11 C 47/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B ., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované A 3. Jméno žalované C , narozený dne Datum narození žalované C bytem Adresa žalované A o zaplacení příslušenství I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně úrok z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 2 636 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní je povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 67 809 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, , zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal na žalovaných zaplacení úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 2 636 000 Kč od , datum, do zaplacení z titulu nevrácené zápůjčky.

2. Žalobce uvedl, že žalovaní jsou dle rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, (dále jen „, název soudu, “) ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve znění s rozsudkem Městského soudu v , adresa, (dále jen „, název soudu, “) ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , povinni uhradit mu společně a nerozdílně částku (část zápůjčky) ve výši 2 636 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení. Soud v odkazovaném rozsudku (bod 31, poslední odstavec) dospěl k závěru, že splatnost částky 2 636 000 Kč poskytnuté dne , datum, nastala nejpozději dne , datum, . tj. prodlení nastalo od , datum, . Od , datum, činila výše zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně, žalobci však byla odkazovaným rozsudkem přiznána pouze část tohoto úroku ve výši 8,5 % ročně. Důvodem nepřiznání celého zákonného úroku z prodlení bylo, že žalobce v žalobě žádal úrok z prodlení již ode dne , datum, , kdy činila výše zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně, a tento úrok mu byl (v požadovaném rozsahu) soudem od , datum, přiznán, když soud nemohl překročit návrh žalobce (viz bod 33 rozsudku odvolacího soudu).

3. Dále žalobce uvedl, že přestože jsou žalovaní v prodlení nejpozději od , datum, (jak vyplývá z rozsudku odvolacího soudu), předchozí věc byla pravomocně skončena a žalovaným byly opakovaně zaslány předexekuční výzvy k úhradě přiznané pohledávky, tak do dnešního dne nebyla pravomocně přiznaná pohledávka ani z části uhrazena. Vzhledem k tomu, jak se žalovaní staví k plnění svých (pravomocně přiznaných) závazků, se žalobce rozhodl uplatnit i zbylou (dosud nežalovanou) část zákonného úroku z prodlení, na kterou mu vznikl nárok, a podanou žalobou se tak domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 2 636 000 Kč ode dne , datum, do zaplacení.

4. Žalovaní žalobou uplatněný nárok neuznali a navrhli zamítnutí žaloby, když bez bližšího upřesnění vznesli námitku promlčení všech žalobcem uplatněných pohledávek.

5. Žalobce v rekci na obranu žalovaných nad rámec skutečností uvedených již v podané žalobě uvedl, že pokud se žalovaní dle odkazovaného rozsudku dostali do prodlení od , datum, , tak promlčecí doba počala nejdříve běžet právě dne , datum, (dle žalobce počala subjektivní promlčecí lhůta běžet později, ale pro posouzení této věci je tato úvaha nerelevantní). Bude-li se pak uvažovat nejkratší možná promlčecí lhůta, tj. lhůta 3 let, tak by byl i při této úvaze posledním dnem lhůty k uplatnění den , datum, , kdy byl návrh v této věci podán k soudu, a k promlčení tedy nedošlo. Pokud by k promlčení přesto mělo dojít, s čímž žalobce nesouhlasil, byla by dle žalobce žalovanými vznesená námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy z důvodu celkového nemravného jednání všech žalovaných a jejich přístupu k hrazení závazků, k soudům a k plnění vydaných pravomocných rozhodnutí, kdy ve vyjádření žalobce popsal jednání žalovaných, která mají být pouze některými příklady jejich zjevného pohrdání dodržováním závazků a práva ČR jako celku.

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

7. Žalobce jako zapůjčitel a žalovaní a společnost , právnická osoba, (dále jen „, právnická osoba, “) jako solidárně zavázaní vydlužitelé uzavřeli dne , datum, písemnou smlouvu číslo , hodnota, nazvanou „Smlouva o zápůjčce uzavřená dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, v platném znění“. V části smlouvy nazvané „Úvod“ účastníci deklarovali, že se žalovaná č. 1 obrátila na žalobce se žádostí o zápůjčku, která jí má pomoci vyřešit její zadlužení a odvrátit úpadek. Ostatní žalovaní a , právnická osoba, se k tomuto návrhu připojili s tím, že ze zápůjčky budou zavázáni společně a nerozdílně. Zápůjčka měla být zajištěna nemovitostmi ve vlastnictví žalovaných č. 1 a 2. Účastníci smlouvy dále deklarovali, že se dohodli na tom, že poskytnutí zápůjčky proběhne ve dvou fázích. První část zápůjčky (ve výši odpovídající všem známým/vydlužiteli sděleným dluhům – s výjimkou dluhu insolvenčního navrhovatele v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v , adresa, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, ) měla být zaslána do 3 pracovních dnů ode dne, kdy bude žalobce kterýmkoliv z účastníků smlouvy informován o tom, že došlo k zápisu zástavního práva dle zástavní smlouvy číslo , hodnota, , která měla být podepsána ve stejný den jako smlouva o zápůjčce, a tato skutečnost bude zároveň vyplývat z příslušného výpisu z katastru nemovitostí. Důvodem výplaty v první fázi mělo být především umožnit, aby na nemovitosti ve vlastnictví žalované č. 1 bylo možné zřídit zástavní právo a rovněž snaha uhradit veškeré dluhy s výjimkou dluhu insolvenčního navrhovatele. Druhá část zápůjčky pak měla být vydlužitelům zaslána ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy bude žalobce kterýmkoliv z účastníků smlouvy informován o tom, že došlo k zápisu zástavního práva dle zástavní smlouvy číslo , hodnota, , která bude mezi stranami uzavřena. Zástavní smlouva číslo , hodnota, měla pohledávku ze smlouvy o zápůjčce zajišťovat specifikovaným bytem ve vlastnictví žalované č.

1. Dále pak účastníci smlouvy deklarovali, že vzhledem k tomu, že žalobce není ochoten fakticky zaslat finanční prostředky ve prospěch dluhu insolvenčního navrhovatele, který insolvenční navrhovatel eviduje za žalovanou č. 1 bez toho, aby byla zapsána na příslušném listu vlastnictví v katastru nemovitostí zástava na nemovitosti žalované č. 1, a zároveň insolvenční navrhovatel naopak není ochoten ukončit insolvenční řízení bez toho, aby byla jeho pohledávka uhrazena, pokusí se žalobce sám nebo prostřednictvím spřátelených osob postoupit pohledávku na sebe nebo tyto osoby s cílem zabránit případnému rozhodnutí o úpadku ve výše zmíněném insolvenčním řízení. Pohledávka pak bude v druhé fázi uhrazena stávajícímu věřiteli (případně může být započtena proti příslušné části zápůjčky v zajišťovací úschově v případě, že se žalobce stane zároveň insolvenčním navrhovatelem) (zjištěno ze smlouvy č. , hodnota, ).

8. V čl. I. nazvaném „Předmět smlouvy“ se účastníci dohodli, že žalobce poskytuje na základě smlouvy vydlužitelům úplatnou zápůjčku v celkové výši 3 250 000 Kč. Celou zápůjčku ponechávají vydlužitelé v zajišťovací úschově u žalobce do doby zajištění půjčky zástavními právy dle této smlouvy. Vydlužitelé zároveň dávají žalobci následující pokyny, jak s touto částkou ve výši 3 250 000 Kč má naložit, a žalobce se zavazuje tyto pokyny splnit. Žalobce je poskytnutou zápůjčku ze zajišťovací úschovy povinen dle pokynu vydlužitelů uvolnit následovně:a) Nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy bude žalobce kterýmkoliv z účastníků smlouvy informován o tom, že došlo k zápisu zástavního práva dle zástavní smlouvy číslo , hodnota, , která měla být podepsána ve stejný den jako smlouva o zápůjčce, a tato skutečnost bude zároveň vyplývat z příslušného výpisu z katastru nemovitostí, je žalobce povinen ze zajišťovací úschovy vyplatit- částku 230 000 Kč na účet č. , č. účtu, VS: , var. symbol, ve prospěch dluhu žalované č. 1 v exekuci, který je evidován u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, ,- částku 24 000 Kč na účet č. , č. účtu, VS: , var. symbol, ve prospěch dluhu žalované č. 1 v exekuci, který je evidován u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, ,- částku 14 101 Kč na účet č. , č. účtu, VS: , var. symbol, ve prospěch dluhu žalované č. 1 v exekuci, který je evidován u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, ,- částku 48 400 Kč na účet č. , č. účtu, ve prospěch dluhu žalované č. 1,- částku 112 000 Kč na účet č. , č. účtu, ve prospěch dluhu žalované č. 1.b) Nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy bude žalobce kterýmkoliv z účastníků smlouvy informován o tom, že došlo k zápisu zástavního práva dle zástavní smlouvy číslo , hodnota, , která bude k zajištění pohledávky ze smlouvy o zápůjčce podepsána, a tato skutečnost bude zároveň vyplývat z příslušného výpisu z katastru nemovitostí, je žalobce povinen ze zajišťovací úschovy vyplatit- částku 2 636 000 Kč, která bude převedena na účet, na který je možné uhradit přihlášenou pohledávku , právnická osoba, do insolvenčního řízení vedeného Městským soudem v , adresa, pod sp. zn, insolvenční spisová značka, , která byla přihlášena ve výši 2 628 63510 Kč za žalovanou č. 1 a ke dni , datum, vyčíslena cca ve výše uvedené výši,- zbylá částka bude zaslána na případné nedoplatky dluhů žalované č. 1, část nepoužitá na nedoplatky pak bude zaslána na účet vydlužitelů č. , č. účtu(zjištěno ze smlouvy č. , hodnota, ).

9. V čl. II. nazvaném „Úplata, způsob splacení zápůjčky, splatnost“ bylo uvedeno, že se účastníci dohodli, že celková úplata za poskytnutí zápůjčky bude vypočítána tak, že úplata za měsíc bude ve výši 2 % z celkové zapůjčené částky za každý měsíc a vynásobí se počtem měsíců, na které bude dlužník zápůjčku žádat. Později se dohodli na tom, že celá úplata bude počítána již od níže uvedeného data z důvodu, že finanční prostředky musely být již na začátku jednání (cca před měsícem) žalobcem vybrány z termínovaného úročeného účtu a ten musel za předčasný výběr zaplatit sankční poplatek. Dále se dohodli, že zápůjčka bude poskytnuta na 12 měsíců ode dne , datum, , tj. dohodli se nakonec na celkové úplatě ve výši 780 000 Kč. Vydlužitelé se zavázali vrátit zápůjčku včetně úplaty, tj. částku 4 030 000 Kč formou 11 pravidelných měsíčních splátek a poslední doplatkové splátky. Pravidelné splátky ve výši 65 000 Kč měly být hrazeny vždy k 19. dni v měsíci od dubna , rok, do února , rok, , doplatková splátka ve výši 3 315 000 Kč měla být uhrazena do , datum, (zjištěno ze smlouvy č. , hodnota, ).

10. Rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , ve spojení s rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo žalovaným č. 1 a 3 a společnosti , právnická osoba, uloženo zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 76 341,24 Kč s příslušenstvím. Soudy takto rozhodly, když uzavřely, že zápůjčka vznikla pouze v rozsahu dle čl. I. písm. a) smlouvy č. , hodnota, , kdy bylo vydlužitelům ze strany žalobce poskytnuto 428 501 Kč a vydlužitelé měli vrátit včetně úplaty ve výši 102 840,24 Kč celkem 531 341,24 Kč. Přiznaná částka 76 341,24 Kč pak představovala 8. splátku ve výši 65 000 Kč splatnou dne , datum, a doplatkovou splátku/část 9. splátky ve výši 11 341,24 Kč splatnou dne , datum, , když prvních 7 splátek à 65 000 Kč již bylo vydlužiteli uhrazeno (soudu známo z jeho činnosti).

11. Rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , kterým byl k odvolání žalobce změněn zamítavý rozsudek , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 2 636 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení. , název soudu, takto rozhodl, když na podkladě v rozsudku popsaného dokazování uzavřel, že vyplacením částky 2 636 000 Kč žalobcem na účet stávajícího věřitele bankovní pohledávky, jejímž původním věřitelem byla , právnická osoba, , tj. společnosti , právnická osoba, (dále jen „společnost , právnická osoba, “), dne , datum, došlo k poskytnutí zápůjčky dle čl. I. písm. b) smlouvy č. , hodnota, , a že tak žalovaní jsou povinni žalobci zápůjčku vrátit spolu se sjednanou úplatou. Pokud jde o splatnost předmětné části zápůjčky, lze dle , název soudu, nadále vycházet z ujednání, že k vrácení poskytnuté zápůjčky (první i druhé části, spolu se sjednanou úplatou za poskytnutí zápůjčky, jež však nebyla předmětem tohoto řízení) mělo dojít ve 12 měsíčních splátkách (včetně poslední „doplatkové“ splátky ve výši 3 315 000 Kč), splatných vždy k 19. dni v měsíci. Prvních 8 splátek zápůjčky a část z 9. splátky připadly na již dříve poskytnutou část zápůjčky a odměnu za její poskytnutí. Po informování žalovaných o poskytnutí druhé části zápůjčky, k čemuž došlo dne , datum, , proto nastala splatnost doplatku 9. splátky ke dni , datum, , splatnost 10. a 11. splátky k datu , datum, a , datum, a splatnost doplatkové splátky ke dni , datum, . Do prodlení s vrácením poskytnuté části zápůjčky 2 636 000 Kč se proto žalovaní dle , název soudu, nepochybně dostali nejpozději dne , datum, . Úrok z prodlení pak , název soudu, žalobci přiznal v požadované výši 8,5 % ročně, kterou nemohl překročit, přestože uvedenému datu vzniku prodlení žalovaných odpovídala výše zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně (zjištěno z rozsudku , název soudu, č. j. , číslo jednací, ).

12. Přípisem ze dne , datum, , doručeným zástupkyni žalovaných dne , datum, , vyzýval žalobce prostřednictvím svého zástupce žalované ke splnění povinností uložených jim rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , s tím, že jinak bude zahájeno exekuční řízení (zjištěno z předexekuční výzvy k zaplacení, detailu odeslané datové zprávy, dodejky datové zprávy).

13. Žalovaní na žalobou uplatněný úrok z prodlení ničeho neuhradili (zjištěno z nesporovaného tvrzení žalobce).

14. Důkazy k tvrzením o rozpornosti žalovanými vznesené námitky promlčení s dobrými mravy soud pro nadbytečnost neprováděl.

15. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

16. Dle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Dle § 2392 odst. 2 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

18. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou, a zápůjčka tedy ke svému vzniku vyžaduje nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání (přenechání) předmětu zápůjčky vydlužiteli.

19. Žalobce poskytl žalovaným a společnosti , právnická osoba, dne , datum, část zápůjčky dle čl. I. psím. b) smlouvy č. , hodnota, ve výši 2 636 000 Kč, když tyto prostředky poskytl společnosti , právnická osoba, jako aktuálnímu věřiteli pohledávky za žalovanou č. 1, jejímž věřitelem byla původně , právnická osoba, . Žalovaní jako tři ze čtyř solidárně zavázaných vydlužitelů tak jsou povinni žalobci poskytnutou část zápůjčky včetně úplaty dle čl. II. smlouvy č. , hodnota, vrátit. V podrobnostech pak soud plně odkazuje na závěry a odůvodnění rozsudku , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , když v nyní projednávané věci nebyly tvrzeny, ani prokazovány jakékoliv jiné skutečnosti, které by měly uvedené závěry zpochybnit či by měly vést k závěrům odlišným.

20. Pokud jde o splatnost předmětné části zápůjčky, soud opětovně odkazuje na závěry a odůvodnění rozsudku , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , se kterými se (s výjimkou dále rozvedenou) ztotožňuje. V návaznosti na dříve již realizované splátky č. 1 až 7 a v návaznosti na rozsudky vydanými ve věci vedené u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, již přiznané právo na zaplacení splátky č. , hodnota, a do částky , částka, též splátky č. , hodnota, byli vydlužitelé povinni vrátit žalobci předmětnou část zápůjčky a zaplatit úplatu vztahující se k této části zápůjčky prostřednictvím doplatku zbytku splátky č. 9, úhrad splátek č. 10 a 11 a úhrady doplatkové splátky ve výši zbytku dluhu. S ohledem na skutečnost, že poskytnutí předmětné části zápůjčky bylo žalovaným oznámeno dne , datum, , připadla v souladu s režimem splácení sjednaným v čl. II. smlouvy č. , hodnota, splatnost zbytku splátky č. 9 na den , datum, a splatnost splátek č. 10 a 11 a doplatkové splátky pak na dny , datum, , , datum, a , datum, .

21. Pokud jde o celkovou výši dluhu, účastníci v čl. II. smlouvy č. , hodnota, vyjádřili vůli poskytnout zápůjčku úplatně, a to za úplatu ve výši 2 % měsíčně ze zapůjčené částky. Ve smlouvě vyčíslená úplata na částku 780 000 Kč odpovídala zamýšlenému zapůjčení částky 3 250 000 Kč na dobu 12 měsíců, k čemuž však v plném rozsahu nedošlo, když jednak bylo v obou částech zápůjčky poskytnuto jen 3 064 501 Kč (428 501 Kč + 2 636 000 Kč), jednak druhá část zápůjčky ve výši 2 636 000 Kč byla dle shora formulovaného závěru o splatnosti zapůjčena jen na dobu od , datum, do , datum, , tj. na dobu 7 měsíců. Soud tedy uzavřel, že z nyní projednávané části zápůjčky ve výši 2 636 000 Kč jsou vydlužitelé povinni zaplatit úplatu ve výši 2 % měsíčně za 7 měsíců, tedy celkem 14 %, a úplata tak činí 369 040 Kč. Vydlužitelé tak měli na vrácení předmětné části zápůjčky a zaplacení úplaty uhradit celkem 3 005 040 Kč.

22. Dle § 1932 odst. 1 o. z., ve znění účinném do , datum, , má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

23. Doplatek 9. splátky ve výši 53 658,76 Kč (65 000 Kč mínus již dříve přiznaných 11 341,24 Kč) + 10. a 11. splátka (2x 65 000 Kč) činí dohromady 183 658,76 Kč, tj. méně, než činí úplata z předmětné části zápůjčky (369 040 Kč), a všechny tyto platby by tak dle citovaného § 1932 odst. 1 o. z., ve znění účinném do , datum, , měly být započteny jen na úhradu úplaty. Z uvedeného pak vyplývá, že předmětem doplatkové splátky ve výši 2 821 381,24 Kč (3 005 040 Kč mínus 183 658,76 Kč) splatné dne , datum, měl být jednak zbytek úplaty ve výši 185 381,24 Kč (369 040 Kč mínus 183 658,76 Kč), jednak celá jistina předmětné části zápůjčky ve výši 2 636 000 Kč.

24. S ohledem na uvedené tak soud koriguje závěr rozsudku , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , týkající se splatnosti jistiny předmětné části zápůjčky tak, že tato nastala nikoliv nejpozději dne , datum, , ale právě dne , datum, , neboť dříve splatné splátky byly určeny na úhradu úplaty za zápůjčku.

25. Nezaplacením dluhu v uvedené lhůtě splatnosti se žalovaní dostali do prodlení, a vznikla jim tak povinnost platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pro prodlení vzniklé dne , datum, činila výše takto stanoveného úroku z prodlení 11,75 % ročně.

26. Jelikož rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo žalobci přiznáno právo na zaplacení úroku z prodlení jen v požadované výši 8,5 % ročně, považoval soud jeho požadavek na zaplacení dalších 3,25 % ročně za důvodný, a podané žalobě tak v celém rozsahu vyhověl. Žalovaní byli jako vydlužitelé ze smlouvy o zápůjčce solidárně zavázáni, proto jim byla povinnost k zaplacení uložena společně a nerozdílně.

27. Pokud jde o žalovanými vznesenou námitku promlčení, tuto soud shledal nedůvodnou.

28. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

29. Dle § 619 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

30. Jak bylo uvedeno výše, žalovaní se dostali do prodlení s vrácením jistiny předmětné části zápůjčky dne , datum, a od tohoto dne jim začal nabíhat úrok z prodlení. I kdyby již tohoto dne byly splněny všechny předpoklady pro to, aby se úrok z prodlení začal promlčovat, čímž se soud pro nadbytečnost nezabýval, připadl by poslední den tříleté promlčecí lhůty na den , datum, , tj. na den, kdy bylo právo na zaplacení úroku z prodlení uplatněno u soudu. Z uvedeného je tak zřejmé, že žaloba byla podána včas a k promlčení žádné části úroku z prodlení nedošlo.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 67 809 Kč, která je tvořena- zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 2 bodu 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků ve výši 17 134 Kč – základem pro výpočet soudního poplatku byl dle § 6 odst. 3 zákona o soudních poplatcích pětinásobek ročního plnění, tj. částka 428 350 Kč (3,5% roční úrok z částky 2 636 000 Kč za dobu od , datum, do , datum, = 85 670 Kč x 5); je pak nerozhodné, že žalobce na soudním poplatku zaplatil bez výzvy soudu částku 17 181 Kč, tj. o 47 Kč více, když vycházel z nesprávně vypočteného pětinásobku ročního plnění ve výši 429 520 Kč; přeplatek ve výši 47 Kč se dle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nevrací, současně jej však nelze ani žalovaným uložit k náhradě,- 4x odměnou právního zástupce za čtyři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, ) dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu v celkové výši 40 080 Kč (4x 10 020 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 8 odst. 1, 2 advokátního tarifu vzat pětinásobek hodnoty ročního plnění, tj. částka 428 350 Kč,- 4x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 4 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč (4x 450 Kč),- DPH (21 %) z odměny a náhrad hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 8 795 Kč.

32. Požadovanou náhradu nákladů právního zastoupení za úkon „výzva k plnění se základním skutkovým a právním stavem“ soud žalobci nepřiznal, když provedení takového úkonu právní služby nebylo žalobcem doloženo. Předloženou předexekuční výzvou žalobce dokládal výzvu ke splnění povinností stanovených rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , nikoliv však výzvu k dobrovolné úhradě dalšího (vyššího) úroku z prodlení, který byl předmětem až tohoto řízení. Absence předžalobní výzvy neměla vliv na přiznání práva na náhradu nákladů řízení jako takového, když žalovaní odmítli dobrovolně plnit i po doručení žaloby, náhrada nákladů za neprovedený úkon však nemohla být žalobci přiznána.