11 C 167/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 188 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 138 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 138 000 Kč od 11. 8. 2025 do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 11. 8. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 11. 8. 2025 domáhal na žalované zaplacení částky 138 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody a částky 50 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, to vše v souvislosti s nesprávným úředním postupem, resp. vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném Policií ČR, , adresa, , město, , adresa, (dále jen „PČR , město, “ či „policejní orgán“) pod sp. zn. , sp. zn., (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že je vůči němu vedeno posuzované řízení, zahájené již v roce 2020. Věc byla původně odložena, avšak následně bylo usnesení o odložení zrušeno a dne 31. 10. 2022 bylo vydáno usnesení o zahájení úkonů trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Dne 17. 5. 2022 bylo u Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , město, (dále jen „KÚ , město, “) zahájeno katastrální řízení sp. zn. , sp. zn., , a to na základě přípisu policejního orgánu ze dne 16. 5. 2022 označeného jako „Oznámení PČR podle § 22 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb.“, evidovaného pod č. j. , Anonymizováno, . Na základě tohoto oznámení bylo rozhodnuto o zajištění nemovitého majetku žalobce nacházejícího se v katastrálním území , adresa, , a to konkrétně spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ na (i.) pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , (ii.) pozemku parc. č. , hodnota, , (iii.) pozemku parc. č. , hodnota, , (iv.) pozemku parc. č. , hodnota, , (v.) pozemku parc. č. , hodnota, a (vi.) pozemku parc. č. , hodnota, . Dne 30. 10. 2023 vydal policejní orgán usnesení č. j. , Anonymizováno, , kterým rozhodl o zrušení zajištění uvedených nemovitostí. Toto rozhodnutí však bylo následně zrušeno usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve , město, (dále jen „OSZ , město, “) ze dne 10. 2. 2025, č. j. , Anonymizováno, , z důvodu, že policejní orgán rozhodl bez předchozího souhlasu státního zástupce, což je zákonem vyžadovaný předpoklad pro zrušení zajištění. Ve stejný den, tj. 10. 2. 2025, vydal státní zástupce usnesení č. j. , Anonymizováno, , kterým podle § 79f odst. 1 a 3 tr. ř. zrušil zajištění výše specifikovaných nemovitostí z důvodu, že původní rozhodnutí policejního orgánu nebylo doručeno všem oprávněným osobám. Navíc s ohledem na uplynutí více než dvou let od zajištění a absenci nezbytných zákonných náležitostí bylo rozhodnuto o jeho zrušení. K výmazu poznámky o zajištění z katastru nemovitostí došlo až dne 5. 4. 2024, jak vyplývá ze sdělení KÚ , město, č. j. , Anonymizováno, . Tento výmaz však byl proveden na základě předchozího usnesení policejního orgánu, které bylo následně shledáno nezákonným, neboť k jeho vydání došlo bez souhlasu státního zástupce. Právní účinky zajištění tedy z pohledu žalobce trvaly až do 10. 2. 2025, kdy bylo poprvé zákonně rozhodnuto o jeho zrušení. Z uvedeného vyplývá, že žalobce byl v období od 16. 5. 2022 do 10. 2. 2025 zásadním způsobem omezen na výkonu svého vlastnického práva. Po celou tuto dobu byla v katastru nemovitostí vedena poznámka o zajištění, a žalobce tak nemohl s předmětnými nemovitostmi nakládat – nemohl je zcizit, pronajmout ani jinak zhodnotit. Toto omezení přitom probíhalo v rozporu se zákonem, neboť žalobci jakožto vlastníkovi nebylo nikdy doručeno usnesení o zajištění věci, a o existenci tohoto opatření nebyl řádně vyrozuměn ani ze strany katastrálního úřadu. Žalobce měl po celou dobu zájem předmětné nemovitosti pronajmout a inkasovat z nich odpovídající výnos. Dle sdělení realitního makléře ze společnosti , právnická osoba, činila výše obvyklého nájemného pro celou nemovitost částku 12 000 Kč měsíčně, žalobci by pak vzhledem k výši jeho spoluvlastnického podílu příslušela polovina této částky, tj. 6 000 Kč měsíčně. Vzhledem k délce nezákonného omezení vlastnického práva, které trvalo 23 měsíců, činí celková škoda, která žalobci vznikla v důsledku nezákonného počínání orgánů činných v trestním řízení, částku 138 000 Kč.

3. Dále žalobce uvedl, že v důsledku jednání policejního orgánu, který inicioval zajištění jeho nemovitostí a následně podnítil provedení zápisu poznámky o zajištění v katastru nemovitostí, došlo rovněž k neoprávněnému zásahu do jeho osobnostních práv. Po dobu téměř dvou let svítila v katastru nemovitostí u jména žalobce veřejně přístupná zmínka o probíhajícím trestním řízení, přičemž příslušné listiny, na jejichž základě byl zápis proveden, byly veřejně dostupné a kdokoli si je mohl bez omezení vyžádat. Tímto způsobem došlo ke zpřístupnění informací, které jinak náleží do neveřejné fáze přípravného řízení. Tato skutečnost žalobce citelně poškodila v očích veřejnosti, neboť informace o probíhajícím trestním řízení vůči jeho osobě byla zveřejněna, ačkoliv zveřejněna být neměla, neboť se jednalo o přípravné řízení, které je dle trestního řádu neveřejné. Přesto byla poznámka o zajištění zanesena do katastru nemovitostí – veřejného seznamu – a příslušné listiny, na jejichž základě byl zápis proveden, byly dostupné každému, kdo o ně požádal. Tímto došlo k neoprávněnému zpřístupnění informací, které měly zůstat skryty před veřejností. Závažnost zásahu je umocněna skutečností, že podle sdělení dozorujícího státního zástupce sice byl původně udělen předběžný souhlas se zajištěním nemovitostí, avšak následně – po rozpravě s policejním orgánem – bylo dohodnuto, že zajištění realizováno nebude. Navzdory tomuto postoji dozorového státního zástupce však policejní orgán konal, příslušné listiny katastrálnímu úřadu zaslal, a došlo tak k provedení zápisu, který byl v katastru evidován po následující téměř dva roky. Tímto postupem byl žalobce nedůvodně vystaven podezření z trestné činnosti a byl neúměrně stigmatizován, aniž by existovalo jakékoliv rozhodnutí o jeho vině nebo odpovědnosti. Tento stav byl pro žalobce psychicky i profesně zatěžující a vedl k citelnému narušení jeho osobní integrity. Žalobce má za to, že popsané jednání naplňuje znaky nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. a že v jeho důsledku mu vznikla nemajetková újma, která není napravitelná jinak než přiměřeným zadostiučiněním v penězích. Žalobce tak požadoval zadostiučinění ve výši 50 000 Kč.

4. S ohledem na uvedené žalobce shrnul, že k zásahu do jeho práv došlo jednak v důsledku nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., konkrétně usnesení policejního orgánu o zajištění nemovitostí, které nebylo žalobci doručeno, jednak v důsledku nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 téhož zákona, neboť policejní orgán rozhodl o zrušení zajištění bez zákonného zmocnění, čímž došlo k dalšímu prodloužení omezení vlastnického práva žalobce. Dále byla porušena povinnost orgánů veřejné moci chránit osobnost žalobce, když došlo ke zveřejnění informace o probíhajícím trestním řízení v přípravné fázi. Zveřejněním záznamu o zajištění nemovitostí v katastru nemovitostí byla neoprávněně šířena informace o tom, že žalobce čelí trestnímu řízení, čímž došlo k závažnému zásahu do jeho osobnostních práv, dobré pověsti a důstojnosti. Skutečnost, že k uvedenému zásahu do práv žalobce došlo v rozporu se zákonem, potvrzuje rovněž Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „GIBS“), která ve věci vede trestní řízení pod č. j. , Anonymizováno, . Ze sdělení GIBS ze dne 27. 5. 2025 vyplývá, že policejní komisař por. , tituly před jménem, , právnická osoba, mimo jiné (i.) nedoručil usnesení o zajištění věci osobám, kterých se přímo týkalo, (ii.) manipuloval s obsahem trestního spisu, (iii.) vydal rozhodnutí o zrušení zajištění bez zákonného zmocnění a (iv.) opatřil je nepravdivě doložkou právní moci. Tyto skutečnosti byly vyhodnoceny jako natolik závažné, že GIBS zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 tr. zákoníku. To potvrzuje, že postup policejního orgánu byl nejen nezákonný, ale současně způsobil vážnou újmu na právech žalobce.

5. Uvedeným způsobem formulované nároky žalobce uplatnil u žalované dne 28. 2. 2025, žalovaná však jeho žádosti nevyhověla a ve svém stanovisku ze dne 30. 7. 2025 dospěla k závěru, že ačkoli došlo k nezákonnému rozhodnutí a nesprávnému úřednímu postupu, žalobci nevznikla újma ve smyslu zákona. S takovým závěrem žalobce nesouhlasí, a podanou žalobou se tak domáhal zaplacení shora uvedených částek spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby, tj. od 11. 8. 2025, do zaplacení.

6. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce dne 28. 2. 2025 uplatnil předmětné nároky na náhradu škody a na zadostiučinění za nemajetkovou újmu. K projednání žádosti žalobce došlo dne 30. 7. 2025, žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a dále došlo též k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., avšak nebyly splněny ostatní podmínky pro vznik nároku dle zákona, proto žalobci nebyla poskytnuta ani náhrada majetkové škody, ani zadostiučinění za nemajetkovou újmu. K věci samé pak žalovaná uvedla, že z tvrzení žalobce není zcela jasné, z jakého titulu je jaká škoda uplatňována. Lze však vyvodit, že je namítán nesprávný úřední postup i nezákonné rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s rozhodováním o zajištění nemovitostí v rámci trestního řízení. Z provedeného šetření bylo žalovanou zjištěno, že dne 22. 4. 2022 dal státní zástupce OSZ , město, souhlas se zajištěním předmětných nemovitostí – vymezení těchto nemovitostí co do žalobce jako jejich (spolu)vlastníka však zčásti nekoresponduje s obsahem žádosti na náhradu škody. Dne 10. 5. 2022 vydal policejní orgán usnesení, kterým nemovitosti, respektive podíly na nich, zajistil, toto usnesení však žalobci nedoručil. Dne 16. 5. 2022 zaslal policejní orgán katastrálnímu úřadu vyrozumění o zajištění nemovitostí, katastrální úřad na základě uvedeného zapsal u dotčených nemovitostí (spoluvlastnických podílů) s účinky k 17. 5. 2022 příslušnou poznámku. Dne 18. 5. 2022 policejní orgán v rámci zprávy o stavu prověřování informoval státního zástupce o realizaci zajištění. Dne 31. 10. 2022 vydal policejní orgán usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. Dne 30. 10. 2023 podal policejní orgán státnímu zástupci návrh na podání obžaloby na žalobce. Dne 30. 10. 2023 vydal policejní orgán (bez toho, aby vyžádal předchozí souhlas státního zástupce) usnesení o zrušení zajištění předmětných (v usnesení ze dne 10. 5. 2022 vymezených) nemovitostí. Dne 4. 12. 2023 podal státní zástupce na žalobce obžalobu. Dne 27. 3. 2024 dožádal katastrální úřad policii o doložení nabytí právní moci u usnesení o zrušení zajištění ze dne 30. 10. 2023 – z přípisu vyplývá, že toto usnesení bylo na katastrální úřad doručeno dne 19. 3. 2024. Dne 2. 9. 2024 žalobce učinil podnět na OSZ , město, k prošetření možného pochybení policejního orgánu – v rámci tohoto podnětu výslovně uvedl, že „...v minulých dnech pohledem do katastru nemovitostí zjistil, že asi 2 roky nazpět došlo v trestní věci k zajištění nemovitostí …“. Dne 30. 12. 2024 vrátil Okresní soud ve , město, (dále jen „OS , město, “) věc státnímu zástupci k došetření s pokynem k vyjasnění, jaká rozhodnutí byla v souvislosti se zajištěním věci obviněného vydána, respektive komu byla prozatím oznamována, a zda bylo zajištění skutečně realizováno. Dne 29. 1. 2025 dožádal státní zástupce policejní orgán o vysvětlení otázky vzniku usnesení ze dne 30. 10. 2023 o zrušení zajištění nemovitostí. Dne 4. 2. 2025 příslušník činný v předmětné trestní věci za policejní orgán k dožádání státního zástupce ze dne 29. 12. 2025 uvedl, že „skutečně došlo k nesprávnému postupu a žalobci nebylo (usnesení o zrušení zajištění) řádně doručeno, … nedošlo však k manipulaci s trestním spisem v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu, či s úmyslem opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch.“. Dne 10. 2. 2025 státní zástupce zrušil usnesení policejního orgánu ze dne 10. 5. 2022 o zajištění nemovitostí z důvodu, že „nebylo doručeno všem oprávněným účastníkům“ a „...s ohledem na dobu více jak dvou let od zajištění …“. Dne 10. 2. 2025 státní zástupce též zrušil usnesení policejního orgánu ze den 30. 10. 2023 o zrušení zajištění předmětných nemovitostí z důvodu absence předchozího souhlasu státního zástupce s takovým rozhodnutím policejního orgánu. S ohledem na uvedené tak žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. spočívajícím v chybném doručení písemnosti – usnesení o zajištění nemovitostí ze dne 10. 5. 2022, čímž byla porušena příslušná ustanovení správního řádu upravující pravidla doručování. Současně v posuzovaném řízení došlo i k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., kterým je usnesení PČR , město, ze dne 30. 10. 2023, č. j. , Anonymizováno, kterým policejní orgán rozhodl o zrušení zajištění nemovitostí.

7. Pokud jde o újmy, které měly žalobci vzniknout, žalovaná namítla, že k zajištění předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalobce a nesprávnému úřednímu postupu v podobě chybného doručení došlo v květnu roku 2022. Zajištění nemovitostí bylo zrušeno, resp. poznámka z katastru nemovitostí vymazána ke dni 5. 4. 2024. Žalobce se s ohledem na obsah jeho přípisu ze dne 2. 9. 2024 o zajištění dozvěděl nejdříve v srpnu 2024. V projednávané věci tak dle žalované nelze shledat obligatorní znak pro vznik odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem spočívající ve vzniku škody. Žalobce se o skutečnosti, že nemovitosti byly zajištěny, prokazatelně dozvěděl až na přelomu srpna a září roku 2024, tedy cca 5 měsíců po výmazu poznámky o zajištění z katastru nemovitostí, a jeho tvrzení, že toto zajištění mu způsobilo újmu či zabránilo nemovitosti pronajmout, je proto zjevně účelové a žalobci nemohla vzniknout tvrzená škoda. Uvedené totožně platí i pro zmíněné nezákonné rozhodnutí, které navíc ukončovalo právní stav, proti kterému žalobce brojí, respektive z nějž dovozuje vznik své újmy. Ve výsledku lze tedy dle žalované konstatovat, že ačkoli jistě došlo ze strany orgánů činných v trestním řízení k procesním pochybením stran zajištění nemovitostí ve vlastnictví žalobce, fakticky nemohlo dojít k žádné škodě či újmě na straně žalobce, jelikož ten o vadném stavu nevěděl a k nápravě stavu došlo ještě předtím, než se o něm dozvěděl. Ač tedy v dané věci došlo ke vzniku odpovědnostního titulu, žalobce se o této skutečnosti dozvěděl až po odstranění vadného stavu. V důsledku toho u něj nemohla vzniknout žádná újma v průběhu trvání zajištění nemovitostí, a tudíž není splněna základní podmínka odpovědnosti za škodu – existence skutečné újmy. Nad rámec uvedeného pak žalovaná ještě namítla, že žalobcem tvrzená újma zásahem do ochrany osobnosti se nepresumuje, žalobce však tvrzenou újmu nikterak nespecifikuje a nedokládá, a tedy neprokazuje.

8. Žalobce následně doplnil, že v kázeňském řízení vedeném Policií ČR, , Anonymizováno, odborem , město, byl policista por. , adresa, rozhodnutím č. j. KRPB-, Anonymizováno, uznán stran shora popsaných nezákonných postupů k tíži žalobce vinným.

9. Při jednání konaném dne 4. 2. 2026 vzal žalobce svou žalobu v požadavku na zaplacení částky 138 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody bez udání důvodu částečně zpět. Žalovaná vůči částečnému zpětvzetí žaloby ničeho nenamítala.

10. Žalobce pak ještě doplnil, že o existenci zajištění nemovitostí se dozvěděl z náhledu do katastru nemovitostí v roce, kdy zajištění bylo realizováno. Dle následně zjištěných údajů to bylo několik týdnů po vydání usnesení o zajištění. Informaci o zajištění nemovitostí obsahuje i znalecký posudek, který byl zpracován v posuzovaném řízení. Žalobce však v té době nevěděl, na základě čeho bylo zajištění provedeno, protože ze sbírky listin katastru nemovitostí se to nedalo vyžádat. Žalobci bylo sděleno, že zajištění nemovitostí je v nějaké neveřejné části sbírky listin katastru a do veřejné se dává jenom nějaký ten krátký přípis, že došlo k zajištění. Žalovanou odkazované tvrzení v přípisu jeho právního zástupce ze září 2024 je dle žalobce nepřesné. Přípis byl posílán v době, kdy žalobce poté, co se na policii a soudu seznámil se spisem, ve kterém nenalezl příslušná rozhodnutí o zajištění, zintensivnil své pátrání po tom, na základě čeho bylo zajištění provedeno, jak to bylo doručováno, a činil v té souvislosti „stošestkové“ dotazy na katastrální pracoviště apod. Žalobce současně vyjádřil pochybnosti, že byl skutečně udělen souhlas státního zástupce OSZ , město, s provedením zajištění nemovitostí.

11. Žalovaná považovala takto doplněná tvrzení žalobce o vědomosti o zajištění již v roce 2022 za nevěrohodná, kdy za nevěrohodné považovala, že by žalobce dva a čtvrt roku na existenci zajištění nijak nereagoval, pokud by o něm již v nyní tvrzené době věděl. Situaci žalobce začal řešit až v září 2024, kdy podával podnět na OSZ , město, a kdy jeho právní zástupce výslovně uvedl, že se o zajištění dozvěděl náhledem do katastru v minulých dnech.

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

13. Usnesením PČR , město, (por. , adresa, ) ze dne 10. 5. 2022 bylo rozhodnuto dle § 79a odst. 1 tr. ř. o zajištění podílů o velikosti ½ na nemovitostech (ii.), (iii.), (iv.) a (v.) uvedených shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, ., nemovitosti (vi.) uvedené shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku ve vlastnictví žalobce a podílu o velikosti ½ na nemovitosti (i.) uvedené shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku ve vlastnictví žalobce, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že věci jsou výnosem z trestné činnosti. Usnesení bylo vydáno po předchozím souhlasu státního zástupce OSZ , město, ze dne 22. 4. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, . Usnesení bylo dne 11. 5. 2022 doručeno KÚ , město, (zjištěno z usnesení č. j. , Anonymizováno, , doručenky).

14. Přípisem ze dne 16. 5. 2022 oznamovala PČR , město, (por. , adresa, , město, , že jejím usnesením ze dne 10. 5. 2022, č. j. , sp. zn., , bylo rozhodnuto dle § 79a odst. 1 tr. ř. o zajištění nemovitostí, resp. spoluvlastnických podílů na nemovitostech uvedených shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku. U nemovitosti (vi.) bylo v oznámení nepřesně uvedeno, že byla zajištěna celá. V oznámení nebylo uvedeno, koho, ani čeho se předmětná trestní věc týká. Oznámení bylo doručeno KÚ , město, dne 17. 5. 2022 (zjištěno z oznámení PČR podle § 22 odst. 1 z.č. 256/2013 Sb č. j. , Anonymizováno, , doručenky).

15. Nemovitost (i.) uvedená shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku byla v podílovém spoluvlastnictví (každý ½) , Anonymizováno, a žalobce, který svůj spoluvlastnický podíl nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 12. 7. 2017 s právními účinky vkladu ke stejnému dni. Údaj o zajištění spoluvlastnického podílu žalobce byl do katastru nemovitostí zapsán dne 17. 5. 2022 s právními účinky k témuž dni na základě oznámení o vydání rozhodnutí o zajištění Policie , město, č. j. , Anonymizováno, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, se stavem ke dni 20. 6. 2022, informace o průběhu řízení u KÚ , město, sp. zn. , sp. zn., ).

16. Nemovitosti (ii.), (iii.), (iv.) a (v.) uvedené shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku byly v podílovém spoluvlastnictví (každý ½) , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a společnosti , právnická osoba, ., která své spoluvlastnické podíly nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 3. 8. 2017 s právními účinky vkladu ke stejnému dni. Údaj o zajištění spoluvlastnických podílů společnosti , právnická osoba, . byl do katastru nemovitostí zapsán dne 17. 5. 2022 s právními účinky k témuž dni na základě oznámení o vydání rozhodnutí o zajištění Policie , město, č. j. , Anonymizováno, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, se stavem ke dni 20. 6. 2022, informace o průběhu řízení u KÚ , město, sp. zn. , sp. zn., ).

17. Nemovitost (iv.) uvedená shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku byla ve vlastnictví žalobce, který vlastnictví nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 10. 7. 2017 s právními účinky vkladu ke stejnému dni. Údaj o zajištění spoluvlastnického podílu žalobce byl do katastru nemovitostí zapsán dne 17. 5. 2022 s právními účinky k témuž dni na základě oznámení o vydání rozhodnutí o zajištění Policie , město, č. j. , Anonymizováno, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, se stavem ke dni 20. 6. 2022, informace o průběhu řízení u KÚ , město, sp. zn. , sp. zn., ).

18. V posuzovaném řízení byl dne 24. 6. 2022 zpracován znalecký posudek k určení obvyklé hodnoty nemovitostí uvedené shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku, resp. spoluvlastnických podílů na nich. V posudku bylo mezi riziky uvedeno předmětné zajištění nemovitostí či spoluvlastnických podílů. Přílohou posudku pak byly shora uvedené výpisy z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, se stavem ke dni 20. 6. 2022, ve kterých byly zapsány shora uvedené poznámky o zajištění. Kdy byl tento posudek dodán policejnímu orgánu a kdy se stal součástí spisu, ze spisu posuzovaného řízení nevyplývá (zjištěno ze znaleckého posudku č. , hodnota, -28/22, spisu sp. zn. , Anonymizováno, ).

19. Usnesením PČR , město, (por. , adresa, ) ze dne 31. 10. 2022 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit v souvislosti s uzavřením kupních smluv na nákup nemovitostí, resp. spoluvlastnických podílů na nemovitostech uvedených shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku v červenci 2017 (zjištěno z usnesení č. j. , Anonymizováno, ).

20. Vyšetřování bylo ukončeno dne 30. 10. 2023 návrhem na podání obžaloby (por. , adresa, ), o zajištění nemovitostí v něm nenebylo ničeho uvedeno (zjištěno z návrhu na podání obžaloby č. j. , Anonymizováno, ).

21. Usnesením PČR , město, (por. , adresa, ) údajně (viz dále) ze dne 30. 10. 2023 bylo rozhodnuto o zrušení zajištění provedeného usnesením PČR , město, ze dne 10. 5. 2022, č. j. , Anonymizováno, , a to z důvodu, že zajištění již není potřeba. Usnesení mělo být vydáno po předchozím souhlasu státního zástupce OSZ , město, ze dne 11. 9. 2023, sp. zn. , Anonymizováno, . Usnesení bylo dne 19. 3. 2024 doručeno KÚ , město, (zjištěno z usnesení č. j. , Anonymizováno, , doručenky).

22. Dne 5. 12. 2023 byla na žalobce podána obžaloba k OS , město, , o zajištění nemovitostí v ní nebylo ničeho uvedeno (zjištěno z obžaloby č. j. , Anonymizováno, ).

23. Dne 4. 4. 2024 došlo KÚ , město, usnesení o zrušení zajištění ze dne 30. 10. 2023 opatřené doložkou o nabytí právní moci ke dni 30. 10. 2023 (zjištěno z usnesení č. j. , Anonymizováno, opatřené podacím razítkem KÚ , město, ).

24. Přípisem ze dne 18. 8. 2024 sděloval , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, k žádosti o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., a to o sdělení spisové značky řízení, kterým byla vymazána poznámka zapsaná v řízení sp. zn. , sp. zn., , že poznámka zapsaná pod uvedenou spisovou značkou byla KÚ , město, vymazána dne 5. 4. 2024 v řízení sp. zn. , Anonymizováno, (zjištěno ze sdělení č. j. , Anonymizováno, ).

25. Dne 18. 8. 2024 si zřejmě žalobce, který tuto listinu nyní předložil k důkazu, opatřil ze sbírky listin katastru nemovitostí shora uvedené oznámení PČR , město, č. j. , Anonymizováno, (zjištěno z doložky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního na oznámení PČR podle § 22 odst. 1 z.č. 256/2013 Sb č. j. , Anonymizováno, ).

26. Dne 21. 8. 2024 podal žalobce k OSZ , město, námitku vyloučení státního zástupce, ve které mj. namítal, že státní zástupce předal soudu s obžalobou nekompletní spis, ve kterém chybí mj. listiny, rozhodnutí, na kterých se státní zástupce podílel, případně k nim dal pokyn či souhlas, např. shora uvedené vyrozumění pro KÚ , město, o zajištění nemovitostí a na ně navazující rozhodnutí. Státní zástupce shledal námitku nedůvodnou (zjištěno z námitky podjatosti, sdělení č. j. , Anonymizováno, ).

27. Dne 25. 8. 2024 došel OS , město, návrh žalobce na předběžné projednání obžaloby spojený s námitkami vyloučení státního zástupce a policejního orgánu (mj. por. , adresa, ). V tomto podání žalobce mj. namítal, že ve spisu chybí (nikdy v něm nebyly, anebo byly odstraněny) mj. shora uvedená usnesení o zajištění nemovitostí, sdělení adresované KÚ , město, a usnesení o zrušení zajištění. Tyto listiny nebyly ve spisu ani dne 19. 9. 2023, kdy žalobce prostudoval spis při skončení vyšetřování, ani dne 15. 12. 2023, kdy byl žalobce nahlížet do spisu na soudu, nejsou ani uvedeny v přehledu spisu. Žalobci nebyla tato rozhodnutí doručena, a byl tak zbaven možnosti podat vůči nim stížnost. Přitom, že usnesení o zajištění nemovitostí bylo vydáno a zajištění bylo i realizováno, vyplývá z informace o řízení u katastrálního úřadu sp. zn. , sp. zn., . Státní zástupce musel o uvedených rozhodnutích vědět, když byla vydána s jeho souhlasem, a musí tak i vědět, že ve spisu chybí (zjištěno z návrhu na předběžné projednání obžaloby).

28. Obdobné námitky stran chybějících dokumentů v trestním spisu žalobce uplatnil též v podání ze dne 25. 8. 2024 podaném téhož dne GIBS (zjištěno z podnětu k šetření – možné protiprávní jednání – zneužití pravomoci úřední osoby, sdělení GIBS ze dne 25. 9. 2024, kterým toto podání přeposílala OS , město, jako součást obhajoby žalobce).

29. V dalším podání ze dne 2. 9. 2024, podaným dne 3. 9. 2024 GIBS, žalobce prostřednictvím svého obhájce opětovně namítal nekompletnost a možnou manipulaci s trestním spisem. Namítal, že ve spisu není založeno shora uvedené oznámení pro KÚ , město, o zajištění nemovitostí, které nebylo žalobci ani doručeno, a listiny na ně navazující a že shora uvedené usnesení o zajištění má nižší číslo jednací než oznámení o zajištění. Žalobce současně uváděl, že z průběžného nahlížení do spisu má o jeho obsahu dobrý přehled a tyto listiny v něm nikdy nebyly. Dále pak je v tomto podání uvedeno, že skutečnost, že asi 2 roky nazpět došlo k zajištění předmětných nemovitostí, žalobce zjistil v minulých dnech pohledem do katastru nemovitostí (zjištěno z podnětu k prověření skutečností nasvědčujících porušování povinností příslušníka , právnická osoba, – možné protiprávní jednání – zneužití pravomoci úřední osoby, sdělení GIBS ze dne 25. 9. 2024, kterým toto podání přeposílala OS , město, jako součást obhajoby žalobce).

30. Stejné podání žalobce doručil dne 3. 9. 2024 též OSZ , město, . K podání se dne 23. 10. 2024 vyjádřil policejní orgán (por. , adresa, ) tak, že „policejní orgán postupoval v dané věci nestranně a nedošlo z jeho strany k úmyslnému manipulování s trestním spisem, jak je v podání předestřeno. Ohledně předkládaného zajištění nemovitostí sděluji, že skutečně byl zvažován tento postup, tedy zajištění nemovitostí dle ustanovení § 79a odst. 1 tr. řádu a došlo i k vydání souhlasu ze strany dozorujícího státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve , město, . Došlo i k vypracování takové písemnosti, a jak bylo následně zjištěno, k jejímu špatnému odeslání Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště , město, . Vzhledem k této skutečnosti, kdy však nebylo zajištění nemovitosti policejním orgánem realizováno, nebyla taková písemnost součástí spisového materiálu a nebyla zaslána , tituly před jménem, , adresa, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, . Tímto nedošlo ke způsobení újmy jmenovaného. Spis. materiál tak byl jmenovanému předložen kompletní.“ Státní zástupce OSZ , město, pak dne 13. 11. 2024 sdělil OS , město, , že: „Hlavní námitka , tituly před jménem, , adresa, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, se týká existence usnesení orgánu Policie ČR, Oddělení hospodářské kriminality o zajištění předmětné nemovitosti (ze dne 10. 5. 2022, č. j. KRPB-230386-106/TČ-2020-061281), které není součástí spisového materiálu. K tomuto uvádím, že předmětné zajištění nebylo ze strany policejního orgánu fakticky realizováno (byť k tomuto postupu obdržel policejní orgán dne 22. 4. 2022 předchozí souhlas státního zástupce, neboť tento postup byl původně zvažován), proto nebylo toto rozhodnutí zasíláno obviněnému. Tento postup obžalovaného nijak neomezil, tudíž ani nemohlo dojít k porušení jeho práva na obhajobu. Vzhledem ke skutečnosti, že se tento procesní postup fakticky nerealizoval, žádným způsobem se nedotkl práv obviněného, nemá žádnou důkazní ani jinou hodnotu, proto není součástí vyšetřovacího spisu, ale nachází se pouze v elektronické podobě jako součást elektronického spisu.“ (zjištěno z podání zprávy č. j. , sp. zn., , předložení podání obžalovaného č. j. , Anonymizováno, ).

31. Usnesením OS , město, ze dne 30. 12. 2024, které nabylo právní moci dne 21. 1. 2025, byla trestní věc žalobce vrácena státnímu zástupci k došetření. Soud se neztotožnil se shora uvedenou argumentací policejního orgánu a státního zástupce a uvedl: „Předně je třeba uvést, že sama skutečnost uváděná jak v námitce obviněného, tak samotnými orgány přípravného řízeni, tedy že uvedené usnesení policejního orgánu podle § 79a odst. 1 trestního řádu o zajištěni nemovitosti obviněného bylo doručeno Katastrálnímu úřadu , Anonymizováno, , v podstatě vylučuje možnost, že by šlo o takový postup, který neměl žádný dopad do práv obviněného. Konečně doručení tohoto typu rozhodnutí orgánu nebo osobě příslušné k provedení zajištění je podstatným aspektem tohoto procesního postupu. Nelze proto dovozovat, že by se jednalo o takové opatření policejního orgánu, které by bylo zcela bezvýznamné (např. na úrovni pouhého konceptu rozhodnutí). Navíc je nutno uvést, že citované zákonné ustanovení předpokládá postup policejního orgánu při rozhodování o zajištění jednak se souhlasem státního zástupce, k čemuž mělo dojít v tomto případě, a jednak v naléhavých případech bez takového souhlasu, kdy je policejní orgán povinen do 48 hodin předložit rozhodnutí státnímu zástupci, který s ním vysloví souhlas nebo toto rozhodnutí zruší. V každém případě proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost (§ 79a odst. 5 trestního řádu), která nemá odkladný účinek. Rozhodnutí tedy mělo být zákonem předpokládaným způsobem také oznamováno (§ 137 trestního řádu ve spojení s § 79b odst. 1 trestního řádu). Jestliže potom takové rozhodnutí není součástí spisového materiálu, nemůže být soudem přezkoumáno a celkový popsaný stav nelze napravit v soudním řízení. Po vrácení věci do přípravného řízení bude třeba vyjasnit, jaká rozhodnutí byla v souvislosti zajištění věci obviněného vydána, resp. komu byla prozatím oznamována a ve zbytku oznámení usnesení bude postupováno podle shora uvedených zákonných ustanovení tak, aby obviněnému byla dána možnost obhajoby a aby bylo bez pochybností zřejmé, zda k zajištění jeho věcí bylo přikročeno.“ (zjištěno z usnesení č. j. , Anonymizováno, ).

32. Podáním ze dne 15. 1. 2025 žalobce sděloval OS , město, , že jej policejní orgán i státní zástupce klamou, pokud tvrdí, že zajištění nemovitostí nebylo realizováno, což žalobce dokládal výpisem z katastru nemovitostí (LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, se stavem ke dni 1. 4. 2024) obsahujícím shora uvedenou poznámku o zajištění a shora uvedeným sdělením katastrálního úřadu stran výmazu této poznámky. Žalobce též upozorňoval, že údaj o zajištění obsahuje též v průběhu řízení zpracovaný znalecký posudek ze dne 24. 6. 2022, který je součástí spisu (zjištěno z doplnění informací do spisu).

33. Usnesením státního zástupce OSZ , město, ze dne 10. 2. 2025 bylo rozhodnuto o odnětí předmětné trestní věci por. , jméno FO, a bylo přikázáno, aby úkony ve věci, jakožto jiný zpracovatel, prováděla jiná osoba služebně činná u policejního orgánu. V odůvodnění usnesení státní zástupce mj. uvedl: „K žádosti o podání zprávy týkající se předmětného zajištění nemovitosti se zpracovatel vyjádřil nejprve na základě podání zprávy ze dne 23. 10. 2024, ve které uvádí, že došlo k vypracování předmětné písemnosti (usnesení orgánu Policie ČR, Oddělení hospodářské kriminality o zajištění věci ze dne 10.5.2022, č. j. , Anonymizováno, , avšak k jejímu špatnému odeslání Katastrálnímu úřadu pro jihomoravský kraj, pracoviště , město, . Co se týče dotazu státního zástupce ze dne 29. 1. 2025 na vysvětlení otázky vzniku usnesení o zrušení zajištění nemovitosti datované dnem 30. 10. 2023, č.j. , Anonymizováno, , s doložkou právní moci dne 30. 10. 2023, doručené na Katastrální pracoviště , město, dne 4. 4. 2024, tzn. kdy bylo skutečně vyhotoveno, kterým účastníkům řízení bylo doručováno, proč má uvedeno jako číslo listu 106, proč bylo vloženo do systému ETŘ až dne 19. 3. 2024, se zpracovatel vyjádřil prostřednictvím podání zprávy ze dne 4. 2. 2025 tak, že z jeho strany nedošlo k manipulaci s trestním spisem v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu, či s úmyslem opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nicméně k otázkám státního zástupce se odmítl detailněji vyjádřit. Vzhledem ke skutečnosti, že usnesení o zrušení zajištění nemovitosti datované dnem 30. 10. 2023, č.j. , Anonymizováno, s doložkou právní moci dne 30. 10. 2023, bylo vydáno nezákonně, zpracovatel se odmítl jakkoliv blíže vyjádřit k otázkám jeho vzniku a v důsledku existence tohoto usnesení byla předmětná věc vrácena soudem státnímu zástupci k došetření, nezbylo dozorovému státnímu zástupce než použít krajního a výjimečného institutu a rozhodnout tak, jak je ve výrokové části tohoto usnesení uvedeno, tedy podle ustanovení § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu rozhodnout o odejmutí věci zpracovateli por. , právnická osoba, a přikázat, aby úkony ve věci, jako hlavní zpracovatel, prováděla jiná osoba služebně činná u výše uvedeného policejního orgánu.“ (zjištěno z usnesení č. j. , Anonymizováno, ).

34. Dalším usnesením státního zástupce OSZ , město, ze dne 10. 2. 2025 bylo zrušeno usnesení PČR , město, o zrušení zajištění nemovitostí ze dne 30. 10. 2023, č. j. , Anonymizováno, . V odůvodnění usnesení státní zástupce mj. uvedl: „V předmětné věci rozhodl policejní orgán o zrušení zajištění předmětných nemovitostí na základě usnesení ze dne 30. 10. 2023, č. j. , Anonymizováno, aniž by ve věci obdržel předchozí souhlas státního zástupce, což je zákonný a nezbytný předpoklad pro vydání takového usnesení. Tuto skutečnost státní zástupce zjistil až po vrácení věci Okresním soudem ve , město, k došetření. Ze shora uvedeného důvodu musel státní zástupce využít svého oprávnění podle ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu a usnesení o zrušení zajištění předmětných nemovitostí zrušit, neboť se jedná o usnesení nezákonné.“ (zjištěno z usnesení č. j. , Anonymizováno, ).

35. Dalším usnesením státního zástupce OSZ , město, ze dne 10. 2. 2024 bylo rozhodnuto o zrušení zajištění provedeného usnesením PČR , město, ze dne 10. 5. 2022, č. j. , Anonymizováno, . V odůvodnění usnesení státní zástupce mj. uvedl: „Usnesení bylo vydáno po předchozím souhlasu státního zástupce ve smyslu § 79a odst. 1 trestního řádu s odkazem na § 79a odst. 1 věty druhé trestního řádu. Souhlas se zajištěním předmětných nemovitostí byl udělen dne 22. 4. 2022.“ a „Současně bylo zjištěno, že usnesení policejního orgánu , právnická osoba, , Krajské ředitelství policie , město, ze dne 10. 5. 2022, č.j. , Anonymizováno, nebylo doručeno všem oprávněným účastníkům. S přihlédnutím k výše uvedenému, a rovněž s ohledem na dobu více jak dvou let od zajištění předmětných nemovitostí podle § 79a odst. 1 trestního řádu, bylo nutné rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tedy podle § 79a odst. 1 trestního řádu s odkazem na § 79f odst. 1, odst. 3 trestního řádu zrušit zajištění předmětných nemovitostí.“ (zjištěno z usnesení č. j. , Anonymizováno, ).

36. Přípisem ze dne 27. 5. 2025 sdělovala GIBS Ministerstvu spravedlnosti, že na základě pokynu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v , Anonymizováno, vydala dne 12. 3. 2025 pod č. j. , Anonymizováno, záznam o zahájení úkonů trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se mohl dopustit příslušník Policie ČR por. , adresa, , ve zkratce tím, že:1. jako procesní zpracovatel trestní věci vedené pod č. j. , sp. zn., , vydal dne 10. 5. 2022, po předchozím souhlasu státního zástupce OSZ , město, ze dne 22. 4. 2022 sp. zn. , Anonymizováno, , dle § 79a odst. 1 tr. ř. usnesení č. j. , Anonymizováno, o zajištění věcí - nemovitostí (pozemků či podílů na pozemcích) uvedené shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, ., příp. žalobce, které následně dne 11. 5. 2022 v souladu s § 79b odst. 1 věta první tr. ř. zaslal KÚ , město, , přičemž toto usnesení následně poté, co bylo ze strany katastrálního úřadu provedeno zajištění předmětných nemovitostí, v rozporu s § 137 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 79b odst. 1 věta poslední tr. ř. vědomě nedoručil (neoznámil) osobám, kterých se usnesení přímo týkalo a kterým byly věci (nemovitosti) zajištěny, tzn. společnosti , právnická osoba, . a žalobci, kdy předmětné usnesení o zajištění věcí společně s uskutečněnou písemnou komunikací v této věci s příslušným katastrálním úřadem buď vůbec nezařadil do spisového materiálu č. j. , Anonymizováno, nebo tyto listiny nejpozději před skončením vyšetřování a provedením prostudování spisu dle § 166 odst. 1 tr. ř. z tohoto spisu vědomě odstranil a spis pak předložil státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby dle § 166 odst. 3 tr. ř. ze dne 30. 10. 2023 bez těchto listin, čímž měla být poškozeným žalobci a společnosti , právnická osoba, . způsobena "jiná závažná újma", v daném případě škoda na jejich právech spočívající ve znemožnění uplatnit opravný prostředek proti předmětnému usnesení v podobě stížnosti dle § 79a odst. 5 tr. ř.,2. v úmyslu zakrýt své jednání popsané v bodě 1., vyhotovil v listinné podobě dne 19. 3. 2024 mimo IS ETŘ bez předchozího souhlasu státního zástupce dle § 79f odst. 3 tr. ř. a tedy bez zvláštního zmocnění vyžadovaného zákonem, usnesení dle § 79f odst. 1 tr. ř. pod č. j. , Anonymizováno, o zrušení zajištění předmětných nemovitostí, kdy toto usneseni vědomě nepravdivě opatřil datem 30. 10. 2023, tedy dnem, kdy u policejního orgánu skončilo vyšetřování dané věci, do usnesení lživě uvedl, že toto je vydáváno s předchozím souhlasem státního zástupce OSZ , město, ze dne 11. 9. 2023 pod sp. zn. , Anonymizováno, dále do usnesení použil některé "identifikační" údaje z usnesení o zajištění předmětných nemovitostí ze dne 10. 5. 2022 jako je číslo jednací včetně pořadového čísla jednacího protokolu č. , hodnota, a kód , Anonymizováno, uvedený v pravém horním rohu dokumentu, a takto vytvořené usnesení poté, co zařídil procesní obnovení v té době již uzavřeného elektronicky vedeného spisu č. j. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , dne 19. 3. 2024 převedl do elektronické podoby a vložil do tohoto elektronického spisu do složky "SOUBORY", kdy toto tzv. "navázal" pod položku č. , hodnota, jednacího protokolu s usnesením o zajištění věcí č. j. , Anonymizováno, ze dne 10. 5. 2022, následně zařídil doručení tohoto usnesení o zrušení zajištění nemovitostí na příslušný katastrální úřad a poté, co tento úřad vyzval policejní orgán k doložení tohoto usnesení včetně doložky vyznačení nabytí právní moci, opatřil toto usnesení v listinné podobě razítkem doložky právní moci, do které ručně vepsal jako datum nabytí právní moci usnesení datum 30. 10. 2023 a připojil k tomu svůj podpis, takto doplněné usnesení pak dne 4. 4. 2024 doručil KÚ , město, , toto usnesení následně, v rozporu s § 137 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 79f odst. 4, odst. 5 tr. ř., vědomě nedoručil (neoznámil) osobám, kterých se usnesení přímo týkalo, tzn. společnosti , právnická osoba, . a žalobci, ani toto prostřednictvím státního zástupce nedoložil do originálu spisového materiálu vedeného v listinné podobě, čímž měla být poškozeným žalobci a společnosti , právnická osoba, . způsobena "jiná závažná újma", v daném případě škoda na jejich právech spočívající ve znemožnění uplatnit opravný prostředek proti předmětnému usnesení v podobě stížnosti dle § 79f odst. 4 tr. ř.,3. por. , právnická osoba, , případně jiný dosud přesně neustanovený příslušník Policie ČR služebně zařazený u policejního orgánu Policie ČR Územního odboru , město, , v období let 2020 až 2024, v rámci výkonu své služební činnosti jakožto procesní zpracovatel trestní věci vedené pod č. j. , sp. zn., , případně i jiné trestní věci vedené pod jiným číslem jednacím, ve kterých figuruje společnost , právnická osoba, . jakožto podezřelý příp. jakožto oznamovatel, postupoval v rozporu s § 2 odst. 5 tr. ř., kdy neoprávněně manipuloval s obsahem spisového materiálu, resp. s důkazním materiálem v podobě zvukových nahrávek doložených policejnímu orgánu ze strany společnosti , právnická osoba, . prokazujících případnou nevinu této společnosti či naopak vinu jiných osob, kdy tyto důkazy řádně nezařadil do příslušného spisového materiálu a jejich existenci zatajil přeď státním zástupcem vykonávajícím dozorovou činnost nad postupem policejního orgánu, čímž měla být poškozené společnosti , právnická osoba, . případně i dalším osobám, způsobena "jiná závažná újma", v daném případě škoda na jejich právech v podobě znemožnění provést tento důkaz v řízení před soudem.(zjištěno ze sdělení č. j. , Anonymizováno, ).

37. Uvedená trestní věc, resp. skutky pod body 1. a 2., byla GIBS poté, co dospěla k závěru, že v případě uvažovaného trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 tr. zákoníku v jednání por. , jméno FO, v daném případě absentuje jak úmysl, tak i vznik případné škody, a v případě trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 tr. zákoníku byla konstatována absence následku v podobě zmaření nebo podstatného ztížení splnění důležitého úkolu, odevzdána ke kázeňskému projednání. Rozhodnutím ředitele Policie ČR, , Anonymizováno, , město, ze dne 12. 12. 2025, které poté, co se por. , adresa, vzdal práva odvolání, nabylo právní moci dne 15. 12. 2025, byl por. , adresa, pro uvedené dva skutky, z jejichž popisu bylo vypuštěno vědomé nedoručování (neoznamování) jím vydaných usnesení, uznán vinným ze spáchání jednání, majícího znaky kázeňského přestupku dle § 50 odst. 1 zákona o služebním poměru, neboť porušil služební povinnost vyplývající z ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru, podle kterého je příslušník povinen dodržovat služební kázeň s odkazem na ustanovení § 46 odst. 1 citovaného zákona, a byl mu uložen kázeňský trest snížení základního tarifu o 10 % po dobu 2 měsíců. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je mj. uvedeno, že si GIBS k dané věci vyžádala sdělení OSZ , město, , ze kterého, jakož i z doložených příloh, vyplývá, že: „dozorový státní zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, udělil policejnímu orgánu dne 22.4.2022 pod sp. zn. , Anonymizováno, písemný souhlas se zajištěním předmětných nemovitostí s tím, že tyto jsou výnosem z trestné činnosti. Policejní orgán následně vydal příslušné usnesení o zajištění nemovitostí, kdy toto bylo státnímu zástupci doručeno dne 13.5.2022, nicméně nebylo ze strany policejního orgánu zasláno obviněnému [žalobci] stejně tak i spol. , právnická osoba, ., která byla další majitelkou části zajištěných nemovitostí. Poté, co byla předmětná trestní věc Okresním soudem ve , město, vrácena státnímu zástupci k došetření, tak tento zjistil, že policejní orgán bez jeho souhlasu a vědomí vyhotovil usnesení o zrušení zajištění nemovitostí datované dnem 30.10.2023, č.j. , Anonymizováno, , s doložkou právní moci dne 30.10.2023, doručené na Katastrální pracoviště , město, dne 4.4.2024. Dne 10.2.2025 pak státní zástupce v návaznosti na učiněná zjištění jednak odňal danou věc zpracovateli por. , tituly před jménem, , právnická osoba, , dále pak napravoval chybný postup policejního orgánu stran předmětného zajištění, proto zrušil jak usnesení policejního orgánu o zrušení zajištění nemovitostí, tak i samotně usnesení o zajištění nemovitosti. Závěrem státní zástupce OSZ , město, , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že nepředpokládá, že by zpracovatel por. , tituly před jménem, , právnická osoba, ve věci postupoval s jakýmkoliv úmyslem ovlivňovat trestní řízení či manipulovat se spisovým materiálem, pouze se dopustil pochybení, za což mu byla z jeho strany věc odebrána a toto pochybení napraveno. Stěžovateli [žalobci] žádná škoda ve věci tímto pochybením nevznikla.“ (zjištěno z částečně anonymizovaného rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, ).

38. Žádostí ze dne 28. 2. 2025, došlou žalované téhož dne, uplatnil žalobce u žalované požadavky na zaplacení částky 138 000 Kč jako náhrady škody a částky 50 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu shora popsaných postupů v posuzovaném řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 30. 7. 2025, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě požadavky žalobce odmítla (zjištěno ze žádosti, stanoviska).

39. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

40. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

41. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

42. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.škoda43. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

44. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

45. Žalobce vzal svou žalobu v požadavku na náhradu škody částečně zpět poté, co bylo zahájeno projednávání věci samé, žalovaná však vůči částečnému zpětvzetí žaloby ničeho nenamítala, soud tak rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.nemajetková újma46. Ke vzniku odpovědnosti státu za újmu je nutné kumulativní splnění třech předpokladůa) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupub) vznik újmyc) příčinná souvislost mezi předpoklady a) a b).

47. Žalobce se dovolával jak nezákonného rozhodnutí, tak nesprávného úředního postupu PČR , město, .

48. Dle 7 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda (odst. 1). Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo (odst. 2).

49. Dle § 8 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán (odst. 1). Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku (odst. 2). Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce (odst. 3).

50. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

51. Za nesprávný úřední postup, který není vyjma nepřiměřené délky řízení v zákoně definován, je teorií a praxí považována jiná činnost státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

52. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2).

53. Dle § 79a tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2025, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že určitá věc je nástrojem trestné činnosti nebo výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové věci. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší. Proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost (odst. 1). Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, učiní všechny úkony nezbytné k výkonu takového rozhodnutí (odst. 4).

54. Dle 79b tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2022, orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, bezodkladně doručí rozhodnutí o zajištění orgánu nebo osobě, které jsou příslušné k provedení zajištění, a poté, co orgán nebo osoba provedou zajištění, i osobě, jíž byla věc zajištěna. Současně orgány nebo osoby příslušné k provedení zajištění vyzve, aby, pokud zjistí, že se s věcí, která byla zajištěna, nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámily. Orgán nebo osoba příslušná k provedení zajištění je povinna neprodleně po doručení rozhodnutí o zajištění provést zajištění věci a učinit vše potřebné k tomu, aby nedošlo k porušení zákazů a omezení uvedených v rozhodnutí o zajištění věci (odst. 1). Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění nemovité věci, vyrozumí katastrální úřad o nabytí právní moci takového rozhodnutí (odst. 4).

55. Dle § 79f tr. ř. zajištění věci se zruší nebo omezí, není-li jej již třeba nebo jej není třeba ve stanoveném rozsahu. Bylo-li zrušeno zajištění věci, jež byla ponechána na místě, kde se nachází, odvolá se též příkaz k zdržení se nakládání s věcí (odst. 1). Osoba, jíž byla věc zajištěna, má právo kdykoliv po právní moci usnesení o zajištění žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti je třeba neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji tato osoba, neuvede-li nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí (odst. 2). O zrušení nebo omezení zajištění rozhoduje předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho předchozím souhlasem policejní orgán (odst. 3). Proti rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je přípustná stížnost, která má odkladný účinek (odst. 4). Pravomocné zkrácené rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění bez odůvodnění se doručí orgánům a osobám, kterým bylo doručeno rozhodnutí o zajištění. Orgány a osoby, které byly o rozhodnutí o zajištění vyrozuměny, je třeba vyrozumět i o rozhodnutí uvedeném ve větě první; o omezení zajištění se vyrozumí jen ty z nich, kterých se omezení týká (odst. 5).

56. Dle § 141 odst. 4 tr. ř. stížnost má odkladný účinek, jen kde to zákon výslovně stanoví.

57. Pokud jde o nezákonné rozhodnutí jako možný odpovědnostní titul, na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že takovým nezákonným rozhodnutím není usnesení PČR , město, o zajištění nemovitostí ze dne 10. 5. 2022. Při vydání tohoto usnesení byl dodržen postup dle § 79a odst. 1 věty druhé tr. ř., tj. usnesení bylo vydáno po předchozím souhlasu státního zástupce OSZ , město, . O udělení takového souhlasu nemá soud na rozdíl od žalobce žádných pochyb, když státní zástupce se k udělení tohoto souhlasu ve shora citovaných dokumentech opakovaně přihlásil. Uvedené usnesení pak nebylo zrušeno pro nezákonnost, tj. z důvodu, že samotné zajištění bylo rozporné se zákonem a vůbec nemělo být provedeno, ale z důvodu, že usnesení nebylo doručeno všem oprávněným účastníkům, a zejména pak z důvodu již dlouhé doby trvání předmětného zajištění.

58. Za nezákonné je naopak nutno považovat usnesení PČR , město, o zrušení zajištění ze dne „30. 10. 2023“. Při vydání tohoto usnesení nebyl dodržen postup dle § 79f odst. 3 tr. ř., když policejní orgán takto rozhodl bez předchozího souhlasu státního zástupce. Navíc celé toto usnesení bylo zfalšováno, když vydáno bylo až ze dne 19. 3. 2024 a antedatováno, vydáno bylo mimo ETŘ a se smyšleným číslem jednacím a dalšími identifikátory. Toto usnesení bylo výslovně jako nezákonné zrušeno usnesením státního zástupce OSZ , město, ze dne 10. 2. 2025.

59. Pokud jde o nesprávný úřední postup jako možný odpovědnostní titul, za takový nelze označit postup, kdy policejní orgán oznámil vydání usnesení o zajištění nemovitostí KÚ , město, , který na podkladě takového oznámení vyznačil poznámku o provedení zajištění do katastru nemovitostí. V katastru nemovitostí by byla předmětná poznámka vyznačena, i kdyby byly dodrženy všechny následné předepsané postupy, když osobě, které je věc zajištěna, se usnesení o zajištění dle 79b odst. 1 tr. ř. doručuje až po provedení zajištění příslušnou osobou, v daném případě KÚ , město, . Stížnost, kterou je dotčená osoba oprávněna proti usnesení o zajištění podat, nemá odkladný účinek.

60. Nesprávným úředním postupem však byl postup policejního orgánu, který usnesení o zajištění nemovitostí po realizaci zajištění nedoručil žalobci, a neumožnil mu tak podat proti tomuto usnesení stížnost, popř. žádat dle § 79f odst. 2 tr. ř. o zrušení nebo omezení zajištění, pokud by taková stížnost nebyla úspěšná.

61. Stejně tak nesprávným úředním postupem byl postup policejního orgánu, který žalobci nedoručil ani jím vydané usnesení o zrušení zajištění. A konečně byl nesprávným úředním postupem i postup policejního orgánu, který, aniž by usnesení o zrušení zajištění komukoliv doručil, vyznačil na toto usnesení doložku právní moci a „pravomocné“ usnesení doručil KÚ , město, , který na jeho podkladě vymazal poznámku o zajištění z katastru nemovitostí.

62. Pokud jde o možnost vzniku újmy v souvislosti s uvedeným nezákonným rozhodnutím a uvedenými nesprávnými úředními postupy, dospěl soud k závěru, že v důsledku nezákonného rozhodnutí o zrušení zajištění žalobci žádná újma vzniknout nemohla, když tímto aktem byl stav, který se dotýkal práv žalobce, ukončován a nikoliv vyvoláván. Stejné platí jak pro nesprávný úřední postup spočívající v nedoručení tohoto nezákonného rozhodnutí žalobci, když není zřejmé, proč by měl žalobce proti aktu ukončujícímu omezení jeho vlastnického práva brojit, tak pro nesprávný úřední postup spočívající v nesprávném vyznačení doložky právní moci a zaslání „pravomocného“ usnesení KÚ , město, , když na podkladě tohoto postupu došlo k výmazu poznámky o zajištění z katastru nemovitostí.

63. Soud tak uzavřel, že nemajetková újma by potenciálně mohla žalobci vzniknout pouze v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nedoručení usnesení o zajištění nemovitostí žalobci. Vznik takové nemajetkové újmy, která se na rozdíl od újmy z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení nepresumuje, však žalobce v řízení neprokázal, když přes výzvu a poučení soudu žádné důkazy k prokázání takové újmy neoznačil.

64. Z provedeného dokazování navíc vyšly najevo skutečnosti, které vznik případné nemajetkové újmy na straně žalobce výrazně zpochybňují. V řízení nebylo prokázáno, kdy konkrétně se žalobce o provedeném zajištění dozvěděl, a soud se touto skutečností při rezignaci žalobce na plnění jeho důkazní povinnosti ve vztahu ke vzniku újmy blíže nezabýval, jako nepravděpodobné se však jeví, že by se tak mělo skutečně stát až v srpnu 2024, jak se podává z podání obhájce žalobce ze dne 2. 9. 2024, když v té době již byla poznámka o zajištění z katastru několik měsíců vymazána (stalo se tak 5. 4. 2024), a žalobce tak mohl těžko až při srpnovém náhledu do katastru poznámku objevit. Pravděpodobnější se tak jeví, že žalobce si předmětného zajištění byl vědom již v průběhu přípravného trestního řízení, obzvláště byly-li údaje o zajištění včetně příslušných výpisů z katastru nemovitostí součástí zpracovaného znaleckého posudku. Pokud se pak žalobce skutečně o zajištění dozvěděl několik týdnů po jeho realizaci, jak nyní tvrdí, tj. někdy v létě 2022, jeví se soudu zcela nelogický postup žalobce, který začal proti existenci takového zajištění brojit, resp. namítat machinace při realizaci zajištění, až v srpnu 2024, tj. v době, kdy již poznámka o zajištění v katastru několik měsíců uvedena nebyla. Taková časová prodleva jistě nesvědčí tvrzení žalobce, že by mu uvedení poznámky o zajištění v katastru nemovitostí mělo způsobovat újmu.

65. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že z poznámky uvedené v katastru nemovitostí nebylo nijak patrné, že by se trestní věc, ve které bylo zajištění realizováno, měla týkat žalobce. Stejná poznámka o zajištění byla uvedena i u nemovitostí ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, ., která obviněnou nebyla. Skutečnost, že se jedná o trestní řízení žalobce, pak nebylo možné zjistit ani ze sbírky listin katastru nemovitostí, v jehož veřejně přístupné části, jak sám žalobce potvrdil, bylo dostupné toliko oznámení PČR , město, dne 16. 5. 2022 o vydání usnesení o zajištění nemovitostí (nikoliv usnesení o zajištění samotné), ve kterém není věcně uvedeno, v jaké trestní věci bylo takové usnesení vydáno, a již vůbec zde není uvedeno jméno žalobce. Neobstojí tak tvrzení žalobce, že si kdokoliv mohl z katastru vyžádat listinu, ze které bylo patrné, že je proti žalobci vedeno trestní řízení.

66. Konečně pak pro rozsah případné nemajetkové újmy žalobce není bez významu, že z šesti nemovitostí, jejichž nesprávného/nezákonného zajištění se žalobce v tomto odškodňovacím řízení dovolával, byl žalobce (spolu)vlastníkem pouze dvou [nemovitosti (i.) a (vi.) shora uvedené v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku], zbylé čtyři byly ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, .

67. S ohledem na vše uvedené tak soud považoval podanou žalobu v rozsahu po částečném zpětvzetí za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

68. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou prvou o. s. ř., dle které jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. V požadavku na náhradu škody vzal žalobce svou žalobu zpět bez důvodů majících původ v chování žalované po zahájení řízení, a z procesního hlediska tak zavinil, že řízení muselo být v této části zastaveno. Tuto část předmětu řízení je tak nutno přičíst k procesnímu neúspěchu žalobce. Jelikož ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta, je na žalovanou možno nahlížet jako na ve věci plně úspěšnou.

69. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 350 Kč (3x 450 Kč), která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne 4. 2. 2026, účast na jednání soudu dne 4. 2. 2026), dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu per analogiam – při určení výše náhrady hotových výdajů soud nepostupoval dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť toto ustanovení podzákonného právního předpisu považuje po novele advokátního tarifu účinné od 1. 1. 2025 za neaplikovatelné pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (k tomu viz body 21. až 24. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č. j. 28 Cdo 2638/2025-615).