11 C 41/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 39 909,05 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 39 725,32 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 183,73 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 42 300 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 12. 4. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení částky 70 154 Kč s příslušenstvím jako náhrady škod a nemajetkové újmy způsobených nezákonným trestním stíháním vedeným Okresním soudem v Hradci Králové (dále jen„ OS HK“) pod sp. zn. [spisová značka].

2. Žalobce uvedl, že usnesením [stát. instituce] ze dne 28. 11. 2018, doručeným dne 29. 11. 2018, bylo zahájeno jeho trestní stíhání pro spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 tr. zákoníku. Stížnost žalobce byla usnesením státního zástupce ze dne 11. 1. 2019 zamítnuta. Dne 7. 10. 2019 byla proti žalobci podána obžaloba k OS HK. Za účelem prokázání své neviny dodal žalobce soudu znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] č. [anonymizováno], z něhož plynulo, že příčinu dopravní nehody nelze z technického hlediska stanovit na základě objektivně zadokumentovaných stop. Navzdory této skutečnosti byl žalobce rozsudkem ze dne 16. 1. 2020 uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 tr. zákoníku. K odvolání žalobce byl napadený rozsudku usnesením Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen„ KS HK“) ze dne 24. 3. 2020 v celém rozsahu zrušen. Usnesením OS HK ze dne 4. 6. 2020, které nabylo právní moci dne 26. 6. 2020, pak byla věc postoupena k projednání [stát. instituce] [příjmení] (dále jen„ [anonymizováno]“).

3. V důsledku takto vedeného nezákonné trestního stíhání, které trvalo po dobu delší než 1 rok a 7 měsíců, vznikly žalobci následující škody a nemajetkové újma: <b>A. škoda - náklady obhajoby</b> 4. Na nákladech obhajoby vykonávané advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] vznikla žalobci škoda ve výši 36 301 Kč vč. DPH vypočtená dle advokátního tarifu následovně: <b>; Datum; Popis úkonu; Počet úkonů právní služby; Odměna; Náhrada hotových výdajů; Cestovné; Náhrada promeškaného času</b> 1; 3. 12. 2018; porada s [anonymizována dvě slova] v této věci, kompletace plné moci, draft blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení TS – úkon převzetí věci; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 2; 18. 12. 2018; seznámení se spisem - focení po ukončení vyšetřování – úkon prostudování spisu; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 1 604,96 Kč; 800 Kč 3; 19. 12. 2018; doplňující dotazy a doplnění odůvodnění stížnosti – půlúkon stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání; 0,5; 500 Kč; 300 Kč; 4; 28. 8. 2019; seznámení se spisem (0,5 hod.); 0,5; 500 Kč; 300 Kč; 1 628,10 Kč; 800 Kč 5; 11. 9. 2019; doplnění dokazování - návrh (porovnání znaleckého posudku s obsahem spisu kontra výpovědi) a soupis návrhu s objednáním posudku; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 6; 5. 11. 2019; účast na hlavním líčení 8:00- 10:30 hod.; 2; 2 000 Kč; 600 Kč; 1 628,10 Kč; 800 Kč 7; 27. 11. 2019; podání - sdělení závěrů znalce plus posudek; 0,5; 500 Kč; 300 Kč; 8; 3. 12. 2019; účast na hlavním líčení 8:30- 9:00 hod.; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 1 628,10 Kč; 800 Kč 9; 16. 1. 2020; účast na hlavním líčení 9:00 11:30 hod.; 2; 2 000 Kč; 600 Kč; 1 628,10 Kč; 800 Kč 10; 25. 2. 2020; odůvodnění odvolání ve věci; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 11; 4. 6. 2020; účast na hlavním líčení; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 1 683,47 Kč; 800 Kč <b>Celkem; 11 500 Kč; 3 900 Kč; 9 800,83 Kč; 4 800 Kč</b> + DPH (21 %) ve výši 6 300,17 Kč. <b>B. škoda - náklady znaleckého posudku</b> 5. Mimo nákladů na právní zastoupení žalobci vznikly náklady s vyhotovením znaleckého posudku, který vyhotovil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a za jehož zhotovení bylo žalobci účtováno 18 853 Kč vč. DPH. <b>C. nemajetková újma - trestní stíhání</b> 6. Za vzniklou nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena nedůvodným trestním stíháním, žalobce požadoval částku 15 000 Kč, která vychází z narušení osobního statku – osobní sféry žalobce způsobené usnesením o zahájení trestního stíhání a zároveň přihlíží k délce nezákonně vedeného trestního stíhání (jako k další okolnosti, za níž k nemajetkové újmě došlo). Žalobce byl stíhán pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti dle §148 odst. 1 tr. zákoníku s trestní sazbou do jednoho roku. Žalobce se zejména obával uložení povinnosti k náhradě škody a její výše (byť žalobce se protiprávního jednání nedopustil a žádné zranění poškozené nezpůsobil), která by mohla neblahým způsobem zasáhnout do finanční stability žalobce. Výše náhrady škody totiž mohla být vyšší než v jiných obdobných případech, a to zejména s přihlédnutím k vyššímu věku poškozené [příjmení]. [příjmení], která měla být údajným jednáním žalobce zraněna. Je notorietou, že v případech zranění osob vyššího věku nezřídka dochází ke komplikacím v léčbě, které vedou ke zvýšeným nákladům na léčebné výlohy. Žalobce vnímal trestní stíhání jako intenzivní zásah do své osobnostní sféry. Žalobce v dobré víře poskytl nezištně první pomoc a asistenci poškozené, tedy osobě, která pro něj byla zcela cizí, a následně byl touto obviněn z ublížení na zdraví. Z důvodu nezákonného trestního stíhání žalobce trpěl záchvaty úzkosti, které se projevovaly krácením dechu a návaly stresu, které si vyžádaly až opakovaná vyšetření v kardiologické ambulanci v [obec] Tyto záchvaty žalobce utrpěl v přímém důsledku nezákonného trestního stíhání, které bylo pro žalobce, který je hypersenzitivní, značně stresující. Další okolností, která v období vedení nezákonného trestního stíhání umocnila v žalobci pocit nejistoty z budoucnosti, bylo těhotenství manželky žalobce, když dcera se narodila dne [datum], tj. cca měsíc před vydáním usnesení o postoupení věci do přestupkového řízení. Období, které se mělo nést v duchu radostného očekávání narození potomka, tak bylo pro žalobce poznamenáno stresem z probíhajícího nezákonného trestního stíhání. Negativní důsledky vedeného trestního stíhání musel žalobce snášet po dobu delší než 1 rok a 7 měsíců. Žalobce po celou dobu trestního stíhání plně spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení, vypovídal, svou výpověď neměnil, a svým chováním tak žádným způsobem své trestní stíhání, ani pokračování v něm nezavinil. Nárok žalobce na přiměřené zadostiučinění ve výši 15 000 Kč je tak důvodný, a to s ohledem na povahu a význam věci – zahájení a vedení nezákonného trestního stíhání pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 tr. zákoníku, které intenzivně zasáhlo do osobní sféry žalobce, konkrétně do jeho psychického a fyzického zdraví, důstojnosti, dobrého jména a cti.

7. Takto formulované nároky žalobce uplatil u žalovaného dne 2. 10. 2020, žalovaný však žádost dosud nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 70 154 Kč.

8. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce dne 2. 10. 2020 uplatnil předmětné nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy, které mu měly vzniknout v souvislosti s řízením vedeným u OS HK pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 3. 9. 2021, kterým požadavek na náhradu nemajetkové újmy posoudil tak, že bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí a za toto byla žalobci poskytnuta omluva, nároku na náhradu škody žalovaný vyhověl co do částky 29 355 Kč. Ve zbylém rozsahu nebyla žádost žalobce shledána důvodnou. K věci samé žalovaný po stručné rekapitulaci průběhu předmětného trestního řízení (stejně jako žalobce), uvedl, že lze uzavřít, že v daném případě došlo ve vztahu k žalobci k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28. 11. 2018, a základ odpovědnosti státu za škodu/nemajetkovou újmu je tedy dán. K jednotlivým nárokům pak žalovaný uvedl: <b>A. škoda - náklady obhajoby</b> 9. Po nahlédnutí do trestního spisu bylo ověřeno, že účtované úkony jsou co do druhu a délky v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami: - 3. 12. 2018 – porada s klientem – tento úkon nelze přiznat, neboť nebylo doloženo potvrzení o konané poradě, - 12. 12. 2018 – seznámení se se spisem - tento úkon nelze přiznat, neboť se nejedná o úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, a proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna, - 17. 12. 2018 – žádost o prodloužení lhůty – tento úkon nelze přiznat, neboť se nejedná o úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna, - 18. 12. 2018 – seznámení se se spisem - tento úkon nelze přiznat, neboť se nejedná o úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, a proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna, - 19. 12. 2018 - seznámení se se spisem - tento úkon nelze přiznat, neboť se nejedná o úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, a proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna, - 19. 12. 2018 – doplnění odůvodnění stížnosti – tento úkon nelze přiznat, neboť odměna byla přiznána za úkon podání stížnosti proti usnesení, - 3. 12. 2019 – hlavní líčení bylo odročeno – náhrada za promeškaný čas byla přiznána ve výši ½ mimosmluvní odměny ve smyslu § 14 odst. 2 advokátního tarifu, bez režijního paušálu.

10. Celkem tak bylo žalovaným přiznáno 7 úkonů celých, 3 úkony poloviční, 10 režijních paušálů a 1 náhrada za promeškaný čas ve výši poloviny odměny, a na odměně a náhradě hotových výdajů tak žalobci náleží částka 12 000 Kč.

11. Pokud jde o náhradu cestovného a promeškaného času, tyto žalovaný přiznal následovně: rok 2019 - 3x cestovné za cestu z [obec] do [obec] a zpět (seznámení se spisem dne 28. 8. 2019, účast na hlavním líčení dne 5. 11. 2019, účast na hlavním líčení dne 3. 12. 2019), tj. 3x 240 km, celkem 720 km při spotřebě 8,4 l/km, ceně benzínu 33,10 Kč a amortizaci 4,10 Kč za 1 km – přiznáno v částce 4 953,88 Kč, - náhrada za promeškaný čas 24 půlhodin, tj. 2 400 Kč, celkem 7 353,88 Kč. rok 2020 - 2x cestovné za cestu z [obec] do [obec] a zpět (účast na hlavním líčení dne 16. 1. 2020, účast na hlavním líčení dne 4. 6. 2020), tj. 2x 240 km, celkem 480 km při spotřebě 8,4 l/km, ceně benzínu 32 Kč a amortizaci 4,20 Kč za 1 km – přiznáno v částce 3 306,24 Kč, - náhrada za promeškaný čas 16 půlhodin, tj. 1 600 Kč, celkem 4 906,24 Kč.

12. Celkem byla na nákladech obhajoby včetně cestovného přiznána částka 24 260,12 Kč, která byla následně navýšena o 21% DPH na konečnou částku 29 354,74 Kč, resp. 29 355 Kč, která byla poukázána na adresu žalobce prostřednictvím provozovatele poštovní licence. <b>B. škoda - náklady znaleckého posudku</b> 13. Tento nárok nebyl shledán důvodným, neboť tyto náklady nebyly žalobcem účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, kdy znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nijak nepřispěl k objasnění věci. Z usnesení OS HK ze dne 4. 6. 2020, kterým byla věc postoupena k projednání [anonymizováno], vyplývá, že k objasnění věci nepomohl ani jeden z vypracovaných znaleckých posudků, neboť oba znalci vycházeli pouze z výpovědi obžalovaného a výpovědi poškozené a oba konstatovali, že z místa nehody nebyly zajištěny žádné upotřebitelné stopy. <b>C. nemajetková újma - trestní stíhání</b> 14. Vzhledem k nespornosti existence práva na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním (co do základu nároku) žalovaný konstatoval, že v řízení vedeném u OS HK pod sp. zn. [spisová značka] bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za což se žalobci omluvil. Toto konstatování a vyslovení omluvy se vzhledem ke stavu věci jeví jako dostatečné, neboť tvrzená nemajetková újma musí být žalobcem dostatečně prokázána, což v tomto případě žalovaný neshledává. Žalobce se ve své žádosti a jejím doplnění obecně vyjadřuje ve smyslu vzniku nemajetkové újmy a zásahu do jeho osobního a rodinného života, avšak nedostatečně dokládá příčinnou souvislost a skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s vedeným trestním stíháním proti jeho osobě. Tvrzení o zásazích do osobní sféry nebyla dostatečně prokázána, ani z trestního spisu nevyplývají. Žalobce sice tvrdí zásahy do osobní sféry, a to konkrétně pocity nejistoty ohledně budoucnosti své a své rodiny, kdy uvádí těhotenství manželky, ke kterému dokládá rodný list dcery, která se narodila dne [datum], tj. v období, kdy probíhalo trestní stíhání žalobce. Z uvedeného však nelze dovodit, že by žalobce měl obavy z budoucnosti za situace, kdy v průběhu trestního stíhání se mu narodilo dítě. K tvrzení ohledně duševních útrap, psychické zátěži, kdy trpěl záchvaty úzkosti, které se projevovaly krácením dechu a návaly stresu, žalobce dokládá lékařské zprávy kardiologické ambulance ze dnů 6. 1. 2020 a 30. 9. 2020, z nichž vyplývá, že žalobci byl naměřen mírně zvýšený tlak, jinak nebyly shledány žádné obtíže. K uvedenému lze podotknout, že druhá zpráva je z období po skončení trestního stíhání a žalobce měl stejně zvýšený tlak jako v období, kdy probíhalo jeho trestní stíhání. K obavám žalobce, zda nebude odsouzen za trestný čin, který nespáchal, lze dodat, že s ohledem na závažnost skutku, který byl žalobci kladen za vinu, a také s ohledem na skutečnost, že byl bezúhonný, nebyly obavy z možného uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody na místě. S ohledem na uvedené žalovaný nedospěl k závěru, že by byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě s tím, že konstatování nezákonného rozhodnutí spolu s poskytnutou omluvou považuje za dostatečnou satisfakci.

15. Žalobce v následných doplněních potvrdil, že mu byla stanoviskem žalovaného přiznána náhrada nákladů obhajoby ve výši 29 354,74 Kč a do této částky vzal svou žalobu zpět. Pokud jde o další náklady obhajoby, žalobce namítl, že za podání blanketní stížnosti ze dne 3. 12. 2018 a doplnění odůvodnění stížnosti ze dne 19. 12. 2018 uplatnil nárok na právě jeden ½ úkon právní služby plus režijní paušál. Za účast na hlavním líčení dne 3. 12. 2019 žalobce uplatnil pouze nárok na náhradu cestovních nákladů (1 605 Kč) vč. promeškaného času (800 Kč). Není pravdou, že by žalobce uplatnil náhradu nákladů za seznámení se se spisem ve dnech 12. 12. 2018, 18. 12. 2018 a 19. 12. 2018 jako tři samostatné úkony právní služby, žalobce uplatnil náhradu nákladů za seznámení se se spisem pouze jako jeden úkon právní služby (1 000 Kč) plus režijní paušál (300 Kč) a náhradu cestovných nákladů (1 605 Kč) vč. promeškaného času (800 Kč), neboť nahlížení do spisu lze považovat za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada dle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu dle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Nahlížení do spisu bylo nezbytným podkladem pro doplnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Nad rámec přiznané náhrady má tak žalobce nárok na úhradu nákladů za seznámení se se spisem ve výši 4 483,05 Kč. Pokud jde o náklady za úkon porady ze dne 3. 12. 2018, tento úkon žalobce rovněž neuplatňoval. Uplatňoval úkon převzetí a přípravy obhajoby dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, jehož součástí je i první porada s klientem a jehož důkazem je smlouva o poskytnutí právních služeb resp. plná moc, kterou žalobce žalovanému řádně předložil. Na rámec přiznané náhrady tak žalobci náleží rovněž náhrada nákladů za převzetí a přípravu obhajoby ve výši 1 573 Kč. V rozsahu rozdílu mezi žalovaným nepřiznanou náhradou nákladů obhajoby (6 946,26 Kč) a náhradou, na jejíž přiznání nadále trval (4 483,05 Kč + 1 573 Kč), tedy do částky 890,21 Kč vzal žalobce svou žalobu též částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 17. 2. 2022, č. j. [číslo jednací].

16. Pokud jde o náklady na zpracování znaleckého posudku, žalobce doplnil, že je sice pravdou, že na základě znaleckého posudku nebyl zjištěn přesný průběh nehodového děje, který zapříčinil poranění poškozené, znalecký posudek ovšem poukázal na to, že výpověď poškozené (tj. jediný důkaz, na základě kterého byl OS HK vydán odsuzující rozsudek), je z technického hlediska nepřijatelná, a rovněž poukázal na nesprávnost závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], zpracovaného k zadání orgánů činných v trestním řízení, který navzdory absenci vstupních podkladů považoval za hlavní příčinu dopravní nehody z technického hlediska nesprávné jednání a způsob jízdy žalobce. Znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] tyto nesprávné závěry spolehlivě vyvrátil, když uvedl, že z technického hlediska nelze na základě objektivních stop provést analýzu dopravní nehody, popsat její průběh, určit rychlost jednotlivých jízdních kol v době střetu, směr pohybu těchto jízdních kol a jejich vzájemné postavení v době střetu a místo střetu vzhledem k absenci těchto podkladů. Přičemž v rámci těchto skutečností, uvedl, že znalec nemůže vycházet pouze ze subjektivního vnímání nehodového děje. Nelze proto tvrdit, že znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] nepřispěl k objasnění věci, když na jeho základě byly značně matoucí – neodborné závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] a potažmo tedy i vina žalobce spolehlivě vyvráceny. Z hlediska posouzení viny resp. neviny žalobce byl proto znalecký posudek integrální součástí spisového materiálu, na základě kterého byl žalobce obžaloby zproštěn, resp. na základě kterého byla trestní věc postoupena k projednání [anonymizováno], který přestupkové řízení nezahájil. Žalobci tak náleží náhrada nákladů za znalecký posudek jako účelně vynaložených nákladů na dosažení příznivého rozhodnutí ve věci samé. Vyúčtovanou cenu za znalecký posudek uhradil otec žalobce, kterému žalobce tuto částku v létě 2020 uhradil.

17. Pokud jde o nemajetkovou újmu, žalobce doplnil, že záchvaty úzkosti, které pociťoval v reakci na stresovou situaci způsobenou nezákonným trestním stíháním, doložil potvrzením o vyšetření v kardiologické ambulanci v [obec] ze dne 6. 1. 2020, ze kterého vyplývá, že žalobce byl přijat za účelem vyšetření z důvodu náhlých návalů stresu, ataků dušnosti, svírání hrudníku, atd. (tj. příznaků, které provázejí již zmiňované záchvaty úzkosti). To, že žalobci byl pak v rámci zmiňovaného vyšetření provedeného cca 2 týdny po prvním záchvatu úzkosti naměřen pouze zvýšený tlak, není důkazem o tom, že žalobce tyto záchvaty úzkosti neutrpěl, resp. že je neutrpěl v důsledku nezákonného trestního stíhání. Prožité záchvaty úzkosti se totiž nedají jednoduše„ změřit“ nebo„ zvážit“. Důkazem o narušení osobního statku žalobce v důsledku nezákonného trestního stíhání je tak samotná anamnéza popsaná v potvrzení o vyšetření ze dne 6. 1. 2020 (příznaky záchvatů úzkosti v době vedení neoprávněného trestného stíhání), nikoliv hodnoty krevního tlaku žalobce naměřené na vyšetřeních. Vyšetření žalobce v kardiologické ambulanci bylo navíc provedeno především za účelem vyloučení jiných zdravotních potíží žalobce, které by byly spojeny s prožitím shora zmiňovaných tělesných a psychických příznaků záchvatů úzkosti žalobce. Jiné zdravotní potíže žalobce byly ale vyšetřením v kardiologické ambulanci vyloučeny, kdy již na řádově druhém vyšetření, které jak žalovaný správně poukazuje, bylo provedeno až v období po skončení trestního stíhání, bylo zjištěno, že žalobce se cítí lépe (netrpí záchvaty), je méně ve stresu. Pokud žalovaný poukazuje, že dle druhé lékařské zprávy mě žalobce stejně zvýšený krevní tlak jako v období, kdy probíhalo jeho trestní stíhání, opomíná, že krevní tlak měřený v ambulanci bývá zvýšený běžně v důsledku„ strachu z lékaře“ resp.„ strachu z nemocničního prostředí“. I proto se doporučuje měřit tlak v domácím prostředí a proto je za hraniční hodnotu krevního tlaku měřenou pacientovi v ambulanci lékaře považován krevní tlak 140/, kdežto v případně domácího měření je tato hranice stanovena na 135/. Konečně pokud jde o pocity nejistoty a obavy z probíhajícího trestního stíhání, žalobci není jasné, jakým (jiným) způsobem měl tyto okolnosti žalovanému prokázat.

18. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

19. Usnesením ze dne 28. 11. 2018, převzatým žalobcem dne 29. 11. 2018, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 20. 8. 2018 při jízdě na kole nezastavil u dopravní značky„ Stůj, dej přednost v jízdě“, předjížděl zprava před ním jedoucí a vpravo odbočující cyklistku (poškozenou [anonymizováno]. [příjmení]), do které z pravé strany narazil, v důsledku čehož došlo k pádu poškozené, při kterém utrpěla poranění kvalifikovaná jako prosté ublížení na zdraví středně těžkého stupně. Žalobce udělil dne 2. 12. 2018 plnou moc k obhajobě [anonymizována tři slova], jehož prostřednictvím podal dne 3. 12. 2018 blanketní stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, doplněnou podáním obhájce ze dne 21. 12. 2018. Stížnost byla usnesením státního zástupce ze dne 11. 1. 2019 zamítnuta jako nedůvodná. Přípisem ze dne 30. 11. 2018 vyrozumíval policejní orgán poškozenou o možnosti prostudovat spis před skončením vyšetřování dne 18. 12. 2018, poškozená se k prostudování spisu nedostavila, spis však dne 18. 12. 2018 v době od 14.00 hod. do 14.30 hod. prostudoval obhájce žalobce, resp. jeho substitut, dle sepsaného záznamu o prostudování byl žalobce o termínu prostudování vyrozuměn při výslechu konaném dne 29. 11. 2018. Dne 17. 12. 2018 se k trestnímu řízení připojila zdravotní pojišťovna s nárokem na náhradu škody spočívajícím ve vynaložených nákladech na léčení poškozené ve výši 14 185 Kč. Ve věci byl [anonymizováno] [příjmení], znalcem z oboru doprava, odvětví doprava městská se specializací posuzování příčin dopravních nehod a odvětví doprava silniční se specializací posuzování příčin dopravních nehod, dne 27. 7. 2019 vypracován znalecký posudek, ve kterém znalec dospěl k závěru, že z provedené analýzy pohybu cyklisty - žalobce a cyklistky - poškozené v úseku a místě dopravní nehody je nutné z technického hlediska spatřovat hlavní příčiny vzniku předmětné dopravní nehody v nesprávném jednání a způsobu jízdy žalobce, který jako cyklista pohybující se ke křižovatce s hlavní silnicí započal předjíždět vpravo poškozenou i přesto, že v daný okamžik si nemohl být jistý dalším směrem její jízdy. Způsob jízdy poškozené, kdy se v úseku a místě dopravní nehody pohybovala na jízdním kole, na kterém vezla předměty, které jí znesnadňovaly řízení (plátěné tašky pověšené na řídítku jízdního kola), spíše u středu svého jízdního pruhu a následně se před odbočováním vpravo nezařadila co nejblíže k pravému okraji vozovky, lze z technického hlediska označit jako nesprávný, ale nelze ho označit za hlavní příčinu dané dopravní nehody. V opisech z evidencí rejstříku trestů a přestupků ze dne 15. 8. 2019 neměl žalobce žádný záznam. Dle sdělení [anonymizováno] ze dne 16. 8. 2019 měl žalobce tři záznamy o přestupcích v dopravě. Dne 28. 8. 2019 v době od 12.45 hod. do 13.10 hod. obhájce žalobce opětovně prostudoval spis před skončením vyšetřování s tím, že vyjádření a případné návrhy na doplnění vyšetřování předloží ve lhůtě 14 dnů. V podání svého obhájce ze dne 11. 9. 2019 podrobil žalobce kritice znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] a navrhl dokazování doplnit znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení], kterému by byly položeny stejné otázky jako [anonymizováno] [příjmení] a který přislíbil posudek zpracovat do 15. 11. 2019. Přípisem policejního orgánu ze dne 23. 9. 2019 byl návrh na vyčkání posudku [anonymizováno] [příjmení] odmítnut s tím, že věc bude předána státnímu zástupci a žalobce může posudek předložit v dalších fázích trestního řízení. Vyšetřování bylo dne 23. 9. 2019 ukončeno s návrhem na podání obžaloby pro skutek a kvalifikaci jako v usnesení o zahájení trestního stíhání. Spis došel státnímu zástupci dne 25. 9. 2019, obžaloba byla dle návrhu podána k OS HK dne 7. 10. 2019. Dne 5. 11. 2019 se v době od 8.00 hod. do 10.08 hod. konalo hlavní líčení, kterého se účastnili žalobce i jeho obhájce. Při hlavním líčení se poškozená připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu bolestného a ušlé mzdy v celkové výši 20 000 Kč. Byli vyslechnuti žalobce, poškozená a [anonymizováno] [příjmení] a provedeny listinné důkazy a hlavní líčení bylo za účelem předvolání znalce z oboru zdravotnictví odročeno na den 3. 12. 2019. Podáním svého obhájce ze dne 27. 11. 2019 žalobce soudu předkládal znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], na který upozorňoval již během konaného hlavního líčení, a navrhoval tímto posudkem doplnit dokazování, popř. znalce též vyslechnout. [anonymizováno] [příjmení], znalec z oboru doprava se specializací analýza příčin dopravních nehod silničních motorových vozidel, ve svém posudku 20. 11. 2019 uzavřel, že z technického hlediska nelze stanovit příčinu dopravní nehody na základě objektivně zadokumentovaných stop. Stanovit příčinu dopravní nehody (události) pouze na základě subjektivního vnímání nehodového děje ze strany technického znalce nelze. V případě, že nelze z technického hlediska stanovit příčinu události na základě objektivně zadokumentovaných stop, nelze ani uvažovat o možnosti odvrácení střetu. Pokud by ze strany technického znalce bylo vycházeno pouze ze subjektivního vnímání nehodového děje ze strany účastníků události, pak by se nejednalo o technický posudek, neboť by zde absentovaly technické podklady, ze kterých by technický znalec mohl vycházet. Při hlavním líčení konaném dne 3. 12. 2019 od 8.30 hod. do 8.42 hod., kterého se osobně účastnili žalobce i jeho obhájce, bylo pouze konstatováno, že se nedostavili předvolaní znalci, a hlavní líčení bylo za účelem jejich opětovného předvolání odročeno na den 16. 1. 2010. Při hlavním líčením konaném dne 16. 1. 2020 od 10.00 hod. do 11.03 hod. za osobní účasti žalobce a jeho obhájce byli vyslechnuti všichni tři znalci, dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných řečí byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 tr. zákoníku a byl mu uložen peněžitý trest ve výměře 20 denních sazeb po 400 Kč, celkem tedy 8 000 Kč. Pro případ nevykonání tohoto trestu ve stanovené lhůtě pak byl stanoven náhradní trest odnětí svobody ve výměře 1 měsíce. Současně bylo žalobci uloženo uhradit poškozené škodu ve výši 20 000 Kč a zdravotní pojišťovně škodu ve výši 14 185 Kč. V odůvodnění rozsudku OS HK konstatoval, že z obsahu znaleckých posudků [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] a z výslechu obou znalců u hlavního líčení bylo prokázáno, že oba znalci vycházeli ve svých závěrech pouze z výpovědi obžalovaného a poškozené, neboť upotřebitelné stopy z místa nehody žádné zdokumentovány nebyly, ani jedno z kol nebylo zadokumentováno v konečné poloze. Znalec [příjmení] [příjmení] učinil závěr, že z technického hlediska lze spatřovat hlavní příčinu vzniku dopravní nehody v nesprávném jednání a způsobu jízdy obžalovaného a s ohledem na absenci stop je místo střetu pouze předpokládané. Znalec současně hodnotil způsob jízdy v kontextu s pravidly silničního provozu dle z. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemní komunikaci. Znalec [příjmení] [příjmení] na podkladě totožných materiálů učinil závěr, že z technického hlediska nelze stanovit na podkladě objektivně zadokumentovaných stop příčinu dopravní nehody, neboť stopy žádné nejsou a dopravní nehoda je hodnocena pouze na podkladě subjektivního vnímání nehodového děje ze strany zúčastněných osob. A s tímto závěrem znalce [příjmení] [příjmení] se soud po provedeném dokazování ztotožnil, neboť i z obsahu znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] je zřejmé, že znalec s ohledem na absenci objektivně zadokumentovaných stop pouze hodnotí chování obžalovaného a poškozené po právní stránce z hlediska dodržování předpisů o silničním provozu, což mu ale samo o sobě nenáleží. Soud pak po zhodnocení dalších důkazů (v podstatě jen vzájemně rozporné výpovědi žalobce a poškozené) uzavřel, že naplnění všech znaků předmětného trestného činu bylo prokázáno, a proto rozhodl o vině žalobce. Proti tomuto rozsudku podal žalobce prostřednictvím svého obhájce dne 10. 2. 2020 blanketní odvolání, odůvodněné podáním ze dne 27. 2. 2020 KS HK usnesením vyhlášeným v neveřejném zasedání konaném dne 24. 3. 2020 napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně. Soudu prvého stupně odvolací soud uložil provést podrobnější a pečlivější zhodnocení provedených důkazů ve vztahu k naplnění jednotlivých znaků předmětného trestného činu a vypořádat se s případnými rozpory a s námitkami žalobce. Dne 4. 6. 2020 se v době od 13.30 hod. do 14.15 hod. konalo hlavní líčení, kterého se účastnili žalobce i jeho obhájce. Při hlavním líčení bylo po opětovném výslechu poškozené vyhlášeno usnesení, kterým byla věc dle § 222 odst. 2 tr. řádu postoupena [anonymizováno] a poškozená a zdravotní pojišťovna byly se svými nároky na náhradu škody odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. V odůvodnění svého usnesení OS HK konstatoval, že k objasnění věci nepomohly ani dva znalecké posudky z oboru doprava, neboť oba znalci vycházeli pouze z výpovědí obžalovaného a výpovědí poškozené a oba konstatovali, že z místa nehody nebyly zajištěny žádné upotřebitelné stopy. Znalec [příjmení] [příjmení] v závěrech posudku mimo jiné uvedl, že považuje za technicky nepřijatelné, aby místo střetu dle výpovědí poškozené bylo až v ulici [ulice] (pozn. ulice vpravo) za situace, kdy obžalovaný hodlal dle své výpovědi jet na křižovatce rovně. Znalec [příjmení] [příjmení] na podkladě totožných materiálů učinil závěr, že z technického hlediska nelze stanovit na podkladě objektivně zadokumentovaných stop příčinu dopravní nehody. Soud pak po zhodnocení dalších důkazů (v podstatě jen vzájemně rozporné výpovědi žalobce a poškozené) uzavřel, že žalobce nepochybně porušil dopravní předpisy, když nezastavil na značce„ Stůj, dej přednost v jízdě“, avšak nebylo prokázáno, že by v příčinné souvislosti s takovým jednání došlo ke zranění poškozené. [anonymizováno] rozhodl usnesením ze dne 12. 10. 2020, které nabylo právní moci dne 16. 10. 2020, tak, že se věc odkládá, aniž bylo zahájeno řízení o přestupku, neboť došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci (zjištěno ze spisu [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], resp. spisu OS HK sp. zn. [spisová značka]).

20. Proforma fakturou ze dne 5. 1. 2019, resp. následně fakturou ze dne 8. 1. 2019, byly žalobci vyúčtovány náklady obhajoby za úkony pod položkami č. 1 až 3 uvedenými v tabulce v bodu č. 4 odůvodnění tohoto rozsudku v částce 7 024 Kč vč. DPH. K úkonu pod položkou č. 2 bylo ve vyúčtování uvedeno„ pekelná doprava přes 4 h v autě“ (zjištěno z proforma faktury [číslo] [rok], faktury č. [rok], vyúčtování nákladů obhajoby).

21. Fakturou ze dne 15. 10. 2019, byly žalobci vyúčtovány náklady obhajoby za úkony pod položkami č. 4 a 5 uvedenými v tabulce v bodu č. 4 odůvodnění tohoto rozsudku v částce 5 479 Kč vč. DPH (zjištěno z faktury č. [rok], vyúčtování nákladů obhajoby).

22. Fakturou ze dne 4. 2. 2020, byly žalobci vyúčtovány náklady obhajoby za úkony pod položkami č. 6 až 9 uvedenými v tabulce v bodu č. 4 odůvodnění tohoto rozsudku v částce 17 647 Kč vč. DPH (zjištěno z faktury č. [rok], vyúčtování nákladů obhajoby).

23. Fakturou ze dne 14. 7. 2020, byly žalobci vyúčtovány náklady obhajoby za úkony pod položkami č. 10 a 11 uvedenými v tabulce v bodu č. 4 odůvodnění tohoto rozsudku v částce 6 151 Kč vč. DPH (zjištěno z faktury č. [rok], vyúčtování nákladů obhajoby).

24. Obhájce žalobce měl v době probíhajícího trestního řízení sídlo na adrese [adresa], úkony přípravného řízení probíhaly na adrese [adresa] (zjištěno ze spisu [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], resp. spisu OS HK sp. zn. [spisová značka]).

25. Sídlo OS HK je na adrese [adresa] (skutečnost známá z veřejných zdrojů).

26. Obhájce žalobce je od 23. 2. 2009 registrován jako vlastník vozidla r. z. [anonymizováno], jehož kombinovaná spotřeba činí 8,4 litrů BA/100 km (zjištěno z osvědčení o registraci vozidla).

27. Jedna cesta vozidlem ze sídla obhájce - na adresu [adresa] km a trvá 1 hod. a 16 minut - na adresu sídla OS HK měří 118,4 km a trvá 1 hod. a 16 minut (zjištěno z [webová adresa]). 28. [anonymizováno] [příjmení] vyúčtoval fakturou ze dne 23. 11. 2019, vystavenou na obhájce žalobce jako objednatele (žalobce byl uveden jako příjemce), cenu zpracovaného znaleckého posudku v částce 18 853 Kč. Faktura byla znalci uhrazena dne 27. 11. 2019 z účtu [anonymizováno] [celé jméno žalobce], otce žalobce. Žalobce otci předmětnou částku uhradil v létě 2020 v hotovosti (zjištěno z faktury č. [anonymizováno] [rok], potvrzení o provedení transakce vystaveného dne 7. 6. 2022, čestného prohlášení [anonymizováno] [celé jméno žalobce] ze dne 11. 11. 2022 opatřeného úředně ověřeným podpisem).

29. Žalobce uzavřel dne 24. 8. 2018 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, na základě které mu byla poskytnuta částka ve výši 1 160 000 Kč určená na koupi id. ½ bytu. Smlouvou z téhož dne k dluhu z úvěrové smlouvy přistoupila jako další/solidární dlužník [anonymizováno]. [příjmení], pozdější manželka žalobce. Úvěr měl být splácen po dobu 172 měsíců částkou 4 192 Kč měsíčně (překlenovací úvěr) a následně po dobu 140 měsíců částkou 6 380 Kč měsíčně (úvěr ze stavebního spoření) (zjištěno ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, smlouvy o přistoupení k dluhu).

30. Žalobci a jeho manželce se dne [datum] narodila dcera (zjištěno z rodného listu).

31. Dne 6. 1. 2020 byl žalobce kontrolně vyšetřen na kardiologické ambulanci. Žalobce při vyšetření uváděl, že trvá pálení očí, asi před 2 týdny se v klidu objevila ataka pocitu nedostatku dechu, kdy se musel nadechnout zhluboka, poté to bylo lepší, bolesti neměl, palpitace neměl, poté ještě 2 ataky krátké, po hlubokém nádechu se to uvolnilo, bez palpitací, jiné potíže nemá. Žalobci byl při vyšetření naměřen krevní tlak [číslo] mmHg, bylo mu proveden EKG, ultrazvuk srdce a byly konstatovány výsledky měření TK Holter z ledna 2020, ze kterého vyplývala hypertenze za celou dobu monitorace s průměrem [číslo] mmHg. Jiné objektivní potíže nebyly zjištěny. Z vyšetření byl učiněn závěr, že žalobce trpí [anonymizováno 5 slov], byla mu doporučena dieta racionální, pohyb dle tolerance, režimová opatření včetně vyloučení většího stresu a nasazen lék [anonymizována dvě slova]. Za půl roku měla proběhnout kontrola TK Holter (zjištěno z lékařské zprávy [anonymizováno] [příjmení] ze dne 6. 1. 2020).

32. Další kontrolní vyšetření v kardiologické ambulanci žalobce absolvoval dne 30. 9. 2020. Subjektivně uváděl, že se cítí lépe, je méně ve stresu. Byl mu při vyšetření naměřen krevní tlak [číslo] mmHg, bylo provedeno EKG, ultrazvuk srdce, vyšetření krve a byly konstatovány výsledky měření TK Holter ze září 2020, ze kterého vyplývala hypertenze za celou dobu monitorace s průměrem [číslo] mmHg. Jiné objektivní potíže nebyly zjištěny. Z vyšetření byl učiněn závěr, že žalobce trpí [anonymizována dvě slova] (ultrazvuk ledvin a renálních tepen v normě), [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], byla mu doporučena dieta racionální, pohyb dle tolerance a nasazen lék [anonymizována dvě slova]. S dalšími kroky bylo po domluvě se žalobcem vyčkáno, neboť měl letos větší psychickou zátěž, s tím, že po novém roce bude zopakován TK monitor a dle výsledku eventuálně nasazena medikace (zjištěno z lékařské zprávy [anonymizováno] [příjmení] ze dne 30. 9. 2020). 33. [jméno] [příjmení], manželka žalobce, ve svém čestném prohlášení ze dne 12. 11. 2022 uvedla, že v období trestního stíhání, které bylo zahájeno na základě usnesení ze dne 28. 11. 2018, trpěl žalobce záchvaty úzkosti, které se projevovaly krácením dechu a návaly stresu, pro které byl nucen absolvovat vyšetření v kardiologické ambulanci v [obec]. Jelikož před zahájením trestního stíhání ani po jeho ukončení žalobce žádnými takovýmito záchvaty netrpěl, je subjektivně přesvědčena, že jejich jedinou příčinou bylo předmětné trestní stíhání. Období, které se mělo nést v duchu radostného očekávání narození jejich dcery, tak bylo poznamenáno stresem z probíhajícího nezákonného trestního stíhání. Celá situace ohledně trestního stíhání se tak bohužel negativně promítla i do jejich rodinného života (zjištěno z čestného prohlášení ze dne 12. 11. 2022 opatřeného úředně ověřeným podpisem).

34. Svědkyně [jméno] [příjmení], uvedla, že se žalobcem společně žijí již deset let, manželé jsou čtyři roky. Před předmětným trestním stíháním měli pohodovou klidnou domácnost. Žalobce se nejprve snažil o mimosoudní vyrovnání s poškozenou, kdy by přiznal vinu jen, aby měl klid, s čímž svědkyně nesouhlasila, ale následně věc došla až k soudu. Žalobce byl od prvního telefonátu od policie ve stresu, když přišla obsílka, tak se začal klepat, klepaly se mu ruce. Byl protivný, často odcházel z domu naštvaný, nepříjemný byl i na jejich malého syna (v době nehody šestiměsíční), začali se kvůli tomu doma hádat. Po dobu projednávání žalobce trpěl zvýšeným tlakem, jako profesionální sportovec neměl dříve problém vyjít do třetího patra, v dané době se však začal zadýchávat, potil se, stěžoval si, že ho tlačí na hrudi, brní ho ruce, v noci se budil celý zpocený, občas i měl děsy, budil se s tím, že vykřikoval v noci ze spaní. Byl kvůli tomu poslán na kardiologii, kde mu našli zvýšený tlak, 2x měl na 24 hodin Holter, což mu také moc nepřidalo. Jakmile mu to začalo měřit, začal se klepat, bál se, co se stane, když bude mít vyšší tlak, že bude muset brát léky. Svědkyně tyto stavy připisovala předmětnému trestnímu stíhání, jinou krizovou či stresovou situaci v dané době ve svém životě neměli. Jakmile skončil soud, tak se žalobcův stav vrátil do normálu, popisované problémy již nemá. Na kardiologii chodí jen jednou ročně na kontroly, Holtera již neměl, ale dostal léky na zvýšený tlak. Trestní stíhání dle svědkyně trochu ovlivnilo i plánování jejich rodiny. Druhé dítě chtěli dříve, aby mezi dětmi nebyl takový rozdíl, ale nevěděli, co bude. Dcera se pak trochu neplánovaně narodila dříve, než čekali, a tak si očekávání neužili. Když došla věc k soudu, tak věřili, že spravedlnost zvítězí, ale když byl žalobce uznán vinným, měli oba strach, co bude dál, kdyby byl žalobce, který nic neudělal a byl křivě obviněn, odsouzen. Kdyby žalobce musel do vězení, svědkyně nevěděla, jak by se postarala o děti a jak by z mateřské splácela hypotéku, kterou si krátce před tím vzali.

35. Žádostí ze dne 2. 10. 2020, došlou žalovanému téhož dne a doplněnou k výzvě žalovaného ze dne 12. 11. 2020 podáním ze dne 14. 12. 2020, uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 70 154 Kč. K výzvě žalovaného učiněné přípisem ze dne 25. 5. 2021 žalobce dne 8. 6. 2021 doplňoval doklady o úhradě nákladů obhajoby a dále doklady o provedených poradách a účtovanému cestovnému. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 3. 9. 2021, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznal žalobci náhradu nákladů obhajoby ve výši 29 334,74 Kč a konstatoval vydání nezákonného rozhodnutí, za což se žalobci omluvil. Žalobci pak byla dne 8. 9. 2021 prostřednictvím poštovní poukázky zaslána částka 29 355 Kč (zjištěno ze žádosti, doručenky, potvrzení přijetí, výzvy k doplnění, doplnění, stanoviska, likvidační doložky, podací stvrzenky k poštovní poukázce, výpisu vyúčtování podání).

36. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

37. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

38. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

39. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy a škody způsobených nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. <b>trestní stíhání</b> 40. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

41. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

42. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné. <b>škoda</b> 43. Dle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem, tj. o. z.

44. Dle § 2952 odst. 1 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

45. Dle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. <b>náklady obhajoby</b> 46. Dle § 31 odst. 3 OdpŠk náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

47. Tímto zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“).

48. V řízení bylo prokázáno, že žalobce využil v předmětném trestním řízení služeb obhájce, který žalobci na nákladech obhajoby vyúčtoval částku 36 301 Kč.

49. Pokud jde o výši odměny obhájce za 1 úkon právní služby, žalobce byl stíhán pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 tr. zákoníku, tj. trestný čin s horní hranicí trestní sazby jeden rok. Dle § 10 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu tak činí tarifní hodnota 5 000 Kč a odměna za 1 úkon právní služby 1 000 Kč (§ 7 bod 3. advokátního tarifu).

50. Pokud jde o úkony, které žalovaný neuznal: - položka č. 1 tabulky v bodu č. 4 odůvodnění tohoto rozsudku – z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden dne 2. 12. 2018, nikoliv dne 3. 12. 2018, a že se nejednalo o další poradu s klientem jako úkon dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, ale o úkon převzetí a příprava obhajoby dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu – obhájci za takový úkon náleží plná odměna (takto byla též účtována), - položka č. 2 tabulky v bodu č. 4 odůvodnění tohoto rozsudku – z provedeného dokazování vyplynulo, že se nejednalo se o nahlížení do spisu, ale o úkon prostudování spisu při skončení vyšetřování dle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu – obhájci za takový úkon náleží plná odměna (účtována však byla odměna poloviční), - položka č. 3 tabulky v bodu č. 4 odůvodnění tohoto rozsudku – se žalovaným je nutno souhlasit, že za blanketní stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání a její doplnění náleží obhájci pouze jedna odměna, žalovaný však ve svém stanovisku za tento úkon, který byl proveden ve dnech 3. 12. 2018 a 21. 12. 2018, nepřiznal žalobci žádnou náhradu nákladů (je přitom nerozhodné, že ve vyúčtování byl takový úkon datován dnem 19. 12. 2018) – obhájci za takový úkon dle § 11 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu náleží odměna ve výši ½, když se nejedná o opravný prostředek uvedený v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, za který náleží odměna plná (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007 sp. zn. 3 To 161/2006) (takto byla též účtována), - položka č. 9 tabulky v bodu č. 4 odůvodnění tohoto rozsudku – z provedeného dokazování vyplynulo, že hlavní líčení dne 3. 12. 2019 bylo bez dalšího odročeno – obhájci tak nenáleží odměna, ale pouze náhrada za promeškaný čas ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu (advokátem byla za tento úkon účtována plná odměna, jak vyplynulo z provedeného dokazování).

51. Vedle odměny za zastupování náleží obhájci též paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (režijní paušál) ve výši 300 Kč na jeden úkon právní služby (režijní paušál však nenáleží v případě, kdy nebyl proveden úkon právní služby a vznikl jen nárok na náhradu promeškaného času – viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 To 54/2014) a při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, též náhrada času promeškaného cestou do tohoto místa a zpět ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu dle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu a náhrada cestovného dle § 156 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích právních předpisů..

52. Cestovné při cestě vozidlem ze sídla obhájce na adresu [adresa] litrů [spisová značka] km, dle § 156 a násl. zákoníku práce a vyhlášky č. 463/2017 Sb. celkem 1 561,75 Kč.

53. Cestovné při cestě vozidlem ze sídla obhájce na adresu [adresa] adresu sídla OS HK a zpět ve dnech 28. 8., 5. 11. a 3. 12. 2019 činilo při počtu km 238 a kombinované spotřebě 8,4 litrů [spisová značka] km, dle § 156 a násl. zákoníku práce a vyhlášky č. 333/2018 Sb. celkem 1 637,53 Kč za jednu cestu tam a zpět; žalobce však požadoval nahradit jen 1 628,10 Kč a žalovaným mu bylo uhrazeno 1 651,29 Kč (rozdíl oproti žalobnímu požadavku byl soudem započítán na žalovaným nepřiznané cestovné za den 18. 12. 2018).

54. Cestovné při cestě vozidlem ze sídla obhájce na adresu sídla OS HK a zpět ve dnech dne 16. 1. a 4. 6. 2020 činilo při počtu km 238 a kombinované spotřebě 8,4 litrů [spisová značka] km, dle § 156 a násl. zákoníku práce a vyhlášky č. 358/2019 Sb. celkem 1 639,34 Kč za jednu cestu tam a zpět; žalobce však za cestu dne 16. 1. 2020 požadoval nahradit jen 1 628,10 Kč a žalovaným mu bylo uhrazeno 1 653,12 Kč (rozdíl oproti žalobnímu požadavku byl soudem započítán na žalovaným nepřiznané cestovné za den 18. 12. 2018).

55. Náhrada promeškaného času činila při cestě vozidlem ze sídla obhájce na adresu sídla OS HK a zpět dne 18. 12. 2018 celkem 800 Kč – soud zohlednil údaj uvedený ve vyúčtování nákladů obhajoby, tj. že advokát kvůli komplikované dopravě strávil na cestě 4 hodiny, přestože dle [webová adresa] by mělo jednat jen o 2x 1 hodinu a 16 min.

56. Dle § 23a zákona o advokacii pak z odměny a náhrad náleží též 21% DPH.

57. Nároky na odměnu a náhradu promeškaného času za další vyúčtované úkony se soud nezabýval, když žalovaný tyto odměny a náhrady již žalobci v požadované výši vyplatil a žaloba byla v tomto rozsahu vzata zpět.

58. Veden popsanými úvahami považoval soud za důvodný požadavek na náhradu obhajného v této výši: <b>; Datum; Popis úkonu; Počet úkonů právní služby; Odměna; Náhrada hotových výdajů; Cestovné; Náhrada promeškaného času</b> 1; 2. 12. 2018; převzetí a příprava obhajoby; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 2; 18. 12. 2018; prostudování spisu před skončením vyšetřování 14:00- 14:30 hod.; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 1 561,75 Kč; 800 Kč 3; 3. 12. + 21. 12. 2018; sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a jejího doplnění; 0,5; 500 Kč; 300 Kč; 4; 28. 8. 2019; prostudování spisu před skončením vyšetřování 12:45- 13:10 hod. obhájci by náležela plná odměna, soud však nemohl překročit žalobní požadavek; 0,5; 500 Kč; 300 Kč; 1 628,10 Kč; 800 Kč 5; 11. 9. 2019; návrh na doplnění dokazování - porovnání znaleckého posudku s obsahem spisu a výpověďmi a sepis návrhu s objednáním posudku; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 6; 5. 11. 2019; účast na hlavním líčení 8:00- 10:30 hod.; 2; 2 000 Kč; 600 Kč; 1 628,10 Kč; 800 Kč 7; 27. 11. 2019; sdělení závěrů znalce a předložení znaleckého posudku; 0,5; 500 Kč; 300 Kč; 8; 3. 12. 2019; účast na hlavním líčení 8:30- 8:42 hod.;;;; 1 628,10 Kč; 1 300 Kč 9; 16. 1. 2020; účast na hlavním líčení 9:00 11:30 hod.; 2; 2 000 Kč; 600 Kč; 1 628,10 Kč; 800 Kč 10; 10. 2. + 27. 2. 2020; odůvodnění odvolání ve věci; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 11; 4. 6. 2020; účast na hlavním líčení 13:30- 14:15 hod.; 1; 1 000 Kč; 300 Kč; 1 639,34 Kč; 800 Kč <b>Celkem; 10 500 Kč; 3 600 Kč; 9 713,49 Kč; 5 300 Kč</b> + DPH (21 %) ve výši 6 113,83 Kč, celkem tedy 35 227,32 Kč.

59. Jelikož žalovaný žalobci na náhradě obhajného již zaplatil částku 29 355 Kč, považoval soud podanou žalobu v této části v rozsahu po částečném zpětvzetí za důvodnou do částky 5 872,32 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém rozsahu, tj. do částky 183,73 Kč ji jako nedůvodnou zamítl. <b>náklady znaleckého posudku</b> 60. Za náklad účelně vynaložený na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí soud považoval též náklad na zpracování znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]. Znalecký posudek sice přímo nepřinesl pozitivní zjištění ve směru, že by se nehodový děj měl stát tak, že z jeho průběhu nevyplývá trestní odpovědnost žalobce, oproti posudku zpracovanému k zadání orgánů činných v trestním řízení, o jehož závěry se mj. opírala podaná obžaloba, však [anonymizováno] [příjmení] dospěl k závěru, že příčinu nehody nelze z technického hlediska určit, což pak při jinak panující důkazní nouzi přispělo k závěru, že nelze určit, že by žalobce spáchal trestný čin.

61. V této části tedy soud shledal žalobu důvodnou a požadovanou částku 18 853 Kč žalobci přiznal. <b>nemajetková újma</b> 62. Dle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

63. Dle ustálené judikatury (viz např. rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 či nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3193/10) i„ při důsledném respektování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem“. Vznik nemajetkové újmy při nezákonném trestním stíhání se tedy v určitém základním (obecném) rozsahu presumuje. Na poškozeném pak je, aby v řízení tvrdil a prokázal konkrétní formu a intenzitu takové újmy.

64. Pokud jde o kritéria, která je při posuzování nemajetkové újmy a stanovení formy či výše zadostiučinění nutno zejména zvažovat (definovaná v již odkazovaném rozsudku NSČR sp. zn. 30 Cdo 2813/2011), tj. povaha trestní věci, délka trestního stíhání, a především dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby, vyplynulo z provedeného dokazování, že žalobce byl stíhán pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148 odst. 1 tr. zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody až na 1 rok nebo zákaz činnosti. S ohledem na dosavadní bezúhonnost a výši trestní sazby žalobci zjevně nehrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. To se projevilo i ve vydaném prvostupňovém rozsudku, ve kterém nebyl trest odnětí svobody ani ukládán, ale žalobci byl uložen velmi mírný trest peněžitý. To jsou okolnosti, které vzniklou nemajetkovou újmu do jisté míry snižují. Oproti tomu žalobce byl stíhán pro trestnou činnost proti životu a zdraví, kdy s takovým trestním stíháním bývá obecně spojeno vyšší společenské odsouzení než např. u trestné činnosti majetkové. Žalobce byl trestně stíhán poprvé, a trestní stíhání tak na něho muselo působit intenzivněji než na osobu, která se do střetu s orgány činnými v trestním řízení dostává opakovaně či dokonce pravidelně. Skutečností zvyšující význam předmětného stíhání pak bylo i to, že žalobce byl v průběhu řízení (byť nepravomocně) uznán vinným a odsouzen. Konečně je pak nutno zmínit, že do řízení se přihlásili poškození s nároky na náhradu škod a újem a v odsuzujícím prvostupňovém rozsudku bylo žalobci i uloženo tyto nároky uspokojit, třebaže se nejednalo o zvlášť vysoké částky (poškozená požadovala 20 000 Kč a zdravotní pojišťovna požadovala 14 185 Kč). To jsou všechno skutečnost, která dopady trestního stíhání a způsobenou nemajetkovou újmu umocňují.

65. Pokud jde o délku trestního stíhání, toto bylo zahájeno usnesením ze dne 28. 11. 2018, doručeným žalobci dne 29. 11. 2018, a skončeno bylo právní mocí usnesení OS HK o postoupení věci do přestupkového řízení dne 26. 6. 2020 Trestní stíhání tedy trvalo 1 rok a 7 měsíců. Délka trestního stíhání nebyla dle názoru soudu nepřiměřená okolnostem projednávané věci, ve které bylo zpracováno vícero znaleckých posudků, znalci byli ([anonymizováno] [příjmení] opakovaně) vyslýcháni a věc se řešila na dvou stupních soudní soustavy. Objektivně však, kdy při hodnocení újmy vzniklé z nezákonného trestního stíhání je více než přiměřenost délky rozhodná délka trestního stíhání jako taková, dle názoru soudu stíhání trvalo již dlouho, a délku řízení je tak nutno považovat za okolnost, která nemajetkovou újmu umocňuje.

66. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by trestní stíhání mělo být vůči žalobci zahájeno a dále vedeno svévolně či šikanózně. K pádu poškozené z kola a jejímu zranění za přítomnosti žalobce došlo, a orgány činné v trestním řízení tak měly důvod trestní řízení vůči žalobci vést. Konečné posouzení shromážděných důkazů pak bylo na soudech, které své povinnosti dostály a žalobce nakonec obžaloby zprostily, resp. věc postoupily do přestupkového řízení.

67. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce, provedenými důkazy (výpověď svědkyně [příjmení]. [příjmení], kterou soud hodnotil jako věrohodnou) byly prokázány obecné dopady spojené většinou s každým trestním stíháním, tj. stres, nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení. V důsledku tohoto tlaku byl žalobce protivný, nepříjemný, v důsledku čehož docházelo k hádkám s partnerkou/manželkou, byť ta jej v celé věci podporovala. Trestní stíhání do jisté míry ovlivnilo i plánování rodiny žalobce a svědkyně, kdy druhé dítě si kvůli nejistotě plynoucí z probíhajícího stíhání pořídili později, než měli původně v plánu, a očekávání narození potomka pro ně kvůli prožívaným stresům nebylo tak radostnou událostí, jakou by za normálních okolností bylo. Dále vzal soud z provedených důkazů (výpověď svědkyně [příjmení]. [příjmení], lékařské zprávy) za prokázané, že v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním se u žalobce projevily fyzické zdravotní komplikace, kdy trpěl zvýšeným tlakem, začal se zadýchávat, potil se, cítil tlak na hrudi, brněly ho ruce. Kvůli fyzickým problémům žalobce absolvoval opakovaná vyšetření na kardiologii, opakovaně byl měřen prostřednictvím Holteru. Fyzické projevy však byly zřejmě jen důsledkem aktuálního psychického stavu v době stíhání, neboť po ukončení stíhání vymizely, přestože zvýšený tlak žalobci zůstal. Další uváděné dopady stíhání považoval soud za nadsazené, když žalobci, jak bylo uvedeno výše, reálně nehrozilo uložení trestu odnětí svobody a již vůbec ne trestu nepodmíněného. Trest odnětí svobody mu byl následně zrušeným rozsudek soudu prvého stupně uložen jen jako náhradní a žalobce by jej musel vykonat jen v případě, že by ve stanovené lhůtě neuhradil velmi nízký peněžitý trest ve výši 8 000 Kč. Obavy o budoucnost rodiny a schopnost splácet hypotéku za situace, kdy by byl žalobce uvězněn, tak zjevně nebyly namístě. Obavy z ohrožení splácení hypotéky mohlo vyvolávat jen uložení povinnosti k náhradě škody, která přestože nebyla nijak závratná, nebyla ani zcela zanedbatelná. Obavy z vyšší náhrady škody s ohledem na věk poškozené je nutno považovat za pouhé spekulace, když v celém průběhu řízení se požadavek na vyšší náhradu neobjevil. Jiné dopady trestního stíhání nebyly ze strany žalobce ani tvrzeny. Nebylo tak ani tvrzeno, že by o stíhání vyjma rodiny vědělo nějaké širší okolí a že by se (vyjma vztahu s manželkou a synem) trestní stíhání nějak negativně dotklo i vztahů uvnitř rodiny, nebyly tvrzeny žádné pracovní dopady apod.

68. Na základě všech uvedených skutečností, které mají nemajetkovou újmu umocňovat či naopak snižovat, vzal soud za prokázané, že v důsledku trestního stíhání vznikla žalobci větší než zanedbatelná nemajetková újma, kterou je namístě nahradit v penězích, když pouhé konstatování porušení práva a omluva nejsou dostatečné.

69. Případ žalobce pak soud porovnal s následujícími věcmi navrženými ke srovnání žalobcem: <i>věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 23 C 196/2012 a následně u MS Praha pod sp. zn. 13 Co 342/2013</i> V této věci byl poškozený stíhán pro trestný čin ublížení na zdraví dle 224 odst. 1, odst. 2 tr. zákona, tj. pro obdobnou, ale závažnější trestnou činnost, pro kterou byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře 6 měsíců až 5 let nebo peněžitým trestem. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo delší dobu 2 let a poškozený byl obžaloby zproštěn dle § 226 písm. a) tr. řádu. Poškozený v porovnávané věci byl stejně jako žalobce bezúhonný, vznikly u něho obdobné obecné dopady, které bývají spojené s každým trestním stíháním. Vedle toho však byl poškozený v nejistotě stran svého pracovního uplatnění, když uložení trestu zákazu řízení motorových vozidel by mělo likvidační důsledky na jeho zaměstnání na pozici dispečera v přepravní společnosti, a byla též ohrožena jeho dobrá pověst, kdy mu do nového bydliště na malé obci chodily soudní obsílky. K tíži státu soud přičetl rovněž skutečnost, že v přípravném řízení nebylo vyhověno návrhu poškozeného na zpracování znaleckého posudku k objasnění okolností dopravní nehody, tento posudek si nechal poškozený následně sám zpracovat, jeho závěry byly potvrzeny soudem zadaným revizním posudkem a na podkladě takto učiněných zjištění byl poškozený obžaloby zproštěn. Soud shledal za adekvátní odškodnění ve výši 50 000 Kč. <i>věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 217/2014 a následně u MS Praha pod sp. zn. 14 Co 15/2015</i> V této věci byl poškozený stíhán pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle 147 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, tj. pro obdobnou, ale závažnější trestnou činnost, pro kterou byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře 6 měsíců až 4 roky nebo peněžitým trestem. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo podstatně kratší dobu 10 měsíců a 20 dnů, poškozený byl též v prvním stupni nepravomocně uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 7 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušení dobu v trvání 18 měsíců a trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let, obžaloby byl nakonec zproštěn dle § 226 písm. b) tr. řádu. Poškozený v porovnávané věci byl stejně jako žalobce bezúhonný, vznikly u něho obdobné obecné dopady, které bývají spojené s každým trestním stíháním. Vedle toho však byl poškozený v nejistotě stran svého pracovního uplatnění, když pracoval jako řidič a uložení trestu zákazu řízení motorových vozidel by vedlo ke ztrátě zaměstnání, čímž by bylo ohroženo i splácení úvěru, který si poškozený vzal na nákup auta. Soud shledal za adekvátní odškodnění ve výši 10 000 Kč. <i>věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 286/2013 a následně u MS Praha pod sp. zn. 13 Co 287/2015</i> V této věci byla poškozená stíhána pro přečin ublížení na zdraví dle 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, tj. částečně pro obdobnou, ale širší trestnou činnost, pro kterou byla ohrožena trestem odnětí svobody ve výměře 6 měsíců až 3 roky. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo kratší dobu 1 roku a 2 měsíců, poškozená byla též v prvním stupni nepravomocně uznána vinnou a byl jí uložen podmíněný trest odnětí svobody, věc byla nakonec postoupena do přestupkového řízení. Poškozená v porovnávané věci byla stejně jako žalobce bezúhonná, trestní stíhání se promítlo do její profesní, soukromé a rodinné sféry života, kdy trpěla psychickými problémy, nesoustředěností, pocity nejistoty atp. Soud shledal za adekvátní odškodnění ve výši 20 000 Kč. <i>věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 377/2013 a následně u MS Praha pod sp. zn. 35 Co 436/2014</i> V této věci byl poškozený stíhán nejprve pro zločin vydírání dle 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství, pro který byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře 2 roky až 8 let, následně pro přečin vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku ve formě účastenství jako organizátor, pro který byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře 6 měsíců až 4 roky nebo peněžitým trestem, tj. pro odlišnou a závažnější (nikoliv však typově) trestnou činnost. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo podstatně kratší dobu 9,5 měsíců, poškozený byl též v prvním stupni nepravomocně uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem výkonu na zkušení dobu v trvání 3 let, obžaloby byl nakonec zproštěn dle § 226 písm. b) tr. řádu. Poškozený v porovnávané věci byl stejně jako žalobce bezúhonný, vznikly u něho obdobné obecné dopady, které bývají spojené s každým trestním stíháním. Oproti žalobci byl však policejním orgánem na dobu 32 hodin zadržen a trestní stíhání se negativně dotklo jeho pracovní oblasti, kdy je OSVČ žijící a podnikající v malé obci a jeho podnikatelský úspěch a výnos závisí nejen na jeho dovednostech, ale i na pověsti, která mohla být probíhajícím trestním stíháním ohrožena. Soud shledal za adekvátní odškodnění ve výši 18 903 Kč. <i>věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 23 C 126/2014 a následně u MS Praha pod sp. zn. 53 Co 283/2019</i> V této věci byl poškozený stíhán pro zločin podvodu dle 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, tj. pro odlišnou a závažnější (nikoliv však typově) trestnou činnost, pro kterou byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře 2 roky až 8 let. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo podstatně kratší dobu 10,5 měsíců, poškozený byl též v prvním stupni nepravomocně uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem výkonu na zkušení dobu v trvání 1 roku a 10 měsíců a povinnost k náhradě škody ve výši 382 500 Kč, obžaloby byl nakonec zproštěn dle § 226 písm. b) tr. řádu. Poškozený v porovnávané věci byl stejně jako žalobce bezúhonný, vznikly u něho obdobné obecné dopady, které bývají spojené s každým trestním stíháním. Nebyly prokázány tvrzené dopady do majetkové a pracovní oblasti, pokud se informace o trestním stíhání rozšířila do sociálního okolí poškozeného, mohl za to sám poškozený, který svým známým ukázal nepravomocný odsuzující rozsudek. Soud shledal za adekvátní odškodnění ve výši 10 000 Kč. <i>věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 48/2014 a následně u MS Praha pod sp. zn. 17 Co 485/2014</i> V této věci byl poškozený stíhán pro trestný čin těžkého ublížení na zdraví dle 145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu a trestný čin výtržnictví dle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, tj. pro obdobnou, ale závažnější a širší trestnou činnost, pro kterou byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře 3 roky až 10 let. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo podstatně kratší dobu 1 rok a 0,5 měsíce, poškozený byl obžaloby v prvním stupni zproštěn dle § 226 písm. b) tr. řádu. Poškozený v porovnávané věci měl bohatou trestní minulost, byl již 3x pravomocně odsouzen pro obdobnou trestnou činnost a vykonal i nepodmíněný trest odnětí svobody, u policie byl veden v evidenci zájmových osob pro páchání násilné a majetkové trestné činnosti, již od roku 2009 proti němu bylo vedeno jiné trestní stíhání pro stejně kvalifikované jednání, v jehož rámci byl i ve vazbě. U poškozeného v porovnávané věci vznikly obdobné obecné dopady, které bývají spojené s každým trestním stíháním, oproti žalobci však došlo i k rozpadu jeho partnerského vztahu. Informace o trestním stíhání se do okolí poškozeného rozšířila jen částečně, ale nebyla způsobilá změnit vztah okolí k poškozenému. Soud shledal za adekvátní odškodnění ve výši 10 000 Kč.

70. Takto provedené srovnání považoval soud pro rozhodnutí věci za dostatečné, a žádné další obdobné věci tedy pro porovnání sám nevyhledával.

71. Po zohlednění shora učiněných zjištění a porovnání případu žalobce s uvedenými případy, kdy soud akcentoval zejména délku trestního stíhání, skutečnost, že žalobce byl v jeho průběhu jedenkráte nepravomocně uznán vinným a odsouzen, trestní stíhání se dotklo vztahu žalobce s manželkou a mělo vliv i na plánování rodiny, a u žalobce se objevily přechodné zdravotní komplikace, dospěl soud k závěru, že požadavek na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 15 000 Kč, tj. zadostiučinění v podstatě symbolické, lze považovat za opodstatněný. Přiznání pouze morální satisfakce by se v porovnání zejména s posledně uvedeným případem, kdy finanční zadostiučinění bylo přiznáno i protřelému recidivistovi, který se závažné úmyslné trestné činnosti dopouštěl opakovaně, jevilo vůči žalobci jako silně nespravedlivé.

72. Jelikož žalobce na náhradu nemajetkové újmy dosud žádné finanční plnění neobdržel, považoval soud požadavek na zaplacení částky 15 000 Kč za důvodný a žalobě v této části plně vyhověl.

73. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou prvou i druhou o. s. ř., dle kterých jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady; byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Předmětem řízení byly tři samostatné nároky, a to - nárok na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby s tarifní hodnotou ve výši 36 301 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, - nárok na náhradu škody v podobě nákladů na znalecký posudek s tarifní hodnotou ve výši 18 853 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, - nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. Do částky 29 355 Kč na náhradě nákladů obhajoby vzal žalobce svou žalobu zpět z důvodu plnění žalovaného po zahájení řízení. Lze tak uzavřít, že žaloba byla v této části podána důvodně, a část, do které bylo řízení z uvedeného důvodu zastaveno, je nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalobce. Další procesní úspěch žalobce představují částky 5 872,32 Kč na náhradě nákladů obhajoby, 18 853 Kč na náhradě nákladů znaleckého posudku a 50 000 Kč (tarifní hodnota) na náhradě nemajetkové újmy, do kterých bylo žalobě vyhověno. Oproti tomu částku 889,95 Kč, do které vzal žalobce svou žalobu na náhradě nákladů obhajoby zpět bez důvodů majících původ v chování žalovaného po zahájení řízení, je nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalovaného. Další procesní úspěch žalovaného pak představuje částka 183,73 Kč na náhradě nákladů obhajoby, do které byla žaloba zamítnuta. Počítáno dle tarifních hodnot tak byl žalobce úspěšný do částky 104 080,32 Kč, tj. do 98,98 % předmětu řízení, a do částky 1 073,68 Kč, tj. do 1,02 % předmětu řízení, byl úspěšný žalovaný. Neúspěch žalobce byl tedy natolik nepatrný, že mu byla přiznána plná náhrada nákladů řízení dle citovaného ustanovení o. s. ř., když soud pak při jejím vyčíslení vycházel jen z tarifních hodnot nároků důvodně uplatňovaných.

74. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 42 300 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 6 000 Kč (3x 2 000 Kč), - 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření a částečného zpětvzetí žaloby dne 10. 11. 2021 dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 15 900 Kč (3x 5 300 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 104 080,32 Kč (35 227,32 Kč a 18 853 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu), - 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (sepis doplnění ze dne 21. 11. 2022, 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 3. 2. 2023) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 12 300 Kč (3x 4 100 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 74 725,32 Kč (5 872,32 Kč a 18 853 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu), - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 6 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč (6x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši 6 300 Kč.

75. Náklady na další provedené úkony právní služby (sepis vyjádření ze dne 26. 11. 2021 a sepis doplnění ze dne 8. 6. 2022) soud nepovažoval za účelně vynaložené. Obsahem vyjádření ze dne 26. 11. 2021 byly pouze skutečnosti, které již mohly být uvedeny ve vyjádření a částečném zpětvzetí žaloby ze dne 10. 11. 2021, a nebylo tak důvodu vyjádření rozdělovat do dvou úkonů, doplnění ze dne 8. 6. 2022 bylo provedeno pouze za účelem odstranění nedostatků skutkových tvrzení a návrhů důkazů, úplné vylíčení skutkových okolností a označení důkazů k prokázání takových tvrzení je přitom povinností žalobce již při podání žaloby. Náhradu odměny za zastupování a paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce za tyto úkony tak soud žalobci nepřiznal.

76. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.