11 C 59/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 26 500 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 48 869 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 48 869 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 800 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k [anonymizováno] JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 3. 7. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 75 369 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ OS [soud]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončeno dne [datum], a celková doba řízení tedy dosáhla 2199 dnů, což žalobce považuje za dobu zcela nepřiměřenou s ohledem na charakter věci. Dle názoru žalobce se v průběhu posuzovaného řízení vyskytly značné průtahy, čímž bylo porušeno jeho základní právo na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů stanovené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Z důvodu těchto průtahů byl žalobce po dlouhou dobu trvání posuzovaného řízení nucen setrvat ve stavu nejistoty týkajících se jeho práv a povinností, čímž mu vznikla nemajetková újma. Takto vzniklou nemajetkovou újmu požadoval žalobce nahradit v penězích, kdy s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen„ NSČR“) ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, požadoval částku 75 369 Kč, když vycházel ze základní částky ve výši 15 000 Kč za rok řízení snížené na polovinu za první dva roky řízení. Při vyčíslení dané částky žalobce zdůraznil, že posuzované řízení trvalo celkem 2199 dnů. Dle žalobce je zřejmé, že uvedená doba trvání je naprosto nepřiměřená, a tato okolnost zvyšuje zadostiučinění, které by mělo být žalobci poskytnuto za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Ve věci nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině a nejednalo se o nijak významně složitou skutkovou věc. Dle názoru žalobce absence okolností, které by zvyšovaly složitost věci, zvyšuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobce měl obdržet za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Žalobce v průběhu řízení nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům. Tuto okolnost je třeba hodnotit tak, že ani nezvyšuje, ani nesnižuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo být poskytnuto za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Nárok na náhradu nemajetkové újmy žalobce uplatnil u žalovaného dne 21. 1. 2020, žalovaný však jeho žádost dosud nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 75 369 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 7. 2020 do zaplacení.

3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce dne 21. 1. 2020 uplatnil předmětný nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaný ve svém stanovisku ze dne 26. 10. 2020 konstatoval nepřiměřenost délky řízení, peněžitá náhrada však přiznána nebyla. Po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že ve vztahu k žalobci, který v posuzovaném řízení vystupoval jako žalovaný a o řízení se dozvěděl dne [datum], probíhalo řízení po dobu 5 let a 5 měsíců. Ve věci byl shledán nekoncentrovaný postup soudu I. stupně. Řízení bylo vedeno na jednom stupni soudní soustavy, ve věci rozhodoval soud I. stupně jedenkrát. Řízení bylo po stránce skutkové složité, po stránce právní do určité míry složité. Žalobkyně v posuzovaném řízení se svou žalobou domáhala na žalovaném (nyní žalobci) zaplacení částky ve výši [částka] v souvislosti s nesprávně provedeným [lékařským] zákrokem, který byl realizován na pracovišti žalovaného, když žalobkyně byla od [datum] do [datum] pacientkou žalovaného. V [anonymizováno] [rok] strany deklarovaly, že mimosoudně jednají a ať soud nenařizuje jednání, načež v [anonymizováno] [rok] uzavřely smír. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Soud nechal vypracovat znalecký posudek na posouzení, zda mají žalobkyní popisované potíže příčinu v léčebných postupech realizovaných žalovaným, zda mohly být potíže způsobeny z jiných důvodů, zda zde existuje příčinná souvislost, posoudit zda žalovaný poskytl zdravotní služby na náležité úrovni, v záporném případě pak stanovit bolestné a ztížení společenského uplatnění a posoudit následné zákroky žalobkyně z hlediska nezbytné léčby k odstranění následků pochybení. Znalec byl též vyslechnut. Význam předmětu řízení pro žalovaného (nyní žalobce) byl shledán jako nízký. Odškodnění má být poskytováno za pocit nejistoty spojený s výsledkem řízení v objektivním smyslu. Nemajetkovou újmu musí účastník pociťovat jako újmu, která mu bezprostředně hrozí, a to právě v důsledku eventuálního výsledku posuzovaného řízení. Tam, kde je význam řízení pro účastníka fakticky nulový, pak i finanční zadostiučinění nepřichází v úvahu a je namístě zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. Žalovaný (nyní žalobce) nemohl fakticky pociťovat žádnou nejistotu ohledně výsledku věci jako takové, neboť byl pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou při pochybení při poskytování péče, a je to právě samotná pojišťovna, kdo ve svém důsledku uhradí odškodnění žalobkyni. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy lze dle názoru žalovaného hodnotit celkovou délku řízení jako nepřiměřenou, avšak samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým OS [soud] dne [datum] se [anonymizováno] [příjmení] (dále jen„ Navrhovatelka“) domáhala na žalobci zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení z titulu vrácení částky zaplacené za [anonymizována čtyři slova] ([částka]), náhrady vytrpěné bolesti ([částka]), náhrady škody - ušlé mzdy za dobu pracovní neschopnosti ([částka]), náhrady nákladů na další zdravotní služby nutné k nápravě vadně poskytnutých služeb žalobcem ([částka]), náhrady nákladů na cesty k lékařům a znalcům ([částka]), náhrady nákladů na vyhotovení znaleckého posudku ([částka]) a náhrady nákladů na poskytnuté právní služby v souvislosti s uplatňováním nároků z titulu vadného plnění a na náhradu škody ([částka]). Podáním došlým soudu dne [datum] Navrhovatelka doplňovala podklady k žádosti o osvobození od soudních poplatků ve vztahu k nárokům, u kterých není osvobození ze zákona. OS [soud] rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], kterým bylo návrhu vyhověno a žalobci uloženo zaplatit Navrhovatelce náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a zaplatit na účet soudu soudní poplatek ve výši [částka]. Platební rozkaz byl spolu s návrhem doručen žalobci dne [datum]. Proti platebnímu rozkazu podal žalobce dne [datum] odůvodněný odpor, ve kterém uplatněné nároky zcela odmítl, když Navrhovatelka údajné vadné plnění řádně nereklamovala. Žalobce odkázal i na připojené vyjádření svého pojistitele - [pojišťovna] (dále jen„ [anonymizováno]“) ze dne [datum], na kterého se žalobce obrátil s údajnou pojistnou událostí a který se s tvrzeními Navrhovatelky vyčerpávajícím způsobem vypořádal. Dne [datum] byla oběma účastníkům zaslána výzva k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, Navrhovatelce byl současně zaslán odpor žalobce a žalobci byla zaslána výzva k vyjádření k návrhu. Navrhovatelka sdělila dne [datum], že trvá na nařízení jednání, podáním došlým soudu dne [datum] se pak vyjádřila k odporu žalobce. Žalobce v podání došlém soudu dne [datum] též požadoval ústní projednání věci, stran vyjádření k návrhu odkázal na obsah odporu proti platebnímu rozkazu a dále navrhl, aby [anonymizováno] vstoupila do řízení jako vedlejší účastník na jeho straně. Dne [datum] byla Navrhovatelce zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku z návrhu, soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Podáním došlým soud dne [datum] Navrhovatelka doplňovala své důkazní návrhy. K pokynu ze dne [datum] byla dne [datum] zaslána [anonymizováno] výzva k vyjádření, zda chce vstoupit do řízení dle návrhu žalobce. K tomu [anonymizováno] sdělila dne [datum], že do řízení v pozici vedlejšího účastníka nevstupuje. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhla Navrhovatelka rozšíření žaloby o požadavek na zaplacení částky [částka] z titulu náhrady dalších vynaložených nákladů léčení. Usnesením ze dne [datum] rozhodl soud o nepřipuštění vstupu [anonymizováno] do řízení. K pokynu ze dne [datum] bylo rozšíření žaloby dne [datum] zasláno žalobci k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Žalobce v podání došlém soudu dne [datum] odmítl i nově uplatněný nárok jako neopodstatněný. Podáním došlým soudu dne [datum] urgovala Navrhovatelka rozhodnutí o návrhu na změnu žaloby a další postup ve věci. Dne [datum] dal soudce těžko čitelný pokyn k vyhotovení usnesení o připuštění změny žaloby, podle kterého bylo vyhotoveno a dne [datum] vypraveno usnesení o nepřipuštění změny žaloby. Současně bylo dne [datum] nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádosti ze dne [datum], odůvodněné hospitalizací právního zástupce žalobce, bylo ústní jednání dne [datum] zrušeno a dne [datum] znovu nařízeno na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo opraveno usnesení ze dne [datum] tak, že se změna žaloby připouští. Při jednání konaném dne [datum] soudce vedl účastníky obsáhle ke smírnému vyřešení věci, v rámci čehož byly obsáhle předestřeny relevantní právní úprava a judikatura NSČR a Ústavního soudu. Projednání věci nebylo zahajováno, účastníci žádali o poskytnutí lhůty pro doplnění svých procesních stanovisek a návrhů důkazů. K tomu jim byla poskytnuta lhůta 15 dnů od doručení protokolu s tím, že k uvedenému datu bylo řízení též koncentrováno, a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání stanovisek účastníků. Navrhovatelka doplnila své důkazní návrhy (mj. celá řada svědků) podáním došlým soudu dne [datum], žalobce doplnil svou procesní obranu podáním došlým soudu téhož dne. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] soud opětovně vedl účastníky ke smírnému řešení věci, toho dosaženo nebylo, bylo zahájeno projednání věci a byl proveden výslech Navrhovatelky s tím, že kvůli časové tísni nebylo umožněno vyjádření přítomného jednatele žalobce k výpovědi Navrhovatelky. Jednání bylo za účelem provedení výslechu jednatele žalobce odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyrozumění o úmrtí právního zástupce žalobce dne [datum] s tím, že mu dosud nebyl ustanoven zástupce. Jednání bylo dne [datum] odročeno na neurčito. Dne [datum] byla soudu předložena plná moc pro nového právního zástupce žalobce. Spis byl dne [datum] dán na lhůtu 2 měsíce z důvodu nepřítomnosti soudce. Podáním došlým soudu dne [datum] urgovala Navrhovatelka nařízení dalšího jednání. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], které bylo dne [datum] k žádosti zástupce žalobce odůvodněné kolizí jednání odročeno na den [datum]. K jednání konanému dne [datum] se nedostavil jednatel žalobce z důvodu účasti na zahraničním sympoziu (k jednání však nebyl ani předvolán) a z tohoto důvodu a dále z důvodu nevolnosti zástupce žalobce bylo jednání odročeno na den [datum]. K odročenému jednání byl k výslechu předvolán též jednatel žalobce. Při jednání konaném dne [datum] byl velmi obsáhle vyslechnut jednatel žalobce a jednání bylo za účelem výslechu dvou svědků odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byli velmi obsáhle vyslechnuti 2 svědci a jednání bylo za účelem výslechu dalších dvou svědků odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byli velmi obsáhle vyslechnuti 2 svědci, účastníkům bylo uloženo, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení protokolu zaslali soudu otázky pro znalce, a jednání bylo za účelem vyčkání podání účastníků a následně zpracování znaleckého posudku odročeno na neurčito. Navrhovatelka zaslala soudu otázky pro znalce dne [datum]. Dne [datum] byl spis zřejmě dán na lhůtu 1 měsíc pro vyčkání otázek od žalobce (téměř nečitelný referát). Podáním došlým soudu dne [datum] urgovala Navrhovatelka ustanovení znalce. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl ustanoven znalecký ústav [anonymizována čtyři slova] [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“), který měl odpovědět na sadu otázek stran zdravotního zákroku na Navrhovatelce, jeho provedení lege artis, popisu zdravotních obtíží Navrhovatelky, příčinné souvislosti jejich vzniku s provedeným zdravotním zákrokem, stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění a souvislosti následných zdravotních zákroků s odstraňováním následků zákroku u žalobce. Posudek měl být podán ve lhůtě 90 dnů od doručení spisu. Žalobci bylo současně uloženo složit zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši [částka]. Přípisem došlým soudu dne [datum] oznamovala [anonymizováno], že jsou tu důvody pro její vyloučení z podání posudku (osobní vazby mezi primářem [anonymizováno] a jednatelem žalobce), a žádala o zproštění. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byla [anonymizováno] zproštěna a k podání stejného posudku opět ve lhůtě 90 dnů od doručení spisu byl ustanoven znalecký ústav [anonymizováno] [ulice], [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen„ [anonymizováno] [obec]“). Žalobci byla současně připomenuta povinnost složit zálohu na náklady důkazu, k čemuž byla stanovena dodatečná lhůta. Přípisem došlým soudu dne [datum] žádala [anonymizováno] [obec] o zproštění z důvodu špatné personální situace. Žalobce podáním došlým soudu dne [datum] podal námitky vůči výroku usnesení ze dne [datum] týkajícímu se složení zálohy, když tuto již zaplatil dne [datum], což dokládal výpisem z internetového bankovnictví. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byla [anonymizováno] [obec] zproštěna a k podání stejného posudku opět ve lhůtě 90 dnů od doručení spisu byl ustanoven znalecký ústav [anonymizováno] [ulice], [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“). Žalobci bylo přípisem z téhož dne sděleno, že zálohu zaslal na nesprávné číslo účtu. Záloha byla žalobcem zaplacena na účet soudu dne [datum]. Přípisem došlým soudu dne [datum] žádala [anonymizována dvě slova] o zproštění z důvodu velké vytíženosti. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byla [anonymizována dvě slova] zproštěna a k podání stejného posudku opět ve lhůtě 90 dnů od doručení spisu byl ustanoven znalecký ústav [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] [obec], [ulice] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“). Přípisem došlým soudu dne [datum] žádala [anonymizováno] o zproštění z důvodu, že obor [anonymizováno] byl z jejích znaleckých oprávnění vyškrtnut. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byla [anonymizováno] zproštěna a k podání stejného posudku opět ve lhůtě 90 dnů od doručení spisu byl ustanoven znalec [příjmení] [příjmení]. Spis byl znalci odeslán k pokynu ze dne [datum] E-mailem ze dne [datum] žádal znalec soud o zajištění lékařských záznamů z první návštěvy Navrhovatelky u žalobce a z jejích ošetření před návštěvou žalobce. K tomu mu bylo přípisem ze dne [datum] sděleno, že všechny podklady, které měl soud k dispozici, jsou součástí zaslaného spisu, v dalším se má znalec obrátit na účastníky v rámci jim uložené povinnosti k součinnosti. Přípisy ze dne [datum] sděloval soud znalci, že se k jeho žádosti pokusí získat podklady od účastníků, a současně účastníky pod pohrůžkou uložení pořádkové pokuty vyzval k předložení podkladů, když dle vyjádření znalce nemají poskytovat potřebnou součinnost. K tomu Navrhovatelka podáním došlým soudu dne [datum] a žalobce podáním došlým soudu dne [datum] zaslali požadované podklady s tím, že Navrhovatelku znalec dosud nijak nekontaktoval a žalobce znalci k jeho dotazu sdělil, že tyto podklady se již nacházejí v soudním spisu. Účastníky předložené podklady byly dne [datum] zaslány znalci s doporučením, aby si nejdříve pročetl zaslaný spis, než začne úkolovat soud. Dalším žoviálním e-mailem ze dne [datum] žádal znalec o zajištění dalších podkladů, na ten již nebylo reagováno. Znalecký posudek byl soudu předložen dne [datum]. K pokynu ze dne [datum] byl posudek dne [datum] zaslán účastníkům k vyjádření (v mezidobí Navrhovatelka dne [datum] zaslání posudku urgovala). Podáním došlým soudu dne [datum] Navrhovatelka trvala na výslechu znalce a žádala o nařízení jednání. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto o znalečném. Zásilka s posudkem zaslaná zástupci žalobce se dne [datum] vrátila soudu jako nedoručitelná a dne [datum] byla zaslána na jinou zjištěnou adresu, kde již byla doručena. Žalobce sdělil podáním došlým soudu dne [datum], že trvá na výslechu znalce. Dne [datum] byl spis předložen soudci s proplaceným znalečným a vyjádřeními účastníků. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byli účastníci opětovně neúspěšně vedeni ke smírnému řešení věci, následně byl velmi obsáhle vyslechnut znalec a bylo provedeno větší množství listinných důkazů. Po dalším pokusu o smírné vyřešení věci bylo účastníkům uloženo, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení protokolu předložili soudu své písemné závěrečné návrhy, a jednání bylo za účelem vyčkání písemného znění závěrečných návrhů, event. za účelem umožnění mimosoudní dohody stran odročeno na neurčito. Podáním došlým soudu dne [datum] sděloval žalobce, že mezi účastníky probíhají mimosoudní jednání, a z toho důvodu a i z důvodu plánované operace svého zástupce nebude žalobce zatím zasílat závěrečný návrh. Usnesením ze dne [datum] uložil soud účastníkům, aby ve lhůtě 30 dnů sdělili, zda došlo k mimosoudnímu vyřešení věci, anebo zda s ohledem na mimosoudní jednání navrhují přerušení řízení. Dne [datum] došlo soudu podání Navrhovatelky s návrhem na schválení soudního smíru. Dne [datum] zaslal soud žalobci výzvu k vyjádření, zda rovněž navrhuje schválení smíru, a oběma účastníkům výzvu k předložení podepsaného návrhu na schválení smíru. Již dne [datum] došlo soudu podání žalobce, kterým se k návrhu Navrhovatelky připojoval. Dne [datum] došla soudu účastníky podepsaná dohoda s návrhem na schválení soudního smíru. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud schválil smír účastníků, kterým se žalobce zavázal zaplatit Navrhovatelce částku [částka] bez úroků z prodlení na vrácení ceny [anonymizována dvě slova], částku [částka] bez úroků z prodlení na náhradu vynaložených nákladů léčení, částku [částka] na náhradu nákladů řízení a částku [částka] na náhradu poloviny soudního poplatku. Náhradu nákladů státu ve výši [částka] z titulu znalečného se účastníci zavázali zaplatit napůl s tím, že žalobce již složil zálohu ve výši [částka] (zjištěno ze spisu OS [SOUD] sp. zn. [spisová značka]).

6. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému téhož dne, uplatnil žalobce z důvodů následně uvedených v podané žalobě u žalovaného požadavek na zaplacení částky [částka] jako přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne [datum], ve kterém konstatoval, že došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, avšak nebyl shledán důvod pro poskytnutí zadostiučinění v penězích, neboť konstatování porušení práva se v dané věci jeví jako dostačující (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí, stanoviska).

7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

8. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

9. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

11. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a bylo skončeno právní mocí usnesení o schválení smíru dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 5 let a 9 celých měsíců, resp. 69 celých měsíců. Uvedené však platí pouze pro osobu, která žalobu podala a vystupovala v řízení jako žalobce, neboť od tohoto okamžiku čekala na rozhodnutí a mohla trpět pocitem nejistoty stran výsledku řízení. Vůči jiné osobě vystupující v řízení, typicky žalovaný, pak rozhodná doba začíná běžet nikoliv již od podání žaloby, ale až od okamžiku, kdy se o podání žaloby a existenci řízení dozví. Neví-li tato osoba o tom, že je vůči ní vedeno nějaké řízení, nemůže u ní logicky ani vzniknout nejistota, kdy a jak vůči ní bude o něčem rozhodnuto, a nemůže tak na její straně vznikat ani nemajetková újma. Ze spisu [příjmení] [obec a číslo] vyplynulo, že žalobce (v posuzovaném řízení v postavení žalovaného) se o žalobě dozvěděl až dne [datum], kdy mu byl doručen návrh spolu s elektronickým platebním rozkazem. Soud tak za období, po které mohl žalobce průběh řízení vnímat, a tento se ho mohl dotýkat, považoval dobu od [datum] do pravomocného skončení řízení dne [datum], tj. dobu 5 let a 5 celých měsíců, resp. 65 celých měsíců.

14. Pokud jde o jednotlivá kritéria pro posuzování délky řízení, má soud za to, že řízení bylo po skutkové stránce složité, když bylo nutno zjistit a posoudit okolnosti a způsob provedení [anonymizováno] zákroku u Navrhovatelky a příčinu vzniku následných komplikací. Tato skutková složitost se pak promítla i do složitosti procesní, kdy byly prováděny obsáhlé výslechy Navrhovatelky, jednatele žalobce a svědků, bylo provedeno větší množství listinných důkazů. Následně bylo nutné zpracovat znalecký posudek, na kterém znalec evidentně začal pracovat až v polovině [anonymizováno] [rok], tj. v době, kdy již měl být posudek odevzdán, a tento pak předložil až na začátku [anonymizováno] [rok], tj. s cca dvouměsíčním zpožděním. Znalec pak byl při jednání obsáhle vyslechnut. K procesní složitosti, za kterou neodpovídá stát, je pak nutné přičíst též prodlevu poté, co zemřel právní zástupce žalobce a bylo vyčkáváno na ustanovení jeho nástupce/zvolení nového zástupce žalobcem, a dobu cca od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok], kdy účastníci mimosoudně jednali a nechtěli nařizovat ústní jednání. Ve věci rozhodoval pouze soud prvého stupně, který vedle rozhodování ve věci samé (elektronický platební rozkaz, schválení smíru) rozhodoval též o připuštění změny žaloby, o ustanovení znalce a změnách v tomto ustanovení, o znalečném. Po právní stránce sice nešlo o věc nijak nestandardní, nicméně šlo o spor o nároky, jejichž posouzení bývá obecně náročnější, tj. nároky z odpovědnosti za vady a dále nároky z titulu náhrady újmy na zdraví a souvisejících škod.

15. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, má soud na základě provedeného dokazování za to, že v postupu OS [soud] je nutno konstatovat několik období nečinnosti či minimálně nekoncentrovaného postupu. Dne [datum] došla soudu změna (rozšíření) žaloby, tato bylo nejprve dne [datum] zaslána žalobci k vyjádření, které došlo soudu dne [datum], a až dne [datum] (po urgenci Navrhovatelky) bylo rozhodnuto o (ne) připuštění změny žaloby, což muselo být usnesením ze dne [datum] opraveno. Dne [datum] došla soudu plná moc pro nového zástupce žalobce a až dne [datum] (opět po urgenci Navrhovatelky) bylo nařízeno další ústní jednání na den [datum]. V uvedené prodlevě 6,5 měsíce je nutno spatřovat průtah cca 3-4 měsíce. Ústní jednání nařízené na den [datum] nebylo řádně připraveno (nebyl předvolán jednatel žalobce, který měl být vyslechnut), a bylo tak bez dalšího odročeno na den [datum], čímž došlo k nedůvodné prodlevě cca 1,5 měsíce. Ústní jednání konané dne [datum] bylo odročeno na neurčito za účelem ustanovení znalce, znalec pak byl ustanoven (opět po urgenci Navrhovatelky) až dne [datum], tj. za 5,5 měsíce, v čemž lze spatřovat průtah cca 2-3 měsíce. V souvislosti s ustanovováním znalce pak došlo k prodlevě od [datum] do [datum], kdy si soud neověřil, zda je znalec schopen posudek zpracovat, a opakovaně tak byly ustanovovány a zprošťovány znalecké ústavy. Zpracovaný znalecký posudek došlý soudu dne [datum] byl odeslán účastníkům k vyjádření až dne [datum], v čemž lze i s ohledem na dosavadní délku řízení spatřovat nedůvodnou prodlevu min. 1 měsíc.

16. Žalobce, resp. skutečnosti na straně jeho právního zástupce, k délce posuzovaného řízení též dílčím způsobem přispěly. Takto bylo ústní jednání nařízené na den [datum] odročeno z důvodu hospitalizace zástupce žalobce na den [datum] a ústní jednání nařízené na den [datum] bylo z důvodu kolize zástupce žalobce odročeno na den [datum]. Přestože zpracování znaleckého posudku bylo důkazním návrhem žalobce, tento nezaslal soudu žádné otázky pro znalce, na což bylo zbytečně vyčkáváno. Konečně zástupce žalobce soudu neoznámil změnu svého sídla, a zpracovaný znalecký posudek mu tak musel být zasílán nadvakrát.

17. Konečně pokud jde o hledisko významu předmětu řízení pro poškozeného, tento soud na straně žalobce hodnotil jako snížený. V posuzovaném řízení šlo z pohledu žalobce o spor o zaplacení, nejednalo se tak o řízení s typově zvýšeným významem, za která jsou judikaturou konstantně považována řízení trestní, opatrovnická, ve věcech osobního stavu apod. O typově zvýšený význam by se mohlo jednat z pohledu Navrhovatelky, která se domáhala mj. náhrady újmy na zdraví, čemuž odpovídala též její procesní aktivita (opakované urgence, které vždy přiměly soud učinit další úkon směřující ke skončení věci). Žalobce byl kryt pojištěním u [anonymizováno] (sám věc jako pojistnou událost nahlásil), a případný neúspěch ve sporu pro něho tak zjevně výraznou hrozbu nepředstavoval. Tomu pak odpovídala i jeho procesní aktivita, kdy sice řádně (vyjma zaslání otázek pro znalce) reagoval na výzvy soudu, jinak se však o řízení a jeho osud i v době, kdy v něm docházelo k nedůvodným prodlevám, nezajímal, což pro závěr o výraznější nejistotě stran výsledku řízení a zájmu na jeho brzkém ukončení nesvědčí.

18. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudu) či nelze (skutková a procesní, ale i právní složitost řízení) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 5 let a 5 měsíců nelze přes popsaný snížený význam tohoto řízení pro žalobce a jeho částečné přispění k celkové délce řízení považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky sporné.

19. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl. Naopak vznik nemajetkové újmy na straně žalobce uznával a poskytl za ni po zahájení řízení morální satisfakci.

20. Soud pak má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a trvání stavu (byť nikoliv výrazné) nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle názoru soudu je při stanovení základní částky možné vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když posuzované řízení nelze ještě označit za extrémně dlouhé. Za přiměřenou tak soud považoval částku 15 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 250 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

21. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 30 %. Výše popsaný postup soudů v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Takovéto zohlednění považoval soud za dostatečné a důvody pro další navyšování základní částky z uvedeného hlediska neshledal. Z důvodu postupu žalobce a jeho přispění k celkové délce řízení soud snížil základní částku o 5 %. Pokud pak jde o kritérium významu řízení, zohlednil soud shora popsaný snížený význam řízení pro žalobce snížením základní částky o 25 %.

22. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být snížena o 60 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 26 500 Kč vypočtený následovně: 65 (měsíců řízení) x 1 250 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 250 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 66 250 Kč x 0,4 (snížení o 60 %). Jelikož žalobce na odškodnění nemajetkové újmy dosud ničeho neobdržel, shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky 26 500 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 48 869 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

23. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 zákona přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobce byla doručena žalovanému dne 21. 1. 2020 a lhůta 6 měsíců skončila dne 21. 7. 2020. Soud tak považoval žalobcův požadavek na zaplacení úroku z prodlení od 22. 7. 2020 za důvodný, a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data tak žalobci přiznal.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalovanému nahradit mu nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 800 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 2x odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 6 200 Kč (3x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 2 úkony právní služby dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 600 Kč (2x 300 Kč). Zástupce žalobce není plátcem DPH.

25. Náklady na další provedený úkon právní služby (sepis odvolání proti usnesení o zastavení řízení) soud nepovažoval za účelně vynaložené. Usnesení o zastavení řízení bylo vydáno pouze z důvodu, že žalobce přes výzvu soudu nedoložil, že by předmětný nárok předběžně uplatnil u žalovaného, a následné podání odvolání, se kterým bylo teprve předběžné uplatnění doloženo, tak nelze považovat za úkon účelně provedený při uplatňování práv žalobce. Náhradu odměny za zastupování a paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce za tento úkon tak soud žalobci nepřiznal.

26. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.