11 C 55/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: stát, organizační složka státu , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 537,50 Kč od , datum, do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek, částka, od , datum, do , datum, ,, částka, od , datum, do zaplacení,to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 65 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 000 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 36 348 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, zástupce žalobkyně.

V. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni z účtu soudu vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.

VI. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni z účtu soudu vrácena záloha na náklady důkazů ve výši 2 000 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky 152 272 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody a nemajetkové újmy způsobených nezákonným trestním stíháním vedeným Obvodním soudem pro , adresa, (dále jen „, název soudu, “) pod sp. zn. , spisová značka, .

2. Žalobkyně uvedla, že usnesením ze dne , datum, bylo zahájeno její trestní stíhání pro přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku a usnesením ze dne , datum, pak též trestní stíhání pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Stížnost žalobkyně proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla jako nedůvodná zamítnuta, ačkoli žalobkyně namítala, že se nedopustila žádného trestného činu a že vedení trestního stíhání vůči ní je nezákonné. Následně byla na žalobkyni podána obžaloba k , název soudu, , který trestním příkazem ze dne , datum, uznal žalobkyni vinnou ze spáchání uvedených přečinů a uložil jí úhrnný trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Trestní příkaz byl k odporu žalobkyně zrušen. Rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, byla žalobkyně opět uznána vinou ze spáchání uvedených přečin a byl jí uložen stejný trest jako v trestním příkazu. K odvolání žalobkyně a druhého obviněného rozhodl Městský soud v , název soudu, (dále jen „, název soudu, “) rozsudkem ze dne , datum, o zproštění žalobkyně obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř., tedy z důvodu, že v obžalobě označený skutek není trestným činem.

3. V důsledku takto vedeného nezákonné trestního stíhání vznikly žalobkyni následující škoda a nemajetková újma:A. škoda – náklady obhajoby4. Na nákladech obhajoby, zahrnující 24 úkonů právní služby, žalobkyně svému obhájci zaplatila částku 52 272 Kč vč. DPH.B. nemajetková újma – trestní stíhání5. Trestní řízení negativně ovlivnilo osobní a zejména zdravotní život žalobkyně, která své trestní stíhání po celou dobu velmi těžce nesla. Sdělením obvinění a vedením trestního stíhání byla zasažena nejen její čest, ale i společenský a rodinný život. V důsledku vedení trestního řízení byla žalobkyně pod značnou psychickou zátěží a ponechána v nejistotě, jak trestní řízení dopadne. Žalobkyně opakovaně upozorňovala orgány činné v trestním řízení na svůj špatný zdravotní stav (zejména závažné zdravotní problémy se srdcem, které často vyžadovaly i akutní hospitalizaci), zakládala soudu lékařské zprávy, ve kterých bylo uvedeno, že jí lékaři nedoporučují účastnit se hlavních líčení. I přesto, že s ohledem na její zdravotní stav bylo ze strany obhajoby upozorňováno, že by se žalobkyně pokud možno neměla jednání účastnit, neboť jí to vystavuje stresu a ohrožuje na zdraví a životě, byla orgány činnými v trestním řízení opakovaně předvolávána k výslechu (či podání vysvětlení). Žalobkyně byla vyslýchána dvakrát v rámci přípravného řízení a dvakrát v rámci řízení před soudem. Na zdravotní a psychický stav žalobkyně měla vliv rovněž skutečnost, že byla opakovaně nepravomocně uznána vinou, nejprve trestním příkazem a následně rozsudkem , název soudu, , který byl jako nezákonný zrušen. Dále žalobkyně uvedla, že trestní stíhání zasáhlo do cti, dobré pověsti a dobrého jména nejen její, ale i celé její rodiny, která dlouhodobě žije v , adresa, . Poškozený celou záležitost medializoval (konkrétně v pořadu , název, ), kdy v reportáži bylo jednak zveřejněno samotné jméno žalobkyně „, jméno FO, “, jednak z ní lze žalobkyni a její rodinu na základě místa natáčení a obsahu rozhovoru s poškozeným ztotožnit. V reportáži je rovněž natočen dům žalobkyně. Žalobkyně se pokoušela všemi možnými prostředky bránit vedení trestního stíhání a opakovaně upozorňovala, že se nedopustila trestného činu. O tom, že se žalobkyně nedopustila trestného činu, navíc již dříve před zahájením trestního stíhání předběžně rozhodl i , název soudu, v rámci odůvodnění rozsudku č. j. , číslo jednací, , což orgány činné v trestním řízení zcela ignorovaly, ač je na to žalobkyně opakovaně upozorňovala a tento rozsudek předkládala. Kdyby orgány činné v trestním řízení braly zřetel na tento předběžný názor soudu, který následně jako správný označil i , název soudu, v rámci zprošťujícího rozsudku, pak by žalobkyně vůbec nemusela být vystavena velmi psychicky náročné obhajobě a nemusela být po tak dlouhou dobu pod psychickým tlakem, kterému se měla podle doporučení lékařů pokud možno zcela vyhnout. Trestní stíhání trvalo 1 rok a 8 měsíců, přičemž od podání vysvětlení žalobkyně, které bylo konáno dne , datum, , to ve skutečnosti byly téměř 2 roky a 3 měsíce. Věc přitom nebyla nijak složitá po skutkové, ani právní stránce a nic nebránilo jejímu vyřešení v rámci rozumné doby, zejména již v přípravném řízení policejním orgánem (s ohledem na předběžný názor , název soudu, v odůvodnění rozsudku č. j. , číslo jednací, ), přesto byla podána obžaloba a před soudem prvého a druhé stupně se konala celkem 2 hlavní líčení a 3 veřejná zasedání.

6. S ohledem na uvedené skutečnosti má žalobkyně za to, že vzniklou nemajetkovou újmu nelze odčinit jinak než v penězích, přičemž za přiměřenou výši zadostiučinění považuje částku 100 000 Kč.

7. Takto formulované nároky žalobkyně uplatila u žalované dne , datum, , žalovaná však její žádost dosud nijak nevyřídila. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 152 272 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.

8. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně dne , datum, uplatnila předmětné nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy, které jí měly vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne , datum, , kterým nároku na náhradu škody vyhověla do částky 47 734,50 Kč a stran nároku na náhradu nemajetkové újmy konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a za tuto skutečnost se žalobkyni omluvila. K věci samé žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu předmětného trestního řízení (stejně jako žalobkyně jen s tím rozdílem, že dne , datum, bylo policejním orgánem vydáno upozornění na změnu právní kvalifikace), uvedla, že lze uzavřít, že v daném případě došlo ve vztahu k žalobkyni k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze s ohledem na výsledek trestního řízení považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, . K jednotlivým nárokům pak žalovaná uvedl:A. škoda – náklady obhajoby9. Po nahlédnutí do trestního spisu bylo ověřeno, že účtované úkony jsou co do druhu, délky a účtované sazby v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami:- vypracování a podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání včetně odůvodnění – za tento úkon byla přiznána odměna ve výši jedné poloviny, neboť se nejedná o podání ve věci samé, ale o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 3 To 161/2006, uveřejněné pod č. 24/2008 Sb.NS, akceptované i v judikatuře Ústavního soudu – viz např. usnesení ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. I. ÚS 534/18),- vypracování a podání námitek proti protokolu z hlavního líčení ze dne , datum, – za tento úkon byla přiznána odměna ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu,- vypracování a podání stížnosti proti usnesení , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , kterým soud zamítl námitky obviněné – za tento úkon byla přiznána odměna ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu.

10. Celkem tak žalovaná shledala nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů obhajoby důvodným pouze v částce 47 734,50 Kč.B. nemajetková újma – trestní stíhání11. Žalobkyně byla stíhána pro přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku a přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kdy jí hrozil trest odnětí svobody až na 3 léta. Fakticky žalobkyni nepodmíněný trest nehrozil, což dosvědčuje vydání trestního příkazu, kde jí byl nepravomocně uložen podmíněný trest. Žalobkyně nemá žádný záznam v rejstříků trestů, jedná se tedy o osobu bezúhonnou. Nedošlo k vazebnímu stíhání. Samotné trestní stíhání žalobkyně nebylo nijak medializováno, avšak je pravdou, že mediální pozornosti se dostalo příběhu , tituly před jménem, , jméno FO, v pořadu , název, . Ve zmíněné reportáži bylo uvedeno jméno žalobkyně, rovněž rozhovor uskutečněný se žalobkyní. Reportáž nebyla realizována na základě excesivního jednání orgánů činných v trestním řízení, avšak z podmětu , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl v postavení poškozeného v předmětném trestním řízení. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno dne , datum, , žalobkyni doručeno dne , datum, a zprošťující rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, , trestní stíhání tedy trvalo cca 1 rok a 8 měsíců. Dle žalované lze trestní stíhání hodnotit svou délkou za přiměřené, dokonce až za krátké. Stížnost na průtahy, ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu v této věci podány nebyly. Dále žalovaná zdůraznila, že nemajetková újma musí být žalobkyní nejen dostatečně tvrzena, ale rovněž i prokázána. Z předložených lékařských zpráv vyplývá, že žalobkyně v době trestního stíhání trpěla zdravotními problémy, zejména se srdcem. Zdravotní stav žalobkyně však nebyl zapříčiněn vedeným trestním stíháním, tento stav nastal již před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání. Nicméně žalobkyně mohla zažívat zvýšenou míru stresu, když i z lékařských zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá doporučení, aby se žalobkyně nezúčastnila soudních jednání. , tituly před jménem, , jméno FO, však připustila v případě nutnosti účast žalobkyně v rámci soudního jednání za předpokladu vedení jednání klidným způsobem, případně s přestávkami. Žalobkyni nelze dle žalované přisvědčit, že by v důsledku trestního stíhání bylo zasaženo do rodinných a společenských vztahů, neboť toto zůstalo toliko v rovině tvrzení. Závěrem žalovaná namítla, že trestní stíhání žalobkyně bylo toliko výsledkem napjatých a nepřátelských sousedských vztahů mezi žalobkyní a , tituly před jménem, , jméno FO, .

12. V návaznosti na uvedené tak žalovaná v rámci předběžného projednání konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobkyni došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí, a za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, vyslovila žalobkyni omluvu. Toto konstatování a omluvu považuje žalovaná i nadále za dostačující zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy, když ani v žalobě žalobkyně neuvádí takové skutečnosti, pro které by mělo být přistoupeno k peněžité satisfakci. Navíc zvláště v této věci je třeba přihlédnout k okolnostem daného případu.

13. V podání došlém soudu dne , datum, žalobkyně uvedla, že přiznaná náhrada škody ve výši 47 734,50 Kč jí byla žalovanou uhrazena dne , datum, . Stejným podáním pak žalobkyně vzala svou žalobu stran celé jistiny uplatněného nároku na náhradu škody, tj. do částky 52 272 Kč zpět. Řízení bylo v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, .

14. Při jednání konaném dne , datum, pak žalobkyně upřesnila, že svou žalobu bere částečně zpět i v požadavku na zaplacení příslušenství z rozdílu mezi požadovanou a žalovanou přiznanou náhradou škody, tj. z částky 4 537,50 Kč.

15. Konečně pak žalobkyně poukázala na vývoj předmětného trestního řízení, které bylo „jako na houpačce“. Bylo podáno trestní oznámení, žalobkyně musela jít na policii podávat vysvětlení. Věc byla poté odložena a vypadalo to, že záležitost je uzavřená, avšak následně se to zase vrátilo a bylo zahájeno trestní stíhání. Žalobkyně byla celým trestním řízením psychicky poznamenána a traumatizována, v důsledku čehož následně vyhledala též pomoc psychiatra. Trestním stíháním netrpěla pouze žalobkyně, ale též její rodina, kdy žalobkyně žije v jedné domácnosti se svou dcerou a jejím manželem. Pokud pak jde o určení výše finančního zadostiučinění při porovnání s obdobnými případy odškodňování nemajetkových újem, žalobkyně namítla, že by měl být zohledněn ekonomický vývoj, resp. vývoj inflace za dobu od vydání rozhodnutí v porovnávaných případech.

16. Žalovaná pak doplnila, že prověřování věci není součástí trestního stíhání. Prověřování se vede ve věci, nikoliv proti konkrétní osobě, a vznik odškodnitelné nemajetkové újmy je tak nutno posuzovat až od zahájení trestního stíhání. Za vývoj inflace či změnu ekonomické hladiny není žalovaná odpovědná a nemohou jí být kladeny k tíži.

17. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

18. Policejním orgánem byly dne , datum, zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu křivého obvinění dle § 345 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se mohli dopustit žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, (přítel dcery žalobkyně) tím, že obvinili , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze spáchání přečinů výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, kdy , tituly před jménem, , jméno FO, však byl rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, zproštěn návrhu na potrestání dle § 226 písm. c) tr. ř. Dne , datum, podávala žalobkyně ve věci vysvětlení. Uvedla, že byla přesvědčena, že se dotčeného skutku dopustil , tituly před jménem, , jméno FO, a že ho na místě viděla, respektuje však výsledek trestního řízení, ve kterém byl , tituly před jménem, , jméno FO, zproštěn návrhu na potrestání. Pachatel byl postavou, hlasem a vizáží , tituly před jménem, , jméno FO, velmi podobný a žalobkyně si nedovede vysvětlit, jak mohl být , tituly před jménem, , jméno FO, v inkriminovanou dobu na jiném místě, připouští však, že se mohla splést. Žalobkyně popřela, že by měla v úmyslu , tituly před jménem, , jméno FO, nepravdivě obvinit či jej jakkoliv poškodit. Usnesením ze dne , datum, policejní orgán uvedenou věc odložil, když ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Ke stížnosti poškozeného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo usnesení policejního orgánu zrušeno usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, ze dne , datum, a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Státní zástupce poukázal na kategorická vyjádření žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem, na základě kterých bylo vůči , tituly před jménem, , jméno FO, vedeno trestní řízení, ve kterém však úspěšně prokázal, že se v době činu, ze kterého byl obviněn, nacházel jinde. Za možný motiv křivého obvinění státní zástupce označil dlouhodobě špatné sousedské vztahy mezi rodinou podezřelých a , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy možnost, že by si podezřelí mohli splést , tituly před jménem, , jméno FO, s jinou osobou, považoval státní zástupce za nízkou, resp. minimální. Státní zástupce tak policejnímu orgánu uložil, aby po potřebném doplnění spisu zahájil trestní stíhání žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, , a to pro přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2. tr. zákoníku. V evidenci rejstříku trestů neměla žalobkyně ke dni , datum, žádný záznam. Usnesením ze dne , datum, , které bylo žalobkyni doručeno dne , datum, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, pro přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku. Skutek, ze kterého , tituly před jménem, , jméno FO, v přípravném řízení obvinili (a v hlavním líčení na svých tvrzeních setrvali s tím, že jsou si naprosto jistí, že se jednání dopustil , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy mu viděli do obličeje), spočíval v tom, že dne , datum, přelezl ze střechy sousedního domu na střechu domu žalobkyně, se sekerou nadával řemeslníkům, že dělají hluk, máchal sekerou, usekl přívodní elektrický prodlužovací kabel, poničil zakrývací plachtu a elektrickou zásuvku a poškodil omítku a horní sklo dveří na domě žalobkyně. Obvinění , tituly před jménem, , jméno FO, považoval policejní orgán za úmyslně lživé, neboť je velmi nepravděpodobné, že by žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, zaměnili , tituly před jménem, , jméno FO, , kterého dlouhodobě znají, s jinou osobou. Za motiv křivého obvinění policejní orgán považoval předchozí sousedské spory s , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne , datum, podala žalobkyně proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, v jejímž odůvodnění ze dne , datum, namítala, že v řízení vedeném u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, bylo prokázáno, že skutek, ze kterého byl obviněn , tituly před jménem, , jméno FO, , se skutečně stal a že vykazoval znaky přečinu poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, soud pouze nevzal za prokázané, že jej spáchal , tituly před jménem, , jméno FO, . Pachatel přitom byl , tituly před jménem, , jméno FO, podobný, měl podobný hlas a na střechu domu žalobkyně přišel ze střechy sousedního domu , tituly před jménem, , jméno FO, , který vedl s rodinou žalobkyně řadu sporů. , tituly před jménem, , jméno FO, byl stavebními pracemi na domě žalobkyně nejvíce zasažen, a měl tak prokazatelně silný motiv hlučné stavební práce zastavit. Pod tíhou těchto okolností žalobkyně v pachateli skutečně viděla , tituly před jménem, , jméno FO, a popírala, že by jej chtěla křivě obvinit. Ke stejnému závěru došel i , název soudu, ve zprošťujícím rozsudku ve věci , tituly před jménem, , jméno FO, , když v odůvodnění uvedl, že se v případě žalobkyně (a , tituly před jménem, , jméno FO, ) nejedná o případ křivého obvinění. Těmito okolnostmi se policejní orgán vůbec nezabýval, jeho závěry o úmyslném jednání žalobkyně jsou založeny jen na domněnkách. Dne , datum, byla žalobkyně vyslechnuta jako obviněná. Žalobkyně využila svého práva a ve věci nechtěla z důvodu nevyřízení její stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, vypovídat. Ke své osobě uvedla, že má dlouhodobé zdravotní problémy, má kardiostimulátor, měla dva infarkty v posledních 6 letech, měla mozkovou mrtvici, musela se opět učit mluvit, psát, chodit. Byla na operaci srdce po incidentu, resp. krátce po soudu ve věci, které se týká věc, kvůli které je vyslýchána. Ošetřující lékařka jí nařídila, aby se s ohledem na to, že je chronicky nemocná, nevystavovala stresujícím situacím, nerozrušovala se. Žalobkyně bere léky, na psychiatrii se nikdy neléčila. Dále žalobkyně uvedla, že se zahájené řízení velmi negativně projevuje na jejím fyzickém i psychickém zdravotním stavu, který se velmi zhoršuje. Usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v , adresa, (dále jen „MSZ , adresa, “) ze dne , datum, byla stížnost žalobkyně jako nedůvodná zamítnuta. Ve vztahu k postupu státního zástupce MSZ , adresa, podala žalobkyně dne , datum, podnět k výkonu dohledu, ve kterém opakovala své věcné argumenty stran nedůvodnosti svého trestního stíhání. Podnět byl Vrchním státním zastupitelstvím v , adresa, dne , datum, odložen jako nedůvodný, když v postupu státního zástupce MSZ , adresa, nebyla shledána žádná pochybení. Dne , datum, sděloval , tituly před jménem, , jméno FO, policejnímu orgánu, že sousedské spory se týkaly převážně stavby bazénu , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy žalobkyně podávala neustále stížnosti stavebnímu úřadu, který rozhodl v jeho prospěch. Stavební úřad sdělil k dotazu policejního orgánu dne , datum, , že se v minulosti zabýval stížnostmi žalobkyně a její právní předchůdkyně týkajícími se zejména stavby a užívání bazénu v přístavbě domu ve vlastnictví manželů , jméno FO, , shledal však, že se jedná o občanskoprávní záležitost, a zúčastněným doporučil řešit spor prostřednictvím soudu. Přípisem ze dne , datum, byla žalobkyně policejním orgánem vyrozuměna o změně právní kvalifikace stíhaného skutku, kdy věc bude nově kvalifikována jako přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Dne , datum, provedl obhájce žalobkyně prostudování spisu před skončením vyšetřování, v rámci kterého předal policejnímu orgánu návrhy na doplnění vyšetřování, kdy bylo navrhováno doplnit dokazování jednak reportáží z pořadu , název, , kterou si objednal , tituly před jménem, , jméno FO, , a dále pak důkazy, které se měly vztahovat k přítomnosti , tituly před jménem, , jméno FO, na jiném místě v době, kdy došlo ke skutku na střeše domu žalobkyně, pro který byl následně stíhán. K tomu policejní orgán sdělil dne , datum, , že jeden z navržených důkazů byl opatřen ještě před podáním návrhu žalobkyní a že další návrhy na doplnění vyšetřování pro nadbytečnost odmítá. Vyšetřování bylo ukončeno dne , datum, s návrhem na podání obžaloby na oba obviněné pro skutek kvalifikovaný stejně jako ve vyrozumění o změně právní kvalifikace. Obžaloba na oba obviněné byla podána k , název soudu, dne , datum, . Skutek, který byl předmětem trestního stíhání, byl rozdělen na dva body (výpovědi v přípravném řízení a před soudem), kdy pod bodem I. měli obžalovaní spáchat přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku a pod bodem II. měli spáchat přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku a přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Jako motivace pro spáchání žalovaných trestných činů byly opět uvedeny letité sousedské spory , tituly před jménem, , jméno FO, s rodinou žalobkyně, které byly v obžalobě popsány. Každému z obžalovaných navrhoval státní zástupce uložit úhrnný podmíněný trest odnětí svobody ve výměře 4 měsíců se zkušební dobou v trvání 18 měsíců a uložit přiměřenou povinnost poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění. , název soudu, uznal trestním příkazem ze dne , datum, oba obžalované vinnými dle obžaloby a uložil jim úhrnné tresty odnětí svobody trvání 4 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu v trvání 15 měsíců a přiměřenou povinnost poskytnout ve zkušební době , tituly před jménem, , jméno FO, přiměřené zadostiučinění. , tituly před jménem, , jméno FO, byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto trestnímu příkazu podala žalobkyně dne , datum, odpor, stejně tak učinil i , tituly před jménem, , jméno FO, . V návaznosti na obdržené předvolání k hlavnímu líčení sdělovala žalobkyně dne , datum, soudu, že je osobou s omezenou schopností pohybu a žádala bezbariérový přístup. , tituly před jménem, , jméno FO, se připojil k trestnímu řízení s požadavky na náhradu škody – vynaložených nákladů obhajoby v předchozím trestním řízení ve výši 31 762,50 Kč, na náhradu škody – ušlého zisku ve výši 16 500 Kč a na náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně se k podané obžalobě vyjádřila podáním ze dne , datum, , ve kterém zopakovala svou obrannou argumentaci uplatňovanou od počátku trestního řízení, tj. že pod vlivem okolností incidentu na střeše svého domu byla přesvědčena, že vidí , tituly před jménem, , jméno FO, , a opětovně odkazovala na odůvodnění rozsudku , název soudu, ve věci , tituly před jménem, , jméno FO, . Podané obžalobě (a orgánům činným v trestním řízení) vyčítala, že se vůbec nezabývá její obranou a nepředkládá žádný důkaz svědčící o jejím úmyslném jednání, a tedy zavinění, vše jsou jen domněnky. Při hlavním líčení konaném dne , datum, byla žalobkyně vyslechnuta, vypovídala stejně jako v předchozí fázi řízení. Popisovala i dřívější konflikty s , tituly před jménem, , jméno FO, , jejichž původ spatřovala v jednání , tituly před jménem, , jméno FO, , popř. paní , jméno FO, . V podání ze dne , datum, se žalobkyně vyjadřovala k tvrzením , tituly před jménem, , jméno FO, uvedeným v rámci jeho výslechu stran konfliktů mezi jejich rodinami, kdy předkládala vlastní verzi událostí. Opět odmítla tvrzení obžaloby o úmyslném obvinění , tituly před jménem, , jméno FO, a úmyslném křivém svědectví. Dále žalobkyně žádala, aby soud přihlédl k jejímu nedobrému zdravotnímu stavu. Uváděla, že celá situace ze dne , datum, pro ni byla velmi stresující, což pravděpodobně vedlo k tomu, že ještě v roce , rok, dostala kardiostimulátor. Tři dny po konání hlavního líčení (myšleno ve věci , tituly před jménem, , jméno FO, ) se žalobkyni přihodila srdeční příhoda, která vyžadovala převoz do nemocnice RZS, kde bylo zjištěno, že má srdeční blokádu 2. stupně, kdy její srdce pracovalo pouze na 40 %. Tento stav byl pro žalobkyni životu ohrožující. Skutečnost, že je nyní proti žalobkyni vedeno trestní řízení, negativně ovlivňuje její zdravotní stav a ohrožuje ji na životě. Žalobkyně tak žádala, aby se odročené hlavní líčení konalo v její nepřítomnosti. K podání žalobkyně přiložila zprávu Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN, Kardiologického oddělení, Antiarytmické jednotky, vystavenou dne , datum, na žádost žalobkyně pro soud, dle které byla žalobkyně ve dnech , datum, . - , datum, hospitalizována na IK ÚVN VFN oddělení JIP a následně OGHMA akutně pro zajištění kardiostimulátorem pro převodní poruchu srdce a současně pro akutní zánět žlučníku. Po hospitalizaci je zde žalobkyně pravidelně dispenzarizována pro kontrolu funkce stimulačního přístroje. Svou předchozí obrannou argumentaci, včetně poukazu na špatný zdravotní stav, pak žalobkyně shrnula ve své písemné závěrečné řeči ze dne , datum, . Při hlavním líčení konaném dne , datum, , v rámci kterého státní zástupce navrhoval uznat oba obžalované vinnými dle obžaloby a uložit jim stejné tresty jako ve zrušeném trestním příkazu, byl vyhlášen rozsudek, kterými byli oba obžalovaní uznáni vinnými dle obžaloby a byly jim uloženy stejné tresty jako v předchozím trestním příkazu včetně přiměřené povinnosti poskytnout , tituly před jménem, , jméno FO, přiměřené zadostiučinění. , tituly před jménem, , jméno FO, byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Po vyhlášení rozsudku se státní zástupce vzdal práva odvolání, ostatní účastníci si ponechali lhůtu. Soud po provedeném dokazování hodnotil obhajobu obžalovaných jako účelovou a vedenou snahou vyhnout se trestní odpovědnosti. Jednání obou obžalovaných, kdy se 100% jistotou vypovídali, že se skutku na střeše domu žalobkyně dopustil , tituly před jménem, , jméno FO, , ač to objektivně nebylo možné, soud hodnotil jako jednání v přímém úmyslu , tituly před jménem, , jméno FO, křivě obvinit a poškodit, kdy motivaci k takovým výpovědím spatřoval v antagonistických vztazích a vzájemné zášti obou sousedících rodin, které byly patrné i z výpovědi obžalovaných a poškozeného v průběhu hlavního líčení v této věci. Pokud jde o názor vyjádřený v rozsudku , název soudu, sp. zn. , spisová značka, , že se v případě obžalovaných nejedná o prostý případ křivého obvinění, soud zdůraznil, že těmito závěry nebyl vázán, když se jedná o posouzení viny obžalovaných a takovou otázku je povinen posoudit sám. Proti rozsudku podala žalobkyně dne , datum, odvolání, ve kterém s odkazem na dosavadní argumentaci navrhovala, aby byl napadený rozsudek zrušen a žalobkyně byla zproštěna obvinění, neboť její jednání nebylo trestným činem. Pro případ, že by odvolací soud dospěl k závěru o její vině, žalobkyně znovu odkazovala na svůj nedobrý zdravotní stav a zdůrazňovala, že celé trestní řízení je pro ni životohrožující. Žalobkyně předkládala posudek o zdravotním stavu ze dne , datum, , zpracovaný posudkovým lékařem Pražské správy sociálního zabezpečení, ve kterém je popsána celá řada jejích zdravotních komplikací (kardiostimulátor, astma bronchiale, polyarthosa, hypertenze atd.) s tím, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, existující porucha zdraví není léčebně zásadně ovlivnitelná, a proto je platnost posudku bez omezení. Odvolání podal též , tituly před jménem, , jméno FO, . Ve vyjádření ze dne , datum, žalobkyně kromě odkazu na jí navrhované důkazy, které soud prvního stupně neprovedl, opět odkazovala na svůj nepříznivý zdravotní stav, který se podstatně zhoršil po incidentu na střeše jejího domu, kdy i z těchto důvodů neměla důvodu si vůči , tituly před jménem, , jméno FO, cokoliv vymýšlet. Negativně pak na její zdravotní stav dopadá i nyní vedené trestí řízení. Dne , datum, se u , název soudu, konalo veřejné zasedání, ze kterého se žalobkyně omluvila. Byla předložena lékařská zpráva praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, , která uvedla, že žalobkyně je u ní dlouhodobě registrována a dlouhodobě léčena pro chronická onemocnění. Dne , datum, byla v její ordinaci vyšetřena a pro akutní stav odeslána do ÚVN s doporučením i k hospitalizaci, která se zatím neuskutečnila, nicméně trvá celkový stav vyžadující ošetřovatelskou a další péči. , tituly před jménem, , jméno FO, s ohledem na celkový zdravotní stav žalobkyně doporučovala, aby se neúčastnila soudních jednání, která by ji mola stresovat, protože by mohlo dojít k zásadnímu zhoršení jejího stavu, dokonce i ohrožení života. Veřejné zasedání bylo odročeno na den , datum, mj. za účelem předvolání žalobkyně. Tento termín veřejného zasedání byl zrušen z důvodu potřeby opětovného předvolání svědka. V návaznosti na vyrozumění o zrušení veřejného zasedání žádal obhájce žalobkyně, aby nový termín byl stanoven až po jeho návratu z plánované dovolené, tj. po , datum, , kdy současně uváděl své kolizní termíny do konce června a v červenci 2022. Veřejné zasedání bylo nařízeno na den , datum, , bylo však opět zrušeno, a to z důvodu úmrtí v rodině členky odvolacího senátu. , tituly před jménem, , jméno FO, ve zprávě ze dne , datum, potvrzovala, že žalobkyně je dlouhodobě léčena a pravidelně kontrolována specialisty pro závažná chronická onemocnění, která se mohou zásadním způsobem zhoršit kvůli stresu (může dojít i k ohrožení života), proto doporučovala vyvarovat se stresujících situací. Pokud by bylo nezbytné, aby se žalobkyně účastnila soudního jednání, doporučovala vedení jednání klidným způsobem, případně přestávku, pokud by se žalobkyně necítila dobře. Veřejné zasedání se pak konalo dne , datum, a žalobkyně při něm byla krátce vyslechnuta k dotčenému incidentu na střeše jejího domu a jejímu vnímání celé situace. Veřejné zasedání pak bylo odročeno na den , datum, za účelem opětovného předvolání svědka, který se nedostavil. Při tomto veřejném zasedání byl po doplnění dokazování o výslech svědka vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek , název soudu, v celém rozsahu zrušen a znovu bylo rozhodnuto tak, že oba obžalovaní byli zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř. , tituly před jménem, , jméno FO, byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolací soud dospěl k závěru, že zjištěné okolnosti incidentu na střeše domu žalobkyně s přihlédnutím k dlouholetým vzájemným antagonistickým sousedským vztahům mezi žalobkyní a , tituly před jménem, , jméno FO, mohly vést k přesvědčení obou obžalovaných, že se jedná o , tituly před jménem, , jméno FO, . Orgánům činným v trestním řízení se dle odvolacího soudu nepodařilo prokázat, že si obžalovaní byli vědomi, že označili jinu osobu. Při respektování zásady „v pochybnostech ve prospěch“, když subjektivní stránka nebyla postavena najisto, bylo nutné obžalované obžaloby zprostit. Odvolací soud souhlasil s tím, že soud prvního stupně nebyl vázán názorem vyjádřeným v odůvodnění rozsudku , název soudu, sp. zn. , spisová značka, o tom, že ve výpovědích nyní obžalovaných nespatřuje trestný čin křivého obvinění a křivé výpovědi, nicméně i tento skutkový závěr nelze dle odvolacího soudu při širším pohledu na věc přehlédnout (zjištěno ze spisu , název soudu, sp. zn. , spisová značka, ).

19. Kardiologické obtíže žalobkyně byly ke dni , datum, beze změn (zjištěno ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , právnická osoba, ze dne , datum, ).20. , tituly před jménem, , jméno FO, ve zprávě ze dne , datum, potvrzovala, že se žalobkyně dlouhodobě velmi stresovala z důvodu nespravedlivého obvinění, kterému se musela bránit u soudu, a že pro účely soudního jednání opakovaně psala vyjádření, že je pro žalobkyni z důvodu zdravotního stavu stres nevhodný. Dále uvedla, že vydává žádanku ke konzultaci s psychologem, aby si žalobkyně mohla věci probrat, eventuálně doložit též zprávu specialisty (zjištěno ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ).21. , tituly před jménem, , jméno FO, , psychiatr, uvedla ve zprávě ze dne , datum, , že žalobkyně přišla na doporučení , tituly před jménem, , jméno FO, k 1. vyšetření na psychiatrii. Udává psychické potíže trvající cca od roku , rok, od doby konfliktního chování souseda s navazujícími soudními řízeními. Žalobkyně je polymorbidní pacientka, léčena je pro astma, udává selhání srdce se zavedením kardiostimulátoru a cévní mozkovou příhodu. Patrná je úzkostná problematika, neurotizace vlekoucími se soudními procesy. Přetrvává nevhodné chování souseda, které žalobkyni také traumatizuje. Vhodné je tedy nasazení antidepresiva, zvolen sertralin, dle potřeby při úzkosti anxiolytikum , název, . Kontrola za 2 měsíce (zjištěno ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, . ze dne , datum, ).

22. Ve zprávě ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, doplnila, že nyní se žalobkyně obává dalšího soudního jednání, které jí nedělá dobře. , tituly před jménem, , jméno FO, doporučovala, aby se žalobkyně, pokud je to možné, jednání osobně neúčastnila z důvodu psychických obtíží (první jednání v této věci se konalo dne , datum, , žalobkyně se jej osobně účastnila a ke vznesenému návrhu byl proveden její účastnický výslech – poznámka soudu). Dále , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že bylo nasazeno antidepresivum, které žalobkyně vysadila. Byla poučena, že je nutné užívání spíše dlouhodoběji, dle potřeby lze užít , název, . Kontrola za 3 měsíce (zjištěno ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, . ze dne , datum, ).23. , jméno FO, , rehabilitační sestra ze společnosti Domácí péče s.r.o., dne , datum, písemně prohlásila, že se jí žalobkyně v rámci domácí péče svěřila, že má soudní spor se sousedem a je trestně stíhaná. Na žalobkyni pozorovala psychické problémy, zvýšený stres, což jejímu zdravotnímu stavu příliš neprospívalo (zjištěno z prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, ).24. , tituly před jménem, , jméno FO, , dcera žalobkyně, dne , datum, písemně prohlásila, že žalobkyně velmi těžce nesla soudní spor, ve kterém byla neprávem trestně stíhaná na základě učiněného podání , tituly před jménem, , jméno FO, . U žalobkyně se projevoval zvýšený stres, viděla u ní po celou dobu trvání negativní dopad v podobě zhoršení psychického stavu a také se prohloubily její zdravotní problémy (zjištěno z prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ).

25. Na serveru , název, byl dne , datum, uveřejněn článek nazvaný „, název, “. Součástí článku je proklik na reportáž stejného názvu ze dne , datum, z pořadu „, název, “. V této cca jedenáctiminutové reportáži , tituly před jménem, , jméno FO, popisuje incident, ke kterému došlo na střeše domu žalobkyně a pro který byl trestně stíhán, ačkoliv se v dané době nacházel jinde. , tituly před jménem, , jméno FO, popisoval též letité nedobré vztahy s rodinou žalobkyně a rovněž, jak žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, u soudu jistojistě popisovali, že při incidentu viděli právě jeho. Reportáž byla koncipována jako kritika činnosti orgánů činných v trestním řízení, které v přípravném řízení neprověřily alibi , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl následně podané obžaloby soudem zproštěn. Dále je v reportáži uvedeno, že , tituly před jménem, , jméno FO, podal na žalobkyni a , tituly před jménem, , jméno FO, trestní oznámení pro křivé obvinění. Reportáž končí tím, že trestní oznámení bylo policií odloženo, proti čemuž podal , tituly před jménem, , jméno FO, prostřednictvím svého právního zástupce stížnost. Mluvčí policie v reportáži uvedl, že policisté případ odložili na základě rozhodnutí soudu, který při jednání konstatoval, že se žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, nemohli dopustit křivého obvinění. Žalobkyně byla v reportáži uvedena celým jménem a příjmením, byl rovněž natočen její dům. Bylo žádáno rovněž vyjádření žalobkyně, ta se však k věci odmítla bez svého právního zástupce vyjadřovat, uvedla pouze, že , tituly před jménem, , jméno FO, je problémový člověk (zjištěno z reportáže).

26. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že před rokem , rok, žádnými psychickými problémy netrpěla, léčila se jen s fyzickými obtížemi. V roce , rok, došlo k tomu napadení na střeše, tam už to začalo. Poté byla žalobkyně hospitalizována, když jí selhávalo srdce a dostala kardiostimulátor. A vygradovalo to, když přišlo trestní stíhání a odsouzení. Žalobkyně si představovala ty nejhorší scénáře, musela čekat několik měsíců, než proběhl odvolací soud, který ji pak zprostil. Bylo to pro ni hodně nervově, psychicky náročné. Do toho , tituly před jménem, , jméno FO, v místě bydliště žalobkyni a její rodinu neustále pomlouvá, vykřikuje na ulici, co jsou za lidi, že pořád lžou, ukazuje žalobkyni zdvižený prostředníček apod. Dle žalobkyně vykládá, minimálně v okruhu svých známých, i to, že žalobkyně byla trestně stíhaná. Během této doby se psychický stav žalobkyně zhoršoval, až to došlo do stavu, že jí praktická lékařka vypsala žádanku na psychiatrii. Žalobkyně na to pořád myslí, jak byla obviněná, stresuje ji to, nervuje. V noci se budila, brečela, chodila po pokoji, pak byla nevyspalá, nervózní a z toho jí bylo špatně. Na psychiatrii měla žalobkyně jít už loni na podzim, ale kvůli dalším zdravotním obtížím tam šla až letos v lednu a dostala antidepresiva, která bude dle psychiatričky brát roky. V době trestního stíhání se zhoršil i fyzický stav žalobkyně, zvýšila se četnost kontrol u lékařů. Před jednáním u , název soudu, , kde mělo být projednáváno její odvolání, jí dle sdělení kardiologa selhávalo srdce a zachránil ji kardiostimulátor. Špatný psychický stav žalobkyně, kdy byla popudlivá, plačtivá, nervózní, nevěděla, co bude, se přenášel i na další členy rodiny, kdy žalobkyně žije s dcerou a její rodinou. Vztahy s dcerou to ale nijak nenarušilo, dcera se ji snažila spíše uklidňovat, podporovat, ale její psychický stav vnímala. O skutečnosti, že je trestně stíhaná, se dle žalobkyně v místě bydliště vědělo, i když jí to přímo do očí nikdo neřekl. Bylo to však poznat z toho, jak se na ni někteří lidé dívali. Vědělo se to od , tituly před jménem, , jméno FO, , určitě to věděli jeho známí, jestli ti to pak šířili dál, žalobkyně nevěděla. Lidé, kteří žalobkyni znají, ji spíše politovali, že vedle takového člověka by bydlet nechtěli, ale všichni takoví nejsou. Jiní lidé se na žalobkyni dívali skrz prsty, jako by byla nějaký zločinec, vyvrhel. Jestli se stejně rozšířila informace o tom, jak trestní stíhání dopadlo, žalobkyně nevěděla. Sama se o tom s nikým nebavila, že by to šířil , tituly před jménem, , jméno FO, , pochybuje.

27. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , dcera žalobkyně, uvedla, že trestní stíhání poznamenalo psychicky nejenom žalobkyni, ale celou jejich rodinu, jejíž pověst byla narušena. Někteří sousedi je v té době přestali zdravit, jiní jim povídali, že po , adresa, koluje, že žalobkyně a manžel svědkyně byli odsouzeni. Dcera svědkyně se skamarádila s jednou holčičkou a její matka se chtěla družit se svědkyní, ale když zjistila, kdo je a kde bydlí, tak vše ztroskotalo. Dle svědkyně to bylo kvůli tomu, co o jejich rodině po , adresa, koluje. To trvá i poté, co byli žalobkyně a manžel svědkyně obžaloby zproštěni. Svědkyně se domnívá, že tyto informace šíří , tituly před jménem, , jméno FO, , i když jistě to neví. Žalobkyni trestní stíhání zlikvidovalo zejména psychicky. Zdravotní problémy měla i před tím, ale psychicky na tom byla dobře. Poté, co se dozvěděla o odsouzení, tak to s ní šlo dolů. Těžko to nesla, začala být dost apatická, úzkostlivá. Vyčerpávalo ji i to, že musela chodit na výslechy. V noci kolikrát ani nespala, brečela. Nechtěla si ani hrát s vnučkou, ze které se před tím těšila. Odmítala pak i chodit ven, protože se bála reakcí sousedů, kteří ji někteří přestali zdravit, což jí samozřejmě bylo nepříjemné. Dále svědkyně uvedla, že těžce žalobkyně nesla už situaci stran souseda, že to musí takhle rozebírat, ale v té době ještě nepotřebovala pomoc psychiatra a nepotřebovala medikaci, která bude dle slov psychiatra dlouhodobá. To nastalo až na základě odsouzení. Pokud jde o její vztahy se žalobkyní, svědkyně uvedla, že tyto nebyly nijak narušeny. Žalobkyni se snažila podpořit, pomoci jí, ale dalo to práci ji přesvědčit, aby si šla alespoň sednout na zahrádku. Bylo to pro ně pro všechny hodně psychicky náročné.

28. Žádostí ze dne , datum, , došlou žalované téhož dne, uplatnila žalobkyně u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 152 272 Kč. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne , datum, , kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobkyni náhradu nákladů obhajoby ve výši 47 734,50 Kč, konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a žalobkyni se omluvilo za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydání nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Částka 47 734,50 Kč byla žalobkyni připsána na účet dne , datum, (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí, stanoviska, informace o platbě na účet).

29. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

30. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

31. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

32. V předmětné věci vzala žalobkyně svou žalobu stran příslušenství z částky 4 537,50 Kč zpět dříve, než bylo zahájeno projednávání věci samé, proto soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

33. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

34. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

35. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy a škody způsobených nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.trestní stíhání36. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

37. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

38. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobkyně neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.nemajetková újma39. Dle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

40. Dle ustálené judikatury [viz např. rozsudek Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 či nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3193/10] i „při důsledném respektování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem“. Vznik nemajetkové újmy při nezákonném trestním stíhání se tedy v určitém základním (obecném) rozsahu presumuje. Na poškozeném pak je, aby v řízení tvrdil a prokázal konkrétní formu a intenzitu takové újmy.

41. Pokud jde o kritéria, která je při posuzování nemajetkové újmy a stanovení formy či výše zadostiučinění nutno zejména zvažovat (definovaná v již odkazovaném rozsudku NS sp. zn. 30 Cdo 2813/2011), tj. povaha trestní věci, délka trestního stíhání, a především dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby, vyplynulo z provedeného dokazování, že žalobkyně byla stíhána pro přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku a přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, tj. pro trestné činy, za které jí hrozilo uložení trestu odnětí svobody až na 3 roky. S ohledem na dosavadní bezúhonnost a výši trestní sazby žalobkyni zjevně nehrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Nepodmíněný trest odnětí svobody nebyl žalobkyni státním zástupcem navrhován, a nebyl jí uložen ani v rozhodnutích soudu prvního stupně. Žalobkyně byla stíhána pro trestnou činnost proti pořádku ve věcech veřejných, kdy s takovým trestním stíháním bývá obecně spojeno nižší společenské odsouzení než např. v případě trestné činnosti proti životu a zdraví či lidské důstojnosti. To jsou okolnosti, které vzniklou nemajetkovou újmu do jisté míry snižují. Oproti tomu žalobkyně byla trestně stíhána poprvé, a trestní stíhání tak na ni muselo působit intenzivněji než na osobu, která se do střetu s orgány činnými v trestním řízení dostává opakovaně či dokonce pravidelně. Skutečností zvyšující význam předmětného stíhání pak bylo i to, že žalobkyně byla v průběhu řízení 2x (byť nepravomocně) uznána vinnou a odsouzena. To jsou všechno skutečnost, která dopady trestního stíhání a způsobenou nemajetkovou újmu umocňují.

42. Pokud jde o délku trestního stíhání, toto bylo zahájeno usnesením ze dne , datum, , doručeným žalobkyni dne , datum, , a skončeno bylo právní mocí zprošťujícího rozsudku , název soudu, dne , datum, . Trestní stíhání tedy trvalo 1 rok a 8 měsíců, resp. 20 měsíců. V této souvislosti soud dodává, že nebylo možné zohledňovat dobu před zahájením trestního stíhání, kdy již probíhaly úkony trestního řízení, neboť odpovědnostním titulem pro náhradu újmy je zde (nezákonné) usnesení o zahájení trestního stíhání, a odškodnitelnou dobu tak představuje až doba od zahájení trestního stíhání. Obdobně, pokud by prověřování věci neskončilo zahájením trestního stíhání a věc byla odložena, žalobkyni by nárok na náhradu újmy vůbec nevznikl pro absenci odpovědnostního titulu, přestože jí i dosavadní úkony trestního řízení mohly nějakou újmu způsobit. Délka trestního stíhání nebyla dle názoru soudu nepřiměřená okolnostem projednávané věci, která se řešila na dvou stupních soudní soustavy. Při hodnocení újmy vzniklé z nezákonného trestního stíhání je však více než přiměřenost délky rozhodná délka trestního stíhání jako taková. Dobu 20 měsíců, po které předmětné trestní stíhání trvalo a po kterou mohlo na žalobkyni negativně působit, není dle názoru soudu možno označovat ani za objektivně příliš dlouhou, a délku trestního stíhání tak nelze považovat za kritérium, které intenzitu nemajetkové újmy zvyšuje.

43. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by trestní stíhání mělo být vůči žalobkyni zahájeno a dále vedeno svévolně či šikanózně. Ke stíhanému skutku (křivému obvinění , tituly před jménem, , jméno FO, a křivé výpovědi vůči jeho osobě) došlo, a orgány činné v trestním řízení tak měly důvod trestní řízení vůči žalobkyni vést. Konečné posouzení shromážděných důkazů a naplnění všech znaků trestní odpovědnosti pak bylo na soudech, které své povinnosti dostály a žalobkyni nakonec obžaloby zprostily. Orgánům činným v trestním řízení nelze dle názoru soudu vyčítat, že bez dalšího neakceptovaly názor vyjádřený v odůvodnění zprošťujícího rozsudku , tituly před jménem, , jméno FO, , když tento názor pro ně nebyl závazný a bylo jejich úkolem posoudit otázku viny na základě jimi shromážděných důkazů.

44. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobkyně, provedenými důkazy (výpovědi žalobkyně a svědkyně , jméno FO, , které soud hodnotil jako věrohodné) byly prokázány obecné dopady spojené většinou s každým trestním stíháním, tj. stres, nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení. Tyto obvyklé dopady trestního stíhání byly u žalobkyně umocňovány jejím vyšším věkem a nedobrým zdravotním stavem, v důsledku kterých vnímala trestní stíhání intenzivněji a úkorněji nežli člověk mladý, plný sil a těšící se pevnému zdraví. Pokud jde o dopady trestního stíhání na zdraví žalobkyně, lékařskými zprávami i provedenými výslechy bylo prokázáno, že celou řadou vážných fyzických obtíží žalobkyně trpěla již před zahájením trestního stíháním. K zásadní srdeční komplikaci, při které byl žalobkyni voperován kardiostimulátor, došlo již v době trestního řízení , tituly před jménem, , jméno FO, , a s trestním stíháním žalobkyně, do jehož zahájení v té době zbýval ještě rok a půl, tedy rovněž nesouvisela. Žalobkyni lze přisvědčit, že stres z probíhajícího trestního stíhání mohl mít na její fyzické zdraví (případně i výrazně) negativní dopad, na což ostatně ve svých zprávách opakovaně upozorňovala její praktická lékařka, žádný konkrétní fyzický projev z doby trestního stíhání však z předložených lékařských zpráv nevyplynul. Zvýšená frekvence kontrol na kardiologii souvisí spíše s událostí z rou , rok, a voperováním kardiostimulátoru než s pozdějším trestním stíháním. Provedenými důkazy (lékařskými zprávami z psychiatrie a výpověďmi žalobkyně a svědkyně) bylo prokázáno zhoršení psychického zdraví žalobkyně, které vyústilo až v zahájení psychiatrické léčby a nasazení dlouhodobé psychiatrické medikace. Současně však z těchto důkazů vyplynulo, že příčinou vzniku psychických problémů žalobkyně nebylo výhradě předmětné trestní stíhání. Psychické problémy se u žalobkyně začaly objevovat už od roku , rok, v návaznosti na incident na střeše jejího domu a dlouholeté spory s , tituly před jménem, , jméno FO, , trestní stíhání však bylo pověstným „posledním hřebíčkem“, v důsledku kterého její psychické problémy eskalovaly tak, že skončila v psychiatrické péči. Pokud jde o dotčení rodinného života, rodinných vztahů žalobkyně, zde nebyly žádné závažnější dopady prokázány. Rodinné vazby nebyly nijak narušeny, naopak dcera žalobkyni v její nelehké životní situaci podporovala, uklidňovala, snažila se jí pomoci. Z výpovědi svědkyně a podpůrně též z výpovědi žalobkyně vzal soud za prokázané, že o trestním stíhání žalobkyně se vědělo v místě jejího bydliště, přičemž část sousedů na to reagovala negativně, přestala žalobkyni zdravit či se na ni koukala skrz prsty. Nutno však dodat, že tento negativní pohled na žalobkyni, potažmo celou její rodinu, zjevně přiživoval a nadále přiživuje , tituly před jménem, Bejček, a to zřejmě i nad rámec skutečnosti, že žalobkyně byla trestně stíhána. Za takovou aktivitu , tituly před jménem, , jméno FO, , stejně jako za narušování principu presumpce neviny, je-li o žalobkyni šířeno, že byla odsouzena, žalovaná odpovědnost nést nemůže. Konečně pak soud nevzal za prokázané, že by trestní stíhání žalobkyně bylo medializováno. Odkazovaná reportáž předně informovala o tom, co se skutečně stalo, tj. že žalobkyně (a , tituly před jménem, , jméno FO, ) nepravdivě obvinili , tituly před jménem, , jméno FO, a nepravdivě vůči němu vypovídali. O tom, že žalobkyně byla za uvedené jednání trestně stíhána, v reportáži nic není, naopak v reportáži popisovaný sled událostí končí ve fázi, kdy je trestní oznámení , tituly před jménem, , jméno FO, na žalobkyni (a , tituly před jménem, , jméno FO, ) odloženo a policie vysvětluje, že se tak stalo na základě rozhodnutí soudu, že se podezřelí žádného trestného činu nedopustili.

45. Na základě všech uvedených skutečností, které mají nemajetkovou újmu umocňovat či naopak snižovat, vzal soud za prokázané, že v důsledku trestního stíhání vznikla žalobkyni nezanedbatelná nemajetková újma, kterou je namístě nahradit v penězích, když pouhé konstatování porušení práva a omluva nejsou dostatečné.

46. Případ žalobkyně pak soud porovnal s následujícími případy odškodňování nemajetkových újem:věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značkaV této věci byla poškozená stíhána pro přečin křivého obvinění dle 345 odst. 2 tr. zákoníku, tj. pro obdobnou trestnou činnost, pro kterou byla ohrožena stejnou trestní sazbou. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo kratší dobu 11 měsíců, poškozená byla celkem 3x (trestní příkaz a 2x prvostupňový rozsudek) nepravomocně uznána vinnou a byl jí uložen trest odnětí svobody ve výměře 8 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Nakonec byla poškozená rozsudkem odvolacího soudu zproštěna obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu. Poškozená v porovnávané věci byla stejně jako žalobkyně bezúhonná. U poškozené se v návaznosti na znásilnění, jehož měla být obětí, rozvinuly psychické problémy, které dále eskalovaly v souvislosti s trestním stíháním pro křivé obvinění, kdy měla i suicidální tendence, byla psychiatricky léčena. Po skončení trestního stíhání se její psychický stav zlepšil, nadále se však psychiatricky léčila, jen neměla medikaci. Po zahájení trestního stíhání o poškozené začalo kolovat, že byla odsouzena. Informaci o obou odsuzujících rozsudcích šířil muž, kterého měla poškozená před tím křivě obvinit. Poškozená pak měla na schodech nápisy „kurvo, nelži“, stupňovalo se to, měla i rozbité dveře. Poškozená se z toho zhroutila. Trestní stíhání mělo dopad i na rodinu poškozené, jejího syna. Žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a poškozené se omluvila. Soud shledal za adekvátní odškodnění ve výši 30 000 Kč.věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a následně u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značkaV této věci byl poškozený stíhán nejprve pro přečin pomluvy, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody v délce jednoho roku, a následně pro trestný čin křivého obvinění dle 345 odst. 2, odst. 3 písm. c), e) tr. zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody v délce 2 a 8 let, tj. byl stíhán pro obdobnou trestnou činnost, avšak s výrazně vyšší trestní sazbou. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo podstatně delší dobu 4 let a 4 měsíců, poškozený byl 2x nepravomocně uznána vinným a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody. Nakonec byl poškozený obžaloby zproštěn dle § 226 písm. b) tr. řádu. Poškozený čelil paralelně dvěma trestním řízením, navíc dále pokračovalo exekuční řízení, které u něho již dříve vyvolalo psychické problémy. Poškozený byl již před trestním stíháním v dlouhodobé psychiatrické péči pro úzkostně depresivní stav a trpěl řadou fyzických obtíží, což pak negativně ovlivňovalo jeho vnímání trestního stíhání a komplikovalo jeho účast na trestním řízení. V důsledku trestního stíhání se jeho psychický stav dále zhoršil. Poškozenému zemřel syn, což však nemělo souvislost s trestním stíháním. Informace o trestním stíhání poškozeného nebyla veřejně známá. Jinak došlo u poškozeného jen k následkům obvykle spojeným s každým trestním stíháním (obavy z odsouzení, z výše trestní sazby, dotčení osobní cti). Žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a poškozenému se omluvila. Soud shledal za adekvátní odškodnění ve výši 40 000 Kč.věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značkaV této věci byla poškozená stíhána pro přečin křivého obvinění dle 345 odst. 2 tr. zákoníku a přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, tj. pro obdobnou trestnou činnost, pro kterou byla ohrožena stejnou trestní sazbou. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo o trochu kratší dobu 1 roku a 4 měsíců. Poškozená byla již prvním rozsudkem zproštěna obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu. Poškozená v porovnávané věci byla stejně jako žalobkyně bezúhonná. Poškozená se již před zahájením trestního stíhání dlouhodobě psychiatricky léčila, kdy veškeré své zdravotní problémy, ale i zásahy do osobností sféry a do svého podnikání spojovala s chováním a jednáním svého bývalého manžela. Kromě diskomfortu obecně spojeného s každým trestním stíháním nebyly žádné další konkrétní následky u poškozené prokázány. Žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a poškozené se omluvila, soud shledal tuto formu zadostiučinění za adekvátní.

47. Po, spisová značka, zohlednění shora učiněných zjištění a porovnání případu žalobkyně s uvedenými případy má soud za to, že případ žalobkyně se nejvíce podobá věci projednávané pod sp. zn. , spisová značka, . V této věci trvalo trestní stíhání kratší dobu a poškozená byla obviněna jen z jednoho trestného činu, avšak byla celkem 3x nepravomocně odsouzena, čelila výraznějším negativním reakcím okolí a zřejmě i trpěla výraznějšími psychickými problémy. Jinak se oba případy téměř shodují. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyni by mělo být přiznáno i obdobné zadostiučinění jako v uvedené porovnávané věci.

48. Soud pak přisvědčil námitce žalobkyně, že výše poskytovaného zadostiučinění by měla odpovídat poměrům v ČR a měla by reagovat na změny ekonomické situace a cenové úrovně tak, aby byla zachována její satisfakční funkce. Uvedený princip ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Rozsudek v porovnávané věci , spisová značka, byl vydán v červenci , rok, . S ohledem (na obecně známý) vývoj inflace v posledních letech tak soud považoval za odpovídající výši zadostiučinění částku 35 000 Kč.

49. Jelikož žalobkyně na odčinění nemajetkové újmy dosud žádné finanční plnění neobdržela, považoval soud její žalobu za důvodnou do uvedené částky 35 000 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 65 000 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

50. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobkyně byla doručena žalované dne , datum, a lhůta 6 měsíců skončila dne , datum, . Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení od , datum, za důvodný a právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data žalobkyni přiznal.

51. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou prvou i druhou o. s. ř., dle kterých jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady; byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Předmětem řízení byly dva samostatné nároky, a to- nárok na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby s tarifní hodnotou ve výši 52 272 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu,- nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu.Do částky 47 734,50 Kč na náhradě nákladů obhajoby vzala žalobkyně svou žalobu zpět z důvodu plnění žalované po zahájení řízení. Lze tak uzavřít, že žaloba byla v této části podána důvodně, a část, do které bylo řízení z uvedeného důvodu zastaveno, je nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalobkyně. Další procesní úspěch žalobkyně představuje částka 50 000 Kč (tarifní hodnota) na náhradě nemajetkové újmy, do které bylo žalobě vyhověno. Náhradu nemajetkové újmy je nutné přičíst k procesnímu úspěchu žalobkyně do celé výše tarifní hodnoty, když ve smyslu zásad úspěchu ve věci lze na žalobkyni pohlížet obdobně, jako by byla stran tohoto nároku plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Oproti tomu částku 4 537,50 Kč, do které vzala žalobkyně svou žalobu na náhradě nákladů obhajoby zpět bez důvodů majících původ v chování žalované po zahájení řízení, je nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalované. Počítáno dle tarifních hodnot tak byla žalobkyně úspěšná do částky 97 734,50 Kč, tj. do 95,56 % předmětu řízení, a do částky 4 537,50 Kč, tj. do 4,44 % předmětu řízení, byla úspěšná žalovaná. Neúspěch žalobkyně byl tedy natolik nepatrný, že jí byla přiznána plná náhrada nákladů řízení dle citovaného ustanovení o. s. ř., když soud pak při jejím vyčíslení vycházel jen z tarifních hodnot nároků důvodně uplatňovaných.

52. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 36 348 Kč, která je tvořena- zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 3 000 Kč (2 000 Kč za nárok na náhradu nemajetkové újmy, nevrácených 1 000 Kč za nárok na náhradu škody),- 2x odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 10 040 Kč (2x 5 020 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 97 734,50 Kč (47 734,50 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu),- 1x odměnou právního zástupce za 1 úkon právní služby (sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne , datum, ) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši 3 020 Kč, když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata částka 47 734,50 Kč na náhradě škody, které se úkon týkal,- 4x odměnou právního zástupce za 4 úkony právní služby (sepis vyjádření ze dne , datum, , 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, ) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 12 400 Kč (4x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy, které se úkon týkal,- paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 7 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 2 100 Kč (7x 300 Kč),- DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 788 Kč.

53. Náklady na další provedené úkony soud nepovažoval za účelně vynaložené. V podání ze dne , datum, žalobkyně pouze sdělovala, není schopna označit části trestního spisu, které by si soud měl vyžádat při nemožnosti zapůjčení celého spisu. V podání ze dne , datum, žalobkyně pouze sdělovala, že bere zpět svůj návrh na výslech , tituly před jménem, , jméno FO, . Obsahem vyjádření ze dne , datum, nebyly žádné nové skutečnosti, žalobkyně pouze zopakovala argumentaci již dříve uvedenou. Sepis žádosti o odročení jednání (navíc z důvodu plánované dovolené zástupce žalobkyně) ze dne , datum, vůbec není úkonem právní služby, za který by měla náhrada nákladů náležet. Náhradu odměny za zastupování a paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce za tyto úkony tak soud žalobkyni nepřiznal.

54. Výrok o vrácení části zaplaceného soudního poplatku je odůvodněn ustanovením § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku za nárok na náhradu škody dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků částku 2 000 Kč, z důvodu zastavení řízení stran jistiny tohoto nároku pro zpětvzetí návrhu jí tak vznikl nárok na vrácení částky 1 000 Kč.

55. Na základě usnesení ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , složila žalobkyně na účet soudu zálohu na náklady důkazů výpovědí svědků ve výši 2 000 Kč. Z takto složené částky nebylo ničeho použito, když slyšená svědkyně žádné svědečné nepožadovala, nevyužitá záloha tak bude žalobkyni vrácena.

56. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.