11 C 61/2023

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o nemajetkovou újmu

I. Zastavuje se řízení o zaplacení částky 93.375 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení z částky 93.375 Kč ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 46.625 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14.342 Kč k rukám zástupkyně žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhá na žalované odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 140.000 Kč s úroky z prodlení, způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo zahájeno dne [datum], skončeno bylo [datum], předmětem byla žaloba žalobce na ochranu osobnosti. Věc byla skutkově složitější, avšak neodůvodňuje délku řízení trvajícího bezmála 8 let, žalobce se na délce řízení negativně nepodílel, naopak v postupu soudů docházelo k průtahům. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne [datum], ta se k němu v zákonné lhůtě nevyjádřila.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní uplatnil dne [datum] nárok na odškodnění ve výši 140.000 Kč. Ten byl projednán dne [datum], žalobce byl odškodněn částkou 93.375 Kč. Žalovaná přitom vycházela ze základní částky odškodnění 15 000 Kč za jeden rok řízení, vyjma prvního dvou let. Ta byla snížena o 20 % z důvodu složitosti řízení vzhledem k tomu, že předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na ochranu osobnosti. Bylo potřeba širšího dokazování vč. výslechu svědků, listinných důkazů. Byla vydána celá řada procesních rozhodnutí s ohledem na vstup dalšího účastníka do řízení a změnu žaloby. Rozhodováno bylo na třech stupních soudní soustavy. Žalobce se na délce řízení nepodílel, využívání procesních prostředků obrany mu nelze klást k tíži, avšak v předmětné délce se promítnou. Význam řízení pro žalobce byl shledán jako zvýšený, což vedlo ke zvýšení odškodnění o 10 %. Poskytnuté odškodnění shledává žalovaná dostatečným, a proto ve zbytku navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta.

3. V podání ze dne [datum] žalobce žalobu částečně zpět z důvodu úhrady částky 93.375 Kč žalovanou dne [datum]. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení částečně zastavil výrokem I. dle § 96 odst. 2 o.s.ř.

4. Soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř., když žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v podání ze dne [datum] a žalovaná vyslovila souhlas v podání ze dne [datum].

5. Mezi účastníky řízení je nesporné předběžné uplatnění nároku u žalované dne [datum], jeho projednání [datum] a úhrada částky 93.375 Kč žalovanou dne [datum].

6. Soud z dokazování zjistil následující. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující: Žalobou doručenou původně Městskému soudu v Praze dne [datum] se žalobce domáhal na žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] zdržení se písemných či jiných tvrzení o žalobcově stavební činnosti znevažující společenské a profesní postavení žalobce o tom, že staví nepovolenou stavbu a je při stavbě bezohledný k lidem, vyslovení písemné omluvy žalobci, dále doručení písemného sdělení Odboru památkové péče Ministerstva kultury, Městskému úřadu pro [část Prahy], a dále zaplacení částky 100.000 Kč. Přípisem ze dne [datum] městský soud vyrozuměl účastníky řízení, že dle § 104a o.s.ř. má za to, že není věcně příslušný k projednání věci. Spis byl proto předložen Vrchnímu soudu v Praze dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že věc bude postoupena [název soudu] k dalšímu řízení. Spis byl vrácen Městskému soudu v Praze dne [datum] a doručen po rozeslání usnesení vrchního soudu [název soudu] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě. Téhož dne byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Žalovaná se ve věci vyjádřila dne [datum], s žalobou nesouhlasila, o žalobci lživé informace nešířila, nevyvíjela na něj žádný nátlak, nezasahovala do jeho práv a svobod sledováním a fotografováním žalobce a jeho rodiny. Oponovala, že žalobce postavil nepovolenou terasu, kdy žalovaná jako předsedkyně společenství vlastníků jednotek (dále jen jako„ SVJ“) byla vyzvána, aby proti této stavbě zakročila. Žalobce reagoval v podání ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání ve věci na [datum]. Žalovaná se dále vyjádřila v podání ze dne [datum], v němž upozornila na nedostatek pasivní legitimace, neboť v předmětném sporu vystupovala nikoliv jako fyzická osoba, ale jako předsedkyně SVJ a Bytového družstva [ulice a číslo]. Vyjádření bylo rozesláno dne [datum]. Zástupkyně žalobce požádala o odročení jednání v podání ze dne [datum] z důvodu čerpání dovolené s tím, že domluvená substituce je od tohoto dne v pracovní neschopnosti. Jednání bylo proto odročeno na [datum]. Tohoto dne proběhlo jednání ve věci, byly provedeny listinné důkazy, jednání bylo kvůli dalšímu dokazování odročeno na [datum] s tím, že účastníci řízení požádali o prodloužení koncentrační lhůty podle § 118b o.s.ř. do 30 dnů od tohoto jednání. Žalovaná učinila návrh na provedení důkazů dne [datum], žalobce v podání ze dne [datum]. Na jednání dne [datum] byli vyslechnuti svědci z řad obyvatel domu [ulice a číslo] a byly doplněny listinné důkazy. Jednání bylo odročeno za účelem dalšího dokazování na [datum]. V podání ze dne [datum] žalobce navrhl rozšíření žaloby o veřejnou omluvu a přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované v podobě SVJ [ulice a číslo]. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, byl proveden účastnický výslech žalobce, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o návrzích žalobce. V podání ze dne [datum] žalobce vznesl námitku podjatosti soudkyně. Ta se k námitce vyjádřila dne [datum], věc byla přeložena k rozhodnutí Městskému soudu v Praze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že soudkyně není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci, spis byl vrácen obvodnímu soudu dne [datum], usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] nebyl připuštěn vstup dalšího účastníka na straně žalované do řízení. Proti usnesení podal žalobce dne [datum] odvolání, to bylo rozesláno dne [datum], spis byl předložen Městskému soudu v Praze dne [datum]. Žalovaná se vyjádřila v podání ze dne [datum]. Usnesením odvolacího soudu bylo rozhodnutí obvodního soudu ze dne [datum] zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení a to dne [datum] s tím, že žalobce má být vyzván podle § 43 o.s.ř. k odstranění neurčitosti návrhu na přistoupení dalšího žalovaného do řízení. Žalobce byl soudem vyzván dle uvedeného usnesením ze dne [datum]. Žalobce doplnil návrh v podání ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo připuštěno vstoupení dalšího žalovaného do řízení a byla připuštěna změna žaloby. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl žalovaný 2 vyzván k vyjádření k žalobě. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o nepřiznání svědečného. Žalovaný 2 požádal k prodloužení lhůty k vyjádření v podání ze dne [datum] a následně se vyjádřil v podání ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] soud zjišťoval, zda probíhají řízení ohledně plošiny postavené žalobcem. Úřad městské části [obec a číslo] odpověděl dne [datum] s tím, že řízení o odstranění nepovolené stavby nebylo dosud skončeno. Přípisem ze dne [datum] soud vyžadoval informace od Magistrátu hl. m. Prahy. Ten odpověděl dne [datum], že veškerý spisový materiál byl zaslán Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí a připojil kopii vlastního rozhodnutí o zamítnutí odvolání žalobce. Dne [datum] bylo nařízeno jednání ve věci na [datum]. Zástupkyně žalobce požádala o odročení jednání z důvodu čerpání dovolené v podání ze dne [datum]. Jednání bylo odročeno na [datum]. Tohoto dne se konalo jednání ve věci, byly provedeny listinné důkazy, jednání bylo odročeno za účelem výslechu svědků na [datum]. Tohoto dne se konalo jednání ve věci, byli vyslechnuti svědci, jednání bylo odročeno za účelem výslechu další svědkyně na [datum]. Jednání bylo odročeno z důvodu omezení dle nařízení vlády na [datum]. Tohoto dne byla vyslechnuta další svědkyně, bylo ukončeno dokazování, jednání bylo odročeno za účelem rozhodnutí ve věci na [datum]. Tohoto dne byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Rozsudek, č.j. [číslo jednací], nabyl právní moci dne [datum]. Proti rozsudku podal žalobce dne [datum] odvolání, které doplnil dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Spis byl přeložen Městskému soudu v Praze dne [datum]. Jednání odvolacího soudu bylo nařízeno na [datum]. Zástupce žalovaných požádal o odročení jednání dne [datum]. Jednání bylo odročeno na [datum]. V podání ze dne [datum] žalobce požádal o odročení jednání za účelem na řízení mediace, případně z důvodu zdravotních rizik. Rozsudkem odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl změněn rozsudek obvodního soudu pouze tak, že žalovanému 2 bylo uloženo zaslat žalobci písemnou omluvu, jinak byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Proti rozsudku podal žalobce dovolání dne [datum]. Dovolání bylo rozesláno dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Spis byl doručen Nejvyššímu soudu ČR dne [datum]. Žalovaní se vyjádřili k dovolání žalobce v podání ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo dovolání odmítnuto. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Ve spise jsou dále založena rozhodnutí správních soudů, a to usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], založené na č.l. 302 spisu, kterým byla mj. odmítuta žaloba, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva kultury, kterým bylo zrušeno souhlasné stanovisko na úseku památkové péče ke stavbě střešní terasy žalobce. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], založeným na č.l. 279 spisu, byla zamítnuta kasační stížnost proti potvrzujícímu rozhodnutí Městského soudu v Praze a rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ohledně rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo], který zastavil řízení o dodatečném povolení žalobcovy stavby.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u [název soudu], sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne [datum], k jeho projednání došlo dne [datum] a úhrada částky 93.375 Kč byla žalovanou provedena dne [datum].

8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení. Předmětné řízení trvalo od [datum], kdy byla soudu doručena žaloba, do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o odmítnutí dovolání, celkem délka řízení činila 7 let a 11 měsíců.

11. Předmětný spor lze řadit ke složitým po skutkové stránce, kdy bylo potřeba ve věci provést dokazování četnými listinami, soud vyžadoval rozhodnutí od správních orgánů, které se zabývaly oprávněností stavby provedené žalobcem, či řízením o odstranění stavby, procesně bylo rozhodováno o nejprve o věcné příslušnosti, o podjatosti soudkyně, o návrhu na změnu žaloby a o přistoupení dalšího žalovaného do řízení. Věc byla meritorně řešena na dvou stupních soudní soustavy s tím, že věc byla předložena i Nejvyššímu soudu ČR, který dovolání žalobce odmítl. Ve věci proběhlo celkem 7 jednání ve věci, na jednom bylo pouze vyhlášeno rozhodnutí. Soud prvního stupně vydal ve věci jeden rozsudek, rovněž odvolací soud.

12. Posuzované řízení se typově řadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Jak už bylo popsáno výše, předmětem řízení byla žaloba na ochranu osobnosti, jejímž předmětem byla veřejná omluva žalobci, rovněž prostřednictvím dopisu zaslaného státním orgánům. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že řízení bylo věcně propojeno se správními řízeními a návaznými soudními řízeními správními, týkajícími se odstranění neoprávněné stavby, v nimž byl žalobce neúspěšný. Žaloba na ochranu osobnosti byla svým obsahem odvozena právě od skutečnosti, že žalobce postavil terasu či plošinu bez potřebného zákonného povolení. Z tohoto důvodu má soud za to, že konkrétní zvýšený význam tohoto řízení pro žalobce neodůvodňuje vyšší navýšení odškodnění než 10 %, jak učinila žalovaná. Význam řízení pro žalobce musel klesnout po pravomocném skončení věci dne [datum], kdy následně již bylo vedeno řízení pouze pro nepřípustné dovolání podané žalobcem.

13. Žalobce se na délce řízení podílel negativně tak, že, ač zastoupen advokátem, podal žalobu o věcně nepříslušného soudu, čímž bylo řízení prodlouženo zhruba o jeden rok, rovněž však z důvodu průtahu na straně Vrchního soudu v Praze (viz níže), kdyby ten vydal rozhodnutí věcné příslušnosti ve lhůtě 2 měsíců, kterou zdejší soud považuje za přiměřenou, činí délka zaviněná žalobcem asi 6 měsíců za předpokladu, že za přiměřenou dobu rozhodnutí o věcné nepříslušnosti by zdejší soud považoval dobu 6 měsíců. Dále muselo být odročeno jednání na žádost zástupkyně žalobce z [datum] na [datum], řízení tak bylo prodlouženo o bezmála 3 měsíce. Žalobce vznesl ve věci nedůvodnou námitku podjatosti soudkyně, což řízení prodloužilo o zhruba 10 měsíců, v této době ovšem došlo k průtahu obvodního soudu (viz níže) v délce asi 7 měsíců, žalobce tedy nedůvodnou námitkou podjatosti řízení prodloužil asi o tři měsíce. Celkově se žalobce podílel na prodloužení řízení asi o jeden rok.

14. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů nebyl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný, v řízení lze spatřit průtahy, a to již od počátku, když Vrchní soud rozhodoval o věcné příslušnost v době od [datum] do [datum], přiměřenou dobou k rozhodnutí jsou dle zdejšího soudu dva měsíce, vrchní soud se dopustil průtahu v délce 4,5 měsíce. Dále došlo k průtahům v době vznesení nedůvodné námitky podjatosti dne [datum], soudkyně se k námitce vyjádřila dne [datum], kdy přiměřenou dobou by byl dle zdejšího soudu jeden měsíc, vznikl tak průtah v délce asi 5 měsíců. Dále v období od [datum], kdy byl žalobce vyzván k odstranění vad návrhu na přistoupení dalšího žalovaného, což učinil [datum], bylo rozhodnutí vydáno až [datum], kdy přiměřenou lhůtou by byly dva měsíce, vznikl tedy průtah v délce 1,5 měsíce. Soud byl nečinný v období od rozeslání vyjádření účastníků řízení v říjnu [rok], kdy následně až v březnu [rok] byl zjišťován stav probíhajících správních řízení, jedná se o průtah v délce tří měsíců, následně po zjištění informací v dubnu [rok] soud přistoupil k nařízení jednání až o další více než dva měsíce později [datum]. Dále již soud v řízení postupoval plynule a bez průtahů. K průtahu pak došlo v průběhu dovolacího řízení, když Nejvyšší soud rozhodoval o odmítnutí dovolání bezmála jeden rok.

15. Délku řízení trvajícího 7 let a 11 měsíců je tak nutné považovat za nepřiměřenou, a to zejména kvůli její celkové délce a nekoncentrovanému postupu soudů, uvedená délka řízení pak neodpovídá právní ani skutkové složitosti věci, žalobci tak vznikla nemajetková újma, která se presumuje. S ohledem na celkovou délku řízení, význam řízení pro žalobce, který byl shledán zvýšeným, má soud za to, že je nutno nemajetkovou újmu žalobce odškodnit finančně, jelikož konstatování porušení práva žalobce se nejeví dostatečným.

16. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000 Kč až 20.000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1.250 Kč až 1.667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na tuto citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 15.000 Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), jelikož délka řízení trvajícího 7 let a 11 měsíců není délkou extrémní a navýšení základní částky ještě neodůvodňuje.

17. Základní částka odškodnění by tak činila za řízení dlouhé 7 let a 11 měsíců celkem 103.750 Kč (6 x 15.000 Kč + 11 x 1.250 Kč). Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba snížit s ohledem na skutkovou složitost věci o 20 % (viz odst. 11 tohoto rozsudku), a dále tuto částku zvýšit o 10 % za zvýšený význam řízení pro žalobce (viz odst. 12 tohoto rozsudku). Za nekoncentrovaný postup soudů je nutné částku dále zvýšit o 10 % (odst. 14 rozsudku), na druhou stranu s ohledem na podíl žalobce na délce řízení je nutno částku o 10 % snížit (odst. 13 rozsudku). Základní částka je tak celkově snížena o 10 % a odškodnění činí 93.375 Kč. Jelikož žalovaná dne [datum] uhradila žalobci částku 93.375 Kč, soud rozhodl tak, že je povinna zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení od [datum] do [datum], po uplynutí 6 měsíční lhůty pro projednání nároku žalovanou podle § 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu, když nárok byl uplatněn dne [datum] (výrok II. rozsudku), žalobu o další finanční plnění soud zamítl (výrok III. rozsudku). Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

18. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

19. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 2.000 Kč a dále odměna advokáta za následující úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření a částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3.100 Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 50.000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, 3 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, celkem 900 Kč. Soud přiznal rovněž náhradu 21 % DPH ve výši 2.142 Kč, jehož je zástupce žalobce plátcem. Celkem tedy soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení 14.342 Kč. Náhrada za předběžné uplatnění nároku u žalované nebyla přiznána s odkazem na § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb.