11 C 188/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce b) jméno FO ( Anonymizováno Anonymizováno ), narozená dne Anonymizováno bytem Adresa žalobce oba zastoupení advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta Praha Adresa advokáta proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 2 291 680 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 93 340 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 93 340 Kč od 18. 11. 2024 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce a) požadoval zaplacení částky 1 670 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částek1 763 340 Kč od 8. 11. 2024 do 17. 11. 2024,1 670 000 Kč od 18. 11. 2024 do zaplacení,zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 108 340 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 108 340 Kč od 18. 11. 2024 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, ve které žalobkyně b) požadovala zaplacení částky 420 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částek528 340 Kč od 8. 11. 2024 do 17. 11. 2024,420 000 Kč od 18. 11. 2024 do zaplacení,zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 19 912,12 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, , zástupce žalobce a).

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 27 167 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, , zástupce žalobkyně b).

1. Žalobou došlou soudu dne 15. 11. 2024 se na žalované žalobce a) domáhal zaplacení částky 710 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu trestního stíhání, částky 53 340 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání a částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady újmy na zdraví a žalobkyně b) se domáhala zaplacení částky 475 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu trestního stíhání a částky 53 340 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání, to vše v souvislosti s nezákonným trestním stíháním vedeným nakonec , Anonymizováno, , město, (dále jen „, soud A, , město, “) pod sp. zn. , sp. zn., (dále též jako „posuzované řízení“) a jeho nepřiměřenou délkou.

2. Žalobci uvedli, že usnesením Policie ČR ze dne 20. 11. 2019 bylo zahájeno jejich trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin podvodu dle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, kterého se měli zjednodušeně řečeno dopustit tím způsobem, že měli využít snadné ovlivnitelnosti v trestní věci údajně poškozené , jméno FO, a předložit jí k podpisu darovací smlouvu, kterou měla věnovat svůj podíl na ve smlouvě specifikovaných nemovitostech žalobkyni b). , jméno FO, , jméno FO, přitom měla být žalobci uvedena v omyl ohledně přesného obsahu podepisované smlouvy. Údajná trestná činnost žalobců v době zahájení trestního stíhání nebyla dokonána, neboť vkladové řízení o převodu nemovitosti bylo zastaveno usnesením policejního orgánu ze dne 6. 11. 2019. Žalobci v průběhu trestního stíhání navrhovali po prostudování trestního spisu zastavení trestního stíhání, v rámci toho upozorňovali na skutečnost, že trestní stíhání je nedůvodné, neboť na jejich straně od počátku naprosto chyběl jakýkoliv podvodný úmysl a snaha poškodit , jméno FO, , jméno FO, . Rovněž poukazovali na zavádějící a prokazatelně nepravdivá tvrzení obsažená ve výpovědích některých svědků. Po skončení přípravného řízení podala státní zástupkyně , Anonymizováno, , město, (dále jen „, státní zastupitelství, , město, “ obžalobu, ve které kvalifikovala jednání, kterého se měli oba žalobci dopustit, jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku. Rozsudkem , soud A, , město, ze dne 4. 6. 2021 byli oba žalobci shledáni vinnými zločinem podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (změna právní kvalifikace byla pouze důsledkem novelizace trestního zákoníku proběhlé v mezičase, a to stran změny výše hranic majetkových škod), ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, za což byl žalobci a) uložen trest odnětí svobody v délce 3 let a trest vyhoštění z ČR na dobu 10 let a žalobkyni b) trest odnětí svobody v délce 3 let s podmíněným odkladem v délce 5 let. Na základě odvolání žalobců Vrchní soud v , město, (dále jen „, soud B, , město, “) usnesením ze dne 19. 12. 2022 rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k došetření. Odvolací soud v rámci zrušujícího usnesení uváděl, že v dané věci nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav a vina žalobců nebyla prokázána bez důvodných pochybností o průběhu skutkového , jméno FO, , soud A, , město, následně vydal dne 29. 6. 2023 rozsudek, kterým oba žalobce obžaloby zprostil, a to z důvodu dle § 226 písm. a) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že se skutek v obžalobě uvedený stal, přičemž , soud A, , město, v rámci tohoto rozsudku výslovně uvedl, že po provedeném dokazování není možné nalézt jediný důkaz, který by jednoznačně prokazoval vinu obviněných. Proti zprošťujícímu rozsudku podal státní zástupce odvolání v neprospěch žalobců, které , soud B, , město, usnesením ze dne 27. 11. 2023 zamítl. Odvolací soud uzavřel, že žalobci nevyužili při uzavření darovací smlouvy snadné ovlivnitelnosti a zdravotního stavu , jméno FO, , jméno FO, , ale že uzavření smlouvy v této podobě s , jméno FO, , jméno FO, řádně projednali a domnívali se, že smlouva reprezentuje její skutečnou vůli, přičemž nemohli vědět o případné duševní chorobě , jméno FO, , jméno FO, , která v době uzavření smlouvy nebyla zřejmá. Proti usnesení , soud B, , město, nebylo podáno dovolání, ani jiný mimořádný opravný prostředek.

3. V důsledku popsaného trestního stíhání, jehož nedůvodnost byla zřejmá již v přípravném řízení a které bylo zatíženo procesními chybami orgánů činných v trestním řízení vůči osobám žalobců, přičemž žalobci na tyto skutečnosti od zahájení trestního stíhání adekvátními procesními prostředky poukazovaly, ale bez efektu, vznikly žalobcům újmy, které požadovali nahradit.A. nemajetková újma z titulu nezákonného trestního stíhání4. Pokud jde o povahu trestní věci, trestní stíhání žalobců bylo zahájeno pro zvlášť závažný zločin podvodu dle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku s ohledem na škodu velkého rozsahu, která měla být jejich údajnou trestnou činností způsobena. Žalobcům tedy hrozil trest odnětí svobody ve výši pět až deset let. V důsledku novelizace trestního zákoníku účinné od 1. 10. 2020 došlo k překvalifikování jednání žalobců, kdy toto bylo nově kvalifikováno jako zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, když údajně způsobená škoda byla již dle novelizace „pouze“ škodou značnou. I v takovém případě nicméně žalobcům hrozil trest odnětí svobody od dvou do osmi let. Oběma žalobcům, jakožto občanům cizího státu, současně hrozilo v případě odsuzujícího rozsudku i uložení trestu vyhoštění. Oba žalobci měli v době zahájení trestního stíhání a v době probíhajícího trestního řízení silné vazby na ČR, a to nejen ekonomické, ale i osobní. Uložení trestu vyhoštění by pro oba žalobce představovalo zásadní újmu v podobě zpřetrhání sociálních [v případě žalobkyně b) velmi osobních – snoubenec] vazeb vybudovaných v ČR, omezení nebo úplné přerušení styku s rodinou a přáteli a destruktivní zásah do studijní/profesní kariéry. V případě žalobce a) by byla prakticky vyloučena jeho další pedagogická kariéra na vysoké škole , Anonymizováno, a v případě žalobkyně b), která v době zahájení trestního stíhání ještě studovala na vysoké škole dokončení jejího studia. V tomto směru tak byly vyhlídky pro oba žalobce, dá se říct, likvidační. Je tak zjevné, že oba žalobci byli reálně ohroženi nezanedbatelnými trestně právními postihy a v tomto ohledu vnímali trestní stíhání vůči nim vedené obzvláště citelně.

5. Pokud jde o délku trestního stíhání, které trvalo od 20. 11. 2019 do 27. 11. 2023, nepochybně se jedná o trestní stíhání nezanedbatelné délky, zejména s ohledem na charakter celé věci a její význam pro , jméno FO, Zásadní je rovněž skutečnost, že ač bylo ve výsledku trestní stíhání pravomocně ukončeno s tím, že nebylo prokázáno, že by se stal skutek v obžalobě popsaný, a že tak byli oba žalobci soudy jednoznačně zproštěni viny, došlo v průběhu trestního stíhání k vynesení odsuzujícího rozsudku, což mělo mimo jiné za následek zásadní prodloužení celého trestního stíhání a značný nárůst stresu pro žalobce, jakož i znásobení ostatních negativních dopadů na jejich životy. V této trestní věci je pak nutné celkovou délku trestní řízení a rozsah nemajetkové újmy vnímat v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1029/21, podle kterého lze přiznat přiměřené zadostiučinění také za nemajetkovou újmu vzniklou před zahájením trestního stíhání. Okolnosti teatrálního zadržení obou žalobců nejen na místech veřejnosti přístupných, ale současně na místech, která jsou bytostně spojena s jejich profesním a soukromým uplatněním, multiplikují nejen dobu, po kterou byli oba žalobci vystavení negativním následkům trestního řízení, ale úměrně tomu také dopady do jejich životů, tj. jejich nemajetkovou újmu.

6. Pokud jde o následky trestního stíhání v jednotlivých sférách života žalobců, žalobci byli trestním stíháním dotčeni velmi citelně, a to mimo jiné s ohledem na jejich předchozí společenské postavení, ale i s ohledem na přístup orgánů činných v trestním řízení k jejich věci, který je možné minimálně na počátku řízení označit ve vztahu k žalobcům za excesivní, dokonce snad až za urážlivý. Žalobce a) byl v době zahájení trestního stíhání profesně činný jako vysokoškolský pedagog na soukromé vysoké škole , Anonymizováno, . Bez významu přitom není to, že přednášel studentům studujícím obor kriminalistiky, takže, z důvodu teatrálně provedeného zadržení na akademické půdě, mělo zahájené trestní stíhání na jeho dobrou pověst a důvěryhodnost coby pedagoga nepochybně daleko citelnější dopad, než jak by tomu bylo v případě přednášejícího v oboru, který s trestním právem a trestním řízením obecně nemá žádnou souvislost. Žalobkyně b) byla v době zahájení trestního řízení studentkou pátého ročníku , Anonymizováno, na , Anonymizováno, univerzitě v , město, . S tím je pochopitelně spojena řada velmi náročných a stresujících studijních povinností, ale i obecně stres spojený s přechodovým obdobím ukončení školní docházky a se snahou nalézt si vhodné životní povolání a obecně determinovat svoje životní směřování. Žalobkyně b) byla, též bez objektivně existujícího důvodu, zadržena na akademické půdě, před zraky pedagogů, spolužáků a ostatních studentů. Hyenismus nejhrubšího zrna. Zadržení obou žalobců bylo provedeno veřejně, přičemž policejní orgán se nijak nesnažil postupovat diskrétně a bez zbytečné publicity. Celý postup dle § 76 tr. ř. byl naprosto nedůvodný a nesmyslný, když nebyly naplněny zákonné podmínky pro tento postup ze strany policejního orgánu. Žalobce a) byl zadržen dne 20. 11. 2019 okolo 15:00 , Anonymizováno, na jeho pracovišti v době příchodu na přednášku v aule plné studentů, kterou měl mít se studenty na vysoké škole , Anonymizováno, na , město, , adresa, . Před zahájením přednášky byl žalobce a) zadržen policisty, kteří mu nesdělili žádné podrobnosti k jeho zadržení a odvezli jej na policejní stanici na , město, , adresa, k podání vysvětlení. Přednáška žalobce a) byla pochopitelně na poslední chvíli odvolána a studenti, kteří se za tímto účelem k přednášce dostavili, byli zpraveni i o důvodu zrušení přednášky, tj. zadržení žalobce a) policejní orgánem. Vzhledem k tomu, že žalobce a) trpí chronickým srdečním onemocněním, projevila se u něj po zadržení , Anonymizováno, v podobě , Anonymizováno, tepu, pro kterou měl žalobce a) extrémní problém vnímat vůbec celý průběh zadržení a podání vysvětlení. Z toho důvodu bylo nutné v průběhu zadržení na nastalou situaci reagovat a žalobci a) okamžitě zajistit dostupnost léků. Celý průběh zadržení tak měl vyjma veřejné ostudy na žalobce a) rovněž nezanedbatelné zdravotní dopady s potenciálním rizikem velmi závažných následků. To vše přitom výhradně z důvodu necitlivého a přezíravého přístupu orgánů činných v trestním řízení k žalobci a), ač k jakémukoliv „nestandardnímu“ přístupu vůči němu nebyly dány důvody. Z pohledu „laické“ veřejnosti nezúčastněné přímo na daném trestním stíhání přitom uvedený postup policie spočívající v zadržení žalobce a), coby osoby podezřelé, přímo v terénu nepochybně měl potenciál vzbudit daleko silnější pochybnosti o nevinně žalobce a), což musí být při stanovení spravedlivé náhrady škody zohledněno. Z pohledu osob na trestním stíhání nezapojených, tedy kolegů, známých a studentů žalobce a) tak skutečnost, že žalobce a) byl zadržen, svědčí o důvodnosti trestního stíhání žalobce a), minimálně v tom rozsahu, že jsou naplněny podmínky odkazovaného § 76 tr. ř., tedy že je u žalobce a) dán nějaký z vazebních důvodů. V důsledku popisovaného zadržení bylo citelně zasaženo do osobnostní sféry žalobce a), byla značně narušena jeho důvěra mezi kolegy, studenty a vedením školy , Anonymizováno, . Tuto pošramocenou pověst potom ještě hlouběji zasáhlo vydání prvního odsuzujícího rozsudku , soud A, , město, . Vše tak vyústilo do stavu, kdy bylo žalobci a) v květnu roku 2023 jeho místo přednášejícího ze strany vedení školy vypovězeno. Dobrá pověst žalobce a), jeho dosavadní profesní působení a jeho pracovní místo tak byly v důsledku trestního stíhání zcela nenávratně zlikvidovány, přičemž s ohledem na věk žalobce a) není možné předpokládat, že by bylo v jeho silách tento negativní vývoj zvrátit a vybudovat vlastní kariéru znovu, například v jiném oboru, kde jeho jméno nebude zatíženo stínem (bezdůvodného) trestního stíhání. Žalobkyně b) byla zadržena téhož dne v brzkých ranních hodinách před , podezřelý výraz, , město, , kde měla absolvovat svoji pravidelnou praxi v rámci studia na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Zadržena byla 3 policisty v civilním oblečení veřejně přímo před zraky svých spolužáků a ostatních studentů. V tu chvíli žalobkyně b) přestala na moment vnímat, co se kolem ní děje, trpěla závratí a bolestí na hrudi – pocity extrémního stresového prožitku. Po chvilce se již jako zadržená musela dostavit ke svým přednášejícím a z praxe se omluvit z důvodu zadržení policií. Poté, co učitelé podepsali žalobkyni b) potřebné dokumenty, byla eskortována do , město, k podání vysvětlení. Cestou do , město, se eskortu provádějící policisté zastavili na čerpací stanici na toaletu a občerstvení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně b) sebou neměla žádné finanční prostředky, prosila, aby jí alespoň nějaké jídlo koupili policisté. Ti jí řekli, že jim to nikdo neproplatí a že je to její problém, a nechali jí o hladu a žízni. Vyčerpaná stresem a hladem byla nucena podávat vysvětlení o věci, o které jí prakticky nebylo mnoho známo. Po skončení výslechu byla v nočních hodinách propuštěna ze zadržení na svobodu a přesunula se vlakem zpět do , město, , město, Poté, co se vrátila na koleje do , město, se u žalobkyně b) naplno projevilo psychické trauma ze zadržení v podobě jejího psychického kolapsu, když propukla v neutuchající pláč. I přesto, že nebyla v následujících dnech schopna racionálního uvažování, tak byla nucena se zapojit do výuky, a to vše s vědomím společenské ostudy, které její veřejné zadržení vyvolalo, spojeném s výhledem na řadu nepříjemných rozhovorů se svými spolužáky a učiteli ohledně celé věci. Do dnešního dne u žalobkyně b) přetrvávají symptomy posttraumatické stresové poruchy, když při rozhovorech na téma jejího trestního stíhání propukne v neutišitelný pláč. V případě obou žalobců je přitom třeba zdůraznit i velmi arogantní a necitlivý přístup policie k jejich osobám, který se projevoval zejména naprostou absencí respektu k postavení žalobců a k jejich společenskému a osobnímu životu, ale i k jejich zdravotnímu stavu. Policisté po celou dobu zadržení k žalobcům přistupovali fakticky jako k již odsouzeným zločincům, aniž by jim náležitě sdělili obvinění a důvody jejich zadržení. Žalobcům nebyly zajištěny jejich základní potřeby, zejména jim po celou dobu zadržení nebyly podávány žádné potraviny a jen minimum nápojů. Celý přístup orgánů činných v trestním řízení tak vyústil do zcela nadbytečné kumulace stresu a zároveň znamenal značnou a zcela zbytečnou publicitu celého nedůvodného trestního stíhání založeného na frapantním nedostatku jakýchkoliv usvědčujících důkazů. Zásadní je přitom zejména skutečnost, že v dané věci ani v případě jednoho z žalobců nebyly ani vzdáleně naplněny důvody k zadržení dle § 76 odst. 1 tr. ř., když zejména nebyl ani u jednoho naplněn jakýkoliv z vazebních důvodů vymezených v § 67 tr. ř. Žalobci nebyli dostiženi na útěku, ani se neskrývali, naopak byli oba zastiženi na veřejném místě, kde se nacházeli zcela v souladu se svým pravidelným programem vyplývajícím z jejich zaměstnání, respektive studijního programu. Nebyly rovněž zjištěny takové skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by měli žalobci působit jakýmkoliv způsobem na dosud nevyslechnuté svědky nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Z logiky věci přitom jednoznačně vyplývalo, že danou trestnou činnost obvinění opakovat nebudou a ani nemohou, neboť tato byla možná jen ve zcela specifických podmínkách projednávané trestní věci (údajný podvod s využitím snadné ovlivnitelnosti , jméno FO, , jméno FO, a pana , jméno FO, nemohl být žalobci opakován), pomine-li se skutečnost, že vznášené podezření bylo zcela nedůvodné. V dané věci obdobně nebylo jediného důvodu, pro který by se věc měla jevit obzvláště naléhavou a zadržení žalobců bezodkladným v souladu s citovaným § 76 odst. 1 tr. ř. Vkladové řízení ohledně převodu dotčené nemovitosti bylo přerušeno usnesením policejního orgánu, které bylo vydáno před zadržením žalobců, žádná majetková škoda tak již v dané věci ani teoreticky nehrozila. , jméno FO, , jméno FO, a svědci podali vysvětlení a policejní orgán měl všechny dostupné prostředky k tomu, aby řádně objasnil skutkový stav, bez jakékoliv obavy ohledně možného prodlení. Ostatně, žalobci po svém zadržení odmítli vypovídat, což bylo s ohledem na postup policejního orgánu naprosto pochopitelné a předvídatelné. Uvedeným způsobem tak policejní orgán nedosáhl sebemenšího urychlení trestního řízení a jednalo se prakticky jen o zbytečné výlohy na jeho straně. Z pohledu žalobců tak v daném případě nebylo jediného důvodu, pro který by policejní orgán nemohl postupovat „standardně,“ tedy žalobce postupem dle § 158 odst. 3 tr. ř. vyzvat k podání vysvětlení bez provádění zadržení. Ostatně žalobci následně v rámci trestního řízení s orgány činnými v trestním řízení řádně spolupracovali, byli pro účely trestního stíhání po celou době orgánům činným v trestním řízení k dispozici, na nařizovaná jednání se dostavovali a celkově nepodnikli ničeho, co by svědčilo o jejich sebemenším záměru trestní stíhání mařit, prodlužovat nebo znesnadňovat. Postup policejního orgánu v tomto směru je tak dle žalobců třeba považovat za nezákonný, nedůvodný a fakticky na hraně šikanózního přístupu k žalobcům ze strany orgánů činných v trestním řízení. Přístup orgánů činných v trestním řízení k žalobcům a způsob, jakým byla celá věc ze strany těchto orgánů „medializována“ (v tomto konkrétním případě je medializací myšlen nediskrétní postupu orgánů činných v trestním řízení, který je přímo přičitatelný orgánům činným v trestním řízení) je relevantní při úvaze o spravedlivé výši odškodnění takového trestního stíhání. V daném případě sice nedošlo v pravém slova smyslu k medializaci případu, nebo k veřejným prohlášením příslušníků policejních sborů stran domnělé viny žalobců, nicméně postup orgánů činných v trestním řízení měl efektivně stejný výsledek, když minimálně nejbližší okolí obou žalobců se o jejich trestním stíhání touto cestou dozvědělo, což vedlo k zásadní a zcela zbytné konfrontaci žalobců s jejich okolím ohledně vlastního obvinění, která nebyla průběhem trestního stíhání jakkoliv ospravedlněna.

7. Žalobkyně b) pak dodala, že trestní řízení ji velmi negativně zasáhlo v době studia posledních dvou ročníků již tak náročného studia , Anonymizováno, . Kromě stresu ze samotného průběhu celého řízení, spojeného s nutností souběžného dokončení studia se musela po celou dobu vyrovnávat s vědomím, že veškeré její úsilí může v případě odsuzujícího rozsudku přijít zcela vniveč, když i v případě, že by nebyla podmíněně odsouzena k trestu odnětí svobody, by případný záznam ve výpisu z trestního rejstříku znamenal, že by si pravděpodobně nemohla nalézt jakoukoliv práci v oboru, a povolání , Anonymizováno, by se tak musela po velmi náročném studiu vzdát. Zásadní je rovněž skutečnost, že s ohledem na komentovaný nevybíravý způsob, jakým policie zahájila trestní stíhání obou žalobců, došlo u žalobkyně b) již od počátku k zásadnímu zásahu do jejího soukromí a vztahů se spolužáky a učiteli. Žalobkyně b) musela od počátku řízení čelit otázkám svého okolí ohledně okolností samotného zadržení, ale i ohledně průběhu jejího trestního stíhání a jejích vyhlídek do budoucna. Důvodně tak pociťovala zahanbení před celou školou a s tím spojený stres z nutnosti obhajovat vlastní postavení před okolím, které nebylo obeznámeno s předmětem trestního stíhání, nicméně bylo obeznámeno se skutečností, že žalobkyně b) je trestně stíhána a že trestní stíhání je natolik důležité a jeví se být do té míry důvodným, že stálo Policii ČR k výjezdu k zadržení žalobkyně b) až do , město, . Traumatické zkušenosti z trestního stíhání se potom s žalobkyní b) nesou do dnešního dne i v rámci jejího výkonu odborné praxe, a to zejména v okamžicích, kdy sama vykonává interní , Anonymizováno, prohlídky zadržených osob, u čehož se jí opětovně vybavují stresující a traumatizující pocity z vlastního zadržení, zamotá se jí hlava, dostaví se pocit tlaku na hrudi a odpadnutí. Po skončení , Anonymizováno, prohlídky , Anonymizováno, se mnohdy musí izolovat od kolegů na toaletě, neboť se nemůže dosud ubránit pláči.

8. S ohledem na popsané skutečnosti požadovali žalobci poskytnout za vzniklé nemajetkové újmy zadostiučinění v penězích, a to žalobce a) ve výši 750 000 Kč a žalobkyně b) ve výši 500 000 Kč.B. nemajetková újma z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání9. Žalobci mají za to, že toto trestní stíhání trvající shora uvedenou dobu bylo nepřiměřeně dlouhé, a to zejména s ohledem na vydání vadného odsuzujícího rozsudku , soud A, , město, , kdy , soud B, , město, ve svém zrušujícím usnesení následně jednoznačně deklaroval, že podmínky pro vydání odsuzujícího rozsudku naplněny nebyly, když ze strany soudu prvního stupně nebyl náležitě zjištěn skutkový stav věci a objasněny základní okolnosti daného případu pro vyslovení výroku o vině žalobců. Z pohledu žalobců nebylo trestní řízení skutkově natolik složité, aby to odůvodňovalo 4 roky trvající trestní stíhání. Zejména dle žalobců je s podivem, že první odsuzující rozsudek , soud A, , město, byl fakticky v zásadní míře založen na svědectví svědkyně , jméno FO, , které se následně ukázalo být nejen nedůvěryhodné, ale dokonce natolik nesprávné, že je možno uvažovat o potenciální trestní odpovědnosti dané svědkyně. Z pohledu žalobců tento postup orgánů činných v trestním řízení není možné považovat za efektivní a účelný, skutkový stav měl být s přiměřenou mírou jistoty objasněn již v rámci přípravného řízení, nicméně nejpozději v řízení před soudem prvního stupně. Pochybení soudu prvního stupně je tak v tomto směru zarážející a představuje z pohledu žalobců natolik zásadní pochybení a průtah v řízení, že toto zakládá na straně žalobců právo na náhradu škody za nepřiměřeně dlouhé trestní stíhání. Žalobci svým chováním nezavdali jakoukoliv příčinu k průtahům v řízení, byli pro potřeby trestního stíhání dostupní a s orgány činným v trestním řízení vždy řádně spolupracovali. Na tom nic nemůže měnit ani skutečnost, že došlo ke zcela nezákonnému zadržení žalobců v rámci trestního stíhání, ke kterému nicméně nebyl jakýkoliv objektivní , Anonymizováno, Naopak postup orgánů činných v trestním řízení není možné považovat za korektní, a to zejména s ohledem na uváděnou neschopnost řádně objasnit skutkový stav celé věci. Orgány činné v trestním řízení tak byly schopny podniknout přísné a razantní kroky vůči žalobcům, nicméně ve chvíli, kdy došlo na nutnost řádně a nade vší pochybnost prokázat skutkový stav celé věci, razantnost a efektivita se z jejich postupu zcela vytratila a spokojily se de facto se zcela nesprávnou svědeckou výpovědí svědkyně , Anonymizováno, , jméno FO, , aniž by skutkový stav řádně zjišťovaly a objasňovaly. Pokud by orgány činné v trestním řízení skutkový stav objasnily řádně, jejich trestní stíhání by nebylo vůbec zahájeno, nebo by bylo ukončeno již ve fázi vyšetřování, nicméně nebylo třeba absolvovat zdlouhavé soudní řízení. V tomto směru je třeba zejména poukázat na to, že skutkový stav, na základě kterého byl následně vydán zprošťující rozsudek, byl v obecných rysech orgánům činným v trestním řízení znám již minimálně od chvíle podání obžaloby, respektive příslušná skutková a právní zjištění bylo možné s přiměřenou mírou pečlivosti ze zjištěných důkazů učinit. Žalobci nebyli zproštěni například na základě nových skutečností či nových důkazních prostředků, uplatněných následně. Význam předmětu řízení bylo pro žalobce zcela zásadní s ohledem na hrozící trest a jiné dopady trestního stíhání do jejich života.

10. S ohledem na popsané skutečnosti požadovali žalobci poskytnout za vzniklé nemajetkové újmy zadostiučinění v penězích, a to každý ze žalobců částkou 53 340 Kč, při jejímž určení vyšly z částky 20 000 Kč za rok řízení snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení.C. újma na zdraví11. V důsledku trestního stíhání vznikla oběma žalobcům též újma na zdravotním stavu. Žalobce a) již v době svého zadržení trpěl zhoršeným zdravím v podobě problémů s , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Trestní stíhání, zejména způsob, jakým v jeho případě došlo k zadržení ze strany policie a jakým bylo trestní stíhání vedeno, nicméně zásadním způsobem tomuto zdravotnímu problému žalobce a) přitížilo a zapříčinilo zřejmě trvalé zhoršení jeho zdravotního stavu. Žalobce a) je tak v současné době odkázán na používání , Anonymizováno, , bez kterého by mu reálně hrozila , Anonymizováno, . U žalobce a) se dále již v průběhu trestního stíhání objevily psychické obtíže, projevující se záchvaty , Anonymizováno, , které dříve nepociťoval. Žalobce a) rovněž trpí zhoršením schopnosti soustředění a není například schopen se déle soustředit na čtený text. Důsledkem pak je i zhoršení jeho výkonnosti, kdy již není schopen se pro věci nadchnout jako dříve a z tohoto důvodu řadu svých úkolů odsouvá a plní s prodlením. Žalobce a) trpí rovněž poruchami spánku, které dále přispívají k prohloubení jeho zdravotních obtíží a kterými rovněž v období před zahájením trestního stíhání netrpěl. Celkově je pak u žalobce a) možné konstatovat výrazné snížení psychické pohody a životního entuziasmu, depresivní a úzkostné stavy, které žalobci a) přetrvávají v důsledku intenzivních vzpomínek na traumatizující zkušenost vlastního zcela nedůvodného trestního stíhání. S ohledem na věk žalobce a) je potom velmi nepravděpodobné, že by se v budoucnosti podařilo tyto zdravotní komplikace zcela překonat a že by se psychický stav žalobce a) vrátil do normálu panujícího před trestním stíháním. Dne 17. 5. 2024 absolvoval žalobce a) psychiatrické vyšetření v ambulanci , tituly před jménem, , jméno FO, . Ta v rámci vyšetření potvrdila uvedené dopady trestního stíhání na psychické zdraví žalobce a), přičemž tomuto byla diagnostikována , Anonymizováno, Žalobci a) byla rovněž doporučena příslušná medikace ke zmírnění následků vyvolaných trestním stíháním na jeho psychický stav. Podle závěrů psychiatrického vyšetření tak je zjevné, že zásah, který trestní stíhání znamenalo pro psychický stav žalobce a), byl velmi vážný a trvale jej poznamenal, přičemž tento stav vyžaduje rovněž užívání léků.

12. S ohledem na uvedené žalobce a) požadoval poskytnout náhradu újmy na zdraví ve výši 1 000 000 Kč.

13. Uvedeným způsobem vymezené nároky [kdy žalobkyně b) navíc též uplatnila požadavek na náhradu újmy na zdraví, a to částkou 600 000 Kč] žalobci uplatnili u žalované přípisem ze dne 17. 5. 2024. Žalovaná přípisem ze dne 6. 11. 2024, doručeným žalobcům dne 7. 11. 2024, sdělila, že uplatněné nároky považuje za důvodné pouze stran zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu trestního stíhání, na kterém přiznala žalobci a) částku 40 000 Kč a žalobkyni b) částku 25 000 Kč. Ve zbytku žalovaná nároky žalobců odmítla. Argumentaci žalované považují žalobci za neurčitou a nekonkrétní. Žalovaná na jedné straně připustila, že zde bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, tedy usnesení o zahájení trestního stíhání, a že v důsledku toho vznikla žalobcům nemajetková újma v podobě zásahu do jejich osobnostních práv, újmě na dobré pověsti a způsobeném stresu, nicméně následně zadostiučinění za tuto újmu „ohodnotila“ zcela neodpovídajícími částkami. Jistou bagatelizaci újmy žalobců představuje též poukaz žalované na důvodnost trestního stíhání prokazovanou nezákonným odsuzujícím rozsudkem , soud A, , město, , který byl v další fázi řízení zrušen. Způsob, jakým žalovaná nároky žalobců posuzuje, lze bez většího přehánění označit za zlehčování jejich nároků. Pokud tedy například žalobci poukazují na velmi traumatizující okolnosti zahájení trestního stíhání a jejich souběžného zcela nedůvodného zadržení a předvedení k výslechu, konstatuje k tomu žalovaná pouze, že k tomuto postupu byly dány důvody, protože o zadržení žalobců rozhodla státní zástupkyně. Tato argumentace je nicméně nesmyslná, neboť žalobci nenamítají procesní pochybení orgánů činných v trestním řízení v užším slova smyslu, tedy že nebyly naplněny formální předpoklady provedení zadržení žalobců, ale zásadní je, že v dané věci zcela zjevně nebyly splněny materiální předpoklady pro postup dle § 76 tr. ř., tedy neexistovaly důvody k tomuto postupu z materiálního hlediska. Ostatně nesprávný postup žalované, respektive orgánů činných v trestním řízení je důvodem, proč je tato žaloba vůbec podávána, s ohledem na zprošťující rozsudek je přitom zjevné, že orgány činné v trestním řízení v rámci trestního stíhání žalobců pochybily. Je tak irelevantní, že toto pochybení udělaly formálně správně, tedy že při tom byla vydávána rozhodnutí podle relevantního předpisu či konkrétního ustanovení. Trestní stíhání bylo nedůvodné a nezákonné, a to přesto, že státní zástupkyně podala obžalobu formálně správným způsobem a se všemi náležitostmi, protože zkrátka se jednalo o obžalobu nedůvodnou. Stejně tak nedůvodný byl i postup spočívající v teatrálním a veřejném zadržení obou žalobců, jejich převoz do , město, k výslechu, aby se o jejich trestním stíhání dozvědělo co nejvíce lidí, aniž by k tomu byly jakékoliv důvody. Tvrzení žalované, že pokud byla žalobkyně b) propuštěna dne 20. 11. 2019 v 19:30 , Anonymizováno, , přičemž následně musela dojet z , město, do , město, , nejednalo se o propuštění v nočních hodinách, je s ohledem na roční dobu tvrzení zcela nesmyslné. Za nepřiléhavý a zlehčující je potom třeba považovat i poukaz na trestní minulost žalobce a), která s projednávanou věcí nemá žádnou faktickou souvislost. Pokud jde o nepřiměřenou délku trestního stíhání, žalovaná opomíjí veškeré argumenty žalobců a pouze plošně konstatuje, že trestní stíhání bylo adekvátně dlouhé. Na podporu tohoto tvrzení dokonce přichází s argumentem, že v dané věci byl vydán 1 odsuzující rozsudek , soud A, , město, , který byl následně pro nezákonnost zrušen. Vydání nedůvodného odsuzujícího rozsudku, který je zrušen v důsledku podání opravných prostředků, nepochybně není možné považovat za skutečnost, kterou by bylo možné jakkoliv přikládat k tíži žalobcům, naopak, jedná se o další pochybení, za které je odpovědná žalovaná, a to i stran nepřiměřené délky, které nezákonné trestní stíhání žalobců mělo. Argumentace žalované je tak v tomto směru nedůvodná. Konečně žalovaná odmítla i veškeré nároky vyplývající z nemajetkové újmy na zdravotním stavu žalobců, a to prakticky bez jakékoliv , jméno FO, Žalovaná tak sice připustila svoji odpovědnost za vydané nezákonné usnesení o zahájení trestního stíhání, nicméně následně se žalobce snaží „odbýt“ přiznáním zcela neadekvátního zadostiučinění za nemajetkovou újmu, přičemž tento svůj postup zakládá na zcela nedostatečné a nekonkrétní argumentaci.

14. S ohledem na vše uvedené se podanou žalobou domáhali žalobce a) zaplacení částky 1 763 340 Kč (710 000 Kč + 53 340 Kč + 1 000 000 Kč) se zákonným úrokem z prodlení od 8. 11. 2024 (den následující po doručení stanoviska žalované) do zaplacení a žalobkyně b) zaplacení částky 528 340 Kč (475 000 Kč + 53 340 Kč) se zákonným úrokem z prodlení od 8. 11. 2024 (den následující po doručení stanoviska žalované) do zaplacení.

15. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobci žalobou uplatněné nároky uplatnili dne 17. 5. 2024. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 6. 11. 2024, ve kterém konstatovala, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20. 11. 2019, za vydání tohoto nezákonného rozhodnutí se žalobcům omluvila a poskytla žalobcům finanční zadostiučinění za toto nezákonné trestní stíhání, a to žalobci a) částku 25 000 Kč a žalobkyni b) částku 40 000 Kč. K věci samé pak žalovaná uvedla k jednotlivým nárokům:A. nemajetková újma z titulu nezákonného trestního stíhání16. Žalovaná nepopírá, že vedení trestního stíhání negativně ovlivňuje osobní život stíhané osoby, vnáší do jejího života nejistotu a způsobuje pocity frustrace. Na stranu druhou, spravedlivé postihování činů nebezpečných pro společnost je jedním z klíčových úkolů právního státu a jedním z „raison d'être“ státu jako takového vůbec. K odčinění určité míry nejistoty, frustrace a jiných negativ vnesených do života prostřednictvím trestního stíhaní, které probíhalo přiměřenou dobu v souladu s právními předpisy, zásadně postačují jiné než peněžní formy odškodnění. Výjimečně pak může trestněprávní minulost poškozeného jako jedna z posuzovaných okolností při stanovení formy a výše zadostiučinění při jejich úplném posouzení ovlivnit výsledný konkrétní závěr o neprokázání větší než nepatrné vzniklé újmy. Pro osobu, jež byla trestně stíhaná, nebyla odsouzena a utrpěla v tomto důsledku závažnější újmu, by v zásadě nemělo být problematickým tvrdit a prokázat, že jí způsobené příkoří překročilo míru, kterou bylo možno odčinit jinak než penězi. Žalovaná při určení výše zadostiučinění zohlednila zejména to, že žalobce a) byl policejním orgánem zadržen dne 20. 11. 2019 v 15:25 , Anonymizováno, a ze zadržení byl propuštěn téhož dne ve 21:05 , Anonymizováno, a žalobkyně b) byla zadržena stejného dne v 7:58 , Anonymizováno, v Ústavu soudního lékařství a medicínského práva v , město, a ze zadržení byla propuštěna téhož dne v 19:30 , Anonymizováno, , což žalovaná nepovažuje za „noční hodiny“ tak, jak je tvrzeno v žalobě. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 20. 11. 2019 nevyplývá, že by se žalobci a) v důsledku zadržení přitížilo a musel být převezen k lékařskému ošetření. Z daného záznamu je zjevné, že se tak stalo preventivně po dotazech na jeho zdravotní stav, kdy uvedl, že má jakési problémy se srdcem. K argumentaci ohledně neexistence důvodů pro zadržení lze uvést, že státní zástupkyně souhlas se zadržením podezřelých udělila a uvedla, jaké vazební důvody ve věci shledává. Tvrzení, že v dané věci nebyly opatřeny usvědčující důkazy, a že trestní stíhání bylo od počátku nedůvodné, nenasvědčuje skutečnost, že soudem prvního stupně byli nejprve oba žalobci odsouzeni. Při odškodnění žalobce a) žalovaná taktéž přihlédla ke skutečnosti, že pověst žalobce a) byla bezesporu již zasažena tím, že byl v roce 2015 odsouzen pro zločin přijetí úplatku dle § 329 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku a přečin zneužití pravomoci veřejného činitele dle § 326 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, který byl odložen na zkušební dobu v trvání 4 let, a to soudem Slovenské republiky za přijímání úplatků na půdě slovenské policejní akademie v roli rektora. Tato skutečnost je dostupná z veřejných zdrojů. Dle žalované tak lze jen stěží tvrdit, že zahájením namítaného trestního stíhání by byla narušena dobrá pověst žalobce a), který byl v roce 2015 odsouzen za korupční trestnou činnost, které se dopustil v roli rektora policejní akademie, veřejného činitele, což je z pohledu veřejnosti bezesporu závažnější trestná činnost, než z čeho byl obviněn v rámci namítaného trestního stíhání. Taktéž lze jen stěží tvrdit, že zaměstnavateli žalobce a), tedy soukromé vysoké škole , Anonymizováno, , kde žalobce a) až do roku 2023 přednášel, by vadilo namítané trestní stíhání, když evidentně neměl problém s tím, že byl žalobce a) pravomocně odsouzen za trestnou činnost, které se dopustil v roli rektora jiné vysoké školy. Jako důkaz k tvrzení, že žalobce a) musel díky namítanému trestnímu stíhání ukončit své působení u tohoto zaměstnavatele, je předkládána listina „výpověď pracovní smlouvy“, přičemž se ovšem nejedná o výpověď, ale oboustrannou dohodu o skončení dohody o provedení práce. Příčinná souvislost mezi namítaným trestním stíháním a ukončením pracovního vztahu tedy zcela absentuje. S ohledem na uvedené okolnosti považuje žalovaná již poskytnuté částky 25 000 Kč pro žalobce a) a 40 000 Kč pro žalobkyni b) za zcela dostatečnou kompenzaci újmy, která jim byla nezákonným trestním stíháním způsobena.B. nemajetková újma z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání17. Posuzované řízení trvalo celkem , hodnota, roky. Dvakrát v něm rozhodoval soud prvé instance a dvakrát soud odvolací. Žalovaná v posuzovaném řízení neshledává žádný jednotlivý průtah a má za to, že délka řízení byla přiměřená. Vzhledem k tomu, že v případě tohoto nároku absentuje odpovědnostní titul, nejsou naplněny podmínky odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. a nárok je nedůvodnýC. újma na zdraví18. Tento nárok, který zůstává zcela v rovině tvrzení žalobce a), žalovaná zcela neuznává. Je na žalobci a), aby v průběhu řízení prokázal, zda a v jakém rozsahu mu byla způsobena újma na zdraví a zda byla tato újma v příčinné souvislosti s namítaným řízením.

19. Žalobce a) následně upřesnil, že , Anonymizováno, mu nebyl voperován v důsledku trestního řízení, tento měl již dříve. Zmíněné kardiologické zdravotní obtíže nejsou žalobcem a) uplatňovány jako újma na zdraví, ale jako dokreslující nemajetkovou újmu z titulu trestního stíhání. V důsledku trestního stíhání docházelo u žalobce a) k významným výkyvům v jeho již existujících kardiologických obtížích, ale nebyly to výkyvy, které by si vyžádaly léčebný zákrok ve smyslu operace nebo něčeho podobného. Uvedenou zdravotní nepohodu tedy žalobce uvádí jen na dokreslení, doložení nemajetkové újmy z titulu trestního stíhání. Požadavek na náhradu újmy na zdraví žalobce uplatňuje toliko z titulu vzniku posttraumatické stresové poruchy, a to jako náhradu ztížení společenského uplatnění.

20. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

21. Dne 8. 8. 2019 podala , Anonymizováno, , jméno FO, , jako čtvrtinový spoluvlastník domu se zahradou v k. ú. , adresa, , trestní oznámení pro podvodné jednání žalobců v souvislosti s darováním tříčtvrtinového podílu , jméno FO, , jméno FO, na těchto nemovitostech žalobkyni b). Dne 2. 10. 2019 byl zpracován znalecký posudek, který určil hodnotu podílu o velikosti ¾ na předmětných nemovitostech na 9 433 250 Kč. Dne 5. 11. 2019 žádal policejní orgán státního zástupce o vydání předchozího souhlasu se zadržením žalobců jako podezřelých ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že dne 12. 7. 2019 podstrčili , jméno FO, , jméno FO, k podpisu darovací smlouvu, kterou , jméno FO, , jméno FO, daruje tříčtvrtinový podíl v hodnotě 9 443 250 Kč na předmětných nemovitostech žalobkyni b), ačkoliv věděli, že uvádí , jméno FO, , jméno FO, v omyl, když tato se domnívala, že podepisuje smlouvu o prodeji předkupního práva svého syna , jméno FO, k bytu na , město, , adresa, žalobkyni b), na čemž byla dříve domluvena se žalobcem a), a následně žalobkyně b) podala dne 30. 7. 2019 na katastrální úřad návrh na vklad svého vlastnického práva dle darovací smlouvy, na kterém padělala podpis , jméno FO, , jméno FO, . Policejní orgán v žádostech uvedl, že jsou u žalobců jsou dány důvody vazby dle § 67 písm. a), b), c) tr. ř. Jelikož není znám jejich současný pobyt v ČR a jedná se občany cizího státu, hrozí, že se budou vyhýbat trestnímu řízení, dále hrozí, že budou působit na svědky, zejména , Anonymizováno, , jméno FO, , , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, Dále hrozí, že budou žalobci snažit ve svůj neoprávněný prospěch zasahovat do běžícího vkladného řízení u katastrálního úřadu vedeného na podkladě předmětné darovací smlouvy. Státní zástupce udělil souhlas se zadržením žalobců dne 6. 11. 2019 s tím, že na základě dosud zjištěných skutečností vyplývá důvodné podezření, že se žalobci dopustili předmětného zvlášť závažného zločinu a v případě, že bude zahájeno jejich trestní stíhání, jsou u nich splněny podmínky § 68 tr. ř. a dány důvody vazby dle § 67 písm. a), b) tr. ř. Usnesením ze dne 6. 11. 2019 policejní orgán s předchozím souhlasem státního zástupce vyžádaným dne 5. 11. 2019 a uděleným dne 6. 11. 2019, rozhodlo zajištění spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ na předmětných nemovitostech, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že věc je výnosem z trestné činnosti. Žalobkyně b) byla zadržena dne 20. 11. 2019 v 7:58 , Anonymizováno, v budově , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , město, , při zadržení nebyly použity donucovací prostředky, ani pouta, lékařskou prohlídku žalobkyně b) nežádala. Po zadržení byla žalobkyně b) poučena o svých právech a povinnostech jako zadržená osoba, byl jí sdělen důvod zadržení a ze spáchání jakého trestného činu je podezřelá a dále jí bylo sděleno, že bude ihned eskortována služebním vozidle za asistence policie do , město, k provedení dalších procesních úkonů a byla poučena o svých právech a povinnostech jako eskortovaná osoba. Uvedené žalobkyně b) stvrdila svým podpisem na protokolu o zadržení osoby podezřelé, na poučení zadržené osoby, na poučení eskortované osoby a na protokolu o výslechu osoby podezřelé. Při prohlídce provedené po zadržení byly u žalobkyně b) nalezeny mj. bankovka v hodnotě 5 EUR, mince v celkové hodnotě 2,91 EUR a 104 Kč a platební karta. V době od 7:58 do 13:10 , Anonymizováno, byla žalobkyně b) eskortována osobním automobilem do , město, , ani během eskorty nebyla užita pouta. Při výslechu osoby zadržené konaném v , město, od 14:30 do 14:41 , Anonymizováno, odmítla žalobkyně b) vypovídat s tím, že vypovídat bude případně až jako obviněná za přítomnosti obhájce, kterého si zvolí. Na žádost žalobkyně b) byla o zadržení telefonicky vyrozuměna její matka. Žalobce a) byl zadržen dne 20. 11. 2019 v 15:25 , Anonymizováno, v , město, na adrese , adresa, , město, , adresa, (sídlo , adresa, školy , Anonymizováno, ), při zadržení byla z důvodu obavy, že se žalobce a) pokusí o útěk, použita pouta. Po zadržení byl žalobce a) poučena o svých právech a povinnostech jako zadržená osoba, byl mu sdělen důvod zadržení a ze spáchání jakého trestného činu je podezřelý a byl poučen o svých právech a povinnostech jako eskortovaná osoba. Uvedené žalobce a) stvrdil svým podpisem na protokolu o zadržení osoby podezřelé, na poučení zadržené osoby, na poučení eskortované osoby a na protokolu o výslechu osoby podezřelé. V době od 15:25 do 17:30 , Anonymizováno, byl žalobce a) eskortován osobním automobilem na , město, , adresa, , během eskorty byla z důvodu obavy, že se žalobce a) pokusí o útěk, použita pouta. Při výslechu osoby zadržené konaném na , město, , adresa, od 17:24 do 17:55 , Anonymizováno, odmítl žalobce a) vypovídat s tím, že vypovídat bude případně až jako obviněný za přítomnosti zvoleného obhájce. Usnesením ze dne 20. 11. 2019, doručeným oběma žalobcům téhož dne, bylo zahájeno trestní stíhání žalobců pro spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, kterého se měli dopustit shora uvedeným jednáním. Dne 20. 11. 2019 v době od 18:45 do 19:10 hod. byla žalobkyně b) vyslechnuta jako obviněná, a to za přítomnosti obhájce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , kterému téhož dne udělila plnou moc. Ze zadržení byla žalobkyně b) propuštěna dne 20. 11. 2019 v 19:30 , Anonymizováno, Dne 20. 11. 2019 v době od 20:00 do 20:48 , Anonymizováno, byl žalobce a) vyslechnut jako obviněný, a to za přítomnosti obhájce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , kterému téhož dne udělil plnou moc. Ze zadržení byl žalobce a) propuštěn dne 20. 11. 2019 ve 21:05 , Anonymizováno, Dne 21. 11. 2019 byly vyslechnuti svědci , Anonymizováno, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, . Dne 25. 11. 2019 se žalobkyně b) poskytla vzorky svého písma a podpisu. Dne 27. 11. 2019 podali žalobci prostřednictvím obhájce blanketní stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kterou přislíbili odůvodnit ve lhůtě 10 dnů. Odůvodnění stížnosti došlo policejnímu orgánu dne 12. 12. 2019. Žalobci popírali jakoukoliv trestnou činnost. Celá transakce byla na základě dohody žalobce a), , jméno FO, , jméno FO, a jejího syna z roku 2017 (k tomu existuje písemná smlouva), kdy darovaný podíl na nemovitostech měl být následně směněn za byt, který měli v rámci privatizace nabýt , jméno FO, , jméno FO, či její syn, kdy koupi bytu měl financovat žalobce a). Trestní stíhání žalobci označili za výsledek aktivity , Anonymizováno, , jméno FO, , která podezřelým způsobem získala čtvrtinový podíl na předmětných nemovitostech a má zájem získat nemovitosti celé. Dne 28. 11. 2019 byla vyslechnuta svědkyně , jméno FO, , jméno FO, . Dne 3. 12. 2019 byl vyslechnut svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , právní zástupce žalobce a), který z důvodu absence zproštění povinnosti mlčenlivosti odmítl vypovídat. Dne 4. 12. 2019 provedl policejní orgán šetření na , Anonymizováno, , město, , adresa, (dále jen „ÚMČ , město, , adresa, “) stran ověřování podpisů. Téhož dne byly vyslechnuty svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, , pracovnice ÚMČ , město, , adresa, , které ověřovaly podpisy žalobkyně b) a , jméno FO, , jméno FO, na darovací smlouvě. Na základě opatření policejního orgánu o přibrání znalce ze dne 18. 11. 2019, dle kterého měl být podán posudek do 20. 12. 2019, byl dne 31. 12. 2019 zpracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví, zkoumání ručního písma, dle kterého podpis na návrhu na vklad do katastru nemovitostí ze dne 30. 7. 2019, který má znít na jméno , jméno FO, , jméno FO, , není pravým podpisem , jméno FO, , jméno FO, , a dle kterého nelze ani v rovině pravděpodobnosti rozhodnout, zda podpisy na jméno , jméno FO, a , jméno FO, na návrhu na vklad do katastru nemovitostí ze dne 30. 7. 2019 a text tohoto návrhu na vklad do katastru nemovitostí psala žalobkyně b). Podáním došlým státnímu zástupci dne 3. 1. 2020 žalobci mj. předkládali smlouvu uzavřenou žalobcem a) s , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, dne 26. 6. 2014 a zproštění povinnosti mlčenlivosti , tituly před jménem, , adresa, a navrhovali vyšetřování doplnit o znalecké zkoumání pravosti podpisů , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, , o doplňující výslechy žalobce a), , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, a jejich konfrontaci, o doplňující výslech , tituly před jménem, , adresa, a o výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , pracovníka katastrálního úřadu. K žádosti policejního orgánu ze dne 3. 1. 2020 byly téhož dne poskytnuty údaje , Anonymizováno, , Úřad, vlastnictví motorových vozidel a zbrojních průkazů žalobci , Anonymizováno, . K návrhu státního zástupce ze dne 7. 1. 2020 vydal , Anonymizováno, , město, , adresa, dne 9. 1. 2020 příkaz ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu na telefonních číslech žalobců za období od 8. 7. do 8. 9. 2019. Údaje policejní orgán obdržel dne 14. 1. 2020. Usnesením státního zástupce ze dne 17. 1. 2020 byly stížnosti žalobců jako nedůvodné zamítnuty. Podáním došlým policejnímu orgánu dne 21. 1. 2020 předkládal žalobce a) další listinné důkazy a navrhoval vyšetřování doplnit o znalecké zkoumání duševního stavu , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, Dne 22. 1. 2020 bylo pokračováno ve výslechu svědků , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, Dne 30. 1. 2020 došlo policejnímu orgánu vyjádření žalobce a) s dalšími listinnými důkazy. Opatřeními ze dne 31. 1. 2020 přibral policejní orgán dva znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, k posouzení duševního stavu , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, , posudky měly být podány do 31. 3. 2020. Opatřením ze dne 3. 2. 2020 přibral policejní orgán znalce z oboru písmoznalectví, odvětví ruční písmo, k posouzení pravosti podpisů , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, na smlouvě se žalobcem ze dne 26. 6. 2017, posudek měl být podán do 29. 2. 2020. Znalecký posudek z oboru písmoznalectví byl zpracován dne 25. 2. 2020 se závěrem o pravosti podpisu , jméno FO, , jméno FO, a o vysoké pravděpodobnosti pravosti podpisu , Anonymizováno, , jméno FO, Znalecké posudky k posouzení duševního stavu , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, byly zpracovány dne 20. 3. 2020, znalci v nich dospěli k závěrům o částečně narušeném duševním stavu obou posuzovaných (stáří, drobné mentální postižení). Dne 21. 4. 2020 bylo pokračováno ve výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, Podáním došlým policejnímu orgánu dne 5. 5. 2020 předkládal žalobci další listinné důkazy. Dne 5. 5. 2020 podával vysvětlení , jméno FO, , pracovník katastrálního úřadu. Téhož dne došlo policejnímu orgánu doplnění žádaných dokladů od katastrálního úřadu. Dne 21. 5. 2020 byl vyslechnut svědek , jméno FO, . Dne 21. 5. 2020 zpracoval policejní orgán zprávu o finančním šetření stran žalobců. V opisu údajů z evidence rejstříku trestů ze dne 21. 5. 2020 měl žalobce a) jeden záznam, a to odsouzení na Slovensku ze dne 13. 4. 2015 pro zločin přijímání úplatku dle § 329 odst. 1, 2 , Anonymizováno, trestního zákona a pro přečin zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 326 odst. 1 písm. a) , Anonymizováno, trestního zákona. V opisu údajů z evidence přestupků neměl žalobce a) žádný záznam. Žalobkyně b) neměla žádný záznam ani v jedné z evidencí. Dne 22. 6. 2020 prostudovala spis před skončením vyšetřování zmocněnkyně poškozené , jméno FO, , jméno FO, , neměla návrhy na doplnění vyšetřování. Ve dnech 13. a 14. 7. 2020 prostudovali spis před skončením vyšetřování žalobci a jejich obhájce, žalobci neměli návrhy na doplnění vyšetřování a oba navrhovali zastavení svého trestního stíhání dle § 172 odst. 1 písm. a) tr. ř. Policejní orgán žalobce při prostudování vyrozuměl o zamítnutí předchozích návrhů na doplnění vyšetřování, tj. doplňující výslech žalobce a) a konfrontace žalobce a) se svědky , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, . Vyšetřování bylo ukončeno dne 15. 7. 2020 s návrhem na podání obžaloby na oba žalobce pro shora popsaný skutek kvalifikovaný jako zvlášť závažný zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku. Podáním došlým státnímu zástupci dne 17. 9. 2020 žalobci předkládali další listinné důkazy na podporu svých návrhů na zastavení trestního stíhání. Státní zástupce sdělil žalobcům v podání ze dne 24. 9. 2020, že pro zastavení trestního stíhání nebyly shledány důvody. Současně státní zástupce žalobce vyrozuměl o úpravě právní kvalifikace stíhaného skutku, který bude nadále kvalifikován jako zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku spáchaný ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku. Obžaloba s uvedenou kvalifikací byla podána k , soud A, , město, dne 24. 9. 2020. V opisech údajů z evidence rejstříku trestů ze dne 29. 9. 2020 neměli žalobci žádné nové záznamy. Dne 16. 10. 2020 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 22. a 23. 3. 2021. Ve dnech 16. a 22 10. 2020 došlo soudu vyrozumění o převzetí obhajoby žalobců advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, a dne 2. 11. 2020 vyrozumění o výpovědích plných mocí , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 6. 11. 2020 došel soudu vyžádaný rozsudek , soud C, ze dne 13. 4. 2015, kterým byl žalobce a) uznán vinným ze spáchání pokračujícího zločinu přijímání úplatku dle § 329 odst. 1, 2 , Anonymizováno, trestního zákona a přečinu zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 326 odst. 1 písm. a) , Anonymizováno, trestního zákona ve stadiu pokusu dle § 14 odst. 1 , Anonymizováno, trestního zákona a byly mu uloženy úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu v trvání 4 let, povinnost podrobit se v součinnosti s probačním a mediačním úředníkem anebo jiným odborníkem programu sociálního výcviku, anebo jinému výchovnému programu, peněžitý trest ve výši 5 000 EUR, trest propadnutí věci – peněžité částky 5 000 EUR a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu vykonávat řídící anebo vedoucí funkce v oblasti veřejné správy v trvání 5 let, a to při schválení dohody o vině a trestu uzavřené žalobcem a) s prokurátorem. Uvedených trestných činů se žalobce dopustil jako rektor , Anonymizováno, v , jméno FO, K návrhům , jméno FO, , jméno FO, došlým ve dnech 15. a 16. 2. 2021 rozhodl soud usnesením ze dne 17. 2. 2021, že , jméno FO, , jméno FO, má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně. K návrhům , jméno FO, , jméno FO, došlém dne 2. 3. 2021 rozhodl soud usnesením ze dne 4. 3. 2021 o zrušení zajištění spoluvlastnického podílu o velikost ¾ na předmětných nemovitostech provedeného usnesením policejního orgánu ze dne 6. 11. 2019. K žádosti žalobce a) došlé soudu dne 15. 3. 2021, odůvodněné onemocněním Covidem-19, kdy je žalobce a) léčen , Anonymizováno, , Anonymizováno, a kvůli vyhlášenému nouzovému stavu nemůže vstoupit na území ČR, bylo hlavní líčení odročeno na den 7. 5. 2021. Při hlavním líčení konaném dne 7. 5. 2021 bylo zahájeno projednání věci, byli obsáhle vyslechnuti oba žalobci a svědci , jméno FO, , jméno FO, , , Anonymizováno, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, a hlavní líčení bylo za účelem provádění dalšího dokazování odročeno na den 18. 6. 2021. K odročenému hlavnímu líčení byli předvolání znalkyně (ekonomika) a svědci , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Dne 2. 6. 2021 došel sodu návrh žalobců na výslech dalších dvou svědků (, tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, ), kteří se měli vyjádřit ke vztahům a soužití žalobce a) s poškozenými. Dne 10. 6. 2021 došla soudu omluva svědka , tituly před jménem, , adresa, z důvodu pobytu v zahraničí. V opisech údajů z evidence rejstříku trestů ze dne 18. 6. 2021 neměli žalobci žádné nové záznamy. Při hlavním líčení konaném dne 18. 6. 2021 byli vyslechnuti znalkyně, svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , právnická osoba, bylo provedeno větší množství listinných důkazů, návrhy na výslech , tituly před jménem, , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, bylo pro nadbytečnost zamítnuty a dokazování bylo ukončeno. Po přednesu závěrečných řečí, kdy státní zástupce navrhoval žalobci a) nepodmíněný trest odnětí svobody při polovině zákonné trestní sazby se zařazením do věznice ostrahou a žalobkyni b) podmíněný trest odnětí svobody ale v maximální možné výměře, anebo peněžitý trest ve výši kolem 300 tis. Kč, byl vyhlášen rozsudek, kterým byli žalobci uznáni vinnými ze spáchání zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku (změna kvalifikace byla odůvodněna změnou právní úpravy – novým vymezením škody velkého rozsahu). Žalobci a) byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a trest vyhoštění z území ČR na dobu 10 let. Žalobkyni b) byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Žalobce a) si ihned po vyhlášení rozsudku podal odvolání, ostatní účastníci si ponechali lhůtu. K žádosti ze dne 29. 6. 2021 odůvodněné konáním hlavních líčeních v jiných nařízených věcech, nastudováním a na řízením další nové věci a čerpáním dovolené, byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do 31. 8. 2021. Dne 13. 7. 2021 došla soudu žádost žalobce a) o opravu protokolů z hlavních líčení [neuvedeny všechny akademické tituly žalobce a)], usnesením ze dne 5. 8. 2021 byly tyto námitky proti protokolaci zamítnuty. Písemná vyhotovení rozsudku a usnesení byla vypravena dne 9. 8. 2021. Soud rozhodl o vině žalobců, když především považoval za věrohodné (i přes zjištěné skutečnosti týkající se jejich částečně narušeného duševního stavu) výpovědi , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, , které považoval za souladné s dalšími provedenými důkazy, naopak výpovědi žalobců hodnotil jako nevěrohodné a účelové. Usnesením ze dne 17. 8. 2021 soud opravil písařské chyby v písemném vyhotovení rozsudku. Dne 20. 8. 2021 došlo soudu stručné odvolání žalobců, zastoupených advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , které přislíbili odůvodnit ve lhůtě 15 pracovních dnů. Obsáhlé odůvodnění odvolání žalobců pak došlo soudu dne 14. 9. 2021. Dne 21. 9. 2021 byl spis předložen , soud B, , město, , který usnesením vyhlášeným v neveřejném zasedání konaném dne 19. 12. 2022 napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně. Odvolací soud takto rozhodl, když měl za nedostatečně zjištěný skutkový stav, kdy nebyly odstraněny důvodné pochybnosti o samotném skutkovém ději i o subjektivní stránce, tj. úmyslu žalobců daný čin spáchat. Provedené dokazování, stejně jako zhodnocení provedených důkazů měl odvolací soud za nedostatečné, popř. za nesprávné. Soudu prvého stupně odvolací soud vytkl, že se nevypořádal s obhajobou žalobců, a uložil mu provést obsáhlé doplnění dokazování. Spis byl vrácen , soud A, , město, dne 17. 1. 2023. Dne 27. 2. 2023 žádal soud ÚMČ , město, , adresa, o provedení šetření u , jméno FO, , jméno FO, a podání zprávy o její schopnosti absolvovat doplňující výslech dle pokynu odvolacího soudu, a to s ohledem na její věk a zdravotní stav. Téhož dne vyžádal soud od ÚMČ , město, , adresa, informace týkající se privatizace bytu , Anonymizováno, , jméno FO, , provedl telefonickou konzultaci se znalcem stran možnosti znaleckého zkoumání metadat souboru obsahujícího smlouvu mezi žalobcem a), , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, a opatřil listiny z katastru nemovitostí, dle kterých byla vlastníkem podílu o velikosti ¾ na předmětných nemovitostech , tituly před jménem, , jméno FO, , a to na základě darovací smlouvy ze dne 9. 6. 2021 (1/4) a kupní smlouvy ze dne 14. 11. 2022 (2/4), kdy druhou z uvedených smluv bylo současně bezplatně zřízeno věcné břemeno užívání části nemovitostí pro , Anonymizováno, , jméno FO, Dne 1. 3. 2023 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 2. a 3. 5. 2023. Dne 7. 3. 2023 došlo soudu vyrozumění , tituly před jménem, , jméno FO, o ukončení obhajoby žalobců. Dne 14. 3. 2023 došly soudu informace týkající se privatizace a dne 27. 3. 2023 došla soudu zpráva o sociálním šetření u , jméno FO, , jméno FO, , která se k hlavnímu líčení dostaví. V opisech údajů z evidence rejstříku trestů ze dne 28. 4. 2023 neměli žalobci žádné nové záznamy. Při hlavním líčení konaném dne 2. 5. 2023 byla opětovně vyslechnuta , jméno FO, , jméno FO, a hlavní líčení bylo přerušeno do 3. 5. 2023. Při hlavním líčení konaném dne 3. 5. 2023 byli opětovně obsáhle vyslechnuti , Anonymizováno, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, a obsáhle byla též vyslechnuta svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Hlavní líčení bylo odročeno na den 29. 6. 2023. K odročenému hlavnímu líčení byl předvolán svědek , tituly před jménem, , jméno FO, a současně se soud dotazoval Obvodních soudů pro , město, , adresa, a 5 na případné vedení řízení o omezení svéprávnosti , Anonymizováno, , jméno FO, Negativní sdělení stran řízení o omezení svéprávnosti došla soudu ve dnech 15. a 18. 5. 2023. Dne 25. 5. 2023 došla soudu omluva svědka , tituly před jménem, , jméno FO, z důvodu plánované dovolené. Dne 9. 6. 2023 došel soudu návrh žalobců na doplnění dokazování o výslech svědkyně O. , jméno FO, , nevlastní dcery , Anonymizováno, , jméno FO, , svědkyně byla dne 16. 6. 2023 předvolána k odročenému hlavnímu líčení. V opisech údajů z evidence rejstříku trestů ze dne 29. 6. 2023 neměli žalobci žádné nové záznamy. Při hlavním líčení konané dne 29. 6. 2023 bylo provedeno větší množství listinných důkazů a obsáhle byla vyslechnuta svědkyně , Anonymizováno, . , jméno FO, . Další návrhy na doplnění dokazování byly pro nadbytečnost zamítnuty, dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných řečí, kdy státní zástupce navrhoval uznat žalobce opětovně vinnými a navrhoval jim uložit tresty dle předchozího návrhu, byl vyhlášen rozsudek, kterým byli oba žalobci zproštěni obžaloby dle § 226 písm. a) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že se stal stíhaný skutek. Žalobci se po vyhlášení rozsudku vzdali práva odvolání, ostatní si ponechali lhůtu. K žádosti ze dne 4. 7. 2023, odůvodněné větším množstvím vyhlášených rozhodnutí, konáním hlavních líčení v dalších nařízených skupinových a vazebních věcech, včetně studia nově přidělených, zejm. vazebních, věcí, byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do 27. 9. 2023. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne 8. 8. 2023. Soud takto rozhodl, když po doplnění dokazování vyhodnotil výpovědi , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, jako zcela nevěrohodné, přičemž neexistoval jiný důkaz, který by jednoznačně prokazoval vinu žalobců. Dne 16. 8. 2023 došlo soudu blanketní odvolání státního zástupce, které se zavázal odůvodnit v co nejkratší lhůtě. Odůvodnění odvolání došlo soudu dne 30. 8. 2023. S ohledem na nevrácenou doručenku od žalobkyně b) jí bylo písemné vyhotovení rozsudku zasláno znovu dne 8. 9. 2023. Dne 17. 10. 2023 byl spis předložen , soud B, , město, , který dne 30. 10. 2023 nařídil veřejné zasedání na den 27. 11. 2023. Při veřejném zasedání konaném dne 27. 11. 2023 bylo odvolání projednáno a bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Tím bylo řízení skončeno (zjištěno ze spisu , soud A, , město, sp. zn, , sp. zn., ).

22. Při kontrole , Anonymizováno, dne 15. 3. 2019 žalobce a) uváděl, že se má dobře, svůj stav hodnotí jako stabilizovaný, občas vnímá arytmii, , Anonymizováno, přes opakované poučení neužívá (zjištěno ze zprávy o ambulantním vyšetření společnosti , Anonymizováno, . ze dne 15. 3. 2019).

23. Při kontrole , Anonymizováno, dne 18. 9. 2020 žalobce a) uváděl, že se má dobře, svůj stav hodnotí jako stabilizovaný, občas možná vnímá arytmii, ale není si jistý (zjištěno ze zprávy o ambulantním vyšetření společnosti , Anonymizováno, . ze dne 18. 9. 2020).

24. Při kontrole na kardiologii dne 27. 9. 2021 žalobce a) uváděl, že se má dobře, arytmii, , Anonymizováno, (zjištěno ze zprávy o ambulantním vyšetření společnosti , Anonymizováno, ze dne 27. 9. 2021).

25. Při kontrole na kardiologii dne 7. 6. 2022 žalobce a) uváděl, že se má dobře, zvládá věci normálně, arytmii necítí, tlak je dobře kontrolovaný neudával (zjištěno ze zprávy o ambulantním vyšetření společnosti , Anonymizováno, dne 7. 6. 2022).

26. Při kontrole na kardiologii dne 23. 9. 2023 žalobce a) neuváděl žádné kardiologické obtíže (zjištěno ze zprávy o ambulantním vyšetření společnosti , Anonymizováno, . ze dne 29. 3. 2023).

27. Při kontrole na kardiologii dne 16. 5. 2024 žalobce a) uváděl, že má pocit arytmie, spíše v noci, zvládá věci normálně, dýchá se mu dobře, nohy mu neotékají, hodnoty tlaku jsou v mezích normy. Bylo mu doporučeno pokračovat ve stávající léčbě (zjištěno ze zprávy o ambulantním vyšetření společnosti , Anonymizováno, . ze dne 16. 5. 2024).

28. Při kontrole na kardiologii dne 4. 12. 2024 žalobce a) uváděl, že od poslední kontroly měl asi 2x pocit velmi krátké arytmie, zvládá věci normálně, dýchá se mu dobře, nohy mu neotékají, hodnoty tlaku jsou v mezích normy. Bylo mu doporučeno pokračovat ve stávající léčbě (zjištěno ze zprávy o ambulantním vyšetření společnosti , Anonymizováno, . ze dne 4. 12. 2024).

29. Po zdržení dne 20. 11. 2019 byl žalobce a) policejním orgánem dotazován, zda trpí nějakou nemocí, bere nějaké prášky a zda se cítí být zdráv, na což uvedl, že má jakési problémy se srdcem, a proto byl po zadržení převezen do , Anonymizováno, nemocnice , adresa, . Tam se žalobce a) dobrovolně podrobil lékařské prohlídce a lékařem mu byl vystaven recept na léky, které následně sám za své peníze zakoupil v lékárně v areálu , Anonymizováno, nemocnice , adresa, (zjištěno z úředního záznamu ze dne 20. 11. 2019, č. j. , Anonymizováno, , sepsaného v předmětném trestím řízení).

30. Při vyšetření na psychiatrii dne 17. 5. 2024 žalobce a) uváděl, že se cítí zle od listopadu 2019, kdy ho zatkla v , město, policie a byl obviněný z trestného činu podvodu ve stadiu pokusu. Prvostupňovým soudem byl odsouzený na 3 roky odnětí svobody nepodmíněně a byl z ČR vyhoštěný na dobu 15 let. Podal proti tomuto rozsudku odvolání a následně byl vyšším odvolacím soudem v , město, osvobozen. Od začátku trestního stíhání měl pocity úzkosti, byl si vědom toho, že nic nespáchal, nevěděl, jak se má bránit, měl pocity nepohody a obav o svůj život, stejně jako o život dcery, která byla též trestně stíhaná a následně též osvobozená. Od listopadu 2019 přetrvávají stavy úzkosti, deprese, obav, nic ho nebaví, do aktivit se musí nutit, bývá nepokojený, stále se mu vracejí myšlenky na proces vyšetřování a na pojednávání na soudu, má poruchy spánku, budí se s , Anonymizováno, a opět se mu vracejí vzpomínky na trestní stíhání, které pro něho bylo traumatizující. I nyní po osvobozujícím rozsudku se těchto myšlenek nedokáže zbavit, nevěří lidem, stále je zadumaný, smutný. Když se mu podaří usnout, mívá děsivé sny z vyšetřování a projednávání, proto se rozhodl navštívit' psychiatra, neboť má pocit, že tuto situaci nedokáže zvládnout. Vyšetření bylo uzavřeno s diagnózou , Anonymizováno, a žalobci a) byla předepsána medikace (antidepresiva) (zjištěno ze zprávy , podezřelý výraz, dne 17. 5. 2024).

31. Při vyšetření na psychiatrii dne 21. 6. 2024 žalobce a) uváděl, že zatím necítí zlepšení, přetrvávají stavy úzkosti, obavy, pocity ukřivdění. Vyšetření bylo opět uzavřeno s diagnózou , Anonymizováno, a žalobci byla ponechána medikace (antidepresiva) (zjištěno ze zprávy , podezřelý výraz, ze dne 21. 6. 2024).

32. Písemnou dohodou ze dne 17. 5. 2023 se , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako zaměstnavatel a žalobce a) jako zaměstnanec vzájemně dohodli na ukončení Dohody o provedení práce ze dne 1. 7. 2018 s tím, že termín ukončení dohody o provedení práce je 30. 6. 2023 (zjištěno z dohody o ukončení dohody o provedení práce).

33. Článek na serveru , Anonymizováno, .cz ze dne 13. 4. 2015 informoval o shora uvedeném odsouzení žalobce a) , Anonymizováno, soudem. V článku byla shrnuta podstata předmětné trestné činnosti, bylo uvedeno, že se jí žalobce a) dopustil jako rektor , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy o post rektora v průběhu vyšetřování přišel, že se k činu doznal a bylo rozhodnuto na podkladě dohody o vině a trestu (zjištěno z článku „, podezřelý výraz, “).

34. Žalobkyně b) ve své účastnické výpovědi popsala, že byla policisty zadržena před zraky spolužáků či dalších studentů ve škole, když měla mít praxi, musela se pak z praxe omluvit i u vyučujících a sdělit jim, že byla zadržena policií. Následně byla z , město, převezena do , město, . Nikdo jí celou dobu neřekl, proč je zadržená, z čeho je obviněná s tím, že ví, čeho se dopustila. Až poté v , město, jí vyslýchal vyšetřovatel. Při zastávce cestou do , město, si policisté kupovali jídlo a pití, jí ale nic nekoupili. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že si neuvědomuje, že by měla u sebe peníze a platební kartu, jak vyplývá z obsahu trestního spisu. Po propuštění ze zadržení se žalobkyně b) vrátila do , město, , jízdenku jí koupil žalobce a), který u sebe měl peníze. Žalobkyně byla už v průběhu zadržení vystresovaná, nervózní, chtělo se jí omdlít, cítila stud, nevěděla, co se s ní bude dít. Když se vrátila do , město, , tak její spolubydlící zrovna nebyly přítomny, což byla žalobkyně ráda, že jim nemusí svou situaci popisovat (a ani nikdy v budoucnu se jim nesvěřila), ale celá situace na ní dolehla, propukla pláč, měla pocity beznaděje, nevěděla, co s ní bude. Žalobkyně byla v průběhu trestního stíhání vynervovaná, vystresovaná, roztěkaná, špatně se soustředila. V době zahájení trestního stíhání byla v posledním ročníku lékařské fakulty, a měla tak strach, že kvůli potížím se soustředěním školu nedokončí, s učením jí tak musela pomáhat spolužačka. Současně se žalobkyně obávala, že kdyby byla odsouzena, tak ji se škraloupem nikdo nezaměstná, a celé její úsilí se studiem bude zbytečné. Psychické vypětí se pak ještě zvýšilo, když byli prvním rozsudkem odsouzeni, žalobkyně tomu nemohla uvěřit. V průběhu trestního stíhání se žalobkyně stáhla do ústraní, byla depresivní, nic se jí nechtělo, přestala chodit ven. Udržovala jen nutné kontakty se spolužáky, ale omezila své sportovní aktivity, společenské vztahy, nebo i kontakty s rodinou. Pokud jde o vědomost o trestním stíhání, tak z rodiny o něm věděla jen její matka/manželka žalobce a). Byla z toho zaskočená, zhroucená, ale věřila v jejich nevinu a podporovala , jméno FO, Bylo na ní ale vidět, že se tím užírá, což zpětně trápilo žalobkyni. V průběhu trestního stíhání si žalobkyně našla přítele, kterému se s věcí po čase svěřila. Přítel to akceptoval, žalobkyni podporoval, zůstali spolu a nyní jsou manželé. Spolužáci ve škole viděli zadržení žalobkyně, ptali se jí na to, ale když jim řekla, že je to její soukromá věc, tak už to s ní více neřešili, ale domýšleli si různé věci. Podstatu obvinění, a že je žalobkyně trestně stíhaná, nevěděli. Trestní stíhání žalobkyni ovlivňuje do současnosti, stále se s tím nedokáže vyrovnat. Společenské aktivity či kontakty s rodinou ještě plně neobnovila, když vidí policisty, tak hned znervózní, rozbuší se jí srdce, neví, jak má mluvit. Žalobkyně pracuje jako , Anonymizováno, na , Anonymizováno, a v rámci služby se stává, že tam policie přiveze na vyšetření zadržené osoby. Žalobkyni se pak vrátí její pocity z vlastního zadržení, je z toho opět vystresovaná. Vztahy s kolegy to ale nijak neovlivňuje, u těch vyšetření nikdo další není. Žalobce a) dle žalobkyně vnímal předmětné trestní stíhání možná ještě intenzivněji než ona, protože se jednalo i o jeho dceru. Byl také nervózní, podrážděný, depresivní, někdy hysterický. Změnila se jeho povaha, byl nepříjemný, agresivní, někdy na druhé lidi vyštěkl, a to i na manželku. Z toho plynuly hádky mezi ním a manželkou, žalobce a) se rychle rozčílil, pak se omlouval. Před trestním stíháním takový nebyl. Po fyzické stránce si žalobce a) stěžoval na arytmii, na bušení srdce, že v noci nedokáže usnout, anebo se bojí, že se ráno neprobudí, budí se s pocity na omdlení.

35. Žalobce a) ve své účastnické výpovědi uvedl, že zadržení pro něho bylo šok, vůbec nechápal, proč je zadržen. Když pak zjistil, že se měl nedovoleně obohatit o 10 mil. Kč, tak se snažil vysvětlit, že to není pravda, že se té rodině snažil pomoct, ale nikoho to nezajímalo. Z úkonů prováděných policisty po zadržení bylo žalobci jasné, že se ho chystají zavřít, ale státní zástupkyně s tím nesouhlasila. Žalobce si nevzpomínal, jestli se mu při zadržení nějak zdravotně přitížilo, ale blížil se večer, kdy bere pravidelné léky, které neměl s sebou, a tak jej zavezli k doktorovi, který mu vystavil recept, a v lékárně si žalobce léky vyzvedl. Žalobce pracoval 45 let v oblasti , Anonymizováno, , vyučoval studenty, , jméno FO, Pohyboval se tedy v této akademické oblasti, kde všechno fungovalo správně. Předmětné trestní stíhání pak pro něho byla velká deziluze a považoval je za tendenční, neobjektivní. Státní zástupkyně, zejména poté, co došlo k jejich výměně, vymýšlela neskutečné věci, než jako zástupce státu se chovala spíše jako zástupce , jméno FO, , jméno FO, či , Anonymizováno, , Anonymizováno, , soudkyni na prvním stupni vůbec nezajímalo, co žalobce říkal nebo předkládal, všechno jí bylo jasné. Zastání pak našli až u soudkyně odvolacího soudu. Žalobce tak ztratil dobré mínění o fungování orgánů činných v trestním řízení od vyšetřovatelů, přes státní zastupitelství až po soud. Když byli prvním rozsudkem odsouzeni, tak žalobce ani nevnímal trest odnětí svobody, jako daleko větší problém vnímal trest vyhoštění, protože k ČR má silné vazby, má tu spoustu kamarádů, byl tu zaměstnán. Největším problémem pro něho ale bylo, že stíhání dopadalo na žalobkyni b). Byla v šestém ročníku , Anonymizováno, a kvůli takové blbosti mohla mít zničený život, bál se, že skončí jako pokladní někde v supermarketu. Vadilo mu i, jak se k dceři chovali policisté při zadržení a převozu do , město, . Žalobkyně b) mu pak občas vyčetla, že ji do celé záležitosti „namočil“, ale jinak trestní stíhání jejich vztah nijak nenarušilo. Pokud jde o vědomost o trestním stíhání, tak o žalobcově zadržení věděla celá škola. Zadržen byl před budou školy, kde měl mít přednášku z , Anonymizováno, , takže o zadržení hned vědělo 200 studentů, kteří tam na přednášku čekali. Následně se to dozvěděli i tak, že přednáška byla zrušena (resp. za žalobce zaskočil kolega s přednáškou na jiné téma) z důvodu, že pan profesor byl zadržen. Žalobce měl ale na škole určité postavení jako nejlepší pedagog, a tak se mu neodvážil nikdo nic říct. Teprve až když ze školy odešel, tak se dozvěděl, že se o něm, zejména ze strany jedné bývalé kolegyně, povídá, že byl ten nejhorší. O tom, že je žalobce trestně stíhán, vědělo na škole jen několik kolegů, , tituly před jménem, , jméno FO, , který vypovídal u soudu, , tituly před jménem, , jméno FO, , která také měla vypovídat, ale nakonec se to nerealizovalo, a kolega, který za žalobce zaskakoval na přednášce, když byl zadržen. Z dalšího okolí se žalobce s trestním stíháním svěřil jen jednomu kolegovi z , Anonymizováno, fakulty, který je taková jeho vrba. Ten mu věřil, neměl důvod mu nevěřit. Nikomu dalšímu to žalobce nevykládal. Z rodiny o trestním stíhání věděla jen manželka, nikdo další se to nedozvěděl. Manželka žalobci věřila, znala pozadí celého toho příběhu a stoprocentně věděla, že to, z čeho je obviněn, není pravda, že se nic nestalo. Postavila se k tomu tak, že to musí nějakým způsobem vydržet, protože proti tomu nic nezmůžou. Na škole , Anonymizováno, žalobce začal pracovat v době, kdy ještě nebyl , Anonymizováno, , Anonymizováno, odsouzen, probíhalo tehdy trestní stíhání, o tom na škole od počátku věděli. Když pak byl žalobce odsouzen, tak to ve škole věděli, ale nijak to neřešili. Práce na škole , Anonymizováno, bylo žalobcovo jediné zaměstnání jiné neměl. V průběhu trestního stíhání žalobce se svým tým dokončil jeden výzkumný projekt, a když tento projekt skončil, tak si ho zavolal ředitel školy, resp. ho potkal na chodbě a dal mu podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru. Důvod zrušení pracovního poměru mu ředitel nesdělil, vůbec se s ním o tom nebavil. Žalobce nemá šanci, aby ho někdo vzal do školy na výuku, protože má zničenou pověst kvůli odsouzení na , Anonymizováno, . To byla velká věc, jako rektor byl odsouzen za korupci. Nebyla to pravda, žádný úplatek nevzal, ale byl odsouzen a nikomu to nevysvětlí. Dalším omezením je jeho vysoký věk. Pokud jde o dopady na jeho osobu, žalobce uvedl, že trestní stíhání pro něho byl obrovsky stresující zážitek. Žalobce má problémy se srdcem a trestní stíhání mu na srdce určitě nepomohlo. Před trestním stíháním byl zaléčen, měl , Anonymizováno, , medikaci. V průběhu trestního stíhání se u něho velmi často projevovala arytmie, kdy vynechává , jméno FO, Bylo to i soudu, kdy nevěděl, jestli má odejít, nebo si oddechnout. V posledním asi třičtvrtě roce se žalobci objevuje , Anonymizováno, , kdy mu , Anonymizováno, . Z toho má žalobce velký strach. Trestní stíhání bylo velkým náporem na jeho psychiku. Žalobce ztratil o všechno zájem, do ničeho se nemohl přinutit. Koupil si piano, aby se zdokonalil ve hře, ale nechce se mu, měl rozepsanou učebnici , Anonymizováno, , ale ztratil o to zájem. Stáhl se na chalupu, kde se věnoval zahrádkaření a byl sám. Dříve tam tolik času netrávil, protože volný čas prakticky neměl, byl ponořený do , jméno FO, I po skončení trestního stíhání žalobce žije v neustálém strachu, když např. někdo zazvoní, že zase bude nějaká nepříjemnost. Má problém dojít nakoupit do obchodu. V průběhu trestního stíhání se změnilo chování žalobce, do dnešního dne na všechny štěká, nadává při každé hlouposti, a to i manželce, neovládá se, chová se jako hajzl. Zkrátka má nervy v čudu. Před trestním stíháním takový nebyl, myslí, že byl spíš klidný člověk, bral věci s nadhledem. Byl vysoký funkcionář, rektor vysoké školy, nemohl nemít nervy v pořádku. Pokud jde o diagnostikovanou , Anonymizováno, , tak psychiatra žalobce vyhledal až v roce 2024, když se rozhodli, že budou žádat odškodnění, aby měl zprávu, dříve , jméno FO, Předepsané léky užíval, ale když je dobral, tak už další neužívá.

36. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky 2011 až 2024 celkem 62,75 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne 13. 1. 2025).

37. Žádostí došlou žalované dne 17. 5. 2024, došlou žalované téhož dne, uplatnili žalobci u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částek 750 000 Kč a 500 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu trestního stíhání, částek 2x 53 340 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání a částek 1 000 000 Kč a 600 000 Kč jako náhrady újmy na zdraví. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 6. 11. 2024, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatovala, že nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání došlo k porušení práva žalobců nebýt trestně stíhán jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, garantovaného čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, omluvila se žalobcům za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, a přiznalo žalobcům finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání ve výši 25 000 Kč pro žalobce a) a ve výši 40 000 Kč pro žalobkyni b) (zjištěno ze žádosti včetně doručenky, stanoviska).

38. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

39. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

40. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

41. Žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu újem způsobených nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.délka řízení a nemajetková újma42. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

43. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.

44. Posuzované řízení bylo zahájeno doručením usnesení o zahájení trestního stíhání dne 20. 11. 2019 a skončilo právní mocí usnesení , soud B, , město, o zamítnutí odvolání proti druhému rozsudku , soud A, , město, dne 27. 11. 2023. Řízení tedy trvalo celkem 4 roky, resp. 48 celých měsíců.

45. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo po stránce skutkové složitější. Bylo nutné rozklíčovat vztahy mezi zúčastněnými osobami, které pak měly vliv na posouzení předmětného nakládání s nemovitostmi a na to, zda a zejména kdo chtěl , jméno FO, , jméno FO, či , Anonymizováno, , jméno FO, podvést či okrást. Bylo nutné posoudit zdravotní/duševní stav , jméno FO, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, se vztahem k věrohodnosti jejich výpovědí a schopnosti reprodukovat prožité události. Tato skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní. Řízení bylo vedeno vůči dvěma obviněným osobám. V přípravném řízení byli vyslechnuti oba obvinění a 7 svědků, přičemž 4 z nich byli vyslýcháni opakovaně, bylo zpracováno několik znaleckých posudků. V řízení před soudem byli obsáhle vyslechnuti oba obvinění a 9 svědků, 3 svědci byli vyslýcháni opakovaně. Vyslechnuta byla i znalkyně a bylo provedeno větší množství listinných důkazů. K procesní složitosti je nutno přičíst i četnost rozhodování a počet orgánů státu zapojených do rozhodování. Policejní orgán rozhodoval o zahájení trestního stíhání, , státní zastupitelství, , město, rozhodovalo o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a o podání obžaloby, , právnická osoba, , město, 3 vydával příkaz k zajištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, , soud A, , město, rozhodoval 2x ve věci samé a dále pak o nároku poškozené na bezplatné zastoupení zmocněncem, o zrušení zajištění nemovitostí, o námitkách proti protokolaci, , soud B, , město, rozhodoval 2x ve věci. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření , Anonymizováno, ), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro první rozsudek , soud A, , město, a na něj navazující odvolací řízení u , soud B, , město, , když rozsudek , soud A, , město, byl zrušen pro nedostatečně zjištěný skutkový stav, nedostatečné nebo nesprávné zhodnocení provedených důkazů, nevypořádání se s obhajobou, tj. pro závažné nedostatky v postupu soudu prvého stupně. Tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Po stránce právní nebylo posuzované řízení nijak zvlášť složité, z hlediska právního posouzení se nejednalo o nijak neobvyklou trestnou činnost.

46. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, z provedeného dokazování vyplynulo, že v řízení v zásadě nedocházelo k průtahům, řízení probíhalo plynule a úkony byly činěny ve lhůtách přiměřených projednávané materii, přesto je nutno poukázat na dvě období nedůvodné nečinnosti přičitatelné státu. Dne 24. 9. 2020 byla podána obžaloba a dne 16. 10. 2020 bylo nařízeno hlavní líčení na den 22. 3. 2021, tj. za 6 měsíců. V této prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 3 měsíce. Dne 21. 9. 2021 byl spis předložen s odvoláním proti prvnímu rozsudku , soud B, , město, , který o odvolání rozhodl v neveřejném zasedání až dne 19. 12. 2022, tj. téměř za 15 měsíců. V této prodlevě je nutno spatřovat průtah min. 10 měsíců. K tíži státu je pak nutno přičíst zrušení prvního rozsudku pro uvedené vady v postupu soudu prvého stupně.

47. Pokud jde o jednání žalobců, tito svým postupem či skutečnostmi na své straně k délce řízení též dílčím způsobem přispěli. Skutečnost, že žalobci odůvodnili podanou stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání za 2 týdny, že hlavní líčení nařízené na dny 22. 3.-23. 3. 2021 bylo odročeno pro onemocnění žalobce a) Covidem na den 7. 5. 2021, tj. za 1,5 měsíce, a že žalobci odůvodnili podané odvolání proti prvnímu rozsudku za 3 týdny, je však v kontextu celkové doby řízení zanedbatelná, a soud tak přispění žalobců k délce řízení hodnotil jako neutrální.

48. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, posuzované řízení bylo řízením trestním, tedy řízením s typově zvýšeným významem. Žalobci byli navíc ohroženi uložením trestu odnětí svobody nejprve ve výši 5-10 let a posléze ve výši 2-8 let a též trestem vyhoštění, kdy zejména žalobci a) reálně hrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Z hlediska posuzování (ne)přiměřenosti délky řízení tak soud hodnotil význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce jako výrazně zvýšený.

49. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (zejména postup orgánů státu) či nelze (zejména skutková a procesní složitost řízení) přičítat státu, s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 4 let nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.

50. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, když sporovala existenci samotného nesprávného úředního postupu.

51. Soud pak má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy dle názoru soudu je možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, ale nikoliv extrémní. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice. Soudu je známa judikatura NS a Ústavního soudu, dle které nemá inflace na výši (přiměřenost) poskytovaného zadostiučinění vliv, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 14 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délky řízení je povahou a obsahem stejná jako v roce 2011) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti oproti roku 2011 menší, ztrácí poskytované zadostiučiní svou satisfakční funkci a vytváří nedůvodné rozdíly mezi poškozenými z roku 2011 a z doby současné. Proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o možnosti vycházet z částky na spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou částku 22 500 Kč (15 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. částku 1 875 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení.

52. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 30 % (20 % za skutkovou a procesní složitost, 10 % za stupně soudní soustavy po zohlednění shora uvedených skutečností přičitatelných v tomto směru státu). Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazněji negativní vliv, který ne dostatečně kompenzuje skutečnost, že je odškodňována celá doba řízení, nejenom doba průtahů, soud zvýšil základní částku o 10 %. Z hlediska přispění žalobců k délce řízení soud základní částku nijak nemodifikoval. Z důvodu popsaného zvýšeného významu předmětu řízení pro žalobce soud základní částku rovněž nijak nemodifikoval, když žalobci se současně domáhají zadostiučinění za nemajetkovou újmy z titulu nezákonného trestního stíhání, a nelze tak stejnou skutečnost zohledňovat/odškodňovat dvakrát. Z hlediska stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je tedy nutno hodnotit význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce jako běžný.

53. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být snížena o 20 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 54 000 Kč pro každého ze žalobců vypočtený následovně: 48 (měsíců trvání řízení) x 1 875 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 875 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 67 500 Kč x 0,8 (snížení o 20 %). Jelikož žalobci na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení dosud ničeho neobdrželi, shledal soud jejich žalobu s požadavkem na zaplacení částky 53 340 Kč každému ze žalobců důvodnou, a v této části jí tak plně vyhověl.trestní stíhání54. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

55. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

56. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobců neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.nemajetková újma57. Dle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

58. Dle ustálené judikatury (viz např. rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 či nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3193/10) i „při důsledném respektování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem“. Vznik nemajetkové újmy při nezákonném trestním stíhání se tedy v určitém základním (obecném) rozsahu presumuje. Na poškozeném pak je, aby v řízení tvrdil a prokázal konkrétní formu a intenzitu takové újmy.

59. Pokud jde o kritéria, která je při posuzování nemajetkové újmy a stanovení formy či výše zadostiučinění nutno zejména zvažovat (definovaná v již odkazovaném rozsudku NS sp. zn. 30 Cdo 2813/2011), tj. povaha trestní věci, délka trestního stíhání, a především dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby, vyplynulo z provedeného dokazování, že žalobci byli stíháni nejprve pro zvlášť závažný zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, resp. pro pokus tohoto trestného činu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, za který jim hrozilo uložení trestu odnětí svobody na 5 až 10 let, následně (po změně právní úpravy) pro závažný zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, za který jim hrozilo uložení trestu odnětí svobody na 2 až 8 let. S ohledem na trestní sazbu tak žalobcům [přes dosavadní bezúhonnost žalobkyně b)] reálně hrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, což se u žalobce a) potvrdilo v případě prvního vydaného rozsudku. S ohledem na skutečnost, že žalobci jsou stáními příslušníky cizího státu, pak žalobcům též hrozilo uložení trestu vyhoštění, což se opět u žalobce a) potvrdilo v případě prvního vydaného rozsudku. Žalobci byli stíháni pro majetkovou trestnou činnost, kdy s takovým trestním stíháním bývá obecně spojeno nižší společenské odsouzení než např. v případě trestné činnosti proti životu a zdraví či lidské důstojnosti. Stíhanou trestnou činností však měla být způsobena škoda přes 9 mil. Kč a žalobci měli podvést, resp. se pokusit podvést, zdravotně znevýhodněné osoby (stáří, drobné mentální postižení), což naopak společenské odsouzení podstatně zvyšuje. Zmínit je nutno též, že žalobci byli obžaloby zproštěni dle § 226 písm. a) tr. ř., tj. z důvodu, že nebylo prokázáno, že by se vůbec stal skutek, pro který byli stíháni. Stalo se tak ovšem až ve druhém kole poté, co prvním rozsudkem byli žalobci nepravomocně odsouzeni, a to žalobce a) k citelnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody a trestu vyhoštění v maximální výměře (pomine-li se možnost uložení tohoto trestu na dobu neurčitou). Konečně je pak nutno zmínit, že žalobci byli zadrženi a několik hodin omezeni na osobní svobodě. Stalo se tak sice těsně před zahájením trestního stíhání, avšak tuto skutečnost nelze při hodnocení dopadů trestního stíhání pominout. To jsou všechno skutečnosti, které dopady trestního stíhání a způsobenou nemajetkovou újmu umocňují.

60. Pokud jde o délku trestního stíhání, toto bylo zahájeno usnesením doručeným žalobci dne 20. 11. 2019 a skončeno bylo právní mocí usnesení , soud B, , město, dne 27. 11. 2023. Trestní stíhání tedy trvalo 4 roky, resp. 48 celých měsíců. Jak již soud uvedl shora, délka trestního stíhání byla nepřiměřená okolnostem projednávané věci, jelikož se však žalobci samostatně domáhali zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení, nebylo možno tuto nepřiměřenost délky řízení u újmy z titulu nezákonného trestního stíhání znovu zohledňovat. Při hodnocení újmy vzniklé z nezákonného trestního stíhání je však více než přiměřenost délky rozhodná délka trestního stíhání jako taková. Dobu 4 let, po které předmětné trestní stíhání trvalo a po kterou mohlo na žalobce negativně působit, je nutno označit za objektivně dlouhou, a délku trestního stíhání je tak nutno považovat za kritérium, které intenzitu nemajetkové újmy zvyšuje.

61. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by trestní stíhání mělo být vůči žalobci zahájeno svévolně či šikanózně. K podezřelému podpisu darovací smlouvy skutečně došlo, poškozená trvala na tom, že byla podvedena. Orgány činné v trestním řízení si však počínaly laxně, dostatečně nezjistily skutkový stav, dostatečně se nevypořádaly s obhajobou žalobců.

62. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce a), provedenými důkazy (výpovědi žalobců) byly prokázány obecné dopady spojené většinou s každým trestním stíháním, tj. psychická zátěž, stres, nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení. U žalobce a) se však jednalo o dopady vyšší intenzity, trestní stíhání vnímal intenzivněji i z důvodu svého profesního zaměření, kdy se celý život pohybuje v oblasti , Anonymizováno, . Žalobce a) se s trestním stíháním dodnes nevyrovnal, což bylo zjevné i v průběhu jeho výslechu, trestní stíhání negativně změnilo jeho pohled na fungování orgánů činných v trestním řízení. Vysoce negativně žalobce a) vnímal skutečnost, že byl zadržen, a způsob, jakým to bylo provedeno. Soudu v odškodňovacím řízení nepřísluší posuzovat důvodnost zadržení, to je výlučná kompetence orgánů činných v trestním řízení, žalobci a) však přisvědčil, že zadržení mohlo být provedeno šetrněji, tj. nikoliv takovým teatrálním způsobem před zraky celé školy. V průběhu trestního stíhání se změnila povaha žalobce a), byl nervózní, podrážděný, depresivní, někdy hysterický, agresivní, což trvá dodnes. Žalobce a) ztratil zájem o koníčky (hra na piano), ztratil zájem o práci na učebnici, kterou měl rozepsanou, stáhl se na chalupu, kde je sám. Z provedeného dokazování nevzal soud za prokázané, že by v průběhu zadržení či trestního stíhání došlo k výraznějšímu zhoršení kardiologických problémů žalobce a). Návštěva lékaře v době zadržení nebyla vyvolána akutním zhoršením zdravotního stavu, ale potřebou získat léky, které žalobce a) pravidelně užíval a které neměl u sebe, jak žalobce a) vysvětlil při svém výslechu. Oba žalobci pak při výslechu hovořili o srdečních arytmiích žalobce a), tato jejich tvrzení jsou však v rozporu s předloženými lékařskými zprávami, kdy při kontrolách na kardiologii v průběhu trestního stíhání žalobce arytmie neuváděl (vyjma jedné neurčité zmínky v roce 2020), anebo je přímo negoval, arytmie začal udávat až po skončení trestního stíhání v roce 2024. Soud však zohlednil samotnou skutečnost, že žalobce a) trpěl kardiologickými obtížemi, a že tak průběh trestního stíhání zřejmě vnímal intenzivněji a úkorněji než člověk zdravý a plný sil. Stejné platí i pro hledisko věku, kdy žalobci a) bylo v době zahájení trestního stíhání již 72 let. Pokud jde o tvrzenou posttraumatickou poruchu touto se soud v rámci hodnocení nemajetkové újmy nezabýval, neboť u újmy plynoucí z diagnostikovaného poškození zdraví se jedná o samostatně uplatnitelný nárok na náhradu újmy na zdraví, který žalobce a) také samostatně uplatnil, a není tak na místě tuto skutečnost zohledňovat při posuzování nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by v důsledku trestního stíhání došlo k narušení rodinných vztahů žalobce a). Žalobce a) sice negativně vnímal dopady stíhání na žalobkyni b), jejich vztahy však trestní stíhání nijak nenarušilo. Jinak z rodiny o trestním stíhání věděla jen manželka žalobce a), která stoprocentně věřila v jeho nevinu a podporovala jej. Pokud mezi nimi docházelo k nějakým konfliktům, plynuly tyto ze změněné povahy a změněného chování žalobce a). Stejně tak nebyly prokázány žádné dopady trestního stíhání žalobce a) na vztahy s přáteli, kdy o trestním stíhání věděl jen jeden z nich a tento též věřil v nevinu žalobce a). Prokázáno nebylo ani žádné výraznější narušení vztahů či postavení žalobce a) ve škole , Anonymizováno, . Ve škole se sice vědělo o zadržení žalobce a), když byl zadržen přímo ve škole před zraky studentů, se žalobcem a) to ale nikdo neřešil, nikdo mu k tomu nic neřekl. O trestním stíhání pak vědělo jen několik kolegů žalobce a), ani z jejich strany však nebyly prokázány žádné negativní reakce. Po odchodu žalobce a) ze školy se o něm měly šířit nějaké negativní zvěsti, tyto ale žalobce a) nebyl schopen nijak konkretizovat. V řízení nebyla prokázána příčinná souvislost ukončení zaměstnání žalobce na škole , Anonymizováno, s trestním stíháním. Žalobce k prokázání této skutečnosti po výzvě a poučení soudu označil pouze svou účastnickou výpověď, ve které však uvedl, že mu důvody ukončení tohoto zaměstnání nejsou známy. Za vyvrácené pak soud vzal tvrzení žalobce a) o tom, že mu předmětné trestní stíhání brání v dalším pracovním uplatnění, když žalobce a) v rámci svého výslechu sám uvedl, že v tomto mu (vedle vysokého věku) brání poškozená pověst v důsledku odsouzení v korupční kauze , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jako ke skutečnosti, která snižuje nemajetkovou újmu z předmětného trestního stíhání, pak soud přihlédl k tomu, že se u žalobce a) nejednalo o první trestní stíhání, kdy již byl v minulosti i odsouzen, a trestní stíhání tak na něho nemohlo působit tak intenzivně jako na osobu, která se do střetu s orgány činnými v trestním řízení dostává poprvé.

63. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobkyně a), rovněž u ní byly provedenými důkazy (výpovědi žalobců) prokázány obecné dopady spojené většinou s každým trestním stíháním, tj. psychická zátěž, stres, nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení. Rovněž u žalobkyně b) se však jednalo o dopady vyšší intenzity, rovněž žalobkyně b) se s trestním stíháním dodnes nevyrovnala, což bylo také zjevné v průběhu jejího výslechu. Stejně jako žalobce a) žalobkyně b) vysoce negativně vnímala skutečnost, že byla zadržena, a způsob, jakým to bylo provedeno. Zde soud opět uvádí, že mu v odškodňovacím řízení nepřísluší posuzovat důvodnost zadržení, což je výlučná kompetence orgánů činných v trestním řízení, žalobkyni b) však přisvědčil, že zadržení mohlo být provedeno šetrněji, tj. nikoliv takovým teatrálním způsobem před zraky spolužáků a vyučujících na praxi. Soud však neuvěřil žalobkyni b), že by v průběhu eskorty neměla možnost si zakoupit jídlo a pití, když z obsahu trestního spisu vyplývá, že u sebe měla jak hotovost, tak platební kartu. Stejně tak soud neuvěřil žalobkyni b), že by jí až do výslechu vyšetřovatelem nebyl sdělen důvod zadržení a podstata obvinění, když žalobkyně b) svým podpisem stvrdila, že jí tyto skutečnosti byly sděleny ihned po zadržení. Žalobkyně b) měla v důsledku špatného psychického rozpoložení vyvolaného trestním stíháním problémy dokončit studium medicíny, nemohla se soustředit na učení. Hrozba odsouzení pak u žalobkyně b) vyvolávala pocity marnosti ze snahy dokončit studium, když se obávala, že se záznamem v trestním rejstříku nezíská adekvátní zaměstnání. Žalobkyně b) se v důsledku trestního stíhání stáhla do ústraní, vyjma nutných kontaktů ve škole se s nikým nestýkala, byla doma, omezila své sportovní aktivity, společenské i rodinné kontakty, což trvá dodnes. Stejně jako u žalobce a) nebylo provedenými důkazy prokázáno, že by v důsledku trestního stíhání došlo k narušení rodinných vztahů žalobkyně b). Z rodiny o trestním stíhání věděla jen matka žalobkyně b), která věřila v její nevinu a podporovala ji. Trestním stíháním dcery se však matka trápila, což se pak zpětně dotýkalo žalobkyně b), že matka musí něco takového prožívat. V průběhu trestního stíhání si žalobkyně našla přítele, kterému se s trestním stíháním svěřila. Rovněž přítel jí vyjádřil podporu a nakonec se vzali. Prokázáno nebylo ani žádné výraznější narušení vztahů žalobkyně b) ve škole. Spolužáci věděli o zadržení žalobkyně b), ale když jim řekla, že je to její soukromá věc, tak už to s ní neřešili. O trestním stíhání nevěděli. Konečně pak soud vzal za prokázané, že zkušenost s trestním stíháním a zejména se zadržením u žalobkyně b) negativně ovlivňuje výkon jejího povolání, kdy sama jako , Anonymizováno, občas provádí zdravotní prohlídky zadržených osob. V takových případech se jí pak vracejí negativní vzpomínky a znovu prožívá stresové , jméno FO, Oproti žalobci a) pak soud u žalobkyně b) přihlédl k tomu, že se u ní jednalo o první zkušenost s trestním řízením, a trestní stíhání tak na ni muselo působit intenzivněji než na osobu, která se do střetu s orgány činnými v trestním řízení dostává opakovaně či dokonce pravidelně.

64. Na základě všech uvedených skutečností, které mají nemajetkovou újmu umocňovat či naopak snižovat, vzal soud za prokázané, že v důsledku trestního stíhání vznikla oběma žalobcům významná nemajetková újma, kterou je namístě nahradit v penězích, když pouhé konstatování porušení práva či omluva nemohou být považovány za dostatečné. Existenci nároků žalobců na zadostiučinění v penězích ostatně uznávala i žalovaná, přestože žalobcům vzniklé újmy hodnotila jako méně závažné či intenzivní.

65. Případ žalobců pak soud porovnal s následujícími případy odškodňování nemajetkových újem:věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 191/2019 a následně u MS Praha pod sp. zn. 55 Co 128/202166. V této věci byl poškozený stíhán pro zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, tj. pro stejnou ale méně závažnou trestnou činnost, pro kterou byl od počátku ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře 2 až 8 let. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo výrazně kratší dobu 1,5 roku a poškozený byl obžaloby zproštěn dle § 226 písm. b) tr. řádu, a to již prvním rozsudkem. Poškozenému v porovnávané způsobilo trestní stíhání „jen“ psychickou nepohodu a obavu o budoucnost. Soud rozsudkem z května 2021 shledal za adekvátní zadostiučinění částku 30 000 Kč.věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 191/2019 a následně u MS Praha pod sp. zn. 55 Co 128/202167. V této věci byl poškozený stíhán pro přečin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, tj. pro stejnou ale méně závažnou trestnou činnost, pro kterou byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře 1 až 5 let. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo obdobnou dobu necelých 4 let a poškozený byl obžaloby též zproštěn dle § 226 písm. a) tr. řádu, avšak až poté, co byl 2x nepravomocně odsouzen soudem prvého stupně k podmíněným trestům odnětí svobody a byla mu uložena povinnost k náhradě škody ve výši 400 tis. Kč (v mezidobí byl poškozený též 1x obžaloby nepravomocně zproštěn). U poškozeného v porovnávané věci nebyly prokázány žádné zvláštní zásahy do jeho života vyjma následků, které jsou obecně spojeny s každým trestním stíháním. Soud rozsudkem z května 2020 shledal jen s ohledem na průběh a délku trestního stíhání za adekvátní zadostiučinění částku 40 000 Kč.

68. V porovnání s první věcí byli žalobci stíhání delší dobu a pro závažnější trestnou činnost, byli 1x nepravomocně odsouzeni a byly u nich prokázány závažnější následky. V porovnání s druhou věcí byli žalobci stíhání po stejnou dobu, ale pro závažnější trestnou činnost, byli jen 1x nepravomocně odsouzeni a byly u nich prokázány výrazně závažnější následky. I s přihlédnutím k vývoji inflace za dobu od vydání rozhodnutí v porovnávaných věcech, kdy byl soud veden stejnou úvahou jako u zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení, tak soud považoval za adekvátní zadostiučinění částku ve výši dvojnásobku oproti druhému z porovnávaných případů, tj. ve výši 80 000 Kč. Takovouto částku soud považoval za přiměřenou u obou žalobců, když žalobce a) sice již měl oproti žalobkyni b) zkušenosti s trestním stíháním a zadržen byl po kratší dobu, ale byl reálně ohrožen přísnějším trestem a vliv na intenzitu újmy u něho měly zdravotní stav a vyšší věk.

69. Jelikož žalobce a) na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání již obdržel částku 25 000 Kč, shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky 55 000 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 655 000 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

70. Jelikož žalobkyně b) na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání již obdržela částku 40 000 Kč, shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky 40 000 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 435 000 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.újma na zdraví71. Dle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem, tj. o. z.

72. Dle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

73. Žalobce a) v řízení neprokázal příčinnou souvislost mezi vznikem , Anonymizováno, poruchy a předmětným trestním stíháním. Za dostačující v tomto směru soud nepovažoval předložené lékařské zprávy a výpověď žalobce a), který uváděl, že psychiatra vyhledal až v souvislosti s připravovanou žádostí o odškodnění. Stejně tak žalobce v řízení neprokázal důvodnost výše požadavku na náhradu újmy zdraví. Návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem, který měl být již zpracováván, vzal žalobce zpět a jiné důkazy přes výzvu a poučení soudu neoznačil. Žalobce tak v daném směru neunesl své důkazní břemeno.

74. Z uvedeného důvodu tak soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

75. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobců byla doručena žalované dne 17. 5. 2024 a lhůta 6 měsíců skončila dne 17. 11. 2024. Soud tak považoval požadavek žalobců na zaplacení úroku z prodlení za důvodný až ode dne 18. 11. 2024, od kterého žalobcům požadované právo na zaplacení úroku z prodlení přiznal, a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

76. O nákladech řízení mezi žalobcem a) a žalovanou bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byly tři samostatné nároky, a to- nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu trestního stíhání s tarifní hodnotou ve výši 55 000 Kč dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025.- nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení s tarifní hodnotou ve výši 53 340 Kč dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025,- nárok na náhradu újmy na zdraví ve výši 30 000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025.Stran nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu trestního stíhání a z titulu nepřiměřené délky řízení lze na žalobce a), který dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované poskytnout mu zadostiučinění za nemateriální újmu, ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Stran nároku na náhradu újmy zdraví byla úspěšná žalovaná. Žalobce a) tedy byl úspěšný do částky 108 340 Kč, tj. do 78,31 % předmětu řízení, do částky 30 000 Kč, tj. do 21,69 % předmětu řízení, byla úspěšná žalovaná, a žalobce a) tak má právo na náhradu 56,62 % svých nákladů.

77. Žalobci a), který byl v řízení se žalobkyní b) právně zastoupen společným zástupcem, vznikly v řízení náklady v celkové výši 35 168 Kč, která je tvořena- zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků v celkové výši 4 000 Kč (2x 2 000 Kč),- 2x odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby vykonané do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu sníženou o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 8 800 Kč (2x 4 400 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 110 000 Kč [2x 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 + 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024],- 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby vykonané v roce 2025 (2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 9. 4. 2025, účast na jednání soudu dne 13. 6. 2025 dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu sníženou o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 15 984 Kč (3x 5 328 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 138 340 Kč [55 000 Kč + 53 340 Kč dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 + 30 000 Kč § 9 odst. 1 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025],- ½ paušálních náhrad hotových výdajů právního zástupce za 2 úkony právní služby vykonané do 31. 12. 2024 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, v celkové výši 300 Kč (2x 150 Kč),- ½ paušálních náhrad hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby vykonané v roce 2025 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, v celkové výši 675 Kč (3x 225 Kč),- DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 409 Kč.Soud pak žalobci a) přiznal náhradu 56,62 % jeho nákladů, tj. částku 19 912,12 Kč.

78. O nákladech řízení mezi žalobkyní b) a žalovanou bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobkyně b) dosáhla satisfakce uložením povinnosti žalované poskytnout jí zadostiučinění za nemateriální újmy, lze na ni ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byla plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobkyni b), která byla v řízení se žalobcem a) právně zastoupena společným zástupcem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 27 167 Kč, která je tvořena- zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků v celkové výši 4 000 Kč (2x 2 000 Kč),- 2x odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby vykonané do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu sníženou o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 8 160 Kč (2x 4 080 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 100 000 Kč [2x 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024],- 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby vykonané v roce 2025 (2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 9. 4. 2025, účast na jednání soudu dne 13. 6. 2025 dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu sníženou o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 11 664 Kč (3x 3 888 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 93 340 Kč [40 000 Kč + 53 340 Kč dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025],- ½ paušálních náhrad hotových výdajů právního zástupce za 2 úkony právní služby vykonané do 31. 12. 2024 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, v celkové výši 300 Kč (2x 150 Kč),- ½ paušálních náhrad hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby vykonané v roce 2025 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, v celkové výši 675 Kč (3x 225 Kč),- DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 4 368 Kč.

79. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.