11 C 25/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce oba zastoupení advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení 2x 100 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 68 625 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) částku 68 625 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které žalobce a) požadoval zaplacení částky 31 375 Kč, zamítá.

IV. Žaloba se v části, ve které žalobce b) požadoval zaplacení částky 31 375 Kč, zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 13 290 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku 13 290 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 19. 3. 2020 domáhali na žalovaném zaplacení každý částky 100 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ KS [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“).

2. Žalobci uvedli, že u KS [obec] proti nim (v procesním postavení žalovaných) bylo vedeno společné řízení o zaplacení částky 2 144 950,81 Kč, kterou měli s příslušenstvím uhradit společně a nerozdílně. Žaloba byla podána dne [datum] KS [obec] vydal ve věci postupně tři rozsudky, kterými žalobu zamítnul, a po odvolání žalobce je třikrát projednával [název soudu] (dále jen„ VS [obec]“). První zamítavý rozsudek byl vydán dne [datum] a po odvolání žalobce byl bez ústního jednání zrušen usnesením VS [obec] ze dne [datum] jako nepřezkoumatelný. Druhý zamítavý rozsudek byl vydán dne [datum] a po odvolání žalobce byl zrušen usnesením VS [obec] ze dne [datum] jako nepřezkoumatelný, resp. nedostatečně odůvodněný. Třetí zamítavý rozsudek pak byl vydán dne [datum] a po odvolání žalobce byl potvrzen rozsudkem VS [obec] ze dne [datum] jako věcně správný. Řízení pravomocně skončilo dnem [datum], a trvalo tedy 6 let a bezmála 3 měsíce, tj. 75 měsíců. Žalobci jsou přesvědčeni, že takováto délka dvouinstančního řízení je zjevně nepřiměřené. V důsledku délky řízení pak žalobcům vznikla nemajetková újma, kterou je nutné nahradit v penězích. Žalobci v této souvislosti poukázali zejména na celkovou délku řízení, po kterou žili v právní nejistotě. Zdůraznili, že oni sami průtahy, ani nepřiměřenou délku řízení nijak nezavinili, byli procesně aktivní a svoji procesní obranu vedli relevantními prostředky. Průtahy a nepřiměřenou délku řízení naopak způsobil KS [obec], který dvakrát vydal nepřezkoumatelný, resp. nedostatečně odůvodněný, rozsudek. Výsledek řízení měl pro oba žalobce zásadní existenční význam. Žalobou od nich byly vymáhány více než 2 mil. Kč a dlouhá léta byli udržováni v nejistotě, jak věc dopadne. Byť soud prvního stupně třikrát rozhodl v jejich prospěch zamítnutím žaloby, nebyli si po celou dobu trvání řízení jisti výsledkem, zejména si nebyli jisti, zda unesli důkazní břemeno o tom, že při výkonu svých funkcí jednali s péčí řádného hospodáře a zda včas splnili povinnost podat insolvenční návrh na obchodní společnost, kterou vlastnili a vedli. Po dobu trvání řízení byl paralyzován majetkový život obou žalobců, zejména proto, že nemohli volně nakládat se svým majetkem, aby si nepřičinili obvinění z poškození věřitele ve smyslu § 222 tr. zákoníku, resp. aby nepřičinili jiným osobám riziko z odpůrčích žalob. Žalobci museli po dobu řízení vytvářet finanční rezervu pro případ, že by se žalobě neubránili a museli by žalobci zaplatit pohledávku a náklady řízení. To zásadně ovlivnilo jejich rodinné hospodaření a způsobovalo dlouholetý neklid v jejich rodinách. S odvoláním na stanovisko Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) sp. zn. Cpjn 206/2010 pak žalobci vyčíslili požadovanou náhradu nemajetkové újmy na částku 100 000 Kč pro každého z nich, když požadovali zaplacení částky 20 000 Kč za prvních 24 měsíců trvání řízení a částky 80 000 Kč za dalších 51 měsíců řízení.

3. Takto formulované nároky žalobci uplatnili u žalovaného žádostí ze dne 20. 5. 2019, žalovaný však tuto žádost nijak nevyřídil a nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne 9. 3. 2020. Podanou žalobou se tak každý ze žalobců domáhal zaplacení částky 100 000 Kč.

4. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobci uplatnili dne 20. 5. 2019 požadavky na zaplacení částky 2x 100 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne 30. 7. 2020. Žalovaný konstatoval, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, a požadované zadostiučinění tak nebylo žalobcům poskytnuto. Po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že předmětem posuzovaného řízení, které trvalo ve vztahu k žalobcům přibližně 6 let, byla žaloba o zaplacení 2 144 950,81 Kč ze smlouvy o dílo. Řízení se vyznačovalo vyšším stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně řady listinných důkazů a výslechu svědků. Konala se řada jednání a poměrně dosti výměn vyjádření k žalobě. Ve věci bylo opakovaně rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud prvého stupně rozhodoval ve věci samé čtyřikrát a soud druhého stupně třikrát. Délka řízení je tedy z podstatné části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Účastníci se na délce řízení podíleli opakovanými žádostmi o odročování jednání a žádostmi o prodloužení lhůt. Význam řízení pro žalobce shledal žalovaný jako běžný. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. V rámci posuzovaného řízení k prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo, v řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně. Ostatně žalobci stran průtahů tvrdí pouze nepřezkoumatelnost prvního a druhého rozsudku, ovšem s tímto tvrzením nelze souhlasit. Rozsudky byly zrušeny z důvodu, že odvolací soud dospěl vesměs k jinému právnímu závěru. Celkovou délku je tedy vzhledem ke složitosti věci a četnosti rozhodování soudů možno hodnotit jako přiměřenou, a k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení tak nedošlo.

5. Žalobci v reakci na stanovisko žalovaného opětovně poukázali na to, že prvé dva rozsudky KS [obec] byly zrušeny pro nepřezkoumatelnost, druhý z nich pak i proto, že KS [obec] neprovedl ani ty důkazy, které sporné strany navrhly ke svým skutkovým tvrzením ještě před koncentrací řízení. Kdyby KS [obec] řádně provedl dokazování a odůvodnil svůj rozsudek tak, jak ukládá občanský soudní řád, skončilo by řízení už v [anonymizováno] roku [rok], kdy odvolací soud rozhodoval o odvolání žalobce proti prvnímu rozsudku, a útrapy žalovaných a jejich rodin by skončily. Místo toho vydal v [anonymizováno] [rok] další vadný rozsudek a teprve napotřetí v [anonymizováno] [rok] vydal rozsudek tak, jak měl vypadat už v [anonymizováno] [rok]. Žalobci tak považují stanovisko žalovaného za účelové a neodpovídající skutečnému stavu předmětného řízení.

6. Následně pak žalobci ke svým poměrům a významu předmětu posuzovaného řízení doplnili, že žalobce a) nevlastnil za trvání předmětného soudního sporu žádný majetek, jehož prodejem by mohl v případě procesního neúspěchu vymáhanou částku, úrok z prodlení a náklady řízení, celkem tedy až tři miliony korun či polovinu této částky zaplatit. Po ukončení zaměstnání v [anonymizováno] byl bez zaměstnání, od [datum] až do [datum] evidován u úřadu práce a na podpoře do [datum], posléze od [datum] pracoval v [právnická osoba], s nástupní mzdou 65tis. brutto (49 tis. Kč netto), která se postupem doby valorizovala na 88 tis. Kč brutto (v době ukončení sporu v r. [rok]). Z těchto příjmů a příjmů manželky se uspokojovaly běžné osobní a rodinné potřeby, splácely dluhy z předchozích období, vyživovaly dvě dcery na vysoké škole a zbytek se odkládal. Žalobce b) měl za trvání sporu v SJM s manželkou (ve formě spoluvlastnického podílu) jeden byt [anonymizováno] v [obec], [anonymizováno 5 slov], a [anonymizována čtyři slova] a ve výlučném vlastnictví byt [anonymizováno] v [obec], [anonymizována tři slova] [role v řízení]. Žádný investiční majetek nevlastnil. V souvislosti s posuzovaným soudním sporem si nechal v roce [rok] na tento majetek vypracovat znalecké posudky. Podíl v SJM byl oceněn na [částka], [anonymizováno] v SJM na [částka] a byt [role v řízení] byl oceněn na [částka]. V případě neúspěchu v soudním sporu hrozilo nebezpečí, že by žalobce s manželkou, [anonymizována dvě slova] [role v řízení], přišli o bydlení. Z příjmů svých a jeho a manželky nebyl schopen až tři miliony korun či polovinu této částky našetřit, a to i přes výrazné omezení výdajů na běžný život. Po ukončení zaměstnání v [anonymizováno] byl až do [anonymizováno] [rok] bez zaměstnání a bez podpory evidován na úřadu práce, posléze od [datum] jako OSVČ pracoval jako revizní elektrotechnik. Jeho příjmy z této nepravidelné činnosti byly jen doplnění příjmů manželky, která pracovala ve školství, a tyto společné příjmy se spotřebovávaly na běžné živobytí. Od [datum] získal stálé zaměstnání u [anonymizována dvě slova] [obec] za nástupní plat 25 740 Kč brutto měsíčně. V roce [rok] k těmto příjmům přibyl starobní důchod 20 460 Kč a zvýšení platu od zaměstnavatele na cca 28 000 Kč brutto měsíčně. Z těchto jeho příjmů a příjmů manželky se uspokojovaly běžné osobní a rodinné potřeby a nespotřebovaný zbytek se odkládal.

7. Omezení rodinných výdajů na nezbytnou míru k vytváření finanční rezervy pro případ neúspěchu ve sporu vyvolávalo neustálé napětí v rodinách obou žalobců, které se stupňovalo s každým zrušením zamítavého rozsudku. Žalobci b) v mezidobí [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 9 slov] Darovací smlouvou ze dne [datum] jej žalobce b) převedl [anonymizováno 6 slov], a aby v případě procesního neúspěchu v posuzovaném sporu nezkrátil žalobce, musel si vymínit možnost anulování tohoto převodu odstoupením, což znejišťovalo majetkové poměry jeho obdarované [anonymizováno] a její investice do domu a vyvolávalo další trvalé napětí v rodině.

8. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě shodných tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

9. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

10. Žalobou došlou KS [obec] dne [datum] se [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ Společnost“) domáhala, aby jí žalobci zaplatili společně a nerozdílně částku 2 144 950,81 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 105 728,57 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 144 950,81 Kč od [datum] do zaplacení. Společnost uvedla, že na základě dvou smluv o dílo ze [anonymizováno] [rok] provedla pro společnost [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]) dvě díla (stavbu [anonymizováno] [příjmení] [jméno] a stavbu [anonymizována dvě slova], obojí v [obec]). [anonymizováno] přes upomínky neuhradila celé fakturované ceny díla a bez zádržného v celkové výši 348 861,19 Kč, které je splatné až v [anonymizováno], resp. [anonymizováno] [rok], dluží Společnosti na základě faktur splatných v měsících [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] částky 618 644,64 Kč a 1 526 306,17 Kč. Žalobce a) byl prokuristou a ovládajícím společníkem [anonymizováno], žalobce b) byl jednatelem a společníkem [anonymizováno]. Až dne [datum] podal žalobce b) za [anonymizováno] insolvenční návrh. Z něho je patrné, že [anonymizováno] měla více jak 100 věřitelů, dlouhodobě neplatila své pohledávky, když nejstarší jsou již z roku [rok], a je značně předlužena. Velkou část majetku [anonymizováno] tvoří nevymahatelné pohledávky. Oběma žalobcům dle Společnosti muselo být jednoznačně známo, že [anonymizováno] je dlouhodobě předlužená a nebude schopná dostát svým závazkům. Oba žalobci tak dle Společnosti porušili povinnost vykonávat funkci jednatele s péčí řádného hospodáře dle § 194 odst. 5 obch. zák. a rovněž porušili povinnost podat včas insolvenční návrh, a ručí tak za závazky [anonymizováno]. K výzvě ze dne [datum] zaplatila Společnost dne [datum] soudní poplatek ze žaloby. KS [obec] žalobě vyhověl platebním rozkazem ze dne [datum], kterým žalobcům současně uložil zaplatit Společnosti náhradu nákladů řízení ve výši 203 203 Kč. Žaloba s platebním rozkazem byly doručeny žalobci a) dne [datum] a žalobci b) dne [datum]. Žalobci, zastoupení společným právním zástupcem, podali dne [datum] proti platebnímu rozkazu odpor. Usnesením ze dne [datum] byli žalobci vyzváni k vyjádření k žalobě. Ve vyjádření došlém soudu dne [datum] žalobci uplatněné nároky neuznali. Žalobce a) zpochybňoval svou pasivní legitimaci, když jako společník neměl na chod [anonymizováno] takový vliv předpokládaný obch. zák., aby ručil za závazky společnosti stejně jako člen statutárního orgánu. Oba žalobci pak namítli, že podmínkou vzniku ručení za závazky společnosti je způsobení škody společnosti v důsledku porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Žádné způsobení škody [anonymizováno] v důsledku takového jednání však Společnost ani netvrdí. Konečně pak žalobci též odmítli, že by porušili povinnost podat včas insolvenční návrh. [anonymizováno] měla zajištěno financování své činnosti z kontokorentního úvěru a ve faktické platební neschopnosti nebyla. Vše se změnilo až po šikanózním insolvenčním návrhu [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z [datum], o kterém sice bylo vedeno řízení jen jeden den, což však stačilo, aby obchodní partneři [příjmení] znejistěli, zadržovali platby či vyžadovali přednostní a oddělené uspokojení i nedospělých pohledávek a zajištění pohledávek budoucích a banka odmítala poskytovat další bankovní záruky. Teprve v důsledku těchto skutečností se [anonymizováno] dostala do faktické platební neschopnosti a dne [datum] na sebe podala insolvenční návrh. Vyjádření bylo dne [datum] zasláno Společnosti. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Společnosti, ve kterém jednak poukazovala na zásadní vliv žalobce a) na chod [anonymizováno], jednak poukazovala na další pochybení žalobců (zkreslování hospodářského výsledku [anonymizováno], uzavření smluv se Společností bez zajištěného financování, nevymáhání pohledávek [anonymizováno], nezveřejňování údajů v obchodním rejstříku) a zpochybňovala tvrzení žalobců, že platební neschopnost [anonymizováno] vznikla až po šikanózním insolvenčním návrhu, když již dříve své závazky řádně neplnila. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádosti zástupce Společnosti odůvodněné čerpáním dovolené bylo ústní jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Při ústním jednání konaném dne [datum], kterého se ze žalobců osobně účastnil jen žalobce a), bylo zahájeno projednávání věci. Společnost byla vyzvána k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu ke škodě, která jí měla vzniknout jednáním [anonymizováno], a dále ve vztahu ke skutkové podstatě dle § 194 odst. 6 obch. zák. Žalobci zopakovali, že nezpůsobili [anonymizováno] žádnou škodu, [anonymizováno] za nimi neeviduje žádnou pohledávku z titulu náhrady škody, a je tak vyloučeno jejich ručení za závazky [anonymizováno]. Účastníkům byla poskytnuta lhůta 14 dnů k doplnění tvrzení a návrhů důkazů a jednání bylo odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] Společnost s odkazem na obsah insolvenčního spisu [anonymizováno] uvedla, že [anonymizováno] byla v úpadku již v době, kdy s ní uzavřela smlouvy o dílo, ze kterých vznikly vymáhané pohledávky, a žalobci tak včasným nepodáním insolvenčního návrhu způsobili Společnosti škodu. Dále pak uvedla, že žalobci způsobili [anonymizováno] škodu tím, že nevymáhali včas nebo vůbec pohledávky [anonymizováno], evidovali promlčené nebo fiktivní pohledávky, a tím zkreslovali výsledek hospodaření [anonymizováno], uzavírali jménem [anonymizováno] další smlouvy, ačkoliv věděli, že [anonymizováno] nebude schopna své závazky řádně splnit a vyplácet pozastávky za dodavateli. Škodu způsobenou Společnosti představuje celá neuhrazená část cen díla, tj. včetně dosud nesplatného zádržného, když dle vyjádření insolvenčního správce nebude mít [anonymizováno] po zpeněžení majetku na výplatu tohoto zádržného prostředky. Společnost tak svou žalobu rozšířila a požadovala po žalobcích zaplacení částky 2 599 540,57 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 105 728,57 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 144 950,81 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 348 861,19 Kč od [datum] O této změně žaloby nebylo v řízení nikdy rozhodnuto a řízení bylo nadále vedeno o žalobě původní. Žalobci v podání došlém soudu dne [datum] obsáhle vyvraceli dosavadní argumentaci Společnosti ve smyslu nejednání s péčí řádného hospodáře a nepodání včasného insolvenčního návrhu, kdy též uváděli, že úpadek [anonymizováno] byl způsoben vleklou hospodářskou krizí, která negativně ovlivňovala celé stavebnictví od roku [rok]. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobci reagovali na poslední doplnění Společnosti a uváděli, že je-li nárok odvozován od nepodání včasného insolvenčního návrhu, jedná se o nárok předčasný, neboť insolvenční řízení dosud nebylo skončeno a Společnosti žádná škoda nevznikla. Žalobci nesouhlasili se Společností navrhovaným přerušením řízení do skončení insolvenčního řízení. Stran případného ručení za závazky [anonymizováno] žalobci namítali, že Společnost neunáší břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k zákonným podmínkám vzniku takového ručení a nesouhlasili s navrhovaným zjišťováním rozhodných skutečností dotazem na insolvenčního správce. Při ústním jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, bylo provedeno dokazování několika listinami z insolvenčního spisu a jednání bylo za účelem doplnění dokazování, event. závěrečných návrhů odročeno na den [datum]. Dne [datum] žádal soud insolvenčního správce [anonymizováno] o vyjádření, jaké měla [anonymizováno] ke dni uzavření smluv se Společností nesplacené závazky, zda hradila a byla schopna hradit své závazky včas, a žádal o zaslání seznamu majetku [anonymizováno] a jeho ocenění a účetnictví [anonymizováno]. V podání došlém soudu dne [datum] zasílal insolvenční správce soudu aktuální soupis majetkové podstaty [anonymizováno] a uváděl, kde je uloženo účetnictví, které si lze vyžádat. K dalším dotazům soudu neměl podklady. Vyjádření insolvenčního správce bylo dne [datum] zasláno účastníkům. V podání došlém soudu dne [datum] žalobci v reakci na vyjádření insolvenčního správce zopakovali, že toto nemůže nahrazovat absentující tvrzení ze strany Společnosti, a dále pak, že insolvenční řízení dosud nebylo skončeno, Společnosti žádná škoda nevznikla, a žaloba založená na včasném nepodání insolvenčního návrhu tak musí být zamítnuta. V podání došlém soudu dne [datum] Společnost poukazovala na řízení o odpůrčí žalobě vedené insolvenčním správcem, ve kterém je namítána neúčinnost postoupení pohledávky [anonymizováno] ve výši cca 485 tis. Kč za 1 Kč. Dle názoru Společnosti tak žalobci způsobili [anonymizováno] škodu minimálně tímto jednáním a v této výši. Z důvodu absence přístupu k účetnictví [anonymizováno] pak Společnost navrhovala k vyčíslení další škody způsobené žalobci zpracování znaleckého posudku. Dále pak Společnost navrhovala řízení přerušit do skončení insolvenčního řízení [anonymizováno]. Podání bylo dne [datum] zasláno žalobcům, kteří v podáním došlém soudu dne téhož dne poukazovali na rozpor posledního doplnění Společnosti s koncentrací řízení a nesouhlasili s přerušením řízení. Při ústním jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, byly provedeny některé listinné důkazy a zástupce žalobců soudu předložil větší množství již dříve navržených listinných důkazů. Jednání bylo za účelem doplnění dokazování, závěrečných návrhů, event. rozhodnutí ve věci odročeno na den [datum]. Při ústním jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, byly provedeny listinné důkazy žalobců a Společnost dále upřesňovala své dřívější důkazní návrhy (zejména provedení lustrací stran soudních a exekučních řízení vedených [anonymizováno] v době uzavření smluv se Společností, zpracování znaleckého posudku stran závazků [anonymizováno] a vyžádání jejích auditorských zpráv) a tvrzení, která jimi mají být prokazována. Jednání bylo za účelem zvážení dalšího postupu ve věci, event. zpracování znaleckého posudku odročeno na neurčito s tím, že nebude-li vyhotovován znalecký posudek, soud nařídí do 14 dnů další jednání. Dne [datum] soud odeslal žádosti o sdělení, v jakých soudních či exekučních řízeních vystupuje [anonymizováno], na [název soudu], [název soudu] a [název soudu]. Žalobci v podání došlém soudu dne [datum] namítali irelevantnost či nepřípustnost důkazních návrhů prezentovaných Společností na posledním ústním jednání a navrhovali, aby je soud zamítl. Vyžádané lustrace od dožádaných soudů došly soudu ve dnech [anonymizována dvě slova] a [datum]. Dne [datum] vyzýval soud žalobce a insolvenčního správce k předložení auditorských zpráv [anonymizováno] za roky [rok] a [rok], k čemuž žalobci dne [datum] sdělili, že takovými zprávami nedisponují. Insolvenční správce zprávy zaslal dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval Společnost, aby ve lhůtě 10 dnů upřesnila svůj návrh na zpracování znaleckého posudku a odůvodnila jeho nezbytnost. K žádosti zástupce Společnosti byla lhůta prodloužena do [datum]. Požadované doplnění spolu s dalším obsáhlým vyjádřením k obraně žalobců došlo soudu dne [datum]. Podání bylo dne [datum] zasláno žalobcům, kteří se k němu vyjádřili podáním došlým soudu dne [datum]. Vyjádření bylo dne [datum] zasláno Společnosti. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při ústním jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, bylo doplněno dokazování několika dalšími listinami, další důkazní návrhy byly zamítnuty a po přednesu závěrečných návrhů bylo jednání za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] vyčíslila Společnost požadovanou náhradu nákladů řízení na částku 324 297,40 Kč. Při ústním jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba (v původním znění) v celém rozsahu zamítnuta a žalobcům přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 485 633,50 Kč. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum] KS [obec] žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by Společnost marně uplatnila svůj nárok vůči [anonymizováno], a že Společnosti dosud nevznikla škoda (není postaveno najisto, zda a případně kolik jí bude vyplaceno z insolvenčního řízení [anonymizováno]). Dne [datum] došlo soudu odvolání Společnosti proti rozsudku. K výzvě ze dne [datum] zaplatila Společnost dne [datum] soudní poplatek za odvolání a dne [datum] bylo odvolání zasláno žalobcům, kteří se k němu vyjádřili podáním došlým soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen VS [obec], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. K žádosti zástupce Společnosti, odůvodněné čerpáním dovolené, bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Dne [datum] bylo odvolací ústní jednání zrušeno a VS [obec] ve věci rozhodl bez nařízení jednání usnesením ze dne [datum], kterým napadený rozsudek zrušil a věc vrátil KS [obec] k dalšímu řízení. Důvodem zrušení rozsudku byla jeho nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů, kdy závěry soudu prvého stupně nejsou odpovídající jak co do jištění skutkového stavu věci, tak co do právního posouzení. Odvolací soud vyčetl, že soud prvého stupně neodstranil vady žaloby, ve které je směšován nárok z titulu ručení za závazky [anonymizováno] s nárokem na náhradu škody z důvodu nepodání včasného insolvenčního návrhu, že mezi těmito nároky soud nerozlišoval ani v průběhu řízení a že v odůvodnění napadeného rozsudku se věnoval jen druhému z uvedených nároků, resp. jeho závěry ve vztahu k prvému z nároků jsou nesrozumitelné. Odvolací soud vysvětlil podmínky vzniku nároků z titulu ručení a z titulu náhrady škody (ten se může týkat jen žalobce b)) a uložil soudu prvého stupně se jimi v dalším řízení řádně zabývat. Spis byl vrácen KS [obec] dne [datum] a usnesení VS [obec] bylo dne [datum] vypraveno. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobci žádali o co nejdřívější nařízení dalšího jednání a opětovné rozhodnutí věci, ve které již byly všechny potřebné důkazy provedeny. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] Společnost doplňovala svá tvrzení, kdy poukazovala na jednotlivé případy, kdy žalobci neměli postupovat s péčí řádného hospodáře (nevymáhání pohledávek, evidování nedobytných pohledávek, postupování pohledávek za minimální hodnotu) a tím způsobit [anonymizováno] škodu, a kdy precizovala svá tvrzení o nedobytnosti jejích pohledávek v insolvenčním řízení [anonymizováno], a navrhovala řízení přerušit do skončení insolvenčního řízení [anonymizováno]. Podání bylo dne [datum] zasláno žalobcům, kteří v podání došlém soudu dne [datum] nesouhlasili s přerušením řízení a v podání došlém soudu dne [datum] se vyjadřovali k jednotlivým vytýkaným jednáním, kdy mělo dle Společnosti docházet k porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, k čemuž následně předložili sadu listinných důkazů. Při ústním jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, byly provedeny listinné důkazy předložené žalobci, Společnost navrhovala zjistit od insolvenčního správce [anonymizováno] odhadovanou míru uspokojení jednotlivých věřitelů, zejména Společnosti, a od advokátní kanceláře zastupující [anonymizováno] zjistit předpoklady vymožení pohledávek [anonymizováno]. Společnost pak žádala o poskytnutí lhůty 3 týdnů k dalšímu doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Jednání bylo za účelem vyčkání podání Společnosti, doplnění dokazování, závěrečných návrhů, event. rozhodnutí ve věci odročeno na den [datum]. Dne [datum] byly insolvenčnímu správci a advokátní kanceláři zaslány výzvy ke sdělení údajů požadovaných Společností. Téhož dne došlo soudu další podání žalobců, kterým se vymezovali vůči Společností popsaným jednáním, která neměla být provedena s péčí řádného hospodáře, a předkládali další listinné důkazy. Vyjádření advokátní kanceláře došlo soudu dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] doplňovala Společnost další jednání, kdy žalobci neměli postupovat s péčí řádného hospodáře, a označovala v tomto směru další důkazní návrhy. K tomuto podání se žalobci vyjádřili podáním došlým soudu dne [datum]. Vyjádření insolvenčního správce došlo soudu dne [datum]. K žádosti zástupce Společnosti, odůvodněné nutností podstoupit lékařský zákrok, bylo ústní jednání přes nesouhlas žalobců (možnost zajištění substituce) dne [datum] odročeno na den [datum]. Při ústním jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, byly všechny další důkazní návrhy zamítnuty a po přednesu závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba (v původním znění) v celém rozsahu zamítnuta a žalobcům přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 709 066,65 Kč. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum] KS [obec] žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že jednak žalobci neporušili povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a nezpůsobili [anonymizováno] škodu, a jednak Společnosti dosud nevznikla škoda, když dosud neskončilo insolvenční řízení [anonymizováno], a není tak zřejmé, zda a v jaké míře bude pohledávka Společnosti uspokojena, navíc případný vznik škody by nebyl v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalobců. Dne [datum] došlo soudu odvolání Společnosti, které bylo dne [datum] zasláno žalobcům. Žalobci se k odvolání vyjádřili podáním došlým soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen VS [obec], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum], dne [datum] bylo jednání odročeno na den [datum]. K žádosti zástupce Společnosti, odůvodněné kolizí jednání, bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Podáním došlým dne [datum] žalobci sdělovali VS [obec], že dle částečného rozvrhového usnesení má být Společnosti vyplacena v insolvenčním řízení [anonymizováno] částka 402 887,50 Kč, a tedy v tomto rozsahu je (vyjma dalších důvodů) žaloba Společnosti nedůvodná. Podáním došlým VS [obec] dne [datum] doplňovala Společnost své odvolání tak, že jí z insolvenčního řízení [anonymizováno] byla vyplacena částka 402 887,50 Kč, celková zjištěná pohledávka je však 2 599 540,57 Kč, a tedy škoda jí vzniklá neuspokojením v insolvenčním řízení je vyšší, než je žalobou požadováno. Žalobci se k doplnění odvolání vyjádřili podáním došlým soudu dne [datum]. Při odvolacím ústním jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, bylo bez doplňování či opakování dokazování vyhlášeno usnesení, kterým byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena KS [obec] k dalšímu řízení. Odvolací soud vyčetl soudu prvého stupně, že neprovedl účastníky navržené důkazy a důkazy provedené nedostatečně hodnotil, v důsledku čehož se jeho závěry o tom, že žalobci jednali s péčí řádného hospodáře, neopírají buď o žádná, anebo o nedostatečná skutková zjištění, a rovněž právní posouzení věci není dostatečné. Odvolací soud tak soudu prvého stupně uložil provést navržené důkazy, tyto řádně zhodnotit a své skutkové a právní závěry řádně odůvodnit. Spis byl vrácen KS [obec] dne [datum] a usnesení VS [obec] bylo dne [datum] vypraveno. Žalobci již podáním došlým soudu dne [datum] žádali, aby soud přistoupil k novému projednání věci ihned po vrácení spisu z VS [obec], když ve věci dochází k průtahům. Opětovně žalobci žádali, aby soud co nejdříve nařídil jednání, v podání došlém soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádosti zástupce Společnosti, odůvodněné kolizí jednání a následnou dovolenou, bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobci doplňovali svou obranu vůči jednomu z vytýkaných jednání (postoupení pohledávky [anonymizováno] za 1 Kč), kdy odpůrčí žaloba insolvenčního správce byla zamítnuta. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhovala Společnost opětovně zpracování znaleckého posudku k posouzení, kdy se [anonymizováno] dostala do úpadku. Při ústním jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, bylo provedeno velké množství listinných důkazů a účastníkům byla poskytnuta lhůta 14 dnů k doplnění dalších důkazních návrhů. Jednání bylo za účelem poskytnutí uvedené lhůty a dále za účelem výslechu jednatele [příjmení] a obou žalobců, event. závěrečných návrhů a rozhodnutí ve věci odročeno na den [datum]. Doplnění tvrzení a důkazních návrhů Společnosti došlo soudu dne [datum], žalobci se k tomuto podání vyjádřili obsáhlým podáním došlým soudu dne [datum]. Při ústním jednání konaném dne [datum] byli vyslechnuti oba žalobci a jednatel [příjmení], jednání bylo za účelem eventuálního doplnění dokazování, závěrečných návrhů a rozhodnutí ve věci odročeno na den [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] se žalobci vyjádřili k provedeným výslechům a předložili sadu dalších listinných důkazů. Obdobné učinila Společnost podáním došlým soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, byly všechny další důkazní návrhy zamítnuty a po přednesu závěrečných návrhů bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] vyčíslila Společnost požadovanou náhradu nákladů řízení na částku 718 356,10 Kč. Při ústním jednání konaném dne [datum], kterého se osobně účastnil jen žalobce b), byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba (v původním znění) v celém rozsahu zamítnuta a žalobcům přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 986 437 Kč. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum] KS [obec] žalobu zamítl, když opětovně dospěl k závěru, že jednak žalobci neporušili povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a nezpůsobili [anonymizováno] škodu, a jednak Společnosti dosud nevznikla škoda, když dosud neskončilo insolvenční řízení [anonymizováno], a není tak zřejmé, zda a v jaké míře bude pohledávka Společnosti uspokojena, navíc případný vznik škody by nebyl v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalobců. Dne [datum] došlo soudu odvolání Společnosti, které bylo dne [datum] zasláno žalobcům. Žalobci se k odvolání vyjádřili podáním došlým soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen VS [obec], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. K žádosti zástupce Společnosti, odůvodněné kolizí jednání, bylo dne [datum] jednání odročeno na den [datum]. Podáním došlým VS [obec] dne [datum] doplňovala Společnost své odvolání o aktuální vyjádření insolvenčního správce [anonymizováno], dle kterého bude uspokojení Společnosti v insolvenčním řízení činit max. 683 211,10 Kč, a tedy škoda vzniklá Společnosti včasným nepodáním insolvenčního návrhu bude činit min. 1 916 329 Kč. K žádosti zástupce Společnosti, odůvodněné plánovanou hospitalizací od [datum], kdy nelze zajistit substituci, bylo odvolací ústní jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Žalobci s takovýmto odročením jednání nesouhlasili, když Společnost řízení protahuje, aby neskončilo dříve než insolvenční řízení [anonymizováno], a v podání došlém soudu dne [datum] žádali, aby bylo odročeno na den předcházející [datum]. Této žádosti nebylo z důvodu zaplněnosti jednacího kalendáře odvolacího senátu vyhověno. Při odvolacím ústním jednání konaném dne [datum], kterého se oba žalobci osobně účastnili, bylo doplněno a částečně zopakováno dokazování a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek potvrzen a žalobcům přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 58 530,90 Kč Odvolací soud se po doplnění a částečném zopakování dokazování ztotožnil s názorem, že žalobci neporušili povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, a proto neručí za závazky [anonymizováno], a že Společnosti dosud nevznikla škoda, když není zřejmé, jaká bude míra uspokojení její přihlášené pohledávky v insolvenčním řízení [anonymizováno]. Spis byl vrácen KS [obec] dne [datum], rozsudek VS [obec] byl vypraven dne [datum] a dne [datum] nabyl právní moci (zjištěno ze spisu KS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

11. Žalobce a) byl v době od [datum] do [datum] veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu byla poskytována v době od [datum] do [datum]. S účinností od [datum] byla žalobci určena u zaměstnavatele [právnická osoba], kde byl zaměstnán na pozici hlavní [anonymizováno], měsíční mzda ve výši 65 000 Kč (zjištěno z potvrzení úřadu práce ze dne [datum], mzdového výměru ze dne [datum]).

12. Žalobce b) pokračoval od [datum] ve svých živnostech – [anonymizováno 20 slov]. Od [datum] byl žalobce b) zaměstnán u [anonymizována dvě slova] [obec] jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] s nástupním platem ve výši 25 740 Kč (zjištěno z vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku ze dne [datum], pracovní smlouvy ze dne [datum], platového výměru ze dne [datum]).

13. Znaleckými posudky ze dne [datum] byly oceněny podíl o velikosti [číslo] na bytovém domě [adresa] a pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] na částku [částka], garáž č. e. [číslo] a pozemky parc. č. st. [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] na částku [částka] a bytová jednotka [číslo] vč. podílu o velikosti [číslo] na společných částech bytového domu [adresa] a pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] na částku [částka] (zjištěno ze znaleckých posudků [číslo] [rok], [číslo] [rok] a [číslo] [rok]).

14. Smlouvou ze dne [datum] daroval žalobce b) bytovou jednotku [číslo] vč. podílu o velikosti [číslo] na společných částech bytového domu [adresa] a pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to za účelem uspokojování jejích bytových potřeb. Obdarovaná byla srozuměna s tím, že je proti žalobci b) vedeno posuzované řízení, které je ve fázi odvolacího řízení proti třetímu zamítavému rozsudku. Pro případ, že by posuzované řízení skončilo pro žalobce b) nepříznivě, bylo sjednáno právo žalobce b) od smlouvy odstoupit, aby se předmět darování navrátil do jeho jmění, a Společnost tak nebyla zkrácena. Stejné právo bylo sjednáno i pro obdarovanou, pokud by od smlouvy neodstoupil žalobce b) (zjištěno z darovací smlouvy).

15. Žádostí ze dne 20. 5. 2019, došlou žalovanému téhož dne, uplatnili žalobci u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částek 2x 100 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Vyřízení žádosti žalobci urgovali přípisem ze dne [datum]. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 30. 7. 2020, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě nároky žalobců odmítl (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí, předžalobní upomínky, stanoviska).

16. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

17. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

18. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

20. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

21. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

22. Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 6 let a téměř 3 celé měsíce, resp. téměř 75 celých měsíců. Uvedené však z hlediska posuzování přiměřenosti délky řízení a vzniku případné nemajetkové újmy platí pouze pro osobu, která žalobu podala a vystupovala v řízení jako žalobce, neboť od tohoto okamžiku čekala na rozhodnutí a mohla trpět pocitem nejistoty stran výsledku řízení. Vůči jiné osobě vystupující v řízení, typicky žalovaný, pak rozhodná doba začíná běžet nikoliv již od podání žaloby, ale až od okamžiku, kdy se o podání žaloby a existenci řízení dozví. Neví-li tato osoba o tom, že je vůči ní vedeno nějaké řízení, nemůže u ní logicky ani vzniknout nejistota, kdy a jak vůči ní bude o něčem rozhodnuto, a nemůže tak na její straně vznikat ani nemajetková újma. Ze spisu KS [obec] vyplynulo, že žalobcům (v posuzovaném řízení v postavení žalovaných) byla žaloba doručena až dne [datum] (žalobce b)), resp. [datum] (žalobce a)), soud tak za období, po které mohli žalobci průběh řízení vnímat a tento se jich mohl dotýkat, považoval dobu od [anonymizováno] [datum] do [datum], tj. dobu 6 let a (téměř) 1 celého měsíce, resp. (téměř) 73 celých měsíců.

23. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo složité zejména po skutkové, ale i po procesní a právní stránce. Po skutkové stránce bylo nutné zejména zjistit okolnosti jednotlivých vytýkaných jednání žalobců z hlediska postupu s péčí řádného hospodáře. Skutkovou situaci komplikovalo, že rozsah případů, kdy žalobci neměli dle Společnosti jednat s péčí řádného hospodáře, se díky opakovanému doplňování žaloby stále rozrůstal. Z procesního hlediska musela být Společnost nejprve vyzvána k doplnění původních vágních tvrzení, kdy zatím účelem bylo odročeno prvé ve věci konané jednání. Následně se musel soud vypořádat s velkým množstvím obsáhlých podání účastníků, ve věci bylo provedeno větší množství listinných důkazů a vyslechnuti žalobci a statutární zástupce Společnosti. Z důvodů na straně zástupce Společnosti byla opakovaně odročována nařízená jednání, v důsledku čehož došlo k prodloužení řízení o cca 11 měsíců. KS [obec] rozhodoval ve věci samé 4x, VS [obec] pak 3x. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Z hlediska právního bylo složité zejména posouzení naplnění podmínek pro vznik ručení žalobců za závazky [anonymizováno]. Posouzením podmínek vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou nepodáním včasného insolvenčního návrhu se soudy detailněji nezabývaly, když nárok z tohoto titulu shodně odmítly jako předčasný.

24. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je dle názoru soudu možno konstatovat, že soud prvého stupně postupoval ve věci v zásadě plynule, jednotlivé úkony činil ve lhůtách přiměřených složitosti věci a k žádným průtahům v jeho činnosti nedocházelo. K drobným průtahům docházelo u soudu odvolacího, kdy odvolací ústní jednání bylo vždy nařízeno s odstupem vícera měsíců od předložení věci. Jednalo se sice o složitou a obsáhlou věc, která si vyžádala určitý čas na nastudování u odvolací instance, avšak zejména v případě prvých dvou rozsudků soudů prvého stupně muselo být dle názoru soudu již po prvém přečtení zřejmé, že tyto jsou nesrozumitelné, nepřezkoumatelné a neodůvodněné, a že tak nemohou v odvolacím řízení obstát. To se nakonec promítlo do postupu, kdy odvolací ústní jednání k prvému rozsudku bylo zrušeno a rozsudek zrušen bez nařízení jednání a druhý rozsudek byl zrušen bez jakéhokoliv doplňování či opakování dokazování či doplňování odvolací argumentace jen na podkladě odvolání samotného. K tíži státu je pak nutno přičíst věcný postup soudu prvého stupně, který až po druhém zrušení vydaného rozsudku provedl řádné dokazování, provedené důkazy řádně zhodnotil a vydaný rozsudek procesně předvídaným a přezkoumatelným způsobem odůvodnil. V tomto směru je nutno souhlasit se žalobci, že kdyby soud prvého stupně postupoval již při prvém projednání věci způsobem, jak nakonec učinil při projednání třetím, mohla být věc pravomocně skončena cca do konce roku [rok] a nikoliv až na jaře [rok].

25. Pokud jde o jednání žalobců, tito k celkové délce řízení přispěli pouze svou procesní aktivitou v podobě častých a obsáhlejších podání, kterou jim však nelze přičítat k tíži. Uvedená skutečnost byla zohledněna v rámci kritéria složitosti věci. Jinak žalobci řízení nijak neprotahovali, na výzvy soudu či podání protistrany reagovali obratem. Naopak se žalobci svými výzvami snažili o urychlení dalšího postupu v řízení.

26. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, předmětem posuzovaného řízení byl spor o zaplacení, a nejednalo se tedy o řízení s typově zvýšeným významem pro poškozeného, za která jsou judikaturou standardně považována řízení trestní, opatrovnická, ve věcech osobního stavu apod. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že řízení bylo vedeno o částku přes 2 mil. Kč s příslušenstvím, které za dobu řízení dosáhlo cca poloviny žalované částky. S tím pak souvisely též vysoké náklady řízení odvíjející se od punkta, které na straně žalobců dosáhly výše cca 1 mil. Kč a na straně Společnosti cca 700 tis. Kč. To vše za situace, kdy žalobci byli nějakou dobu i nezaměstnaní a nedisponovali majetkem, ze kterého by pro ně nemělo být problémem zaplatit řádově miliony Kč. Z uvedených důvodů tak soud hodnotil význam řízení pro žalobce jako zvýšený. O zvýšeném významu svědčí i skutečnost, že žalobci, byť byli právně zastoupeni, se osobně účastnili téměř všech konaných ústních jednání a že se snažili svými výzvami soud přimět k brzkému rozhodnutí věci.

27. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (zejména složitost řízení ve všech jejích aspektech, včetně opakovaného rozhodování na dvou stupních soudní soustavy) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 6 let a 1 měsíce nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.

28. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobců nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl, když sporoval vlastní existenci nesprávného úředního postupu.

29. Soud pak má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty, postup soudů a zvýšený význam řízení pro žalobce nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle názoru soudu je při stanovení základní částky možné vyjít ještě z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení byla sice nepřiměřená, nikoliv však extrémní. Za přiměřenou tak soud považoval částku 15 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 250 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

30. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 50 %. Výše popsaný postup soudů v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Popsaný postup soudů (zejména tedy soudu prvého stupně) měl však na celkovou dobu řízení natolik negativní vliv, že je dle názoru soudu namístě z tohoto hlediska základní částku odškodnění dále navýšit, a to o 15 %. Z hlediska postupu žalobců soud důvody pro modifikaci základní částky neshledal. Pokud pak jde o kritérium významu řízení, zohlednil soud shora popsaný zvýšený význam řízení pro žalobce zvýšením základní částky o 25 %.

31. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být snížena o 10 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 68 625 Kč vypočtený následovně: 73 (měsíců řízení) x 1 250 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 250 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 76 250 Kč x 0,9 (snížení o 10 %). Jelikož žalobci na odškodnění nemajetkové újmy dosud ničeho obdrželi, shledal soud jejich žalobu důvodnou do částek 68 625 Kč pro každého ze žalobců, do kterých jí vyhověl, a ve zbylých požadavcích na zaplacení částek 2x 31 375 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobci dosáhli satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit jim nemateriální újmu, lze na ně ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byli plně úspěšní, byť jim nebylo přiznáno jimi požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Každému ze žalobců, kteří byli v řízení zastoupeni společným právním zástupcem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 290 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 1x odměnou právního zástupce za jeden úkon právní služby (převzetí zastoupení) vykonaný zvlášť pro každého ze žalobců dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši 3 100 Kč, když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - 3x odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby (sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], sepis doplnění žaloby ze dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu sníženou dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 %, neboť se jednalo o společné úkony právního zástupce při zastupování obou žalobců, v celkové výši 7 440 Kč (3x 2 480 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce jeden úkon právní služby (převzetí zastoupení) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč, - ½ paušálních náhrad hotových výdajů právního zástupce za tři úkony právní služby (sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], sepis doplnění žaloby ze dne [datum]) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 450 Kč (3x 150 Kč), když se jednalo o úkony, za které náleží vždy jen jedna paušální náhrada, vykonané pro oba žalobce. Zástupce žalobců není plátcem DPH.

33. Náklady na další provedený úkon právní služby (sepis doplnění žaloby ze dne [datum]) soud nepovažoval za účelně vynaložené. Tento úkon byl proveden pouze za účelem odstranění nedostatků skutkových tvrzení a návrhů důkazů; úplné vylíčení skutkových okolností a označení důkazů k prokázání takových tvrzení je přitom povinností žalobce již při podání žaloby. Náhradu odměny za zastupování a paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce za tento úkon tak soud žalobcům nepřiznal.

34. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí.