11 C 56/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované adresa pro doručování adresa žalované o zaplacení 114 494 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v částech, ve kterých žalobce požadoval zaplacení částky 46 051 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 46 051 Kč od [datum] do zaplacení, částky 8 290,08 Kč, úroku z úvěru ve výši 90,82 % ročně z částky 29 657,71 Kč od [datum] do zaplacení, 55,82 % ročně z částky 46 021 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 54 876 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 46 779,36 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 24,1 % ročně z částky 41 214 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však ve výši 232 099 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v částech, ve kterých žalobce požadoval zaplacení částky 4 472,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 472,64 Kč od [datum] do zaplacení, částky 805,08 Kč, úroku z úvěru ve výši 35 % ročně z částky 4 807 Kč od [datum] do zaplacení, 10,09 % ročně z částky 41 214 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 114 494 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.

2. Žalobce uvedl, že se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 88 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 139,99 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 8 059 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok], to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku.

3. Žalovaná v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb. oznámila dne [datum] žalobci, že má v úmyslu využít ochranné doby podle tohoto zákona. Ochranná doba trvala od [datum] do [datum] a o její délku se odložil čas plnění peněžitých dluhů žalované vůči žalobci z uzavřené smlouvy. Za dobu trvání ochranné doby vzniklo žalobci v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb. právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce žalované potvrdil přijetí oznámení o využití ochranné doby a sdělil jí den počátku a konce ochranné doby a informaci o výši, počtu a četnosti plateb, jež má žalovaná provést po skončení ochranné doby, a celkové částce, kterou má žalovaná zaplatit. Úrok za poskytnutí úvěru za dobu trvání ochranné doby byl splatný po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen, přičemž podle zákona č. 177/2020 Sb. platí, že plnění žalované se na tento úrok započte až po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen v důsledku využití ochranné doby. Dále dle zákona č. 177/2020 Sb. platí, že pokud bylo sjednáno plnění ve splátkách, výše splátek zůstává nezměněna a doba trvání úvěru se odpovídajícím způsobem upraví.

4. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru uhradila žalovaná pouze: - dne [datum] částku 8 059 Kč - dne [datum] částku 8 059 Kč - dne [datum] částku 8 059 Kč - dne [datum] částku 8 059 Kč - dne [datum] částku 8 059 Kč - dne [datum] částku 8 059 Kč - dne [datum] částku 8 059 Kč Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč, když dle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2x 499 Kč. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dále žalobci v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 800 Kč, když dle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 4x 200 Kč. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení.

5. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem [anonymizováno] smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu [anonymizováno] smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 95 505,55 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvedl, že úvěr se dle uzavřené smlouvy splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru za dobu trvání ochranné doby byl po využití ochranné doby splatný až po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl v důsledku využití ochranné doby odložen. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě [anonymizováno] smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum] až do jejího úplného zaplacení. V bodě [anonymizováno] smlouvy pak bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.

6. Na základě takto popsaných skutečností tedy žalovaná dluží žalobci ke dni podání žaloby: a) částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 95 505,55 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 75 678,71 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 19 826,84 Kč) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení), b) smluvní pokuty dle bodu [anonymizováno] smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení), c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [anonymizováno] smlouvy v celkové výši 800 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení), d) smluvní pokutu dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 95 505,55 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení; žalobce touto žalobou požaduje smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tj. [datum], tedy smluvní pokutu ve výši 17 191,80 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 75 678,71 Kč ode dne [datum] do zaplacení; žalobce touto žalobou požaduje úrok v nominální roční úrokové sazbě 90,82 %, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě; za dobu trvání ochranné doby podle zákona č. 177/2020 Sb. však žalobce požaduje tento úrok ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů; dle bodu [anonymizováno] smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části [anonymizováno]) smlouvy, tedy na částku 232 099 Kč. Žalovaná tyto částky žalobci neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobce v této věci zaslal.

7. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 97 303 Kč (součet částek shora uvedených pod písm. a) až c)) se zákonným úrokem z prodlení od [datum], do zaplacení, částky 17 191,80 Kč a úroku ve výši 90,82 % ročně z částky 75 678,71 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 232 099 Kč.

8. Po předestření předběžného názoru soudu o neplatnosti ujednání o sazbě úroku z úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy žalobce doplnil, že má za to, že úrok byl sjednán v zákonných limitech. Je třeba vzít v potaz, že žalobce je nebankovním poskytovatelem úvěrů, přičemž v této sféře nebankovních poskytovatelů úvěrů a obdobných finančních produktů (např. zápůjček) je zcela běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u bankovních subjektů, když je třeba zohlednit vyšší rizikovost poskytování úvěrů. Vstupují-li smluvní strany na základě své pravé a svobodné vůle do smluvního vztahu, je jim v mezích právního řádu ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah (§ 1725 in fine o. z.). Dohodly-li se smluvní strany na poskytnutí úvěru za určitých podmínek, je obecně nezbytné vycházet z premisy, že tak učinily po pečlivém zvážení všech důsledků z toho plynoucích; opačný závěr by totiž byl v přímém rozporu se zásadou pacta sunt servanda, tj. že smlouvy musí být plněny (§ 3 odst. 2 písm. d) in fine o. z.), a taktéž předpokladem opatrnosti v právním styku (§ 4 odst. 1 o. z.). V případě smlouvy o úvěru je jedním z jejích obligatorních pojmových znaků zaplacení úroků ze strany úvěrovaného coby odměny za poskytnutí peněžních prostředků úvěrujícím (srov. § 2395 o. z.). Sjednané úroky (často sjednané ve formě úrokové sazby) jsou přitom ovlivněny celou řadou faktorů, mezi které patří např. požadavek na rychlost poskytnutí úvěru, jeho krátkodobost či naopak dlouhodobost, a riziko transakce, které poskytnutí úvěru pro úvěrujícího s přihlédnutím ke všem okolnostem představuje. Lze-li s přihlédnutím k těmto faktorům očekávat relativně vysokou výši úroků (úrokovou sazbu), mají strany možnost se zcela svobodně rozhodnout, zda do smluvního vztahu za takových podmínek vstoupí, a to se všemi důsledky z toho plynoucími. Pokud se rozhodnou smluvní strany smlouvu uzavřít, je základním východiskem presumpce platnosti a závaznosti smlouvy (coby dvou- či vícestranného právního jednání), která obecně vyplývá ze zásady in favorem negotii, která je zakotvena v § 574 o. z.; v tomto kontextu lze připomenout i např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1783/11, ve kterém Ústavní soud judikoval, že„ jedním ze základních principů výkladu smluv (je) priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady“ (odst. 27 nálezu), přičemž„ (t) ento přístup je odrazem respektu k autonomii vůle smluvních stran, funkci smluvních vztahů i k samotné povaze soukromého práva“ (odst. 28 nálezu). S ohledem na uvedené je žalobce přesvědčen, že předmětná smlouva je v celém svém rozsahu platná a strany v celém svém rozsahu zavazuje, když byla takto smluvními stranami uzavřena.

9. K výši úroku z úvěru a její případné neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, který ke standardu pro posuzování mezní výše smluvní výpůjční sazby úroku spotřebitelského úvěru uvedl:„ neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky; podle Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ a„ Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné.“ Dále žalobce uvedl, že Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 8 Co 36/2018, považoval s odkazem na rozsudek NSČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 za hranici pro určení rozpornosti s dobrými mravy právě výši čtyřnásobku obvyklé úrokové míry. Žalobce přitom zdůraznil, že NSČR v odkazovaném rozsudku vyzdvihuje, že má být přihlédnuto k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V tomto konkrétním případě byl úvěr poskytnut v [anonymizováno] [rok]. Vzhledem k tomu, že dle kritéria nastaveného ve zmíněném rozhodnutí NSČR má být přihlédnuto k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, pak by v tomto případě měl být takový úrok posuzován se sazbou 24,10 % ročně (nejvyšší sazba – úročený úvěr z kreditních sazeb – dle statistiky ČNB„ ARAD“). V porovnání s touto sazbou činí sazba 90,82 % ročně pouze 3,7 násobek nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž za nepřiměřené jsou současnou judikaturou považovány sazby, které převyšují obvyklou míru až 4 násobně. Pokud by se tedy soud řídil informacemi o úrokových sazbách ARAD zveřejňovanými ČNB, tak nelze souhlasit s tím, že by sazba 90,82 % ročně měla být nepřiměřená, natož lichevního charakteru.

10. Ke statistice ČNB„ ARAD“ pak žalobce namítl, že zde zveřejňované údaje o úrokových sazbách nepodávají přesné informace a údaje z ARADu nelze považovat za obvyklou výši úroků u spotřebitelských neúčelových úvěrů poskytovaných ze strany bank – hodnoty uváděné v databázi ARAD jsou nižší, než je obvyklá úroková míra používaná bankami. Databáze ARAD je sestavována pro měnové účely a na základě nařízení ECB (EU) č. 1072/ 2013 ze dne 24. 9. 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi, nikoliv v souladu a pro účely zákona o spotřebitelském úvěru. V rámci spotřebitelských neúčelových úvěrů (úvěry pro domácnosti na spotřebu), jsou v databázi ARAD zahrnuty i údaje o amerických hypotékách, které jsou ale z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru úvěrem na bydlení. To vede k tomu, že údaje v databázi ARAD jsou nesprávně nižší, než je skutečná úroková míra u spotřebitelských neúčelových úvěrů poskytovaných bankami. Dalším nedostatkem databáze ARAD je skutečnost, že nerozlišuje mezi úvěry dle jejich výše, když úroková sazba je váženým průměrem všech úvěrů (tedy jejich výše a výše úrokových sazeb). Tento fakt pak vede k tomu, že v porovnání s obvyklou zápůjční úrokovou sazbou je zápůjční úroková sazba v ARADu nižší u těch úvěrů, kde jsou spotřebiteli poskytovány nižší finanční částky (to jsou i úvěry poskytované ze strany žalobce), a vyšší u těch úvěrů, kde jsou spotřebiteli poskytovány vyšší či velmi vysoké finanční částky. Tyto skutečnosti potvrzuje i ČNB v dokumentu Informace o zápůjčních úrokových sazbách obvyklých na trhu pro účely uplatnění výjimky z plné působnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (viz body 5 a 8 tohoto dokumentu). [příjmení] ARAD tedy nelze ke stanovení obvyklé úrokové míry spotřebitelských úvěrů použít. Naopak platí, že údaje uvedené v databázi ARAD jsou nižší, než je obvyklá úroková míra. V databázi ARAD vůbec nejsou zahrnuty údaje o úvěrech poskytovaných ze strany nebankovních subjektů (kde je úroková míra úvěrů obecně vyšší, než u bank). V databázi ARAD jsou naopak mezi spotřebitelské neúčelové úvěry zahrnuty americké hypotéky (které uváděnou úrokovou míru nesprávně snižují). Databáze ARAD je založena na váženém průměru, což vede opět k tomu, že údaje uvedené v této databázi jsou u nižších spotřebitelských úvěrů nižší, než je obvyklá úroková míra na trhu. Tyto skutečnosti uvedla i ČNB ve svém dopise ze dne [datum], sp. zn. Sp [číslo], adresovaném JUDr. [jméno] [příjmení], advokátovi. ČNB navíc uvedla, že z databáze ARAD ani nelze u spotřebitelských neúčelových úvěrů pro domácnost vydělit tzv. americké hypotéky (ČNB samostatné údaje neeviduje). Skutečnost, že údaje v databázi ARAD neodpovídají reálným úrokovým sazbám úvěrů na trhu v České republice, naopak jsou nižší než obvyklá úroková míra, vyplývá i ze zpráv [právnická osoba] ze dne [datum rozhodnutí] a [právnická osoba] [spisová značka] zpracovaných pro účely soudních řízení. [právnická osoba] ve své zprávě uvedla, že obvyklé úročení u jí poskytovaných spotřebitelských úvěrů se v roce [rok] pohybovalo mezi 15 až 35 % [právnická osoba] pak uvedla, že v [anonymizováno] [rok] poskytovala hotovostní neúčelový úvěr o výši 35 000 Kč na dobu splatnosti 48 měsíců s průměrnou sazbou 18,9 %. Vždy se tedy jednalo o úrokové sazby vyšší, než jsou sazby uváděné v databázi ARAD.

11. Dále žalobce předestřel argumentaci o neaplikovatelnosti § 1813 o. z. Ujednání o konkrétní výši úroku není a nemůže být nepřiměřeným ujednáním, když žalovaný byl se sazbou seznámen jednak v předsmluvním formuláři, dále ve smlouvě samotné a rovněž v oznámení o schválení úvěru (kdy následně měl ještě zákonnou lhůtu 14 dnů na odstoupení od smlouvy). Výše úrokové sazby mu tak byla zcela jasná, přesto smlouvu uzavřel, když informace o úrokové sazbě mu byly jasným a srozumitelným způsobem poskytnuty. V dané souvislosti pak žalobce odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ([insolvenční spisová značka]), ze kterého je zřejmé, že dohoda o úrocích je z úpravy zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách vyloučena.

12. Pokud by soud i přesto dospěl k názoru, že lze výši úrokové sazby přezkoumávat, a rozhodl o nepřiměřenosti výše úrokové sazby, jednalo by se maximálně toliko o nezákonné množstevní určení podle § 577 o. z. V této souvislosti pak žalobce odkázal na § 2395 o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, a rovněž na § 1802 o. z., dle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Je tedy zřejmé, že žalovaný úrok za poskytnutí úvěru platit musí.

13. Přes takto formulovanou argumentaci ve prospěch platnosti ujednání o výši úroku z úvěru žalobce následně přepočítal celý poskytnutý úvěr ve výši 88 000 Kč na úrokovou sazbu 35 % ročně, kdy by pak při zachování měsíční splátky ve výši 8 059 Kč byl splátkový kalendář následující: měsíc; počáteční hodnota; úrok; úmor; konečná hodnota 1; 88 000 Kč; 2 567 Kč; 5 492 Kč; 82 508 Kč 2; 82 508 Kč; 2 406 Kč; 5 653 Kč; 76 855 Kč 3; 76 855 Kč; 2 242 Kč; 5 817 Kč; 71 038 Kč 4; 71 038 Kč; 2 072 Kč; 5 987 Kč; 65 051 Kč 5; 65 051 Kč; 1 897 Kč; 6 162 Kč; 58 889 Kč 6; 58 889 Kč; 1 718 Kč; 6 341 Kč; 52 548 Kč 7; 52 548 Kč; 1 533 Kč; 6 526 Kč; 46 021 Kč 8; 46 021 Kč; 1 342 Kč; 6 717 Kč; 39 305 Kč 9; 39 305 Kč; 1 146 Kč; 6 913 Kč; 32 392 Kč 10; 32 392 Kč; 945 Kč; 7 114 Kč; 25 278 Kč 11; 25 278 Kč; 737 Kč; 7 322 Kč; 17 956 Kč 12; 17 956 Kč; 524 Kč; 7 535 Kč; 10 421 Kč 13; 10 421 Kč; 304 Kč; 7 755 Kč; 2 666 Kč 14; 2 666 Kč; 78 Kč; 2 665 Kč; 0 Kč 14. Na základě takto přepočteného splátkového kalendáře a plateb žalované, která uhradila před zesplatněním úvěru sedm splátek, činila dlužná původní jistina ke dni zesplatnění 46 021 Kč. Úroky přirostlé k jistině ke dni zesplatnění činily částku ve výši 3 433 Kč (dlužný úrok ze splátky č. 8 až 10, tj. 1 342 Kč + 1 146 Kč + 945 Kč). Celkem tedy žalované zbývalo ke dni zesplatnění na aktuální nové jistině uhradit částku ve výši 49 454 Kč. S přepočtením nové jistiny úvěru dochází i k přepočtení smluvní pokuty, která je nově požadována ve výši 0,1 % za každý den prodlení z částky 49 454 Kč od [datum] do [datum], tj. v kapitalizované výši 8 901,72 Kč.

15. S ohledem na takto provedený přepočet vzal žalobce svou žalobu částečně zpět v požadavcích na zaplacení - části nové jistiny úvěru ve výši 46 051 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, - části kapitalizované smluvní pokuty dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 8 290,08 Kč, - úroku z úvěru převyšujícího úrok ve výši 35 % ročně z částky 46 021 Kč od [datum] do zaplacení.

16. Po takto provedeném částečném zpětvzetí žalobce požadoval zaplacení: a) nové jistiny úvěru ve výši 49 454 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, b) smluvní pokuty dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 998 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, c) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, d) smluvní pokuty dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 8 901,72 Kč, e) úroku z úvěru ve výši 35 % ročně z částky 46 021 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 232 099 Kč.

17. Žalovaná se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila.

18. Na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

19. Žalobce disponuje od [datum] povolením k poskytování spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení (zjištěno z výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru).

20. Na základě návrhu žalované ze dne [datum], akceptovaného žalobcem téhož dne, uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena dnem [datum], kdy akceptace návrhu žalobcem došla žalované. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované bezúčelový úvěr ve výši 88 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit včetně sjednaných úroků ve 24 měsíčních anuitních splátkách ve výši 8 059 Kč splatných vždy nejpozději k 20. dni kalendářního měsíce počínaje srpnem 2019 a konče [anonymizováno] [rok]. Úroková sazba byla sjednána jako efektivní úroková sazba ve výši 139,99 % ročně a při řádném splácení měla žalovaná zaplatit celkem 193 416 Kč. Právo na zaplacení úroku z úvěru bylo sjednáno pro celou dobu od poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že úrok poběží i po případném zesplatnění úvěru, kdy v takovém případě bude i nadále počítán pouze z původní nesplacené jistiny úvěru, a to v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané efektivní úrokové sazbě. V případě zesplatnění úvěru byl žalobce oprávněn požadovat na úrocích z úvěru přirostlých po zesplatnění max. částku odpovídající 120 % celkové částky úvěru, tj. částku 232 099,20 Kč. Částka úvěru byla žalované poukázána na účet uvedený ve smlouvě dne [datum] (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru ze dne [datum], splátkového kalendáře, oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně dokladu o doručení žalované dne [datum], dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum]).

21. Při efektivní úrokové sazbě 139,99 % ročně činila nominální úroková sazba 90,82 % ročně (zjištěno z vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení] ze dne [datum] k problematice úročení pohledávek).

22. Pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů byla v bodu 6.1. smlouvy sjednána povinnost žalované zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se takto ocitla v prodlení. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dále byla pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoliv splátky o délce 15 dnů sjednána v bodu [anonymizováno] smlouvy povinnost žalované zaplatit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou jednotlivou splátku, se kterou se takto ocitla v prodlení. Splatnost náhrady nákladů byla sjednána ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Dále bylo v bodu [anonymizováno] smlouvy pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů sjednáno, že dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tj. že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Žalobce byl povinen žalovanou před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě zesplatnění se dle bodu [anonymizováno] smlouvy ke dni zesplatnění staly celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru, kterou byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pro případ prodlení s úhradou nové jistiny byla v bodu [anonymizováno] smlouvy sjednána povinnost žalované zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení až do úplného zaplacení nové jistiny. Konečně pak bylo v bodu [anonymizováno] smlouvy pro případ prodlení žalované s hrazením jakéhokoliv peněžitého dluhu sjednáno právo žalobce požadovat úrok z prodlení v zákonné výši (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru ze dne [datum]).

23. Žalovaná provedla celkem 7 plateb à 8 059 Kč ve shora uvedených dnech, tj. uhradila splátky [číslo] až 7, a to splátky [číslo] ve lhůtě splatnosti, 3. splátku 10 dnů po splatnosti, 4. splátku 56 dnů po splatnosti, 5. splátku 26 dnů po splatnosti a 6. splátku 7 dnů po splatnosti (zjištěno z karty klienta, nesporovaného tvrzení žalobce).

24. Výzvou ze dne [datum] žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužných splátek [číslo] splatných ve dnech [anonymizováno] a [datum] a výzvou ze dne [datum] pak žalovanou vyzýval k úhradě dlužných splátek [číslo] splatných ve dnech [anonymizováno] a [datum], kdy žalovanou současně upozorňoval na automatické zesplatnění úvěru při prodlení o délce 65 dnů a na povinnost zaplatit smluvní pokuty za prodlení ve výši à 499 Kč a náhradu nákladů vzniklých žalobci v souvislosti s prodlením ve výši à 200 Kč (zjištěno z výzev k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dnů [datum] a [datum]).

25. Přípisem ze dne [datum] vyrozuměl žalobce žalovanou, že na základě přijatého oznámení dle zákona č. 177/2020 Sb. běží žalované ochranná doba od [anonymizována dvě slova] do [datum] s tím, že po celou dobu trvání ochranné doby bude zápůjční úroková sazba úvěru ponížena tak, že bude ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů, tj. aktuálně ve výši 9 % ročně. Spolu s vyrozuměním zaslal žalobce žalované též nový splátkový kalendář, dle kterého nemělo být na původní splátky č. 10 až 15 splatné v měsících [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] hrazeno ničeho a o tyto splátky byl splátkový kalendář prodloužen tak, že žalovaná měla odložené splátky à 8 059 Kč zaplatit v měsících [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] (nově splátky [číslo] až 30). Úroky přirostlé za trvání ochranné doby v celkové výši 3 187,74 Kč měla žalovaná uhradit až na konci nového splátkového kalendáře, tj. v dodatečné splátce [číslo] splatné v [anonymizováno] [rok] (zjištěno z vyrozumění ze dne [datum], upraveného splátkového kalendáře ze dne [datum]).

26. Výzvou ze dne [datum] žalobce žalovanou opětovně vyzýval k úhradě dlužných splátek [číslo] splatných ve dnech [anonymizováno] a [datum] a znovu žalovanou upozorňoval na automatické zesplatnění úvěru při prodlení o délce 65 dnů a na povinnost zaplatit smluvní pokuty za prodlení ve výši à 499 Kč a náhradu nákladů vzniklých žalobci v souvislosti s prodlením ve výši à 200 Kč (zjištěno z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum]).

27. Žalovaná od splátky [číslo] nezaplatila již ničeho (zjištěno z karty klienta, nesporovaného tvrzení žalobce).

28. Přípisem ze dne [datum] vyrozuměl žalobce žalovanou o zesplatnění úvěru a vyzval ji k okamžité úhradě částky 97 303 Kč (po zaokrouhlení) představující součet zbývající nesplacené jistiny úvěru ve výši 75 678,71 Kč, úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 19 826,84 Kč (úrok ze splátek [číslo] + úroky přirostlé za trvání ochranné doby), smluvních pokut ve výši 998 Kč a náhrady nákladů ve výši 800 Kč. Současně žalobce žalovanou upozornil na vznik povinnosti platit smluvní pokutu při prodlení s úhradou nové jistiny, na stále narůstající úrok z úvěru z původní nezaplacené jistiny a na narůstající úrok z prodlení (zjištěno z oznámení ze dne [datum]).

29. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou žalované téhož dne, vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu ve struktuře uvedené v následně podané žalobě vyčísleného ke dni sepisu výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum], podacího archu ze dne [datum]).

30. Žalovaná na zesplatněný dluh ničeho nezaplatila (zjištěno z nesporovaného tvrzení žalobce).

31. Dle databáze časových řad ARAD činily v [anonymizováno] [rok] úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami - 8,81 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu - fixace sazby nad 1 rok do 5 let včetně (UK4) - 3,77 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD (S.14+S.15) - ostatní - fixace sazby nad 1 rok do 5 let včetně (UK15) - 12,40 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD (S.14+S.15) - kontokorenty a revolvingové úvěry (UK19) - 15,11 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD (S.14+S.15) - kontokorenty (UK20) - 18,69 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD (S.14+S.15) - kreditní karty celkem (UK21) - 24,10 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD (S.14+S.15) - úročený úvěr z kreditních karet (UK22) (zjištěno z databáze ARAD). 32. [právnická osoba] sdělovala dne [datum] Krajskému soudu v Hradci Králové v řízení sp. zn. [spisová značka], že v [anonymizováno] [rok] poskytovala hotovostní neúčelový úvěr v objemu 35 tis. Kč na dobu splatnosti 48 měsíců s průměrnou sazbou 18,9 % (zjištěno z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum]). 33. [právnická osoba] sdělovala dne [datum] Krajskému soudu v Hradci Králové v řízení sp. zn. [spisová značka], že obvyklé úročení se v té době pohybovalo mezi 15- 35 % (zjištěno z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum]).

34. ČNB ve své Informaci o zápůjčních úrokových sazbách obvyklých na trhu pro účely uplatnění výjimky z plné působnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), zpracované v návaznosti na jednání mezi ČNB a Svazem měst a obcí České republiky, mj. uvedla: - ČNB disponuje údaji o zápůjčních úrokových sazbách na trhu v rámci veřejné databáze ARAD. Jde o databázi, v níž jsou sledovány nové obchody, které jsou definovány jako všechny nové úvěry uzavřené mezi bankami a jejich klienty v průběhu sledovaného období. - Je nutné zdůraznit, že databáze ARAD je kompilována pro měnové účely a na základě nařízení ECB (EU) [číslo] 2013 ze dne [datum] o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi, nikoliv v souladu a pro účely nového ZSÚ. Pro harmonizovanou statistiku ARAD je při členění úvěrů určující účel poskytnutého úvěru, nikoliv jeho zajištění. Z tohoto důvodu tak mohou být zápůjční úrokové sazby zjištěné z této databáze pouze vodítkem pro zjišťování zápůjčních úrokových sazeb obvyklých na trhu spotřebitelských úvěrů. - Z databáze ARAD jsou pro obce relevantní kategorie Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu. V těchto kategoriích jsou i přes jejich název pouze úvěry poskytnuté domácnostem - obyvatelstvu, nikoliv NISD (neziskové instituce sloužící domácnostem). Stejně tak v těchto kategoriích nejsou úvěry poskytované živnostníkům. - Kategorie Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu obsahuje i údaje o amerických hypotékách, které jsou ale z pohledu ZSÚ úvěrem na bydlení. Americké hypotéky budou úrokovou sazbu v dané kategorii spíše snižovat. - Jedním z rizik údajů v ARADu z pohledu výjimek z plné působnosti ZSÚ (riziko ve smyslu porovnání zápůjčních úrokových sazeb z ARADu s obvyklými tržními sazbami) je to, že nerozlišuje mezi úvěry dle jejich výše, když úroková sazba je váženým průměrem všech úvěrů (tedy jejich výše a výše úrokových sazeb). Tento fakt pak může vést k tomu, že v porovnání s obvyklou zápůjční úrokovou sazbou bude zápůjční úroková sazba v ARADu: - nižší u těch úvěrů, kde jsou spotřebiteli poskytovány nižší finanční částky, - vyšší u těch úvěrů, kde jsou spotřebiteli poskytovány vyšší či velmi vysoké finanční částky. (zjištěno z informace ČNB).

35. Skutečnost, že v databázi ARAD nelze od spotřebitelských úvěrů oddělit tzv. americké hypotéky, uvedla ČNB též v přípisu ze dne [datum], který reagovala na žádost advokáta JUDr. [příjmení] o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb. (zjištěno z vyřízení žádosti [číslo jednací]).

36. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

37. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

38. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

39. V předmětné věci vzal žalobce svou žalobu zpět až po zahájení projednávání věci samé, žalovaná však vůči částečnému zpětvzetí ničeho nenamítala, proto soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

40. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Výše a způsob poskytnutí peněžních prostředků ze strany žalobce a způsob a lhůty jejich vrácení, včetně sjednaných úroků a úhrad dalších úkonů spojených s poskytnutím a správou úvěru pak byly konkretizovány v písemně uzavřené smlouvě. Řádné plnění povinností ze smlouvy bylo zajištěno ujednáním o smluvní pokutě dle § 2048 a násl. o. z. Žalovaná prostředky úvěru čerpala, neplacením sjednaných splátek řádně a včas však jednoznačně porušila základní povinnost, která pro ni jako pro úvěrovaného ze smlouvy o úvěru vyplývala, a je povinna nést následky svého jednání. Žalobce zcela v souladu se smluvním ujednáním účtoval žalované smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s tímto prodlením. V souladu se smluvním ujednáním pak došlo ke dni [datum] k automatickému zesplatnění celého dluhu a vzniku povinnosti žalované uhradit dluh v nově vymezené výši (nová jistina) + již naúčtované smluvní pokuty a náhrady nákladů. Zesplatnění úvěru nemá vliv na trvání povinnosti platit z nevrácené části úvěru i nadále úroky z úvěru. Rovněž řádné splnění povinnosti uhradit novou jistinu bylo zajištěno ujednáním o smluvní pokutě.

41. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

42. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

43. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

44. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

45. Soud hodnotí ujednání o výši úroku z úvěru v předmětné smlouvě za neplatné, když účastníky sjednanou efektivní úrokovou sazbu ve výši 139,99 % ročně, resp. nominální úroková sazbu ve výši 90,82 % ročně považuje za nepřiměřeně vysokou, a to tak, že se zjevně příčí dobrým mravům. Soud přitom vyšel z údajů databáze ARAD jako veřejně dostupné databáze, a to přes výše žalobcem dokládané výhrady, kdy údaje z této databáze zřejmě zcela neodpovídají obvyklým úrokovým sazbám v daném čase. Při zohlední specifického postavení žalobce jako nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, u kterých bývají úroky vyšší nežli u bank, pak soud vyšel z nejvyšší takto zjištěné hodnoty, tj. sazby 24,10 % ročně - úvěry pro domácnosti a NISD (S.14+S.15) - úročený úvěr z kreditních karet (UK22). Žalobcem předložené důkazy nepovažoval soud za způsobilé prokázat (žalobcem tvrzenou) obvyklou úrokovou míru u bank v [anonymizováno] [rok], kdy byl poskytován úvěr žalované, když vyjádření [právnická osoba] a [právnická osoba] se vztahují k úvěrům poskytovaným v roce [rok]. Úroková sazba dle vyjádření [právnická osoba] je navíc mnohem nižší než sazba tvrzená žalobcem, z vyjádření [právnická osoba] pak nelze zjistit, k jakému typu úvěru se takové vyjádření vztahuje. Žádných dalších důkazů žalobce přes poučení a výzvu soudu k prokázání jím tvrzené obvyklé úrokové míry neoznačil. Při porovnání úrokové sazby sjednané v úvěrové smlouvě mezi účastníky s (dle názoru soudu rozhodnou) sazbou z databáze ARAD je pak zřejmé, že účastníky sjednaná nominální úroková sazba je téměř čtyřnásobně vyšší než sazba z ARAD (efektivní úroková sazba pak téměř šestinásobně vyšší). Takovéto smluvní ujednání považuje soud za příčící se dobrým mravům, a tedy neplatné. K tomu je pak nutno uvést, že v rozsudku NSČR sp. zn. [spisová značka] zmíněný čtyřnásobek horní hranice obvyklé úrokové míry byl uveden právě jako demonstrace podstatného překročení obvyklé úrokové míry, nikoliv jako hranice, pod/nad kterou by měla být úroková míra považována za (ne) odporující dobrým mravům.

46. Neplatné ujednání o výši úroku z úvěru soud považuje za oddělitelné od zbytku právního jednání, tj. nezpůsobující neplatnost právního jednání jako celku. Při závěru o neplatnosti ujednání o výši úroku z úvěru je pak namístě provést moderaci výše úroku z úvěru dle § 577 o. z., a to s přihlédnutím k § 1802 o. z. na obvyklou výši úroků požadovanou v době uzavření smlouvy bankami, za kterou soud při neprokázání jiné výše považoval shora uvedenou sazbu zjištěnou z databáze ARAD ve výši 24,1 % ročně.

47. Veden těmito úvahami soud provedl přepočet celého poskytnutého úvěru ve výši 88 000 Kč stejným způsobem, jako učinil žalobce při částečném zpětvzetí žaloby, avšak na úrokovou sazbu 24,1 % ročně, kdy by pak při zachování měsíční splátky ve výši 8 059 Kč byl splátkový kalendář následující: měsíc; počáteční hodnota; úrok; úmor; konečná hodnota 1; 88 000 Kč; 1 767 Kč; 6 292 Kč; 81 708 Kč 2; 81 708 Kč; 1 641 Kč; 6 418 Kč; 75 290 Kč 3; 75 290 Kč; 1 512 Kč; 6 547 Kč; 68 743 Kč 4; 68 743 Kč; 1 381 Kč; 6 678 Kč; 62 065 Kč 5; 62 065 Kč; 1 246 Kč; 6 813 Kč; 55 252 Kč 6; 55 252 Kč; 1 110 Kč; 6 949 Kč; 48 303 Kč 7; 48 303 Kč; 970 Kč; 7 089 Kč; 41 214 Kč 8; 41 214 Kč; 828 Kč; 7 231 Kč; 33 983 Kč 9; 33 983 Kč; 682 Kč; 7 377 Kč; 26 606 Kč 10; 26 606 Kč; 534 Kč; 7 525 Kč; 19 082 Kč 11; 19 082 Kč; 383 Kč; 7 676 Kč; 11 406 Kč 12; 11 406 Kč; 229 Kč; 7 830 Kč; 3 576 Kč 13; 3 576 Kč; 72 Kč; 3 576 Kč; 0 Kč 48. Na základě takto přepočteného splátkového kalendáře a plateb žalované, která uhradila před zesplatněním úvěru sedm splátek, činila dlužná původní jistina ke dni zesplatnění 41 214 Kč. Úroky přirostlé k jistině ke dni zesplatnění činily částku ve výši 3 767,36 Kč (dlužný úrok ze splátky [číslo] až 10, tj. 828 Kč + 682 Kč + 534 Kč, + úroky přirostlé za trvání ochranné doby ve výši 1 723,36 Kč (9 % ročně z částky 41 214 Kč od [datum] do [datum] ve výši 111,78 Kč + 8,25 % ročně z částky 41 214 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 611,58 Kč)). Celkem tedy žalované zbývalo ke dni zesplatnění na aktuální nové jistině uhradit částku ve výši 44 981,36 Kč.

49. S přepočtením nové jistiny úvěru pak souvisí i přepočtení smluvní pokuty, která při sazbě 0,1 % za každý den prodlení z částky 44 981,36 Kč činí za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 8 096,64 Kč.

50. Po takto provedeném přepočtu považoval soud za důvodný požadavek na zaplacení: a) nové jistiny úvěru ve výši 44 981,36 Kč, b) smluvní pokuty dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 998 Kč, c) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 800 Kč, d) smluvní pokuty dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 8 096,64 Kč, e) úroku z úvěru ve výši 24,1 % ročně z částky 41 214 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 232 099 Kč. V tomto rozsahu tedy soud podané žalobě na jistině a úrocích z úvěru vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl.

51. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (ke dni zesplatnění [datum]) se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny dluhu též úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak považoval žalobcův požadavek na zaplacení úroku z prodlení od [datum] za důvodný, a z přiznaných částek na nové jistině, smluvní pokutě dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru a náhradě nákladů dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru tak žalobci právo na zaplacení tohoto úroku rovněž přiznal.

52. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou prvou o. s. ř., dle které, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. V předmětné věci vzal žalobce svou žalobu částečně zpět po přehodnocení svého požadavku na zaplacení úroku z úvěru ve výši 90,82 % ročně (včetně úroku, který se stal součástí nové jistiny) a na zaplacení části kapitalizované smluvní pokuty, a z procesního hlediska tak zavinil, že řízení muselo být částečně zastaveno. Část, ve které bylo řízení zastaveno, je tak nutno považovat ve vztahu k celkovému výsledku řízení za částečný neúspěch žalobce ve věci, když při hodnocení úspěchu/neúspěchu ve věci je nutno přihlédnout nejen k jistině uplatněného nároku, ale rovněž k jeho příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Stejný částečný neúspěch žalobce pak představuje část předmětu řízení, do které byla žaloba po přepočtu úvěru na úrok 24,1 % ročně zamítnuta. Žalobce tedy nebyl úspěšný v požadavcích na zaplacení: - části nové jistiny ve výši 50 523,64 Kč - části smluvní pokuty za prodlení s úhradou nové jistiny ve výši 9 095,16 Kč - rozdílu mezi úrokem z úvěru ve výši 90,82 % ročně z částky 75 678,71 Kč od [datum] do [datum] (datum částečného zpětvzetí žaloby) + ve výši 35 % ročně z částky 46 021 od [datum] do [datum] (datum vyhlášení rozsudku) a úrokem z úvěru ve výši 24,1 % ročně z částky 41 214 Kč od [datum] do [datum] ve výši 69 234,51 Kč - rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 97 303 Kč od [datum] do [datum] (datum částečného zpětvzetí žaloby) + z částky 51 252 od [datum] do [datum] (datum vyhlášení rozsudku) a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 46 779,36 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 901,19 Kč tj. celkem do částky 133 754,50 Kč. Ve zbytku předmětu řízení tak, jak je uveden ve výroku č. II. tohoto rozsudku, kapitalizovaném ke dni vyhlášení rozsudku, tj. do částky 72 333,09 Kč pak byl žalobce úspěšný. Žalobce tak byl úspěšný do 35,1 % předmětu řízení, do 64,9 % byla úspěšná žalovaná, která by tak měla právo na náhradu 29,8 % svých nákladů. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.