poskytnout fotodokumentaci pořízenou při provádění soupisu, jednak nemožností vyslechnout zainteresované osoby. škoda a příčinná souvislost 80. Dle § 26 OdpŠk ve spojení s § 2952 větou první o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

81. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyni vznikla skutečná škoda, když se o uvedených 8 věcí zmenšil její majetek. Vlastnické právo k předmětným věcem bylo prokázáno již v řízení u OS Praha 4 sp. zn. spisová značka, na čemž dokazování provedené v tomto řízení ničeho nezměnilo. Skutečnost, že v nyní projednávané věci bylo zjištěno, že předmětné věci měly vyšší hodnotu, než zvažoval odvolací soud v řízení sp. zn. spisová značka, z nich dle názoru soudu ještě nečiní předmět investice, u kterého by mělo být znovu zvažováno, zda skutečně patřil žalobkyni a zda jeho odnětím vznikla újma v její majetkové sféře. I z důkazů provedených v tomto řízení (výpovědi žalobkyně a jejích synů) vyplynulo, že se jednalo o„ šperky“, které žalobkyně běžně nosila, a že se tedy nejednalo o prostředek k uložení majetku za účelem rozmnožení či alespoň uchování jeho hodnoty. Na povaze předmětných věcí tak, jak ji vyhodnotil odvolací soud v řízení sp. zn. spisová značka, se dle názoru soudu ničeho nezměnilo. Soud pak v daném směru nesdílí názor žalovaného, že by výpověď synů žalobkyně měla být považována za nevěrohodnou. Je pravdou, že synové žalobkyně vypovídali v nyní projednávané věci podrobněji než v řízení sp. zn. spisová značka, které bylo projednávaným okolnostem časově mnohem blíže, a dalo by se tak očekávat, že jejich dřívější výpověď bude podrobnější a přesnější. V řízení sp. zn. spisová značka však byli synové dotazováni obecněji, měli si sami vybavit, co o špercích své matky vědí, zatímco v nyní projednávané věci byli konkrétně dotazováni na jednotlivé věci po předložení příslušné fotografické dokumentace. V jejich podrobnějším vyjádření tak dle názoru soudu nelze spatřovat žádnou účelovost, ovlivnění či dokonce vědomou nepravdu.

82. Pokud jde o příčinnou souvislost, tato je dle názoru soudu zřejmá, když k odnětí majetkových hodnot představovaných předmětnými 8 věcmi došlo právě jen díky popsanému nesprávnému úřednímu postupu Exekutora. Žádná jiná příčina v řízení zjištěna nebyla.

83. Pokud pak jde o výši škody, vzal soud na základě výpovědi žalobkyně podpořené výpověďmi synů za prokázané, že předmětné věci byly vyšší hodnoty, tj. byly z uváděných materiálů, resp. se jednalo o pravé výrobky uváděných značek. Výjimku tvoří jen náramek se srdíčky, u kterého i sama žalobkyně volila opatrnější formulace stran druhu materiálu a přítomnosti puncu nežli u věcí ostatních. Její tvrzení o materiálovém složení náramku pak bylo dle názoru soudu přesvědčivě vyvráceno slyšenou znalkyní.

84. Konečně pokud o ocenění, vyšel soud se znaleckého posudku ve spojení s doplněními provedenými znalkyní při jejím výslechu. Dle názoru soudu znalkyně přesvědčivě vysvětlila, jakým způsobem ke stanovení uváděných hodnot dospěla, a nepochybila, když za základ pro ocenění vzala tvrzení žalobkyně o druhu, povaze a materiálovém složení (vyjma uvedeného náramku), která i soud považoval po provedeném dokazování za prokázaná. Znalkyně pak dle názoru soudu postupovala správně, když jednotlivé věci ocenila na úrovni průměrných či základních vlastností věcí dané kategorie. Skutečnost, že by se mělo jednat o věci vyšší jakosti, lepšího materiálového složení či vyšší třídy, provedenými důkazy prokázány nebyly. I u hodinek anonymizováno žalobkyně hovořila o zlatém číselníku, ciferníku, zatímco dle znalkyně by hodinky z drahého kovu zcela jiné cenové kategorie byly z tohoto drahého kovu celé.

85. Zpracování znaleckého posudku soud nepovažoval za rozporné s nastalou koncentrací řízení. Žalobkyně tento důkazní návrh vznesla až poté, co koncentrace řízení nastala, avšak za situace, kdy důkazy navrženými před koncentrací neunášela své důkazní břemeno ve vztahu k prokázání výše škody. Za této situace byl soud povinen žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a vyzvat ji k označení dalších důkazů, čímž by došlo k prolomení koncentrace ve smyslu jedné z výjimek dle § 118b odst. 1 o. s. ř. Navrhla-li žalobkyně další důkaz (znalecký posudek) ještě dříve, než ji soud stačil uvedeným způsobem poučit, má soud takový postup za souladný s koncentrací řízení.

86. K celkovému postupu ocenění je pak nutno dodat, že při absenci předmětných věcí bylo velmi obtížné určit jejich konkrétní hodnotu. Stát, resp. Exekutor, dostal žalobkyni svým postupem do svízelné důkazní situace a dle názoru soudu tak bylo namístě přistoupit k prokazování výše škody s určitou mírou benevolence, tak aby právo na náhradu škody, která zcela jistě vznikla, v důsledku nesprávného úředního postupu, který byl bezezbytku prokázán, nebylo vyprázdněno.

87. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že žalobkyně přišla o 1. zásnubní prsten s briliantem v hodnotě 55 000 Kč, 2. náušnice anonymizováno v hodnotě 50 000 Kč, 3. náušnice – zlaté kruhy v hodnotě 4 000 Kč, 4. náramkové hodinky anonymizováno v hodnotě 100 000 Kč, 5. náramkové hodinky anonymizováno v hodnotě 150 000 Kč, 6. náramkové hodinky anonymizováno v hodnotě 3 000 Kč, 7. náramek v hodnotě 2 000 Kč, 8. zlatý řetízek v hodnotě 8 000 Kč, tedy jí vznikla škoda v celkové výši 372 000 Kč. Do této částky tak soud žalobě v požadavku na náhradu škody vyhověl a ve zbylých 297 000 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

88. Jen pro úplnost pak soud dodává, že na straně žalobkyně nespatřuje žádné (spolu) zavinění na vzniku předmětné škody. Škoda vznikla v důsledku toho, že zajištěné šperky a hodinky nebyly žalobkyni po úspěšně podané vylučovací žalobě vráceny. Dle názoru je tak irelevantní se zabývat žalovaným namítanými skutečnosti, že povinný se žalobkyní fakticky bydlel, že žalobkyně musela o jeho dluzích vědět, že se nedomáhala podrobnější specifikace atp. Žalobkyně se nedomáhá náhrady újmy např. z důvodu, že po dobu neoprávněného soupisu nemohla s věcmi nakládat, a tak skutečnosti, ze kterých by případně mělo vyplynout, že žalobkyně k soupisu svých věcí, popř. jeho neprovedení řádným způsobem, nějakým způsobem přispěla, zcela bez významu. Stejně tak soud nemá za prokázané, že by žalobkyně porušila nějakou prevenční povinnost. Dle názoru soudu je absurdní s odstupem let konstatovat, že žalobkyně si měla po sepisu a odvezení věcí zajistit jejich podrobnou specifikaci, aby v nyní vedeném odškodňovacím sporu unášela své důkazní břemeno. Obvyklým způsobem uvažující osoba nemohla předpokládat, že jí Exekutorem sepsané věci nebudou v případě úspěchu s vylučovací žalobou vráceny. Naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že od okamžiku, kdy žalobkyně pojala podezření, že by s vrácením věci mohl být problém (listopad 2014), svá práva řádně hájila a ještě před skončením řízení o vylučovací žalobě na nastalou situaci opakovaně upozorňovala. nemajetková újma a příčinná souvislost 89. Dle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

90. Popsaným nesprávným úředním postupem došlo k zásahu do majetkové sféry žalobkyně a dle názoru soudu je možno konstatovat, že takový zásah by jako újmu projevující se frustrací, stresem, bezmocí či beznadějí pociťovala každá osoba v obdobném postavení jako žalobkyně. Žalobkyně pak ve vylíčení konkrétních projevů této újmy spojovala nemajetkovou újmu nejen s předmětným nesprávným úředním postupem ale i s celkovou exekucí vedenou proti jejímu bývalému manželovi, v rámci které byly postiženy její věci. V tomto směru je tedy nutno popisovanou újmu rozlišit, neboť v rámci tohoto odškodňovacího řízení může být nahrazena pouze újma, jejíž vznik lze klást do příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, jak jej žalobkyně ve své žalobě a jejích doplněních vymezila a jak jej soud vzal shora za prokázaný. Z provedeného dokazování vyplynulo, že zdravotními problémy žalobkyně trpěla ještě před tím, než došlo k předmětnému nesprávnému úřednímu postupu, dokonce ještě dříve, než byla předmětná exekuce zahájena. Vznik těchto zdravotních problémů tak nelze klást do příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. Tento však byl dle názoru soudu minimálně způsobilý přispět k doloženému postupnému zhoršování zdravotního stavu, když u žalobkyně vyvolával další stres, obavy a frustrace. Rovněž žalobkyní popisované převrácení jejího života nelze klást do příčinné souvislosti s předmětným nesprávným úředním postupem, když k tomu došlo již zahájením exekuce, resp. prováděním dalších úkonů v jejím rámci (opakované soupisy movitých věcí). Za okolnost umocňující nemajetkovou újmu však soud považoval skutečnost, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo v době, kdy životní situace žalobkyně byla v důsledku prováděné exekuce a na ni navazujících řízení rozjitřená, a žalobkyně tak musela dopady nesprávného úředního postupu vnímat intenzivněji, než člověk v dobrém psychickém a rodinném rozpoložení a těšící se dobrému zdraví. Další skutečností, která intenzitu dopadů nesprávného úředního postupu, a tedy i nemajetkové újmy, zvyšuje, je skutečnost, že tento navázal na situaci, kdy se žalobkyně v řízení o vylučovací žalobě úspěšně domohla, že jí mají být neoprávněně odebrané věci vráceny, což pro ni muselo být obzvláště frustrující a pocit bezmoci musel být obzvláště silný. Další okolností s obdobnými účinky byla skutečnost, že se nesprávného úředního postupu dopustil orgán, od kterého se očekává vymáhání práva, nikoliv poškozování práv třetích osob. Intenzitu zásahu a nemajetkové újmy dále zvyšuje skutečnost, že žalobkyni nebyly vráceny věci vysoké hodnoty, ke kterým má i citový vztah. Konečně pak způsobenou újmu zvýrazňuje skutečnost, že se žalobkyně nikde nedomohla zastání a nápravy, a že tak nesprávný úřední postup, jeho účinky, a tedy i nemajetková újma stále trvají, což u žalobkyně vedlo až ke ztrátě důvěry v orgány státu.

91. Na základě všech takto popsaných skutečností má soud za to, že žalobkyni vznikla v příčinné souvislosti s předmětným nesprávným úředním postupem významná nemajetková újma, za kterou je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se jeví jako zcela nedostatečný prostředek nápravy. Soudu se nepodařilo najít jiný obdobný případ odškodňování nemajetkové újmy, který by se v podstatných rysech shodoval s případem žalobkyně a se kterým by mohl případ žalobkyně porovnat. Typově by se nabízelo srovnání s případem odškodnění nemajetkové újmy u obětí krádeže či zpronevěry, žádný takový vhodný případ však soud nenalezl.

92. Soud tak při stanovení výše peněžité náhrady vyšel z této úvahy. Dle judikatury a nyní i dle zákoníku práce se za nemajetkovou újmu způsobenou usmrcením nejbližší osoby přiznává náhrada ve výši 20ti násobku průměrné mzdy v době vzniku újmy, což by v daném případě činilo cca 500 tis. Kč. Ve zde řešeném případu šlo„ pouze“ o zásah do majetkové sféry, žalobkyni by se tak mělo dostat náhrady nemajetkové újmy nepoměrně nižší než při úmrtí osoby blízké. S ohledem na všechny popsané okolnosti, které intenzitu nemajetkové újmy na straně žalobkyně zvyšovaly a nadále zvyšují, považoval pak soud za přiměřenou výši náhrady částku 100 000 Kč. Do této částky tedy žalobě v části požadavku na náhradu nemajetkové újmy vyhověl a do zbylých 900 000 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

93. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobkyně byla doručena žalovanému dne 22. 6. 2016 a lhůta 6 měsíců skončila dne 22. 12. 2016. Soud tak považoval požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení od 23. 12. 2016 za důvodný a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky od tohoto data žalobkyni přiznal.

94. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, v kombinaci s § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Předmětem řízení byly dva samostatné nároky, a to nárok na náhradu škody a nárok na náhradu nemajetkové újmy. Stran nároku na náhradu škody byla žalobkyně částečně úspěšná, rozhodnutí o výši plnění však záviselo na znaleckém posudku. Soud tak ve vztahu k tomuto nároku přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř., přičemž pro účely náhrady nákladů právního zastoupení považoval za tarifní hodnotu dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu výši skutečně přiznané náhrady škody, tj. částku 372 000 Kč. Stran nároku na náhradu nemajetkové újmy pak lze na žalobkyni ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byla s tímto nárokem plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Pro účely nákladů právního zastoupení považoval soud u tohoto nároku za tarifní hodnotu částku 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu.

95. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 277 476 Kč, která je tvořena - 21,5x odměnou právního zástupce žalobce za 22 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 13. 6. 2018, sepis vyjádření dne 7. 7. 2018, 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 5. 9. 2018, 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 21. 10. 2018, účast na jednání soudu dne 12. 12. 2018, sepis vyjádření dne 13. 2. 2019, sepis vyjádření dne 11. 3. 2019, účast na jednání soudu dne 13. 3. 2019, sepis vyjádření dne 30. 6. 2020, účast na jednání soudu 18. 11. 2020, sepis vyjádření dne 23. 11. 2020, 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 13. 1. 2021, účast na jednání soudu dne 15. 9. 2021, sepis vyjádření dne 1. 11. 2021, účast na jednání soudu dne 3. 11. 2021, účast na jednání soudu, při kterém byl jen vyhlášen rozsudek, dne 12. 11. 2021) dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu v celkové výši 215 430 Kč (21,5x 10 020 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet shora uvedených tarifních hodnot obou nároků, tj. částka 422 000 Kč, - 1x odměnou právního zástupce žalobce za 1 úkon právní služby (sepis rozšíření žaloby dne 15. 3. 2019) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši 1 700 Kč, když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata částka, které se úkon týkal, tj. částka 15 000 Kč, - 0,5x odměnou právního zástupce žalobce za 1 úkon právní služby (sepis vyjádření k odvolání znalce dne 14. 1. 2021) dle § 7 bodu 3. advokátního tarifu ve výši 500 Kč, když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata částka, které se úkon týkal, tj. odvolání do nepřiznání znalečného ve výši 2 300 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za 24 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 7 200 Kč (24x 300 Kč). - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupce ve výši 47 214 Kč, - spotřebovanou částí zálohy na náklady svědečného ve výši 462 Kč, - spotřebovanou částí zálohy na náklady znalečného ve výši 4 970 Kč.

96. Požadované náhrady nákladů právního zastoupení za další úkony soud žalobkyni nepřiznal, když - náhrada nákladů právního zastoupení za uplatnění nároku na náhradu újmy u žalovaného je výslovně vyloučena ustanovením § 31 odst. 4 OdpŠk, - náklady vynaložené na zasílání fotodokumentace ve dnech 2. 1., 4. 1. a 6. 1. 2017, včetně konzultace se žalobkyní dne 3. 1. 2017 (nebylo tvrzeno a doloženo, že by se mělo jednat o další poradu s klientem přesahující jednu hodinu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu), nepovažoval za účelně vynaložené, když tyto důkazy měly být zaslány rovnou se žalobou, - náklady na sepis námitek proti usnesení asistentky soudce a vyjádření dne 31. 5. 2017 a na sepis upřesnění žalobních tvrzení dne 23. 6. 2017 nepovažoval za účelně vynaložené, když jednak námitky byly zcela nedůvodné, jednak doplněním žaloby byly odstraňovány nedostatky ve vylíčení skutkových tvrzení a označení důkazů, které mají být ve své úplnosti již součástí podané žaloby, - příprava na jednání, včetně mailové konzultace se žalobkyní dne 11. 6. 2018 (nebylo tvrzeno a doloženo, že by se mělo jednat o další poradu s klientem přesahující jednu hodinu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu), není úkonem právní služby, - dotaz na soud, zda bude proveden navržený důkaz, dne 14. 8. 2018, není úkonem právní služby, - zaslání již dříve navržených důkazů soudu dne 10. 9. 2018 není úkonem právní služby, - zjišťování a sdělování soudu adres svědků, které se soudu nepodařilo obeslat, ve dnech 15. a 17. 10. 2018 není úkonem právní služby, - obstarávání dokladů ve zlatnictví ve dnech 10. 1.- 11. 2. 2019 není úkonem právní služby, - opakované zasílání soudu podání ze dne 13. 2. 2019, když zpráva kvůli velikosti příloh neprošla elektronickou podatelnou, dne 15. 2. 2019 není úkonem právní služby, - náklady na sepis návrhu důkazu a vyjádření dne 18. 2. 2019 nepovažoval za účelně vynaložené, když toto podání mohlo být spojeno v jedno s doplněním žaloby a návrhů důkazů ze dne 13. 2. 2019, za které byla náhrada nákladů právního zastoupení přiznána, - sepis vyjádření ke znaleckému posudku a k vyúčtování znalkyně dne 15. 4. 2020 považoval za nerealizovaný, když soudu byla zaslána pouze prázdná datová zpráva, - náklady na sepis návrhu důkazu ve dnech 16. a 17. 12. 2020 a 11. 1. 2021 nepovažoval za účelně vynaložené, když toto podání mohlo být spojeno v jedno s doplněním žaloby a návrhů důkazů ze dne 23. 11. 2020, za které byla náhrada nákladů právního zastoupení přiznána, - nahlížení do spisu dne 30. 8. 2021 není úkonem právní služby, - náklady na sepis návrhu důkazu dne 15. 9. 2021 nepovažoval za účelně vynaložené, když tento důkaz byl navržen v rozporu s koncentrací řízení.

97. Výrok o náhradě nákladů státu je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát v řízení vynaložil náklady na svědečné pro svědky navržené žalovaným, tj. anonymizováno příjmení a anonymizováno příjmení (nad rámec žalobcem složené zálohy) ve výši 1 692 Kč. S ohledem na výsledek soud uložil povinnost k náhradě této částky žalovanému. Uvedeným způsobem soud rozhodl přesto, že žalovaným je stát, za který v řízení jedná organizační složka, která je financována ze stejné kapitoly státního rozpočtu jako činnost soudu, když se jednak již v judikatuře ustálil názor, že uvedená skutečnost nemá na povinnost k náhradě nákladů státu (soudu) vliv, jednak po novele zákona č. 219/2000 Sb. provedené zákonem č. 118/2020 Sb. vystupují jednotlivé organizační složky státu ve vztahu k majetku státu samostatně a vzájemně nezávisle.

98. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.