11 C 58/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 87 228,48 Kč s příslušenstvím

I. Změna žaloby učiněná podáním ze dne , datum, , spočívající v rozšíření žaloby o požadavek na zaplacení úroku z úvěru ve výši 20 % ročně z částky 39 247,12 Kč za dobu od , datum, do , datum, , se připouští.

II. Řízení se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 39 177,38 Kčs úrokem z úvěru ve výši88,6 % ročně z částky 70 577,46 Kč od , datum, do , datum, ,15 % ročně z částky 70 577,46 Kč od , datum, do , datum, ,15 % ročně z částky 31 330,34 Kč od , datum, do zaplacenía s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek87 346 Kč od , datum, do , datum, ,80 984 Kč od , datum, do , datum, ,74 622 Kč od , datum, do , datum, ,31 004 Kč od , datum, do zaplacení,zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 170,74 Kčs úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 35 993,43 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však s úrokem z úvěru v kapitalizované výši 229 032 Kč,a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 391,43 Kč od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 6 880,36 Kčs úrokem z úvěru ve výši35 % ročně z částky 3 253,69 Kč od , datum, do , datum, ,20 % ročně z částky 35 993,43 Kč od , datum, do , datum, ,15 % ročně z částky 3 253,69 Kč od , datum, do zaplacenía s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 226,57 Kč od , datum, do zaplacení,zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 87 228,48 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.

2. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 76 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 88,6 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši 6 362 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben , rok, , to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení.

3. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru uhradil žalovaný pouze:- dne , datum, částku 6 362 Kč,- dne , datum, částku 6 362 Kč,- dne , datum, částku 6 362 Kč,- dne , datum, částku 6 362 Kč,- dne , datum, částku 6 362 Kč,- dne , datum, částku 6 362 Kč.Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč, když dle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 7 a 8, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2x 499 Kč. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč, když dle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů u splátek č. 7 a 8, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2x 200 Kč. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení.

4. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 7 splatné dne , datum, . K datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 85 948,86 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobkyně uvedla, že úvěr se dle uzavřené smlouvy splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne , datum, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy pak bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.

5. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze:- dne , datum, částka 6 362 Kč,- dne , datum, částka 6 362 Kč.

6. Na základě takto popsaných skutečností tedy žalovaný dluží žalobkyni ke dni podání žaloby:a) částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 73 224,86 Kč (k datu zesplatnění úvěru činila nová jistina úvěru 85 948,86 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 70 577,46 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 15 371,40 Kč) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení),b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení),c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení),d) smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to z částky 85 948,86 Kč od , datum, do , datum, , z částky 79 586,86 Kč od , datum, do , datum, a z částky 73 224,86 Kč od , datum, do zaplacení; žalobkyně touto žalobou požaduje smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tj. , datum, , tedy smluvní pokutu ve výši 12 606,48 Kč,e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 70 577,46 Kč, a to ode dne , datum, do , datum, ve sjednané úrokové sazbě 88,6 % ročně a za dobu od 16. 1 .2024 (91. den prodlení žalovaného) do zaplacení dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v úrokové sazbě 15 % ročně; dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 239 032 Kč.Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala.

7. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 74 622 Kč [součet částek shora uvedených pod písm. a) až c) zaokrouhlený na celé koruny dolů] se zákonným úrokem z prodlení z částky 87 346 Kč od , datum, do , datum, , z částky 80 984 Kč od , datum, do , datum, a z částky 74 622 Kč od , datum, do zaplacení, částky 12 606,48 Kč a úroku ve výši 88,6 % ročně z částky 70 577,46 Kč od , datum, do , datum, a ve výši 15 % ročně z částky 70 577,46 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229 032 Kč.

8. Po předestření předběžného názoru soudu o neplatnosti ujednání o sazbě úroku z úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy žalobkyně doplnila, že má za to, že úrok byl sjednán v zákonných limitech. Je třeba vzít v potaz, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem úvěrů, přičemž v této sféře nebankovních poskytovatelů úvěrů a obdobných finančních produktů (např. zápůjček) je zcela běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u bankovních subjektů, když je třeba zohlednit vyšší rizikovost poskytování úvěrů. Vstupují-li smluvní strany na základě své pravé a svobodné vůle do smluvního vztahu, je jim v mezích právního řádu ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah (§ 1725 in fine o. z.). Dohodly-li se smluvní strany na poskytnutí úvěru za určitých podmínek, je obecně nezbytné vycházet z premisy, že tak učinily po pečlivém zvážení všech důsledků z toho plynoucích; opačný závěr by totiž byl v přímém rozporu se zásadou pacta sunt servanda, tj. že smlouvy musí být plněny (§ 3 odst. 2 písm. d) in fine o. z.), a taktéž předpokladem opatrnosti v právním styku (§ 4 odst. 1 o. z.). V případě smlouvy o úvěru je jedním z jejích obligatorních pojmových znaků zaplacení úroků ze strany úvěrovaného coby odměny za poskytnutí peněžních prostředků úvěrujícím (srov. § 2395 o. z.). Sjednané úroky (často sjednané ve formě úrokové sazby) jsou přitom ovlivněny celou řadou faktorů, mezi které patří např. požadavek na rychlost poskytnutí úvěru, jeho krátkodobost či naopak dlouhodobost, a riziko transakce, které poskytnutí úvěru pro úvěrujícího s přihlédnutím ke všem okolnostem představuje. Lze-li s přihlédnutím k těmto faktorům očekávat relativně vysokou výši úroků (úrokovou sazbu), mají strany možnost se zcela svobodně rozhodnout, zda do smluvního vztahu za takových podmínek vstoupí, a to se všemi důsledky z toho plynoucími. Pokud se rozhodnou smluvní strany smlouvu uzavřít, je základním východiskem presumpce platnosti a závaznosti smlouvy (coby dvou- či vícestranného právního jednání), která obecně vyplývá ze zásady in favorem negotii, která je zakotvena v § 574 o. z.; v tomto kontextu lze připomenout i např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1783/11, ve kterém Ústavní soud judikoval, že „jedním ze základních principů výkladu smluv [je] priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady“ (bod 27 nálezu), přičemž „[t]ento přístup je odrazem respektu k autonomii vůle smluvních stran, funkci smluvních vztahů i k samotné povaze soukromého práva“ (bod 28 nálezu). S ohledem na uvedené je žalobkyně přesvědčena, že předmětná smlouva je v celém svém rozsahu platná a strany v celém svém rozsahu zavazuje, když byla takto smluvními stranami uzavřena.

9. K výši úroku z úvěru a její případné neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, který ke standardu pro posuzování mezní výše smluvní výpůjční sazby úroku spotřebitelského úvěru uvedl: „neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky; podle Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ a „Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné.“ Dále žalobkyně uvedla, že Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 8 Co 36/2018, považoval s odkazem na rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 za hranici pro určení rozpornosti s dobrými mravy právě výši čtyřnásobku obvyklé úrokové míry. Žalobkyně přitom zdůraznila, že NS v odkazovaném rozsudku vyzdvihuje, že má být přihlédnuto k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V tomto konkrétním případě byl úvěr poskytnut v březnu , rok, . Vzhledem k tomu, že dle kritéria nastaveného ve zmíněném rozhodnutí NS má být přihlédnuto k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, pak by v tomto případě měl být takový úrok posuzován se sazbou 23,49 % ročně (nejvyšší sazba – úročený úvěr z kreditních sazeb – dle statistiky ČNB „ARAD“). V porovnání s touto sazbou činí sazba 88,6 % ročně pouze 3,77násobek nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž za nepřiměřené jsou současnou judikaturou považovány sazby, které převyšují obvyklou míru až čtyřnásobně. Pokud by se tedy soud řídil informacemi o úrokových sazbách ARAD zveřejňovanými ČNB, tak nelze souhlasit s tím, že by sazba 88,6 % ročně měla být nepřiměřená, natož lichevního charakteru.

10. Dále žalobkyně předestřela argumentaci o neaplikovatelnosti § 1813 o. z. Ujednání o konkrétní výši úroku není a nemůže být nepřiměřeným ujednáním, když žalovaný byl se sazbou seznámen jednak v předsmluvním formuláři, dále ve smlouvě samotné a rovněž v oznámení o schválení úvěru (kdy následně měl ještě zákonnou lhůtu 14 dnů na odstoupení od smlouvy). Výše úrokové sazby mu tak byla zcela jasná, přesto smlouvu uzavřel, když informace o úrokové sazbě mu byly jasným a srozumitelným způsobem poskytnuty. V dané souvislosti pak žalobkyně odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (, insolvenční spisová značka, ), ze kterého je zřejmé, že dohoda o úrocích je z úpravy zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách vyloučena.

11. Pokud by soud i přesto dospěl k názoru, že lze výši úrokové sazby přezkoumávat, a rozhodl o nepřiměřenosti výše úrokové sazby, jednalo by se maximálně toliko o nezákonné množstevní určení podle § 577 o. z. V této souvislosti pak žalobkyně odkázala na § 2395 o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, a rovněž na § 1802 o. z., dle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Je tedy zřejmé, že žalovaný úrok za poskytnutí úvěru platit musí.

12. Přes takto formulovanou argumentaci ve prospěch platnosti ujednání o výši úroku z úvěru žalobkyně následně přepočítala celý poskytnutý úvěr ve výši 76 000 Kč na úrokovou sazbu 35 % ročně, kterou považovala za obvyklou sazbu úroků požadovaných bankami v rozhodné době, kdy by pak při zachování měsíční splátky ve výši 6 362 Kč byl splátkový kalendář následující:měsícúrokúmorsplátkazůstatek dluhu12 216,67 Kč4 145,33 Kč6 362 Kč71 854,67 Kč22 095,76 Kč4 266,24 Kč6 362 Kč67 588,43 Kč31 971,33 Kč4 390,67 Kč6 362 Kč63 197,76 Kč41 843,27 Kč4 518,73 Kč6 362 Kč58 679,02 Kč51 711,47 Kč4 650,53 Kč6 362 Kč54 028,50 Kč61 575,83 Kč4 786,17 Kč6 362 Kč49 242,33 Kč71 436,23 Kč4 925,77 Kč6 362 Kč44 316,56 Kč81 292,57 Kč5 069,43 Kč6 362 Kč39 247,13 Kč91 144,71 Kč5 217,29 Kč6 362 Kč34 029,84 Kč10992,54 Kč5 369,46 Kč6 362 Kč28 660,37 Kč11835,93 Kč5 526,07 Kč6 362 Kč23 134,30 Kč12674,75 Kč5 687,25 Kč6 362 Kč17 447,05 Kč13508,87 Kč5 853,13 Kč6 362 Kč11 593,92 Kč14338,16 Kč6 023,84 Kč6 362 Kč5 570,08 Kč15162,46 Kč5 570,08 Kč5 732,54 Kč0 Kč13. Na základě takto přepočteného splátkového kalendáře a plateb žalovaného, který uhradil před zesplatněním úvěru osm splátek a do prodlení se dostal se splátkou č. 9 splatnou dne , datum, , činila dlužná původní jistina ke dni zesplatnění , datum, (zde žalobkyně bez vysvětlení, které neposkytla ani na ústním jednání konaném dne , datum, , změnila svá původní tvrzení o vzniku prodlení a datu zesplatnění – pozn. soudu) 39 247,12 Kč (správně 39 247,13 Kč – viz tabulka shora – pozn. soudu). Úroky přirostlé k jistině ke dni zesplatnění činily 2 973,18 Kč, Anonymizováno, (dlužný úrok ze splátek č. 9 až 11, tj. 1 144,71 Kč + 992,54 Kč + 835,93 Kč). Celkem tedy žalovanému zbývalo ke dni zesplatnění na aktuální nové jistině uhradit částku ve výši 42 220,03 Kč (správně 42 220,31 Kč, tj. 39 247,13 Kč + 2 973,18 Kč – pozn. soudu). S přepočtením nové jistiny úvěru žalobkyně přepočetla i smluvní pokutu, kterou nově požadovala ve výši 0,1 % za každý den prodlení z částky 42 220,03 Kč od , datum, do , datum, , tj. v kapitalizované výši 4 433,10 Kč. Úrok za poskytnutí úvěru pak žalobně nově požadovala z dlužné původní jistiny úvěru ve výši 39 247,12 Kč v sazbě 35 % ročně ode dne , datum, do , datum, a v sazbě 15 % ročně od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229 032 Kč.

14. S ohledem na takto provedený přepočet vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět v požadavcích na zaplacení- části nové jistiny úvěru ve výši 31 004 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částek 87 346 Kč od , datum, do , datum, , 80 984 Kč od , datum, do , datum, , 74 622 Kč od , datum, do , datum, a 31 004 Kč od , datum, do zaplacení,- části kapitalizované smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 8 173,38 Kč,- úroku z úvěru ve výši 88,6 % ročně z částky 70 577,46 Kč od , datum, do , datum, a ve výši 15 % ročně z částky 70 577,46 Kč od , datum, do , datum, a z částky 31 330,34 Kč od , datum, do zaplacení.

15. Současně (posuzováno dle obsahu) žalobkyně svou žalobu rozšířila o požadavek na zaplacení úroku z úvěru ve výši 20 % ročně z částky 39 247,12 Kč za dobu od , datum, do , datum, (původně byl za toto období požadován úrok z úvěru ve výši 15 % ročně, nyní 35 % ročně).

16. Po takto provedeném částečném zpětvzetí a rozšíření žaloby žalobkyně požadovala zaplacení:a) nové jistiny úvěru ve výši 42 220 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení,b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení,c) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 22. 2024 do zaplacení,d) smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 4 433,10 Kč,e) úroku z úvěru z částky 39 247,12 Kč ve výši 35 % ročně od , datum, do , datum, a ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 229 032 Kč.

17. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil.

18. Na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

19. Žalovaná ověřila totožnost žalovaného a provedla prověření jeho úvěruschopnosti se závěrem, že měsíční příjmy žalobce ze zaměstnání činí 48 000 Kč a jeho měsíční výdaje (včetně splátky jiného úvěru u žalobkyně) činí 18 897 Kč, a tedy disponibilní příjem žalovaného činí 28 103 Kč měsíčně, žalovaný nemá negativní záznamy v registrech NRKI a SOLUS (zjištěno z kopie povolení k pobytu, hodnocení klienta, výpisů z účtu žalovaného, výpisů z NRKI a SOLUS).

20. Na základě návrhu žalovaného ze dne , datum, , akceptovaného žalobkyni téhož dne, uzavřeli účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , číslo, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 76 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaných úroků ve 30 měsíčních anuitních splátkách ve výši 6 362 Kč splatných vždy nejpozději k 17. dni kalendářního měsíce počínaje dubnem , rok, a konče zářím , rok, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 88,6 % ročně a při řádném splácení měl žalovaný zaplatit celkem 190 860 Kč. Právo na zaplacení úroku z úvěru bylo sjednáno pro celou dobu od poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že úrok poběží i po případném zesplatnění úvěru, kdy v takovém případě bude i nadále počítán pouze z původní nesplacené jistiny úvěru. Od 91. dne prodlení měla mít žalobkyně právo na úrok z úvěru jen ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo ke vzniku prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V případě zesplatnění úvěru byla žalobkyně oprávněna požadovat na úrocích z úvěru přirostlých po zesplatnění max. částku odpovídající 120 % celkové částky úvěru, tj. částku 229 032 Kč. Částka úvěru byla žalovanému poukázána na účet uvedený ve smlouvě dne , datum, (zjištěno z popisu mechanismu podpisu smlouvy na dálku, prohlášení klienta a informací pro klienta poskytovaných zprostředkovatelem úvěru k návrhu smlouvy o úvěru č. , číslo, , předsmluvního formuláře k návrhu smlouvy o úvěru č. , číslo, , návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru č. , číslo, , dodatku č. , číslo, k návrhu smlouvy o úvěru č. , číslo, , oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, včetně splátkového kalendáře a dokladu o doručení žalovanému dne , datum, , dokladu o vyplacení úvěru ze dne , datum, ).

21. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů byla v bodu 6.1. smlouvy sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se takto ocitl v prodlení. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky o délce 15 dnů sjednána v bodu 6.2. smlouvy povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou jednotlivou splátku, se kterou se takto ocitl v prodlení. Splatnost náhrady nákladů byla sjednána ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále bylo v bodu 6.3. smlouvy pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů sjednáno, že dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tj. že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Žalobkyně byla povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě zesplatnění se dle bodu 6.4. smlouvy ke dni zesplatnění staly celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru, kterou byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pro případ prodlení s úhradou nové jistiny byla v bodu 6.5. smlouvy sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení až do úplného zaplacení nové jistiny. Konečně pak bylo v bodu 6.7. smlouvy pro případ prodlení žalovaného s hrazením jakéhokoliv peněžitého dluhu sjednáno právo žalobkyně požadovat úrok z prodlení v zákonné výši (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru č. , číslo, ).

22. Žalovaný provedl s prodlením v délce max. 5 dnů celkem 6 plateb à 6 362 Kč ve shora uvedených dnech, tj. s krátkými prodleními uhradil splátky č. 1 až 6 (zjištěno z karty klienta, nesporovaného tvrzení žalobkyně).

23. Výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek č. 7 a 8 splatných ve dnech , datum, . a , datum, a výzvou ze dne , datum, pak žalovaného vyzývala k úhradě dlužných splátek č. 7, 8 a 9 splatných ve dnech , datum, ., , datum, . a , datum, , kdy žalovaného současně upozorňovala na automatické zesplatnění úvěru při prodlení o délce 65 dnů a na povinnost zaplatit smluvní pokuty za prodlení ve výši à 499 Kč a náhradu nákladů vzniklých žalobci v souvislosti s prodlením ve výši à 200 Kč (zjištěno z výzev k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dnů , datum, a , datum, ).

24. Přípisem ze dne , datum, žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k okamžité úhradě částky 87 346 Kč (po zaokrouhlení) představující součet zbývající nesplacené jistiny úvěru ve výši 70 577,46 Kč, úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 15 371,40 Kč (úrok ze splátek č. 7, 8, a 9), smluvních pokut ve výši 998 Kč a náhrady nákladů ve výši 400 Kč. Současně žalobkyně žalovaného upozornila na vznik povinnosti platit smluvní pokutu při prodlení s úhradou nové jistiny, na stále narůstající úrok z úvěru z původní nezaplacené jistiny a na narůstající úrok z prodlení (zjištěno z oznámení ze dne , datum, ).

25. Žalovaný na zesplatněný dluh zaplatil dne , datum, částku 6 362 Kč a dne , datum, částku 6 362 Kč (zjištěno z karty klienta, nesporovaného tvrzení žalobkyně).

26. Předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou žalovanému téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve struktuře uvedené v následně podané žalobě vyčísleného ke dni sepisu výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, , podacího archu ze dne , datum, ).

27. Dle databáze časových řad ARAD činily v březnu , rok, úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami včetně stavebních spořitelen- 9,45 % ročně – úvěry pro domácnosti – obyvatelstvo (bez KTK, BÚ a karet),- 20,31 % ročně – úvěry pro domácnosti – obyvatelstvo, kontokorentní a DZ na BÚ,- 25,87 % ročně – úvěry pro domácnosti – obyvatelstvo, úročený úvěr z kreditních karet(zjištěno z databáze ARAD).

28. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

29. Dle § 95 o. s. ř. může žalobce za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu.

30. S ohledem na dosavadní průběh řízení, kdy dosavadní výsledky dokazování mohly být plně využity i pro řízení změněném návrhu, měl soud za to, že podmínky pro připuštění změny žaloby jsou dány, a návrhu žalobkyně proto vyhověl.

31. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

32. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

33. V předmětné věci vzala žalobkyně svou žalobu zpět až po zahájení projednávání věci samé, žalovaný však vůči částečnému zpětvzetí ničeho nenamítal, proto soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

34. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Výše a způsob poskytnutí peněžních prostředků ze strany žalobkyně a způsob a lhůty jejich vrácení, včetně sjednaných úroků a úhrad dalších úkonů spojených s poskytnutím a správou úvěru pak byly konkretizovány v písemně uzavřené smlouvě. Řádné plnění povinností ze smlouvy bylo zajištěno ujednáním o smluvní pokutě dle § 2048 a násl. o. z. Žalovaný prostředky úvěru čerpal, neplacením sjednaných splátek řádně a včas však jednoznačně porušil základní povinnost, která pro něho jako pro úvěrovaného ze smlouvy o úvěru vyplývala, a je povinen nést následky svého jednání. Žalobkyně zcela v souladu se smluvním ujednáním účtovala žalovanému smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s tímto prodlením. V souladu se smluvním ujednáním pak došlo ke dni , datum, k automatickému zesplatnění celého dluhu a vzniku povinnosti žalovaného uhradit dluh v nově vymezené výši (nová jistina) + již naúčtované smluvní pokuty a náhrady nákladů. Zesplatnění úvěru nemá vliv na trvání povinnosti platit z nevrácené části úvěru i nadále úroky z úvěru. Rovněž řádné splnění povinnosti uhradit novou jistinu bylo zajištěno ujednáním o smluvní pokutě.

35. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

36. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

37. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

38. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

39. Soud hodnotí ujednání o výši úroku z úvěru v předmětné smlouvě za neplatné, když účastníky sjednanou úrokovou sazbu ve výši 88,6 % ročně považuje za nepřiměřeně vysokou, a to tak, že se zjevně příčí dobrým mravům. Soud přitom vyšel z údajů databáze ARAD jako veřejně dostupné databáze. Při zohlední specifického postavení žalobkyně jako nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, u kterých bývají úroky vyšší nežli u bank, pak soud vyšel z nejvyšší takto zjištěné hodnoty, tj. sazby 25,87 % ročně. Žalobkyně k prokázání jí tvrzené obvyklé úrokové míry žádný důkaz přes poučení a výzvu soudu neoznačila. Při porovnání úrokové sazby sjednané v úvěrové smlouvě mezi účastníky s (dle názoru soudu rozhodnou) sazbou z databáze ARAD je pak zřejmé, že účastníky sjednaná nominální úroková sazba je téměř 3,5x vyšší než sazba z ARAD. Takovéto smluvní ujednání považuje soud za příčící se dobrým mravům, a tedy neplatné. K tomu je pak nutno uvést, že v rozsudku NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 zmíněný čtyřnásobek horní hranice obvyklé úrokové míry byl uveden právě jako demonstrace podstatného překročení obvyklé úrokové míry, nikoliv jako hranice, pod/nad kterou by měla být úroková míra považována za (ne)odporující dobrým mravům.

40. Neplatné ujednání o výši úroku z úvěru soud považuje za oddělitelné od zbytku právního jednání, tj. nezpůsobující neplatnost právního jednání jako celku. Při závěru o neplatnosti ujednání o výši úroku z úvěru je pak namístě provést moderaci výše úroku z úvěru dle § 577 o. z., a to s přihlédnutím k § 1802 o. z. na obvyklou výši úroků požadovanou v době uzavření smlouvy bankami, za kterou soud při neprokázání jiné výše považoval shora uvedenou sazbu zjištěnou z databáze ARAD ve výši 25,87 % ročně.

41. Veden těmito úvahami soud provedl přepočet celého poskytnutého úvěru ve výši 76 000 Kč stejným způsobem, jako učinila žalobkyně při částečném zpětvzetí žaloby, avšak na úrokovou sazbu 25,87 % ročně, kdy by pak při zachování měsíční splátky ve výši 6 362 Kč byl splátkový kalendář následující:měsícúrokúmorsplátkazůstatek dluhu11 638,43 Kč4 723,57 Kč6 362 Kč71 276,43 Kč21 536,60 Kč4 825,40 Kč6 362 Kč66 451,03 Kč31 432,57 Kč4 929,43 Kč6 362 Kč61 521,61 Kč41 326,30 Kč5 035,70 Kč6 362 Kč56 485,91 Kč51 217,74 Kč5 144,26 Kč6 362 Kč51 341,65 Kč61 106,84 Kč5 255,16 Kč6 362 Kč46 086,49 Kč7993,55 Kč5 368,45 Kč6 362 Kč40 718,04 Kč8877,81 Kč5 484,19 Kč6 362 Kč35 233,86 Kč9759,58 Kč5 602,42 Kč6 362 Kč29 631,44 Kč10638,80 Kč5 723,20 Kč6 362 Kč23 908,24 Kč11515,42 Kč5 846,58 Kč6 362 Kč18 061,66 Kč12389,38 Kč5 972,62 Kč6 362 Kč12 089,04 Kč13260,62 Kč6 101,38 Kč6 362 Kč5 987,66 Kč14129,08 Kč5 987,66 Kč5 987,66 Kč0 Kč48. Na základě takto přepočteného splátkového kalendáře a plateb žalovaného, který uhradil před zesplatněním úvěru šest splátek, činila dlužná původní jistina ke dni zesplatnění 46 086,49 Kč. Úroky přirostlé k jistině ke dni zesplatnění činily částku ve výši 2 630,94 Kč (dlužný úrok ze splátky č. 7 až 9, tj. 993,55 Kč + 877,81 Kč + 759,58 Kč). Celkem tedy žalovanému zbývalo ke dni zesplatnění na aktuální nové jistině uhradit částku ve výši 48 717,43 Kč. Tento dluh se platbou žalovaného ze dne , datum, snížil na částku 42 355,43 Kč a platbou žalovaného ze dne , datum, se pak snížil na částku 35 993,43 Kč.

49. S přepočtením nové jistiny úvěru pak souvisí i přepočtení smluvní pokuty, která při sazbě 0,1 % za každý den prodlení z částky 35 993,43 Kč činí za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši 3 779,31 Kč (za dřívější dobu, kdy byl žalovaný povinen platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 48 717,43 Kč od , datum, do , datum, , z částky 42 355,43 Kč od , datum, do , datum, a z částky 35 993,43 Kč od , datum, do , datum, , žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby smluvní pokutu nepožadovala).

50. Po takto provedeném přepočtu považoval soud za důvodný požadavek na zaplacení:a) zbytku nové jistiny úvěru ve výši 35 993,43 Kč,b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč,c) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši, Anonymizováno, , částka, ,d) smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 3 779,31 Kč,e) úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 35 993,43 Kč od , datum, do zaplacení (za dřívější dobu, kdy byl žalovaný povinen platit úrok z úvěru ve výši 25,87 % ročně z částky 46 086,49 Kč od , datum, do , datum, , 15 % ročně z částky 46 086,49 Kč od , datum, do , datum, , 15 % ročně z částky 42 355,43 Kč od , datum, do , datum, a 15 % ročně z částky 35 993,43 Kč od , datum, do , datum, , žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby úrok z úvěru nepožadovala), maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 229 032 Kč.V tomto rozsahu tedy soud podané žalobě na jistině a úrocích z úvěru vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl.

51. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (ke dni zesplatnění , datum, ) se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny dluhu též úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak považoval požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení od , datum, (za dřívější dobu žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby úrok z prodlení nepožadovala) za důvodný, a z přiznaných částek na nové jistině, smluvní pokutě dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru a náhradě nákladů dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru tak žalobkyni právo na zaplacení tohoto úroku rovněž přiznal.

52. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou prvou o. s. ř., dle které, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. V předmětné věci vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět po přehodnocení svého požadavku na zaplacení úroku z úvěru ve výši 88,6 % ročně (včetně úroku, který se stal součástí nové jistiny) a na zaplacení části kapitalizované smluvní pokuty, a z procesního hlediska tak zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno. Část, ve které bylo řízení zastaveno, je tak nutno považovat ve vztahu k celkovému výsledku řízení za částečný neúspěch žalobkyně ve věci, kdy při hodnocení úspěchu/neúspěchu ve věci je nutno přihlédnout nejen k jistině uplatněného nároku, ale rovněž k jeho příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Stejný částečný neúspěch žalobkyně pak představuje část předmětu řízení, do které byla žaloba po přepočtu úvěru na úrok 25,87 % ročně zamítnuta. Jen při porovnání úspěchu/neúspěchu účastníků stran jistin uplatněných nároků (tj. zbytek nové jistiny úvěru, smluvní pokuta dle bodu 6.1. smlouvy, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy a smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy) byla žalobkyně úspěšná do částky 41 170,74 Kč, tj. do 47,2 %, a do částky 46 057,74 Kč, tj. do 52,8 %, byl úspěšný žalovaný. Započítání úspěchu/neúspěchu na příslušenství pak procento úspěchu žalovaného ještě navýší. Žalovaný by tak měl právo na poměrnou náhradu svých nákladů, v řízení mu však žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.