11 C 25/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobců: a) právnická osoba , IČO sídlem adresa b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupení advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2x 100 000 Kč s příslušenstvím a 95 418,26 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 34 062,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 062,50 Kč od [datum] zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) částku 40 875 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 875 Kč od [datum] zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které žalobce a) požadoval zaplacení částky 65 937,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 65 937,50 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žaloba se v části, ve které žalobce b) požadoval zaplacení částky 59 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 59 125 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

V. Žaloba se v části, ve které žalobci požadovali společně a nerozdílně zaplacení částky 95 418,26 Kč, zamítá.

VI. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 46,86 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce b) je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 46,86 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhali na žalovaném zaplacení každý částky 100 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ KS [anonymizováno]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“) a společně zaplacení částky 95 418,26 Kč jako náhrady škody způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení.

2. Žalobci uvedli, že vůči nim jako žalovaným byla dne [datum] podána ke KS [anonymizováno] žaloba (návrh) na vydání směnečného platebního rozkazu. KS [anonymizováno] rozsudkem ze dne [datum] ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne [datum] v rozsahu povinnosti žalovaných 1. – 3. zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně směnečný peníze ve výši 140 464,88 Kč s 6% úrokem p. a. od [datum] do zaplacení a v rozsahu náhrady nákladů řízení ve výši 37 439 Kč (výrokem I.) a dále uložil žalovaným 1. – 3. povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na nákladech námitkového řízení částku 123 285,20 Kč (výrokem II.). V odůvodnění rozsudku uvedl, že nárok je odvozen od směnky vlastní vystavené žalovaným 1. na řad [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) dne [datum] opatřené doložkou bez protestu na směnečnou sumu ve výši 278 315 Kč splatné dne [datum], jejíž jsou žalovaní 2. a 3. směneční rukojmí. Směnka byla rubopisována na [právnická osoba] a následně indosována na žalobkyni. Vydání tohoto rozhodnutí předcházela celkem další tři rozhodnutí, a to původní rozhodnutí KS [anonymizováno] ze dne [datum], kterým byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti v rozsahu povinnosti uložené žalovaným 1. – 3. zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 137 850,12 Kč s 6% úrokem p. a. od [datum] do zaplacení (výrokem I.), ve zbytku, tj. v rozsahu povinnosti žalovaných 1. – 3. zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 140 464,88 Kč s 6% úrokem p. a. od [datum] do zaplacení a v rozsahu zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 37 438 Kč, byl zrušen (výrokem II.), žádnému z účastníků nepřiznána náhrada nákladů námitkového řízení (výrokem III). K odvolání žalobkyně [název soudu] (dále jen„ VS [obec]“) usnesením ze dne [datum] rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výrocích II., III. a věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovodil, že byla-li předmětem postoupení i pohledávka zajištěná směnkou, pak kauzální námitky jsou námitkami z vlastního vztahu a byly by tak přípustné. V souvislosti s tímto závěrem uložil soudu prvního stupně zabývat se tím, zda došlo k postoupení pohledávky z [právnická osoba] na žalobkyni. Konstatoval, že s postoupením pohledávky se postupuje i její příslušenství, s postoupením blankosměnky se převádí i právo ji vyplnit. Pokud je postoupena kauzální pohledávka, nemůže směnečná suma odrážet pohledávku banky. Soudu prvního stupně také vytkl, že nepostupoval podle § 118a o. s. ř. a nepoučil žalobkyni o„ přesunu břemene tvrzení a důkazního břemene zpět na žalobkyni“, pokud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaní unesli své důkazní břemeno k námitce excesivního vyplnění směnky. Proti usnesení VS [obec] podala žalovaná 1. dovolání, které [název soudu] (dále jen„ NSČR“) usnesením ze dne [datum] odmítl. Ve svém rozhodnutí konstatoval, že otázkou zlé víry či hrubé nedbalosti při nabývání směnky by nebylo, pro účely posouzení přípustnosti námitky nesprávného vyplnění blankosměnky, zapotřebí se zabývat pouze v situaci, byla-li by na nového majitele směnky převedena, vedle samotné směnky, také směnkou zajištěná pohledávka. Z pohledu č l. I § 10 Z SŠ by v takovém případě bylo nutné na nabyvatele směnky nahlížet stejně jako na jejího prvního majitele, který se směnečným dlužníkem dohodu o vyplnění blankosměnky uzavřel. Soud prvního stupně doplnil dokazování a zjistil, že spolu se směnkou, byla postoupena i směnkou jištěná pohledávka spolu s veškerým příslušenstvím, zajištění a práv a povinností s pohledávkou spojených. Toto zjištění bylo, stejně jako skutečnost, že směnku vyplnila až žalobkyně sama, zcela nesporné. K návrhu žalovaných tak bylo dokazování ještě jednou doplněno o oficiální zprávu původního věřitele - [anonymizováno], která upřesnila výši postupované pohledávky a strukturu převáděných nároků na spol. [anonymizováno] ke dni postoupení pohledávek, kde výslovně uvedla, že za žalovanými žádné smluvní pokuty ke dni postoupení pohledávky neevidují. Na jednání soudu konaném dne [datum] soud prvního stupně vyzval žalobkyni, nechť prokáže, jaké nároky nad rámec sdělení banky mohl tento vyplnit na směnku, načež žalobkyně na tomto jednání nikterak své tvrzení nedoplnila, ani nepožádala soud o lhůtu k doplnění tvrzení. Teprve na jednání soudu dne [datum], na kterém soud prvního stupně avizoval, že dojde k vyhlášení rozhodnutí, žalobkyně doplnila své tvrzení a důkazy jakýmsi svým výpočtem s odkazem na VOP k úvěrové smlouvě, kterým se soudu snažila prokázat, že mohla vyplnit na směnku vedle příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení i smluvní pokuty dle VOP, kdy v rámci tohoto podání, nikterak verifikovaného ze strany [anonymizováno], činil výpočet žalobkyně částku 360 429,75 Kč. Proti takovému doplnění tvrzení a důkazů ze strany žalobkyně, která tak neučinila k výzvě soudu na předchozím jednání, vznesli žalovaní obranu spočívající v tom směru, že jednak bylo toto doplnění tvrzení ze strany žalobkyně učiněno pozdě, a dále, že na žalobkyni nebyly smlouvou o postoupení pohledávky postoupeny žádné smluvní pokuty zajišťující postupovanou pohledávku, kdy tyto smluvní pokuty jsou samostatným nárokem, který by musel být uveden ve smlouvě o postoupení pohledávky, aby takový nárok přešel na žalobkyni, a dále, že existence pokut ke dni postoupení pohledávky je vyvrácena zprávou [anonymizováno] ze dne [datum]. Soud prvního stupně i přes tyto námitky žalovaných ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti a uložil povinnost žalovaným uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak je výše uvedeno. Proti tomuto rozhodnutí podali žalovaní odvolání, o kterém rozhodl VS [obec] rozsudkem ze dne [datum].

3. Žalobci tak shrnuli, že od zahájení řízení v roce [rok] do pravomocného skončení věci dne [datum], kdy jim byl doručen rozsudek [název soudu], trvalo posuzované řízení bez jednoho měsíce celkem 6 let. Takovouto délku řízení považují žalobci za nepřiměřeně dlouhou a nezákonnou, když v obdobných směnečných věcech je zpravidla délka soudního řízení díky formalitě směnky velice krátká, max. jeden rok. Žalobci jsou přesvědčeni, že v jejich soudním řízení došlo k chybám na straně min. soudu prvého stupně v rámci soudního procesu a také k nepřiměřeným průtahům, což vyplývá i z rozhodnutí VS [obec], který vrátil věc soudu prvního stupně pro nesplnění poučovací povinnosti žalobkyni v rámci jejího důkazního břemene. Skutečnost, že díky pochybením soudu došlo k vydání pravomocného rozhodnutí až po cca sedmi letech po zahájení sporu, měla i velice neblahý vliv na celkovou výši pohledávky, která narostla o úroky z prodlení, které nyní jsou vymáhány na žalobcích, když původně byli se svojí obranou úspěšní. Již tato skutečnost sama o sobě znamená morální újmu, kterou není třeba prokazovat. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že řízení nebylo složité a de facto od samého počátku záviselo pouze na prokázání skutečnosti, kolik mohla na směnku žalobkyně vyplnit dle úvěrové smlouvy. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a tomu, že nesprávným postupem soudů a protahování řízení se navýšily nejen úroky z dlužné částky, ale i náklady soudního řízení, je dle žalobců zřejmé, že samotné konstatování porušení práva na spravedlivý proces není dostačující, a proto žalobci požadovali nahrazení nemajetkové újmy v penězích. S odkazem na stanovisko NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010 požadoval každý ze žalobců zaplacení částky 100 000 Kč, vypočtenou jako 20 000 Kč/rok řízení, počínaje druhým rokem soudního procesu, tedy náhrada za 5 let od druhého roku ze za započatých 6 let soudního sporu.

4. Dále žalobci uvedli, že protahování řízení a opakované vrácení soudu prvního stupně mělo za následek též navýšení nákladů řízení vůči žalobkyni, které narostly o cca dalších 100 000 Kč. Nebýt vadného postupu soudu, nikdy by náklady řízení na takovou výši nenarostly, a to min. za náklady původního odvolacího řízení ve výši 15 542,40 Kč, náklady dovolacího řízení ve výši 8 518,40 Kč, náklady řízení před soudem prvního stupně po vrácení věci [název soudu] ve výši 51 202,60 Kč a dále náklady řízení [název soudu] ve výši 20 154,86 Kč, celkem tedy o částku ve výši 95 418,26 Kč, která vznikla k tíži žalobců z důvodu nezákonného rozhodnutí soudu prvního stupně vydaného v dané věci, které bylo nakonec zrušeno. Tuto částku žalobci požadovali společně a nerozdílně nahradit jako škodu.

5. Takto formulované nároky žalobci uplatnili u žalovaného žádostí ze dne [datum], žalovaný ji však dosud nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak každý ze žalobců domáhal zaplacení částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, společně a nerozdílně se pak oba žalobci domáhali zaplacení částky 95 418,26 Kč.

6. Žalovaný žalobou uplatněné nároky neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobci předmětné nároky uplatnili dne [datum]. K projednání žádosti došlo dne [datum], žalovaný konstatoval, že v posuzovaném řízení nedošlo ani k nesprávnému úřednímu postupu, ani nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, a požadované náhrady tak nebyly žalobcům poskytnuty. Po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení, kterou oproti žalobcům doplnil jen o to, že proti poslednímu rozsudku VS [obec] bylo dne [datum] podáno dovolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto, žalovaný uvedl, že předmětem posuzovaného řízení je žaloba o zaplacení částky 278 315 Kč s příslušenstvím ze směnky. Řízení se vyznačuje určitým stupněm zejména právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně výslechu svědků a řady listinných důkazů. Ve věci je rozhodováno opakovaně soudy na všech třech úrovních soudní soustavy, kdy soud prvého stupně rozhodoval ve věci samé třikrát, soud druhého stupně dvakrát a NSČR jednou, s tím, že ve věci je podáno druhé dovolání. Procesně bylo rozhodováno např. o povinnosti platit soudní poplatek aj. Délka řízení je tedy z podstatné části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Význam řízení pro žalobce shledal žalovaný jako běžný. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. V rámci posuzovaného řízení k prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo, v řízení bylo postupováno relativně plynule a koncentrovaně. Celková délka řízení byla ovlivněna zejména složitostí věci a opakovaným rozhodováním na 3 stupních, proto je hodnocena jako přiměřená popsaným okolnostem.

7. Pokud jde o požadavek na náhradu škody ve výši 95 418,26 Kč, žalovaný v prvé řadě namítl, že žalobci stěžovaná rozhodnutí soudu prvého stupně nikdy nenabyla právní moci, nýbrž byla zrušena v rámci apelačního procesu, tudíž je nelze považovat za nezákonná rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Dále žalovaný uvedl, že žalobci namítané náklady řízení nelze považovat za náklady řízení dle § 31 zákona č. 82/1998 Sb., jelikož předmětné náklady řízení nebyly vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Žalobci dále nijak netvrdí, ani nedokládají kauzální souvislost mezi uvedenou částkou a předmětným soudním řízení, resp. délkou jeho trvání. Náklady soudního řízení, které vznikají účastníku osobně a náklady svého zástupce, si každý účastník platí sám. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. O přiznání náhrady nákladů řízení přísluší rozhodovat soudu, který o nich pravomocně rozhodl v rámci posuzovaného řízení, žalovaný není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti soudů. Náklady soudního řízení tak nelze považovat za škodu, která představuje ztrátu na majetku tj. majetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Dle žalovaného tedy není zřejmá souvislost mezi tvrzeným nárokem a platnou zákonnou úpravou.

8. Žalobci k obraně žalovaného namítli, že v případě posuzovaného řízení se jednalo o směnečné řízení, které je svým způsobem velice formalizované a zpravidla i velice krátké. Nelze tedy přisvědčit námitce žalovaného, že daná věc byla po právní stránce či skutkové stránce natolik složitá, že by úměrnost délky řízení byla v délce trvajícího řízení 7 let přiměřená. Na délce řízení se podílel především soud prvého stupně, který zcela nezvládl původní řízení a odůvodnění rozsudku, kdy opomněl uvést v rámci zjištění do odůvodnění skutečnosti, ze kterých vycházel a které byly zjištěny, a nepoučil žalobkyni o tom, že by měla tvrdit rozhodné skutečnosti, z kterýžto důvodů byl spis vrácen KS [anonymizováno] k dalšímu řízení se závazným právním názorem [název soudu] (který řešil de facto možnost námitek ve vztahu k postoupení kauzální pohledávky spolu se směnkou, která byla nesporná, a soud prvního stupně to pouze neuvedl v původním rozhodnutí, kdy tento závěr byl ve prospěch žalovaných, že námitky vznášeti mohli, a druhak pokynem soudu prvého stupně, že měl žalobkyni poučit o tom, že má tvrdit a prokazovat oprávnění vyplnit na směnku konkrétní částku). Zcela nelze odhlédnout od skutečnosti, že u dovolacího soudu v průběhu řízení byl spis před odmítnutím celkem 2 roky, což rozhodně není lhůta standardní, stejně tak jako prodlení mezi rozsudkem KS [anonymizováno] a nařízeným jednáním [název soudu], mezi kterými uběhl více jak jeden rok. Celou délkou řízení a nesprávností postupu v řízení se v konečném důsledku závazek žalovaných navýšil a nejistota, v jaké žili (žalobci – ve směnečném řízení vystupující jako žalovaní zvažují podání trestního oznámení na žalobkyni v předmětném směnečném řízení), je zcela nezáviděníhodná. Nárok žalobců je tedy zcela opodstatněný, kdy nikterak nevybočuje z konstantní rozhodovací praxe ohledně odškodnění délky řízení.

9. Za oprávněný žalobci považují i nárok na náhradu škody, neboť k neúměrnému navýšení nákladů řízení došlo pouze a jenom z důvodu, že původní rozhodnutí a postup soudu prvého stupně byl vadný, kdy stát nese odpovědnost i za tuto stránku věci, bez ohledu na skutečnost, zda se jednalo o apelační zrušení rozhodnutí či nikoliv. Argumentace žalovaného je zcela nepřiléhavá. Škoda způsobená státem je stejná, jako jakákoli jiná škoda. V dané věci je příčinná souvislost zcela jistě dána, neboť býval-li by soud prvého stupně již do původního rozsudku uvedl zjištění, která byla již předmětem dokazování a vyplývala ze spisu, a zároveň by poučil žalobkyni o tom, že má tvrdit, pokud má být v žalobě úspěšná, nedošlo by k opakovanému kolečku a zrušení původního rozhodnutí [název soudu], jehož rozhodnutí působilo zmatečně právě pro to, že soud prvého stupně neuvedl v odůvodnění veškeré již zjištěné a dokázané skutečnosti. Vznik navýšení nákladů je tak zcela jasně v příčinné souvislosti s nesprávným postupem soudu prvého stupně.

10. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř., a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

11. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

12. Návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlým KS [anonymizováno] dne [datum] se společnost [právnická osoba] (dále jako„ Žalobce“) domáhala vůči žalobcům a [jméno] [příjmení] (dále společně jako„ Žalovaní“) zaplacení částky 278 315 Kč s úrokem ve výši 6 % ročně od [datum] do zaplacení, a to na základě směnky vlastní bez protestu vystavené žalobcem a) dne [datum] na řad [anonymizováno] a avalované žalobcem b) a [anonymizováno]. [příjmení], která byla rubopisem převedena na společnost [právnická osoba] a následně indosovaná na Žalobce. Směnečným platebním rozkazem ze dne [datum] soud návrhu vyhověl a Žalovaným též uložil zaplatit Žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 37 439 Kč. Směnečný platební rozkaz byl doručen žalobci a) dne [datum] a žalobci b) dne [datum]. Dne [datum] došly soudu námitky Žalovaných, ve kterých mj. namítali excesivní vyplnění směnky. Uvedli, že původně se jednalo o zajišťovací bianco směnku k dluhu ze smlouvy o úvěru poskytnutého [anonymizováno], ze kterého zbývá doplatit pouze 137 850,12 Kč. Není zřejmé, jak Žalobce dospěl k částce 278 315,77 Kč, a k vyplnění této částky na směnku došlo v rozporu s vyplňovacím prohlášením a se zákonem. Námitky byly dne [datum] zaslány Žalobci k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Vyjádření došlo soudu dne [datum] a Žalobce mj. namítal, že Žalovaní jednak netvrdí a nedokládají, jaká správná částka měla být do směnky doplněna, a jednak nezohledňují úroky z úvěru a dále úroky z prodlení a další smluvní sankce plynoucí z prodlení se splacením úvěru. Vyjádření bylo dne [datum] zasláno Žalovaným, kteří na ně reagovali svým vyjádřením došlým soudu dne [datum]. Vyjádření bylo dne [datum] zasláno Žalobci. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo zahájeno projednání věci a provedeny dosud předložené listinné důkazy. Žalovaní pak navrhovali dokazování doplnit dalšími listinami (listiny týkající se smlouvy o úvěru, vyjádření [anonymizováno] k výši nesplaceného úvěru), kterými hodlali prokazovat excesivní vyplnění směnky. Za tím účelem bylo jednání odročeno na den [datum]. Navrhované další listinné důkazy Žalovaní předložili s podáním došlým soudu dne [datum]. Podání bylo dne [datum] zasláno Žalobci, který na ně reagoval svým vyjádřením došlým soudu dne [datum]. Vyjádření bylo dne [datum] zasláno Žalovaným, které na ně reagovali svým vyjádřením došlým soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byly provedeny předložené listinné důkazy a jednání bylo za účelem učinění (Žalovanými již dříve navrhovaného) dotazu na [anonymizováno] stran specifikace zůstatku úvěru odročeno na den [datum]. K dotazu odeslanému dne [datum] [anonymizováno] sdělila dne [datum], že pohledávka ze smlouvy o úvěru činila ke dni [datum] (datum postoupení na [anonymizováno]) 137 850,12 Kč. Sdělení [anonymizováno] bylo dne [datum] zasláno účastníkům. Podáním došlým soudu dne [datum] pak [anonymizováno] doplnila strukturu pohledávky postupované na [anonymizováno]. Při jednání konaném dne [datum] bylo doplněno dokazování vyjádřeními [anonymizováno], dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných návrhů bylo jednání za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, kterým byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti v rozsahu povinnosti Žalovaných zaplatit Žalobci společně a nerozdílně částku 137 850,12 Kč s 6% úrokem od [datum] do zaplacení (výrok č. I.) a zrušen ve zbylém rozsahu včetně výroku o nákladech řízení (výrok č. II.), a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok č. III.). Soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že částka 278 315 Kč byla do směnky vyplněna v rozporu se směnečným prohlášením, dle kterého mohla být do směnky vyplněna jen částka odpovídající pohledávkám [anonymizováno], která k dotazu soudu sdělila, že tyto činily jen 137 850,12 Kč. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalobce. Dne [datum] zaslal soud Žalobci výzvu k zaplacení soudního poplatku z odvolání a současně Žalovaným odvolání k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum], vyjádření Žalovaných došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen VS [obec], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Nařízené jednání bylo dne [datum] zrušeno a VS [obec] o odvolání rozhodl bez nařízení jednání usnesením ze dne [datum], kterým napadený rozsudek ve výrocích č. II. a III. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil KS [anonymizováno] k dalšímu řízení. [název soudu] takto rozhodl z důvodu, že za situace, kdy měl soud prvého stupně za to, že Žalovaní prokazují, že Žalobce do směnky vyplnil nesprávnou částku, měl Žalobce poučit dle § 118a o. s. ř. a umožnit mu prostřednictvím doplnění tvrzení a důkazních návrhů nastalou situaci zvrátit. Dále [název soudu] vyčetl soudu prvého stupně, že se nezabýval tím, zda společně se směnkou byla z [anonymizováno] na Žalobce postoupena též kauzální pohledávka (pohledávka ze smlouvy o úvěru), a zda tedy Žalovaným vůbec svědčí kauzální námitky vůči vyplněné výši směnečné sumy. Spis byl vrácen KS [anonymizováno] dne [datum], usnesení VS [obec] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] došlo soudu dovolání Žalovaných. Dne [datum] zaslal soud dovolání Žalobci k vyjádření ve lhůtě 15 dnů a dne [datum] zaslal Žalovaným výzvu k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 10 000 Kč. Vyjádření Žalobce došlo soudu dne [datum], soudní poplatek byl zaplacen dne [datum] žalobcem a). Dne [datum] byl spis předložen NSČR, který jej však dne [datum] vrátil bez věcného vyřízení, když soudní poplatek ve výši 10 000 Kč měl být zaplacen každým ze Žalovaných. Dne [datum] zaslal soud výzvy k zaplacení soudního poplatku též žalobci b) a Z. [příjmení], k čemuž Žalovaní podáním došlým soudu dne [datum] předkládali vlastní výklad vzniku poplatkové povinnosti jen ve výši 10 000 Kč všem Žalovaným společně a žádali o předložení spisu NSČR. Dne [datum] byl Žalovaným zaslán přípis NSČR, kterým vrátil KS [anonymizováno] spis bez věcného vyřízení s pokynem k dovybrání soudního poplatku, k případné reakci ve lhůtě 10 dnů, k čemuž Žalovaní v podání došlém soudu dne [datum] sdělili, že s názorem NSČR nesouhlasí a posouzení poplatkové povinnosti ponechávají na zvážení soudu s tím, že již uhrazený poplatek 10 000 Kč zaplatil žalobce a). Dne [datum] sdělil zástupce Žalovaných soudci, že soudní poplatek nebude žalobcem b) a [anonymizováno]. [příjmení] zaplacen s vědomím, že dovolací řízení bude vůči nim zastaveno. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení o dovolání žalobce b) a [anonymizováno]. [příjmení] zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Dne [datum] byl spis opětovně předložen NSČR, který dovolání usnesením ze dne [datum] odmítl jako nepřípustné. Spis byl vrácen KS [anonymizováno] dne [datum], usnesení NSČR bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Žalovaní v podání došlém soudu dne [datum] sdělovali, že je nesporné a vyplývá to i ze smlouvy o postoupení pohledávky, předžalobní upomínky a argumentace Žalobce, že na Žalobce byla spolu se směnkou postoupena i samotná pohledávka, Žalovaným tedy kauzální námitka náleží, a soud by se měl tedy zabývat tím, zda Žalobce směnku vyplnil v souladu se směnečným vyplňovacím prohlášením, což Žalovaní nadále sporují. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] učinili účastníci nesporným, že spolu se směnkou byla postoupena i kauzální pohledávka, Žalobce byl vyzván k označení důkazů k prokázání oprávněnosti vyplnění částky směnečné sumy do bianco směnky a mezi účastníky pak byla vedena polemika o tom, koho v daném směru tíží důkazní břemeno. Žalobce žádné další důkazní návrhy neměl, Žalovaní navrhli dotaz na [anonymizováno], zda mimo postupovanou pohledávku (jistina úvěru + poplatky) vznikl vůči Žalovaným nárok na smluvní pokuty či jiné sankce a zda tyto případně již vzniklé nároky byly postoupeny na [anonymizováno]. Za účelem doplnění dokazování o navržený dotaz na [anonymizováno] bylo jednání odročeno na den [datum]. K dotazu soudu ze dne [datum] sdělila [anonymizováno] dne [datum], že postoupená pohledávka byla tvořena pouze jistinou a poplatky a že žádné další smluvní pokuty a sankce neeviduje. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz sdělením a [anonymizováno] a Žalobce pak předložil doplnění tvrzení stran výpočtu směnečné sumy, která mohla být do bianco směnky doplněna, a listinné důkazy (týkající se obsahu smluvního vztahu ze smlouvy o úvěru a předmětu postupovaných pohledávek na [anonymizováno] a Žalobce) k prokázání takových tvrzení. Předloženými listinami byl proveden důkaz a Žalovaným byla poskytnuta lhůta do [datum] k vyjádření k doplněným tvrzením a důkazům Žalobce, popř. označení dalších důkazních návrhů. Jednání bylo za účelem případného doplnění dokazování odročeno na den [datum]. Vyjádření Žalovaných došlo soudu dne [datum] a dne [datum] bylo zasláno Žalobci. Při jednání konaném dne [datum] byla zpochybněna pravost Žalobcem předloženého výpisu z účtu žalobce a), jednání tak bylo odročeno na den [datum] za účelem vyžádání originálního výpisu od [anonymizováno]. K žádosti soudu ze dne [datum] byl dne [datum] [anonymizováno] zaslán mimořádný výpis z účtu, který byl dne [datum] přeposlán účastníkům. K žádosti Žalobce došlé dne [datum] vyžádal soud dne [datum] od [anonymizováno] potvrzení pravosti Žalobcem v řízení předloženého výpisu, což [anonymizováno] potvrdila dne [datum]. Ve dnech [anonymizováno] a [datum] došla soudu vyjádření účastníků pojatá jako závěrečné návrhy. Při jednání konaném dne [datum] bylo doplněno dokazování výpisy zaslanými [anonymizováno], dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, kterým byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti i ve zbylém rozsahu a Žalovaným bylo uloženo nahradit Žalobci společně a nerozdílně náklady námitkového řízení ve výši 123 285,20 Kč. Soud takto rozhodl s ohledem na zjištění, že kauzální pohledávka byla Žalobci postoupena s veškerým příslušenstvím, zajištěním a dalšími všemi právy spojenými či souvisejícími s pohledávkou, a Žalobce tedy byl oprávněn do směnečné sumy zahrnout i smluvní pokuty a úroky dle smluvního ujednání mezi [anonymizováno] a žalobcem a). Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání Žalovaných, které se Žalovaní zavázali odůvodnit ve lhůtě 30 dnů, odůvodnění došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byla Žalovaným zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání a současně bylo odvolání zasláno Žalobci k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum], vyjádření Žalobce došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen VS [obec], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáno, dokazování nebylo doplňováno, ani opakováno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek potvrzen a Žalovaným uloženo zaplatit Žalobci společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení částku 20 145,86 Kč. Spis byl vrácen KS [anonymizováno] dne [datum], rozsudek VS [obec] byl vypraven dne [datum] a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] došly soudu dovolání Žalovaných spojené se žádostí o osvobození všech Žalovaných od soudních poplatků a žádost Žalovaných o odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. K výzvě soudu ze dne [datum] Žalovaní předložili dne [datum] plnou moc právního zástupce pro dovolací řízení a dne [datum] sdělili, že nejsou aktuálně schopni doložit vyplněné formuláře pro účely rozhodnutí o žádostech o osvobození od soudních poplatků s tím, nechť je soud vyzve k úhradě soudního poplatku. K výzvám soudu ze dne [datum] zaplatil každý ze Žalovaných dne [datum] soudní poplatek za dovolání ve výši 14 000 Kč. Dne [datum] bylo dovolání zasláno Žalobci k vyjádření ve lhůtě 15 dnů, vyjádření došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen NSČR, který usnesením ze dne [datum] dovolání odmítl jako nepřípustné. Spis byl vrácen KS [anonymizováno] dne [datum], usnesení NSČR bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci (zjištěno ze spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).

13. Žalobce b) a [anonymizováno]. [příjmení] jsou dva ze tří společníků žalobce a) (žalobce b) s podílem 98 %, [anonymizováno]. [příjmení] s podílem 1 %), žalobce b) je současně jediným jednatelem žalobce a) (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku žalobce a) založeného ve spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).

14. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému téhož dne, uplatnili žalobci u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částek 2x 100 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy z nepřiměřené délky posuzovaného řízení a částky 95 418,26 Kč jako náhrady škody vzniklé nezákonným rozhodnutím. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě uplatněné nároky jako nedůvodné odmítl (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí, stanoviska).

15. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

16. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

17. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. Žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. <b>nemajetková újma</b> 19. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

20. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a bylo skončeno právní mocí usnesení NSČR o odmítnutí dovolání dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 7 let a 1 celý měsíc, resp. 85 celých měsíců. Uvedené však platí pouze pro osobu, která žalobu podala a vystupovala v řízení jako žalobce, neboť od tohoto okamžiku čekala na rozhodnutí a mohla trpět pocitem nejistoty stran výsledku řízení. Vůči jiné osobě vystupující v řízení, typicky žalovaný, pak rozhodná doba začíná běžet nikoliv již od podání žaloby, ale až od okamžiku, kdy se o podání žaloby a existenci řízení dozví. Neví-li tato osoba o tom, že je vůči ní vedeno nějaké řízení, nemůže u ní logicky ani vzniknout nejistota, kdy a jak vůči ní bude o něčem rozhodnuto, a nemůže tak na její straně vznikat ani nemajetková újma. Ze spisu KS [anonymizováno] vyplynulo, že žalobci (v posuzovaném řízení v postavení Žalovaných) se o žalobě dozvěděli až ve dnech [datum] (žalobce b)) a [datum] (žalobce a)), kdy jim byl doručen návrh spolu se směnečným platebním rozkazem. Soud tak za období, po které mohli žalobci průběh řízení vnímat, a tento se jich mohl dotýkat, považoval dobu od 1./ [datum] do pravomocného skončení řízení dne [datum], tj. dobu témě 7 let, resp. téměř 84 celých měsíců.

22. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení nebylo po skutkové stránce nijak zvlášť složité, byl zjišťován pouze obsah úvěrového vztahu a předmět postoupení pohledávky a směnky, čemuž odpovídal i rozsah dokazování, které bylo prováděno výhradně listinami, byť jich bylo trochu větší množství. Po stránce procesní věc komplikoval postup účastníků, kteří nebyli schopni vylíčit všechna tvrzení a označit všechny důkazní návrhy najednou, v důsledku čehož byla ústní jednání opakovaně odročována za účelem vyžádání dodatečně navržených zpráv či vyjádření. Zejména Žalobce doplnil tvrzení a důkazní návrhy k oprávnění doplnit směnečnou sumu v žalované výši až po opakovaném poučení ze strany soudu. KS [anonymizováno] rozhodoval 3x ve věci samé (směnečný platební rozkaz + 2x rozsudek), vedle toho rozhodoval též o zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, VS [obec] rozhodoval 2x o odvolání do rozhodnutí ve věci samé a NSČR rozhodoval 2x o dovolání ve věci samé. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Z hlediska právního se jednalo o standardní spor ze směnky, vedle posouzení formálních náležitostí a splatnosti směnky musel být pouze vyřešen rozsah oprávnění Žalobce doplnit do bianco směnky směnečnou sumu.

23. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení došlo k několika nedůvodným prodlevám, které měly negativní vliv na celkovou délku řízení a které je nutno přičíst k tíži státu. Dne [datum] byl spis předložen VS [obec] s odvoláním do 1. rozsudku, dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum], tj. jednání se mělo konat za 6 měsíců od předložení věci. V této prodlevě lze dle názoru soudu spatřovat průtah cca 2-3 měsíce. Dne [datum] byl spis předložen NSČR s dovoláním do 1. rozsudku, až usnesením ze dne [datum], tj. za 19 měsíců, bylo dovolání odmítnuto pro nepřípustnost, dle § 243c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do 29. 9. 2017, přitom mělo být nepřípustné dovolání odmítnuto do 6 měsíců. V uvedené prodlevě je tak nutno spatřovat průtah 13 měsíců. Dne [datum] byl spis předložen VS [obec] s odvoláním do 2. rozsudku, dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum], tj. jednání se mělo konat za 9,5 měsíců od předložení věci. V této prodlevě lze dle názoru soudu spatřovat průtah cca 5-6 měsíců. Dne [datum] byl spis předložen NSČR s dovoláním do 2. rozsudku, až usnesením ze dne [datum], tj. za 13 měsíců, bylo dovolání odmítnuto pro nepřípustnost. Lhůta pro odmítnutí dovolání již v § 243c odst. 1 o. s. ř. stanovena nebyla, přesto lze v uvedené prodlevě dle názoru soudu spatřovat průtah cca 6-7 měsíců. K tíži státu je dále nutno přičíst skutečnost, že první rozsudek KS [anonymizováno] byl částečně zrušen i pro vadu řízení (absence poučení Žalobce dle § 118a o. s. ř.) + pro nedostatečná skutková zjištění stran postoupení kauzální pohledávky Žalobci. Rovněž tak je nutno k tíži státu přičíst prodlevu 2 měsíců mezi předložením spisu NSČR s dovoláním do 1. rozsudku dne [datum] a vrácením spisu KS [anonymizováno] bez věcného vyřízení dne [datum] z důvodu špatně vybraného soudního poplatku za dovolání.

24. Pokud jde o jednání žalobců, má soud na základě učiněných zjištění za to, že k celkové délce řízení též dílčím způsobem přispěli. Žalobce b) a [anonymizováno]. [příjmení] vedli se soudem polemiku o správnosti vyměření soudního poplatku za dovolání proti 1. rozsudku, tento nakonec nezaplatili a dovolací řízení muselo být zastaveno. Došlo tak k prodloužení řízení o více než 2 měsíce (od výzvy k zaplacení poplatku dne [datum], do právní moci usnesení o zastavení dovolacího řízení dne [datum]). Dne [datum] žalobci a [anonymizováno]. [příjmení] požádali o osvobození od soudního poplatku za dovolání proti 2. rozsudku, k výzvě ze dne [datum] k doložení poměrů sdělili dne [datum], že tyto nejsou schopni doložit a soudní poplatek k výzvě soudu zaplatí, k výzvě soudu ze dne [datum] pak byl poplatek zaplacen dne [datum]. Došlo tak k prodloužení řízení o 1 měsíc. V kontextu celkové délky řízení jsou však popsané prodlevy dle názoru soudu marginální.

25. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako běžný. Předmětem posuzovaného řízení byl požadavek na zaplacení částky cca 300 tis. Kč, tj. nejednalo se o řízení, se kterým je dle ustálených judikatorních závěrů spojován typově zvýšený význam řízení pro poškozeného (např. řízení trestní, opatrovnická, ve věcech osobního stavu apod.). Žalobci pak netvrdili a neprokazovali, že by s ohledem na jejich individuální majetkové či osobní poměry měl požadavek na poskytnutí předmětného peněžitého plnění význam řízení zásadním způsobem zvyšovat.

26. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (složitost řízení reprezentovaná zejména opakovaným rozhodováním na vícero stupních soudní soustavy) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 7 let a 1 měsíce nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.

27. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobců nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl, když vůbec neuznával, že by délka posuzovaného řízení byla nepřiměřenou.

28. Soud pak má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty a postup soudů nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle názoru soudu je při stanovení základní částky možné vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, nikoliv však extrémní. Za přiměřenou tak soud považoval částku 15 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 250 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

29. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 30 %. Výše popsaný postup orgánů státu v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Popsaný postup soudů měl však na celkovou dobu řízení natolik negativní vliv, že je dle názoru soudu namístě z tohoto hlediska základní částku odškodnění dále navýšit, a to o 10 %. Z důvodu postupu žalobců a jejich přispění k celkové délce řízení, stejně jako z důvodu významu předmětu řízení pro žalobce soud důvody k modifikaci základní částky neshledal.

30. Soud pak přihlédl též k tzv. sdílení újmy mezi účastníky řízení vystupujícími na stejné straně. V posuzovaném řízení vystupovali tři Žalovaní, přičemž žalobce a) je právnickou osobou, jejímiž společníky jsou mj. žalobce a) a [anonymizováno]. [příjmení] a žalobce a) je též jejím jediným jednatelem. Má-li být nemajetková újma způsobená právnické osobě reprezentována mj. dopady, které měla délka řízení na její společníky či členy jejích orgánů, tak právě s těmito osobami žalobce a) předmětnou újmu sdílel, když tito vystupovali v řízení jako Žalovaní společně s ním. Obdobné pak platí pro žalobce b), který újmu plynoucí z nejistoty, zda bude povinen uhradit požadovanou částku, sdílel se žalobcem a) a [anonymizováno]. [příjmení], po kterých bylo v řízení požadováno stejné plnění. Soud tak u žalobce a) snížil z důvodu sdílení újmy základní částku odškodnění o 30 %. U žalobce b) pak tuto modifikaci provedl jen v rozsahu 20 %, když vůči němu byl v řízení uplatňován samostatný nárok na zaplacení vycházející z ručení za dluh žalobce a) a újmu z toho plynoucí sdílel jen se [anonymizována dvě slova], která v řízení vystupovala ve stejném postavení.

31. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být u žalobce a) snížena o 50 % a u žalobce b) snížena o 40 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodné požadavky na poskytnutí zadostiučinění, když přitom vycházel z výslovného žalobního požadavku, ve kterém se žalobci domáhali náhrady újmy jen za dobu do právní moci druhého rozsudku VS [obec], přestože posuzované řízení dále probíhalo, tj. za dobu od 1./ [datum] (datum počátku řízení rozhodné pro žalobce) do [datum], tedy dobu 5 let a 6,5 měsíců, resp. 66,5 měsíců, ve výši - 34 062,50 Kč u žalobce a) vypočtený následovně: 66,5 (měsíců řízení) x 1 250 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 250 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 68 125 Kč x 0,5 (snížení o 50 %), - 40 875 Kč u žalobce b) vypočtený následovně: 66,5 (měsíců řízení) x 1 250 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 250 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 68 125 Kč x 0,4 (snížení o 40 %). Jelikož žalobci na odškodnění nemajetkové újmy dosud ničeho obdrželi, shledal soud jejich žalobu důvodnou do uvedených částek, do kterých jí vyhověl, a ve zbylých požadavcích na zaplacení částek 65 937,50 Kč a 59 125 Kč ji jako nedůvodnou zamítl. <b>škoda</b> 32. Dle § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

33. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

34. Dle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem, tj. obč. zák., ve znění platném do [datum], a to i s ohledem na § 3079 odst. 1 o. z., když k porušení povinnosti stanovené právními předpisy, tedy vydání nezákonných rozhodnutí, došlo před [datum].

35. Dle § 442 odst. 1 obč. zák. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

36. Dle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

37. Ze shora uvedených zjištění vyplývá, že v posuzovaném řízení nebylo zrušeno ani změněno žádné pravomocné rozhodnutí. Ve věci tak absentuje odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí a žalobci v řízení nevynaložili žádné náklady, které by měly být ve smyslu § 31 odst. 1 OdpŠk náklady na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí.

38. Pokud jde o zvýšené náklady řízení vzniklé kvůli (případně) vadnému postupu v řízení, tyto nelze uplatňovat jako náhradu škody, neboť takový nárok není v OdpŠk upraven a v režimu tohoto zákona lze uplatňovat náhradu nákladů řízení jen v rozsahu upraveném v § 31 (k tomu viz usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3047/2013 či 30 Cdo 4357/2017).

39. Z uvedených důvodů tak soud považoval žalobu v rozsahu požadavku na náhradu škody za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

40. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobců byla doručena žalovanému dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek žalobců na zaplacení úroku z prodlení od [datum] za důvodný, a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data tedy žalobcům přiznal.

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Každý ze žalobců v řízení uplatňoval dva nároky, a to nárok na náhradu nemajetkové újmy s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu a nárok na náhradu škody s tarifní hodnotou ve výši 95 418,26 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Stran nároku na náhradu nemajetkové újmy lze na každého ze žalobců s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobci dosáhli satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit jim nemateriální újmu, ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byli plně úspěšní, byť jim nebylo přiznáno jimi požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Stran nároku na náhradu škody byl úspěšný žalovaný. Počítáno dle tarifních hodnot, tedy byl každý ze žalobců úspěšný do částky 50 000 Kč (34,38 % předmětu řízení), žalovaný byl úspěšný do částky 95 418,36 Kč (65,62 % předmětu řízení), a žalovaný tak má právo na náhradu 31,24 % svých nákladů řízení.

42. Žalovanému, který nebyl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši 300 Kč, která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 1 úkon (sepis vyjádření k žalobě), dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud pak žalovanému přiznal náhradu 31,24 % jeho nákladů, tj. částku 93,72 Kč, kterou mezi žalobce rozdělil rovným dílem a každému ze žalobců uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 46,86 Kč.

43. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí. Stejná lhůta k plnění pak byla stanovena i žalobcům.