11 C 57/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: PaeDr. Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Anonymizováno Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď žalovaného ze dne 14. 4. 2025, jíž žalovaný vypověděl Nájemní smlouvu ze dne 1. 2. 2004, na jejímž základě žalobce užívá bytovou jednotku č. Anonymizováno o velikosti 2 + 1 ve Anonymizováno. patře budovy č. p. adresa Anonymizováno adresa Anonymizováno adresa, je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17 246 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta A, zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 12. 6. 2025 domáhal určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu.

2. Žalobce uvedl, že jako nájemce uzavřel s právními předchůdci žalovaného jako pronajímateli dne 1. 2. 2004 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky č. Anonymizováno o velikosti 2 + 1 ve Anonymizováno. patře budovy č.p. adresa Anonymizováno adresa Anonymizováno adresa (dále jen „byt“ či „předmětný byt“). Žalobce se na základě kupní smlouvy ze dne datum, s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni datum, stal vlastníkem bytu. Zápis vlastnického práva byl proveden dne datum. Přípisem ze dne 14. 4. 2025 označeným „Oznámení o změně vlastníka bytové jednotky, Výpověď smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 2. 2004“ informoval žalovaný žalobce, že se stal vlastníkem bytu, provedl zvýšení nájemného a současně nájemní smlouvu vypověděl. Výpověď byla učiněna z důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., neboť dle sdělení žalovaného má žalovaný byt potřebovat pro svého syna jméno FO, narozeného dne datum, který měl od datum nastoupit do nového zaměstnání v Anonymizováno. Současně žalovaný uvedl, že nájemní smlouvu vypovídá též z důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., neboť fakt, že byt potřebuje pro svého syna jméno FO, má dle žalovaného být jiným závažným důvodem pro vypovězení nájemní smlouvy. Výpověď byla žalobci doručena dne 17. 4. 2025. Žalobce s výpovědí nesouhlasí a považuje ji za neoprávněnou, a to nejen pro nenaplnění uvedených výpovědních důvodů, ale též pro její zdánlivost, event. neplatnost. A. zdánlivost výpovědi 3. Žalovaného jako pronajímatele tíží povinnost dle § 2288 odst. 3 o. z. uvést ve výpovědi kromě jiného též výpovědní důvod. Kromě toho není pochyb ani o tom, že výpověď je jednostranným hmotněprávním jednáním, a musí tudíž splňovat obecné náležitosti právního jednání vyžadované § 545 a násl. o. z., mezi něž patří též určitost a srozumitelnost právního jednání pro jeho adresáta. Žalovaný ve výpovědi uvádí dva shora uvedené výpovědní důvody. Ačkoli žalovaný konstatuje, že tak činí z důvodu právní opatrnosti, žalobce namítá, že právě tato skutečnost vnáší do obsahu výpovědi a jejího výkladu neurčitost a nejasnost. Žalovaný totiž pro oba uvedené výpovědní důvody uvádí shodný skutkový popis, a to že byt potřebuje pro svého syna jméno FO. Český právní řád nezná institut výpovědního důvodu „z opatrnosti“. Oba výpovědní důvody však mají dle dikce uvedených zákonných ustanovení dopadat na zcela odlišné situace, jeden dává možnost ukončení nájemní smlouvy při porušování smlouvy nájemcem a druhý je určen pro skončení nájmu v případě bytové potřeby na straně příbuzného pronajímatele. Žalobci jako nájemci tedy není zřejmé, zdali jde o výpověď dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., nebo zda byla výpověď dána z důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. Není například vůbec jasné, čeho protiprávního, intenzitou obdobně závažného jako u výpovědních důvodů dle § 2288 odst. 1 písm. a), b) či c) o. z., se měl žalobce dopustit a čím měl hmotněprávně naplnit hypotézu zbytkového výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. Právně velmi významná je i skutečnost, že oba výpovědní důvody nejsou synonymické a zaměnitelné a každý dopadá na odlišné situace, pro které lze učinit výpověď nájmu bytu. Ostatně, pokud by zákonodárce měl za to, že oba výpovědní důvody lze naplnit jednou skutečností, nepochybně by nepřistupoval k samostatnému zákonnému definování dvou samostatných výpovědních důvodů. Žalovaný tedy tím, že ve výpovědi míchá dohromady oba výpovědní důvody, a tyto dokonce váže k téže skutkové okolnosti, činí sám výpověď zmatečnou, neurčitou. Je přitom jednoznačnou povinností žalovaného jako pronajímatele, aby (obecně) výpověď učinil řádně, a to včetně jednoznačného vymezení výpovědního důvodu, jak je vyžadováno v § 2288 odst. 3 o. z. Výpověď, v níž je neurčitě vymezen výpovědní důvod, je zdánlivým právním jednáním, které nepůsobí právní účinky. Shodně se vyjadřuje také konstantní soudní judikatura [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. 26 Cdo 937/2021].

4. K uvedenému pak žalobce ještě dodal, že žalovaný kromě prostého tvrzení ani neposkytl podklady, z nichž by bylo možné dovodit cokoliv z toho, co se týká osoby označené jako Anonymizováno. jméno FO, a žalovaný tedy neprokázal, že naplnil hypotézu hmotněprávní normy dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. s uvedeným výpovědním důvodem. Žalovaný v souvislosti s doručením výpovědi zejména neprokázal (ač bez problémů mohl), zda je Anonymizováno. jméno FO skutečně synem žalovaného, kde Anonymizováno. jméno FO bydlel a bydlí, a zda má skutečně bytovou potřebu, jak byla/bude uspokojována bytová potřeba Anonymizováno. jméno FO do 30. 4. 2025 a od 1. 5. 2025, proč nemůže být bytová potřeba A. jméno FO uspokojena jinak a jinde, např. bydlením u žalovaného, jeho matky či u jiných příbuzných, zda a kde Anonymizováno. jméno FO od 1. 5. 2025 skutečně pracuje. Ani v tomto směru tedy nemá žalobce možnost dostatečně prověřit skutkové okolnosti výpovědi a žalovaným tvrzenou opodstatněnost výpovědi. Žalovaný jako pronajímatel se tedy dopustil (hmotněprávního) pochybení, neboť výpověď prokazatelně a bezpochybně neobsahuje skutečnosti, které by svědčily o tom, že byl naplněn kterýkoliv z obou hmotněprávních výpovědních důvodů, na základě kterých měl žalovaný výpověď učinit. Anonymizace podstatné části pracovní smlouvy podrývající ještě více její věrohodnost, jen posiluje pochybnosti o naplnění důvodu pro tvrzený výpovědní důvod. Kromě jiných důvodů zmatečnosti, neurčitosti a zdánlivosti je právě absence těchto skutečností dalším důvodem zdánlivosti výpovědi jako celku. Jak z okolností neurčitého příběhu obsaženého ve výpovědi, tak i z toho, co tomu předcházelo (vč. soudního řízení), žalobce nabyl jistoty, že si žalovaný účelově připravil tvrzení o naplněnosti výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., který taktéž „pro jistotu“ vtělil i do výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. B. nepřípustnost výpovědi z důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., absence výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z.

5. Žalovaný ve výpovědi sice konstatuje, že dle § 2204 odst. 2 o. z. platí: „Ujednají-li strany nájem na dobu určitou delší než padesát let, má se za to, že byl nájem ujednán na dobu neurčitou s tím, že v prvních padesáti letech lze nájem vypovědět jen z ujednaných výpovědních důvodů a v ujednané výpovědní době.“, avšak sám jako výpovědní důvod uvádí též důvod dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., tedy výpovědní důvod vztahující se pouze k výpovědi nájemní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Nájemní smlouva byla uzavřena dne 1. 2. 2004 na dobu určitou v délce trvání do 1. 2. 2104, tj. v délce 100 let, a na dobu delší než 50 let. Žalovaný tak zcela zjevně a účelově pomíjí navazující část citovaného § 2204 odst. 2 o. z., které stanoví korektiv pro výpověď takové nájemní smlouvy, jež byla uzavřena na dobu delší nežli padesát let, že v prvních padesáti letech lze nájem vypovědět jen z ujednaných výpovědních důvodů a v ujednané výpovědní době. Výpověď byla žalovaným učiněna na počátku 26. roku trvání nájemní smlouvy, výpověď tak žalovaný doručil žalobci v prvních padesáti letech ode dne uzavření nájemní smlouvy. Důvodem výpovědi tedy mohou být pouze důvody, které by byly ujednány v nájemní smlouvě a ve lhůtě v ní taktéž sjednané. Nájemní smlouva přitom neobsahuje žádné ujednání o tom, že by ji bylo možné vypovědět z jiných nežli zákonných důvodů. Opatrnostní formulace žalovaného, že výpověď je činěna i dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., kterou se žalovaný účelově snaží skutečnost, že byt prý potřebuje pro svého syna jméno FO, subsumovat též pod výpovědní důvod nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., nemůže obstát. Buď jedno, nebo druhé, nic mezi tím. Výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. je samostatným výpovědním důvodem, jehož účelem je zajistit možnost výpovědi v případech, které jsou obdobné závažnosti, jako případy uvedené v § 2288 odst. 1 písm. a) – c) o. z. Jiný obdobně závažný důvod není blíže vymezován, lze však předpokládat, že mohou nastat různé situace, kdy bude nutno podat výpověď z určitého důvodu významem srovnatelného s předchozími výpovědními důvody. Takovým důvodem může být např. spáchání úmyslného trestného činu proti majetku jiného nájemce, který však v domě není umístěn, nachází se jinde, za který byl nájemce pravomocně odsouzen. Jiným obdobným důvodem však rozhodně není potřeba bytu pro příbuzného pronajímatele.

6. Výpověď z důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. lze tedy učinit pouze u smluv uzavřených dobu neurčitou, ovšem využití tohoto důvodu pro případ výpovědi předmětné nájemní smlouvy brání dikce § 2204 odst. 2 o. z., která po dobu prvních padesáti let limituje důvody vypovězení nájemní smlouvy pouze na důvody možné pro výpověď smlouvy o nájmu bytu uzavřené na dobu určitou. Shodně se pak k aplikaci § 2004 odst. 2 o. z. přistupuje také soudní praxe, zde žalobce odkázal na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 23. 9. 2021, č. j. 6 C 159/2021-23.

7. Dále žalobce namítl, že domněnka uzavření nájemní smlouvy na dobu neurčitou v případě, že nájem byl sjednán na dobu delší než padesát let, vyjádřená v § 2204 odst. 2 o. z., je domněnkou vyvratitelnou. Při posouzení skutečnosti, zdali nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, nebo se na ni bude hledět za použití domněnky vyjádřené v § 2204 odst. 2 o. z. jako na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, je třeba hledět především na vůli smluvních stran při uzavírání nájemní smlouvy. V této souvislosti žalobce poukázal na skutečnost, že smluvní strany si dobu předmětného nájmu v délce trvání do 1. 2. 2104 sjednaly zcela vážně a záměrně. Uzavření nájemní smlouvy mezi právními předchůdci žalovaného a žalobcem souviselo také se smlouvou o půjčce uzavřenou mezi žalobcem a právními předchůdci žalovaného. Dle ní žalobce zapůjčil právním předchůdcům žalovaného (původním spoluvlastníkům domu č.p. adresa Anonymizováno adresa) částku v souhrnné výši 1 900 000 Kč, a to právě na realizaci vestavby v daném domě, díky níž došlo i ke vzniku předmětného bytu. Tuto půjčku se pak zavázali právní předchůdci žalovaného vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 580 Kč, o něž bylo poníženo nájemné. Celková doba splácení tedy byla sjednána v délce trvání rovněž 100 let (1 900 000 Kč / 1 580 Kč měsíčně = doba splácení 1 200 měsíců, tj. 100 let). Tato doba pak korespondovala i s dobou nájmu dle nájemní smlouvy. Je tedy jednoznačné, že žalobce i právní předchůdci žalovaného měli shodnou vůli uzavřít nájemní smlouvu na dobu určitou a nikoli na dobu neurčitou; doba nájmu korespondovala s dobou splácení půjčky poskytnuté žalobcem a splátky byly započítávány oproti nájemnému. Právní předchůdci žalovaného navíc ve smlouvě o půjčce vyjádřili svůj závazek ponechat žalobce v nájmu v předmětném domě až do úplného splacení dané půjčky. C. rozpor výpovědi s dobrými mravy 8. Nad rámec výše uvedeného žalobce též namítl, že výpověď je neplatným právním jednáním, neboť představuje právní jednání jsoucí v rozporu s imperativem dobrých mravů. Žalovaný ve výpovědi skutkově uvádí, že potřebuje byt pro svého syna jméno FO, neboť ten má nastoupit do zaměstnání v Anonymizováno, a to počínaje dnem 1. 5. 2025. Skutečnost, proč má syn jméno FO, dosud dle adresy trvalého pobytu bydlící ve adresa, nastoupit nyní k výkonu pracovní činnosti v Anonymizováno, žalovaný nijak nespecifikoval. Název zaměstnavatele žalovaný před žalobcem skryl, čímž brání žalobci ověřit si tvrzené rozhodné skutečnosti. Stejně tak nebylo žalobci jakkoli doloženo, že Anonymizováno. jméno FO je skutečně synem žalovaného. Žalobce, kterému je v současnosti více než 65 let, žije v bytě dlouhodobě, k bydlení jej užívá soustavně již po dobu delší než 21 let. Po celou dobu je žalobce bezproblémovým nájemcem, který řádně platí nájemné. Pominout nelze ani skutečnost, že to byl žalobce, kdo poskytl právním předchůdcům žalovaného finanční prostředky ve výši 1,9 mil. Kč k tomu, aby byl byt jako vestavba v daném domě náležejícím právním předchůdcům žalovaného vybudován. Žalobce má tedy k bytu, na jehož zrodu se prostřednictvím půjčky poskytnuté právním předchůdcům žalovaného podílel, také poměrně úzký citový vztah.

9. Dále žalobce uvedl, že jeho nájem k bytu se snažil ukončit již předchozí vlastník bytu, společnost Anonymizováno právnická osoba., IČO IČO, který se ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 37 C 4/2024 neúspěšně domáhal toho, aby soud jeho rozhodnutím předmětný nájem bytu zrušil. S ohledem na neúspěšnost tohoto počínání má žalobce za to, že výpověď představuje další snahu, jak ukončit užívání bytu žalobcem za nájemné sjednané dle nájemní smlouvy. Dle žalobce jde tedy nikoli o řádnou realizaci ukončení nájemní smlouvy, ale o uměle vykonstruované podmínky pro to, aby se situace tvářila tak, že je nyní odlišná a že by měl být naplněn výpovědní důvod nájemní smlouvy. Pro to, aby to mohla být pravda, by se ve věci nesmělo objevovat mnoho podivných okolností. Žalovaný tvrdí, že byt potřebuje pro svého syna jméno FO, který měl počínaje 1. 5. 2025 (tedy v den státního svátku) nastoupit v Anonymizováno do nové pracovní pozice. Tomu, aby koupí bytu žalovaný uspokojil bytovou potřebu, jež by měla existovat na straně jeho syna jméno FO, však neodpovídá stav bytu. Žalovaný totiž zcela vědomě koupil byt za situace, kdy předchozí vlastník, společnost Anonymizováno právnická osoba, vedl soudní spor se žalobcem a snažil se nájemní vztah ukončit. Žalovaný tedy věděl, že byt je zatížen nájemním právem žalobce sjednaným na dobu určitou a že žalobce s předčasným ukončením nájemního vztahu k bytu nesouhlasí. Stejně tak žalovaný byt kupoval za situace, kdy tento byl zatížen předkupním právem žalobce. Žalovaný tedy neměl jistotu koupě bytu, pokud by žalobce využil svého předkupního práva, pročež neměl ani očekávatelnou míru jistoty, že byt bude moci být použit pro uspokojení bytových potřeb jeho syna jméno FO. S ohledem na nízké nájemné plynoucí z nájemní smlouvy nelze očekávat, že by žalovaný byt hodlal nabýt právě z důvodu jeho pronájmu žalobci, a tedy z důvodu očekávaného zisku z nájemného. Vyvstává tedy otázka, za jakým skutečným účelem si žalovaný byt pořídil, když za účelem uspokojování vlastních bytových potřeb či bytových potřeb syna jméno FO tomu tak zjevně nebylo. Pro dokreslení situace a jednání žalovaného vůči žalobci je pak dle žalobce třeba doplnit, že prvním kontaktem žalovaného a žalobce je výpověď. Žalovaný se nijak o nájem žalobce nezajímal, nabytí bytu a nájemní právo žalobce s ním předem neřešil a rovnou přistoupil ke zvýšení nájemného a k výpovědi ve snaze ukončit nájem žalobce k bytu. Žalobce má tak za to, že na straně syna žalovaného nebyla a není dána, resp. minimálně prokázána bytová potřeba a nezbytnost jejího uspokojení právě užíváním předmětného bytu. Dosud není zřejmé, zdali žalovaného syn jméno FO skutečně k výkonu nové práce v Anonymizováno nastoupil, zdali skutečně nedisponuje jinou možností uspokojení jeho bytové potřeby, neboť dosud musel mít bydliště, a kde nyní tedy žalovaného syn jméno FO bydlí.

10. Konečně pak žalobce namítl, že koupě bytu žalovaným byla sjednána též nikoli zcela běžným způsobem, jak tomu při obchodování realit obvykle bývá. Z odstavce 3.1. kupní smlouvy se podává, že kupní cena byla sjednána ve výši 7 900 000 Kč, její splatnost však byla oproti zvyklostem sjednána bez jakékoli ochrany pro obě zúčastněné strany, a to i vzdor výši kupní ceny, ale se lhůtou plnění v délce trvání 2 měsíců od účinnosti kupní smlouvy, tj. počínaje dnem 27. 2. 2025. Splatnost kupní ceny tedy nastala dnem 27. 4. 2025. Zápis vlastnického práva k bytu pak byl v evidenci katastru nemovitostí proveden ke dni 21. 3. 2025. Prodávající se tak zcela netypicky vystavil při daném obchodu riziku, že pozbude vlastnické právo k bytu, aniž by měl zajištěno zaplacení sjednané kupní ceny. Z kupní smlouvy se pak nijak nepodává, že by žalovaný kupní cenu měl hradit prostřednictvím cizích zdrojů (např. banky). V souvislosti s uvedeným by tedy žalovaný měl prokázat, že společnosti Anonymizováno právnická osoba skutečně sjednanou kupní cenu bytu uhradil. Pokud by se tak nestalo, znamenalo by to kromě jednoznačnosti vykonstruování dané situace o převodu bytu také zásah do předkupního práva žalobce jako nájemce bytu.

11. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že je vlastníkem předmětného bytu, který žalobce užívá na základě smlouvy o nájmu uzavřené dle § 685 a násl. obč. zák. dne 1. 2. 2004, a že tato nájemní smlouva byla žalovaným vypovězena. Výpověď není ani neoprávněná, ani neplatná, ani zdánlivá, naplňuje všechny zákonné požadavky stanovené o. z., stejně jako požadavky mezi stranami vymíněné v nájemní smlouvě.

12. K jednotlivým žalobním námitkám pak žalovaný uvedl: A. zdánlivost výpovědi 13. V případě výpovědi je plně naplněn požadavek na její určitost i srozumitelnost a každá osoba naplňující zákonné předpoklady ustanovení § 4 odst. 1 o. z., kterou žalobce bezesporu je, je schopna z výpovědi seznat, že se jedná o výpověď z nájemního poměru, z jakého skutkového důvodu byla výpověď činěna, jaká je výpovědní doba a jak se může nájemce podané výpovědi bránit. Tedy zdánlivost namítaná žalobcem s odkazem na § 553 o. z. není v daném případě dána. Tvrzenou námitku zdánlivosti navíc vyvrací sám žalobce přímo ve své žalobě, když např. v bodě 4. žaloby výslovně uvádí, co je výpovědním důvodem. Pokud jde o bezvadnost výpovědi co do skutkového vymezení výpovědního důvodu, žalovaný odkázal například na usnesení NS sp. zn. 26 Cdo 937/2021, kde NS komplexně shrnul judikaturu i parametry výpovědního důvodu. Výpovědní důvod byl ve výpovědi řádně specifikován a nad rámec zákonných povinností žalovaného i doložen listinnými podklady. Výpovědním důvodem po skutkové stránce je skutečnost, že žalovaný byt potřebuje pro svého příbuzného v linii přímé, a to konkrétně pro svého syna Anonymizováno. jméno FO, který s účinností od 1. 5. 2025 nastoupil do zaměstnání v Anonymizováno. Uvedený skutkový důvod je pak jediným skutkovým důvodem, pro který byla výpověď žalobci dána. Po právní stránce žalovaný v podané výpovědi odkázal na § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. a dále též na § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. Je pak čistě otázkou právního posouzení soudu, zda ten který důvod shledá za naplněný. I pokud by však soud shledal, že skutkově vymezený výpovědní důvod není možné podřadit pod § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., tato skutečnost nemá za následek vadnost a zdánlivost výpovědi jako celku. V této souvislosti žalovaný opětovně namítl, že žalobce se k oběma uvedeným výpovědním důvodům kvalifikovaně vyjadřuje v podané žalobě, z čehož je patrné, že výpověď není ani zmatečná, ani neurčitá. Žalobce ví, proti čemu se má bránit, a také tak činí. V žalobě uvedený požadavek na prokázání dalších skutečností žalobci v rámci samotné výpovědi je dle přesvědčení žalovaného činěn zcela nad rámec zákona (např. prokázání, zda syn žalovaného do zaměstnání skutečně nastoupil, navíc za situace, kdy výpověď byla žalobci doručena před nástupem syna žalovaného do zaměstnání, či skutečnost, u jakého zaměstnavatele syn žalovaného pracuje). Uvedené skutečnosti je možné prokázat v rámci řízení o podané žalobě. Navíc žalobcem namítaná nemožnost dostatečně prověřit skutkové okolnosti výpovědi je dle žalovaného námitkou ryze účelovou. Zásadní skutečnosti k prokázání naplnění výpovědního důvodu byly totiž žalobci žalovaným prokázány, a to i nad rámec zákonných povinností žalovaného. Jakkoliv je výpověď jednostranným právním jednáním, nájemní smlouva je právním jednáním dvoustranným. Pokud by měl žalobce skutečně zájem se na podrobnosti k prověření naplněnosti výpovědního důvodu žalovaného dotázat, mohl tak kdykoliv po doručení výpovědi učinit, žalobce tak ovšem neučinil. B. nepřípustnost výpovědi z důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., absence výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z.

14. Žalovaný nesouhlasí s právním výkladem nastíněným žalobcem, a to hned z několika důvodů. V první řadě je žalovaný přesvědčen, že nájemní smlouvu je třeba vykládat jako celek, kdy ta je smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou, a to v souladu s ustálenou soudní rozhodovací praxí. K závěru o nájemní smlouvě coby smlouvě uzavřené na dobu neurčitou žalovaný odkázal na usnesení NS sp. zn. 26 Cdo 2781/2022, ve kterém se NS vyjádřil k otázce, dle jaké právní úpravy má být posuzována otázka délky nájemní smlouvy uzavřené za účinnosti obč. zák., a dále na rozsudky NS sp. zn. 28 Cdo 2747/2004, 26 Cdo 124/2010 a 26 Cdo 124/2010. Dle odkazované judikatury je tak předmětná nájemní smlouva smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou, a výpověď tedy byla žalovaným zcela po právu dána s odkazem na § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. Námitky žalobce o aplikovatelnosti § 2004 odst. 2 o. z. se proto v tomto případě neuplatní, když jsou irelevantní a čistě snahou žalobce účelově přehlížet shora uvedené.

15. Pokud žalobce uvádí, že nájemní smlouva měla být co do doby nájmu stranami uzavřena „zcela vážně a záměrně“, když k tomuto tvrzení odkazuje na smlouvu o půjčce, taková tvrzení nejsou dle přesvědčení žalovaného tvrzeními jakkoliv relevantními pro účely tohoto řízení, jehož předmětem je přezkum oprávněnosti výpovědi. Čistě z důvodu právní opatrnosti však žalovaný namítl, že uvedená tvrzení žalobce ani učiněná ve vztahu ke smlouvě o půjčce nelze považovat za „vážně a záměrně míněná“. Pokud, jak tvrdí žalobce, by měla být celá výše půjčky splácena v částkách 1 580 Kč měsíčně po dobu 1 200 měsíců, zásadně nelze takové ujednání brát jako vážně míněné. Fakticky totiž žalobce nájemní smlouvu uzavíral v roce 2004, tedy ve věku jeho téměř 44 let, kdy se zásadně nemohl ani domnívat, že by se dožil věku 144 let. Smlouva o půjčce pak není datována, nebyla k ní přiložena ani plná moc, která by prokazovala oprávnění pana právnická osoba smlouvu o půjčce jménem ostatních osob uzavřít. Nadto smlouva o půjčce je podepsána pouze Anonymizováno. jméno FO, ačkoliv tato smlouva uvádí, že jednotlivé osoby v postavení dlužníka jsou zastoupeny Anonymizováno Anonymizováno jméno FO a paní jméno FO. Je tedy vůbec otázkou, zda byla smlouva o půjčce uzavřena, pokud ano, pak kdy se tak stalo, a dále též je otázkou, zda byla uzavřena platně. Jen stěží si lze představit, že by žalobce takto nevýhodnou smlouvu o půjčce uzavřel při vědomí, že zapůjčené prostředky ve značné části nikdy neobdrží nazpět, když se věku 144 let nedožije. Nadto, doložená smlouva o půjčce ani neprokazuje, že by žalobce kdy skutečně peněžní prostředky dlužníkům poskytl, když smlouva o půjčce (dnes zápůjčce) byla a je reálným kontraktem.

16. Žalovaný je navíc přesvědčen, že pro posouzení věci je zcela nerozhodné, zda je nájemní smlouva ze své povahy smlouvou uzavřenou na dobu určitou, či smlouvou na dobu neurčitou. Nájemní smlouva totiž v jejím čl. II. uvádí, že: „Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí. Pronajímatel může nájem bytu vypovědět pouze z důvodů stanovených v zákoně.“ Pokud pak žalobce uvádí, že: „Důvodem výpovědi tedy mohou být pouze důvody, které byly ujednány v Nájemní smlouvě…“, žalovaný uvedl, že výpověď byla žalobci dána přesně z důvodu, který si žalobce s předchozími pronajímateli jako výpovědní důvod výslovně ujednal, byť tak učinil odkazem na zákon (obč. zák.). V tomto ohledu je žalovaný přesvědčen, že vůle stran nájemní smlouvy v době jejího uzavření co do sjednaných výpovědních důvodů byla zcela jasná a je nezpochybnitelná. Odkaz uvedený v nájemní smlouvě, že nájem bytu může být pronajímatelem vypovězen pouze z důvodů stanovených v zákoně, byť bez další bližší specifikace, nesporně odkazuje na ustanovení § 711 obč. zák., ve znění účinném v době uzavření nájemní smlouvy, tedy ve znění účinném do 30. 3. 2006, dle jehož odst. 1 písm. a): „Pronajímatel může vypovědět nájem bytu jen s přivolením soudu z těchto důvodů: a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;“. Jelikož právní úprava obč. zák., ve znění účinném do 30. 3. 2006, nerozlišovala k danému výpovědnímu důvodu, zda je tento možné aplikovat v případě smlouvy uzavřené na dobu určitou či na dobu neurčitou, ujednaly si strany tento výpovědní důvod nehledě na skutečnost, zda by nájemní smlouva měla být následně posuzována jako uzavřená na dobu určitou či na dobu neurčitou. V tomto ohledu je dle žalovaného třeba uvést, že smluvní strany v době uzavření nájemní smlouvy nemohly mít jakoukoliv vůli být vázané jinou právní úpravou, když její změnu (ani co do zrušení obč. zák. a nabytí účinnosti o. z.) nemohly předpokládat. Skutečnost, že současná právní úprava důvod výpovědi dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. váže na nájem na dobu neurčitou, je v tomto konkrétním případě irelevantní, když smluvní strany nájemní smlouvy si tento konkrétní výpovědní důvod (bytové potřeby osob blízkých pronajímateli) ujednaly pro tuto konkrétní nájemní smlouvu. Pokud jde o část týkající se přivolení soudu, pak jde o proces výpovědi, který však s účinností o. z. seznal změny v tom smyslu, že přivolení soudu dle účinné právní úpravy není předpokladem pro učinění výpovědi. C. rozpor výpovědi s dobrými mravy 17. K této části žaloby žalovaný předně namítl, že řadě námitek žalobce a především tomu, jak tyto mají souviset s otázkou dobrých mravů, nerozumí. Žalovanému není jasné, proč by měl jakkoliv specifikovat, z jakého důvodu jeho syn Anonymizováno Anonymizováno jméno FO pojal záměr nastoupit na pracovní místo v Anonymizováno adresa se přestěhovat. Název zaměstnavatele syna byl v rámci výpovědi anonymizován čistě z důvodu ochrany oprávněných zájmů syna jméno FO, který s nájemním vztahem mezi žalobcem a žalovaným nemá nic společného, a žalovaný tedy neměl zájem, aby byl synův nový zaměstnavatel ze strany žalobce jakkoliv kontaktován, a syn žalovaného tak byl, byť i nepřímo, v očích nového zaměstnavatele jakkoli poškozován, navíc ve zkušební době. Pracovní smlouva však byla anonymizována toliko částečně, kdy z ní bylo zcela evidentní, že místem výkonu práce je adresa. Bytová potřeba syna jméno FO je dána, když do zaměstnání v Anonymizováno nastoupil. jméno FO nemá žádný nemovitý majetek, a to ani v Anonymizováno, v němž by mohl bytovou potřebu realizovat. Stejně tak ani bydlení s rodiči, ani s otcem, který v Anonymizováno bydlí, není možné. Skutečnost, že A. jméno FO je synem žalovaného, je žalovaný připraven v případě potřeby doložit a prokázat soudu, žalobce na prokázání této skutečnosti ve výpovědi nemá žádný právní nárok, ani žalovanému takovou povinnost při učinění výpovědi neukládal zákon. O skutečnosti, že mezi předchozím vlastníkem bytu a žalobcem probíhal soudní spor, byl žalovaný před uzavřením kupní smlouvy informován, stejně jako o výsledku sporu. Žalovaný ovšem opět nerozumí relevanci této námitky pro posuzovaný případ. Nicméně by rád doplnil, že byl současně předchozím vlastníkem, společností Anonymizováno právnická osoba, konkrétně jeho členem představenstva, jméno FO, před uzavřením kupní smlouvy informován, že soudnímu sporu předcházela též (z pohledu žalovaného) vcelku důkladná snaha předchozího vlastníka bytu se s žalobcem domluvit na způsobech řešení, které mu byly dle sdělení předchozího vlastníka nabídnuty celkem hodnota, a to včetně prodeje bytu žalobci, navýšení nájemného na tržní nájemné apod. Stejně tak byl žalovaný předchozím vlastníkem bytu informován, že na rozdíl od věcného jednání ze strany žalobce se předchozí vlastník, resp. osoby za něj jednající, ze strany žalobce dočkaly toliko odmítnutí, které bylo následováno invektivami vůči J. jméno FO. Žalobcova tvrzení o „uměle vykonstruovaných podmínkách“ a o „mnoha podivných okolnostech“ jsou čistě fabulacemi žalobce, které je žalovaný připraven plně vyvrátit v rámci soudního jednání. O předkupním právu žalobce byl žalovaný předchozím vlastníkem informován a žalobci byl odkup bytu nabídnut, nicméně této možnosti žalobce ze své vůle nevyužil. Pokud jde o „dokreslení situace“ ohledně prvního kontaktu žalovaného s žalobcem, žalovaný byl předchozím vlastníkem před uzavřením kupní smlouvy dostatečně informován, že žalobce nemá zájem na smírných řešeních, která mu byla nabízena. Žalovaný tak postupoval sice formálně, nicméně však zákonným způsobem, když žalobci zaslal výpověď, neboť nabyl dojmu, že žalobce nemá o smírná řešení zájem. To ostatně žalobce prokazuje i v rámci podané žaloby. Způsob vypořádání kupní ceny bytu, kterou žalovaný uhradil předchozímu vlastníku, není dle přesvědčení žalovaného předmětem žaloby, ani věcí žalobce. Stejně tak otázka posouzení kupní smlouvy uzavřené mezi předchozím vlastníkem a žalovaným, především stran její ne/dostatečné ochrany stran smluvního vztahu, opět není věcí žalobce a pro věc je irelevantní. Nicméně čistě z důvodu zájmu vyvrátit veškeré námitky žalobce žalovaný dokládal potvrzení o úhradách prokazující, že kupní cenu bytu uhradil. Shodné podmínky (uzavření kupní smlouvy v uvedených parametrech) měl možnost využít i žalobce.

18. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

19. Spoluvlastníci domu č. p. adresa Anonymizováno adresa, Anonymizováno ulici, kteří měli být zastoupení plnou mocí jméno FO a právnická osoba, jako pronajímatelé, pronajali písemnou smlouvou ze dne 1. 2. 2004 žalobci, jako nájemci, předmětný byt (v domě označený č. hodnota). Nájem by sjednán na dobu určitou od 1. 2. 2004 do 1. 2. 2104 a žalobce se ve smlouvě zavázal platit nájemné ve výši 1 890 Kč měsíčně, přičemž pronajímatelé měli právo každoročně k 1. 4. upravit výši nájemného o oficiálně vyhlášenou průměrnou roční míru inflace za předcházející rok. Ve smlouvě bylo sjednáno, že nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímateli a nájemcem nebo písemnou výpovědí. Pronajímatelé mohli dle smlouvy nájem bytu vypovědět pouze z důvodů stanovených v zákoně, kdy v písemné výpovědi musela být uvedena lhůta, kdy má skončit nájem, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce. Smlouva byla podepsána žalobcem a za pronajímatele Anonymizováno. jméno FO. Přílohou smlouvy měly být evidenční list a kopie výpisu z KN s plnou mocí (zjištěno z nájemní smlouvy).

20. Stejní spoluvlastníci domu č. p. adresa Anonymizováno adresa, Anonymizováno ulici, kteří měli být zastoupení plnou mocí jméno FO a právnická osoba, jako dlužníci, uzavřeli se žalobcem, jako věřitelem, nedatovanou písemnou smlouvu o půjčce. V této smlouvě dlužníci prohlásili, že v uvedeném domě provádí půdní vestavbu, na základě níž má vzniknout i nová bytová jednotka označená jako č. hodnota. Smluvní strany této smlouvy se dohodly, že žalobce půjčí dlužníkům bezúročně částku ve výši 1 900 000 Kč, kterou dlužníci žalobci vrátí v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 580 Kč. Dlužníci se ve smlouvě zavázali ponechat žalobce v nájmu ve své nemovitosti až do celkového zaplacení dlužné částky. Dále se dlužníci zavázali, že pokud z důvodů na své straně ukončí žalobci nájem uvedeného bytu, jsou povinni po vzájemné dohodě žalobci uhradit zbývající část půjčky. Smlouva byla podepsána žalobcem a za dlužníky P. jméno FO (zjištěno ze smlouvy o půjčce).

21. Společnost Anonymizováno právnická osoba, jako vlastník a prodávající, prodala písemnou smlouvou ze dne datum předmětný byt žalovanému, jako kupujícímu, a to za kupní cenu ve výši 7 900 000 Kč, která měla být zaplacena do 2 měsíců od účinnosti smlouvy na uvedený bankovní účet prodávajícího. Prodávající ve smlouvě mj. prohlásil, že (i.) byt je ke dni uzavření smlouvy zatížen shora uvedenou nájemní smlouvou, ze které žalobci plyne právo užívat předmětný byt do 1. 2. 2104, a předkupním právem žalobce a (ii.) vede soudní spor před Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. 37 C 4/2024, ve kterém se domáhá zrušení závazku plynoucího z předmětné nájemní smlouvy dle § 2000 o. z. Žalovaný ve smlouvě mj. prohlásil, že (i.) je seznámen s právním a faktickým stavem bytu, a to včetně existence předkupního práva, které svědčí žalobci a které se okamžikem uzavření této smlouvy stává v souladu s § 2143 o. z. dospělým, a (ii.) si je vědom následků souvisejících s případným uplatněním předkupního práva ze strany žalobce, tj. že tato smlouva je uzavřena s rozvazovací podmínkou ve smyslu § 2145 o. z. Smlouva měla nabýt platnosti okamžikem jejího uzavření, tj. dnem podpisu oběma smluvními stranami, a účinnosti marným uplynutím lhůty pro uplatnění předkupního práva ze strany žalobce dle § 1187 odst. 1 o. z., případně dojde-li předtím ke vzdání se předkupního práva ze strany žalobce, okamžikem, kdy písemné oznámení o této skutečnosti prodávající doručí žalovanému. Přílohou smlouvy byly (i.) výpis z katastru nemovitostí – LV č. hodnota pro k. ú. adresa se stavem ke dni datum, ve kterém byl prodávající zapsán jako vlastník mj. předmětného bytu na základě dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se vznikem jednotek ze dne datum, a to s právními účinky zápisu ke dni datum, (ii.) nájemní smlouva ze dne 1. 2. 2004 (zjištěno z kupní smlouvy).

22. Na účet společnosti Anonymizováno Anonymizováno uvedený v kupní smlouvě odešly z účtů na jméno žalobce dne 24. 3. 2025 částka 500 000 Kč, označená jako částečná platba kupní ceny, dne 24. 3. 2025 částka 1 000 000 Kč, označená jako částečná platba kupní ceny, dne 25. 3. 2025 částka 1 000 000 Kč, označená jako částečná platba kupní ceny, a dne 27. 3. 2025 částka 5 400 000 Kč, označená jako čerpání úvěru (zjištěno z detailů provedených plateb).

23. Přípisem ze dne 14. 4. 2025 žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce (i.) oznamoval žalobci, že se s právními účinky ke dni 27. 2. 2025 stal vlastníkem předmětného bytu, (ii.) sděloval žalobci číslo účtu pro placení nájemného a záloh na služby, (iii.) oznamoval žalobci zvýšení nájemného k 1. 4. 2025 o inflaci, (iv.) po předchozím odkazu na § 2204 odst. 2 o. z. nájemní smlouvu vypověděl s odkazem na § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. z důvodu, že byt potřebuje pro svého příbuzného v linii přímé, a to konkrétně pro svého syna Anonymizováno. jméno FO, narozeného dne 20. 2. 1997, neboť tento s účinností od 1. 5. 2025 nastupuje do zaměstnání v Anonymizováno a žalovaný potřebuje byt pro něho, aby mohl syn vykonávat zaměstnání v ujednaném místě (adresa). Žalovaný v přípisu současně sdělil, že nemá jinou nemovitost na území hl. m. Prahy a že A. jméno FO nevlastní žádnou nemovitost. Čistě z důvodu právní opatrnosti pak žalovaný ze stejného důvodu nájemní smlouvu vypověděl též s odkazem na § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., kdy byt potřebuje pro svého syna Anonymizováno. Anonymizováno a tento důvod považuje za jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu dle tohoto ustanovení, a to s odkazem § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. Dále žalovaný v přípisu uvedl, že výpovědní doma činí 3 měsíce, počne běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď dojde žalobci, a že je tak předpoklad, že uplyne k 31. 7. 2025, kdy má žalobce předběžně počítat s předáním vyklizeného bytu. V přípisu žalovaný žalobce současně poučil o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem a o lhůtě pro podání takového návrhu soudu. Přílohou přípisu byly (i.) plná moc pro právního zástupce žalovaného, (ii.) výpis z katastru nemovitostí – LV č. hodnota pro k. ú. adresa se stavem ke dni datum, ve kterém byl žalovaný zapsán jako vlastník předmětného bytu na základě smlouvy kupní ze dne datum, a to s právními účinky zápisu ke dni datum, (iii.) nájemní smlouva ze dne 1. 2. 2004, (iv.) částečně anonymizovaná pracovní smlouva, kterou měl Anonymizováno. jméno FO uzavřít dne datum s anonymizovaným zaměstnavatelem a na základě které měl být Anonymizováno. jméno FO od 1. 5. 2025 na dobu neurčitou zaměstnán jako právnická osoba Anonymizováno s místem výkonu práce v Anonymizováno, (v.) přehled vlastnictví a jiných věcných práv žalovaného evidovaných v katastru nemovitostí ze dne datum, dle kterého žalovaný kromě předmětného bytu vlastní ještě nemovitost v k. ú. adresa, (vi.) čestné prohlášení žalovaného ze dne 14. 4. 2025 o tom, že předmětný byt nezbytně potřebuje pro svého syna Anonymizováno. jméno FO, který s účinností od 1. 5. 2025 nastupuje do zaměstnání v Anonymizováno Anonymizováno, a z důvodu jeho pracovního zařazení v Anonymizováno je nutné, aby měl v tomto městě zajištěno trvalé bydlení, a o tom, že nevlastní jinou nemovitost na území Anonymizováno, která by mohla být pro tento účel využita, a že jeho syn Anonymizováno. jméno FO rovněž není vlastníkem žádné nemovitosti, (vii.) čestné prohlášení Anonymizováno. jméno FO ze dne 14. 4. 2025 o tom, že s účinností od 1. 5. 2025 nastupuje do zaměstnání v místě výkonu práce adresa, přičemž na území Anonymizováno ani jinde nevlastní žádnou nemovitost, v níž by mohl s ohledem na místo výkonu zaměstnání bydlet (zjištěno z oznámení o změně vlastníka bytové jednotky, výpovědi smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 2. 2004 včetně příloh).

24. Dne 14. 4. 2025 byla právním zástupcem žalovaného odeslána poštovní zásilka žalobci, žalobce si ji převzal dne 17. 4. 2025 (zjištěno z poštovního podacího lístku k zásilce č. Anonymizováno, údajů ze sledování zásilek právnická osoba k zásilce č. Anonymizováno, sdělení právnická osoba ze dne 18. 6. 2025 k zásilce č. Anonymizováno).

25. Anonymizováno. jméno FO je synem žalovaného (zjištěno z rodného listu).

26. Anonymizováno. jméno FO je od 1. 5. 2025 zaměstnán na pozici právnická osoba Anonymizováno u společnosti jméno FO Anonymizováno pracuje na plný úvazek, jeho pracovní doba je 40 hodin týdně a místo výkonu práce je adresa (zjištěno z potvrzení o zaměstnání ze dne 14. 7. 2025). 27. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem, člen představenstva Anonymizováno právnická osoba, v e-mailové komunikaci ze dnů 6., 10. a 12. 3. 2025 domluvil se žalobcem zpřístupnění bytu za účelem znaleckého ocenění pro bankovní ústav na den 18. 3. 2025. V navazujícím e-mailu ze dne 19. 3. 2025 pak tituly před jménem jméno FO, podepsaný jako advokát, sděloval žalobci, že byl informován o jeho nevhodném chování při zpřístupnění bytu předchozího dne, kdy na jeho osobu užil před zcela cizí osobou výrazy „gauner, grázl“. Chování žalobce tituly před jménem jméno FO označil za zcela nepřijatelné, svědčící o žalobcových naprosto hanebných a zavrženíhodných postojích a jsoucí v rozporu s dobrými mravy, a důrazně žalobce vyzýval, aby se napříště a při jakékoliv příležitosti zdržel obdobných výrazů směřujících na jeho osobu. Žalobce se mu v e-mailové odpovědi z téhož dne omluvil zjištěno z e-mailové komunikace).

28. Svědek jméno FO, syn žalovaného, uvedl, že dříve bydlel ve adresa v nájmu s přítelkyní a pracoval v adresa odešel pracovat právě kvůli přítelkyni. Někdy v červenci, srpnu loňského roku chtěl změnit práci a rozhodl se vrátit do Anonymizováno, kde jsou pracovní příležitosti nejlepší a kde to zná, neboť zde studoval. Otázku bydlení by řešil podle toho, jakou, kde a kdy by se mu podařilo najít práci. O svém záměru odejít zpět do Anonymizováno se v té době zmínil otci, který shodou okolností v dané době získal možnost pořídit v Anonymizováno byt, tj. předmětný byt, a tak mu říkal, že kdyby do Anonymizováno odešel, takže by mohl v tom bytě bydlet. O konkrétních podmínkách, za kterých by tam mohl bydlet, se ale nebavili, to až když by to bylo aktuální, což v dané době nebylo, svědek dával výpověď v předchozím zaměstnání až letos po jméno FO roce. Dle svědka otec byt nekupoval jako určený pro něho, aby v něm mohl v Anonymizováno bydlet, i když motivace i v tomto směru byla silná, jen se to obojí sešlo ve stejnou dobu. Svědek si myslí, že by otec byt koupil, i kdyby on do Anonymizováno nešel, i když asi ne nutně. Svědek nakonec začal od května letošního roku pracovat u společnosti jméno FO-jméno FO v Anonymizováno adresa, má tam smlouvu na dobu neurčitou, plný úvazek. V Anonymizováno svědek bydlí v nájemním bytě Anonymizováno, a to ve spolubydlení se svým kamarádem, který tam bydlí už asi tři roky, o nájem a náklady se dělí napůl. Byla to zase shoda okolností, že v době, kdy svědek potřeboval v Anonymizováno bydlení, tak se kamarádovi uvolnilo místo. Nebýt této možnosti, tak by svědek sháněl jiné nájemní bydlení, žádnou vlastní nemovitost nemá a neměl, zaměstnavatel též nenabízí možnost bydlení. Bylo by to možná také spolubydlení, protože samotné bydlení by si nemohl dovolit. Ve stávajícím bytě je nájem psaný na kamaráda, svědek je ve smlouvě veden jako spolubydlící. Nájem je sjednán vždy na dobu jednoho roku a smlouva se dodatky opakovaně prodlužuje. S bydlením zde není žádný problém, svědek zde může i nadále bydlet. Pokud by však byla možnost bydlet v předmětném bytě, což mu otec v momentu, kdy už bylo jasné, že se bude stěhovat do Anonymizováno, nabízel, tak by byl rád. Byt je v příjemné lokalitě a úhrady by asi byly přívětivější než placení nájemného, o konkrétních podmínkách se ale s otcem dosud nebavili. S kamarádem by nebyl problém se na opuštění stávajícího bytu domluvit. V Anonymizováno chce svědek zůstat, v zaměstnání je spokojený a rovněž zaměstnavatel jej po uplynutí zkušební doby hodnotil kladně.

29. Svědek tituly před jménem jméno FO uvedl, že jako člen představenstva společnosti, která předmětný byt dříve vlastnila, vedl se žalobcem několik jednání, kdy se snažil narovnat předmětný nájemní vztah, neboť nájemné, které má žalobce sjednané ve smlouvě, nebylo pro společnost ekonomicky smysluplné, nepostačovalo ani na běžné opravy. Svědek se dozvěděl, že žalobce má takovéto nájemné sjednané na základě dohody s původními vlastníky, kdy půjčil prostředky cca 2 mil. Kč na vybudování bytu a ty prostředky byly zajištěny jednak nájemní smlouvou, jednak smlouvou o půjčce. V době, kdy společnost předmětný byt kupovala, tak jí přesné podmínky nájmu žalobce nebyly známy. Tehdy společnost nekupovala ještě samostatný byt, ale podíl na celém domě. Prodávající tehdy na prodej spěchal, a tak nebyl čas na provedení důkladného prověření, což se pak odrazilo v ceně i podmínkách placení. Společnost v domě původně vlastnila čtyři byty a byli v nich i další nájemci, kteří platili obdobně nízké nájemné jako žalobce. S ostatními nájemci se svědek dohodl na narovnání nájemních vztahů, kdy tito nájemci nyní platí ne přímo tržní, ale přijatelné nájemné. Se žalobcem dohoda možná nebyla. Svědek žalobci nabízel několik možností, kdy by mu, přestože v bytě již bydlel více jak 20 let a platil nízké nájemné, vyplatil celou jím vloženou částku 2 mil. Kč a nájem by byl ukončen, anebo si mohl žalobce byt odkoupit za zvýhodněnou cenu, anebo by se nájemní smlouva změnila tak, že by žalobce ještě několik let platil původní nízké nájemné a pak by se přešlo na nájemné tržní, anebo by se nájemní smlouva změnila na dobu určitou 10 let za stávajících podmínek tak, aby byl ukončen nevyhovující stav sjednaný na dobu neurčitou. Na žádnou z těchto nabídek žalobce nepřistoupil. Společnost pak vedla se žalobcem soudní spor, ve kterém se domáhala buď zrušení nájemní smlouvy, anebo jejího narovnání na tržní podmínky, ale tento spor prohrála. Svědek se tak rozhodl předmětný byt prodat. Nechal jej znalecky ocenit včetně popisu a začal jej nabízet, a to jednak prostřednictvím realitních kanceláří, které spolupracují s advokátní kanceláří, ve které pracuje, jednak prostřednictvím kolegů advokátů. Takto se jako zájemce objevil žalovaný, přišel přes kolegu advokáta. Svědek jej informoval jak o nájmu žalobce, který je na dobu neurčitou, přímo nájemní smlouvu mu ale spíše neukazoval, tím si nebyl jistý, tak o předkupním právu žalobce i o vedeném soudním sporu, který byl ve fázi neúspěchu u soudu prvého stupně. Byla sepsána kupní smlouva, kterou svědek předložil žalobci s tím, že může využít předkupního práva. Jelikož žalobce na nabídku nijak nereagoval, byl prodej žalovanému dokončen. Kupní cena byla zaplacena částečně z hypotéky, částečně z prostředků žalovaného. Na placení přímo na účet prodávajícího nevidí svědek nic nestandardního, návrh na vklad byl na katastr podán až po úplném zaplacení. Žalovaný při koupi bytu dle svědka uváděl, že byt kupuje jednak proto, že se mu líbí, jednak proto, že nemá kde bydlet. Zmiňoval i syna, který pracuje nebo má pracovat v Anonymizováno pro jméno FO a také nemá kde bydlet, takže by byt měli takto pro sebe.

30. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že syn jméno FO se mu při nějaké návštěvě v červenci či srpnu 2024 zmínil o problémech ve vztahu s přítelkyní, že se možná rozejdou a že by v takovém případě asi nechtěl zůstávat ve adresa a raději by si našel zaměstnání v Anonymizováno. Shodou okolností ve stejné době, žalovaný si již přesně nevybavoval, jestli před anebo až po uvedeném rozhovoru se synem, se k němu dostala nabídka koupě předmětného bytu. Bylo to na nějaké společenské akci, kam byl pozvaný jako klient advokátní kanceláře. Uvedený rozhovor se synem ale byl pro žalobce hlavním impulsem, že se o tento byt začal zajímat a že jej koupil. Chtěl jej pořídit jako startovací byt pro své děti, nejenom pro syna jméno FO, kterého má z prvního manželství, ale i pro své dvě mladší, ale již dospívající děti z druhého manželství, které dosud bydlí s matkou, ale v budoucnu též budou řešit svou bytovou potřebu. Uvedeným model startovacího bytu pro možnost osamostatnění se či založení rodiny žalovaný znal ze své rodiny, kdy obdobné startovací byty měli k dispozici i on a jeho dva bratři. Žalovaný koupí předmětného bytu neřešil přímo svou bytovou potřebu. Žalovaný žije již 10 let s přítelkyní, bydlí spolu se dvěma jejími dcerami v jejím bytě, který je pro ně dostačující. Ve vztahu však již několikrát nastaly momenty, kdy byl tzv. na odchodu, ale musel to urovnat, protože neměl kam jít bydlet. Koupě předmětného bytu tak pro žalovaného představovala i určitým způsobem pojistku pro případ, že by se takováto situace měla opakovat, aby se měl kam uchýlit, přestože aktuálně bytovou potřebu neřešil. K bytu žalovaný obdržel ocenění, jehož součástí byly i fotografie, od tituly před jménem jméno FO pak obdržel i kompletní fotodokumentaci bytu. Byt se žalovanému líbil, připomínal mu byt, ve kterém on sám vyrůstal v adresa. Byt byl pro něho i cenově dostupný (banka mu na základě příjmů předběžně přislíbila poskytnout hypotéku v potřebné výši), a tak se rozhodl pro jeho koupi. Při dojednávání koupě žalovaný věděl, že byt je pronajat, a znal i základní parametry nájmu. Ty byly uvedeny již ve zmíněném ocenění, blíže se o ně ale nezajímal. Žalovaný věděl i o předkupním právu žalobce a též o soudním sporu, který s ním vedl tituly před jménem jméno FO, přestože o jeho detaily se rovněž blíže nezajímal. S existujícím nájmem tedy byl žalovaný srozuměn, věc konzultoval i s právníkem a bylo mu řečeno, že v případě, že bude byt potřebovat pro sebe nebo pro syna, takže může nájem vypovědět. V době podpisu kupní smlouvy to ale nebylo aktuální, protože syn se v té době ještě nestěhoval, práci v Anonymizováno si začal hledat až někdy na přelomu roku. Žalovaný tedy akceptoval, že nájem bude v bytu zatím trvat. Pro koupi takto zatíženého bytu se žalovaný rozhodl jednak proto, že se mu líbil, připomínal mu jeho starý byt, jednak proto, že byl v dobré lokalitě v centru Prahy, a jednak proto, že pro něho byl na hraně cenové dostupnosti. Přistupoval k tomu ale tak, že z celé koupě může i sejít, pokud žalobce využije svého předkupního práva. Fyzicky pak žalovaný předmětný byt viděl až v březnu letošního roku, a to v souvislosti s vyřizováním hypotéky a potřebou ocenění bytu. Byla tehdy domluvena schůzka, kdy se měl do bytu dostavit spolu s odhadcem banky. Ten však nepřišel, a tak šel žalovaný do bytu sám a tehdy se poprvé potkal se žalobcem. Nějaký prostor pro projednání osudu bytu a toho, že možná bude chtít žalobci vypovědět nájem, při této schůzce nebyl. Žalobce začal nasazovat na tituly před jménem jméno FO, jaký je to gauner, když chce byt prodat, a žalovaný s ním tedy o dalším trvání jeho nájmu nehovořil. Dále žalovaný uvedl, že není myslitelné, aby syn adresa Anonymizováno bydlel společně s ním, jeho přítelkyní a jejími dospívajícími dcerami. Pro bydlení další dospělé osoby již v bytě není místo. Se synem se bavili, že by v předmětném bytě bydlel za úhradu, aby žalovanému pomohl splácet hypotéku. Úhrada by odpovídala jeho finančním možnostem ze zaměstnání. Takto se žalovaný o možnostech bydlení v předmětném bytě obecně bavil i se svými dalšími dětmi.

31. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

32. Nájem k předmětnému bytu byl sjednán za účinnosti obč. zák., a dle tohoto zákona je tak nutno posuzovat též platnost dané nájemní smlouvy (viz § 3074 odst. 1 část věty první za středníkem o. z.).

33. Dle § 686 odst. 1 věty druhé obč. zák. musí mít nájemní smlouva písemnou formu.

34. Dle § 31 odst. 4 obč. zák. je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu.

35. Dle § 31 odst. 3 obč. zák. lze plnou moc udělit i několika zmocněncům společně. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně.

36. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pronajímatelé měli být při uzavírání nájemní smlouvy zastoupeni na základě plné moci dvěma zmocněnci, a to Anonymizováno a Anonymizováno. jméno FO. Plná moc měla být přílohou nájemní smlouvy, v řízení však nebyla předložena. Nájemní smlouvu za pronajímatele podepsal pouze Anonymizováno. jméno FO.

37. Za takto zjištěných okolností, kdy jednak nebylo prokázáno, zda plná moc pro uzavření nájemní smlouvy byla vůbec udělena písemně, a dále nebylo prokázáno, zda a jak bylo upraveno oprávnění údajných dvou zmocněnců pronajímatelů jednat případně samostatně, tedy vyvstává pochybnost, zda dotčená nájemní smlouva byla vůbec sjednána platně, tj. zda případná absence písemné plné moci nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy pro nedostatek formy dle § 40 odst. 1 obč. zák. či zda absence podpisu druhého údajného zmocněnce Anonymizováno nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 39 obč. zák.

38. Dle § 2238 o. z. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

39. Fikce řádně uzavřené nájemní smlouvy pak dopadá i na nájmy vzniklé před účinností o. z. a použije se tam, kde ke dni účinnosti občanského zákoníku doba užívání bytu v dobré víře dosáhla alespoň tří let. Do rozhodné tříleté doby je nutno započítat i dobu užívání bytu před 1. 1. 2014.

40. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce předmětný byt od uzavření uvedené nájemní smlouvy, tj. od února 2004, do současnosti jako nájemce užívá, přičemž obě strany považovaly nájem za platně sjednaný.

41. S ohledem na tuto skutečnost tak soud nevedl ke zjišťování existence a obsahu plné moci/plných mocí pro zmocněnce pronajímatelů další dokazování a nájem bytu sjednaný na podkladě předmětné nájemní smlouvy hodnotil jako platně sjednaný.

42. Dle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

43. Výpověď z nájmu byla žalobci doručena dne 17. 4. 2025, žaloba s požadavkem na přezkum její oprávněnosti byla podána dne 12. 6. 2025, tedy včas.

44. Dle ustálené judikatury pak soud v rámci přezkumu oprávněnosti výpovědi nezkoumá jen vlastní naplnění výpovědního důvodu, ale zabývá se též tím, zda se v případě napadené výpovědi nejedná jen o zdánlivé právní jednání, anebo o právní jednání neplatné či zda se nejedná o zjevné zneužití práva nepožívající právní ochrany (přezkum oprávněnosti výpovědi v širším smyslu). zdánlivost výpovědi 45. Dle § 553 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (odst. 1). Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku (odst. 2).

46. Žalobce spatřoval zdánlivost výpovědi jednak v tom, že ve výpovědi je skutkově jednotně vymezený výpovědní důvod žalovaným podřazován pod dva výpovědní důvody dle o. z., resp. že výpověď neobsahuje vymezení, čím měl být naplněn výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., a jednak v tom, že žalovaný žalobci spolu s výpovědí nedoložil naplnění výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z.

47. Dle § 2288 odst. 1 o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

48. Dle § 2288 odst. 2 o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že a) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno, b) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

49. Dle § 2288 odst. 3 o. z. vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

50. Výpovědní důvod musí být ve výpovědi vymezen skutkově, tj. pronajímatel musí uvést skutečnosti, které v poměrech dané věci individualizují podmínky v zákoně uvedeného a ve výpovědi použitého výpovědního důvodu, tj. skutečnosti, které ho v daném případě zakládají, tak, aby tento skutek byl nezaměnitelný s jiným skutkem. Požadavku skutkové konkretizace výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. pak odpovídá, aby pronajímatel ve výpovědi též uvedl, ve prospěch které z osob v tomto ustanovení uvedených byt potřebuje. Jde-li o výpověď ve prospěch pronajímatelova dítěte, musí taková výpověď obsahovat konkretizaci dítěte, pro něhož pronajímatel byt potřebuje (viz žalovaným odkazované usnesení NS sp. zn. 26 Cdo 937/2021).

51. Zdánlivost výpovědi by pak způsobila jen úplná absence skutkového vymezení výpovědního důvodu, anebo vymezení tak neurčité nebo nesrozumitelné (např. uvedené příliš obecně), že by ani výkladem nešlo zjistit jeho obsah a tento skutek odlišit od skutku jiného.

52. Uvedeným požadavkům předmětná výpověď plně vyhovuje. Ve výpovědi je zcela určitě uvedeno, že žalovaný byt potřebuje pro svého syna, který je identifikován jménem, příjmením a datem narození, a jsou i uvedeny důvody, pro které žalovaný byt pro syna potřebuje.

53. Výpovědní důvod naopak nemusí být vymezen právně. Právní kvalifikace výpovědních důvodů není obligatorní náležitostí výpovědi z nájmu bytu, soud není užitou právní kvalifikací vázán a ani případně chybný odkaz nezpůsobí neplatnost výpovědi (viz rozsudek NS sp. zn. 26 Cdo 2014/2005).

54. Přestože tedy v obecné rovině lze se žalobcem souhlasit, že skutkově vymezený výpovědní důvod v předmětné výpovědi lze těžko subsumovat pod oba odkazované zákonné výpovědní důvody, když každý z nich dopadá na zcela jinou situaci, případná vadná právní kvalifikace nezpůsobuje neurčitost či nesrozumitelnost výpovědi a nečiní z ní právní jednání toliko zdánlivé.

55. Pokud pak jde o žalobcem namítané nedoložení naplnění výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. ze strany žalovaného, soud se zcela ztotožňuje se stanoviskem žalovaného, že takový požadavek jde nad rámec povinností pronajímatele při podání výpovědi. Prokázání důvodnosti výpovědního důvodu již v samotné výpovědi žádný právní předpis, ani judikatura soudů nevyžadují. Takové prokazování má místo až v případném řízení o přezkum oprávněnosti výpovědi, nikoliv při podání výpovědi samotné. Navíc žalovaný listinami připojenými k výpovědi naplnění výpovědního důvodu nad rámec svých povinností žalobci v základních aspektech dokládal.

56. S ohledem na uvedené tak soud dospěl k závěru, že předmětná výpověď není zdánlivým právním jednáním. Lze v tomto směru souhlasit i se stanoviskem žalovaného, že obsah výpovědi není neurčitý a nesrozumitelný ani pro samotného žalobce, který se k němu obsáhle vyjadřuje a polemizuje s naplněností/oprávněností užitého výpovědního důvodu. možnost užití výpovědního důvodu pro nájem sjednaný na dobu určitou či neurčitou 57. Jak již bylo uvedeno výše, vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti o. z., se s ohledem na dobu uzavření nájemní smlouvy dle § 3074 odst. 1 části věty první za středníkem o. z. posuzují dle obč. zák.

58. Za účinnosti obč. zák. bylo možné nájem sjednat na dobu určitou či neurčitou (viz § 686 odst. 2 obč. zák.).

59. Dle textu předmětné nájemní smlouvy byl nájem formálně výslovně sjednán na dobu určitou od 1. 2. 2004 do 1. 2. 2014. Soud se však ztotožnil s názorem žalovaného, podpořeným odkazy na relevantní judikaturu NS (viz rozsudky sp. zn. 28 Cdo 2747/2004, 26 Cdo 124/2010 či 29 Cdo 60/2012), dle které ujednání v nájemní smlouvě o délce nájmu přesahujícího délku obvyklého lidského života odůvodňuje závěr, že jde o smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou za stavu, kdy tento závěr nebude v příkrém rozporu se smyslem celé smlouvy, tj. že obsahově se v případě předmětného nájmu jedná o nájem sjednaný na dobu neurčitou. Nájem by sjednán na dobu 100 let. Smyslem smlouvy bylo zajištění bytové potřeby žalobce, a účel smlouvy tedy jistě nevyžadoval sjednání nájmu na dobu přesahující délku obvyklého lidského života. Nájem byl navíc sjednán v době, kdy žalobci bylo již téměř 44 let, a účastníci smlouvy tak nemohli ani předpokládat, že by se žalobce mohl dožít 144 let. Za těchto okolností je tak dle názoru soudu zcela na místě vyložit dotčené ujednání o době nájmu tak, že nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Skutečnost, že sjednaná doba nájmu měla kopírovat dobu splácení půjčky poskytnuté žalobcem pronajímatelům pro účely investice do dané nemovitosti, považoval soud za irelevantní.

60. S ohledem na učiněný závěr, že předmětný nájem je již při posouzení dle obč. zák. nutno považovat za sjednaný na dobu neurčitou, pak není na místě na věc aplikovat domněnku dle § 2204 odst. 2 o. z., dle kterého ujednají-li strany nájem na dobu určitou delší než padesát let, má se za to, že byl nájem ujednán na dobu neurčitou, stejně jako omezení vyplývající z téhož ustanovení, tj. že v prvních padesáti letech lze nájem vypovědět jen z ujednaných výpovědních důvodů a v ujednané výpovědní době, tedy jako nájem sjednaný na dobu určitou (viz § 2229 o. z.).

61. Soud tedy uzavřel, že žalovaný mohl předmětný nájem vypovědět jako nájem sjednaný na dobu neurčitou, a že tak v obecné rovině byl na věc použitelný jak výpovědní důvod dle 2288 odst. 1 písm. d) o. z., tak výpovědní důvod dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. naplnění (oprávněnost v užším smyslu) výpovědního důvodu 62. Výpovědní důvod tak, jak byl skutkově vymezen, tj. potřeba bytu pro syna žalovaného A. jméno FO, který se stěhuje do Anonymizováno za prací a nemá zde možnost vlastního bydlení, nelze podřadit pod výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., který směřuje na zcela jiné situace. V tomto směru se soud zcela ztotožňuje se shora uvedeným názorem žalobce, na který lze pro stručnost odkázat.

63. Pokud pak jde o výpovědní důvod dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., tento je naplněn bez dalšího prohlášením pronajímatele o potřebě bytu pro některou z osob uvedených v tomto ustanovení (viz např. rozsudky NS sp. zn. 26 Cdo 3296/2022, 26 Cdo 5679/2016). V nyní vedeném řízení se pak žalobci nepodařilo zpochybnit pravdivost a vážnost prohlášení žalovaného o potřebě bytu pro syna Anonymizováno. jméno FO. Naopak provedenými důkazy, tj. zejména výpověďmi svědka Anonymizováno. jméno FO a žalovaného a doklady vztahujícími se k zaměstnání Anonymizováno. jméno FO, bylo prokázáno, že se Anonymizováno. jméno FO přestěhoval do Anonymizováno za prací, nemá zde možnost vlastního bydlení a že mu žalovaný možnost bydlení v předmětném bytě, o což by Anonymizováno. jméno FO z důvodu úspory nákladů na bydlení stál, nabízel.

64. Soud tak uzavřel, že výpovědní důvod dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. je v daném případě naplněn. Případná intenzita potřeby Anonymizováno. jméno FO uspokojovat jeho bytovou potřebu právě v předmětném bytu pak může být zvažována jen z hlediska souladu podané výpovědi z nájmu bytu s dobrými mravy (k tomu viz dále). soulad výpovědi z nájmu s dobrými mravy 65. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

66. V řízení bylo prokázáno a nebylo to mezi účastníky ani sporné, že žalobce je osobou vyššího věku (v době dojití výpovědi mu bylo bez jednoho dne 65 let) a že předmětný byt užívá po dobu více než 20 let. Současně bylo prokázáno, že nájem předmětného bytu sjednaný na dobu 100 let byl fakticky sjednán na dobu života žalobce a že se tak stalo v souvislosti s bezúročnou půjčkou poskytnutou žalobcem předchozím pronajímatelům na realizaci výstavby v daném domě. To ve své výpovědi uvedl i svědek tituly před jménem jméno FO.

67. Přestože v řízení bylo prokázáno, že v době dání výpovědi žalobci zde existovala (a nadále existuje) bytová potřeba syna žalovaného, který nemá vlastní bydlení a jeho bydlení spolu se žalovaným nepřipadá do úvahy (zde soud nemá důvodu nevěřit výpovědi žalovaného), má soud za to, že intenzita potřeby zajistit bydlení pro syna nemůže v daném případě převážit nad zájmem žalobce na zachování jeho užívacího práva k předmětnému bytu daným uvedenými skutečnosti. Anonymizováno. jméno FO je schopen si zajistit (a skutečně si zajišťuje) bydlení sám v jiném nájemním bytě, přestože se tak zejména z finančních důvodů (zde soud nemá důvodu nevěřit svědecké výpovědi Anonymizováno. jméno FO) děje formou spolubydlení, a nikoliv formou bydlení samostatného, jak by tomu bylo v předmětném bytu. Rovněž bydlení Anonymizováno. jméno FO v předmětném bytu by bylo úplatné.

68. Soud tak dospěl k závěru, že v daném případě je namístě upřednostnit ochranu užívacího práva dlouhodobého nájemce bytu před ochranou práva vlastníka a pronajímatele bytu svobodně rozhodovat o nakládání s jeho majetkem, a tedy považovat podanou výpověď za rozpornou s dobrými mravy.

69. Uvedený závěr pak dle přesvědčení soudu není ve vztahu k žalovanému nespravedlivý. Žalovaný o všech uvedených skutečnostech na straně žalobce věděl, anebo vědět mohl a měl již v době, kdy předmětný byt kupoval. Celý text nájemní smlouvy byl přímo přílohou kupní smlouvy a jednak v kupní smlouvě a jednak ze strany tituly před jménem jméno FO byl též informován o probíhajícím soudním sporu mezi společností Anonymizováno právnická osoba a žalobcem, ve kterém žalobce s ukončením svého nájmu nesouhlasil a tomuto se bránil. Jde jen k tíži žalovaného, že se o obsah tohoto sporu blíže nezajímal. Žalovaný pak předmětný byt kupoval v situaci, kdy bytová potřeba Anonymizováno Anonymizováno. jméno FO dosud neexistovala, resp. byla nejistá, když Anonymizováno. jméno FO o odchodu do Anonymizováno za prací jen uvažoval a ke konkrétním krokům přistoupil až o několik měsíců později. Dle přesvědčení soudu tak nebylo nezbytné, aby žalobce pro zajištění eventuálních budoucích bytových potřeb svého syna musel koupit právě předmětný byt zatížený popsaným nájemním právem žalobce. Jestliže tak žalovaný učinil, vědomě se vystavil riziku (s ohledem na skutečnosti na straně žalobce značnému riziku), že při budoucí snaze o uvolnění bytu pro potřeby syna nemusí být úspěšný.

70. S ohledem na uvedené tak soud považoval podanou výpověď za neplatnou dle § 580 odst. 1 o. z.

71. Pro nadbytečnost se pak již soud v odůvodnění tohoto rozsudku nevěnoval dalším argumentům žalobce (prvním kontaktem žalovaného se žalobcem po nabytí bytu bylo zvýšení nájemného a výpověď z nájmu, žalovaný kupoval byt zatížený předkupním právem žalobce, a neměl tedy jistotu, že žalobce své předkupní právo neuplatní, a že tak bude moci byt pro uspokojení synových bytových potřeb skutečně využít, podezřele sjednané placení kupní ceny za byt bez zajištění), pro které by dle jeho názoru měla být předmětná výpověď též považována na rozpornou s dobrými mravy, a tedy neplatnou.

72. Vzhledem ke všemu výše uvedenému považoval soud podanou žalobu za důvodnou a jako takové jí vyhověl.

73. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 17 246 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 4 bodu 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 4,5x odměnou právního zástupce za 5 úkonů právní služby [převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 31. 10. 2025, účast na jednání soudu, při kterém byl jen vyhlášen rozsudek, dne 5. 11. 2025 (poloviční odměna)] dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 10 350 Kč (4,5x 2 300 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu vzata částka 30 000 Kč, - 5x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 5 úkonů právní služby v celkové výši 2 250 Kč (5x 450 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 646 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.