11 C 163/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecným zmocněncem Anonymizováno , narozeným dne Anonymizováno bytem Anonymizováno proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 120 00 Praha 2 o zaplacení 180 748 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 180 748 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 180 748 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou původně Okresnímu soudu v , adresa, dne 16. 5. 2024 domáhal na žalované zaplacení částky 180 748 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škod a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, to vše v souvislosti s řízením vedeným u Okresního soudu v , Anonymizováno, (dále jen „OS , adresa, “) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že se v posuzovaném řízení domáhal uložení povinnosti tamnímu žalovanému zabezpečit havarijní stav obkladní zdi na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále jen „Pozemek“), zajišťující sjízdnost silnice , Anonymizováno, , do doby realizování opěrné zdi. Žalobce prostřednictvím obsáhlé skutkové a právní argumentace podrobil kritice rozhodnutí OS , adresa, , Krajského soudu v , adresa, (dále jen „KS , adresa, “) a Nejvyššího soudu (dále jen „NS“), které nesprávně uzavřely, že obkladní zeď je ve vlastnictví žalobce, a nikoliv ve vlastnictví , Anonymizováno, , a jedná se tak o rozhodnutí nezákonná, resp. nicotná. Těmito nezákonnými/nicotnými rozhodnutími byla porušena práva žalobce na spravedlivý proces a na svobodné užívání Pozemku a byla jimi žalobci způsobena škoda. V důsledku ohrožení spadlou obkladní zdí je nepřístupná plocha Pozemku o výměře 50 m2, a žalobce tak nemůže vykonávat svá vlastnická práva z obavy o život pro možné zřícení obkladní zdi. Za dobu od 14. 10. 2019 do 14. 5. 2024, tj. za dobu 54 měsíců, tak žalobce požadoval poskytnout náhradu ve výši 20 Kč/m2/měsíc v celkové výši 54 000 Kč. Dále žalobce požadoval nahradit škodu spočívající v zaplacených soudních poplatcích (18 000 Kč), v přiznané odměně právního zástupce žalovaného (17 531,10 Kč), v nepřiznané odměně zmocněnce žalobce (1 500 Kč) a v zaplaceném znaleckém posudku (10 550 Kč) v posuzovaném řízení, tj. škodu v celkové výši 47 581,10 Kč. Dále žalobce uvedl, že posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy od 14. 10. 2019 do 10. 3. 2023, tj. po dobu 3 let a 5 měsíců. Takovou délku řízení považoval žalobce za nepřiměřeně dlouhou a způsobující mu nemajetkovou újmu, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích částkou 79 167 Kč.

3. Uvedené nároky vyčíslené na 1 117 010 Kč žalobce uplatnil u žalované dopisem ze dne 8. 6. 2023, doručeným dne 16. 6. 2023. Žalovaná ve stanovisku ze dne 12. 12. 2023, doručeném žalobci dne 22. 12. 2023, uplatněné nároky odmítla, když délka posuzovaného řízení nebyla nepřiměřená a ve vztahu k ostatním nárokům nebyla též shledána existence odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí.

4. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 180 748 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 10. 3. 2023 do zaplacení.

5. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne 16. 6. 2023 požadavky na zaplacení částky 85 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení, částky 499 000 Kč jako pojistného plnění, částky 10 000 Kč jako přeplatku na soudním poplatku a částky 438 000 Kč jako náhrady škody. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 12. 12. 2024, kterým nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu posoudila tak, že k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení nedošlo, a ostatní nároky odmítla jako neprojednatelné, když je žalobce ani přes výzvu žalované ze dne 26. 9. 2023 neupřesnil. K věci samé pak žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení, uvedla, že posuzované řízení probíhalo po dobu 3 let a téměř 5 měsíců na třech stupních soudní soustavy, spis byl předložen i Vrchnímu soudu v , Anonymizováno, . Ve věci rozhodl soud prvého stupně jednou, soud odvolací jednou a dovolací soud také jednou. Opakovaně bylo rozhodováno o námitce podjatosti. V řízení před soudem prvého a druhého stupně nedošlo k průtahům, všechny úkony byly prováděny v přiměřených lhůtách. Řízení před dovolacím soudem lze sice hodnotit jako delší, nicméně zde je však nutno zdůraznit, že řízení vedené o mimořádných opravných prostředcích probíhá před soudními orgány s celostátní působností (NS a Ústavní soud), tj. před orgány povolanými zejména k řešení zásadních právních otázek a k ochraně ústavnosti, což s sebou bezesporu přináší i vyšší požadavky na časovou náročnost řízení, jež je před nimi vedeno. Dobu řízení před dovolacím soudem tak lze také hodnotit jako ještě přiměřenou. Navíc lze uvést, že ojedinělý průtah v řízení lze tolerovat, pokud jeho celková délka nebude nepřiměřená. Předmětem řízení byla žaloba o zabezpečení havarijního stavu obkladní zdi, kdy žalobci tvrdili, že předmětná zeď, ačkoli stojí na jejich pozemku, je ve vlastnictví žalované Správy , Anonymizováno, . Otázkou soudy posuzovanou se tak stalo vlastnictví sporné zdi, resp. zda tato je ve vlastnictví žalované, a tu by tak tížila povinnost k jejímu zabezpečení. Žalobce se na délce řízení výrazně nepodílel, nicméně nelze neuvést, že podání žalobců v posuzovaném řízení se vyznačovala vyšší mírou neurčitosti. Opakovaně také byla vznesena námitka podjatosti, a to jednak soudkyně okresního soudu, jednak soudců soudu krajského. Význam řízení hodnotí žalovaná jako standardní, s tímto typem řízení není spojen presumovaný zvýšený význam pro jeho účastníky. Žalovaná tak dospěla k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako přiměřenou, a že tedy k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. nedošlo. Dále žalovaná ve vztahu k nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vznesla námitku promlčení. Posuzované řízení bylo ukončeno nejpozději ke dni 10. 3. 2023, kdy nabylo právní moci usnesení NS. Žaloba v tomto odškodňovacím řízení pak byl podaná až dne 16. 5. 2024, tj. opožděně. Pokud jde o nárok na náhradu škody ve výši 54 000 Kč, který má představovat měsíční nájemné ve výši 20 Kč/m2, kdy žalobce dle svých tvrzení nemůže v důsledku špatného stavu zdi užívat Pozemek, žalovaná namítla, že ze žalobních tvrzení nevyplývá, v důsledku jakých skutečností měla tato škoda vzniknout. Žalobce odpovědnostní titul nespecifikuje a dle žalované není existence takového odpovědnostního titulu dána. V posuzovaném řízení nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, ani v něm nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Dále není nijak doložen vznik jakékoli škody na straně žalobce a dle názoru žalované neexistuje ani příčinná souvislost mezi (ať již kterýmkoli) odpovědnostním titulem a žalobcem tvrzenou škodou. Dle žalované lze jistě vznést i námitku promlčení části uvedeného nároku, když takto konstruovaný nárok lze vymáhat jen po dobu 3 let zpětně. Pokud pak jde o náhradu škody spočívající v zaplacených soudních poplatcích, nákladech protistrany, vlastních nákladech řízení a nákladech na znalecký posudek, kterou žalobce požaduje z titulu nezákonného rozhodnutí, žalovaná namítla, že k vydání nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení nedošlo. Žalobcem požadované náklady tak nesplňují podmínky § 31 zákona č. 82/1998 Sb. a není zřejmá souvislost mezi tvrzeným nárokem a platnou zákonnou úpravou. Závěrem pak žalovaná namítla, že případný úrok z prodlení by žalobci mohl příslušet až ode dne 17. 12. 2023, neboť až dne 16. 12. 2023 uplynula zákonná šestiměsíční lhůta pro případné mimosoudní uspokojení žalobcova peněžitého požadavku uplatněného u žalované dne 16. 6. 2023.

6. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

7. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

8. OS , adresa, rozsudkem ze dne 3. 8. 2021 zamítl žalobu, kterou se žalobce a , osoba A, domáhali, aby žalovaná Správa , Anonymizováno, , příspěvková organizace, zabezpečila havarijní stav obkladní zdi na Pozemku, zajišťující sjízdnost silnice , Anonymizováno, do doby žalovanou realizované opěrné zdi (výrok I), a uložil žalobci a , osoba A, zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů řízení částku 17 130,91 Kč. Soud takto rozhodl, když uzavřel, že žalobci v řízení neprokázali, že by obkladní zeď byla ve vlastnictví žalované. Navíc, kdyby bylo prokázáno, že zeď je ve vlastnictví , Anonymizováno, musela by žaloba směřovat vůči tomuto subjektu, a nikoliv vůči žalované (zjištěno ze spisu OS , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , konkrétně rozsudku na č. l. 109).

9. K odvolání žalobce a , osoba A, byl rozsudkem KS , adresa, ze dne 24. 11. 2021 napadený rozsudek OS , adresa, ve výroku I potvrzen (výrok I) a ve výroku II změněn jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 14 718,91 Kč (výrok II) a žalobci a , osoba A, bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 812,19 Kč (výrok III). Odvolací soud takto rozhodl, když za správné považoval závěr, že žalobci v řízení neprokázali vlastnické právo žalované k předmětné zdi, a z toho plynoucí právní posouzení věci, přestože se neztotožnil se závěrem soudu prvého stupně, že vlastníky předmětné zdi jsou žalobci, což však pro posouzení předmětu sporu nebylo podstatné (zjištěno ze spisu OS , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , konkrétně rozsudku na č. l. 136).

10. NS usnesením ze dne 23. 2. 2023 odmítl jako nepřípustné dovolání žalobce a , osoba A, proti rozsudku KS , adresa, ze dne 24. 11. 2021 (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II). Usnesení NS bylo doručeno zástupci žalobce a , osoba A, dne 10. 3. 2023 a stejný den nabylo právní moci (zjištěno ze spisu OS , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , konkrétně usnesení na č. l. 160, doručenky na za č. l. 162).

11. Žádostí ze dne 8. 6. 2023, došlou žalované dne 16. 6. 2023, uplatnil žalobce u žalované mj. požadavky na zaplacení částky 85 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, částky 438 000 Kč jako náhrady škody v podobě nemožnosti užívání Pozemku o výměře 145 m2 a částky 10 000 Kč jako náhrady škody v podobě přeplatku na soudním poplatku za dovolání v posuzovaném řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 12. 12. 2023, kterým nároky žalobce odmítla z důvodu, že posuzované řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé a že ostatní nároky zůstaly přes výzvu k doplnění ze dne 26. 9. 2023 neprojednatelné, navíc ve vztahu k nim absentuje odpovědnostní titul (zjištěno ze žádosti opatřené podacím razítkem žalované, plné moci, výzvy k doplnění žádosti ze dne 26. 9. 2023 včetně doručenky ze dne 1. 10. 2023, stanoviska).

12. Dalšími předloženými důkazy (týkajícími se dalšího průběhu posuzovaného řízení a žalobcem vynaložených částek) se soud pro nadbytečnost nezabýval, když shora popsaná zjištění byla pro právní posouzení věci dostačující.

13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

14. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

15. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Žalobce podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu, nesplnil v celém rozsahu, když u žalované neuplatnil požadavek na náhradu škody spočívajících ve vynaložených či k náhradě nepřiznaných nákladech posuzovaného řízení. Žaloba obsahující i tento nárok však byla doručena žalované, od doručení uplynula lhůta více než šesti měsíců a žalovaná ve svém vyjádření dala jasně najevo, že na předmětný nárok nehodlá ničeho plnit. V daném případě by tak trvání na (dodatečném) splnění podmínky předběžného uplatnění bylo jen formalitou, které by smysl takového předběžného projednání nemohlo naplnit. Soud tak věcně posoudil všechny žalobou uplatněné nároky.

17. Ke vzniku odpovědnosti státu za újmu je nutné kumulativní splnění třech předpokladůa) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupub) vznik újmyc) příčinná souvislost mezi předpoklady a) a b).škoda – nemožnost užívání Pozemku18. Žalobce se jako odpovědnostního titulu dovolával nezákonného, resp. nicotného rozhodování OS , adresa, a NS, tj. odpovědnostním titulem mělo být nezákonné rozhodnutí.

19. Dle § 7 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda (odst. 1). Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo (odst. 2).

20. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

21. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že ve věci vydaná rozhodnutí (rozsudky OS , adresa, a usnesení NS) nebyla pro nezákonnost ani zrušena, ani změna, naopak uvedená rozhodnutí zůstala i po uplatněných opravných prostředcích nedotčena a nadále se jedná o existující a pravomocná rozhodnutí.

22. Jen pro úplnost pak soud dodává, že za nesprávný úřední postup, který není vyjma nepřiměřené délky řízení v zákoně definován, je teorií a praxí považována jiná činnost státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

23. Pokud tedy žalobce polemizoval i s procesem, na základě kterého byla namítaná rozhodnutí vydána (nesprávné hodnocení důkazů či vytváření vlastních důkazů soudy apod.), promítly se případné vady tohoto procesu do obsahu vydaných rozhodnutí, a odpovědnost by tak mohla být zvažována jen z titulu nezákonného rozhodnutí, které (jak bylo uvedeno výše) v dané věci neexistuje.

24. S ohledem na uvedené, kdy absentuje naplnění již prvního předpokladu odpovědnosti státu za újmu (existence odpovědnostního titulu), tak soud, aniž by se zabýval předpoklady ostatními, žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.škoda – náklady řízení25. Dle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

26. Dle § 31 odst. 2 OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

27. Žalobce nejen že měl v průběhu posuzovaného řízení možnost uplatnit požadavek na náhradu jím placených nákladů (soudní poplatky, vlastní náklady na zastoupení zmocněncem, znalečné), ale o náhradě nákladů bylo v posuzovaném řízení též rozhodnuto a žalobci nebyla náhrada takových nákladů přiznána. Žalobce se tak bez ohledu na skutečnost, zda se jednalo či nejednalo o náklady vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, nemůže domáhat náhrady takových nákladů cestou náhrady škody dle OdpŠk. Povinnost k náhradě nákladů protistrany pak byla žalobci uložena jako důsledek jeho procesního neúspěchu v posuzovaném řízení, a částky takto uhrazené nepředstavují náklady vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, tedy nepředstavují škodu způsobilou k náhradě dle OdpŠk.

28. I v této části tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.nemajetková újma – nepřiměřená délka řízení29. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

30. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

31. Dle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

32. Dle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

33. Posuzované řízení skončilo právní mocí usnesení NS o odmítnutí dovolání dne 10. 3. 2023. I pokud by žalovaná žádost o přiznání zadostiučinění došlou jí dne 16. 6. 2023 nevyřídila včas, tj. její stanovisko ze dne 12. 12. 2023 nebylo žalobci doručeno do 16. 12. 2023, a běh promlčecí doby se tak dle § 35 odst. 1 OdpŠk stavěl na celou dobu šesti měsíců, připadl by konec promlčení doby počítaný od právní moci usnesení NS na den 10. 3. 2024. Jelikož žaloba v této věci pak byla podána až dne 16. 5. 2024, stalo se tak po marném uplynutí promlčecí doby a žalovaná vznesla důvodně námitku promlčení.

34. S ohledem na uvedené, kdy případné právo na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení je promlčeno, soud žalobu i v této části, aniž by se pro nadbytečnost zabýval naplněním jednotlivých předpokladů odpovědnosti žalované, jako nedůvodnou zamítl.

35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč, která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 1 úkon (sepis vyjádření k žalobě) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.