11 C 38/2020

Plný text

název soudu rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D., LL.M. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 88 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částek 126 000 Kč od [datum] do [datum], 14 000 Kč od [datum] zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 74 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 74 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M., advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ [příjmení] [obec a číslo]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že se žalobou ze dne [datum] domáhal zaplacení částky 4 600 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu vznikla tím, že z důvodu sanačních prací prováděných prvním žalovaným, [anonymizováno 8 slov] [obec] [anonymizováno 6 slov] prováděné prvními třemi žalovanými a jednání čtvrtého žalovaného (vlastníka předmětu nájmu) musela být vyklizena a staticky zajištěna budova [číslo] ve vlastnictví žalovaného [číslo] na [ulice] [anonymizováno] v [obec], v níž žalobce z titulu řádně uzavřené smlouvy o nájmu nebytových prostor na dobu devatenácti let užíval nebytové prostory pro provozování porážky. [příjmení] [obec a číslo] žalobě ve vztahu k třetímu žalovanému vyhověl rozsudkem pro uznání ze dne [datum], tento rozsudek však z důvodu nesplnění podmínek pro rozsudek pro uznání zrušil [název soudu] (dále jen„ MS [obec]“) svým rozsudkem ze dne [datum]. V následném řízení [příjmení] [obec a číslo] rozsudkem ze dne [datum] žalobu zamítl proti všem čtyřem žalovaným a uložil žalobci nahradit žalovaným náklady řízení, a to včetně soudního poplatku za odvolání třetího žalovaného proti nezákonnému rozsudku pro uznání ve výši 184 000 Kč MS [obec] svým rozsudkem ze dne [datum] rozsudek [příjmení] [obec a číslo] ve vztahu k druhému až čtvrtému žalovanému potvrdil, ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným rozsudek zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. [název soudu] (dále jen„ NSČR“) dovolání žalobce odmítl usnesením ze dne [datum]. Rozsudkem [příjmení] [obec a číslo] ze dne [datum] došlo k zamítnutí žaloby i ve vztahu k prvnímu žalovanému, kdy tento rozsudek potvrdil MS [obec] rozsudkem ze dne [datum]. Usnesením NSČR ze dne [datum] došlo k odmítnutí dovolání žalobce a usnesením [název soudu] ze dne [datum], které bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne [datum], byla žalobcova ústavní stížnost odmítnuta.

3. Žalobce tak shrnul, že posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a skončeno doručením usnesení [název soudu] dne [datum], žalobce se tedy výsledek řízení dozvěděl až po více než 11 letech od jeho zahájení. Po celou tuto dobu byl žalobce v nejistotě, zda se mu podaří domoci se žalované částky. Posuzované řízení přitom pro něho mělo zásadní význam. V důsledku okamžitého nuceného ukončení své podnikatelské činnosti v pronajatých prostorách již po necelých čtyřech letech od vzniku nájmu musel propustit veškeré zaměstnance, tím prakticky došlo k jeho likvidaci, poněvadž z této situace se již nikdy po ekonomické stránce nevzpamatoval. V posuzovaném řízení docházelo k průtahům, a to zcela bez zavinění žalobce, který se na jednání řádně dostavoval a na veškeré výzvy soudu reagoval v dané lhůtě. Vzhledem k tomu, že se žalobce na průtazích řízení nikterak nepodílel, jeví se být zcela v rozporu s principem právního státu, aby čekal na vyřešení věci více jak 11 let. Za alarmující žalobce považuje tu skutečnost, že kvůli pochybení [příjmení] [obec a číslo], který vydal nezákonný rozsudek pro uznání, došlo k nařízení prvního jednání ve věci až dne [datum], tj. téměř po pěti letech od zahájení řízení. Kvůli témuž pochybení [příjmení] [obec a číslo] musel žalobce v konečném důsledku zaplatit na nákladech řízení i soudní poplatek za odvolání třetího žalovaného proti danému prvostupňovému rozsudku ve výši 184 000 Kč MS [obec] sice rozsudkem ze dne [datum] zrušil prvostupňový rozsudek ve vztahu k prvnímu žalovanému, nicméně následně potvrdil zamítavý rozsudek i vůči tomuto žalovanému. Na jeho straně dle názoru žalobce došlo k nesprávnému úřednímu postupu, jelikož měl veškeré důkazy k tomu, aby již v rozsudku ze dne [datum] žalobu zamítl i ve vztahu k prvnímu žalovanému, aniž by rušil prvostupňový rozsudek. Tímto postupem došlo k prodloužení řízení o dva roky a navíc ke zvýšení náhrady nákladů řízení spočívající v odměně právního zástupce tohoto žalovaného, kdy jeden úkon právní služby činí 32 670 Kč. S ohledem na uvedené je dle žalobce zřejmé, že soudy nevydaly konečné rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a tudíž nepostupovaly v posuzovaném řízení v souladu se základní zásadou soudního řízení, a to se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení. Došlo tak k porušení práva žalobce, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů, v přiměřené době. Řízení bylo po většinu doby vedeno proti čtyřem žalovaným, a to z rozdílných důvodů z hlediska jejich odpovědnosti za škodu. Pro žalobce bylo tudíž dosti náročné argumentovat a reagovat na vyjádření protistran. V důsledku popsaného nesprávného úředního postupu vznikla žalobci dosti citelná jak majetková, tak především nemajetková újma, kterou požadoval nahradit v penězích, když samotné konstatování porušení práva se v tomto případě nejeví žalobci zdaleka jako dostačující. S odkazem na stanovisko NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010 tak žalobce požadoval zaplatit částku 200 000 Kč, když vycházel ze základní částky ve výši 20 000 Kč za rok řízení.

4. Takto formulovaný požadavek žalobce uplatnil u žalovaného podáním ze dne [datum], žalovaný však žádost nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce uplatnil dne [datum] požadavek na zaplacení částky 200 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne [datum]. Žalovaný konstatoval, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a poskytl žalobci zadostiučinění ve výši 112 000 Kč. Po rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že posuzované řízení trvalo celkem 11 let a v úvodní fázi řízení byly úkony soudu prováděny s většími časovými rozestupy. Nesprávným úředním postupem však není postup, který se projeví v obsahu rozhodnutí vydaného soudem, jak uvádí žalobce. S ohledem na délku řízení přesahující 10 let žalovaný vyšel při stanovení zadostiučinění ze základní částky ve výši 16 000 Kč za rok řízení. Žalovaný pak shledal důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 10 % z důvodu složitosti řízení. V řízení bylo provedeno velké množství listinných důkazů, řízení bylo vedeno vůči celkem čtyřem žalovaným. Z důvodu počtu stupňů soudní soustavy, které se na rozhodování v dané věci podílely, bylo přistoupeno ke snížení zadostiučinění o 15 %. Soud prvého stupně vydal rozsudek pro uznání, který byl následně zrušen [název soudu]. Meritorně bylo rozhodnuto soudem prvého stupně třikrát, rovněž tak třikrát rozhodoval ve věci [název soudu] a také NSČR a [název soudu] dvakrát rozhodoval o ústavní stížnosti žadatele. [název soudu] rozhodoval také v procesních otázkách. Je právem účastníka řízení využívat řádné či mimořádné opravné prostředky, nicméně pak musí počítat s určitým prodloužením řízení o dobu nezbytnou k vydání rozhodnutí o podaných opravných prostředcích. Žalobce se na délce řízení též částečně podílel, kdy byl soudem opakovaně vyzýván k doplnění žaloby (dne [datum], dne [datum]), podával blanketní odvolání či dovolání, které doplňoval až na výzvu soudu (dne [datum], dne [datum], dne [datum]) a opakovaně žádal soud o prodloužení lhůty k podání požadovaného vyjádření či k zaplacení soudního poplatku (dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], [anonymizováno] [rok]). V případě prvního odvolacího řízení žalobce soudní poplatek nezaplatil a učinil tak až poté, co bylo vydáno rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání. Z důvodu podílu žalobce na délce řízení bylo přistoupeno ke snížení základní výše zadostiučinění o 5 %. Uvedeným způsobem stanovené zadostiučinění považuje žalovaný nadále za odpovídající a dostatečné odškodnění vzniklé nemajetkové újmy.

6. Žalobce v podání došlém soudu dne [datum] potvrdil, že mu žalovaný zaplatil částku 112 000 Kč, a v rozsahu tohoto plnění vzal svou žalobu částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

7. K obraně žalovaného pak uvedl, že netvrdí, že nesprávný úřední postup je postup, který se projeví v obsahu rozhodnutí soudu, má však za to, že při stanovování výše přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k postupu soudů, kvůli němuž došlo ke zbytečným průtahům řízení. V dané věci se jedná o rozsudek pro uznání ze dne [datum], který byl pro svoji nezákonnost zrušen, a rozsudek MS [obec] ze dne [datum], kterým zbytečně věc vrátil prvostupňovému soudu, jenž žalobu zamítl i proti poslednímu žalovanému, což [název soudu] svým rozsudkem ze dne [datum] potvrdil. MS [obec] měl již v roce [rok] dostatek důkazů, aby posoudil odpovědnost prvního žalovaného a ve věci rozhodl komplexně. [obec] toho, aby žalovaný z tohoto důvodu částku odpovídající přiměřenému zadostiučinění zvýšil, tak ji naopak o 15 % snížil, s čímž žalobce zásadně nesouhlasí. Znovu žalobce poukázal na to, že kvůli nezákonnému rozsudku pro uznání musel na nákladech řízení zaplatit i soudní poplatek za odvolání třetího žalovaného proti tomuto rozsudku ve výši 184 000 Kč a že kvůli vydání nezákonného rozsudku pro uznání došlo ke zbytečným průtahům, kdy první jednání ve věci se konalo až dne [datum], tj. téměř po pěti letech od zahájení řízení. Žalobce proto nesouhlasí se snížením výše zadostiučinění o 10 % z důvodu složitosti řízení, jelikož k průtahům docházelo bez ohledu na onu složitost. Vzhledem k tomu, že řízení trvalo 11 let a došlo k nim k dlouhým zbytečným průtahům výhradně ze strany soudů, má žalobce za to, že je nutné vycházet z horní roční výše dle stanoviska NSČR, tj. 20 000 Kč, nikoliv ze žalovaným užité částky 16 000 Kč. I kdyby pak došlo ke snížení částky 200 000 Kč o 5 % z důvodu podílu žalobce na délce řízení a i s ohledem na okolnosti zmíněné žalovaným, činila by výše přiměřeného zadostiučinění 190 000 Kč.

8. Dále pak žalobce ještě doplnil, že žalovaný při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění nezohlednil nejen žalobcem namítaný postup soudů, ale ani význam předmětu řízení pro žalobce. Posuzované řízení mělo pro žalobce zásadní význam. Žalobce měl sjednaný nájem dotčených nebytových prostor na dobu devatenácti let (od [datum] do [datum]) a prostory užíval k provozu [anonymizováno]. V důsledku nuceného okamžitého vyklizení prostor žalobce nemohl od [datum] užívat předmět nájmu, a tedy ani provozovat svou podnikatelskou činnost. Musel proto propustit všechny své zaměstnance a hradit další výdaje. Tím prakticky došlo k jeho likvidaci, poněvadž z této situace se již nikdy ekonomicky nevzpamatoval. V důsledku popsané situace totiž vykázalo žalobcovo hospodaření v roce [rok] a [rok] místo zisku výraznou ztrátu, kvůli čemuž došlo odborem Ministerstva zemědělství České republiky k zamítnutí žalobcovy žádosti o dotaci na vybudování jiné provozovny s [anonymizováno] v rámci dotačního programu [anonymizováno 5 slov]) z důvodu jeho špatného finančního zdraví. V odmítavém stanovisku se uvádí, že při posuzování finančního zdraví žadatele se uplatňuje výjimka, pokud by byl žadatel postižen vážnou přírodní katastrofou, přičemž žalobce (žadatel) doložil doklady, z nichž je patrné, že nebezpečí statické poruchy vzniklo v důsledku průzkumné štoly tunelů [ulice] a jednalo se tedy o překážku, která nevyplynula z vážné přírodní katastrofy, nýbrž vznikla lidskou činností. S vybudováním porážky na jiném místě jsou přitom spojeny náklady v milionech korun. Pokud by žalobce v posuzovaném řízení uspěl a soud by mu náhradu škody přiznal, mohl vybudovat porážku novou, a to i za přispění zmíněného [stát. instituce] [země], což by také znamenalo vybudování cca osmi pracovních míst. Tato skutečnost dle názoru žalobce ospravedlňuje přiznání zadostiučinění v maximální částce uvedené v odkazovaném stanovisku NSČR s tím, že dle tohoto stanoviska soud může přiměřené zadostiučinění přiznat i ve vyšší částce.

9. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř., a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

10. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

11. Žalobou došlou [příjmení] [obec a číslo] dne [datum] se žalobce domáhal na společnosti [právnická osoba] (dále jen„ Žalovaný [číslo]“) zaplacení částky 4 600 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to jako náhrady škody vzniklé tím, že v důsledku stavební činnosti prováděné Žalovaným [číslo] ([anonymizováno 8 slov]) musela být staticky zajištěna budova, ve které měl žalobce pronajaté prostory, žalobce tak musel prostory vyklidit a od [datum] došlo ke znemožnění užívání předmětu nájmu a k přerušení podnikatelské činnosti. Dle přiložené nájemní smlouvy ze dne [datum] měl žalobce nebytové prostory pronajaté od [anonymizována čtyři slova] [obec] (dále jen„ Žalovaný [číslo]“) pro účely [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Žalovaného [číslo] to na dobu do [datum]. Usnesením ze dne [datum], doručeným dne [datum], vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku ze žaloby ve výši 184 000 Kč ve lhůtě tří dnů, žalobce podáním došlým soudu dne [datum] žádal o prodloužení lhůty d [datum], čemuž bylo usnesením ze dne [datum] vyhověno. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. K výzvě soudu ze dne [datum] předložil žalobce soudu dne [datum] znalecký posudek, na který bylo odkazováno v žalobě a bez kterého nebylo ze žaloby zřejmé, z čeho se skládá žalovaná částka 4 600 000 Kč. Předmětným posudkem byly škody, které měly žalobci vzniknout přerušením podnikatelské činnosti, vyčísleny na částku 4 980 233 Kč, zahrnující ušlý zisk ve výši 2 250 000 Kč, smluvní pokuty z kupních smluv s odběrateli žalobce ve výši 310 000 Kč, smluvní pokutu z podnájemní smlouvy ve výši 240 000 Kč, mzdové náhrady pro 5 zaměstnanců, kterým byly při přerušení nájmu dány výpovědi, ve výši 236 322 Kč, náklady na demontáž zařízení ve výši 104 611 Kč, náklady právní služby a znalecký posudek ve výši 159 300 Kč, náklady na opětovný náběh výroby ve výši 1 680 000 Kč. Dne [datum] vydal soud platební rozkaz, kterým žalobě vůči Žalovanému [číslo] plně vyhověl. Dne [datum] došel soudu odpor Žalovaného [číslo] podáním došlým soudu dne [datum] se Žalovaný [číslo] vyjádřil k žalobě. Žalovaný [číslo] namítal, že nutnost statického zajištění předmětné budovy nevznikla z namítané ražby tunelu, ale z realizace teprve přípravných kroků a dále z obecně špatného technického stavu budovy, který byl znám jak žalobci, tak Žalovanému [číslo]. Dále Žalovaný [číslo] namítal, že žalobci byly chystané stavební práce a budoucí nemožnost využívat pronajaté prostory známy min. od [anonymizováno] [rok]. Dále Žalovaný [číslo] namítal, že předmětná nájemní smlouva byla ukončena výpovědí Žalovaného [číslo] to z celé řady důvodů i na straně žalobce, tak, že nájem skončil k [datum]. Konečně pak Žalovaný [číslo] namítal i nepodloženost závěrů žalobcem předloženého posudku. Vyjádření bylo dne [datum] zasláno žalobci k zaujetí stanoviska ve lhůtě 14 dnů, žalobce podáním došlým soudu dne [datum] žádal o prodloužení lhůty o 30 dnů, čemuž bylo vyhověno a lhůta prodloužena do [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum], ve kterém se žalobce ztotožnil s tvrzením Žalovaného [číslo] že potřeba statického zajištění byla vyvolána ražbou teprve průzkumných štol pro následnou ražbu tunelu, navrhl, aby do řízení jako další žalovaní přistoupily [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ Žalovaný [číslo]“) a [právnická osoba] (dále jen„ Žalovaný [číslo]“), které spolu se Žalovaným [číslo] razily průzkumné štoly. Rovněž pak žalobce navrhl přistoupení Žalovaného [číslo] který minimálně od roku [rok] věděl o hrozbě vzniku škody, žalobce však na to nijak neupozornil a nepodnikl žádné kroky, aby vzniku škody zabránil. Přípisem ze dne [datum] vyrozuměl soud žalobce a Žalovaného [číslo] o úmyslu předložit věc k rozhodnutí o věcné příslušnosti, s čímž se Žalovaný [číslo] v podání došlém soudu dne [datum] ztotožnil. Spis byl dne [datum] předložen [název soudu] (dále jen„ VS [obec]“), který usnesením ze dne [datum] rozhodl o věcné příslušnosti okresních soudů. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o připuštění vstupu Žalovaných [číslo] až 4 do řízení, Žalovaným [číslo] až 4 byla spolu s usnesením doručena též žaloba a kvalifikovaná výzva k vyjádření ve lhůtě 30 dnů. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaného [číslo] který se zcela ztotožnil s argumentací Žalovaného [číslo] kterou dále rozváděl a akcentoval zejména ukončení nájmu k [datum] z důvodů nepřičitatelných Žalovanému [číslo] špatný technický stav objektu a vědomost žalobce o připravovaných pracích. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaného [číslo] ve kterém poukazoval na řízení o náhradu škody vedené mezi žalobcem a Žalovaným [číslo] u [název soudu] (dále jen„ MS [obec]“), kde v dosud nepravomocném rozsudku bylo konstatováno, že Žalovaný [číslo] platně vypověděl předmětný nájem, žalobci tedy nemohla vzniknout tvrzená škoda ve formě ušlého zisku. Dále uváděl, že žalobce již v roce [rok] upozorňoval na úpravy předmětu nájmu. Dne [datum] došlo soudu vyjádření Žalovaného [číslo] který namítl, že statické zajištění předmětné budovy proběhlo jako preventivní z důvodu jejího havarijního stavu před plánovanou [anonymizována dvě slova], jinak se připojil k vyjádření Žalovaného [číslo]. Dne [datum] soud vyhlásil částečný rozsudek pro uznání, kterým žalobě ve vztahu k Žalovanému [číslo] plně vyhověl, a to na základě fikce uznání, když Žalovaný [číslo] podal své vyjádření k žalobě až po uplynutí lhůty stanovené ve kvalifikované výzvě. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání Žalovaného [číslo]. K výzvě soudu ze dne [datum] zaplatil Žalovaný [číslo] dne [datum] soudní poplatek za odvolání ve výši 184 000 Kč. Odvolání bylo dne [datum] zasláno žalobci a spis byl dne [datum] předložen MS [obec]. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum], při tomto jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek změněn tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. Důvodem takového rozhodnutí byla jednak skutečnost, že soud prvého stupně nesprávně počítal lhůtu pro vyjádření od doručení výzvy Žalovanému [číslo] když tato mu byla doručena spolu s usnesením, kterým byl připuštěn jeho vstup do řízení, avšak lhůta mohla začít běžet až poté, co se Žalovaný [číslo] stal účastníkem řízení, tj. až od nabytí právní moci usnesení o připuštění vstupu, jednak to, že rozsudek pro uznání nebylo možné vydat pro vady žaloby, spočívající v neúplnosti a neurčitosti žalobních tvrzení. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum] a rozsudek MS [obec] byl dne [datum] vypraven. Usnesením ze dne [datum], doručeným dne [datum], soud vyzval žalobce k odstranění vad žaloby ve lhůtě 30 dnů, žalobce podáním došlým soudu dne [datum] žádal o prodloužení lhůty o 30 dnů, doplnění došlo soudu dne [datum]. K podání žalobce přikládal mj. doklady o ukončení pracovního poměru s 5 zaměstnanci a vyplacení odstupného, žádost žalobce ze dne [datum] adresovanou [anonymizováno] o vynětí špatných hospodářských výsledků žalobce za rok [rok] z posuzování finančního zdraví podniku v rámci [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], doručeným dne [datum], byl žalobce opětovně vyzván k doplnění žaloby, a to ve lhůtě 15 dnů, podáním došlým soudu dne [datum] žádal žalobce o prodloužení lhůty do konce dubna [rok], doplnění došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Ve dnech [anonymizováno] a [datum] došla soudu doplňující vyjádření Žalovaných. Dne [datum] došlo soudu doplňující vyjádření žalobce, ke kterému byl přiložen dodatek ke znaleckému posudku vyčíslující škodu vzniklou žalobci na částku 3 495 233 Kč (došlo k přepočtu ušlého zisku jen za dobu do skončení nájmu na částku 750 000 Kč a dále k navýšení nákladů na znalecký posudek na částku 174 300 Kč) a dále výzva Žalovaného [číslo] ze dne [datum] k okamžitému vyklizení objektu. Při jednání konaném dne [datum] bylo zahájeno projednání věci, po obsáhlých přednesech účastníků byla stanovena koncentrační lhůta 30 dnů a jednání bylo za účelem provádění dokazování odročeno na den [datum]. Obsáhlá doplňující vyjádření všech účastníků spolu s větším množstvím listin, kterými navrhovali provést dokazování, došla soudu ve dnech [anonymizována čtyři slova], [datum]. Žalovaný [číslo] takto mj. dokládal, že žalobci již v [anonymizováno] [rok] navrhoval z důvodů plánovaných prací na statickém zajištění budovy ukončení nájemní smlouvy dohodou k [datum], žalobce mj. předložil rozsudek MS [obec], kterým byla jeho žaloba proti Žalovanému [číslo] o zaplacení částky 4 570 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody opírající se o obdobná tvrzení jako v posuzovaném řízení zamítnuta. Při jednání konaném dne [datum] byli obsáhle vyslechnuti 2 svědci, další předvolaný svědek se omluvil pro kolizi jednání. Žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení a návrhů důkazů ve vztahu k výpočtu výše škody, jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den [datum]. Slyšená bývalá zaměstnankyně žalovaného mj. uvedla:„ [anonymizováno 8 slov] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [příjmení] ([anonymizována dvě slova]: [role v řízení] [role v řízení]) [anonymizováno 8 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno 8 slov], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno 8 slov] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova]“ Dne [datum] došlo soudu doplnění žalobce, ve kterém blíže specifikoval jednotlivé složky vyčíslené škody, ušlý zisk požadoval za dobu od [datum] do [datum] ve výši 3 062 500 Kč. Při jednání konaném dne [datum] byl obsáhle vyslechnut jeden svědek, druhý předvolaný svědek se omluvil z důvodu plánované dovolené a jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl obsáhle vyslechnut jeden svědek a jednání bylo za účelem doplnění dokazování o listinné důkazy odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno obrovské množství listinných důkazů, dokazování bylo ukončeno a jednání bylo za účelem písemného zpracování závěrečných návrhů a vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a žalobci bylo uloženo zaplatit na náhradu nákladů řízení státu částku 1 473 Kč, Žalovanému [číslo] částku 175 692 Kč a Žalovanému [číslo] částku 425 032 Kč. Žalovaným [číslo] žádné náklady nevznikly. Dne [datum] byla prodloužena lhůta pro vypravení rozsudku do [datum], písemné vyhotovení rozsudku čítající 39 stran bylo dne [datum] vypraveno. Soud v odůvodnění konstatoval, že řízení o náhradu téže škody, které žalobce vede proti Žalovanému [číslo] u MS [obec], netvoří překážku věci zahájené, když bylo zahájeno později, než byl navržen vstup Žalovaného [číslo] do posuzovaného řízení, ani překážku věci rozhodnuté, když dosud nebylo pravomocně skončeno. Soud pak neshledal odpovědnost Žalovaných [číslo] 3 za škodu, když sanace budovy byla provedena z důvodu havarijního stavu budovy a z důvodu prevence před [anonymizována dvě slova], nikoliv z důvodu provozní činnosti Žalovaných [číslo] 3 při [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Nárok soud neshledal důvodným ani vůči Žalovanému [číslo] když žalobce o plánovaných pracích věděl dlouho dopředu a mohl se na situaci připravit. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobce, které se zavázal odůvodnit ve lhůtě 30 dnů, uničil tak ovšem až k výzvě soudu ze dne [datum] podáním došlým soudu dne [datum], ve kterém současně požádal o osvobození od soudních poplatků. Odvolání bylo dne [datum] zasláno Žalovaným a žalobce byl současně vyzván, aby ve lhůtě 5 dnů doložil podklady pro rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků. Doklady žalobce došly soudu dne [datum]. Usneseními ze dne [datum] byla žádost o osvobození od soudního poplatku zamítnuta a žalobce byl současně vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 230 000 Kč. Dne [datum] došlo soudu vyžádané sdělení Žalovaného [číslo] že žalobci zaplatil v [anonymizováno] [rok] na náhradu jeho investice do objektu částku 1 031 810 Kč, žalobce však vůči němu vede u MS [obec] řízení o zaplacení dalších 2 094 199,81 Kč. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobce a spis byl dne [datum] předložen MS [obec], který napadené usnesení potvrdil usnesením ze dne [datum]. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum] a usnesení MS [obec] bylo dne [datum] vypraveno, žalobce byl současně opětovně vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek zaplacen nebyl a odvolací řízení bylo usnesením ze dne [datum] zastaveno. Po zaplacení soudního poplatku dne [datum] bylo usnesení o zastavení řízení zrušeno usnesením ze dne [datum] a spis byl dne [datum] předložen MS [obec] k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek ve vztahu mezi žalobcem a Žalovanými [číslo] potvrzen, ve vztahu mezi žalobcem a Žalovaným [číslo] potvrzen do částky 2 517 509 Kč s příslušenstvím a příslušenství z částky 2 082 491 Kč a do částky 2 082 491 Kč bylo řízení zastaveno a žalobci bylo uloženo zaplatit Žalovanému [číslo] na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 32 670 Kč, Žalovanému [číslo] na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 65 340 Kč a Žalovanému [číslo] na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 102 438,60 Kč. Ve vztahu mezi žalobcem a Žalovaným [číslo] ve výroku o náhradě nákladů státu byl rozsudek zrušen a v tomto rozsahu věc vrácena [příjmení] [obec a číslo] k dalšímu řízení. K žádosti ze dne [datum] odůvodněné složitostí věci byla prodloužena lhůta pro vypravení rozsudku do [datum] [název soudu] se ztotožnil s posouzením věci ve vztahu k Žalovaným [číslo] až 4, stran Žalovaného [číslo] pouze zjistil, že v řízení u MS [obec] bylo již pravomocně rozhodnuto mj. o částce 2 082 491 Kč představující z části stejnou náhradu škody, které se žalobce domáhá i v posuzovaném řízení (smluvní pokuta z kupních smluv s odběrateli žalobce ve výši 310 000 Kč, smluvní pokuta z podnájemní smlouvy ve výši 240 000 Kč, odstupné zaměstnancům ve výši 236 322 Kč, náklady na demontáž zařízení ve výši 104 611 Kč, náklady na právní služby a znalecký posudek ve výši 159 300 Kč a ušlý zisk ve výši 1 032 258 Kč), proto v tomto rozsahu řízení ve vztahu mezi žalobcem a Žalovaným [číslo] zastavil pro překážku věci rozhodnuté. [název soudu] však shledal existujícím základ odpovědnosti za škodu za období od vyklizení prostor do ukončení nájmu výpovědí na straně Žalovaného [číslo] když ke vzniku škody mělo dojít při sanačních pracích na budově prováděných Žalovaným [číslo] v rámci jeho předmětu podnikání, tj. při provozní činnosti, a uložil soudu prvého stupně zabývat se dalšími podmínkami vzniku nároku na náhradu škody, popř. jeho výší. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum], rozsudek MS [obec] čítající 21 stran byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu obsáhlé doplnění Žalovaného [číslo] doplněné o řadu dalších listin. Dne [datum] podal žalobce proti rozsudku MS [obec] blanketní dovolání s tím, že je doplní nejpozději do konce lhůty k dovolání, a žádal o zrušení nařízeného jednání. Dne [datum] byla žalobci zaslána výzva k odstranění vad dovolání a předložení plné moci právního zástupce ve lhůtě 15 dnů spolu s výzvou k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Z jednání konaného dne [datum] se oba účastníci omluvili a toto bylo za účelem vyčkání skončení dovolacího řízení odročeno na neurčito. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum] a dne [datum] došla soudu žádost o prodloužení lhůty pro doplnění dovolání alespoň o 20 dnů. Doplnění dovolání obsahující též návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku došlo soudu dne [datum] a dne [datum] bylo dovolání zasláno Žalovaným k vyjádření. Dne [datum] došla soudu plná právního zástupce žalobce. Žalovaný [číslo] žádal dne [datum] o prodloužení lhůty k vyjádření o 20 dnů a jeho vyjádření následně došlo soudu dne [datum], Žalovaný [číslo] se vyjádřil podáním došlým soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen NSČR. Dne [datum] došla NSČR žádost žalobce o přednostní rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti, když proti němu byly ze strany Žalovaných [číslo] zahájeny exekuce, a žalobce se tak dostal do velmi vážné ekonomické situace. NSČR usnesením ze dne [datum] dovolání jako nepřípustné odmítl a uložil žalobci zaplatit Žalovaným [číslo] na náhradě nákladů dovolacího řízení každému částku 32 670 Kč (Žalovanému [číslo] žádné náklady nevznikly). Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum], usnesení NSČR bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplňující vyjádření Žalovaného [číslo]. Dne [datum] oznamoval žalobce soudu, že proti usnesení NSČR podal ústavní stížnost a dne [datum] navrhoval přerušení řízení do skončení řízení o ústavní stížnosti. Při jednání konaném dne [datum] bylo dokazování doplněno o sadu listinných důkazů, dokazování bylo ukončeno a jednání bylo za účelem předložení písemných závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Závěrečné návrhy došly soudu ve dnech [datum] a [datum]. Žalobce se v závěrečném návrhu věnoval též možnosti zřídit porážku jinde. Odkázal na výpověď slyšené svědkyně, která popisovala komplikovanost takového procesu, a na znalecký posudek, který vyčíslil jen náklady na obnovu provozu ve stávajících prostorách na částku 1 680 000 Kč. Jelikož žalobce tyto prostředky neobdržel, nebyl ani finančně schopen nový provoz zřídit. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a žalobci bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů státu částku 1 473 Kč a Žalovanému [číslo] částku 101 787 Kč. Dne [datum] byla prodloužena lhůta pro vypravení rozsudku do [datum], písemné vyhotovení rozsudku čítající 22 stran bylo dne [datum] vypraveno. V odůvodnění rozsudku soud polemizoval s názorem [název soudu] o existenci odpovědnosti na straně Žalovaného [číslo] mělo-li být škodním jednáním provádění sanačních prací, a dovozoval, že za takových okolností by měla být odpovědnost na straně Žalovaného [číslo] který včas neukončil nájemní vztah se žalobcem. Podrobně pak rozebral jednotlivé dílčí uplatňované nároky a dospěl k závěru, že u některých škoda vůbec nevznikla (např. ušlý zisk), některá škoda by vznikla i bez škodního jednání (např. náklady na demontáž), některá škoda nesouvisí se škodním jednání (např. náklady na právní pomoc při ukončení nájmu) a vznik zbytku škody mohl žalobce sám odvrátit. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobce, které se zavázal doplnit ve lhůtě 30 dnů, doplnění došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo odvolání zasláno Žalovanému [číslo] k vyjádření, vyjádření došlo soudu dne [datum] a dne [datum] byl spis předložen MS [obec]. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek potvrzen a žalobci uloženo zaplatit Žalovanému [číslo] na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 67 390,46 Kč [název soudu] setrval na svém závěru o obecném naplnění podmínek odpovědnosti za škodu na straně Žalovaného [číslo] ztotožnil se však se závěry soudu prvního stupně stran hodnocení jednotlivých dílčích nároků ve smyslu (ne) existence škody, absence příčinné souvislosti či porušení prevenční povinnosti ze strany žalobce. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum], rozsudek MS [obec] byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalobce. Dovolání bylo dne [datum] zasláno Žalovanému [číslo] k vyjádření, vyjádření došlo soudu dne [datum]. K výzvám soudu ze dne [datum] předložil žalobce dne [datum] plnou moc pro právního zástupce a dne [datum] zaplatil soudního poplatek za dovolání. Spis byl dne [datum] předložen NSČR, který usnesením ze dne [datum] dovolání jako nepřípustné odmítl a uložil žalobci zaplatit Žalovanému [číslo] na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 36 670 Kč. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum], usnesení NSČR bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] bylo soudu doručeno usnesení [název soudu] ze dne [datum], kterým byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta ústavní stížnost žalobce proti rozhodnutím soudů všech tří stupňů (zjištěno ze spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka]).

12. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému téhož dne uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 200 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy z nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě žalobci přiznal zadostiučinění ve výši 112 000 Kč. Přiznaná částka byla žalobci zaplacena prostřednictvím poštovní poukázky dne [datum] (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí, stanoviska, sdělení České pošty, s.p.).

13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

14. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

15. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

17. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby [datum] a bylo zcela skončeno usnesením [název soudu] ze dne [datum] o odmítnutí ústavní stížnosti, které bylo žalobci doručeno dne [datum] (soud akceptoval tvrzení žalobce o doručení dne [datum], aniž by k tomu vyžadoval předložení důkazu, když je zřejmé, že žalobci nebylo usnesení doručeno dříve než [příjmení] [obec a číslo], který je obdržel dne [datum], a případný rozdíl 3 dnů nemá na celkové posouzení věci žádný vliv). Řízení tedy trvalo celkem 11 let, resp. 132 celých měsíců.

20. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo složité zejména po skutkové a po procesní stránce, složitější bylo i po stránce právní. Po skutkové stránce bylo nutné zjišťovat důvody vystěhování žalobce, důvody ukončení nájemní smlouvy, byl zjišťován stav budovy, ve které měl žalobce pronajaté prostory, byly zjišťovány práce při [anonymizována dvě slova], při sanaci budovy, konečně pak byl zjišťován vznik škody na straně žalobce a příčinná souvislost se zjištěným jednáním. Skutkové složitosti věci odpovídají i rozsahy písemných vyhotovení ve věci vydaných rozsudků. Skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, kdy bylo provedeno velké množství listinných důkazů a vyslechnuto několik svědků. Věc po procesní stránce komplikovala skutečnost, že v řízení vystupovalo celkem pět účastníků, a soud se tak musel vypořádat s větším množstvím obsáhlejších podání a argumentací (tento aspekt složitosti věci zmiňuje i sám žalobce, třebaže jej vztahuje pouze ke své osobě). Ve věci bylo též rozhodováno o věcné příslušnosti. [příjmení] [obec a číslo] rozhodoval 4x ve věci samé (platební rozkaz + 3x rozsudek), vedle toho rozhodoval o připuštění vstupu dalších žalovaných do řízení, o žádosti o osvobození od soudních poplatků, o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku a o zrušení takto vydaného rozhodnutí, MS [obec] rozhodoval 3x o odvolání do rozhodnutí ve věci samé a 1x o odvolání do nepřiznání osvobození od soudních poplatků, VS [obec] rozhodoval o věcné příslušnosti, NSČR rozhodoval 2x o dovolání ve věci samé a [název soudu] rozhodoval o ústavní stížnosti proti naposledy vydaným rozsudkům soudů všech tří stupňů. Rozhodování [název soudu] o ústavní stížnosti proti prvnímu usnesení NSČR, o kterém nejsou ve spisu vyjma oznámení žalobce ani žádné další doklady, nemělo na délku řízení žádný vliv, když v řízení bylo v mezidobí pokračováno. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Z hlediska právního se sice jednalo o standardní spor o náhradu škody, tyto typy sporů však již z podstaty nebývají právně jednoduché, přestože zde těžiště složitosti spočívá zejména ve zjišťování skutkových okolností.

21. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení došlo k několika nedůvodným prodlevám, které měly negativní vliv na celkovou délku řízení a které je nutno přičíst k tíži státu. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce k vyjádření Žalovaného [číslo] spojené s návrhem na vstup dalších 3 žalovaných, až dne [datum], tj. za 5 měsíců, soud vyzval žalobce a Žalovaného [číslo] k vyjádření k otázce věcné příslušnosti. V této prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 2 měsíce. Dne [datum] se [příjmení] [obec a číslo] vrátil se spis z MS [obec] se změněným 1. rozsudkem, až dne [datum], tj. za 5 měsíců, byla žalobci adresována výzva k odstranění vad žaloby. V této prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 2 měsíce. Dne [datum] došlo soudu doplnění žaloby, až dne [datum], tj. za 4,5 měsíce, soud adresoval žalobci další výzvu k odstranění vad žaloby. V této prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 2-3 měsíce. Dne [datum] došlo soudu doplnění žaloby, až dne [datum], tj. za 4,5 měsíce, bylo nařízeno ústní jednání, které se mělo konat dne [datum], tj. za 7,5 měsíce od dojití posledního podání. V této prodlevě je nutno spatřovat průtah min. 3-4 měsíce, a to i s ohledem na skutečnost, že se mělo jednat teprve o první jednání ve věci. Dne [datum] došly soudu podklady žalobce k žádosti o osvobození od soudního poplatku, až dne [datum] bylo o žádosti rozhodnuto. Doba 2,5 měsíce se s ohledem na již trvající dobu řízení též nejeví jako přiměřená. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalobce proti 3. rozsudku MS [obec], až dne [datum], tj. za 3 měsíce, bylo dovolání zasláno k vyjádření Žalovanému [číslo]. Tento úkon navíc nebyl koncentrován s výzvami žalobce k zaplacení soudního poplatku a předložení plné moci právního zástupce, kdy splnění těchto procesních podmínek bylo řešeno až následně po dojití vyjádření Žalovaného [číslo]. V této prodlevě je nutno spatřovat další průtah min. 2 měsíce. K tíži státu je pak nutno přičíst též prodloužení řízení o 4,5 měsíce v důsledku vydání částečného rozsudku pro uznání, který byl následně zrušen pro nesplnění vícero procesních podmínek pro takový postup (dne [datum] byl rozsudek vydán, dne [datum] byl spis po zrušení rozsudku vrácen [příjmení] [obec a číslo]). Oproti tomu soud nesdílí názor žalobce, že by k tíži státu měla být přičítána doba po částečném zrušení 2. rozsudku [příjmení] [obec a číslo]. Tento rozsudek byl zrušen pro jiný právní názor [název soudu] na základ odpovědnosti za škodu a soudu prvého stupně bylo uloženo zabývat se dalšími podmínkami vzniku nároku na náhradu škody, popř. jeho výší. Rozsudek tedy nebyl zrušen pro vady řízení či nerespektování závazného právního názoru či judikatury vyšších soudů a vrácení věci soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí je imanentním projevem dvojinstančnosti soudního řízení.

22. Pokud jde o jednání žalobce, má soud na základě učiněných zjištění za to, že k celkové délce řízení též dílčím způsobem přispěl. Do [datum] měl žalobce zaplatit soudní poplatek ze žaloby, k žádosti byla tato lhůta prodloužena do [datum] a soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. K žalobě žalobce nepřiložil znalecký posudek, na který přitom v podstatné části odkazoval při vylíčení skutkových tvrzení, a musel být k jeho doložení vyzýván. Žalobce se měl vyjádřit k vyjádření Žalovaného [číslo] do [datum], k žádosti byla lhůta prodloužena do [datum], vyjádření pak došlo soudu dne [datum]. Žalobce měl odstranit vady žaloby do [datum], žádal o prodloužení lhůty o 30 dnů, vyjádření pak došlo soudu dne [datum]. Znovu měl žalobce odstranit vady žaloby do [datum], žádal o prodloužení lhůty do konce dubna, vyjádření pak došlo soudu [datum]. Dne [datum] podal žalobce blanketní odvolání proti 2. rozsudku, které k výzvě soudu odůvodnil až dne [datum]. Žalobce přes výzvu soudu nezaplatil soudní poplatek za odvolání proti 2. rozsudku, resp. jej zaplatil opožděně, kdy v mezidobí bylo odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno a toto rozhodnutí muselo být následně rušeno. Dne [datum] podal žalobce blanketní odvolání proti 3. rozsudku, které odůvodnil až dne [datum].

23. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako zvýšený. Předně šlo v řízení o zaplacení částky 4 600 000 Kč s příslušenstvím nabíhajícím od [datum] a dále pak o náklady řízení, jejichž náhrada se nakonec pohybovala v řádu stovek tisíc Kč (nehledě při tom na vlastní náklady žalobce). Náklady na odvolání proti částečnému rozsudku pro uznání navíc žalobce hradil Žalovanému [číslo] zbytečně, když odvoláním napadený rozsudek byl vydán procesně vadným postupem soudu. Z obsahu spisu posuzovaného řízení pak vyplývá, že poskytnutí požadované náhrady škody bylo pro žalobce podstatné z hlediska možnosti pokračování, resp. obnovení podnikatelské činnosti, když na mj. finančně náročný přesun činnosti do jiných prostor neměl prostředky. Soudy všech stupňů nakonec konstatovaly, že žalobce nemá na žádnou náhradu nárok, to však není z hlediska posuzování vlivu významu předmětu řízení na přiměřenost délky řízení a eventuální způsobení nemajetkové újmy významné. Žalobce byl o důvodnosti nároku přesvědčen a k výsledku posuzovaného řízení se z hlediska možnosti obnovení podnikatelské činnosti upínal, z tohoto pohledu tedy pro něho běh posuzovaného řízení a jeho délka byly významné a narůstající délku řízení bez konečného rozhodnutí musel vnímat úkorně.

24. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (zejména složitost řízení ve všech jejích aspektech, včetně opakovaného rozhodování na vícero stupních soudní soustavy a u [název soudu], dílčí přispění žalobce k celkové délce řízení) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 11 let měsíce nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, což ostatně nebylo mezi účastníky sporné.

25. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl, naopak vznik nemajetkové újmy na straně žalobce uznával.

26. Soud pak (opět ve shodě s oběma účastníky) má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty, postup soudů a zvýšený význam řízení pro žalobce nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle názoru soudu již není při stanovení základní částky možné vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení byla již výrazně nepřiměřená. Za přiměřenou tak soud považoval částku 18 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 500 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

27. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 40 %. Výše popsaný postup orgánů státu v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Popsaný postup soudů měl však na celkovou dobu řízení natolik negativní vliv, že je dle názoru soudu namístě z tohoto hlediska základní částku odškodnění dále navýšit, a to o 10 %. Z důvodu postupu žalobce a jeho přispění k celkové délce řízení soud základní částku snížil o 10 %. Pokud pak jde o kritérium významu řízení, zohlednil soud shora popsaný zvýšený význam řízení pro žalobce zvýšením základní částky o 10 %.

28. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být snížena o 30 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 126 000 Kč vypočtený následovně: 132 (měsíců řízení) x 1 500 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 500 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 180 000 Kč x 0,7 (snížení o 30 %). Jelikož žalobce již na odškodnění nemajetkové újmy obdržel částku 112 000 Kč, shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky 14 000 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 74 000 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

29. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobce byla doručena žalovanému dne 29. 10. 2019 a lhůta 6 měsíců skončila dne 29. 4. 2020. Soud tak považoval požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení od 30. 4. 2020 za důvodný, a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data tedy žalobci přiznal.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit mu nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 342 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření a částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 9 300 Kč (3x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad hotových výdajů právní zástupce ve výši 2 142 Kč.

31. Náklady na další provedené úkony právní služby (2x sepis doplnění vyjádření k obraně žalovaného ze dnů [datum] a [datum]) soud nepovažoval za účelně vynaložené, když kompletní vyjádření včetně označení důkazů k prokázání doplněných tvrzení mohl žalobce učinit již podáním ze dne [datum], za jehož sepis je náhrada nákladů řízení přiznávána. Náhradu odměny za zastupování a paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce za tyto úkony tak soud žalobci nepřiznal.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.