11 C 50/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 77 665,65 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v částech, ve kterých žalobce požadoval zaplacení částky 11 621,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 062 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z úvěru ve výši přesahující 24 % ročně z částky 53 000 Kč od [datum] do zaplacení a přesahující maximálně výši 73 194 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 66 044,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 57 369 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 24 % ročně z částky 53 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však ve výši 73 194 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 77 665,65 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.

2. Žalobce uvedl, že na základě návrhu ze dne [datum] se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 53 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 158,14 % ročně splácet ve 42 měsíčních splátkách ve výši 4 522 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok], to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, do data zesplatnění celého úvěru neuhradil ničeho. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [anonymizováno] smlouvy v celkové výši 998 Kč, když dle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 1 a 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2x 499 Kč. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dále žalobci v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [anonymizováno] smlouvy v celkové výši 400 Kč, když dle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů u splátek č. 1 a 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2x 200 Kč. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení.

3. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem [anonymizováno] smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu [anonymizováno] smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 66 033,66 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvedl, že úvěr se dle uzavřené smlouvy splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě [anonymizováno] smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum] až do jejího úplného zaplacení. V bodě [anonymizováno] smlouvy pak bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.

4. Na základě takto popsaných skutečností tedy žalovaný dluží žalobci ke dni podání žaloby: a) částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 66 033,66 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 53 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 13 033,66 Kč) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení), b) smluvní pokuty dle bodu [anonymizováno] smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení), c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [anonymizováno] smlouvy v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení), d) smluvní pokutu dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 66 033,66 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení; žalobce touto žalobou požaduje smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tj. [datum], tedy smluvní pokutu ve výši 10 234,65 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 53 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení; žalobce touto žalobou požaduje úrok v nominální roční úrokové sazbě 98,68 %, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě; dle bodu [anonymizováno] smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části [anonymizováno]) smlouvy, tedy na částku 227 908 Kč. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal.

5. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 67 431 Kč (součet částek shora uvedených pod písm. a) až c)) se zákonným úrokem z prodlení pro zjednodušení požadovaným až od data vyhotovení žaloby, tj. od [datum], do zaplacení, částky 10 234,65 Kč a úroku ve výši 98,68 % ročně z částky 53 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 227 908 Kč.

6. Po předestření předběžného názoru soudu o neplatnosti ujednání o sazbě úroku z úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy žalobce doplnil, že má za to, že úrok byl sjednán v zákonných limitech. Je třeba vzít v potaz, že žalobce je nebankovním poskytovatelem úvěrů, přičemž v této sféře nebankovních poskytovatelů úvěrů a obdobných finančních produktů (např. zápůjček) je zcela běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u bankovních subjektů, když je třeba zohlednit vyšší rizikovost poskytování úvěrů. Vstupují-li smluvní strany na základě své pravé a svobodné vůle do smluvního vztahu, je jim v mezích právního řádu ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah (§ 1725 in fine o. z.). Dohodly-li se smluvní strany na poskytnutí úvěru za určitých podmínek, je obecně nezbytné vycházet z premisy, že tak učinily po pečlivém zvážení všech důsledků z toho plynoucích; opačný závěr by totiž byl v přímém rozporu se zásadou pacta sunt servanda, tj. že smlouvy musí být plněny (§ 3 odst. 2 písm. d) in fine o. z.), a taktéž předpokladem opatrnosti v právním styku (§ 4 odst. 1 o. z.). V případě smlouvy o úvěru je jedním z jejích obligatorních pojmových znaků zaplacení úroků ze strany úvěrovaného coby odměny za poskytnutí peněžních prostředků úvěrujícím (srov. § 2395 o. z.). Sjednané úroky (často sjednané ve formě úrokové sazby) jsou přitom ovlivněny celou řadou faktorů, mezi které patří např. požadavek na rychlost poskytnutí úvěru, jeho krátkodobost či naopak dlouhodobost, a riziko transakce, které poskytnutí úvěru pro úvěrujícího s přihlédnutím ke všem okolnostem představuje. Lze-li s přihlédnutím k těmto faktorům očekávat relativně vysokou výši úroků (úrokovou sazbu), mají strany možnost se zcela svobodně rozhodnout, zda do smluvního vztahu za takových podmínek vstoupí, a to se všemi důsledky z toho plynoucími. Pokud se rozhodnou smluvní strany smlouvu uzavřít, je základním východiskem presumpce platnosti a závaznosti smlouvy (coby dvou- či vícestranného právního jednání), která obecně vyplývá ze zásady in favorem negotii, která je zakotvena v § 574 o. z.; v tomto kontextu lze připomenout i např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1783/11, ve kterém Ústavní soud judikoval, že„ jedním ze základních principů výkladu smluv (je) priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady“ (odst. 27 nálezu), přičemž„ (t) ento přístup je odrazem respektu k autonomii vůle smluvních stran, funkci smluvních vztahů i k samotné povaze soukromého práva“ (odst. 28 nálezu). S ohledem na uvedené je žalobce přesvědčen, že předmětná smlouva je v celém svém rozsahu platná a strany v celém svém rozsahu zavazuje, když byla takto smluvními stranami uzavřena.

7. K výši úroku z úvěru a její případné neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, který ke standardu pro posuzování mezní výše smluvní výpůjční sazby úroku spotřebitelského úvěru uvedl:„ neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky; podle Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ a„ Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné.“ Dále žalobce uvedl, že Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 8 Co 36/2018, považoval s odkazem na rozsudek NSČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 za hranici pro určení rozpornosti s dobrými mravy právě výši čtyřnásobku obvyklé úrokové míry. Žalobce přitom zdůraznil, že NSČR v odkazovaném rozsudku vyzdvihuje, že má být přihlédnuto k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V tomto konkrétním případě byl úvěr poskytnut v [anonymizováno] [rok]. Vzhledem k tomu, že dle kritéria nastaveného ve zmíněném rozhodnutí NSČR má být přihlédnuto k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, pak by v tomto případě měl být takový úrok posuzován se sazbou [anonymizováno] ročně v [anonymizováno] [rok] (nejvyšší sazba – úročený úvěr z kreditních sazeb – dle statistiky ČNB„ ARAD“). Žalobce je nebankovní institucí, přičemž v nebankovním sektoru je obvyklé, že se úroková míra pohybuje ve vyšším rozmezí. Pokud by se tedy soud řídil informacemi o úrokových sazbách ARAD zveřejňovanými ČNB, tak sjednaná úroková sazba odpovídá přípustnému násobku dle judikatury NSČR.

8. Ke statistice ČNB„ ARAD“ pak žalobce namítl, že zde zveřejňované údaje o úrokových sazbách nepodávají přesné informace a údaje z ARADu nelze považovat za obvyklou výši úroků u spotřebitelských neúčelových úvěrů poskytovaných ze strany bank – hodnoty uváděné v databázi ARAD jsou nižší, než je obvyklá úroková míra používaná bankami. Databáze ARAD je sestavována pro měnové účely a na základě nařízení ECB (EU) č. 1072/ 2013 ze dne 24. 9. 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi, nikoliv v souladu a pro účely zákona o spotřebitelském úvěru. V rámci spotřebitelských neúčelových úvěrů (úvěry pro domácnosti na spotřebu), jsou v databázi ARAD zahrnuty i údaje o amerických hypotékách, které jsou ale z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru úvěrem na bydlení. To vede k tomu, že údaje v databázi ARAD jsou nesprávně nižší, než je skutečná úroková míra u spotřebitelských neúčelových úvěrů poskytovaných bankami. Dalším nedostatkem databáze ARAD je skutečnost, že nerozlišuje mezi úvěry dle jejich výše, když úroková sazba je váženým průměrem všech úvěrů (tedy jejich výše a výše úrokových sazeb). Tento fakt pak vede k tomu, že v porovnání s obvyklou zápůjční úrokovou sazbou je zápůjční úroková sazba v ARADu nižší u těch úvěrů, kde jsou spotřebiteli poskytovány nižší finanční částky (to jsou i úvěry poskytované ze strany žalobce), a vyšší u těch úvěrů, kde jsou spotřebiteli poskytovány vyšší či velmi vysoké finanční částky. Tyto skutečnosti potvrzuje i ČNB v dokumentu Informace o zápůjčních úrokových sazbách obvyklých na trhu pro účely uplatnění výjimky z plné působnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (viz body 5 a 8 tohoto dokumentu). Databázi ARAD tedy nelze ke stanovení obvyklé úrokové míry spotřebitelských úvěrů použít. Naopak platí, že údaje uvedené v databázi ARAD jsou nižší, než je obvyklá úroková míra. V databázi ARAD vůbec nejsou zahrnuty údaje o úvěrech poskytovaných ze strany nebankovních subjektů (kde je úroková míra úvěrů obecně vyšší, než u bank). V databázi ARAD jsou naopak mezi spotřebitelské neúčelové úvěry zahrnuty americké hypotéky (které uváděnou úrokovou míru nesprávně snižují). Databáze ARAD je založena na váženém průměru, což vede opět k tomu, že údaje uvedené v této databázi jsou u nižších spotřebitelských úvěrů nižší, než je obvyklá úroková míra na trhu. Tyto skutečnosti uvedla i ČNB ve svém dopise ze dne [datum], sp. zn. Sp [číslo], adresovaném JUDr. [jméno] [příjmení], advokátovi. ČNB navíc uvedla, že z databáze ARAD ani nelze u spotřebitelských neúčelových úvěrů pro domácnost vydělit tzv. americké hypotéky (ČNB samostatné údaje neeviduje). Skutečnost, že údaje v databázi ARAD neodpovídají reálným úrokovým sazbám úvěrů na trhu v České republice, naopak jsou nižší než obvyklá úroková míra, vyplývá i ze zpráv [právnická osoba] ze dne [datum rozhodnutí] a [právnická osoba] [spisová značka] zpracovaných pro účely soudních řízení. [právnická osoba] ve své zprávě uvedla, že obvyklé úročení u jí poskytovaných spotřebitelských úvěrů se v roce [rok] pohybovalo mezi [anonymizováno] až [anonymizováno] [právnická osoba] pak uvedla, že v [anonymizováno] [rok] poskytovala hotovostní neúčelový úvěr o výši 35 000 Kč na dobu splatnosti 48 měsíců s průměrnou sazbou [anonymizováno]. Vždy se tedy jednalo o úrokové sazby vyšší, než jsou sazby uváděné v databázi ARAD.

9. Dále žalobce předestřel argumentaci o neaplikovatelnosti § 1813 o. z. Ujednání o konkrétní výši úroku není a nemůže být nepřiměřeným ujednáním, když žalovaný byl se sazbou seznámen jednak v předsmluvním formuláři, dále ve smlouvě samotné a rovněž v oznámení o schválení úvěru (kdy následně měl ještě zákonnou lhůtu 14 dnů na odstoupení od smlouvy). Výše úrokové sazby mu tak byla zcela jasná, přesto smlouvu uzavřel, když informace o úrokové sazbě mu byly jasným a srozumitelným způsobem poskytnuty. V dané souvislosti pak žalobce odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ([insolvenční spisová značka]), ze kterého je zřejmé, že dohoda o úrocích je z úpravy zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách vyloučena.

10. Pokud by soud i přesto dospěl k názoru, že lze výši úrokové sazby přezkoumávat, a rozhodl o nepřiměřenosti výše úrokové sazby, jednalo by se maximálně toliko o nezákonné množstevní určení podle § 577 o. z. V této souvislosti pak žalobce odkázal na § 2395 o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, a rovněž na § 1802 o. z., dle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Je tedy zřejmé, že žalovaný úrok za poskytnutí úvěru platit musí.

11. Přes takto formulovanou argumentaci ve prospěch platnosti ujednání o výši úroku z úvěru žalobce následně přepočítal celý poskytnutý úvěr ve výši 53 000 Kč na úrokovou sazbu 24 % ročně, kdy by pak při zachování měsíční splátky ve výši 4 522 Kč byl splátkový kalendář následující: měsíc; počáteční hodnota; úrok; úmor; konečná hodnota 1; 53 000 Kč; 1 060 Kč; 3 462 Kč; 49 538 Kč 2; 49 538 Kč; 991 Kč; 3 531 Kč; 46 007 Kč 3; 46 007 Kč; 920 Kč; 3 602 Kč; 42 405 Kč 4; 42 405 Kč; 848 Kč; 3 674 Kč; 38 731 Kč 5; 38 731 Kč; 775 Kč; 3 747 Kč; 34 984 Kč 6; 34 984 Kč; 700 Kč; 3 822 Kč; 31 161 Kč 7; 31 161 Kč; 623 Kč; 3 899 Kč; 27 263 Kč 8; 27 263 Kč; 545 Kč; 3 977 Kč; 23 286 Kč 9; 23 286 Kč; 466 Kč; 4 056 Kč; 19 229 Kč 10; 19 229 Kč; 385 Kč; 4 137 Kč; 15 092 Kč 11; 15 092 Kč; 302 Kč; 4 220 Kč; 10 872 Kč 12; 10 872 Kč; 217 Kč; 4 305 Kč; 6 567 Kč 13; 6 567 Kč; 131 Kč; 4 391 Kč; 2 177 Kč 14; 2 177 Kč; 44 Kč; 2 176 Kč; 0 Kč 12. Na základě takto přepočteného splátkového kalendáře a plateb žalovaného, který neuhradil před zesplatněním úvěru žádnou splátku, činila dlužná původní jistina ke dni zesplatnění 53 000 Kč. Úroky přirostlé k jistině ke dni zesplatnění činily částku ve výši 2 971 Kč (dlužný úrok ze splátky č. 1 až 3, tj. 1 060 Kč + 991 Kč + 920 Kč). Celkem tedy žalovanému zbývalo ke dni zesplatnění na aktuální nové jistině uhradit částku ve výši 55 971 Kč. S přepočtením nové jistiny úvěru dochází i k přepočtení smluvní pokuty, která je nově požadována ve výši 0,1 % za každý den prodlení z částky 55 971 Kč od [datum] do [datum], tj. v kapitalizované výši 8 675,50 Kč.

13. S ohledem na takto provedený přepočet vzal žalobce svou žalobu částečně zpět v požadavcích na zaplacení - části nové jistiny úvěru ve výši 10 062 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, - části kapitalizované smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 1 559,15 Kč, - úroku z úvěru převyšujícího úrok ve výši 24 % ročně z částky 53 000 Kč od [datum] do zaplacení.

14. Po takto provedeném částečném zpětvzetí žalobce požadoval zaplacení: a) nové jistiny úvěru ve výši 55 971 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, b) smluvní pokuty dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 998 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, c) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, d) smluvní pokuty dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 8 675,50 Kč, e) úroku z úvěru ve výši 24 % ročně z částky 53 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 73 194 Kč.

15. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil.

16. Na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

17. Žalobce disponuje od [datum] povolením k poskytování spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení (zjištěno z výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru).

18. Na základě návrhu žalovaného ze dne [datum], akceptovaného žalobcem téhož dne, uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena dnem [datum], kdy akceptace návrhu žalobcem došla žalovanému. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 53 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaných úroků ve 42 měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 522 Kč splatných vždy nejpozději k 21. dni kalendářního měsíce počínaje [anonymizováno] [rok]. Úroková sazba byla sjednána jako efektivní úroková sazba ve výši 158,14 % ročně a při řádném splácení měl žalovaný zaplatit celkem 189 924 Kč. Právo na zaplacení úroku z úvěru bylo sjednáno pro celou dobu od poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že úrok poběží i po případném zesplatnění úvěru, kdy v takovém případě bude i nadále počítán pouze z původní nesplacené jistiny úvěru, a to v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané efektivní úrokové sazbě. V případě zesplatnění úvěru byl žalobce oprávněn požadovat na úrocích z úvěru přirostlých po zesplatnění max. částku odpovídající 120 % celkové částky úvěru, tj. částku 227 908,80 Kč. Částka úvěru byla žalovanému poukázána na účet uvedený ve smlouvě dne [datum] (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru ze dne [datum], oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně dokladu o doručení žalovanému dne [datum], dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum]).

19. Při efektivní úrokové sazbě 158,14 % ročně činila nominální úroková sazba 98,68 % ročně (zjištěno z vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení] ze dne [datum] k problematice úročení pohledávek).

20. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů byla v bodu [anonymizováno] smlouvy sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se takto ocitl v prodlení. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dále byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky o délce 15 dnů sjednána v bodu [anonymizováno] smlouvy povinnost žalovaného zaplatit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou jednotlivou splátku, se kterou se takto ocitl v prodlení. Splatnost náhrady nákladů byla sjednána ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dále bylo v bodu [anonymizováno] smlouvy pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů sjednáno, že dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tj. že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Žalobce byl povinen žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě zesplatnění se dle bodu [anonymizováno] smlouvy ke dni zesplatnění staly celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru, kterou byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pro případ prodlení s úhradou nové jistiny byla v bodu [anonymizováno] smlouvy sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení až do úplného zaplacení nové jistiny. Konečně pak bylo v bodu [anonymizováno] smlouvy pro případ prodlení žalovaného s hrazením jakéhokoliv peněžitého dluhu sjednáno právo žalobce požadovat úrok z prodlení v zákonné výši (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru ze dne [datum]).

21. Výzvami ze dnů [anonymizováno] a [datum] žalobce vyzýval žalovaného nejprve k úhradě dlužných splátek [číslo] splatných ve dnech [anonymizováno] a [datum] a posléze i k úhradě dlužné splátky č. 3 splatné dne [datum], kdy žalovaného současně upozorňoval na automatické zesplatnění úvěru při prodlení o délce 65 dnů a na povinnost zaplatit smluvní pokuty za prodlení ve výši 2x 499 Kč a náhradu nákladů vzniklých žalobci v souvislosti s prodlení ve výši 2x 200 Kč (zjištěno z výzev k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dnů [anonymizováno] a [datum], čestného prohlášení o zasílání generovaných dokumentů prostřednictvím Hybridní pošty).

22. Žalovaný na splátkách úvěru ničeho nezaplatil (zjištěno z karty klienta, nesporovaného tvrzení žalobce).

23. Přípisem ze dne [datum] vyrozuměl žalobce žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzval jej k okamžité úhradě částky 67 431 Kč (po zaokrouhlení) představující součet zbývající nesplacené jistiny úvěru ve výši 53 000 Kč, úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 13 033,66 Kč, smluvních pokut ve výši 998 Kč a náhrady nákladů ve výši 400 Kč. Současně žalobce žalovaného upozornil na vznik povinnosti platit smluvní pokutu při prodlení s úhradou nové jistiny, na stále narůstající úrok z úvěru z původní nezaplacené jistiny a na narůstající úrok z prodlení (zjištěno z oznámení ze dne [datum], čestného prohlášení o zasílání generovaných dokumentů prostřednictvím Hybridní pošty).

24. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou žalovanému dne [datum], žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve struktuře uvedené v následně podané žalobě vyčísleného ke dni sepisu výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], podacího archu ze dne [datum]).

25. Žalovaný na zesplatněný dluh ničeho nezaplatil (zjištěno z nesporovaného tvrzení žalobce).

26. Dle databáze časových řad ARAD činily v [anonymizováno] [rok] úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami - 8,38 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD na spotřebu - fixace sazby nad 1 rok do 5 let včetně (UK4) - 12,34 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD - kontokorenty a revolvingové úvěry (UK19) - 15,16 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD - kontokorenty (UK20) - 19,15 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD - kreditní karty celkem (UK21) - 23,99 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD - úročený úvěr z kreditních karet (UK22) (zjištěno z databáze [příjmení]).

27. Skutková zjištění plynoucí z dalších provedených důkazů soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuváděl, když to s ohledem na právní posouzení věci bylo nadbytečné.

28. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

29. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

30. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

31. V předmětné věci vzal žalobce svou žalobu zpět až po zahájení projednávání věci samé, žalovaný však vůči částečnému zpětvzetí ničeho nenamítal, proto soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

32. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Výše a způsob poskytnutí peněžních prostředků ze strany žalobce a způsob a lhůty jejich vrácení, včetně sjednaných úroků a úhrad dalších úkonů spojených s poskytnutím a správou úvěru pak byly konkretizovány v písemně uzavřené smlouvě. Řádné plnění povinností ze smlouvy bylo zajištěno ujednáním o smluvní pokutě dle § 2048 a násl. o. z. Žalovaný prostředky úvěru čerpal, neplacením sjednaných splátek řádně a včas však jednoznačně porušil základní povinnost, která pro něho jako pro úvěrovaného ze smlouvy o úvěru vyplývala, a je povinen nést následky svého jednání. Žalobce zcela v souladu se smluvním ujednáním účtoval žalovanému smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s tímto prodlením. V souladu se smluvním ujednáním pak došlo ke dni [datum] k automatickému zesplatnění celého dluhu a vzniku povinnosti žalovaného uhradit dluh v nově vymezené výši (nová jistina) + již naúčtované smluvní pokuty a náhrady nákladů. Zesplatnění úvěru nemá vliv na trvání povinnosti platit z nevrácené části úvěru i nadále úroky z úvěru. Rovněž řádné splnění povinnosti uhradit novou jistinu bylo zajištěno ujednáním o smluvní pokutě.

33. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

35. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

36. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

37. Soud měl pochybnosti o platnosti ujednání o výši úroku z úvěru v předmětné smlouvě, když účastníky sjednaná efektivní úroková sazba ve výši 158,14 % ročně, resp. nominální úroková sazba ve výši 98,68 % ročně se jevila jako nepřiměřeně vysoká, a to tak, že se zjevně příčí dobrým mravům. K tomu je nutno uvést, že v rozsudku NSČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 zmíněný čtyřnásobek horní hranice obvyklé úrokové míry byl uveden jako demonstrace podstatného překročení obvyklé úrokové míry, nikoliv jako hranice, pod/nad kterou by měla být úroková míra považována za (ne) odporující dobrým mravům. Případné neplatné ujednání o výši úroku z úvěru považuje soud za oddělitelné od zbytku právního jednání, tj. nezpůsobující neplatnost právního jednání jako celku. Při závěru o neplatnosti ujednání o výši úroku z úvěru by tak dle názoru soudu byla namístě moderace výše úroku z úvěru dle § 577 o. z., a to s přihlédnutím k § 1802 o. z. na obvyklou výši úroků požadovanou v době uzavření smlouvy bankami se zohledním specifického postavení žalobce jako nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, u kterých bývají úroky vyšší nežli u bank.

38. Všechny tyto úvahy se po omezení žalobního požadavku a přepočtu úvěru na úrokovou sazbu 24 % ročně, tj. nejvyšší sazbu úroků pro úvěry poskytované dle databáze ARAD v rozhodné době bankami, staly dle názoru soudu bezpředmětnými, když případně moderovaná výše úroků z úvěru by nebyla nižší než právě zmíněných 24 % ročně. Za této situace tak soud považoval žalobní požadavek v rozsahu po částečném zpětvzetí žaloby za důvodný a v tomto rozsahu žalobě plně vyhověl.

39. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny dluhu též úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Je pak věcí uvážení žalobce, od jakého data se domáhá zaplacení úroku v soudním řízení (až ode dne sepisu žaloby), nesměřuje-li jeho požadavek do doby před vznikem prodlení žalovaného (všechny v žalobě uplatněné dluhy se staly splatnými nejpozději ke dni zesplatnění úvěru, tj. [datum]).

40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou prvou o. s. ř., dle které, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. V předmětné věci vzal žalobce svou žalobu částečně zpět po přehodnocení svého požadavku na zaplacení úroku z úvěru ve výši 98,68 % ročně (včetně úroku, který se stal součástí nové jistiny) a na zaplacení části kapitalizované smluvní pokuty, a z procesního hlediska tak zavinil, že řízení muselo být částečně zastaveno. Část, ve které bylo řízení zastaveno, je tak nutno považovat ve vztahu k celkovému výsledku řízení za částečný neúspěch žalobce ve věci, když při hodnocení úspěchu/neúspěchu ve věci je nutno přihlédnout nejen k jistině uplatněného nároku, ale rovněž k jeho příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobce tedy nebyl úspěšný v požadavcích na zaplacení: - části nové jistiny ve výši 10 062 Kč - části smluvní pokuty za prodlení s úhradou nové jistiny ve výši 1 560,15 Kč - části úroku z úvěru ve výši 74,68 % ročně z částky 53 000 Kč od [datum] do [datum] (datum částečného zpětvzetí žaloby) ve výši 92 065,10 Kč - části úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 10 062 Kč od [datum] do [datum] (datum částečného zpětvzetí žaloby) ve výši 1 868,01 Kč, tj. celkem do částky 105 555,26 Kč. Ve zbytku předmětu řízení tak, jak je uveden ve výroku č. II. tohoto rozsudku, kapitalizovaném ke dni vyhlášení rozsudku, tj. do částky 107 335,81 Kč pak byl žalobce úspěšný. Žalobce tak byl úspěšný do 50,42 % předmětu řízení, do 49,58 % byl úspěšný žalovaný, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.