11 C 65/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 proti žalované: stát, organizační složka státu sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 400 mil. Kč

I. Žaloba o zaplacení 400 000 000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 300,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhá nemajetkové újmy za postup soudů ve výši 400 mil. Kč, která mu měla být způsobena usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým byla odmítnuta žaloba žalobce ze dne , datum, .

2. Žalovaná ve svém vyjádření z , datum, uvedla, že žalobce u ní uplatnil svůj nárok dne , datum, žádostí ze dne , datum, na nemajetkovou újmu v celkové výši 400 000 000 Kč. K projednání nároku žalobce došlo dne , datum, , žalovaná neshledala existenci odpovědnostního titulu a žádost zamítla. Žalovaná uvedla, že pokud jde o namítaný nesprávný úřední postup v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , tak popsala postup v tomto řízení a uvedla, že se jedná o rozhodovací činnost soudu, která přímo vedla k vydání rozhodnutí a do rozhodovací činnosti soudu nemůže žalovaná žádným způsobem zasahovat, neboť soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje žalobu zamítnout a požaduje přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Soud věc dále rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř., v nepřítomnosti strany žalované, která se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.

4. Soud ve věci zjistil z důkazů následující. Ze spisu zdejšího soudu, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl žalobce vyzván, aby odstranil vady žaloby, kterou se domáhal proti totožné žalované zaplacení 220 252 054 Kč s příslušenstvím. Byl vyzván podle § 43 odst. 1 o.s.ř. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo podání žalobce ze dne , datum, odmítnuto. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání ze dne , datum, . Usnesením , odvolacího soudu, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, rozhodnutí nabyla právní moci dne , datum, . Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok dne , datum, žádostí ze dne , datum, na nemajetkovou újmu v celkové výši 400 000 000 Kč. K projednání nároku žalobce došlo dne , datum, , žalovaná neshledala existenci odpovědnostního titulu a žádost zamítla.

5. Soud má za prokázaný skutkový stav ve shodě s průběhem řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, .

6. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Dle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

7. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně. Předně se soud ve věci zabýval tím, zda je splněna podmínka odpovědnostního titulu spočívajícího v žalobci tvrzeném nesprávném úředním postupu. Za nesprávný úřední postup dle výše uvedeného zákona nelze považovat jakékoliv pochybení v řízení, ale pouze takové porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, které se neodrazí bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnost přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. V souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Ze zákona totiž nelze nikterak dovodit, že by stát odpovídal za škodu způsobenou rozhodnutím, které nebylo zrušeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.5.2012 sp.zn. 28 Cdo 3013/2011).

8. V dané věci by bylo možné uvažovat o nezákonném rozhodnutí coby odpovědnostním titulu, nikoliv o nesprávném úředním postupu, když žalobcem namítaný nesprávný úřední postup soudu, kdy došlo k vydání usnesení o odmítnutí žaloby, které bylo potvrzeno usnesením Městského soudu, se odrazil v právě ve vydaném usnesení o odmítnutí žaloby. Ve věci tak nelze shledat existenci odpovědnostního titulu, když usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ani usnesení Městského soudu v Praze nebyly pro nezákonnost zrušeny ani změněny. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl, aniž se zabýval dalšími podmínkami odpovědnosti státu za škodu.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch. Úspěch ve věci měla žalovaná, soud proto rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení, výše nákladů žalované je tvořena paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony (vyjádření k žalobě) ve výši 300,- Kč za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.