11 C 189/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 180 290 Kč s příslušenstvím + 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 55 751,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 55 751,50 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 624 538,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částek680 290 Kč od 19. 6. 2024 do 19. 12. 2024,624 538,50 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení,zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 240,40 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 18. 11. 2024 domáhal na žalované zaplacení A. částky 180 290 Kč jako náhrady škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby, B. částky 10 000 Kč jako náhrady škody v podobě vynaložených nákladů na léky a zdravotnický materiál v souvislosti s onkologickou léčbou, C. částky 84 000 Kč jako náhrady škody v podobě vynaložených nákladů na cesty na lékařská vyšetření a na ošetřování členy rodiny v souvislosti s onkologickou léčbou, D. částky 250 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, E. částky 250 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení a F. částky 1 535 500 Kč jako náhrady újmy na zdraví, to vše v souvislosti s trestním stíháním vedeným nakonec u , adresa, (dále jen „, soud A, “) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále též jako „posuzované řízení“) a délkou posuzovaného řízení.

2. Žalobce uvedl, že usnesením Policie ČR ze dne 2. 4. 2020 bylo zahájeno jeho trestní stíhání pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 26. 1. 2017 v autobazaru provozovaném poškozenou společností , právnická osoba, (dále jen „, právnická osoba, “), u které byl zaměstnán na pozici prodejce vozidel, ačkoliv byl oprávněn vybírat hotovostní finančními prostředky z pokladny , právnická osoba, pouze pro pracovní účely, například pro vyplacení komisního prodeje, úhrady STK či servisu, vyzvedl bez předchozího souhlasu jednatele , právnická osoba, , jméno FO, z pokladny , právnická osoba, finanční hotovost v částce 90 000 Kč, kterou následně téhož dne předal , adresa, za účelem koupě a dovozu motorového vozidla z ciziny pro jeho osobu, což však , Anonymizováno, . , adresa, neučinil, vozidlo v cizině nezakoupil a nepřivezl, převzatou finanční hotovost nevrátil, ale ponechal si ji a použil blíže nezjištěným způsobem pro svoji potřebu, čímž oba způsobili , právnická osoba, škodu ve výši 90 000 Kč. Z odůvodnění daného usnesení vyplývá, že k zahájení trestního stíhání žalobce policejní orgán přistoupil na základě trestního oznámení , Anonymizováno, , jméno FO, podaného až dne 16. 9. 2019. Policejní orgán před zahájením trestního stíhání vyslechl žalobce, , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, . , jméno FO, a dále zaměstnance , právnická osoba, , jméno FO, , jméno FO, a , jméno FO, , tedy mimo výslechu žalobce se jednalo o výslechy osob, které byly nebo stále i jsou přímo závislé na , Anonymizováno, , jméno FO, (ať už jako fyzické osobě nebo jediném jednateli , právnická osoba, ), to však policejní orgán, ani státní zástupce nijak nezkoumali a nehodnotili. Policejní orgán měl přitom dále k dispozici listinné důkazy, které představovaly podstatné důkazní prostředky ve prospěch žalobce. Z rozsudku , jméno FO, dále jen „, soud B, “) ze dne 20. 12. 2023, kterým byl žalobce nakonec zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, přitom plyne, že takové důkazy zcela nedostačují k odůvodnění závěru, že žalobce spáchal předmětný trestný čin, resp. nelze dojít k závěru, že v obžalobě označený skutek je trestným činem, důkazní břemeno vč. zajišťování důkazů je přitom plně na bedrech veřejné žaloby. Žalobce zdůraznil, že od počátku s orgány činnými v trestním řízení (dále jen „OČTŘ“) plně spolupracoval, podal vždy úplnou a pravdivou výpověď, nic nezamlčel, doložil veškeré podklady, které měl k dispozici. Takto žalobce v trestním řízení vystupoval jak v rámci prověřování věci, tak i následně, a to až do doby pravomocného zproštění obžaloby. Závěr o důvodnosti zahájení trestního stíhání žalobce policejní orgán, ani dozorový státní zástupce nezměnili ani na základě stížnosti žalobce podané proti usnesení o zahájení trestního stíhání, ve které žalobce namítal nesprávnost celého výroku daného usnesení. Žalobce v rámci stížnosti zcela popíral protiprávnost svého jednání, a tudíž i právní kvalifikaci skutku. V rámci stížnosti žalobce současně namítal, že předmětné trestní oznámení podané , Anonymizováno, , jméno FO, je zásadně účelovým jednáním, jedná se o pouhou mstu za trestní stíhání zahájené proti , Anonymizováno, , jméno FO, na základě trestního oznámení žalobce, což však ani policejní orgán, ani státní zástupce nijak nezkoumali a nevyhodnotili. , Anonymizováno, , jméno FO, podal trestní oznámení proti žalobci v přímé věcné a časové souvislosti se zahájeným trestním řízením proti němu, a to po bezmála třech letech od doby, kdy se měl žalobce údajně dopustit předmětného trestněprávního jednání. Do té doby přitom , Anonymizováno, , jméno FO, danou věc nijak neřešil, nepodal ani trestní oznámení na neznámého , právnická osoba, , nevyužil ani jiný zákonný postup řešení. Stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání státní zástupce jako nedůvodnou zamítl usnesením ze dne 28. 4. 2020. K jeho závěrům žalobce odkázal na závěry zprošťujícího rozsudku , soud B, , který uvedl: „forma souhlasu (myšleno dání souhlasu , Anonymizováno, , jméno FO, žalobci k předání finanční hotovosti) by nicméně obecně mohla zapadat do faktu tehdejší nepřítomnosti , jméno FO, na , právnická osoba, ,“, dále: „podle krajského soudu v tuto chvíli zkrátka nelze zcela pominout a vyloučit eventualitu, že případně mohlo dojít o odvetu , jméno FO, za předchozí iniciování jeho vlastního trestního stíhání (i trestního stíhání společnosti , právnická osoba, ) , Jméno žalobce, ,“, dále ve vztahu ke svědectví , Anonymizováno, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, : „sice přinesla , právnická osoba, o tom, že , jméno FO, se ex post po nějakých penězích sháněl, nicméně detaily jim známy nebyly, sami tehdy ani neznali výši částky a další souvislosti, u samotného převzetí částky 90.000,- Kč obžalovaným z pokladny společnosti či jejího předání , adresa, osobně nebyli a nevnímali s tím spojené okolnosti,“, dále ke skutečnosti, že se , Anonymizováno, , jméno FO, sháněl po penězích: „, jméno FO, by se po svém návratu po předmětné částce nejspíš sháněl i za , právnická osoba, , že by k jejímu předchozímu použití dal souhlas tvrzenou SMS zprávou, pakliže by zjistil, že nebyl realizován dovoz motorového vozidla ze zahraničí, ke kterému měla částky 90.000,- Kč sloužit a zároveň nebyla ani vrácena do dispozice poškozené společnosti,“ a konečně: „případné odsouzení obžalovaného by bylo primárně založeno prakticky jen na tvrzeních , jméno FO, , která zde ale nelze vnímat jako naprosto nezpochybnitelná.“ , soud B, v rozsudku opakovaně zdůraznil, že není povinností obviněného prokazovat svou nevinu, naopak je úkolem orgánů veřejné žaloby prokázat jeho vinu, což se týká nejen skutkového děje, ale též naplnění subjektivní stránky trestného činu. V této souvislosti pak žalobce zdůraznil, že důkazní situace (zejména v neprospěch žalobce) se v řízení před soudem žádným způsobem nezměnila, a pokud by OČTŘ již na počátku trestního stíhání žalobce provedly obhajobou navrhované důkazy a řádně je vyhodnotily, nutně by musely dojít ke stejným závěrům jako odvolací soud. OČTŘ tedy dle žalobce v okamžiku zahájení jeho trestního stíhání neměly zajištěný dostatečný rozsah a kvalitu důkazů, ze kterých by nad míru vyšší pravděpodobnosti vyplývalo, že se stal trestný čin a že jej spáchal žalobce, přičemž OČTŘ nemohly spoléhat na to, že v dalších fázích trestního řízení po zahájení trestního stíhání dojde k zajištění jiných důkazů, a to už vůbec ne po podání obžaloby, když do té doby žádné relevantní důkazy o tom, že se stal trestný čin, nezajistily. I s ohledem na závěry , soud B, je tak dle žalobce nutno uvést, že veřejná žaloba postupovala v řízení před soudem velice pasivně a „spokojila“ se s důkazy, které směřovaly, nikoliv však prokazovaly skutečnosti, v neprospěch žalobce, aniž by dostatečně zkoumala obhajobu žalobce a zjišťovala i důkazy v jeho prospěch, což vyústilo v nezákonné pokračování zahájeného trestního stíhání, a nakonec i v odsouzení žalobce, které bylo zvráceno pouze pro aktivní obhajobou žalobce. OČTŘ dle žalobce nepostupovaly v souladu se zákonem, když i přes výrazné rozpory ve zjištěných skutečnostech a důkazech se dále věcí nezabývaly a nesnažily se zjistit další skutečnosti či vyhledat další důkazy (jak ve prospěch, tak v neprospěch žalobce) a navíc pečlivě nepřezkoumaly logickou a konzistentní obhajobu žalobce a důkazy, které jí zcela podkládaly. OČTŘ zahájily trestní stíhání žalobce a dále podaly a projednaly obžalobu žalobce před soudem i přesto, že již od samého počátku byly ve věci dány zásadní pochybnosti, kdy i přesto OČTŘ činily jednotlivá rozhodnutí proti žalobci a ve vedení trestního stíhání proti žalobci pokračovaly. OČTŘ pak dokonce nijak nezohlednily a nevyhověly návrhu žalobce jako obviněného na provedení výslechu svědků , jméno FO, a , jméno FO, , přičemž žalobce v návrhu na doplnění dokazování uvedl skutečnosti, ke kterým je možné tyto svědky vyslechnout, přičemž se jednalo o podstatné okolnosti celé věci. Jejich výslechy byly provedeny až po zrušení odsuzujícího rozsudku žalobce, přičemž následně i na jejich základě došlo ke zproštění žalobce obžaloby. Žalobce tak shrnul, že jeho trestní stíhání bylo od počátku neoprávněné. OČTŘ věc nedostatečně objasnily, zjištěný skutkový stav zcela nesprávně právně kvalifikovaly, a jejich postup je tak nutno hodnotit jako nezákonný.

3. V souvislosti s popsaným trestním stíháním a jeho délkou vznikly žalobci škody, nemajetkové újmy a újma na zdraví, které požadoval nahradit, resp. poskytnout za ně zadostiučinění.A. náklady obhajoby4. Žalobce byl v souvislosti s předmětným trestním stíháním nucen vyhledat právní pomoc obhájce, s čímž mu vznikly přímé náklady v celkové výši 180 290 Kč. Uvedená částka zahrnuje- odměnu obhájce za následující úkony právní služby:DatumPopis úkonu16. 4. 2020Převzetí a příprava obhajoby na základě smlouvy o poskytování právních služeb26. 4. 2020Stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání318. 5. 2020Účast při úkonu PČR – výslech obviněného , Jméno žalobce422. 5. 2020Účast při úkonu PČR – výslech obviněného , adresa529. 5. 2020Návrh obviněného na zastavení trestního stíhání61. 6. 2020Účast při úkonu PČR – výslech obviněného , Jméno žalobce726. 6. 2020Účast při úkonu PČR – prostudování trestního spisu826. 6. 2020Návrh na doplnění dokazování (vyšetřování)928. 8. 2020Odpor proti trestnímu příkazu101. 12. 2020Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení1129. 1. 2021Vyjádření obžalovaného k obžalobě ve smyslu ust. § 193 odst. 2 tr. ř.128. 7. 2021Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení1314. 10. 2021Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení1418. 11. 2021Odvolání obžalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně vč. doplnění odvolání ze dne 1. 12. 2021152. 5. 2022Nahlížení do spisu u soudu prvního stupně1616. 5. 2022Právní porada obžalovaného s obhájcem přesahující 1 hodinu1730. 8. 2022Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení181. 11. 2022Písemný návrh obžalovaného na zajištění důkazů a provedení dokazování1913. 3. 2023Právní porada obžalovaného s obhájcem přesahující 1 hodinu2014. 3. 2023Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení2120. 4. 2023Písemné vyjádření obžalovaného k dosud provedenému dokazování a návrh na doplnění provedení dokazování2228. 4. 2023Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení2314. 9. 2023Vyjádření obžalovaného k odvolání státního zástupce2420. 12. 2023Účast při veřejném zasedání o odvolání státního zástupce před odvolacím soudem- režijní paušál ve výši 300 Kč ke každému úkonu právní služby- náhradu cestovních výdajů u úkonů ve dnech 2. 5. 2022, 30. 8. 2022, 14. 3. 2023, 28. 4. 2023, kdy se vždy jednalo o náhradu za použití motorového vozidla při cestě ze sídla obhájce k , soud A, a zpět, tedy vždy za 52,6 km, celkem tedy za 210,4 km, při kombinované spotřebě vozidla 5,1 litrů nafty/100 km v příslušných sazbách náhrad- náhradu za promeškaný čas obhájce ve dnech 2. 5. 2022, 30. 8. 2022, 14. 3. 2023, 28. 4. 2023 při cestě ze sídla obhájce k , soud A, a zpět, tedy vždy 2x započatá půlhodina, celkem tedy , hodnota, půlhodin po 100 Kč- DPH z odměny a náhrad obhájce.E. nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení5. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne 2. 4. 2020 a trvalo až do dne 20. 12. 2023, tedy bezmála po dobu čtyř let. Obhajoba žalobce přitom od samého počátku trestního stíhání výslovně odkazovala na zásadní nedostatky v závěrech OČTŘ a na nevinu žalobce. Obhajoba opakovaně navrhovala doplnění dokazování, které nejdříve OČTŘ bezdůvodně neprovedly, a na tom základě došlo k neoprávněnému odsouzení žalobce za trestný čin zpronevěry, kdy až následně, a to pouze z důvodu aktivní obhajoby žalobce, došlo ke zvrácení tohoto odsuzujícího rozsudku. K tomu lze plně odkázat na bod 7. usnesení , soud B, ze dne 10. 1. 2022, ve kterém soud konstatuje: „Obžalovaný ve věci uplatnil poměrně obsáhlou obhajobu, jak je zřejmé z odůvodnění jeho stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání (č.l. 7 až 9), z protokolu o jeho výsleších policejním orgánem po zahájení trestního stíhání coby obviněného (č.l. 15 až 24 a čl. 26 až 29), z písemného vyjádření podle § 196 odst. 2, odst. 3 tr. ř. (č.l. 203 až 204) a z protokolu o hlavním líčení ze dne 8. 7. 2021 zachycujícího jeho výpověď a obhajobu v procesním postavení obžalovaného (č.l. 218 p.v. až 219 p.v.). Na nic z toho okresní soud konkrétně nereagoval. rozsáhlost obhajoby obžalovaného zde ostře kontrastuje s hodnotící pasáží v odůvodnění napadeného rozsudku.“ Dále pak v bodě 9. citovaného usnesení , soud B, nakazuje soudu prvního stupně doplnit provedení dokazování o důkazní prostředky navržené k provedení již dříve ze strany obhajoby. Na základě takto doplněného dokazování , soud A, následně došlo ke zproštění žalobce obžaloby, což následně stvrdil i , soud B, . Z uvedeného dle žalobce vyplývá, že pokud by OČTŘ provedly všechny návrhy obhajoby na provedení dokazování (a to již v přípravném řízení), pak by trestní stíhání žalobce skončilo mnohem dříve, resp. zcela zřejmě by nedošlo ani k podání návrhu na podání obžaloby a následně ani k podání samotné obžaloby, když po doplnění dokazování, které obhajoba v průběhu trestního řízení opakovaně navrhovala, soudy obou stupňů nakonec uzavřely, že obžalobou označený skutek není trestným činem, a došlo tak ke zproštění žalobce obžaloby. K tomu žalobce též odkázal na obsah odůvodnění rozsudku , soud B, ze dne 20. 12. 2023, kde v bodu 10. odvolací soud uvádí, že: „(…). není povinností obžalovaného prokazovat svou nevinu, naopak je úkolem orgánů veřejné žaloby prokázat jeho vinu, což se týká nejen skutkového děje, ale též naplnění subjektivní stránky trestného činu.“ Nebýt však aktivní obhajoby žalobce, zcela zřejmě by došlo k neoprávněnému, a tudíž nezákonnému odsouzení žalobce. Pokud by OČTŘ nepřehlížely své zákonné povinnosti a procesní návrhy a vyjádření žalobce a měly dostatečnou snahu zajistit materiální stav věci a ten pak správně posoudily ve smyslu toho, zda reálně odůvodňuje zahájení a vedení trestního stíhání proti žalobci, k zahájení trestního stíhání proti žalobci by ani nedošlo a pokud ano, pak by bylo zastaveno již v počátku, když OČTŘ již v tu dobu měly dosažitelné důkazy, na jejichž základě pak soudy obou stupňů zprostily žalobce obžaloby. V takovém případě by se nevedlo neoprávněné a nezákonné trestní stíhání žalobce buď vůbec, nebo jen po velmi krátkou dobu, po kterou by nedošlo k tak výraznému zásahu do jeho osobnosti, zdraví a života. V této věci je tak dobu vedení trestního stíhání po bez mála čtyři roky nutno hodnotit jako zcela nepřiměřenou.

6. V důsledku nepřiměřené délky trestního stíhání vznikla žalobci nemajetková újma, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, a to částkou 250 000 Kč.

7. Další v žalobě uplatněné nároky, tj. B. náhrada škody v podobě vynaložených nákladů na léky a zdravotnický materiál v souvislosti s onkologickou léčbou, C. náhrada škody v podobě vynaložených nákladů na cesty na lékařská vyšetření a na ošetřování členy rodiny v souvislosti s onkologickou léčbou, D. zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, a F. újma na zdraví, byly vyloučeny k samostatnému projednání, soud je tak v odůvodnění tohoto rozsudku nerozvádí.

8. Požadavek na náhradu vynaložených nákladů obhajoby a na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení žalobce uplatnil u žalované dne 19. 6. 2024, a přestože byla žádost na podkladě žádostí žalované opakovaně doplněna, žalovaná ji dosud nijak nevyřídila.

9. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částek 180 290 Kč a 250 000 Kč.

10. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce dne 19. 6. 2024 uplatnil mj. nárok na náhradu škody ve výši 180 290 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání ve výši 2 035 500 Kč, to vše v souvislosti s posuzovaným řízením. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 12. 12. 2024, kterým mj. shledala požadavek na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení důvodným co do částky 46 412,22 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání posoudila tak, že bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí, za toto byla žalobci poskytnuta omluva a zároveň bylo žalobci přiznáno peněžité zadostiučinění ve výši 60 000 Kč. Tyto částky byly žalobci vyplaceny dne 16. 12. 2024. K věci samé pak žalovaná stručně zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, kdy uvedla, že usnesením Policie ČR ze dne 2. 4. 2020 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 6. 4. 2020 stížnost, která byla usnesením státního zástupce ze dne 28. 4. 2020 jako nedůvodná zamítnuta. Dne 24. 8. 2020 byla u , soud A, podána na žalobce obžaloba. Trestním příkazem ze dne 27. 8. 2020 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Rozsudkem , soud A, ze dne 14. 10. 2021 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 14 měsíců. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Usnesením , soud B, , adresa, ze dne 10. 1. 2022 byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvého stupně. Rozsudkem , soud A, ze dne 28. 4. 2023 byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) tr. ř. Proti tomuto rozsudku podal odvolání státní zástupce. Usnesením KS v , adresa, ze dne 20. 12. 2023 byl zrušen napadený rozsudek a bylo znovu rozhodnuto, že se žalobce zprošťuje obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř. S ohledem na uvedené tak žalovaná uzavřela, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání, a že tedy základ odpovědnosti státu za škodu/nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím (trestním stíháním) je v daném případě dán.

11. K jednotlivým uplatněným nárokům pak žalovaná uvedla:A. náklady obhajoby12. Náhradu nákladů obhajoby žalovaná posoudila dle § 31 zákona č. 82/1998 Sb. a advokátního tarifu. Pokud jde o odměnu, žalovaná uvedla, že po nahlédnutí do trestního spisu bylo ověřeno, že účtované úkony jsou co do druhu a délky v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami:- 6. 4. 2020 – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání – v souladu s advokátním tarifem byla přiznána odměna ve výši poloviny odměny za úkon (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 3 To 161/2006),- 26. 6. 2020 – návrh na doplnění dokazování – za tento úkon právní služby náleží odměna ve výši poloviny odměny za úkon ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu,- 1. 12. 2020 – účast u hlavního líčení – za tento účtovaný úkon právní služby nenáleží odměna, neboť hlavní líčení se nekonalo, když bylo odročeno k žádosti žalobce (v té době obžalovaného),- 2. 5. 2022 – nahlížení do spisu – za tento úkon právní služby nenáleží odměna, neboť se nejedná o úkon ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu,- 1. 11. 2022 – návrh na zajištění důkazů a provedení dokazování – za tento úkon právní služby náleží odměna ve výši poloviny odměny za úkon ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu,- 20. 4. 2023 – návrh na doplnění provedení dokazování – za tento úkon právní služby náleží odměna ve výši poloviny odměny za úkon ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu.

13. Pokud jde o cestovné, za rok 2022 bylo žalovanou přiznáno za 1 cestu z , adresa, a zpět dne 30. 8. 2022 ve výši 373,57 Kč (52,6 km, kombinovaná spotřeba 5,1 l/100 km, cena nafty 47,10 Kč/litr, amortizace 4,70 Kč/km). Za cestu vykonanou dne 2. 5. 2022 nenáleží náhrada, neboť tato byla uskutečněna v souvislosti s úkonem, za který nenáleží odměna. Za rok 2023 pak bylo přiznáno cestovné za 2 cesty z , adresa, a zpět ve dnech 14. 3. 2023 a 28. 4. 2023 ve výši celkem 783,64 Kč (2x 391,82 Kč) (52,6 km, kombinovaná spotřeba 5,1 l/100 km, cena nafty 44,10 Kč/litr, amortizace 5,20 Kč/km). Celkem tak bylo přiznáno cestovné ve výši 1 157,21 Kč.

14. Pokud jde o náhradu za promeškaný čas, tato byla přiznána tak, jak bylo žádáno, kromě náhrady za promeškaný čas v souvislosti s cestou ze dne 2. 5. 2022, za kterou nenáleží náhrada. Celkem tak byla přiznána náhrada za promeškaný čas ve výši 600 Kč.

15. Žalobci tedy byla přiznána náhrada nákladů obhajoby v celkové výši 46 412,22 Kč, tvořená 18x náhradou plné odměny à 1 500 Kč, 4x náhradou poloviční odměny à 750 Kč, 22x režijním paušálem à 300 Kč, 6x náhradou promeškaného času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu à 100 Kč, cestovným ve výši 1 157,21 Kč a 21% DPH.E. nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení16. K tomuto nároku se žalovaná nejprve nevyjádřila, když jej v rámci předběžného projednání samostatně neposuzovala (stejně jako náhradu újmy na zdraví) a délku řízení zvažovala jen v rámci nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu trestního stíhání. Následně pak žalovaná uvedla, že posuzované řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé, nevyskytovaly se v něm žádné konkrétní dlouhé prodlevy, a k nesprávnému úřednímu postupu tak nedošlo. Ve věci probíhalo přípravné trestní řízení a řízení před soudem, rozhodoval 2x soud prvého stupně a 2x soud odvolací. Žalovaná též poukázala na skutečnost, že žalobce byl zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř., tj. že stíhaný skutek se stal, a v řízení tak muselo být zjištěno, zda se jedná o jednání s trestněprávními následky.

17. Žalobce následně učinil nesporným, že od žalované obdržel dne 16. 12. 2024 mj. částku 46 412,22 Kč na náhradu nákladů obhajoby, tuto náhradu však považoval za nedostatečnou. Namítl, že nahrazovat se má skutečná výše nákladů, které žalobci v souvislosti s trestním stíháním vznikly, a jakékoliv ponižování náhrady reálně vynaložených nákladů je nezákonné, resp. protiústavní a porušující právo žalobce na náhradu škody dle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Žalobce tak nesouhlasil s tím, že by při určení výše náhrady mělo být postupováno dle advokátního tarifu, který je aplikovatelný jen na určení odměny obhájce ex offo a zmocněnce poškozeného, nikoliv na odměnu obhájce v rámci smluvního zastoupení se smluvním určením odměny. Pro případ, že by dle advokátního tarifu mělo být postupováno, pak žalobce navrhoval, aby bylo přihlédnuto ke změně tarifních hodnot provedených novelou advokátního tarifu s účinností od 1. 1. 2025. V tomto směru žalobce namítal, že i dle důvodové zprávy předmětné novely nedošlo k úpravě tarifních hodnot a reakci na vývoj cen na trhu poskytování advokátních služeb od roku 2006 a předmětná novela upravovala tarifní hodnoty s ohledem na vývoj do roku 2023, tj. za dobu, kdy probíhalo předmětné trestní stíhání. Při odměňování úkonů obhajoby v tomto trestním stíháním, resp. náhradě nákladů za takové úkony obhajoby, by tak dle žalobce mělo být přihlédnuto ke zvýšeným tarifním hodnotám reflektujícím ekonomický vývoj v dané době. Dále pak žalobce nesouhlasil s tím, jakým způsobem žalovaná posoudila úkon nahlížení do spisu dne 2. 5. 2022, kdy odkazoval na judikaturu, dle které se takový úkon kvalitativně blíží seznámení se spisem při skončení vyšetřování, tj. úkonu právní služby dle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Žalobci by tak za tento úkon měly být přiznány náhrady jak odměny a režijního paušálu, tak cestovného a promeškaného času. Stran nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení žalobce zopakoval svou již uplatněnou argumentaci, na základě které má takový nárok za důvodný.

18. Podáním došlým soudu dne 4. 4. 2025 a při jednání konaném dne 30. 4. 2025 žalobce své žalobní požadavky rozšil , Anonymizováno, tak, že na náhradě nákladů obhajoby požadoval , právnická osoba, částky 180 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19. 6. 2024 do , právnická osoba, a na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení požadoval , právnická osoba, částky 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19. 6. 2024 do , právnická osoba, . Změny žaloby byly připuštěny usneseními ze dne 30. 4. 2025, č. , Anonymizováno, 11 C 189/2024-90 a 11 C 189/2024-92.

19. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

20. Usnesením ze dne 2. 4. 2020, které bylo doručeno žalobci téhož dne, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit shora popsaným přisvojení si částky 90 tis. Kč patřící , právnická osoba, dne 26. 1. 2017. Trestní stíhání bylo zahájeno na podkladě trestního oznámení , Anonymizováno, , jméno FO, ze dne 22. 10. 2019, žalobcem vyplněného dokladu (příjmového místo výdajového), který nebyl zanesen do účetnictví , právnická osoba, , podání vysvětlení , Anonymizováno, , jméno FO, , který popřel, že by dal žalobci souhlas s vydáním předmětné částky (jinak dříve i později , Anonymizováno, , jméno FO, půjčoval žalobci prostředky své nebo , právnická osoba, na nákup vozidel, která si žalobce s jeho vědomím prodával prostřednictvím , právnická osoba, ), podání vysvětlení , Anonymizováno, . , jméno FO, , který potvrdil, že peníze od žalobce převzal na dovoz auta, který se neuskutečnil, a že peníze žalobci splácí, a podání vysvětlení , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jméno FO, , kteří uvedli, že , Anonymizováno, , jméno FO, v roce 2017 sháněl částku kolem 100 tis. Kč, ale jinak k věci nic bližšího nevěděli. Žalobce při podání vysvětlení potvrdil, že , Anonymizováno, . , jméno FO, částku 90 tis. Kč vydal, bylo to se souhlasem , Anonymizováno, , jméno FO, daného prostřednictvím SMS, kterou ale již nemůže doložit, na dovoz vozidla, který se ale nerealizoval, a , Anonymizováno, . , adresa, se pak domluvil na splácení této částky s , Anonymizováno, , jméno FO, . Dluh, který , Anonymizováno, . , adresa, splácí žalobci, s těmito prostředky nesouvisí. Dalším usnesením ze dne 2. 4. 2020 bylo zahájeno trestní stíhání , Anonymizováno, . , jméno FO, pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že si pro vlastní potřebu ponechal částku 90 tis. Kč, kterou převzal od žalobce jako zaměstnance , právnická osoba, na nákup vozidla z ciziny, což neučinil, a způsobil tak , právnická osoba, škodu ve výši 90 tis. Kč. Dne 6. 4. 2020 udělil žalobce plnou moc k obhajobě v předmětném trestním řízení advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, . Téhož dne podal žalobce prostřednictvím obhájce stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, ve které zopakoval svou , právnická osoba, z doby prověřování věci s tím, že plnil pokyn , Anonymizováno, , jméno FO, (předávání prostředků , Anonymizováno, . , jméno FO, na dovoz vozidel byla běžná praxe). Dle žalobce je zarážející, že , Anonymizováno, , jméno FO, začal věc řešit prostřednictvím OČTŘ až v roce 2019, přestože dle svého vyjádření měl o chybějící částce 90 tis. Kč vědět již v roce 2017, a žalobce vyjádřil domněnku, že celá věc je zinscenována , Anonymizováno, , jméno FO, jako msta za jeho vlastní trestní stíhání probíhajícího na podkladě oznámení žalobce. Rovněž dně 6. 4. 2020 podal , Anonymizováno, . , adresa, blanketní stížnost proti usnesení o zahájení svého trestního stíhání, kterou přislíbil doplnit ve lhůtě 3 týdnů. Žádné doplnění stížnosti , Anonymizováno, . , adresa, nepředložil. Dne 14. 4. 2020 měl být žalobce vyslechnut jako obviněný, avšak výslech byl na základě omluvy žalobce a jeho obhájce, odůvodněné vyhlášeným nouzovým stavem v souvislosti s Covid-19, kdy obhájce žalobce s ohledem na svůj věk spadá do rizikové skupiny, a tím, že dosud nebylo rozhodnuto o stížnosti žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání, odložen. Usnesením státního zástupce ze dne 28. 4. 2020 byla žalobcova stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání jako nedůvodná zamítnuta, když státní zástupce za jediný, důkaz, který by mohl svědčit ve prospěch žalobce, považoval e-mail ze dne 18. 3. 2017 zaslaný žalobcem , Anonymizováno, . , jméno FO, , který však vyhodnotil jako tvrzení žalobce rozporné s ostatními shromážděnými důkazy. Dalším usnesením státního zástupce ze dne 28. 4. 2020 byla jako nedůvodná zamítnuta též stížnost , Anonymizováno, . , jméno FO, proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne 18. 5. 2020 byl žalobce v době od 13:06 do 14:42 hod. obsáhle vyslechnut jako obviněný, výslechu byl přítomen jeho obhájce. Žalobce vypovídal shodně s tím, co uváděl před zahájením trestního stíhání a ve stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, popsal ekonomickou závislost , Anonymizováno, . , jméno FO, na , Anonymizováno, , jméno FO, , který mu pomáhal řešit jeho milionové dluhy, a trval na svém přesvědčení, že se v této věci jedná o vykonstruovanou pomstu , Anonymizováno, , jméno FO, . Dne 22. 5. 2020 v době od 8:04 do 8:46 hod. byl vyslechnut , Anonymizováno, . , adresa, jako obviněný, výslechu byl přítomen též obhájce žalobce. , Anonymizováno, . , adresa, potvrdil, že převzal od žalobce předmětnou částku na nákup vozidla, který se nerealizoval, a peníze mu nevrátil. Měl za to, že šlo o soukromé peníze žalobce a že dluh byl částečně umořen nevyplácením provizí z dalších dovozů, které pro žalobce realizoval, a zbytek zahrnut do uznání dluhu. Pak se od žalobce dozvěděl, že do uznání dluh zahrnut nebyl, peníze po něm chtěl , Anonymizováno, , jméno FO, , se kterým se domluvil na splácení a asi polovinu mu již splatil. Dne 1. 6. 2020 bylo v době od 9:59 do 10:27 hod. pokračováno ve výslechu žalobce jako obviněného, výslechu byl přítomen obhájce žalobce. Výslech se týkal dluhů , Anonymizováno, . , jméno FO, vůči žalobci a jejich splácení, žalobce opětovně popřel, že by do sepsaného uznání dluhu bylo zahrnuto předmětných 90 tis. Kč. Dne 8. 6. 2020 pořizoval policejní orgán kopie písemností ze spisu týkajícího se trestního stíhání , Anonymizováno, , jméno FO, . Dne 9. 6. 2020 došly policejnímu orgánu od Magistrátu města , adresa, vyžádané údaje o přestupkových řízeních žalobce a P, Anonymizováno, , jméno FO, , žalobce neměl žádný záznam. Dne 10. 6. 2020 podával doplnění vysvětlení , Anonymizováno, , jméno FO, , který potvrdil, že mu P. , adresa, předmětnou částku splácí, a popíral tvrzení žalobce uváděná v rámci jeho obhajoby o fungování vykazování stavu pokladny v , právnická osoba, . Dle 10. 6. 2020 opatřil policejní orgán opisy z evidence rejstříku trestů stran obou obviněných, žalobce zde neměl žádný záznam. Dne 25. 6. 2020 prostudovala spis před skončením vyšetřování společnost , právnická osoba, , neměla návrhů na doplnění vyšetřování. Dne 26. 6. 2020 měli možnost prostudoval spis před skončením vyšetřování , Anonymizováno, . , adresa, a jeho obhájce, nikdo se nedostavil. Dne 26. 6. 2020 v době od 10:59 do 11:04 hod. prostudoval spis před skončením vyšetřování obhájce žalobce, který policejnímu orgánu předložil písemné návrhy na doplnění vyšetřování. Žalobce navrhoval vyšetřování doplnit o výslechy svědků , Anonymizováno, . , jméno FO, (k fungování , právnická osoba, a nakládání s finančními prostředky) a S. , jméno FO, (k vyhrožování žalobci ze strany , Anonymizováno, , jméno FO, ). Návrhy žalobce na doplnění vyšetřování byly policejním orgánem dne 29. 6. 2020 odmítnuty. Vyšetřování bylo ukončeno dne 29. 6. 2020 s návrhem na podání obžaloby na oba obviněné pro skutky popsané a kvalifikované stejně jako v usnesení o zahájení trestního stíhání. Spis došel státnímu zástupci dne 30. 6. 2020. Obžaloba na oba obviněné, ve které státní zástupce navrhoval uložit žalobci v případě uznání viny trest odnětí svobody v trvání 12 až 16 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu v trvání dvou až dvou a půl roku, byla k , soud A, podána dne 24. 8. 2020. Soud ve věci rozhodl trestním příkazem ze dne 27. 8. 2020, kterým uznal oba obžalované vinnými dle obžaloby a žalobci uložil trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Proti trestnímu příkazu podal žalobce prostřednictvím obhájce dne 4. 9. 2020 odpor. Ve dnech 4. 9. a 7. 9. 2020 podali proti trestnímu příkazu odpor též státní zástupce (z důvodu nepřiměřeně nízkého trestu pro , Anonymizováno, . , jméno FO, ) a , Anonymizováno, . , adresa, . Dne 9. 9. 2020 bylo nařízeno hlavní líčení na den 1. 12. 2020. Hlavní líčení se dne 1. 12. 2020 konalo, avšak k žádosti žalobce ze dne 26. 11. 2020, odůvodněné vyhlášeným nouzovým stavem a celkovým vývojem pandemie Covid-19, bylo bez dalšího odročeno na den 4. 3. 2021, obžalovaní, ani jejich obhájci se k tomuto hlavnímu líčení nedostavili. Dne 25. 2. 2021 došlo soudu vyjádření žalobce k obžalobě, podané prostřednictvím obhájce, ve kterém žalobce odmítl vinu stíhaným skutkem a opětovně zopakoval tvrzení, která na svou obhajobu uváděl v dosavadním průběhu trestního řízení. Na základě oznámení obhájce žalobce došlého soudu dne 25. 2. 2021, který sdělil, že je až do 5. 3. 2021 v karanténě a nepodařilo se mu zajistit substituci, bylo nařízené hlavní líčení zrušeno a dne 22. 3. 2021 znovu nařízeno na den 1. 6. 2021. Hlavní líčení se dne 1. 6. 2021 konalo, avšak k žádosti obhájce , Anonymizováno, . , jméno FO, došlé dne 31. 5. 2021, odůvodněné kolizí s jiným jednáním, bylo bez dalšího odročeno na den 8. 7. 2021, obžalovaní, ani jejich obhájci se k tomuto hlavnímu líčení nedostavili. Podáním došlým soudu dne 9. 6. 2021 se k trestnímu řízení připojila , právnická osoba, s požadavkem na náhradu škody ve výši 36 000 Kč (54 000 Kč již bylo P. , jméno FO, uhrazeno) s tím, že povinnost k její náhradě má být uložena oběma obžalovaným. V opisu z evidence rejstříku trestů ze dne 7. 7. 2021 neměl žalobce stále žádný záznam. Při hlavním líčení konaném dne 8. 7. 2021 v době od 8:30 do 10:15 hod., kterého se , Anonymizováno, účastnil i obhájce žalobce, bylo zahájeno projednání věci, byli vyslechnuti oba obžalovaní a svědek , Anonymizováno, , jméno FO, , všichni vypovídali konzistentně se svými dosavadními tvrzeními. Hlavní líčení bylo odročeno na den 14. 10. 2021. Poškozená , právnická osoba, žádala dne 13. 7. 2021, aby byl při odročeném hlavním líčení znovu vyslechnut žalobce, kterému chce položit otázky, které z časových důvodů nebylo možné položit u minulého hlavního líčení. V opisu z evidence rejstříku trestů ze dne 14. 10. 2021 neměl žalobce stále žádný záznam. Při hlavním líčení konaném dne 14. 10. 2021 v době od 13:00 do 14:25 hod., kterého se , Anonymizováno, účastnil i obhájce žalobce, byli vyslechnuti svědci , Anonymizováno, , jméno FO, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kteří neuvedli nic nového, a provedeno několik listinných důkazů, účastníci neměli návrhy na doplnění dokazování, a dokazování tak bylo ukončeno. Státní zástupce v závěrečné řeči navrhoval uznat oba obžalované vinnými a i s ohledem na časový odstup od stíhaného jednání uložit oběma obžalovaným tresty odnětí svobody v trvání 6 až 8 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 14 až 18 měsíců a povinnost nahradit , právnická osoba, společně a nerozdílně škodu ve výši 36 000 Kč, event. trestní stíhání , Anonymizováno, . , jméno FO, , který se doznal, podmíněně zastavit se zkušení dobou v trvání 12 až 14 měsíců a s uložením povinnosti nahradit , právnická osoba, společně se žalobcem předmětnou škodu. Následně bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo trestní stíhání , Anonymizováno, . , jméno FO, podmíněně zastaveno se zkušební dobou v trvání 12 měsíců a , Anonymizováno, . , jméno FO, bylo loženo uhradit v průběhu zkušení doby , právnická osoba, dlužnou částku. Státní zástupce, , Anonymizováno, . , adresa, i , právnická osoba, se po vyhlášení vzdali práva stížnosti. Dále byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 14 měsíců, a dále mu byla uložena povinnost nahradit , právnická osoba, společně a nerozdílně s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, škodu ve výši 36 000 Kč. Státní zástupce a , právnická osoba, se po vyhlášení vzdali práva odvolání, žalobce si ponechal lhůtu. Písemná vyhotovení usnesení a rozsudku (v případě rozsudku s velmi stručným odůvodněním) byla vypravena dne 26. 10. 2021. Dne 1. 11. 2021 vydal soud opravné usnesení k usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání , Anonymizováno, . , jméno FO, . Dne 18. 11. 2021 došlo soudu blanketní odvolání žalobce proti rozsudku, podané prostřednictvím obhájce, s tím, že bude odůvodněno ve lhůtě 30 dnů. Dne 23. 11. 2021 byla žalobci odeslána výzva k odstranění vad odvolání ve lhůtě 10 dnů, doplnění odvolání došlo soudu dne 1. 12. 2021. Žalobce vedle setrvání na dosavadních obranných tvrzeních soudu , Anonymizováno, vytýkal nedostatečné, resp. nesprávné zjištění skutkového stavu, když bez dalšího nevyslechl jím navrhované svědky M. , jméno FO, a S. , jméno FO, a nepovedl důkaz e-mailem ze dne 18. 3. 2017, který i dle názoru státního zástupce uvedeného v usnesení o zamítnutí stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání svědčí ve prospěch žalobce. Spis byl dne 5. 1. 2022 předložen , soud B, , který v neveřejném zasedání konaném dne 10. 1. 2022 vyhlásil usnesení, kterým napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k novému rozhodnutí. K žádosti ze dne 24. 1. 2022, odůvodněné větším množstvím vyhlášených rozhodnutí s nutností upřednostnit vyhotovení rozhodnutí ve složitější vazební věci a nedostatečnou , právnická osoba, administrativního personálu v důsledku epidemické , právnická osoba, , byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení usnesení do 20. 2. 2022. Spis spolu s písemným vyhotovením usnesení , právnická osoba, soudu byl vrácen , soud A, dne 9. 2. 2022. Důvodem zrušení napadeného rozsudku byla primárně jeho nepřezkoumatelnost, když rozsudek obsahoval pouze formální odůvodnění a zhodnocení provedeného dokazování ve třech větách. Dle , právnická osoba, soudu se jednalo o špatnou práci věc vyřizující soudkyně, což je u ní dle zkušeností , právnická osoba, soudu standard. , právnická osoba, soud dále vyčetl soudu prvého stupně, že se nevypořádal s obhajobou žalobce, když neprovedl jím navrhované důkazy (zmiňovaní svědci a e-mail), a k tvrzení o mstě ze strany , Anonymizováno, , jméno FO, se nezabýval ani obsahem spisu týkajícího se jeho trestní věci, a provedené důkazy nedostatečně zhodnotil, pročež jsou jeho závěry minimálně předčasné. Dne 21. 2. 2022 bylo nařízeno hlavní líčení na den 26. 4. 2022. Dne 21. 4. 2022 došlo soudu vyrozumění , tituly před jménem, , jméno FO, o odvolání plné moci žalobcem dne 21. 4. 2022. Téhož dne došlo soudu vyrozumění o udělení plné moci žalobcem k obhajobě v předmětném trestním řízení advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, , který současně požádal o odročení nařízeného hlavního líčení z důvodu potřeby řádné přípravy nově převzaté obhajoby. Hlavní líčení bylo dne 25. 4. 2022 zrušeno a dne 28. 4. 2022 nařízeno na den 31. 5. 2022. Dne 2. 5. 2022 v době od 8:25 do 9:30 hod. nahlížel substitut nového obhájce žalobce do spisu. Hlavní líčení se dne 31. 5. 2022 konalo, avšak k žádosti žalobce došlé dne 30. 5. 2022, odůvodněné zdravotními , právnická osoba, žalobce, bylo bez dalšího odročeno na den 30. 8. 2022, žalobce, ani jeho obhájce se k tomuto hlavnímu líčení nedostavili. Dne 27. 8. 2022 došla soudu omluva předvolané svědkyně S. , jméno FO, z důvodu pracovní neschopnosti. Při hlavním líčení konaném dne 30. 8. 2022 v době od 12:30 do 13:20 hod., kterého se , Anonymizováno, účastnil i obhájce žalobce, byl vyslechnut svědek M. , jméno FO, a byly provedeny důkazy trestním spisem , Anonymizováno, , jméno FO, a předmětným e-mailem. Hlavní líčení pak bylo odročeno na den 15. 11. 2022, k odročenému hlavnímu líčení byla předvolána svědkyně S. , jméno FO, . Dne 27. 10. 2022 bylo hlavní líčení zrušeno z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně. Podáním došlým soudu dne 1. 11. 2022, podaným prostřednictvím obhájce, žalobce navrhoval, aby soud od telefonního operátora zajistil výpis SMS komunikace mezi žalobcem a , Anonymizováno, , jméno FO, ze dne 26. 1. 2017 a tímto doplnil dokazování. Soudkyně se vrátila z pracovní neschopnosti dne 1. 2. 2023. V opisu z evidence rejstříku trestů ze dne 3. 2. 2023 neměl žalobce stále žádný záznam. Dne 13. 2. 2023 bylo nařízeno hlavní líčení na den 14. 3. 2023, k hlavnímu líčení byli předvoláni svědci , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, . , adresa, a , jméno FO, (další společník , právnická osoba, a příbuzný , Anonymizováno, , jméno FO, , kterému měl , Anonymizováno, . , adresa, dlužit peníze, kdy tyto dluhy měl , Anonymizováno, . , jméno FO, pomáhat řešit , Anonymizováno, , jméno FO, – toto uváděl žalobce již v přípravném řízení a na osobu , Anonymizováno, , jméno FO, byl dotazován i svědek M. , jméno FO, v rámci výslechu – pozn. soudu). Dne 13. 2. 2023 byla vyžádána SMS komunikace dle návrhu žalobce, dne 22. 3. 2023 došlo soudu sdělení telefonního operátora, že údaji o takovém telekomunikačním provozu již nedisponuje (obsah neměl k dispozici nikdy). Dne 10. 3. 2023 došla soudu omluva svědka , Anonymizováno, , jméno FO, z důvodu dlouhodobě plánované dovolené. V opisu z evidence rejstříku trestů ze dne 13. 3. 2023 neměl žalobce stále žádný záznam. Při hlavním líčení konaném dne 14. 3. 2023 v době od 12:30 do 13:17 hod., kterého se , Anonymizováno, účastnil i obhájce žalobce, byl provedeny doplňující výslechy žalobce a P. , jméno FO, a byla vyslechnuta svědkyně , Anonymizováno, . , jméno FO, , která potvrzovala verzi žalobce, včetně toho, že viděla předmětnou SMS s odsouhlasením výplaty peněz , Anonymizováno, . , jméno FO, a že jim , Anonymizováno, , jméno FO, vyhrožoval, že se jim pomstí. Hlavní líčení bylo odročeno na den 28. 4. 2023, k odročenému hlavnímu líčení byl předvolán svědek , Anonymizováno, , jméno FO, . Dne 20. 4. 2023 došlo soudu vyjádření žalobce, podané prostřednictvím obhájce, kterým se obsáhle vyjadřoval k celé věci a k jednotlivým provedeným důkazům. Dalším podáním svého obhájce, došlým soudu též dne 20. 4. 2023, pak žalobce navrhoval doplnit dokazování několika dalšími listinami. V opisu z evidence rejstříku trestů ze dne 26. 4. 2023 neměl žalobce stále žádný záznam. Při hlavním líčení konaném dne 28. 4. 2023 v době od 9:00 do 10:01 hod., kterého se , Anonymizováno, účastnil i obhájce žalobce, byl vyslechnut svědek , Anonymizováno, , jméno FO, , který potvrzoval verzi , Anonymizováno, , jméno FO, , bylo provedeno několik dalších listinných důkazů, dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných řečí byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že stíhaný skutek spáchal žalobce, a poškozená , právnická osoba, byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce se po vyhlášení rozsudku vzdal práva odvolání, státní zástupce podal ihned odvolání, , právnická osoba, si ponechala lhůtu. Soud takto rozhodl dle zásady in dubio pro reo, když zde byla tvrzení proti tvrzení a z důkazů plynoucí výrazné pochybnosti ve prospěch žalobce. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne 9. 5. 2023. Dne 15. 5. 2023 došlo soudu odůvodnění odvolání státního zástupce. Dne 21. 6. 2023 byl spis předložen , soud B, . Dne 15. 9. 2023 došlo , soud B, vyjádření žalobce k odvolání, podané prostřednictvím obhájce. Dne 7. 12. 2023 bylo nařízeno veřejné zasedání na den 20. 12. 2023. Při veřejném zasedání konaném dne 20. 12. 2023 v době od 13:00 do 14:35 hod., kterého se , Anonymizováno, účastnil i obhájce žalobce, bylo odvolání projednáno, dokazování nebylo doplňováno, ani opakováno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek v celém rozsahu zrušen a bylo znovu rozhodnuto tak, že se žalobce zprošťuje obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, a poškozená , právnická osoba, se se svým nárokem na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních. K žádosti ze dne 6. 2. 2024, odůvodněné větším množstvím vyhlášených rozhodnutí, byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do 20. 3. 2024. Spis spolu s písemným vyhotovením rozsudku , právnická osoba, soudu pak byl již bez dalšího prodloužení vrácen , soud A, až dne 9. 5. 2024. , právnická osoba, soud uvedeným způsobem rozhodl, když se ztotožnil se závěrem soudu prvého stupně, že za dané důkazní , právnická osoba, nebyly odstraněny pochybnosti o tom, že by se měl žalobce dopustit trestného činu, a je tak namístě jej zprostit obžaloby ve smyslu zásady in dubio pro reo. Za přiléhavější , právnická osoba, soud jen považoval zproštění dle § 226 písm. b) tr. ř., když podstatná část jednání žalobce byla prokázána, jen nebylo prokázáno, že by se mělo jednat o jednání trestné. Písemné vyhotovení rozsudku , soud B, bylo doručeno obhájci žalobce dne 16. 5. 2024 a žalobci dne 22. 5. 2024 (zjištěno ze spisu , soud A, sp. zn. , Anonymizováno, ).

21. Podáním svého obhájce (, tituly před jménem, , jméno FO, ) ze dne 29. 5. 2020, došlým téhož dne státnímu zástupci, žalobce s odkazem na svou dosavadní obrannou , právnická osoba, a výslech , Anonymizováno, . , jméno FO, navrhoval, aby bylo jeho trestní stíhání zastaveno dle § 172 odst. 1 písm. c) tr. ř. (zjištěno z návrhu obviněného na zastavení trestního stíhání včetně doručenky).22. , tituly před jménem, , jméno FO, vykonal v předmětném trestním řízení se žalobcem porady dne 16. 5. 2022 v době od 9:00 do 10:53 hod. a dne 13. 3. 2023 v době od 14:00 do 16:15 hod. (zjištěno ze zpráv o jednání ze dnů 16. 5. 2022 a 13. 3. 2023).23. , tituly před jménem, , jméno FO, vyúčtoval žalobci náklady za právní pomoc v předmětné trestní věci- fakturou ze dne 9. 4. 2020, splatnou dne 20. 4. 2020, na částku 5 082 Kč vč. DPH, a to za dva právní úkony (přijmutí a právní rozbor, psaní stížnosti)- fakturou ze dne 10. 6. 2020, splatnou dne 25. 6. 2020, na částku 8 712 Kč vč. DPH, a to za čtyři právní úkony (účast na výslechu žalobce dne 18. 5. 2020, účast na výslechu , Anonymizováno, , jméno FO, dne 22. 5. 2020, sepsání a podání návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 29. 5. 2020, účast při úkonu trestního řízení dne 10. 6. 2020)- fakturou ze dne 8. 7. 2021, splatnou dne 23. 7. 2021, na částku 13 068 Kč vč. DPH, a to za šest právních úkonů (návrh na doplnění dokazován ze dne 26. 6. 2020, účast na seznámení se spisem dne 26. 6. 2020, podání odporu proti trestnímu příkazu dne 28. 8. 2020, porada s klientem převyšující 1 hodinu dne 26. 1. 2021, vyjádření obžalovaného ve smyslu § 196 tr. ř. dne 29. 1. 2021, účast na hlavním líčení dne 8. 7. 2021)- fakturou ze dne 1. 12. 2021, splatnou dne 16. 12. 2021, na částku 2 178 Kč vč. DPH, a to za jeden právní úkon (účast na hlavním líčení dne 14. 10. 2021)- fakturou ze dne 1. 12. 2021, splatnou dne 16. 12. 2021, na částku 30 250 Kč vč. DPH, a to za vypracování a podání odvolání(zjištěno z faktur č. 05/2020, 08/2020, 25/2021, 38/2021, 39/2021).

24. Advokátní kancelář , právnická osoba, . vyúčtovala žalobci odměnu za poskytování právních služeb- fakturou ze dne 1. 12. 2022, splatnou dne 1. 12. 2022, na částku 24 200 Kč vč. DPH s tím, že tato částka byla již uhrazena na základě zálohového listu č. , hodnota, ze dne 14. 11. 2022- fakturou ze dne 31. 3. 2023, splatnou dne 31. 3. 2023, na částku 24 200 Kč vč. DPH s tím, že tato částka byla již uhrazena na základě zálohového listu č. , hodnota, ze dne 15. 3. 2023- fakturou ze dne 12. 5. 2023, splatnou dne 12. 5. 2023, na částku 24 200 Kč vč. DPH s tím, že tato částka byla již uhrazena na základě zálohového listu č. , hodnota, ze dne 4. 5. 2023- fakturou ze dne 4. 10. 2023, splatnou dne 4. 10. 2023, na částku 24 200 Kč vč. DPH s tím, že tato částka byla již uhrazena na základě zálohového listu č. , hodnota, ze dne 15. 9. 2023- fakturou ze dne 21. 3. 2024, splatnou dne 21. 3. 2024, na částku 24 200 Kč vč. DPH s tím, že tato částka byla již uhrazena na základě zálohového listu č. , hodnota, ze dne 15. 9. 2023(zjištěno z faktur č. , hodnota, , 00552023, 00882023, 01702023, 00582024).

25. Advokátní kancelář , Anonymizováno, , právnická osoba, . je od 21. 7. 2020 registrována jako vlastník vozidla , jméno FO, , jméno FO, r. z. , Anonymizováno, s kombinovanou spotřebou 5,1 litrů nafty/100 km (zjištěno z osvědčení o registraci vozidla r. z. , Anonymizováno, ).

26. Jedna cesta vozidlem ze sídla , tituly před jménem, , jméno FO, /advokátní kancelář , Anonymizováno, , právnická osoba, . na adrese , adresa, do sídla , soud A, na adrese , adresa, měří 26,7 km a trvá 26 min. (zjištěno ze serveru mapy.cz).

27. Žalobci byla v květnu 2023 diagnostikována rakovina , Anonymizováno, , se kterou pak byl intenzivně léčen (, Anonymizováno, ) od června do prosince 2023, sledován na ORL a onkologii je však nadále (zjištěno z lékařských zpráv z , jméno FO, , právnická osoba, . – , právnická osoba, , o. z., onkologického a gastroenterologického oddělení , právnická osoba, . – , adresa, , výpovědí svědkyň , jméno FO, , partnerky žalobce, a , jméno FO, , dcery , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, – nevlastní dcery žalobce).

28. V průběhu trestního stíhání byl u žalobce diagnostikován , Anonymizováno, syndrom, později diagnosticky klasifikovaný jako depresivní porucha v , Anonymizováno, poruchou. V psychiatrické péči je žalobce dosud, jeho psychický stav je trvale neuspokojivý, psychické obtíže přešly do chronicity a perspektiva doživotní psychofarmakoterapie je u něho jistá (zjištěno ze zprávy psychiatrické ambulance , právnická osoba, , výpovědí svědkyň , Anonymizováno, . , jméno FO, a , Anonymizováno, . , jméno FO, ).

29. Již v průběhu intenzivní onkologické léčby se u žalobce objevily problémy se , Anonymizováno, , na přelomu května a června 2024 pak byl žalobce po , Anonymizováno, záchvatu hospitalizován a v srpnu 2024 absolvoval operaci , Anonymizováno, (zjištěno z lékařských zpráv z interního a chirurgického oddělení , právnická osoba, . – , právnická osoba, , o. z., výpovědi svědkyně , Anonymizováno, . , jméno FO, ).

30. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky 2011 až 2024 celkem 62,75 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne 13. 1. 2025).

31. Přípisem ze dne 19. 6. 2024, došlým žalované téhož dne, uplatnil žalobce u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částky 180 290 Kč jako náhrady škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby, částky 10 000 Kč jako náhrady škody v podobě vynaložených nákladů na léky a zdravotnický materiál v souvislosti s onkologickou léčbou, částky 84 000 Kč jako náhrady škody v podobě vynaložených nákladů na cesty na lékařská vyšetření a na ošetřování členy rodiny v souvislosti s onkologickou léčbou a částky 2 035 500 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, jeho nepřiměřenou délkou a poškozením zdraví (onkologické onemocnění, psychické onemocnění, žlučníkové kameny), to vše v souvislosti s posuzovaným řízením. Přípisem ze dne 23. 7. 2024, doručeným žalované dne 24. 7. 2024, žalobce doplňoval číslo účtu a lékařskou zprávu týkající se onemocnění žlučníku. Přípisem ze dne 25. 9. 2024, doručeným žalované téhož dne, žalobce doplňoval technický průkaz vozidla užívaného jeho obhájcem, znovu sděloval číslo účtu a doplňoval další lékařskou zprávu týkající se onemocnění žlučníku. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 12. 12. 2024, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobci náhradu nákladů zastoupení obhájcem ve výši 46 412,22 Kč, konstatovala, že nezákonným usnesením o zahájení trestního stíhání žalobce došlo k porušení práva žalobce nebýt trestně stíhán jinak než z důvodu a způsobem, který stanoví zákon, garantovaného čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, za vydání tohoto rozhodnutí se žalobci omluvila a přiznala žalobci zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 60 000 Kč. Přiznaná částka 106 412,22 Kč byla žalobci uhrazena dne 16. 12. 2024 (zjištěno ze žádosti včetně doručenky, doplnění podkladů včetně doručenky, sdělení a doplnění podkladů k žádosti MS včetně doručenky, stanoviska, likvidační doložky, výpisu z účtu, shodných tvrzení účastníků o datu úhrady).

32. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

33. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

34. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

35. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu, stran nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení však tuto podmínku splnil jen částečně, když tento nárok u žalované uplatnil jen do částky 250 000 Kč. V tomto rozsahu soud považoval nárok na předmětné zadostiučinění za předběžně uplatněný, když v žádosti adresované žalované žalobce jednak prostřednictvím skutkových tvrzení, jednak prostřednictvím členění textu žádosti dal zřetelně najevo, že jím souhrnně uplatněný požadavek na zaplacení částky 2 035 500 Kč zahrnuje jednak zadostiučinění za nemajetkové újmy z titulu trestního stíhání a z titulu nepřiměřené délky řízení, jednak náhradu újmy na zdraví. Uvedená částka pak odpovídá součtu nároků z uvedených třech titulů uplatněných v následně podané žalobě. Skutečnost, že žalovaná žalobce v rámci předběžného projednání nevyzvala, aby (nepřípustně) souhrnně uplatněný požadavek rozdělil dle uvedených třech samostatných nároků, a nárok z titulu nepřiměřené délky řízení vůbec předběžně neprojednala, nemůže být přičítána žalobci k tíži. V rámci řízení před soudem pak žalovaná dala jasně najevo, že nárok na zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky řízení neuznává co do základu a nehodlá na něj vůbec plnit. Stran rozšíření požadavku na zadostiučinění z uvedeného titulu o dalších 250 000 Kč tak byla dána jedna z judikaturou stanovených výjimek, kdy není potřeba na předběžném uplatnění trvat, neboť toto by pro žalovanou jasně zaujaté stanovisko bylo jen formalitou a nemohlo by naplnit svůj účel.trestní stíhání36. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

37. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

38. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.škoda39. Dle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem, , Anonymizováno, o. z.

40. Dle § 2952 odst. 1 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

41. Dle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

42. Dle § 31 odst. 3 OdpŠk náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

43. Tímto zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to v této věci ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „advokátní tarif“).

44. V řízení bylo prokázáno, že žalobce využil v předmětném trestním řízení služeb postupně dvou obhájců, kterým na nákladech obhajoby zaplatil (, tituly před jménem, , jméno FO, ), anebo mu v tomto směru vznikl dluh (, tituly před jménem, , jméno FO, ), celkem 180 290 Kč vč. DPH, a že mu tedy vznikla v uvedené výši škoda, kterou však lze dle OdpŠk nahradit jen v rozsahu určeném dle advokátního tarifu.

45. Soud v daném směru nepřisvědčil názoru žalobce, že by mu měly být nahrazeny náklady obhajoby ve skutečně vynaložené výši a neměl by být aplikován advokátní tarif. Právo na náhradu nákladů obhajoby „jen“ ve výši dle advokátního tarifu vyplývá přímo ze zákona (§ 31 odst. 3 OdpŠk), a není zde tak prostor pro žádné uvážení. Účelem této zákonné úpravy je , právnická osoba, skutečné škody, spočívající v nákladech vynaložených poškozeným na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí anebo nápravu nesprávného úředního postupu, ve smyslu účelně vynaložených nákladů, přičemž za takové lze z pohledu právní jistoty považovat ty, jež jsou stanoveny zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně [viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/06 či rozsudky Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. 30 Cdo 101/2013 či 30 Cdo 2212/2022].

46. Ze stejného důvodu pak nebylo možné přisvědčit požadavku žalobce, aby tarifní hodnota byla stanovena dle novelizovaného advokátního tarifu, když tato právní úprava se dle přechodného ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb. vztahuje až na právní služby poskytnuté od 1. 1. 2025, a nelze ji tak aplikovat na úkony právní služby vykonané v rámci obhajoby žalobce v posuzovaném řízení v letech 2020 až 2023.

47. Pokud jde o výši odměny obhájce za 1 úkon právní služby, žalobce byl stíhán pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, tj. trestný čin s horní hranicí trestní sazby pět let. Dle § 10 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu tak činí tarifní hodnota 10 000 Kč a odměna za 1 úkon právní služby 1 500 Kč (§ 7 bod 4. advokátního tarifu).

48. Pokud jde o úkony, které žalovaná neuznala:- 6. 4. 2020 – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání – Soud se ztotožňuje s názorem žalované, že obhájci za takový úkon dle § 11 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu náleží odměna ve výši ½, když se nejedná o opravný prostředek uvedený v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, za který náleží odměna plná. Žalovaná v daném směru správně odkázala na usnesení VS Olomouc ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 3 To 161/2006, které bylo uveřejněno pod č. 24/2008 Sb.NS a bylo akceptováno i v judikatuře Ústavního soudu – viz např. usnesení ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. I. ÚS 534/18).- 26. 6. 2020 – návrh na doplnění dokazování – Za tento úkon odměna nenáleží, neboť se nejedná o úkon právní služby účtovatelný dle advokátního tarifu (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 8 To 59/99, a ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 2 To 28/2004 či usnesení , jméno FO, soudu v , adresa, ze dne 7. 4. 2021, sp. zn. 6 To 99/2021, publikované pod č. 59/2021 Sb.NS). Žalovaná však již žalobci za tento úkon přiznala a vyplatila náhradu odměny ve výši ½ (a též režijní paušál), soud tak pro účely celkového vyčíslení nároku počítal s odměnou ve výši ½ (viz dále).- 1. 12. 2020 – účast u hlavního líčení – Z provedeného dokazování trestním spisem vyplynulo, že hlavní líčení se uvedeného dne konalo, avšak bylo bez dalšího odročeno a žalobce a jeho obhájce se ho po předchozí omluvě odůvodněné vyhlášeným nouzovým stavem a celkovým vývojem pandemie Covid-19 neúčastnili. Odměna za takto účtovaný úkon tedy obhájci nenáleží.- 2. 5. 2022 – nahlížení do spisu – Se žalobcem lze souhlasit, že dle judikatury lze za určitých okolností hodnotit nahlížení do spisu za úkon obdobný prostudován spisu při skončení vyšetřování. Předmětné nahlížení do spisu však bylo vykonáno pouze z důvodu, že žalobce odvolal plnou moc , tituly před jménem, , jméno FO, a k obhajobě zmocnil , tituly před jménem, , jméno FO, , který se musel s věcí nově seznámit. Soud tak tento úkon nepovažoval za účelně vykonaný, resp. náklady na něj za účelně vynaložené na zrušení nezákonného rozhodnutí, když změna obhájce byla pouze na rozhodnutí žalobce, a náhradu odměny za tento úkon žalobci nepřiznal.- 1. 11. 2022 – návrh na zajištění důkazů a provedení dokazování – Za tento úkon opět odměna nenáleží, neboť se nejedná o úkon právní služby účtovatelný dle advokátního tarifu (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 8 To 59/99, a ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 2 To 28/2004 či usnesení , jméno FO, soudu v , adresa, ze dne 7. 4. 2021, sp. zn. 6 To 99/2021, publikované pod č. 59/2021 Sb.NS). Žalovaná však již žalobci za tento úkon přiznala a vyplatila náhradu odměny ve výši ½ (a též režijní paušál), soud tak pro účely celkového vyčíslení nároku počítal s odměnou ve výši ½ (viz dále).- 20. 4. 2023 – vyjádření k dosud provedenému dokazování a návrh na doplnění provedení dokazování – V předmětných podáních se žalobce vedle návrhů na doplnění dokazování obsáhle vyjadřoval k projednávané věci a k dosud provedeným důkazům, soud tak uvedený úkon hodnotil jako písemné podání nebo návrh ve věci samé, tj. úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, za který náleží plná odměna.

49. Za další k náhradě požadované úkony právní služby již žalovaná žalobci přiznala a vyplatila náhradu plné odměny dle advokátního tarifu, soud se tak jejich hodnocením již pro nadbytečnost nezabýval.

50. Vedle odměny za zastupování náleží obhájci též paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (režijní paušál) ve výši 300 Kč na jeden úkon právní služby a při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, též náhrada času promeškaného cestou do tohoto místa a zpět ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu dle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu a náhrada cestovného dle § 156 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích právních předpisů.

51. Soud tak považoval za důvodné požadavky na náhradu- cestovného za cestu vozidlem ze sídla obhájce žalobce do sídla , soud A, a zpět dne 30. 8. 2022, , Anonymizováno, za požadovaných 52,6 km (1 cesta dle www.mapy.cz měří 26,7 km) při kombinované spotřebě 5,1 litrů nafty/100 km, ceně nafty 47,10 Kč/litr a sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 373,57 Kč,- za promeškaný čas při cestě vozidlem ze sídla obhájce žalobce do sídla , soud A, a zpět dne 30. 8. 2022, , Anonymizováno, za 2x ½hod. (jedna cesta vozidlem trvá dle www.mapy.cz 26 minut) v celkové výši 200 Kč (2x z 100 Kč),- 2x cestovného za cestu vozidlem ze sídla obhájce žalobce do sídla , soud A, a zpět ve dnech 14. 3. a 28. 4. 2023, , Anonymizováno, vždy za požadovaných 52,6 km (1 cesta dle www.mapy.cz měří 26,7 km) při kombinované spotřebě 5,1 litrů nafty/100 km, ceně nafty 44,10 Kč/litr a sazbě základní náhrady 5,70 Kč/km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2023, v celkové výši 783,64 Kč (2x 391,82 Kč),- 2x za promeškaný čas při cestách vozidlem ze sídla obhájce žalobce do sídla , soud A, a zpět ve dnech 14. 3. a 28. 4. 2023, , Anonymizováno, celkem za 4x ½hod. (jedna cesta vozidlem trvá dle www.mapy.cz 26 minut) v celkové výši 400 Kč (4x z 100 Kč).

52. Náhradu cestovného a promeškaného času obhájce žalobce za cestu ze sídla obhájce žalobce do sídla , soud A, a zpět dne 2. 5. 2022 soud žalobci nepřiznal, když tyto cestovní výdaje a promeškaný čas nepovažoval stejně jako v případě úkonu (nahlížení do spisu), ke kterému se vztahovaly, za účelně vynaložené.

53. Dle § 23a zákona o advokacii pak z odměny a náhrad náleží též 21% DPH. Ve vztahu k cestovnému náleží DPH jen k základní náhradě, když ve vyhláškách kalkulované ceny PHM jsou již včetně DPH, žalovaná však již žalobci přiznala a vyplatila náhradu DPH i z PHM, soud tak pro účely celkového vyčíslení nároku počítal s DPH i z PHM (viz dále).

54. Veden popsanými úvahami považoval soud za důvodný požadavek žalobce na náhradu obhajného v této výši:DatumPopis úkonuPočet úkonů právní službyOdměnaNáhrada hotových výdajůCestovnéPromeškaný čas16. 4. 2020Převzetí a příprava obhajoby na základě smlouvy o poskytování právních služeb11 500 Kč300 Kč26. 4. 2020Stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání0,5750 Kč300 Kč318. 5. 2020Účast při úkonu PČR – výslech obviněného , Jméno žalobce, 13:06-14:42 hod. = 1 hod. 36 min.11 500 Kč300 Kč422. 5. 2020Účast při úkonu PČR – výslech obviněného , adresa, :04-8:46 hod. = 42 min.11 500 Kč300 Kč529. 5. 2020Návrh obviněného na zastavení trestního stíhání11 500 Kč300 Kč61. 6. 2020Účast při úkonu PČR – výslech obviněného , Jméno žalobce, 9:59-10:27 hod. = 28 min.11 500 Kč300 Kč726. 6. 2020Účast při úkonu PČR – prostudování trestního spisu 10:59-11:04 hod. = 5 min.11 500 Kč300 Kč826. 6. 2020Návrh na doplnění dokazování (vyšetřování)0,5750 Kč300 Kč928. 8. 2020Odpor proti trestnímu příkazu11 500 Kč300 Kč101. 12. 2020Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení1129. 1. 2021Vyjádření obžalovaného k obžalobě ve smyslu ust. § 193 odst. 2 tr. ř.11 500 Kč300 Kč128. 7. 2021Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení 8:30-10:15 hod. = 1 hod. 45 min.11 500 Kč300 Kč1314. 10. 2021Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení 13:00-14:25 hod. = 1 hod. 25 min.11 500 Kč300 Kč1418. 11. 2021Odvolání obžalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně vč. doplnění odvolání ze dne 1. 12. 202111 500 Kč300 Kč152. 5. 2022Nahlížení do spisu u soudu prvního stupně 8:25-9:30 hod. = 1 hod. 5 min.1616. 5. 2022Právní porada obžalovaného s obhájcem přesahující 1 hodinu 9:00-10:53 hod.11 500 Kč300 Kč1730. 8. 2022Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení 12:30-13:20 hod. = 50 min.11 500 Kč300 Kč373,57 Kč200 Kč181. 11. 2022Písemný návrh obžalovaného na zajištění důkazů a provedení dokazování0,5750 Kč300 Kč1913. 3. 2023Právní porada obžalovaného s obhájcem přesahující 1 hodinu 14:00-16:15 hod.11 500 Kč300 Kč2014. 3. 2023Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení 12:30-13:17 hod. = 47 min.11 500 Kč300 Kč391,82 Kč200 Kč2120. 4. 2023Písemné vyjádření obžalovaného k dosud provedenému dokazování a návrh na doplnění provedení dokazování11 500 Kč300 Kč2228. 4. 2023Účast při úkonu před soudem – hlavní líčení 9:00-10:01 hod. = 1 hod. 1 min.11 500 Kč300 Kč391,82 Kč200 Kč2314. 9. 2023Vyjádření obžalovaného k odvolání státního zástupce11 500 Kč300 Kč2420. 12. 2023Účast při veřejném zasedání o odvolání státního zástupce před odvolacím soudem 13:00-14:35 = 1 hod. 35 min.11 500 Kč300 KčCelkem30 750 Kč6 600 Kč1 157,21 Kč600 Kč+ DPH (21 %) ve výši 8 212,51 Kč, celkem tedy 47 319,72 Kč.

55. Jelikož žalovaná žalobci na náhradě obhajného již zaplatila částku 46 412,22 Kč, považoval soud podanou žalobu v této části za důvodnou do částky 907,50 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém rozsahu, tj. do částky 179 382,50 Kč, když žalobce do již uhrazené částky 46 412,22 Kč nevzal svou žalobu zpět, ji jako nedůvodnou zamítl.délka řízení a nemajetková újma56. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

57. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.

58. Posuzované řízení (předmětné trestní stíhání) bylo zahájeno usnesením ze dne 2. 4. 2020, doručeným žalobci téhož dne, a skončilo právní mocí rozsudku , soud B, dne 20. 12. 2023. Řízení tedy trvalo celkem 3 roky a 8,5 měsíců, resp. 44,5 měsíců.

59. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že řízení bylo po skutkové stránce složitější, když bylo nutné rozklíčovat mechanismus poskytování peněz na nákup ojetých vozidel ze zahraničí u , právnická osoba, a existenci souhlasu , Anonymizováno, , jméno FO, s poskytnutím peněz žalobci, resp. , Anonymizováno, . , jméno FO, . Složitější bylo řízení po stránce procesní, když v něm vystupovali původně dva obvinění, kteří byli oba v přípravném řízení vyslechnuti (žalobce 2x), po zahájení trestního stíhání též doplňoval své vysvětlení , Anonymizováno, , jméno FO, . V hlavním líčení byli oba obžalovaní znovu vyslechnuti, a to 2x, resp. žalobce 2x jako obžalovaný, , Anonymizováno, . , adresa, jako obžalovaný a 1x jako svědek, a bylo vyslechnuto 6 svědků. K procesní složitosti je dále nutno přičíst, že hlavní líčení nařízené na den 1. 6. 2021 bylo pro kolizi obhájce , Anonymizováno, . , jméno FO, odročeno na den 8. 7. 2021, , Anonymizováno, za více než 1 měsíc, že svědkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, se kvůli zdravotním problémům nemohla dostavit k hlavnímu líčení konanému dne 30. 8. 2022, a hlavní líčení tak bylo jen kvůli jejímu výslechu (třebaže byly v dalším průběhu řízení přidány ještě výslechy , Anonymizováno, , jméno FO, a opakovaný výslech , Anonymizováno, . , jméno FO, ) odročeno na den 15. 11. 2022, , Anonymizováno, za 2,5 měsíce, a že se svědek , Anonymizováno, , jméno FO, kvůli plánované dovolené nemohl dostavit k hlavnímu líčení konanému dne 14. 3. 2023, a hlavní líčení tak bylo jen kvůli jeho výslechu odročeno na den 28. 4. 2023, , Anonymizováno, za 1,5 měsíce. Konečně je pak nutno k procesní složitosti přičíst četnost rozhodování a počet orgánů státu zapojených do rozhodování. Policejní orgán rozhodoval 2x o zahájení trestního stíhání, státní zástupce rozhodoval o stížnostech žalobce a, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , jméno FO, proti usnesením o zahájení trestního stíhání, , soud A, rozhodoval 3x ve věci (trestní příkaz, 1. rozsudek + podmíněné zastavení trestního stíhání , Anonymizováno, . , jméno FO, , 2. rozsudek), , soud B, rozhodoval 2x ve věci. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro první rozsudek , soud A, a na něj navazující , právnická osoba, řízení u , soud B, , když uvedený rozsudek byl zrušen pro nepřezkoumatelnost, pouze formální odůvodnění, nevypořádání se s obhajobou, neprovedení důkazů navrhovaných obhajobou, nedostatečné zhodnocení provedených důkazů. Tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Nic složitého na věci nebylo po stránce právní, jednalo se o klasický trestný čin zpronevěry.

60. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), lze konstatovat, že v řízení v zásadě nedocházelo k nedůvodným průtahům a úkony byly činěny ve lhůtách přiměřených projednávané materii, přesto je nutno poukázat na dvě období nedůvodné nečinnosti. Hlavní líčení nařízené na den 15. 11. 2022 bylo zrušeno pro pracovní neschopnost soudkyně a po ukončení této pracovní neschopnosti dne 1. 2. 2023 pak bylo hlavní líčení nařízeno na den 14. 3. 2022, tj. za 4 měsíce. Pracovní neschopnost samozřejmě nelze soudkyni vyčítat a nelze v uvedeném spatřovat její subjektivní nečinnost, objektivně je však nutno uvedenou prodlevu přičíst k tíži státu, který je odpovědný za organizaci řádného výkonu soudnictví a bezprůtahový průběh soudních řízení. Dne 21. 6. 2023 pak byl spis předložen , soud B, s odvoláním státního zástupce do 2. rozsudku , soud A, , kdy až dne 8. 12. 2023 (, Anonymizováno, za 5,5 měsíců) bylo nařízeno veřejné zasedání na den 20. 12. 2023 (, Anonymizováno, za 6 měsíců). V této prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 3 měsíce. K tíži státu je dále nutno přičíst, že OČTŘ (orgány přípravného řízení a soud prvého stupně) si počínaly laxně, nepřihlížely k obhajobě žalobce, neprovedly jím navržené důkazy, provedené důkazy řádně nehodnotily, kdy náprava byla provedena až po zásahu odvolacího soudu, který nebývale otevřeně zkritizoval špatnou práci soudu prvého stupně.

61. Pokud jde o jednání žalobce, je nutno konstatovat, že tento svým postupem, popř. skutečnostmi na své straně, k délce posuzovaného řízení též výrazným způsobem přispěl. Výslech žalobce jako obviněného nařízený na den 14. 4. 2020 se nekonal na žádost žalobce, resp. jeho obhájce (strach z Covidu v době nouzového stavu, dosud nerozhodnuto o stížnosti) a výslech se pak konal dne 18. 5. 2020, tj. za více než 1 měsíc. Hlavní líčení nařízené na den 1. 12. 2020 se nekonalo na žádost žalobce a jeho obhájce (strach z Covidu v době nouzového stavu), bylo odročeno na den 4. 3. 2021 a z tohoto termínu pak bylo z důvodu karantény obhájce žalobce odročeno na den 1. 6. 2021, tj. celkem za 6 měsíců. Dne 18. 11. 2021 podal žalobce blanketní odvolání proti 1. rozsudku, které odůvodnil dne 1. 12. 2021, tj. za 2 týdny. Dne 21. 4. 2022, tj. 5 dnů před konáním hlavního líčení nařízeného na den 26. 4. 2022, žalobce odvolal plnou moc , tituly před jménem, , jméno FO, a udělil plnou moc , tituly před jménem, , jméno FO, , který pak žádal o odročení hlavního líčení z důvodu potřeby připravit se na nově převzatou obhajobu, hlavní líčení tak bylo odročeno na den 31. 5. 2022, a z tohoto termínu pak bylo kvůli zdravotním problémům žalobce odročeno na den 30. 8. 2022, tj. celkem za 4 měsíce.

62. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, posuzované řízení bylo řízením trestním, tedy řízením s typově zvýšeným významem. V řízení žalobci vedle uložení trestu hrozilo též uložení povinnosti k náhradě škody. Žalobci navíc bylo v průběhu řízení diagnostikováno závažné onkologické onemocnění, se kterým absolvoval náročnou a vyčerpávající léčbu, onemocněl též po psychické stránce a začaly se u něho objevovat též problémy se , Anonymizováno, , průběh řízení a jeho délku tak jistě vnímal intenzivněji a úkorněji než člověk zdravý a plný sil. Z hlediska posuzování (ne)přiměřenosti délky řízení tak soud hodnotil význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce jako výrazněji zvýšený.

63. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup soudů) či nelze (složitost řízení) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 3 let a 8,5 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, přestože žalobce k délce řízení též nezanedbatelně přispěl, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.

64. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, když popírala existenci samotného nesprávného úředního postupu.

65. Soud pak má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy dle názoru soudu je možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, ale nikoliv extrémní. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice. Soudu je známa judikatura NS a Ústavního soudu, dle které nemá inflace na výši (přiměřenost) poskytovaného zadostiučinění vliv, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 14 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délky řízení je povahou a obsahem stejná jako v roce 2011) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti oproti roku 2011 menší, ztrácí poskytované zadostiučiní svou satisfakční funkci a vytváří nedůvodné rozdíly mezi poškozenými z roku 2011 a z doby současné. Proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o možnosti vycházet z částky na spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou částku 22 500 Kč (15 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. částku 1 875 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení.

66. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 20 % (10 % za skutkovou a procesní složitost, 10 % za stupně soudní soustavy). Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazně negativní vliv, který ne dostatečně kompenzuje skutečnost, že je odškodňována celá doba řízení, nejenom doba průtahů, soud zvýšil základní částku o 10 %. Z hlediska přispění žalobce k délce řízení soud základní částku snížil o 10 %. Z důvodu popsaného zvýšeného významu předmětu řízení pro žalobce soud základní částku rovněž zvýšil o 10 %, když při úvaze o výši zadostiučinění na rozdíl od hodnocení (ne)přiměřenosti délky řízení přihlédl jen k nedobrému zdravotnímu stavu žalobce, neboť žalobce se současně domáhá náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání, a nelze tak skutečnost, že se jednalo o trestní řízení, zohledňovat/odškodňovat dvakrát.

67. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být snížena o 10 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 54 844 Kč (po zaokrouhlení) vypočtený následovně: 44,5 (měsíců trvání řízení) x 1 875 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 875 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 60 937,50 Kč x 0,9 (snížení o 10 %). Jelikož žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dosud ničeho neobdržel, shledal soud jeho žalobu důvodnou právě do částky 54 844 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 445 156 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

68. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením přiznaných částek do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobce byla doručena žalované dne 19. 6. 2024 a lhůta 6 měsíců skončila dne 19. 12. 2024. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení za důvodný až ode dne 20. 12. 2024, od tohoto data žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení z přiznaných částek přiznal a ve zbytku žalobu stran úroků z prodlení jako nedůvodnou zamítl.

69. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení (po vyloučení zbylých nároků k samostatnému projednání) byly dva samostatné nároky, a to- nárok na náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu s tarifní hodnotou ve výši 180 290 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu,- nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení s tarifní hodnotou ve výši 54 844 Kč dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025.Stran nároku na náhradu škody byl žalobce úspěšný jen do částky 907,50 Kč, do které bylo žalobě vyhověno. Do částky 179 382,50 Kč byla žaloba v této části zamítnuta, a tato částka tak představuje úspěch žalované. K tomu je nutno dodat, že částka 179 382,50 Kč by představovala úspěch žalované, i kdyby vzal žalobce svou žalobu do již uhrazené částky 46 412,22 Kč zpět, když žaloba by v takovém případě sice byla vzata částečně zpět pro chování žalované po zahájení řízení, avšak nebylo by možné dojít k závěru, že žaloba byla v této části podána důvodně, když žalovaná předmětnou částku uhradila ve lhůtě 6 měsíců od podání žádosti § 15 odst. 1 OdpŠk. Stran nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované poskytnout mu zadostiučinění za nemateriální újmu, a lze tak na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). K procesnímu úspěchu žalobce je tak nutno přičíst tarifní hodnotu předmětného nároku, tj. přiznanou částku 54 844 Kč. Žalobce tedy byl úspěšný do částky 55 751,50 Kč, tj. do 23,71 % předmětu řízení, do částky 179 382,50 Kč, tj. do 76,29 % předmětu řízení, byla úspěšná žalovaná, a žalovaná tak má právo na náhradu 52,58 % svých nákladů.

70. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, vznikly náklady v celkové výši 2 400 Kč (8x 300 Kč), která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 8 úkonů (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne 19. 2. 2025, účast na jednání soudu dne 19. 2. 2025, příprava na jednání soudu konané dne 30. 4. 2025, 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 30. 4. 2025, příprava na jednání soudu konané dne 18. 6. 2025, účast na jednání soudu dne 18. 6. 2025) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Do těchto nákladů soud nepočítal paušální náhradu hotových výdajů za sepis vyjádření ze dne 5. 6. 2025, které se týkalo výhradně nároků vyloučených k samostatnému projednání.

71. Po částečném zastavení řízení a připuštění změny žaloby usnesením ze dne 30. 4. 2025, č. j. 11 C 189/2024-90, byl celkovým předmětem řízení požadavek na zaplacení částky 3 571 882,20 Kč. Po vyloučení části nároků k samostatnému projednání bylo tímto rozsudkem rozhodnuto o požadavku na zaplacení částky 680 290 Kč, tj. o 19,05 % celkového žalobního požadavku. Soud tak za náklady vynaložené žalovanou na obranu proti části celkového předmětu řízení, které se týká tento rozsudek, považoval 19,05 % jejích celkových nákladů, tj. částku 457,20 Kč. Z takto určené výše nákladů pak soud žalované přiznal shora určenou náhradu 52,58 %, tj. částku 240,40 Kč.

72. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí. V zájmu zachování rovnosti účastníků pak byla stejná lhůta k plnění stanovena též žalobci.