11 C 16/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení 180 333 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 121 397 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částek 318 564 Kč od [datum] do [datum], 121 397 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částech, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 58 936 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 58 936 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 318 564 Kč za dobu od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 600 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 377 500 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ [příjmení] [obec a číslo]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“).

2. Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum]. Žalobkyně se v něm domáhala po [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [obec]“) zaplacení odškodnění v souvislosti s újmou na zdraví po podání léku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), a v jehož důsledku došlo k [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], což zásadně negativně ovlivnilo průběh jejího života. V řízení se žalobkyně domáhala zaplacení odškodnění za zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s původním poškozením zdraví, konkrétně ztížení společenského uplatnění, nákladů spojených s léčením, ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. První ústní jednání se konalo dne [datum], byl proveden účastnický výslech a bylo sděleno zadání znaleckého posudku. O ustanovení znalců nalézací soud procesně rozhodl usnesením ze dne [datum], a to samostatně pro obor [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum] bylo zrušeno ustanovení znalce z oboru gynekologie a byl ustanoven znalec nový. Žalobkyně vypracování znaleckých posudků opakovaně urgovala. Spis byl za účelem [anonymizováno] posudku poprvé odeslán znalci dne [datum]. Následně byl v souladu s vydaným usnesením odeslán příslušným znalcům ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Ústní jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], tedy čtyři roky po prvním ústním jednání, pak na dny [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně se v průběhu dlouhého soudního sporu pokoušela opakovaně o uzavření smíru, avšak bez úspěchu. Na ústním jednání dne [datum] bylo rozhodnuto ve věci samé plně ve prospěch žalobkyně. Řízení u nalézacího soudu od podání žaloby do rozhodnutí trvalo 4 roky a 8 měsíců. Proti rozhodnutí podala žalovaná dne [datum] odvolání, ke kterému se žalobkyně vyjádřila bezodkladně. Odvolání společně se spisovým materiálem bylo nadřízenému soudu odesláno dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně urgovala nařízení ústního jednání u [název soudu] (dále jen„ [anonymizováno] [obec]“), ústní jednání bylo nařízeno na den [datum], téměř 8 měsíců po podání odvolání. [anonymizováno] [obec] rozhodnutím ze dne [datum] rozhodl o potvrzení nároků žalobkyně na přiznání náhrady za ztížení společenského uplatnění, ve zbytku věc vrátil k dalšímu řízení. O vedení dalšího řízení rozhodl [název soudu] co do nároků na náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na péči, když rozhodnutí soudu prvního stupně označil v této části za nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné. Soudu prvního stupně byl spisový materiál vrácen dne [datum]. Dne [datum] podala žalovaná proti označenému rozhodnutí dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (dále jen„ NSČR“). Dne [datum] bylo u soudu prvního stupně vedeno ústní jednání, které bylo odročeno na den [datum], dále pak na dny [datum], [datum] a [datum] a nakonec na neurčito. K rukám NSČR byl spisový materiál odeslán dne [datum], NSČR rozsudek [anonymizováno] [obec] rozhodnutím ze dne [datum] v potvrzujícím výroku zrušil a věc vrátil nalézacímu soudu k dalšímu řízení. Proti rozhodnutí NSČR podala žalobkyně dne [datum] stížnost k [název soudu], která byla pro předčasnost odmítnuta. Nalézací soud ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne [datum] tak, že žalobkyni částečně vyhověl. Odvolání proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně i žalovaná. K odeslání spisu nadřízenému soudu došlo dne [datum]. Ačkoliv obě strany podaly odvolání, žalovaná požadovala po žalobkyni vrácení částky 2 077 334 Kč, která jí byla vyplacena za ztížení společenského uplatnění, a to včetně úroků ve výši 7,75 % zpětně od roku 2009 do zaplacení. Protože žalobkyně z vyplacené částky hradila náklady na zdravotní péči, a vzhledem k vysoké částce, kterou měla uhradit na úrocích, nebyla žalobkyně, jinak odkázaná na invalidní důchod, schopna tuto částku okamžitě uhradit, a dostala se tak do složité finanční situace, která jí nesmírně poškodila i po psychické stránce. Tato skutečnost byla zachycena i ve znaleckém posudku z oblasti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok]. Nakonec se žalovaná rozhodla podat na žalobkyni žalobu k [příjmení] [obec a číslo], kde bylo řízení vedeno pod sp. zn. [spisová značka], ohledně vrácení již zmíněné vyplacené částky, včetně úroků, vzniklých soudních poplatků a nákladů za právní zastoupení. Toto řízení trvalo od [datum] do [datum], řadu let tak musela žalobkyně čekat na rozhodnutí soudu, než bylo postaveno na jisto, že vyplacené odškodnění na ZSU nemusí žalované vracet. Jednání u [název soudu] bylo nařízeno na den [datum] [název soudu] o podaných odvoláních rozhodl tak, že rozhodnutí nalézacího soudu v plném rozsahu potvrdil. Proti rozhodnutí [název soudu] podala žalobkyně dne [datum] dovolání, které bylo usnesením NSČR ze dne [datum] odmítnuto. Žalobkyně podala dne [datum] proti rozhodnutí NSĆR ústavní stížnost. [název soudu] se věcí meritorně zabýval a v nálezu ze dne [datum] vyslovil porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tj. práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, i článku 11. odst. 1, tj. vlastnického práva, a rozsudek [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], rozsudek [příjmení] [obec a číslo] ze dne [datum], rozsudek NSČR ze dne [datum] a usnesení NSČR ze dne [datum] zrušil. K obživnutí věci u nalézacího soudu došlo dne [datum]. Ústní jednání bylo opakovaně odročováno a nařízeno až na den [datum]. Nalézací soud ve věci rozhodl o zpracování znaleckého posudku, posudek byl zpracován a žalobkyni doručen dne [datum]. Ke znaleckému posudku se vyjadřovala žalobkyně i žalovaná a jeho obsah byl následně doplňován. Ve věci samé bylo rozhodnuto dne [datum], tedy o dva roky později. Odvolání proti rozhodnutí podala žalobkyně (pouze co do výroku o náhradě nákladů řízení) i žalovaná (co do výroků III. - VIII.). O odvolání nadřízený soud rozhodl dne [datum] tak, že rozhodnutí nalézacího soudu co do výroků III. – VIII. se zrušuje, a to s odůvodněním, že nalézací soud neobjasnil některé pro rozhodnutí zásadní skutečnosti. K vrácení spisového materiálu došlo bezodkladně po vyřízení opravného prostředku, jednání u nalézacího soudu bylo však nařízeno až na den [datum]. V návaznosti na závěr ústního jednání nalézací soud o měsíc později ustanovil znalce k otázce náhrady za ztrátu na výdělku. Znalecký posudek byl zpracován a žalobkyni doručen dne [datum]. Vzhledem k zdravotní indispozici ustanoveného znalce a nemožnosti jeho výslechu při ústním jednání ustanovil v [anonymizováno] [rok] nalézací soud znalce nového. Ústní jednání ve věci bylo po opakovaném odročení nařízeno na den [datum], kdy bylo zároveň vydáno rozhodnutí ve věci samé tak, že žalobkyně má ve věci převážný úspěch. Proti rozhodnutí nepodal odvolání žádný z účastníků řízení a rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], tedy celých 16 let, 2 měsíce, 1 týden a 5 dnů po podání žaloby.

3. Přestože žalobkyně měla v řízení převážný úspěch, byl pro ni více než 16 let trvající spor o takto osobní záležitosti velmi stresující, kdy se její zdravotní stav a poškození zdraví (které lze v tomto případě zcela jistě charakterizovat jako velmi intimní) bez ustání detailně projednávalo a zkoumalo. Žalobkyně se cítí být nepřiměřenou délkou soudního řízení poškozena. Průtahy řízení nastaly dle názoru žalobkyně v průběhu celého řízení před nalézacím i [název soudu], a to i po vrácení věci k dalšímu řízení po zrušení rozhodnutí [název soudu] (který na rozdíl od soudu nalézacího postupoval rychle a bez zbytečných průtahů). Žalobkyně poukázala zejména na průtahy v souvislosti s nařizováním ústních jednání a taktéž se zadáváním znaleckého posudku, který musel být doplňován, mj. z důvodů nedostatečného zadání ze strany soudu. Soud navíc nepostupoval hospodárně, když jednání opakovaně nepřipravoval tak, aby na nich byly provedeny všechny navržené důkazy, a docházelo tak k opakovanému odročování jednání. Věc projednávaná v posuzovaném řízení nebyla dle názoru žalobkyně právně složitá, rozhodující otázkou v řízení nebylo posouzení odpovědnosti žalované za škodu, ale stanovení výše vzniklé škody. V této souvislosti byly nalézacím soudem zadány četné znalecké posudky, které však musely být doplňovány zejména z důvodu nedostatečného zadání ze strany soudu, když jak zadání posudků i jejich doplnění bylo stiženo zásadními průtahy ze strany soudu. Řízení nekomplikovala mnohost účastníků řízení – na straně žalobkyně a žalované stála jedna osoba, v obou případech po celou dobu řízení právně zastoupena advokátem. Popsanými pochybeními bylo způsobeno, že řízení před vydáním prvního rozhodnutí ve věci nalézacím soudem trvalo 4 roky a 8 měsíců, což je, zejména s ohledem na okolnosti, zcela nepřiměřené. Žalobkyně se na nepřiměřené době soudního řízení nijak nepodílela, na každou výzvu soudu reagovala bezprostředně, dodržovala soudem stanovené lhůty. Žalobkyně taktéž nečinila procesní obstrukce, nenavrhovala nepřiměřené množství důkazů nebo nadbytečné důkazy. Žalobkyně nadto nalézací soud urgovala a vyzývala k provedení procesních úkonů, zejména co do nařizování ústních jednání, ustanovení znalce a zadání znaleckého posudku. Pokud jde o význam předmětu řízení pro její osobu, žalobkyně uvedla, že ve věku [anonymizováno 9 slov] [rok] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov], což zcela zásadně zasáhlo do poměrů jejího života. Žalobkyně celoživotně trpí zdravotními omezeními, přičemž tato omezení a poškození se vyvíjí, resp. zhoršují. Zásadním postižením zdraví je [anonymizováno 6 slov]. Žalobkyně nikdy nepoznala život bez zdravotních omezení. V řízení se domáhala náhrady za ztížení společenského uplatnění související se zhoršením zdravotního stavu v příčinné souvislosti s původním poškozením zdraví, náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů souvisejících s léčením. Zdlouhavý postup soudu v řízení o náhradu ztížení společenského uplatnění a jeho mimořádného zvýšení má vliv na satisfakční význam poskytnutého odškodnění, když pouze rychlé a přiměřené odškodnění plní satisfakční funkci pro poškozeného, navíc mimořádné zvýšení ZSU není dle judikatury úročeno, čímž opět při zdlouhavém řízení soudu ztrácí svůj satisfakční charakter. Za takové situace je pochopitelné, že 16 let trvající soudní řízení týkající se odškodnění újmy na zdraví, která zasáhla podstatnou část života žalobkyně, zejména neustálé oživování stresového faktoru, bylo velice tíživé a zájem na co nejrychlejším ukončení řízení byl u žalobkyně značný, nicméně soudy, zejména ten prvoinstanční, toto přehlížely a nerespektovaly.

4. Ze všech takto popsaných důvodů vznikla žalobkyni nemajetková újma, kterou požadovala nahradit v penězích. Náhradu žalobkyně s odkazem na stanovisko NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010 vyčíslila tak, že požadovala částku 20 000 Kč za jeden rok trvání řízení, sníženou na polovinu za první dva roky řízení, tj. celkem částku 303 333 Kč. K tomu pak žalobkyně doplnila, že v období od [datum] do [datum] probíhalo u [příjmení] [obec a číslo] pod sp. zn. [spisová značka] řízení, kde vystupovala žalobkyně jako žalovaná, žalobkyní byla [anonymizováno] [obec a číslo], která požadovala vrátit částku 2 077 334 Kč, která byla žalobkyni vyplacena za ztížení společenského uplatnění, a to včetně úroků ve výši 7,75 %. Od [anonymizováno] [rok] tak byla žalobkyně pod velkým psychickým tlakem, neboť finanční prostředky již neměla, a obávala se tak velké finanční zátěže, vysokých dluhů, exekuce, neschopnosti zajistit potřeby nezletilých dětí. Těmito obavami trpěla až do pravomocného skončení posuzovaného řízení v [anonymizováno] [rok], neboť měla zkušenost, že i NSČR může podstatným a zcela zásadním způsobem zasáhnout do rozhodnutí soudu nižších. Vzhledem k této vysoké psychické zátěží v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] tak žalobkyně zvýšila požadavek na poskytnutí zadostiučinění za toto období o 50 %, tj. o částku 74 167 Kč, a celkově tak požadovala zaplatit částku 377 500 Kč.

5. Takto formulovaný nárok uplatnila žalobkyně u žalovaného podáním ze dne [datum], žalovaný však na podanou žádost nijak nereagoval a zadostiučinění neposkytl. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 377 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

6. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně uplatnila podáním doručeným dne [datum] požadavek na zaplacení částky 303 333 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. Žalovaný shledal žádost žalobkyně částečně důvodnou a poskytl žalobkyni zadostiučinění ve výši 197 167 Kč. Po obdobně obsáhlé rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že posuzované řízení trvalo celkem 16 let a 2 měsíce. Řízení proběhlo opakovaně na třech stupních soudní soustavy, soud prvého stupně rozhodoval meritorně čtyřikrát, [název soudu] třikrát a NSČR rovněž třikrát. O dvou ústavních stížnostech žalobkyně musel rozhodovat i [název soudu]. Během řízení se zejména vyskytly prodlevy na straně znalců, a to opakovaně v řádu měsíců v době od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Soudu prvého stupně je nutno přičíst k tíži, že jeho první rozsudek byl [název soudu] zrušen pro nepřezkoumatelnost. Řízení bylo po skutkové i právní stránce složitější. Předmětem žaloby byla náhrada škody na zdraví sestávající z více položek, kterými byla náhrada za ztížení společenského uplatnění, náklady spojené s léčením, ztráta na výdělku, cestovné i měsíční renta. Žalovanou byla [anonymizováno] [obec a číslo] jako nástupce [anonymizováno]. V průběhu řízení bylo vypracováno devět znaleckých posudků z různých oborů lékařství NSČR měl jiný právní názor na důvodnost vznesené námitky promlčení ve vztahu k rozšířeným nárokům, [název soudu] však dospěl k zcela opačnému závěru a rozsudek NSČR zrušil s tím, že došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny. Žalobkyně se na délce řízení zčásti podílela, zejména opakovaným rozšiřováním žaloby a opakovaně byla soudem vyzývána k doplnění důkazů nebo tvrzení. V roce [rok] se účastníci čtyři měsíce neúspěšně snažili dohodnout na smíru. Význam řízení pro žalobkyni byl hodnocen jako vyšší, neboť předmětem řízení byla náhrada škody na zdraví. S ohledem na tyto okolnosti lze dle žalovaného celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu pak žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zadostiučinění ve výši 197 167 Kč. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěl žalovaný nejprve k základní částce 303 333 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 20 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. [částka]). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na uvedenou složitost projednávané věci o 25 %, s ohledem na projednávání věci na všech stupních soudní soustavy a [název soudu] o 20 % a s ohledem na podíl žalobkyně na délce řízení o [anonymizováno]. Naopak základní částka byla zvýšena o 20 % s ohledem na vyšší význam řízení pro žalobkyni.

7. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] potvrdila, že jí byla žalovaným dne [datum] zaplacena částka 197 167 Kč, a v tomto rozsahu vzala svou žalobu částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí zastaveno usneseními ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

8. K obraně žalovaného pak žalobkyně uvedla, že dosud vyplacená částka není přiměřená a neodpovídá intenzitě zásahu do osobnostních práv žalobkyně, když žalovaný nedostatečně posoudil zejména význam řízení pro žalobkyni a zcela opomenul dobu, kdy došlo rozhodnutím NSČR ke zrušení pravomocných rozsudků nižších soudů a žalobkyně se ocitla v pozici osoby, u které došlo na základě plnění z pravomocných rozsudků k bezdůvodnému obohacení, a musela vracet již vyplacení finanční prostředky, a to včetně úroku ve výši 7,75 % ode dne vyplacení, tedy od roku 2008. V době po zrušení rozsudků rozhodnutím NSČR se věc vrátila k obvodnímu soudu, poté [název soudu], dále NSČR a až po třech letech rozhodoval [název soudu]. V této době žalobkyně čelila žalobě o zaplacení jí vyplacené částky, řízení bylo vedeno od [datum] do [datum]. Žalobkyně vracela částku 2 577 334 Kč po mnoha měsících plných nejistoty prostřednictvím pojišťovny právní zástupkyně, po rozhodnutí [název soudu] jí byla částka opět vyplacena zpět, opět prostřednictvím pojišťovny právní zástupkyně. Toto období bylo pro žalobkyni extrémně stresující, převládal u ní pocit zoufalství. Pomalé soudní řízení zapříčinilo stres žalobkyně, která z tohoto důvodu navštěvovala i psychiatra. Od rozhodnutí NSČR dne [datum] až do pravomocného skončení posuzovaného řízení v roce 2020 byla žalobkyně soudním řízením stresována nad míru obvyklou, která běžně provází soudní řízení. Stresována nebyla pouze žalobkyně, ale i celá její rodina, neboť vracení finanční částky bylo spojeno s finanční situací celé rodiny, žalobkyně cítila bezmoc, byla depresivní a zoufalá. Psychický dopad mělo celé řízení zejména na matku žalobkyně, která se rovněž musela léčit na [anonymizováno 6 slov]. Z uvedeného a z průběhu posuzovaného řízení vyplývá, že se jedná o případ mimořádného zřetele hodný, kdy řízení o náhradu škody na zdraví, které je vedle znaleckých posudků založeno zejména na volné úvaze soudu, není to tedy řízení právně složité, navíc základ nároku – odpovědnost žalované byla nesporná, řízení bylo vedeno pouze o výši náhrady škody, trvalo déle než 16 let. Výjimečná je i intenzita významu tohoto řízení pro žalobkyni, do roku [rok], než bylo rozhodnuto o výši ztráty na výdělku a výši měsíční renty, žila žalobkyně pouze z invalidního důchodu, v průběhu řízení poté, kdy jí bylo vyplaceno plnění za ztížení společenského uplatnění, toto musela kvůli rozhodnutí NSČR vrátit, čelila žalobě proti své osobě, která zahrnovala i úhradu úroků z prodlení, tj. částky, která jí ani nebyla původně zaplacena, toto trvalo další tři roky, než se vše zvrátilo rozhodnutí [název soudu].

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

10. Žalobou došlou [příjmení] [obec a číslo] dne [datum] se žalobkyně domáhala po [anonymizováno] [obec a číslo], jako právním nástupci [anonymizováno] (dále jen„ Žalovaný“), náhrady škody na zdraví, a to v souvislosti se škodní událostí (reakce na předepsaný lék [anonymizováno]), ke které došlo v roce [rok], s tím, že náhrada škody na zdraví jí již byla poskytnuta na základě rozsudku ze dne [datum], vydaného v řízení vedeném u [příjmení] [obec a číslo] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně popsala, jak se její zdravotní stav od poskytnuté náhrady zhoršil (zejména opakované neúspěšné operace [anonymizováno] od roku [rok] a na ně navazující zdravotní komplikace), a uvedla, že k podstatnému zhoršení jejího zdravotního stavu v přímé souvislosti s chorobou vzniklou požitím léku [anonymizována čtyři slova] [rok]. Žalobkyně popsala své zdravotní obtíže v oblasti [anonymizováno 7 slov]. Žalobkyně je pracovně neumístitelná, je v plném invalidním důchodu, [anonymizováno 9 slov]. Dvacet let byla odkázána na pomoc své matky, nyní o ni pečuje manžel, na kterém je plně finančně závislá a se kterým (spolu se dvěma dětmi [anonymizováno 6 slov]) žije převážně v [země], ale dlouhodobě pobývá ze zdravotních důvodů i v [obec]. Žalobkyně tak požadovala poskytnutí náhrady ZSU včetně mimořádného navýšení v částce 500 000 Kč, náhradu nákladů léčení (nákup léků nehrazených zdravotními pojišťovnami) ve výši 1 200 Kč měsíčně od [datum], náhradu ztráty na výdělku (rozdíl mezi pravděpodobným výdělkem [anonymizováno], k čemuž žalobkyně započala získávat kvalifikaci studiem na [anonymizována tři slova] [obec], studium však kvůli zhoršení zdravotního stavu nedokončila, a výší invalidního důchodu, předběžně vyčíslený na částku 13 200 Kč měsíčně) jednak v kapitalizované výši za dobu od [datum] do [datum] v částce 316 800 Kč, jednak ve formě renty ve výši 13 200 Kč měsíčně od [datum]. Celkem tedy žalobkyně požadovala zaplacení částky 816 800 Kč a dále placení renty ve výši 14 400 Kč měsíčně od [datum]. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření ve lhůtě 30 dnů byla dne [datum] zaslána Žalovanému a současně byl vyžádán spis [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] došla soudu změna žaloby, ve které žalobkyně upravila požadavek na náhradu ztráty na výdělku, když nově vyčíslila rozdíl mezi pravděpodobným výdělkem a důchodem na částku 18 193 Kč, a požadovala tak zaplacení ztráty na výdělku za dobu od [datum] do [datum] v částce 439 154 Kč a dále placení renty ve výši 18 193 Kč měsíčně od [datum]. Současně žalobkyně upravila požadavek na náhradu nákladů spojených s léčením, když opustila požadavek na placení renty ve výši 1 200 Kč měsíčně a namísto toho požadovala zaplacení částky 423,34 EUR, kterou na nákup léku a zdravotních pomůcek skutečně vynaložila v letech [rok] [anonymizováno] [rok]. Změna žaloby spolu s výzvou k vyjádření ve lhůtě 30 dnů byla dne [datum] zaslána Žalovanému. Vyjádření Žalovaného došlo soudu dne [datum]. Žalovaný žádný z dílčích nároků neuznal, namítal především obecnost a neprokázání tvrzení žalobkyně. Ve vztahu k požadavku na náhradu ZSU pak Žalovaný vznesl námitku promlčení, když již ze samotné žaloby vyplývá, že ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně mělo dojít více než 2 roky před podáním žaloby. Vyjádření Žalovaného bylo dne [datum] zasláno žalobkyni k vyjádření a označení dalších důkazů k prokázání žalobních tvrzení ve lhůtě 15 dnů. Vyjádření žalobkyně, ve kterém žalobkyně odkázala na již vznesené návrhy na znalecké zkoumání, došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], k žádosti žalobkyně, která pobývala v [země], o jednání se dozvěděla pozdě a nemá zajištěno hlídání, bylo (při současné žádosti zástupce Žalovaného o stanovení nového termínu až po [datum]) jednání odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byla připuštěna dříve provedená změně žaloby, bylo zahájeno projednávání věci samé, žalobkyně upřesnila, že k ustálení jejího zhoršeného zdravotního stavu zejména stran problémů s [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [rok] [rok]. Byl proveden účastnický výslech žalobkyně, ve kterém mj. uvedla, že s činnostmi v domácnosti a s doprovodem ji zatím pomáhá manžel, na kterém je nadále finančně závislá, manžel se však s ní chce rozvést. Byly provedeny dostupné listinné důkazy a jednání bylo za účelem ustanovení znalců odročeno na neurčito. Dne [datum] došlo soudu podání žalobkyně s návrhy otázek pro znalce. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně svou žalobu opět rozšířila, a to o požadavek na náhradu škody v podobě nákladů na péči třetích osob, kdy žalobkyně požadovala za dobu od [datum] do [datum] zaplacení částky 97 800 Kč a od [datum] placení renty ve výši 4 075 Kč měsíčně. Usneseními ze dne [datum], vypravenými dne [datum], byli ustanoveni znalci z oboru [anonymizována tři slova] (MUDr. [příjmení]), [anonymizováno] (MUDr. [příjmení]), [anonymizováno] (MUDr. [příjmení]), [anonymizováno] (MUDr. [jméno]) a [anonymizováno] (MUDr. [příjmení]), kdy všem byly položeny otázky dle návrhu žalobkyně. Všem znalcům bylo v usneseních uloženo předložit znalecký posudek ve lhůtě 60 dnů od doručení usnesení. Dne [datum] došlo soudu sdělení MUDr. [ulice], že zadaný posudek nemůže vypracovat, neboť je znalcem pouze pro [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] došla soudu žádost MUDr. [příjmení] o prodloužení lhůty k vypracování posudku s tím, že spis jí má být zaslán až po [datum], kdy se vrátí se zahraničí. Usnesením ze dne [datum] bylo zrušeno ustanovení MUDr. [ulice] a znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] byl ustanoven MUDr. [příjmení], lhůta pro zpracování posudku byla stanovena opět na 60 dnů od doručení usnesení. Dne [datum] byl spis odeslán MUDr. [příjmení] s tím, aby jej po prostudování vrátila. Dne [datum] upozorňovala žalobkyně soud na již dříve sdělenou novou adresu místa pobytu v [obec], kdy však v usneseních o ustanovení znalce je uvedena adresa původní a znalci mají problém žalobkyni kontaktovat. Dne [datum] byl zpracován posudek MUDr. [příjmení]. Kdy tento došel soudu, ze spisu nevyplývá, avšak dne [datum] bylo rozhodnuto o přiznání znalečného MUDr. [příjmení] a byl dán pokyn k zaslání spisu [anonymizována dvě slova] byl spis zaslán až po nabytí právní moci usnesení o znalečném ([datum]) dne [datum], doručen mu byl dne [datum] MUDr. [anonymizováno] spis vrátil dne [datum] s tím, že posudek odmítá vypracovat, neboť je znalcem pro [anonymizována dvě slova]. Usnesením ze dne [datum] bylo opět zrušeno ustanovení MUDr. [ulice] a znalcem z oboru [anonymizována tři slova] byl ustanoven MUDr. [anonymizováno], lhůta pro zpracování posudku byla stanovena opět na 60 dnů od doručení usnesení. Dne [datum] byl spis zaslán MUDr. [příjmení]. Podáním došlým soudu dne [datum] se žalobkyně dotazovala, zda již byl zpracován posudek MUDr. [příjmení]. Dne [datum] urgovala MUDr. [příjmení] proplacení znalečného. Dne [datum] došel soudu posudek MUDr. [příjmení] spolu se spisem. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o přiznání znalečného MUDr. [příjmení] a byl dán pokyn k zaslání spisu MUDr. [příjmení], kterému však zřejmě odeslán nebyl. Dne [datum] byl dán pokyn k zaslání spisu MUDr. [jméno], kterému byl odeslán dne [datum]. Dne [datum] došel spis od MUDr. [jméno], avšak bez znaleckého posudku, k telefonické výzvě soudu ze dne [datum] MUDr. [jméno] přislíbil posudek dodat ve lhůtě 14 dnů. Kdy byl posudek dodán, ze spisu nevyplývá, usnesením ze dne [datum] však bylo MUDr. [jméno] přiznáno znalečné a spis dne [datum] zaslán MUDr. [příjmení] se žádostí o urgentní zpracování posudku. Posudek MUDr. [příjmení] spolu se spisem došel soudu dne [datum]. V přípisu zaslaném dne [datum] soud MUDr. [příjmení] vytkl, že namísto posudku předložil jen dvoustránkovou zprávu, která nemá náležitosti znaleckého posudku, ani neodpovídá na položené otázky, navíc předložil pouze jedno vyhotovení, a vyzval znalce k neprodlenému zjednání nápravy, když jeho přičiněním se řízení velmi prodlužuje. Posudek MUDr. [příjmení] byl současně zaslán účastníkům, kteří se k němu vyjádřili v podáních došlých soudu ve dnech [anonymizováno] a [datum]. Dne [datum] byl dán pokyn k zaslání spisu MUDr. [příjmení] se žádostí o urgentní zpracování posudku, spis však odeslán nebyl, dne [datum] byla pouze splněna další část pokynu a účastníkům byla přeposlána jejich vyjádření k posudku MUDr. [příjmení]. Dne [datum] došlo další vyhotovení původního posudku MUDr. [příjmení] se stručným doplňujícím komentářem. Dne [datum] došlo soudu dodatečné vyjádření žalobkyně k posudku MUDr. [příjmení], MUDr. [příjmení] byl spis odeslán až dne [datum]. Posudek MUDr. [příjmení] spolu se spisem došel soudu dne [datum] a usnesením ze dne [datum] bylo MUDr. [příjmení] přiznáno znalečné. Posudek MUDr. [příjmení] byl dne [datum] zaslán účastníkům spolu s výzvou, aby označili všechny další důkazy, které navrhují provést, neboť již byly zpracovány všechny znalecké posudky a ve věci bude nařízeno jednání. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] žádala o zaslání ostatních, dosud nezaslaných, posudků, vyjádřila se k posudku MUDr. [příjmení] a navrhovala ještě zpracování posudku z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Usnesením ze dne [datum] byl znalcem z oboru zdravotnictví - [anonymizována dvě slova] ustanoven MUDr. [příjmení], kterému bylo uloženo zpracovat posudek ve lhůtě 60 dnů od doručení usnesení. Spis byl MUDr. [příjmení] odeslán dne [datum], přípisem odeslaným dne [datum] byl MUDr. [příjmení] urgován o předložení posudku. Posudek MUDr. [příjmení] je datován dnem [datum], kdy došel soudu, ze spisu nevyplývá, avšak usnesením ze dne [datum] mu bylo přiznáno znalečné. Posudek byl dne [datum] zaslán účastníkům spolu s výzvou ke shrnutí/navržení všech dalších důkazních návrhů, aby po zpracování všech posudků mohlo být ve věci nařízeno jednání. Zástupkyně žalobkyně žádala v podání došlém soudu dne [datum] o prodloužení lhůty z důvodu velké pracovní vytíženosti do [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného k posudku MUDr. [příjmení]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] se žalobkyně vyjádřila znaleckým posudkům a opětovně změnila/rozšířila svou žalobu, a to tak, že na náhradě ZSU (bez mimořádného navýšení) nově žádala částku 775 200 Kč odpovídající bodovému ohodnocení provedenému ve znaleckých posudcích, znovu uplatnila požadavek na náhradu nákladů léčení ve výši 1 200 Kč (vedle zachovalého požadavku na zaplacení částka 423,34 EUR), požadovanou náhrada nákladů na péči třetích osob ve výši 4 075 Kč měsíčně kapitalizovala za dobu od [datum] do [datum], a požadovala tak částku 122 250 Kč, a od [datum] na náhradě těchto nákladů požadovala částku [částka] měsíčně, kdy uplatnila kapitalizovaný požadavek za dobu od [datum] do [datum] ve výši 126 000 Kč. Dne [datum] byli k nařízenému jednání předvoláni tři svědci. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně svou žalobu opět rozšířila, a to o požadavek na mimořádné navýšení náhrady ZSU ve výši 5 000 000 Kč a zákonné úroky z prodlení ze součtu náhrad ZSU, kapitalizované ztráty na výdělku, všech nákladů léčení a všech nákladů na péči třetích osob od [datum] do zaplacení. Při jednání konaném dne [datum] Žalovaný zopakoval svou námitku promlčení, když nebylo prokázáno, že by ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně došlo až po roce [rok]. Byli vyslechnuti tři svědci, kteří mj. vypověděli, že žalobkyni se v roce [rok] narodilo třetí dítě, byly provedeny důkazy zpracovanými znaleckými posudky a ze strany účastníků byl vznesen návrh na výslech čtyř znalců. Jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na den [datum], žalobkyně se zavázala předložit soudu do [datum] konečný návrh na rozšíření žaloby a chybějící listinné důkazy. Usneseními ze dne [datum] bylo jednomu ze slyšených svědků přiznáno svědečné a znalci [příjmení] [příjmení] nebylo z důvodu pozdě podaného a nepoužitelného posudku přiznáno znalečné. Navržení čtyři znalci byli k odročenému jednání předvoláni dne [datum] MUDr. [příjmení] se podáním došlým soudu dne [datum] z výslechu omluvila, neboť již v roce [rok] ukončila znaleckou činnost, dne [datum] se z výslechu omluvila i MUDr. [příjmení], a to z důvodu pracovních povinností. Dne [datum] žádala zástupkyně žalobkyně o odročení jednání (tomu nebylo vyhověno) a prodloužení lhůty alespoň o 1 měsíc, když žalobkyně je nemocná a z důvodu jejího delšího pobytu mimo ČR se nepodařilo získat doklady potřebné ke konečnému návrhu. Při jednání konaném dne [datum] byli vyslechnuti znalci [příjmení] [příjmení] a MUDr. [jméno]. Jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na den [datum] a žalobkyni bylo uloženo předložit do [datum] navržené doklady, mj. předklady dokladů o nákupu léků v [země] MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] byly k odročenému jednání předvolány dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud opravil předchozí usnesení o svědečném, ve kterém došlo k písařské chybě. Podáním došlým soudu dne [datum] vzala žalobkyně zpět návrh na výslech MUDr. [příjmení], MUDr. [příjmení] se podáním došlým soudu dne [datum] z jednání znovu omluvila z důvodu ukončení znalecké činnosti. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně svou žalobu opět změnila, když na náhradě ZSU požadovala jen [částka], mimořádné navýšení náhrady ZSU požadovala jen ve výši 1 396 200 Kč a na náhradě nákladů na péči třetích osob za dobu od [datum] do [datum] požadovala jen 42 000 Kč. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala již od [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byla vyslechnuta MUDr. [příjmení], které bylo usnesením vyhlášeným při jednání přiznáno znalečné, bylo provedeno několik listinných důkazů a účastníci žádali, aby MUDr. [příjmení] doplnila svůj posudek písemně o bodové hodnocení ZSU a údaj o době zhoršení hodnocených zdravotních obtíží žalobkyně. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] došly soudu návrhy žalobkyně na otázky pro MUDr. [příjmení]. Při jednání konaném dne [datum] byla vyslechnuta žalobkyně, která vedle popisu zdravotních obtíží znovu uváděla, že nepracuje, má plný invalidní důchod, je finančně závislá na manželovi (manželství však spokojené není) a na pomoci třetích osob, a byly provedeny některé listinné důkazy. Žalobkyně avizovala úmysl dalšího rozšíření žaloby a zavázala se ve lhůtě 3 dnů předložit konečné rozšíření žaloby. Jednání bylo odročeno na den [datum] s tím, že žalobkyně do příštího jednání zajistí doklady o nákupu léčiv s překladem. Dne [datum] byl MUDr. [příjmení] zaslán přípis, že je povinna se k soudu dostavit, pouze pro případ objektivní nemožnosti se dostavit byla vyzvána k písemnému zodpovězení zaslaných dotazů. Písemné odpovědi MUDr. [příjmení] na dotazy spolu se žádostí o omluvu z jednání došly soudu dne [datum]. Přípisem došlým soudu dne [datum] žalobkyně doplňovala svou účastnickou výpověď, když při jednání soudu nedokázala před více lidmi podrobněji hovořit o svých zdravotních problémech, které ji traumatizují. Popisovala pak zejména své psychické problémy, pro které by potřebovala soustavnější psychiatrické nebo psychologické léčení, které si však nemůže dovolit, neboť by je manžel zneužil v probíhajícím předrozvodovém řízení o péči o děti. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně opět změnila/rozšířila svou žalobu, a to tak, že na mimořádném navýšení náhrady ZSU požadovala částku 2 000 000 Kč, náklady na léčení opět požadovala v částce 1 200 Kč měsíčně od [datum], což za dobu od [datum] do [datum] činilo 66 000 Kč, a nově uplatnila nárok na náhradu cestovních výdajů v souvislosti s cestami k lékařům za dobu od [datum] do [datum] ve výši 84 945 Kč. Požadavek na náhradu ztráty na výdělku za dobu od [datum] do [datum] žalobkyně zkapitalizovala na částku 1 000 615 Kč a rentu ve výši 18 193 Kč požadovala od [datum]. Téhož dne došlo soudu vyjádření Žalovaného k poslednímu podání žalobkyně (bylo žalobkyní zasláno též přímo Žalovanému), ve kterém vznesl řadu námitek vůči jednotlivým nárokům od námitky promlčení, přes neprokázání či nedůvodnost některých nároků, opakovaný požadavek na odškodnění jednou již odškodněné škody na zdraví až po nedůvodnost požadavku na zaplacení úroku z prodlení. Při jednání konaném dne [datum] byly provedeny další listinné důkazy. Žalobkyně označila své poslední podání za již konečný žalobní požadavek. Ze strany soudu pak byla žalobkyně v návaznosti na obranu žalovaného vyzvána k doplnění tvrzení a návrhů důkazu k jednotlivým uplatněným nárokům, které se žalobkyně zavázala předložit do [datum]. Jednání bylo odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně svou žalobu znovu změnila, a to tak, že na náhradě ZSU požadovala jen [částka] a na náhradě nákladů na péči třetích osob za dobu od [datum] do [datum] jen 25 200 Kč, za dobu od [datum] do [datum] jen 31 500 Kč a za dobu od [datum] do [datum] jen 25 200 Kč. Při jednání konaném dne [datum] byla připuštěna změna žaloby tak, jak byla formulována v posledním podání žalobkyně. Bylo provedeno větší množství listinných důkazů, další důkazní návrhy byly zamítnuty a po přednesu závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo podané žalobě zcela vyhověno a Žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 170 997,05 Kč, státu náhradu nákladů řízení ve výši 40 652 Kč a soudní poplatek ve výši 207 390 Kč. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalovaného, kterým napadal vydaný rozsudek v celém rozsahu a navrhoval žalobu zamítnout. Dne [datum] byla Žalovanému zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání a odvolání bylo současně zasláno žalobkyni k vyjádření. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum] a spis byl dne [datum] předložen [anonymizováno] [obec], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně k odvolání. Dne [datum] byli účastníci vyrozuměni o zrušení nařízeného odvolacího jednání a dne [datum] bylo toto odročeno na neurčito za účelem vyžádání spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka], který pak byl vyžádán dne [datum]. Podáním došlým [anonymizováno] [obec] dne [datum] žádala žalobkyně o nařízení jednání, téhož dne bylo urgováno zapůjčení žádaného spisu. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum], k žádosti zástupce Žalovaného odůvodněné plánovanou dovolenou bylo odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáno, dokazování nebylo doplňováno, ani opakováno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek stran přiznání částky [částka] (tj. náhrady ZSU včetně mimořádného navýšení) s příslušenstvím potvrzen a ve zbytku zrušen a v tomto rozsahu věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. [název soudu] neshledal důvodnou námitku promlčení a ztotožnil se i s výší přiznané náhrady ZSU ([částka]) a mimořádného navýšení (2 000 000 Kč). Stran dalších žalobou uplatněných nároků vytkl [název soudu] nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, nedostatečná skutková zjištění stran skutečně dosahovaného příjmu, skutečně vynaložených nákladů na léčení a péči třetích osob a nesprávné právní posouzení stran náhrady nákladů na péči třetích osob. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum]. Rozsudek [anonymizováno] [obec] byl vypraven dne [datum], žalobkyni byla současně zaslána výzva k doplnění důkazních návrhů ve lhůtě 3 týdnů. Dne [datum] byla žalobkyně o vyjádření urgována, k čemuž žalobkyně podáním došlým soudu dne [datum] žádala o prodloužení lhůty do [datum], když mezi účastníky probíhá jednání o mimosoudním vyřešení věci a žalobkyni se dosud nepodařilo shromáždit všechny doklady k podání souhrnného návrhu na doplnění dokazování. Žádosti bylo vyhověno. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala žalobkyně o další prodloužení lhůty, když se hodlala obrátit na Žalovaného s dalším návrhem na mimosoudní vyřešení věci. Dne [datum] došlo soudu dovolání Žalovaného proti rozsudku [anonymizováno] [obec]. Dne [datum] byla Žalovanému zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za dovolání a dovolání bylo zasláno Žalobkyni. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a účastníkům byla současně zaslána výzva k označení dalších důkazních návrhů. Žalobkyně své důkazní návrhy doplnila podáním došlým soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byly provedeny žalobkyní doložené listinné důkazy a žalobkyně byla vyzvána k doplnění tvrzení a návrhů důkazů ke všem nárokům, které zůstaly předmětem řízení, k čemuž jí byla stanovena lhůta do [datum]. Jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na den [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala žalobkyně o prodloužení lhůty do [datum], lhůta byla prodloužena do [datum], žádné doplnění však soudu nedošlo. K žádosti zástupce Žalovaného odůvodněné hospitalizací bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum] a následně dne [datum] z důvodu pokračujících zdravotních problémů zástupce Žalovaného na den [datum]. K žádosti žalobkyně odůvodněné pokračujícím jednáním o mimosoudním vyřešení věci a získáváním dalších podkladů pro doplnění návrhů na dokazování bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum] a k žádosti zástupce Žalovaného odůvodněné lázeňským pobytem pak přeodročeno na den [datum]. Žalobkyně doplnila svá tvrzení a důkazní návrhy podáním došlým soudu dne [datum], kterým současně kapitalizovala ztrátu na výdělku za dobu do [datum] do [datum] na částku 400 246 Kč a rentu ve výši 18 193 Kč měsíčně žádala od [datum] a dále svou žalobu rozšířila o požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení z náhrad nákladů léčení, cestovních výdajů a ztráty na výdělku (do [datum]) od [datum] do zaplacení. Při jednání konaném dne [datum] soud nepřipustil rozšíření žaloby o úroky z prodlení, byly provedeny dva listinné důkazy, žalobkyně byla opětovně vyzvána k označení důkazů k náhradám cestovného a nákladů na péči třetích osob a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem předložení spisu NSČR s dovoláním. Spis byl dne [datum] (k vypravení předán [datum]) předložen NSČR. E-mailem došlým soudu dne [datum] žalobkyně žádala o pozdržení spisu před předložením NSČR, neboť chtěla změnit právní zastoupení a prostřednictvím nového zástupce podat i vyjádření k dovolání, když zjistila, že dosavadní zástupkyně soudu nepředložila zpracované podklady, které jí již v lednu předala, nevyrozuměla soud o probíhajícím rozvodovém řízení žalobkyně, pro které je výsledek posuzovaného řízení pro žalobkyni rovněž důležitý, když musí doložit příjmy a schopnost postarat se o děti v [země], ani nenechala zpracovat znalecký posudek z oboru ekonomiky, který žalobkyni několik měsíců slibovala. Navíc zástupkyně žalobkyni nutí k uzavření nové dohody o odměně za právní zastupování a vystavila žalobkyni fakturu na více než 0,5 mil. Kč. K dovolání se pak vyjádřila sama žalobkyně podáním ze dne [datum], ve kterém vylíčila své stále se zhoršující zdravotní potíže, které vedly mj. i k rozvodu jejího manželství v dubnu [rok]. Přípisem ze dne [datum] se [příjmení] [obec a číslo] dotazoval, kdy lze očekávat rozhodnutí o dovolání, a upozorňoval, že posuzované řízení bylo zahájeno v roce [rok], k čemu mu bylo ze strany NSČR přípisem ze dne [datum] sděleno, že rozhodnuto bude v roce [rok]. Rozsudkem ze dne [datum] NSČR zrušil rozsudky soudů obou stupňů ve vyhovujících výrocích stran částky [částka] s příslušenstvím a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení, ve zbytku pak dovolání odmítl. NSČR odlišně posoudil otázku promlčení, a to ve světle žalobkyní opakovaně měněné žaloby, kdy nesouhlasil s názorem soudů nižších stupňů, že pro vyloučení promlčení u mimořádného navýšení náhrady ZSU stačilo takový nárok uvést v původní žalobě a výši pak bylo možné„ libovolně“ měnit. Přiznání úroků z prodlení z mimořádného navýšení náhrady ZSU pak NSČR označil za odporující jeho konstantní judikatuře. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum]. Rozsudek NSČR byl dne [datum] vypraven, žalobkyni byla současně zaslána výzva k doplnění tvrzení ve vztahu k subjektivní promlčecí době, a to ve lhůtě 15 dnů. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně (k avizované změně právního zastoupení nedošlo) žádala o prodloužení lhůty, a to i s ohledem na dobu letních dovolených do konce [anonymizováno] [rok]. Žádosti bylo vyhověno. Dne [datum] soud žalobkyni o doplnění tvrzení urgoval, a to ve lhůtě 5 dnů, k čemuž zástupkyně žalobkyně dne [datum] s omluvou za prodlení způsobené nemocí přislíbila doplnění dodat do [datum]. Tvrzení a důkazní návrhy žalobkyně doplnila podáním došlým soudu dne [datum], kterým svou žalobu současně změnila tak, že z důvodu dalšího zhoršování zdraví požadovala zvýšení mimořádného navýšení náhrady ZSU na 4 000 000 Kč a dále požadovala náhradu nákladů na péči třetích osob za dobu od [datum] do [datum] ve výši 21 000 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 50 400 Kč a za dobu do vydání rozsudku ve výši [částka] měsíčně, náhradu nákladů léčení ve výši 66 714 Kč + 3 302,90 EUR a náhradu cestovních výdajů v souvislosti s cestami k lékařům za dobu od [datum] do [datum] ve výši 182 333 Kč. Požadavek na náhradu ztráty na výdělku pak žalobkyně zkapitalizovala za další období od [datum] do [datum] na částku 309 281 Kč a rentu ve výši 18 193 Kč měsíčně požadovala od [datum]. Dále pak žalobkyně jen obecně uplatnila požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení, aniž by tento jakkoliv specifikovala. Podání bylo dne [datum] zasláno Žalovanému a současně byl znalcům [příjmení] [příjmení], MUDr. [jméno], MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] zaslán dotaz, kdy se stabilizoval zdravotní stav žalobkyně stran aktuálně odškodňovaného zhoršení. Vyjádření MUDr. [příjmení], MUDr. [příjmení] a MUDr. [jméno] došla soudu ve dnech [anonymizováno], [datum] a [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a dne [datum] byla zaslána urgence vyjádření MUDr. [příjmení]. K žádosti zástupce Žalovaného odůvodněné kolizí jednání bylo jednání odročeno na den [datum], vyjádření MUDr. [příjmení] došlo soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] soud změnu žaloby učiněnou posledním podáním žalobkyně nepřipustil, byl zamítnut návrh na doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru ekonomika a po přednesu závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo Žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 500 000 Kč (náhrada ZSU ve výši [částka] + mimořádné navýšení ve výši 89 600 Kč) bez příslušenství, ve zbytku byla žaloba zamítnuta, Žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení a bylo mu uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení státu ve výši 4 878 Kč. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobkyně, odvolání bylo dne [datum] zasláno Žalovanému. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalovaného, odvolání bylo dne [datum] zasláno žalobkyni. Dne [datum] byl spis předložen [anonymizováno] [obec]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně k odvolání Žalovaného, dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. K žádosti zástupkyně žalobkyně odůvodněné plánovaným lázeňským pobytem bylo odvolací jednání odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] soud vedl účastníky ke smírnému vyřešení věci, k čemu právní zástupce Žalovaného uvedl, že případnou dohodu by muselo projednat zastupitelstvo [anonymizována dvě slova], které bude zasedat až v [anonymizováno]. Jednání bylo za účelem mimosoudního jednání odročeno na neurčito a účastníkům uloženo podat do [datum] zprávu o výsledku takového jednání. Dne [datum] soud vyjádření urgoval, k čemuž účastníci ve dnech [anonymizováno] a [datum] sdělili, že jednání stále probíhají. Ve dnech [anonymizováno] a [datum] zasílal soud dotaz zástupci Žalovaného na výsledek mimosoudních jednání, ten dne [datum] pouze odkázal na své předchozí sdělení. Podáním došlým soudu dne [datum] sdělovala žalobkyně, že Žalovaný všechny její návrhy na smírné vyřešení odmítl, naopak vůči ní podal žalobu o vrácení částky 2 577 334,32 Kč. Žalobkyně avizovala, že s ohledem na svůj stále se zhoršující stav doplní do konce listopadu své odvolání proti vydanému rozsudku. K podání žalobkyně přiložila též usnesení [název soudu] ze dne [datum], kterým byla jako nepřípustná pro předčasnost odmítnuta její ústavní stížnost proti ve věci vydanému rozsudku NSČR. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum], dne [datum] bylo jednání odročeno na den [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] se žalobkyně vyjadřovala k projednávané věci. Při jednání konaném dne [datum] byla odvolání projednána, dokazování nebylo doplňováno, ani opakováno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek potvrzen s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum], rozsudek [anonymizováno] [obec] byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalobkyně, které bylo dne [datum] zasláno Žalovanému. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaného k dovolání a dne [datum] byl spis předložen NSČR. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně k vyjádření Žalovaného. NSČR dovolání usnesením ze dne [datum] jako nepřípustné odmítl a Žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum], usnesení NSČR bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. K žádosti ze dne [datum] byl spis dne [datum] odeslán [název soudu], který nálezem ze dne [datum] rozhodl, že rozsudkem [příjmení] [obec a číslo] ze dne [datum], rozsudkem [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] a rozsudkem NSČR ze dne [datum] došlo k porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zaručujícího právo každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, i vlastnické právo žalobkyně garantované článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a tyto rozsudky včetně usnesení NSČR ze dne ze dne [datum] zrušil. [název soudu] se neztotožnil s názorem NSČR (následně převzatým soudy prvého a druhého stupně) o promlčení mimořádného navýšení ZSU nad částku uplatněnou v původní žalobě, dále pak soudům vytkl nesprávné právní posouzení a paušální odmítnutí nároku na náhradu ztráty na výdělku, nesprávný přístup k posouzení nároku na náhradu nákladů na péči třetích osob a odmítnutí ostatních nároků bez provedení řádného dokazování. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum]. Dne [datum] byla žalobkyni zaslána výzva, aby ve lhůtě 15 dnů sdělila, zda má nějaké návrhy na doplnění a zda setrvává na nároku, který jí byl přiznán rozsudkem [příjmení] [obec a číslo] ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], dne [datum] bylo odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] zástupkyně žalobkyně s omluvou za prodlení sdělila, že žalobkyně setrvává na všech nárocích přiznaných jí prvním rozsudkem, nemá žádné doplňující návrhy a v průběhu 1 měsíce soudu předloží konečnou rekapitulaci uplatněných nároků včetně jejich specifikace. Dále pak zástupkyně žalobkyně žádala o odročení nařízeného jednání z důvodu plánované dovolené, žádosti bylo vyhověno a jednání bylo odročeno na den [datum]. K žádosti zástupce Žalovaného odůvodněné kolizí jednání pak bylo jednání přeodročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně zrekapitulovala, že trvá na přiznání všech nároků, jak o nich bylo rozhodnuto prvním rozsudkem ze dne [datum], a dále uvedla, že se v řízení vedeném u [příjmení] [obec a číslo] pod sp. zn. [spisová značka] domáhá z důvodu dalšího zhoršení zdravotního stavu další náhrady ZSU včetně mimořádného navýšení a náhrady nákladů na péči třetích osob, nákladů na léčení a cestovného za další období, a navrhovala, aby soud spojil obě řízení ke společnému projednání, resp. aby připustil rozšíření žaloby v posuzovaném řízení o nároky uplatňované v řízení sp. zn. [spisová značka]. Dále pak žalobkyně opakovala návrh na zpracování posudku z oboru ekonomika k vyčíslení ztráty na výdělku. Svou argumentaci pak žalobkyně doplňovala podáním došlým soudu dne [datum], ve kterém soudu navrhovala, aby o nárocích, o kterých již bylo dříve rozhodnuto, bylo rozhodnuto částečným rozsudkem, neboť žalobkyně nutně potřebuje prostředky na léčení. Při jednání konaném dne [datum] soud sdělil, že návrhu na spojení řízení nevyhoví, žalobkyně pak avizovala další rozšíření žaloby, a to dle rozšíření, které soud nepřipustil před vyhlášením druhého rozsudku, které jen upraví o nároky, které byly v mezidobí uplatněny v řízení [spisová značka]. Žalovaný neuznal výši ušlého výdělku v částce 18 193 Kč a účastníkům bylo předáno usnesení z téhož dne, kterým byla znalcem z oboru ekonomika – mzdy ustanovena Ing. JUDr. [příjmení], které bylo uloženo zpracovat posudek k určení pravděpodobného výdělku žalobkyně ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení, podání posudku bylo žádáno jako spěšné, a Žalovanému bylo uloženo zaplatit zálohu na náklady důkazu ve výši 5 000 Kč. Jednání bylo za účelem zpracování posudku odročeno na neurčito. Znalkyni byl spis odeslán dne [datum], záloha byla zaplacen dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně navrhovala, aby byl spis předložen NSČR, neboť po zásahu [název soudu] zůstalo nerozhodnuto dovolání Žalovaného proti prvnímu rozsudku [anonymizováno] [obec]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala JUDr. Ing. [příjmení] o zproštění povinnosti podat posudek, neboť tento není z důvodu vytíženosti schopna v nejbližší době zpracovat. Dne [datum] byla znalkyni zaslána žádost o vrácení spisu, který je nutno předložit NSČR, s tím, že v dalším bude soud rozhodovat až po vrácení věci z NSČR. Dne [datum] sdělil soud zástupkyni žalobkyně, že nálezem [název soudu] byla zrušena všechna vydaná rozhodnutí a že ve věci bude ustanoven nový znalec, kterému bude zaslán spis ke zpracování posudku. Od JUDr. Ing. [příjmení] byl spis vrácen dne [datum], usnesením ze dne [datum] bylo ustanovení JUDr. Ing. [příjmení] zrušeno a znalcem byla ustanovena Ing. [anonymizováno], která měla posudek podat do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, podání posudku bylo žádáno jako spěšné. Spis byl Ing. [anonymizováno] odeslán dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně upozorňovala, že po rozhodnutí [název soudu] zůstala část prvního rozsudku [příjmení] [obec a číslo] ve spojení s potvrzujícím výrokem prvního rozsudku [anonymizováno] [obec] stran přiznání částky [částka] (náhrada ZSU ve výši [částka] + mimořádné navýšení ve výši 2 000 000 Kč) s příslušenstvím nedotčena, a tedy v právní moci. S ohledem na zhoršení svého zdravotního stavu pak žalobkyně svou žalobu změnila tak, že požadovala náhradu ZSU ve výši 481 200 Kč, mimořádné navýšení ZSU ve výši 1 924 000 Kč, náhradu nákladů na péči třetí osoby od [datum] do [datum] ve výši 336 780 Kč, náhradu nákladů léčení ve výši 82 800 Kč a 3 309,90 EUR a náhradu cestovní výdajů za dobu od [datum] do [datum] ve výši 267 728 Kč s tím, že výše náhrady ztráty na výdělku bude specifikována po podání znaleckého posudku. Znovu pak žalobkyně navrhovala, aby o části nároků, o kterých již bylo dříve rozhodnuto, bylo rozhodnuto částečným rozsudkem, neboť žalobkyně potřebuje finanční prostředky na léčbu i péči o děti. V podání došlém soudu dne [datum] žádala žalobkyně o zaslání posudku z oboru ekonomika, případně o zaurgování znalkyně, když stanovená lhůta pro zpracování posudku již dávno uplynula. Stejnou žádost zopakovala podáním došlým soudu dne [datum]. Posudek Ing. [anonymizováno] spolu se spisem došel soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném a téhož dne byl posudek zaslán účastníkům k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] požadovala doplnění posudku o výpočet ztráty na výdělku za dobu od [datum] do [datum] a určení výše renty od [datum] do budoucna. Doplnění posudku bylo znalkyni uloženo usnesením ze dne [datum] ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, podání posudku bylo žádáno jako spěšné. Podáním došlým soudu dne [datum] k tomu žalobkyně doplňovala podklady stran svých důchodů. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně požadovala výslech znalkyně. Doplnění posudku došlo soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném a posudek byl dne [datum] zaslán účastníkům k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Žalovaný ve vyjádření došlém soudu dne [datum] vedle námitek vůči posudku jako takovému namítl i promlčení nároku na náhradu ušlého výdělku, pokud tento byl znalkyní vyčíslen vyšší, než žalobkyně v řízení uplatnila. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], znalkyně k němu předvolána nebyla. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] v návaznosti na závěry znaleckého posudku svůj žalobní požadavek upravila tak, že na náhradě ušlého výdělku požadovala za dobu od [datum] do [datum] částku 4 883 114 Kč a od [datum] pak měsíční rentu ve výši 33 941 Kč. Dne [datum] byly znalkyni zaslány k vyjádření námitky Žalovaného vůči posudku a žalobkyni výzva, aby upřesnila výrok se všemi navrhovanými změnami v souladu s řízením sp. zn. [spisová značka], aby nebyl požadován nárok duplicitně, s tím, aby žalobkyně zohlednila i dle soudu oprávněně uplatňovanou námitku promlčení ve vztahu k rentě. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] setrvala na svém žalobním požadavku tak, jak byl specifikován v posledních podáních, s tím, že již nenavrhovala rozhodnout o náhradě ZSU a mimořádném navýšení, když o těchto nárocích již bylo pravomocně rozhodnuto nezrušenými částmi prvních rozsudků, a naopak požadavek na náhradu cestovní výdajů rozšířila na částku 352 673 Kč. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz posudkem Ing. [anonymizováno] a jeho dodatkem a žalobkyně se zavázala podat soudu do konce [anonymizováno] [rok] rozšíření žaloby týkající se zrušeného druhého rozsudku [příjmení] [obec a číslo] a k tomu příslušné listinné důkazy. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Podání žalobkyně došlo soudu dne [datum] a žalobkyně v něm vedle dalších nároků opět požadovala přiznat náhradu ZSU ve výši 481 200 Kč a mimořádné navýšení ve výši 1 924 800 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení od vydání rozsudku do zaplacení. Při jednání konaném dne [datum] byla připuštěna změna žaloby v podobě žalobního požadavku formulovaného v posledním podání žalobkyně. Bylo provedeno větší množství listinných důkazů. Účastníkům bylo uloženo předložit závěrečné návrhy do [datum] a jednání bylo odročeno na den [datum]. Vyjádření účastníků došla soudu ve dnech 8. a [datum]. Dne [datum] bylo odročené jednání zrušeno s tím, že ve věci nelze rozhodnout a spis je nutno předložit NSČR k rozhodnutí o dovolání. NSČR byl spis předložen dne [datum]. Podáním došlým NSČR dne [datum] se žalobkyně dotazovala, kdy bude rozhodnuto o dovolání, a upozorňovala na již neúměrnou délku řízení. Dne [datum] jí bylo sděleno, že rozhodnuto bude v horizontu několika týdnů. Rozhodnuto pak bylo rozsudkem ze dne [datum], kterým bylo dovolání stran částky [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] zamítnuto, stran úroku z prodlení z částky 2 000 000 Kč byly rozsudky soudů obou stupňů zrušeny a v tomto rozsahu věc vrácena [příjmení] [obec a číslo] k dalšímu řízení a ve zbytku bylo dovolání zamítnuto. V části týkající se úroku z prodlení z částky 2 000 000 Kč byly rozsudky zrušeny, když přiznání úroků z prodlení z mimořádného navýšení náhrady ZSU odporuje ustálené judikatuře NSČR. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum]. Rozsudek NSČR byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], k žádosti žalobkyně pak bylo odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] soud nejprve nepřipustil důkaz revizním posudkem z oblasti ekonomie, jakož i opětovné slyšení znalců. Následně však po diskusi o tom, co je předmětem řízení, kdy Žalovaný mj. upozornil, že žalobkyně vzala nejprve svůj požadavek na mimořádné navýšení náhrady ZSU zpět a následně byla o tento nárok žaloba znovu rozšířena, a vznesl ve vztahu k opětovnému uplatnění nároku na mimořádné navýšení náhrady ZSU námitku promlčení, soud vyslovil pochybnosti o závěrech posudku Ing. [anonymizováno] a jednání za účelem jejího výslechu odročil na den [datum]. Dne [datum] pak soud zaslal znalkyni žádost o písemné vyjádření, vyjádření došlo dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byla vyslechnuta znalkyně, která předložila dodatek k doplnění svého posudku s upřesněnými výpočty náhrady ztrátu na výdělku. V návaznosti na toto doplnění žalobkyně svou žalobu rozšířila tak, že na náhradě ztráty na výdělku požaduje zaplatit za dobu od [datum] do [datum] částku 5 633 266 Kč a dále od [datum] platit rentu ve výši 34 631 Kč měsíčně. Změna žaloby byla připuštěna. Byly provedeny některé další listinné důkazy a po přednesu závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo Žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 336 780 Kč na náhradě nákladů na péči třetích osob, částky 82 800 Kč a 3 302,90 EUR se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení na náhradě nákladů na léčení, částku 352 673 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení na náhradě cestovních výdajů, částku 5 633 266 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení na náhradě ušlého výdělku od [datum] do [datum] a dále od [datum] platit rentu ve výši 34 631 Kč měsíčně, dále bylo Žalovanému uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni částku 908 727,40 Kč a státu 582 269 Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. K žádosti ze dne [datum] odůvodněné složitostí věci byla prodloužena lhůta k vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum], rozsudek byl vypraven dne [datum]. V požadavku na zaplacení úroků z prodlení z již dříve přiznaného mimořádného navýšení náhrady ZSU soud žalobu zamítl v souladu s názorem NSČR, v rozsahu požadavku na přiznání další náhrady ZSU, resp. mimořádného navýšení této náhrady, soud žalobu zamítl, když jednak shledal důvodnou Žalovaným vznesenou námitku promlčení, jednak považoval již dříve přiznanou náhradu za dostatečnou. Ve zbytku považoval soud žalobu za důvodnou. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalovaného proti celé vyhovující části rozsudku a nákladovým výrokům, odvolání bylo dne [datum] zasláno žalobkyni. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobkyně proti nákladovému výroku, odvolání bylo dne [datum] zasláno Žalovanému. Dne [datum] byl spis předložen [anonymizováno] [obec], dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně k odvolání. Usnesením [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], vydaným bez nařízení jednání, byl napadený rozsudek ve vyhovujících výrocích a výrocích o nákladech řízení zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena [příjmení] [obec a číslo] k dalšímu řízení. Důvodem zrušení rozsudku byla nedostatečná skutková zjištění ve vztahu ke všem odškodněným nárokům neumožňující posouzení jejich oprávněnosti. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum] a rozsudek [anonymizováno] [obec] byl dne [datum] vypraven. Přípisem odeslaným dne [datum] soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 20 dnů doplnila požadovaná tvrzení a návrhy důkazů. Přípisem došlým soudu dne [datum] žádala zástupkyně žalobkyně z důvodu pracovní neschopnosti o prodloužení lhůty do [datum], žádosti bylo vyhověno. Doplnění došlo soudu dne [datum], žalobkyně vzala svou žalobu v požadavcích na náhradu nákladů na péči třetí osoby, náhradu nákladů léčení a náhradu cestovních výdajů zpět a svou další argumentaci směřovala jen k nároku na náhradu ušlého výdělku. Podání bylo dne [datum] zasláno Žalovanému a dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu další doplnění žalobkyně. Při jednání konaném dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno. Bylo konstatováno, že ve vztahu k nároku na náhradu ušlého výdělku bude zpracován nový znalecký posudek, a účastníkům bylo uloženo předložit ve lhůtě 7 dnů návrhy otázek pro znalce. Jednání bylo za účelem zpracování posudku odročeno na neurčito. Doplnění žalobkyně včetně návrhů otázek došlo soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla znalcem z oboru ekonomika - stanovení mzdy ustanovena Ing. [příjmení], které bylo uloženo podat posudek ve lhůtě 30 dnů od doručení spisu. Žalovanému bylo uloženo složit zálohu na náklady důkazu ve výši [částka]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala Ing. [příjmení] o zproštění povinnosti podat posudek, neboť zadaný znalecký úkol nespadá do její specializace. Usnesením ze dne [datum] bylo ustanovení Ing. [příjmení] zrušeno a znalcem byl ustanoven JUDr. [příjmení], kterému bylo uloženo podat posudek ve lhůtě 60 dnů od doručení spisu. Záloha byla zaplacena dne [datum], spis byl znalci odeslán dne [datum] E-mailem ze dne [datum] se soud dotazoval na stav zpracování posudku, k čemuž znalec dne [datum] sdělil, že aktuálně absolvuje lázeňskou péči, ze které se vrátí až koncem [anonymizováno], a zaslal žádost o prodloužení lhůty pro zpracování posudku do poloviny [anonymizováno] [rok]. Dne [datum] byla lhůta prodloužena do poloviny [anonymizováno] [rok]. E-mailem ze dne [datum] se soud znovu dotazoval na stav zpracování posudku, k čemuž znalec téhož dne sdělil, že si od žalobkyně vyžadoval další podklady, a žádal o další prodloužení lhůty. Dne [datum] mu byla prodloužena lhůta max. do konce roku [rok]. Dle ve spisu založeného záznamu měl znalec dne [datum] ([anonymizováno]) sdělovat, že spis s posudkem přiveze v pátek, spis s posudkem pak byly předány soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném a posudek byl dne [datum] zaslán účastníkům k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] požadovala výslech znalce. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], k žádosti zástupkyně žalobkyně odůvodněné pracovní neschopností bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. K výzvě soudu ze dne [datum] zaslala žalobkyně dne [datum] písemné dotazy, které byly dne [datum] zaslány znalci k vyjádření. Písemné vyjádření znalce došlo soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz znaleckým posudkem a vyjádřením znalce, žalobkyně trvala na výslechu znalce. Za účelem výslechu znalce bylo jednání odročeno na den [datum] s tím, že žalobkyně měla ve lhůtě 3 dnů předložit otázky pro znalce. Otázky žalobkyně zaslala dne [datum]. Dne [datum] bylo jednání odročeno na den [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně vznesla požadavek na doplnění znaleckého posudku, podání bylo dne [datum] zasláno znalci. Dne [datum] soud vyrozuměl účastníky o zrušení jednání, když se dosud nepodařilo získat doplnění znaleckého posudku a zajistit účast znalce u jednání, neboť znalec má vážné zdravotní potíže, aktuálně je hospitalizován a lze očekávat, že ve znalecké praxi nebude pokračovat. Soud současně vyzýval účastníky ke smírnému vyřešení věci s tím, že žalobkyně měla předložit své procesní stanovisko ve lhůtě 5 dnů. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] uvedla, že požadované doplnění posudku považuje za zásadní, a navrhovala ustanovit jiného znalce. Usnesením ze dne [datum] byl znalcem z oboru ekonomika - stanovení mzdy ustanoven Ing. [anonymizováno], kterému bylo uloženo podat posudek ve lhůtě 70 dnů od doručení spisu. Podáním došlým soudu dne [datum] sděloval JUDr. [anonymizováno], že ze zdravotních důvodů není schopen zúčastnit se znalecké výpovědi, ani zpracovat doplnění posudku, bude žádat o přerušení znalecké činnosti. Spis byl Ing. [anonymizováno] odeslán dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] sděloval Ing. [anonymizováno], že posudek bude odeslán soudu do [datum], když nedodržení stanovené lhůty způsobily zdravotní komplikace znalce. Posudek spolu se spisem došel soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném a posudek byl téhož dne zaslán účastníkům. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] netrvala na výslechu znalce. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a účastníci byli současně vyzváni, aby ve lhůtě 20 dnů předložili písemné závěrečné návrhy. Závěrečný návrh Žalovaného došel soudu dne [datum], závěrečný návrh žalobkyně pak dne [datum]. Žalobkyně svůj závěrečný návrh formulovala tak, že na náhradě ztráty na výdělku za dobu od [datum] do [datum] požaduje zaplatit částku 5 502 638 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 730 688 Kč od [datum] do zaplacení a dále od [datum] požaduje rentu ve výši 30 155 Kč měsíčně. Dne [datum] pak soudu došla replika žalobkyně k závěrečnému návrhu Žalovaného, ve kterém svůj žalobní požadavek formulovala tak, že na náhradě ztráty na výdělku za dobu od [datum] do [datum] požaduje zaplatit částku 4 494 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále od [datum] požaduje rentu ve výši 30 155 Kč měsíčně. Ústní jednání se pak konalo až dne [datum] (ze spisu nevyplývá z jakého důvodu), soud připustil změnu žaloby tak, jak byl žalobní požadavek žalobkyní formulován v posledním podání žalobkyně, byl proveden důkaz znaleckým posudkem a v mezidobí vyžádanou zprávou úřadu práce. Žalobkyně pak žádala, aby soud jednání ještě jednou odročil s tím, že do [datum] dodá své konečné stanovisko týkající se příslušenství nároku. Jednání bylo odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně svůj žalobní požadavek upravila stran příslušenství tak, že požadovala zákonný úrok z prodlení z každé nevyplacené měsíční renty jdoucí od prvního dne druhého kalendářního měsíce počítáno od měsíce, za který nebyla renta zaplacena, až do zaplacení, a stran renty tak, že tato má být placena od [datum] v částce 30 155 Kč dle individuálního plánu valorizace. Při jednání konaném dne [datum] byl po konstatování závěrečných návrhů účastníků vyhlášen rozsudek, kterým bylo Žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni na náhradě ztráty na výdělku za dobu od [datum] do [datum] částku 3 061 976,21 Kč s úrokem z prodlení z jednotlivých měsíčních částek a dále od [datum] platit měsíční rentu ve výši 27 557 Kč dle individuálního plánu valorizace, ve zbytku byla žaloba zamítnuta a žádnému z účastníků, ani státu nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. K žádosti ze dne [datum] odůvodněné složitostí a rozsáhlostí věci byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum]. Rozsudek spolu s usnesením ze dne [datum], kterým byla ve výroku rozsudku opravena písařská chyba, byl vypraven dne [datum]. Proti rozsudku nebylo podáno odvolání a tento nabyl právní moci dne [datum] (zjištěno ze spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka]).

11. Žalobou došlou [příjmení] [obec a číslo] dne [datum] se Žalovaný domáhal na žalobkyni vrácení plnění poskytnutého jí na základě prvních rozsudků [příjmení] [obec a číslo] a [anonymizováno] [obec] v posuzovaném řízení, následně zrušených rozsudkem NSČR. Žalovaný tak požadoval zaplacení částky 2 577 334,42 Kč ([částka] vyplacená jistina, 166 934,42 Kč vyplacené úroky z prodlení za dobu od [datum] do [datum]) se zákonným úrokem z prodlení od [datum] (datum doručení rozsudku NSČR Žalovanému) do zaplacení. Žalovaný současně navrhoval, aby soud řízení přerušil do pravomocného skončení posuzovaného řízení, ve kterém bylo v mezidobí znovu nepravomocně rozhodnuto. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení přerušeno do skončení posuzovaného řízení. Žalobkyni byla žaloba doručena spolu s usnesením o přerušení řízení dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhl Žalovaný pokračování v řízení, když posuzované řízení bylo již pravomocně skončeno. Současně vzal svou žalobu částečně zpět do částky 500 000 Kč, která byla žalobkyni v posuzovaném řízení přiznána, a nadále požadoval zaplacení částky 2 077 334 Kč s příslušenstvím. Podáním došlým soudu dne [datum] se žalobkyně dotazovala, zda má Žalovanému vracet plnění vyplacené jí nad rámec aktuálního pravomocného rozhodnutí v posuzovaném řízení, když posuzované řízení dosud nebylo skončeno a bylo podáno dovolání. Současně sdělovala, že pobírá pouze invalidní důchod ve výši 9 300 Kč měsíčně a náklady na její zdravotní problémy mnohonásobně tento invalidní důchod přesahují. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení. Podáním došlým soudu dne [datum] sdělovala soudu zástupkyně žalobkyně, že mezi účastníky pokračují mimosoudní jednání a že její pojišťovna uznala povinnost uhradit za ni škodu v požadované výši. Dohoda by měla být uzavřena do konce měsíce a žaloba pak vzata zpět. Podáním došlým soudu dne [datum] sděloval Žalovaný, že mu byla dne [datum] uhrazena jistina žalovaného nároku ve výši 2 077 334 Kč (2 027 334 Kč od pojišťovny zástupkyně žalobkyně, 50 000 Kč jako spoluúčast přímo od zástupkyně žalobkyně). V tomto rozsahu tak vzal Žalovaný svou žalobu zpět a nadále požadoval zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 377 296,45 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 128 870 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. Dále Žalovaný uvedl, že žalobkyně požádala o prominutí požadovaných úroků z prodlení, o čemž bude zastupitelstvo městské části rozhodovat pravděpodobně až v [anonymizováno] [rok], a navrhoval tak, aby soud řízení opětovně přerušil. Podáním došlým soudu dne [datum] sděloval Žalovaný, že žádosti žalobkyně o prominutí úroků z prodlení nebylo vyhověno, a navrhoval tak, aby v řízení bylo pokračováno. Podání Žalovaného byla dne [datum] zaslána žalobkyni. V podání došlém soudu dne [datum] informovala žalobkyně soud o své životní situaci i o tom, že proti rozhodnutím v posuzovaném řízení byla podána ústavní stížnost. Podáním došlým soudu dne [datum] vyrozumívala žalobkyně soud o nálezu [název soudu] vydaném v posuzovaném řízení, ze kterého vyplývá, že původně přiznaná náhrada ve výši 2 577 334 Kč žalobkyni náleží. Uvedla pak, že přestože [název soudu] rozhodl již dne [datum], bylo jí Žalovaným předmětné plnění vyplaceno až dne [datum]. Znovu popsala svou životní situaci s tím, že Žalovaným poskytnuté plnění bylo již z části použito na vysoké náklady léčení, a navrhovala, aby soud žalobu zamítl a Žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení. Žalovaný v podání došlém soudu dne [datum] na zbytku žalobního požadavku, včetně náhrady nákladů řízení, setrval. V dalším podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně zrekapitulovala vývoj sporu mezi účastníky o náhradu škody na zdraví, dokládala soudu své předchozí žádosti adresované Žalovanému o posečkání s vymáháním vyplaceného plnění do skončení posuzovaného řízení a o prominutí úroků z prodlení a své doplnění ústavní stížnosti, kdy ve všech těchto podání popisovala svůj těžký životní úděl a obtížnou situaci, do které se dostala v důsledku rozhodování v posuzovaném řízení. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, při kterém soud účastníkům předestřel, že ve věci je dána místní příslušnost [název soudu] (dále jen„ OS [obec]“), v jehož obvodu žalobkyně v době zahájení řízení bydlela. S tím účastníci souhlasili, žádali však, aby jim byla před rozhodnutím o místní nepříslušnosti poskytnuta lhůta pro mimosoudní jednání do [datum], čemuž bylo vyhověno. Podáním došlým soudu dne [datum] sdělila žalobkyně, že k mimosoudní dohodě nedošlo. Usnesením ze dne [datum] vyslovil soud svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci OS [obec]. K odvolání Žalovaného bylo toto usnesení změněno usnesením [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] tak, že se místní nepříslušnost nevyslovuje, když nebylo zjišťováno, kde žalobkyně v době zahájení řízení skutečně bydlela. Při dalším ústním jednání konaném dne [datum] soud vedl účastníky ke smíru a jednání pak bylo k návrhu účastníků za účelem pokusu o smír odročeno. Při dalším jednání konaném dne [datum] vzal Žalovaný zbytek žaloby zpět a účastníci uzavřeli smír, dle kterého se žalobkyně vzdala práva na zaplacení úroku z prodlení z částky 2 577 334 Kč za dobu do [datum] do [datum] a Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 73 936 Kč. Při jednání bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo řízení zastaveno, schválen účastníky uzavřený smír a Žalovanému vrácena část soudního poplatku. Usnesení nabylo právní moci dne [datum], resp. [datum] (zjištěno ze spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka]).

12. MUDr. [jméno] ve svém doplnění znaleckého posudku zpracovaného v posuzovaném řízení ze dne [datum] uvedl, že u žalobkyně došlo od předchozího vyšetření [anonymizováno 66 slov] [role v řízení] [anonymizována tři slova]. Znalec pak uzavřel, že u žalobkyně jsou naplněna kritéria [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] (zjištěno z doplnění psychiatrického znaleckého posudku).

13. Žalobkyně se prostřednictvím své matky obrátila podáním došlým dne [datum] na Ministerstvo spravedlnosti ČR, ve kterém vyjádřila nelibost nad rozhodováním soudů v posuzovaném řízení (první rozsudek NSČR a na něj navazující druhé rozsudky [příjmení] [obec a číslo] a [anonymizováno] [obec]) a dosavadní délkou řízení a požadovala věc předložit [název soudu]. Přípisem ze dne [datum] jí bylo sděleno, že ministerstvo nemůže zasahovat do výkonu nezávislé rozhodovací činnosti soudů, ani není oprávněno poskytovat jakékoliv poradenství stran uplatnění nároků u ESLP či věc tomuto soudu přímo předkládat. Žalobkyně pak byla v přípisu poučena o možnostech uplatnění nároků na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb. (zjištěno z přípisu Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne [datum]).

14. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému dne [datum], uplatnila žalobkyně u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 303 333 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení, tj. požadavek bez navýšení části náhrady o 50 % uplatněného v žalobě. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatoval, že délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, a přiznal žalobkyni náhradu nemajetkové újmy v částce 197 167 Kč (zjištěno ze žádosti, doručenky, stanoviska).

15. S ohledem na skutečnost, že stanovisko žalovaného bylo vydáno dne [datum] a žalobkyně ve svém částečném zpětvzetí žaloby uváděla zaplacení přiznané částky zadostiučinění dne [datum], do kterého se dále domáhala úroků z prodlení ze zaplacené částky, měl soud s přihlédnutím k procesu schvalování platby u žalovaného, který je soudu znám z jiných obdobných řízení, za to, že datum zaplacení částky 197 167 Kč není potřeba dokazovat a lze vyjít jen z tvrzení žalobkyně.

16. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

17. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

18. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

20. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

21. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

22. Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a bylo skončeno právní mocí rozsudku [příjmení] [obec a číslo] dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 16 let a 2 celé měsíce, resp. 194 celých měsíců.

23. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo složité jak po skutkové, tak i po procesní stránce a komplikovanější bylo i po stránce právní. Z hlediska skutkového bylo obsáhle zjišťováno, zda a jak se zhoršil zdravotní stav žalobkyně a kdy došlo k ustálení jejího zdravotního stavu, bylo zjišťováno, jaké byly výdělkové možnosti žalobkyně a jakého mohla dosáhnout výdělku nebýt škodné události, dále bylo zjišťováno, jaké měla žalobkyně náklady s léčením, kdo a v jakém rozsahu jí poskytoval péči atd. Skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, kdy bylo provedeno velké množství listinných důkazů, bylo zpracováno celkem 9 znaleckých posudků (6 z oboru zdravotnictví, 3 z oboru ekonomika), někteří znalci byli vyslechnuti, bylo vyslechnuto několik svědků a opakovaně byla vyslechnuta žalobkyně. Skutečnost, že zpracování znaleckého posudku je pro daný typ řízení typické, neznamená, že by zpracování posudku nemělo činit řízení komplikovanějším. Znalec [příjmení] [příjmení] pak nebyl ze zdravotních důvodů schopen doplnit a obhájit svůj posudek, a musel tak být ustanoven znalec nový. Řízení dále ztěžovalo větší množství podání účastníků, se kterými se soud musel vypořádat, zejména pak mnohačetné změny, rozšiřování či jiné úpravy žaloby, prováděné žalobkyní až do doby těsně předcházející vyhlášení konečného rozhodnutí ve věci. V měsících [anonymizována tři slova] [rok] (po částečném zrušení 1. rozsudku) a znovu pak v měsících [anonymizována tři slova] [rok] (v rámci odvolacího řízení proti 2. rozsudku) účastníci jednali o možnosti mimosoudního řešení věci. Nařízená ústní jednání byla opakovaně odročována k žádosti zástupce Žalovaného či z důvodu jeho zdravotních komplikací. To jsou všechno skutečnosti, které měly negativní vliv na celkovou délku řízení, které nelze státu přičítat k tíži. [příjmení] [obec a číslo] rozhodoval 4x ve věci samé rozsudkem a 1x řízení ke zpětvzetí žaloby částečně zastavoval, vedle toho rozhodoval o ustanovení devíti znalců, včetně několika změn, když znalci žádali o zproštění, o znalečném, svědečném, [anonymizováno] [obec] rozhodoval 3x ve věci samé, NSČR rozhodoval 2x ve věci samé a 1x o odmítnutí dovolání, 1x ve věci rozhodoval [název soudu] (rozhodování o první ústavní stížnosti žalobkyně nemělo na délku řízení žádný vliv, když v mezidobí bylo v řízení pokračováno). Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Z hlediska právního pak věc byla rovněž složitější, přestože základ odpovědnosti Žalovaného za škodu na zdraví žalobkyně byl potvrzen již dříve vydanými rozsudky. Soudy jednotlivých stupňů měly odlišný názor na možnost uplatňování požadavků na náhradu ušlého výdělku a nákladů na péči třetích osoba, zejména pak na otázku promlčení nároku na náhradu ZSU, resp. jeho mimořádného navýšení, kdy zaujaté právní závěry byly korigovány až na úrovni [název soudu].

24. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), má soud na základě provedeného dokazování za to, že soudy činily své úkony v zásadě v přiměřených lhůtách a že k průtahům ve vlastním slova smyslu v jejich činnosti nedocházelo. Výjimku v tomto směru představuje jen rozhodování o dovolání proti prvnímu rozsudku [anonymizováno] [obec]. Poprvé byl spis předložen NSČR dne [datum] a rozhodnuto o dovolání bylo dne [datum], tj. za 12,5 měsíce, předmětem věcného přezkumu dovolacího soudu přitom byla pouze otázka promlčení. Přestože se nejednalo o otázku jednoduchou či jednoznačnou (viz následný zásah [název soudu]), jeví se doba delší 1 roku jako nepřiměřeně dlouhá. Podruhé byl spis předložen NSČR dne [datum] a rozhodnuto bylo dne [datum], tj. za 12 měsíců, přestože se k otázce promlčení již vyjádřil [název soudu] a vyslovil v tomto směru závazný právní názor a přestože právní posouzení otázky úroků z prodlení z mimořádného navýšení náhrady ZSU bylo již v judikatuře NSČR vyřešeno. Soudu prvého stupně, a tedy státu, je však nutno přičíst k tíži postup související s ustanovováním znalců, se kterými nebylo jejich ustanovení předem konzultováno, což pak vedlo k podávání žádostí o zproštění z důvodu vytížení či absenci potřebné specializace, stejně jako určitou nekoncentrovanost při tomto postupu (opakované zrušení ustanovení MUDr. [ulice] a ustavení dvou různých znalců na jeho místo, zaslání spisu MUDr. [anonymizováno], přestože bylo jeho ustanovení již dříve zrušeno, zmatky při odeslání spisu dalšímu z řady ustanovených znalců po vrácení spisu od předchozího znalce v úvodní části řízení). K tíži státu je nutné přičíst i prodlevy na straně znalců při zpracování posudků, na které soud často vůbec nereagoval, anebo reagoval zcela nedostatečně. Přestože všem znalcům v úvodní fázi řízení byla stanovena lhůta 60 dnů, předložili posudek MUDr. [příjmení] o 2,5 měsíce později (bez urgence), MUDr. [příjmení] o 3 měsíce později (bez urgence) navíc zcela nepoužitelný, MUDr. [příjmení] o 1 měsíc později (bez urgence), MUDr. [příjmení] téměř o 7 měsíců později (jen jedna urgence po 3 měsících). Obdobně pak Ing. [příjmení] předložila posudek po více než 5 měsících, přestože jí byla stanovena lhůta 1 měsíce a posudek byl žádán jako spěšný, aniž by byla urgována. JUDr. [příjmení] pak evidentně začal na posudku pracovat až po urgenci soudu po uplynutí stanovení dvouměsíční lhůty, a přestože byl ze strany soudu dále urgován, předložil posudek s více než čtyřměsíčním zpožděním. Dále lze soudu prvého stupně vytknout určitou nekoncentrovanost při přípravě ústních jednání, kdy provedení účastníky již dříve navržených důkazů bylo rozloženo do více jednání (např. znalecký posudek a výslech znalce, jednání však byla odročována na krátké termíny), stejně jako neujasnění si dalšího procesního postupu po nálezu [název soudu], kdy bylo nutné spis opětovně předložit NSČR k novému rozhodnutí o dovolání proti prvnímu rozsudku [anonymizováno] [obec]. Určitou nekoncentrovanost lze vytknout i soudu odvolacímu, a to v souvislosti s odvolacím ústním jednáním stran odvolání proti prvnímu rozsudku. Toto jednání bylo dne [datum] nařízeno na den [datum] a den před termínem konání bylo zrušeno a teprve vyžadován spis [příjmení] [obec a číslo] z předchozího řízení o náhradě škody na zdraví žalobkyně. Jednání pak bylo po zajištění spisu nařízeno až na den [datum]. K tíži státu je nakonec nutno přičíst též, že první rozsudek [příjmení] [obec a číslo] byl [název soudu] částečně zrušen mj. pro nepřezkoumatelnost a nedostatečná skutková zjištění, že první rozsudek [příjmení] [obec a číslo] a potvrzující první rozsudek [anonymizováno] [obec] byly částečně zrušeny NSČR pro přiznání úroku z prodlení z mimořádného navýšení náhrady ZSU v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, že druhé rozsudky [příjmení] [obec a číslo] a [anonymizováno] [obec] a na ně navazující usnesení NSČR byly zrušeny [název soudu] mj. z toho důvodu, že bylo rozhodnuto, aniž by bylo provedeno řádné dokazování, a že třetí rozsudek [příjmení] [obec a číslo] byl částečně zrušen pro nedostatečně zjištěný skutkový stav ve vztahu ke všem nárokům, které zůstávaly předmětem řízení, a potřebu postupu dle § 118a o. s. ř.

25. Pokud jde o jednání žalobkyně, je nutno konstatovat, že tato svým postupem k délce řízení též dílčím způsobem přispěla. Vedle již zmíněných častých změn žaloby, které byly zohledněny v procesní složitosti věci, je nutno zmínit, že k předložení„ již konečného rozšíření žaloby“ byla žalobkyni opakovaně poskytována lhůta, navíc žalobkyně svá podání předkládala zásadně krátce před nařízeným ústním jednáním. Žalobkyně byla opakovaně vyzývána k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, k čemuž opakované žádala o prodloužení lhůty, kdy ani tyto prodloužené lhůty pak nedodržela (např. lhůta do [datum] stanovená při jednání konaném dne [datum] prodloužena do [datum], doplnění pak předloženo až dne [datum], v mezidobí však bylo jednání opakovaně odročováno z důvodu zdravotních komplikací zástupce Žalovaného, či do [datum] měla žalobkyně doplnit tvrzení a důkazní návrhy po zrušení rozsudků dovolacím soudem, k žádosti byla lhůta prodloužena do [datum], doplnění pak bylo po urgenci soudu předloženo až dne [datum]). Nařízená ústní jednání byla též několikrát odročována na žádost žalobkyně či její zástupkyně (např. ze dne [datum] na den [datum], ze dne [datum] na den [datum], ze dne [datum] na den [datum]). Oproti tomu je nutno přičíst žalobkyni ku prospěchu, že se svými podáními opakovaně snažila postup soudů všech stupňů urychlit (viz např. žádosti o zaurgování Ing. [anonymizováno], žádost o nařízení odvolacího ústního jednání stran prvního rozsudku [příjmení] [obec a číslo] či přípis NSČR při opětovném rozhodování o dovolání proti prvnímu rozsudku [anonymizováno] [obec]).

26. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako výrazně zvýšený. Předmětem posuzovaného řízení byla náhrada škody na zdraví, a jednalo se tak o řízení s typově zvýšeným význam pro poškozeného. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalobkyně trpí širokým spektrem zdravotních obtíží, kdy její zdravotní stav se v průběhu posuzovaného řízení dále zhoršoval (a zřejmě i nadále zhoršuje), a žalobkyně tak délku řízení a její (ne) přiměřenost musela vnímat intenzivněji než člověk zdravý a plný síly. Žalobkyně navíc trpí též podstatným poškozením psychického zdraví, které se v průběhu času rovněž zhoršuje, přičemž k tomuto zhoršování připívají nejen fyziologické zdravotní problémy, ale i skutečnosti na zdravotní postižení navazující, jak vyplývá z doplnění znaleckého posudku MUDr. [jméno]. Mezi skutečnosti mající negativní vliv na psychické zdraví jistě patřilo i nekonečné soudní řízení, ve kterém se žalobkyně více jak desítku let snažila domoci náhrady škody na zdraví a ve kterém byl její zdravotní stav podroben neustálému zkoumání. Z provedeného dokazování též vyplynulo, že přiznání náhrady škody na zdraví bylo pro žalobkyni též existenční významné, a to zejména poté, co po rozvodu manželství ztratila finanční podporu svého manžela a byla při vysokých nákladech na léčení odkázána jen invalidní důchod, což soudům opakovaně zdůrazňovala. O vysokém významu předmětu řízení pro žalobkyni svědčí i snaha žalobkyně (byť marná) domoci se nápravy u Ministerstva spravedlnosti ČR. Konečně je pak nutno zdůraznit, že v důsledku názorových změn v rozhodnutích v posuzovaném řízení čelila žalobkyně po řadu let žalobě Žalovaného na vrácení plnění poskytnutého na podkladě zrušených rozsudků. Přestože stran jistiny byla předmětná záležitost vyřešena prostřednictvím pojišťovny zástupkyně žalobkyně, hrozilo žalobkyni uložení povinnosti k úhradě úroků z prodlení a náhradě nákladů řízení, což by samo o sobě představovalo finanční zátěž v řádu stovek tisíc Kč. Tyto okolnosti musely frustraci žalobkyně z nekončícího řízení výrazně umocňovat.

27. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (zejména složitost řízení ve všech jejích aspektech, včetně opakovaného rozhodování na všech stupních soudní soustavy) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobkyni dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 16 let a 2 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, což ostatně nebylo mezi účastníky sporné.

28. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl, naopak vznik nemajetkové újmy na straně žalobkyně uznával.

29. Soud pak (opět ve shodě s oběma účastníky) má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty, postup soudů a zvýšený význam řízení pro žalobkyně nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Soud se pak ztotožňuje s názorem účastníků, že při stanovení základní částky je nutné vyjít z částky na horní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délku posuzovaného řízení je nutno označit za extrémní. Za přiměřenou tak soud považoval částku 20 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 667 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

30. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 50 %. Výše popsaný postup soudů v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Popsaný postup soudů měl však na celkovou dobu řízení natolik negativní vliv, že je dle názoru soudu namístě z tohoto hlediska základní částku odškodnění dále navýšit, a to o 10 %. Z hlediska postupu žalobkyně, kdy zohlednil jak přispění k délce řízení, tak snahy o jeho urychlení, soud snížil základní částku o 5 %. Pokud pak jde o kritérium významu řízení, zohlednil soud shora popsaný výrazně zvýšený význam řízení pro žalobkyni zvýšením základní částky o 50 %.

31. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být zvýšena o 5 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 318 564 Kč vypočtený následovně: 194 (měsíců řízení) x 1 667 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 667 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 303 394 Kč x 1,05 (zvýšení o 5 %). Jelikož žalobkyně již na odškodnění nemajetkové újmy obdržela částku 197 167 Kč, shledal soud její žalobu důvodnou do částky 121 397 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 58 936 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

32. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobkyně byla doručena žalovanému dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za důvodný až od [datum], od tohoto data žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení přiznal a ve zbytku požadavku na zaplacení úroku z prodlení žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobkyně dosáhla satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit jí nemateriální újmu, lze na ni ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byla plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 600 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 4x odměnou právního zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření a částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 12 400 Kč (4x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč (4x 300 Kč). Zástupce žalobkyně není plátcem DPH.

34. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí.