11 C 250/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozená dne Datum narození žalované C bytem Adresa žalované A 4. Jméno žalované D , narozená dne Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D všichni zastoupení advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu I. Určuje se, že výpověď nájmu bytu č. , hodnota, nacházejícího se v , Anonymizováno, domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , daná dne 23. 9. 2025 žalovanými žalobci, je neoprávněná.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 3 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 24. 11. 2025 domáhal určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu.Žalobce uvedl, že je nájemcem bytové jednotky č. , hodnota, v , Anonymizováno, . patře domu na adrese , adresa, (dále jen „byt“ či „předmětný byt“) na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 1. 10. 1997. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Dne 23. 9. 2025 žalobce od žalovaných obdržel výpověď nájmu datovanou dnem 18. 9. 2025 z důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., ve které žalovaní uvedli, že potřebují byt pro zajištění bytové potřeby svého příbuzného. Žalovaní nedostáli své povinnosti dle § 2286 odst. 2 o. z. a nepoučili žalobce o právu vznést proti výpovědi námitky. Žalobce proti výpovědi uplatnil námitky přípisem ze dne 23. 10. 2025, na který žalovaní reagovali tak, že na výpovědi trvají. Žalovaní ve výpovědi uvádějí, že nájem bytu vypovídají v souladu s § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., přičemž takto odkazují přímo na zákonné znění bez dalšího upřesnění, a jak vyplývá z textu, zřejmě potřebují byt pro zajištění bytové potřeby svého příbuzného. V samotné výpovědi však není osoba příbuzná uvedena a také není dostatečně specifikován skutkový stav, který výpovědní důvod zakládá. Navíc je zde více spolumajitelů domu s různými vlastnickými podíly na nemovitosti vystupujících v roli pronajímatele, tedy není zřejmé, který z nich a pro jakého příbuzného výpovědní důvod uplatňuje. Žalobce tak namítl, že výpověď nesplňuje podmínku určitosti právního jednání dle § 553 odst. 1 o. z., a tudíž ani nesplňuje podmínku § 2288 odst. 3 o. z., dle kterého je pronajímatel povinen uvést ve výpovědi výpovědní důvod. Podanou výpověď tak žalobce pokládá za neurčité (zdánlivé či neplatné) právní jednání, které odporuje účelu a smyslu zákona. Pokud zákon stanoví, že v písemné výpovědi má být uveden důvod výpovědi, není možné toto vykládat tak, že stačí odkaz na zákonné ustanovení, kdy samotné specifikaci výpovědního důvodu nesvědčí ani obecná forma, jakou žalovaní zvolili. Pronajímatel musí výpovědní důvod ve výpovědi vymezit uvedením rozhodných skutkových okolností, tj. uvést skutečnosti, které v poměrech dané věci individualizují podmínky v zákoně uvedeného důvodu tak, aby nebyla možná záměna s jiným skutkem. Pokud však není popsána specifická skutková situace a ve výpovědi není osoba přesně identifikována, je s ohledem na přezkoumání oprávněnosti podané výpovědi soudem vyloučena možnost adekvátní obrany a zachování právní jistoty nájemce. Je v podstatě znemožněno nájemci prokázat neexistenci, popř. nepravdivost tvrzeného důvodu tak, že v žalobě na přezkum oprávněnosti výpovědi nemůže vylíčit rozhodné skutečnosti, o které opírá svůj žalobní nárok.

2. Dále žalobce uvedl, že není pravdivé tvrzení, že byl již dříve informován o tom, že žalovaní potřebují předmětný byt pro zajištění bytové potřeby svého příbuzného, který je k nim v příbuzenském vztahu odpovídajícím podmínkám vymezeným v § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. V předchozí doručené výpovědi ze dne 17. 6. 2025 byl totiž uveden odkaz na § 2288 odst. 2 písm. a) o. z. ve spojení s důvodem výpovědi – potřeby bydlení pro rodinného blízkého příbuzného, což si žalobce kvůli jasné nesrozumitelnosti vyložil jako potřebu zajištění bydlení pro rozvádějícího se nebo již rozvedeného manžela, který je dle práva také brán za příbuzného. Pro žalobce bylo překvapením, že žalovaní původní výpověď vzali zpět až po třech měsících v době, kdy již uplatňoval v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, právo na přezkum výpovědi. Žalobce se domnívá, že nyní není možné použít kratší výpovědní lhůtu v situaci, kdy vzhledem k okolnostem nemohl předpokládat, že žalovaní nájem bytu vypoví podáním nové výpovědi, a to dokonce z jiného než dříve tvrzeného důvodu, tudíž obcházení šestiměsíční (původně dané) výpovědní lhůty považuje žalobce za účelové.

3. Žalovaní žalobou uplatněný nárok neuznali a navrhli zamítnutí žaloby. Žalovaní uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , k. ú. , adresa, . Žalovaní učinili nesporným, že podali žalobcem označenou výpověď z nájmu bytu, která byla žalobci doručena dne 23. 9. 2025. Výpověď z předmětného nájmu bytu byla podána z důvodu vymezeného v § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., tedy z důvodu, že žalovaní potřebují byt užívaný pro zajištění bytové potřeby svého příbuzného, který je k nim v příbuzenském vztahu odpovídajícím podmínkám vymezeným v § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. Vzhledem k vymezenému výpovědnímu důvodu jsou žalovaní přesvědčeni, že podaná výpověď je dostatečně určitá a jsou v daném případě naplněny zákonné podmínky pro podání výpovědi z nájmu bytu. Žalovaní považují za irelevantní odkaz na nutnost dostatečně určitého vylíčení skutkového děje vedoucího k naplnění výpovědního důvodu, který je případný, je-li dávána výpověď z nájmu bytu z důvodu porušení povinností nájemce. V tomto případě je splnění podmínky pro podání výpovědi dáno samotnou bytovou potřebou rodinného příslušníka některého z majitelů domu. Ustanovení § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. v sobě samo o sobě obsahuje vymezení příbuzenského poměru nutného k uplatnění tohoto výpovědního důvodu. Ochrana nájemce před zneužitím tohoto výpovědního důvodu je vymezena v § 2289 o. z., tedy nájemci je poskytována zákonná záruka před svévolným zneužitím tohoto institutu. Dále žalovaní uvedli, že jestliže žalobce zmiňuje, s odkazem na předchozí průběh jednání mezi stranami, dříve danou šestiměsíční výpovědní lhůtu, jednalo se o projev dobré vůle ze strany žalovaných. Jelikož v nájemní smlouvě ze dne 1. 10. 1997 není sjednána žádná zvláštní úprava délky výpovědní doby, je v dané věci případná zákonem stanovená tříměsíční výpovědní doba. S ohledem na uvedené tak žalovaní na podané výpovědi z nájmu bytu trvají.

4. Následně pak žalovaní doplnili, že v nájemní smlouvě ze dne 1. 10. 1997, od které žalobce odvozuje existenci svého práva nájmu předmětného bytu, je na straně pronajímatele uveden jen majitel domu v , adresa, , zastoupený správcem domu , jméno FO, . , jméno FO, však nebyla v roce 1997 vlastníkem předmětného domu ani z části, vlastníky byly zcela jiné osoby. Osoba správce domu nebyla ani zplnomocněna k uzavření takové nájemní smlouvy, v odkazované nájemní smlouvě to není nijak řešeno. Žalovaní tak namítli neplatnost odkazované nájemní smlouvy, resp. neexistenci nájmu předmětného bytu.

5. Žalobce v reakci na doplněnou obranu žalovaných doplnil, že předmětný byt v dobré víře užívá od roku 1997 (resp. žalobce byt užívá od roku 1995, kdy byl veden jako druhá osoba se svým otcem, který měl dohodu o používání bytu s odborem bytového hospodářství z roku 1989 a po kterém pak žalobce předmětný byt převzal) a hradí všechno předepsané nájemné a zálohy na služby. Na všech evidenčních listech a předpisech nájemného či záloh je uvedena , Anonymizováno, . , jméno FO, , resp. nyní , Anonymizováno, , tj. současná žalovaná č. , hodnota, . Od doby, kdy skončilo tzv. regulované nájemné, se pronajímatelé pravidelně každé tři roky snaží nájemné zvedat o zákonem stanovených max. 20 % a žalobce na takovéto zvyšování nájemného přistupuje. Žalobce má tak za to, že nájem řádně vznikl a tento trvá.

6. Žalovaní pak potvrdili, že žalobce předmětný užívá od roku 1997 a hradí služby dle předpisů.

7. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění:

8. Majitel domu v , adresa, , zastoupený správcem domu , Anonymizováno, . , jméno FO, , jako pronajímatel a žalobce jako nájemce uzavřeli dne 1. 10. 1997 písemnou smlouvu, kterou byl sjednán nájem předmětného bytu. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou (zjištěno z nájemní smlouvy).

9. Spoluvlastníky uvedeného domu byli v roce 1997 , Jméno žalované A, , narozený , rodné přijmení, 4. 4. 1935 (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6), , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, 18. 7. 1937 (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6), , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, 16. 1. 1948 (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6), přičemž jejich nabývacím titulem byla dohoda o vydání věci dle zákona č. 87/1991 Sb., a , Anonymizováno, , adresa, (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/, právnická osoba, nezjištěnému datu v roce 1997 se pak na základě kupní smlouvy stali vlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/2 namísto , Anonymizováno, žalovaní č. , hodnota, a 2 (spoluvlastnický podíl tvořil součást jejich společného jmění manželů) (zjištěno z LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, se zápisy z let 1996 a 1997, výpisu z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, se stavem ke dni 8. 7. 2001).

10. V současné době jsou podílovými spoluvlastníky uvedeného domu žalovaní, a to žalovaní č. , hodnota, a 2 se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/2, kdy nabývacím titulem je kupní smlouva, dle které byl proveden vklad v roce 1997 (spoluvlastnický podíl tvoří součást jejich společného jmění manželů), žalovaný č. , hodnota, se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/3, kdy nabývacími tituly jsou jednak usnesení soudu o schválení dědické dohody s právní mocí ke dni 6. 6. 2008, jednak darovací smlouva ze dne 11. 7. 2012, a žalované č. , hodnota, a 4 každá se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/12, kdy nabývacím titulem je darovací smlouva ze dne 28. 11. 2022 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, se stavem ke dni 17. 3. 2026).

11. Žalovaní, zastoupení správcem domu , Anonymizováno, , tj. žalovanou č. , hodnota, , přípisem ze dne 17. 6. 2025 vypověděli žalobci nájem předmětného bytu v souladu § 2288 odst. 2 písm. a) o. z., a to s šestiměsíční výpovědní dobou, která začíná od 1. 7. 2025, tedy od prvního dne měsíce následujícího doručení výpovědi, s tím, že nájemní vztah tak skončí ke dni 31. 12. 2025. Důvodem výpovědi byla skutečnost, že spolumajitelé domu mají úmysl byt užívat pro svého rodinného blízkého příslušníka, který nemá jiné vhodné bydlení (zjištěno ze spisu , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , konkrétně výpovědi z nájmu bytu ze strany pronajímatele na č. l. 6).

12. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 25. 8. 2025 domáhal z obdobných důvodů jako v žalobě nyní projednávané určení, že uvedená výpověď z nájmu bytu, která mu byla doručena dne 23. 6. 2025, je neoprávněná (zjištěno ze spisu , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , konkrétně žaloby na č. l. 1).

13. Přípisem svého právního zástupce ze dne 18. 9. 2025 žalovaní jako spoluvlastníci uvedeného domu vzali zpět výpověď nájmu předmětného bytu, který žalobce užívá na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 1997, danou žalobci dne 17. 6. 2025, s tím, že k okamžiku tohoto zpětvzetí zanikají jakékoliv účinky podané výpovědi a k podané výpovědi se dále nepřihlíží (zjištěno ze spisu , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , konkrétně zpětvzetí výpovědi z nájmu ze dne 17. 6. 2025 na č. l. 21).

14. Podáním došlým zdejšímu soudu dne 26. 9. 2025 vzal žalobce svou žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu zpět, a to s odkazem na skutečnost, že dne 23. 9. 2025 převzal shora uvedené zpětvzetí výpovědi z nájmu bytu. Řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 8. 10. 2025, které nabylo právní moci dne 19. 11. 2025 (zjištěno ze spisu , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , konkrétně zpětvzetí žaloby na č. l. 20, usnesení na č. l. 23).

15. Přípisem svého právního zástupce ze dne 18. 9. 2025, doručeným žalobci dne 23. 9. 2025, žalovaní jako spoluvlastníci uvedeného domu vypověděli žalobci nájem předmětného bytu založený nájemní smlouvou ze dne 1. 10. 1997 z důvodu uvedeného v § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., a to s tříměsíční výpovědní dobou, která běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla žalobci. Výpověď byla odůvodněna tím, že, jak již byl žalobce informován, žalovaní potřebují předmětný byt pro zajištění bytové potřeby svého příbuzného, který je k nim v příbuzenském vztahu odpovídajícím podmínkám vymezeným v § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. Žalobce byl ve výpovědi poučen o právu podat příslušnému soudu návrh, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla (zjištěno z výpovědi z nájmu, shodných tvrzení účastníků o datu dojití výpovědi žalobci).

16. Žalobce proti výpovědi brojil přípisem ze dne 23. 10. 2025, obsahově obdobným nyní projednávané žalobě (zjištěno z přípisu).

17. Na tento přípis žalovaní reagovali přípisem svého právního zástupce ze dne 18. 11. 2025, ve kterém s argumentací užitou následně v (původním) vyjádření k žalobě na podané výpovědi z nájmu setrvali, žalobci však nabízeli možnost osobního projednání smírného vyřešení věci (zjištěno z přípisu – sdělení k námitkám k výpovědi z nájmu bytu).

18. Další návrhy na provedení dokazování, kterými žalobce hodlal prokazovat dlouhodobost svého užívání předmětného bytu, řádné hrazení nájemného a služeb a jednání , Anonymizováno, . , jméno FO, /, Anonymizováno, za pronajímatele, soud s ohledem na právní posouzení věci (viz dále) pro nadbytečnost zamítl.

19. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

20. Nájem k předmětnému bytu byl sjednán za účinnosti obč. zák., a dle tohoto zákona je tak nutno posuzovat též platnost dané nájemní smlouvy (viz § 3074 odst. 1 část věty první za středníkem o. z.).

21. Dle § 686 odst. 1 věty druhé obč. zák. musí mít nájemní smlouva písemnou formu.

22. Dle § 31 odst. 4 obč. zák. je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu.

23. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pronajímatelé měli být při uzavírání nájemní smlouvy se žalobcem zastoupeni správcem domu , Anonymizováno, . , jméno FO, , přičemž , Anonymizováno, . , jméno FO, nebyla v dané době spoluvlastníkem uvedeného domu. O titulu, na základě kterého by , Anonymizováno, . , jméno FO, měla být oprávněna za pronajímatele smlouvu uzavřít, není v nájemní smlouvě ničeho uvedeno, plná moc pro , Anonymizováno, . , jméno FO, nebyla uvedena ani jako příloha nájemní smlouvy.

24. Za takto zjištěných okolností by vyvstávala pochybnost, zda dotčená nájemní smlouva byla vůbec uzavřena, tj. zda ji za pronajímatele uzavírala osoba, která k tomu byla oprávněna, či zda za byla nájemní smlouva sjednána platně, tj. zda případná absence písemné plné moci nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy pro nedostatek formy dle § 40 odst. 1 obč. zák.

25. S ohledem na další zjištěné skutečnosti však soud považoval námitky žalovaných v daném směru za ryze účelové. Žalovaní dosud zjevně považovali nájem za platně sjednaný, opakovaně jej žalobci vypovídali či brali podanou výpověď zpět, přičemž se vždy odkazovali právě na nájemní smlouvu ze dne 1. 10. 1997. Soud pak nemá pochybnosti o tvrzení žalobce, že se v případě , Anonymizováno, . , jméno FO, a , Anonymizováno, jedná o tutéž osobu, přičemž první výpověď z nájmu dávala žalobci v zastoupení žalovaných právě , Anonymizováno, .

26. I kdyby však námitky žalovaných stran existence/platnosti nájemní smlouvy byly důvodné, tj. , Anonymizováno, . , jméno FO, skutečně nebyla oprávněna za pronajímatele nájemní smlouvu uzavřít, popř. k tomu nedisponovala písemnou plnou mocí, dle § 2238 o. z. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. Fikce řádně uzavřené nájemní smlouvy pak dopadá i na nájmy vzniklé před účinností o. z. a použije se tam, kde ke dni účinnosti o. z. doba užívání bytu v dobré víře dosáhla alespoň tří let. Do rozhodné tříleté doby je nutno započítat i dobu užívání bytu před 1. 1. 2014.

27. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce předmětný byt od uzavření uvedené nájemní smlouvy do současnosti jako nájemce užívá a že řádně hradí úhrady za užívání bytu.

28. S ohledem na uvedené skutečnosti tak soud nevedl ke zjišťování oprávnění , Anonymizováno, . , jméno FO, k jednání za pronajímatele další dokazování a nájem bytu sjednaný na podkladě předmětné nájemní smlouvy hodnotil jako platně sjednaný.

29. Dle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

30. Výpověď z nájmu byla žalobci doručena dne 23. 9. 2025, žaloba s požadavkem na přezkum její oprávněnosti byla podána dne 24. 11. 2025, tedy včas, když dne 23. 11. 2025 byla neděle (viz § 605 odst. 2, § 607 o. z.).

31. Dle ustálené judikatury (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4036/2018) je k podání žaloby na přezkum oprávněnosti výpovědi aktivně věcně legitimován pouze nájemce, tj. osoba, jejíž právo nájmu trvá.

32. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaní již před nyní přezkoumávanou výpovědí žalobci předmětný nájem vypověděli výpovědí ze dne 17. 6. 2025, přičemž ke dni rozhodování soudu v nyní projednávané věci by výpovědní doba dle této výpovědi již uplynula. Soud se tak nejprve zabýval skutečností, zda žalobci nadále jako nájemci svědčí aktivní věcná legitimace.

33. Výpověď ze 17. 6. 2025 vzali žalovaní zpět, takové jednostranné právní jednání však možné není (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 5029/2016 či již odkazované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4036/2018). Řízení vedené u , Anonymizováno, soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, , jehož předmětem byl přezkum oprávněnosti výpovědi ze dne 17. 6. 2025, bylo ke zpětvzetí žaloby zastaveno, a oprávněnost výpovědi ze dne 17. 6. 2025 z hlediska naplněnosti uplatněného výpovědního důvodu tak již nelze přezkoumávat.

34. I mimo řízení o žalobě dle § 2290 o. z. však lze posoudit případnou zdánlivost či neplatnost výpovědi.

35. Dle § 553 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (odst. 1). Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku (odst. 2).

36. Dle § 554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

37. Dle § 2288 odst. 2 o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, žea) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno,b) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

38. Dle § 2288 odst. 3 o. z. vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

39. Výpovědní důvod musí být ve výpovědi vymezen skutkově, tj. pronajímatel musí uvést skutečnosti, které v poměrech dané věci individualizují podmínky v zákoně uvedeného a ve výpovědi použitého výpovědního důvodu, tj. skutečnosti, které ho v daném případě zakládají, tak, aby tento skutek byl nezaměnitelný s jiným skutkem. Požadavku skutkové konkretizace výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. pak odpovídá, aby pronajímatel ve výpovědi též uvedl, ve prospěch které z osob v tomto ustanovení uvedených byt potřebuje. Jde-li o výpověď ve prospěch pronajímatelova dítěte, musí taková výpověď obsahovat konkretizaci dítěte, pro něhož pronajímatel byt potřebuje. Není-li dítě ve výpovědi z nájmu bytu takto konkretizováno, je vyloučena možnost adekvátní obrany nájemce, a to zejména v případě, kdy pronajímatel má více dětí a každé z nich má jinou bytovou potřebu, neboť žije v jiných bytových poměrech (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 937/2021).

40. Uvedeným požadavkům výpověď ze dne 17. 6. 2025 nevyhověla. Tato výpověď je předně neurčitá v tom, že odkazuje na § 2288 odst. 2 písm. a) o. z., z dalšího jejího textu se však podává, že spíše byla dána dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. Zejména však v ní zcela absentuje jakákoliv konkretizace označení osoby, pro kterou mají žalovaní předmětný byt potřebovat, ve smyslu uvedených požadavků na skutkové vymezení výpovědního důvodu.

41. Soud tak výpověď ze dne 17. 6. 2025 posoudil jako zdánlivé právní jednání ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., ke kterému se dle § 554 o. z. nepřihlíží, a uzavřel, že na podkladě uvedené výpovědi žalobcův nájem bytu neskončil, a žalobce je tedy aktivně věcně legitimován k podání nyní projednávané žaloby.

42. Dle ustálené judikatury (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 542/2019) soud v rámci přezkumu oprávněnosti výpovědi nezkoumá jen vlastní naplnění výpovědního důvodu, ale zabývá se též tím, zda se v případě napadené výpovědi nejedná jen o zdánlivé právní jednání, anebo o právní jednání neplatné či zda se nejedná o zjevné zneužití práva nepožívající právní ochrany (přezkum oprávněnosti výpovědi v širším smyslu).

43. Pro nyní přezkoumávanou výpověď ze dne 18. 9. 2025 pak platí téměř to samé, co bylo uvedeno u výpovědi ze dne 17. 6. 2025. Z této výpovědi je sice zřejmé, že je dána z důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., opět zde však absentuje skutkové vymezení výpovědního důvodu ve smyslu identifikace osoby, pro kterou mají žalovaní předmětný byt potřebovat. Formulace „příbuzný, který je k nim v příbuzenském vztahu odpovídajícím podmínkám vymezeným v ustanovení § 2288 odst. 2 písm. b) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník“ je zcela neurčitá, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalovaní/pronajímatelé jsou čtyři, a není tak primárně vůbec zřejmé, o příbuzného kterého z nich se má jednat. Takovéto vymezení výpovědního důvodu žalobce zcela vylučuje z možnosti uplatnit vůči podané výpovědi adekvátní věcnou obranu.

44. Rovněž výpověď ze dne 18. 9. 2025 tak posoudil jako zdánlivé právní jednání ve smyslu § 553 odst. 1 o. z. a na tomto podkladě, aniž by se zabýval dalšími námitkami žalobce, podané žalobě jako důvodné vyhověl.

45. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci, který nebyl v řízení právně zastoupen, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 800 Kč, která je tvořena- zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 4 bodu 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč,- 4x paušální náhradou hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 4 úkony (sepis žaloby, jednání s protistranou, příprava účasti na jednání soudu konané dne 18. 3. 2026, účast na jednání soudu dne 18. 3. 2026), dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu per analogiam v celkové výši 1 800 Kč (4x 450 Kč) – při určení výše náhrady hotových výdajů soud nepostupoval dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť toto ustanovení podzákonného právního předpisu považuje po novele advokátního tarifu účinné od 1. 1. 2025 za neaplikovatelné pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (k tomu viz body 21. až 24. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č. j. 28 Cdo 2638/2025-615).