11 C 66/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: název města, IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu, IČO IČO sídlem adresa o zaplacení 100 512 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 100 512 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 512 Kč od datum do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 512 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 23 602 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta, zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky 176 225 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkové újmy způsobené nesprávnými úředními postupy spočívajícími v nepřiměřených délkách řízení vedených u Krajského soudu v adresa (dále jen „KS adresa“) pod sp. zn. spisová značka, spisová značka (dále též jako „posuzované řízení 1“) a pod sp. zn. spisová značka, spisová značka (dále též jako „posuzované řízení 2“)Anonymizováno 2. Žalobce uvedl, že je akcionářem společnosti právnická osoba. IČO IČO (dále jen „právnická osoba“), kdy vlastní 62 248 ks akcií na jméno, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí 62 248 000 Kč. Podíl žalobce na základním kapitálu právnická osoba tak činí 6,04 %. Dne datum podal žalobce ke KS adresa žalobu, kterou se domáhal určení neplatnosti usnesení valné hromady právnická osoba ze dne datum. Tuto žalobu KS adresa projednával v posuzovaném řízení 1. První jednání ve věci se konalo až dne datum. Usnesením ze dne datum KS adresa žalobu zamítl, proti tomuto usnesení podal žalobce dne datum odvolání. Vrchní soud v adresa (dále jen „VS adresa“) usnesením ze dne datum napadené usnesení ve výroku I a II potvrdil a ve výroku III změnil. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum. Proti usnesení VS adresa podal žalobce dne datum dovolání k Nejvyššímu soudu (dále jen „NS“), který usnesením ze dne datum žalobcem podané dovolání odmítl jako nepřípustné. Soudní řízení před NS bylo pravomocně skončeno dne datum. Dne datum podal žalobce ústavní stížnost, které Ústavní soud vyhověl nálezem ze dne datum a zrušil usnesení NS ze dne datum. Na základě tohoto nálezu vydal NS usnesení ze dne datum, kterým dovolání žalobce opětovně odmítl. Dne datum byla žalobcem opět podána ústavní stížnost, které Ústavní soud vyhověl nálezem ze dne datum a zrušil usnesení NS ze dne datum. Na základě tohoto nálezu vydal NS usnesení ze dne datum, kterým zrušil usnesení VS adresa ze dne datum a věc vrátil VS adresa k dalšímu řízení. VS adresa následně svým usnesením ze dne datum zrušil usnesení KS adresa ze dne datum a věc vrátil KS adresa k dalšímu řízení. V rámci mediace jednali společnosti právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právnická osoba“), žalobce a město adresa o mimosoudním řešení věci. Unaveni selháním justice si vzali účastníci za cíl, že komplexně vyřeší veškeré mnohaleté soudní spory, které ve věci společnosti právnická osoba mezi sebou léta vedli a které justice nebyla schopna v rozumné době vyřešit. Výsledkem bylo uzavření Dohody o narovnání ze dne datum. Dne datum bylo v reakci na realizaci práv a povinností účastníků z této dohody o narovnání podáno zpětvzetí žaloby v plném rozsahu, na základě kterého KS adresa řízení usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, zastavil. Posuzované řízení 1 tedy trvalo celkem 16 let a 1 měsíc. Za tuto dobu bylo rozhodováno cca 2x soudem prvého stupně, 2x soudem druhého stupně, 3x NS a 2x Ústavním soudem. Ani jednou však ve věci samé. Z toho řízení před NS trvalo 5,5 roku.

3. Dále žalobce uvedl, že dne datum podal ke KS adresa žalobu, kterou se domáhal určení neplatnosti usnesení valné hromady VaK ze dne datum. Tuto žalobu KS adresa projednával v posuzovaném řízení 2. Usnesením ze dne datum KS adresa žalobu zamítl. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne datum odvolání. VS adresa usnesením ze dne datum napadené usnesení ve výroku I a II potvrdil a ve výroku III změnil. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum. Proti usnesení VS adresa podal žalobce dne datum dovolání k NS, který usnesením ze dne datum žalobcem podané dovolání odmítl jako nepřípustné. Řízení před NS bylo pravomocně skončeno dne datum. Dne datum byla žalobcem podána ústavní stížnost, které Ústavní soud vyhověl nálezem ze dne datum a zrušil usnesení NS ze dne datum. Na základě tohoto nálezu vydal NS usnesení ze dne datum, kterým soud dovolání žalobce opětovně odmítl. Dne datum byla žalobcem opět podána ústavní stížnost, které Ústavní soud vyhověl nálezem ze dne datum a zrušil usnesení NS ze dne datum. Na základě tohoto nálezu vydal NS usnesení ze dne datum, kterým zrušil usnesení VS adresa ze dne datum a vrátil věc VS adresa k dalšímu řízení. VS adresa následně usnesením ze dne datum zrušil usnesení KS adresa ze dne datum a vrátil věc KS adresa k dalšímu řízení. Dne datum bylo v reakci na realizaci práv a povinností účastníků z Dohody o narovnání uzavřené dne datum podáno zpětvzetí žaloby v plném rozsahu, na základě kterého KS adresa řízení usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, zastavil. Posuzované řízení 2 tedy trvalo celkem 14 let a 11 měsíců. Za tuto dobu bylo rozhodováno cca 2x soudem prvého stupně, 2x soudem druhého stupně, 3x NS a 2x Ústavním soudem, ani jednou však ve věci samé. Z toho řízení před NS trvalo 6 let.

4. Uvedené délky 16 let a 1 měsíc u posuzovaného řízení 1 a 14 let a 11 měsíců u posuzovaného řízení 2 považuje žalobce za nepřiměřeně dlouhé a představující nesprávný úřední postup. Délky řízení byly způsobeny nedůvodnou nečinností soudů. Těmito nesprávnými úředními postupy byly žalobci způsobeny nemajetkové újmy, za které požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích. Na tato zadostiučinění již bylo žalobci částečně plněno, když průtahy v posuzovaných již byly předmětem soudního přezkumu, které skončilo rozsudkem Městského soudu v adresa (dále jen „název soudu“) ze dne datum, č. j. číslo jednací. Na základě tohoto rozsudku žalovaná zaplatila žalobci částku 179 025 Kč. Nicméně název soudu při výpočtu vycházel z doby řízení 11 let a 10 měsíců, resp. 10 let a 8 měsíců, která se váže k datu jeho rozhodnutí. Průtahy, které v posuzovaných řízeních následovaly poté, tedy odškodněny dosud nebyly. Tristní je, že k průtahům docházelo i poté, co již bylo název soudu autoritativně v roce rok potvrzeno, že v řízeních došlo k průtahům, a přestože žalovaná musela z tohoto důvodu vyplatit zadostiučinění v penězích. Celkový přístup soudů a jejich neschopnost v rozumné době věc rozhodnout žalobce i společnost právnická osoba donutil k tomu, že s vidinou rizika nekonečných soudních sporů začali jednat pod záštitou mediátora o mimosoudním řešení věci. Nakonec se podařilo bez pomoci KS adresa najít řešení a došlo k uzavření odkazované dohody o narovnání. Právě na základě této dohody byly pak obě žaloby vzaty zpět a řízení byla dne datum zastavena. K tomu žalobce zdůraznil, že mediaci nelze vykládat jako argument snížení významu sporu pro žalobce, o což se žalovaná nyní v jiných věcech pokouší. Naopak, je to důkaz o tom, že si účastníci nakonec museli věci vyřešit sami bez soudní pomoci a řešili ji takto právě proto, že pro ně věc měla zásadní význam. Jinak totiž mohli čekat se založenýma rukama nekonečně dál, až soudy skončí. Správnost volby mimosoudního postupu vyplývá i z toho, že posuzovaná řízení, nyní již jen s jedním zbývajícím navrhovatelem právnická osoba (dále jen „právnická osoba“), zjevně nadále probíhají.

5. Pokud jde o výši zadostiučinění, žalobce uvedl, že v předchozích řízeních, která se týkala jeho odškodnění za průtahy v jiných věcech, vycházely soudy ze základní částky 17 500 Kč [viz např. rozhodnutí Obvodního soudu pro adresa (dále jen „název soudu“) č. j. číslo jednací nebo rozsudek název soudu č. j. číslo jednací)], z těchto rozhodnutí tak žalobce při svém výpočtu vycházel i nyní. název soudu snížil základní částku o 40 % z důvodu „značné právní náročnosti“ a o dalších 30 % z důvodu „procesní složitosti“ a naopak zvýšil o 20 % z důvodu „vyššího než běžného významu pro žalobce“. I kdyby žalobce pominul, že o „značné právní náročnosti“ nemůže být řeč, protože soudy se k podrobné věcné analýze dostaly až po mnoha letech, a to teprve na základě zásahu ze strany Ústavního soudu, a že „procesní složitost“ si soudy zavinily samy svými opakovaně chybnými rozhodnutími, je třeba v rámci kritéria významu předmětu řízení pro žalobce základní částku z důvodu mimořádných a dosud nezohledněných důvodů zvýšit nikoliv o 20 %, ale o 40 %. Základní částka by pak celkově měla být snížena o 30 %. Veden těmito úvahami tak žalobce považoval za přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení 1 částku 184 771 Kč a za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení 2 částku 170 479 Kč, celkem tedy částku 355 250 Kč. Jelikož na základě rozsudku název soudu č. j. číslo jednací bylo žalobci již uhrazeno 179 025 Kč, požadoval zaplatit částku 176 225 Kč.

6. Pokud jde o zmíněný zvýšený význam předmětu posuzovaných řízení, žalobce uvedl, že hlavní zájem, který od počátku hájí, je zájem samospráv zajistit řádné fungování vodovodů a kanalizací při zachování ochrany zájmů samospráv a oprávněných zájmů všech občanů v regionu. Smlouvy, které žalobce napadl u soudu, jsou jednáním souvislým, spojeným jednotným záměrem. Jejich důsledkem nebylo jen pouhé vlastnické ovládnutí právnická osoba skupinou akcionářů, ale faktické vyvedení ziskové části podniku z majetku právnická osoba v období let rok–rok. Břemeno nákladů a investic v tomto systému přitom zůstalo na právnická osoba, potažmo na jednotlivých městech a obcích. Žalobce před neoprávněným ovládnutím právnická osoba ze strany koncernu název vlastnil akcie společnosti, která měla značnou hodnotu, ziskový potenciál a byla schopna zajišťovat služby v oblasti vodovodů a kanalizací na principech odpovídajících povinnostem samospráv dle příslušných zákonů. Majetek právnická osoba byl přitom vytvořen z velké části právě hodnotami vloženými obcemi. Po prosazení provozního modelu žalobce a další dotčené obce a města vlastní akcie právnická osoba, která svou hodnotu do značné míry ztratila (akcie jsou prakticky neprodejné), a byli připraveni o základní prostředky k realizaci svých povinností v oblasti vodohospodářství, včetně možnosti ovlivňovat ku prospěchu občanů rozvoj infrastruktury a ceny vodného a stočného atd. Jednotlivé kroky, od ovládnutí orgánů právnická osoba personálními změnami na valné hromadě v roce rok a ovládnutí celé společnosti v průběhu roku rok–rok až po finální oddělení provozní části podniku v roce rok jsou totiž součástí celkového logického postupu, který vedl k podstatnému porušení práv akcionářů a k závažným právním následkům - k faktickému ovládnutí právnická osoba a vyvedení ziskové části podniku ze společnosti. Neoprávněný výkon hlasovacích práv ovládajících osob a prodlevy soudů s řešením věci měly za následek ztrátu provozní části podniku právnická osoba, ztrátu kontroly municipalit nad vývojem vodného a stočného v regionu, ztrátu kontroly nad infrastrukturním majetkem a omezení práv k infrastrukturní části podniku za nevýhodných a nerovných podmínek, zestátnění nákladů a privatizaci zisků, ztrátu monopolu společnosti spojeného s jistými výdělky, ztrátu nároku na dotace od státu a EU pro právnická osoba a tím nutnost financovat vodohospodářské investice z rozpočtů obcí, výrazně vyšší růst cen vodného a stočného oproti vodárnám, jež zůstaly ve vlastnictví obcí atd. Rozhodnutí soudů v této věci měla zcela zásadní význam jak pro žalobce, tak i pro právnická osoba a občany název města regionu. Soudy ani jiné orgány veřejné moci však nebyly schopny v rozumné době ve věci vydat konečná rozhodnutí. K tomu žalobce podotkl, že věcí se svého času zabývaly i orgány činné v trestním řízení a Komise pro cenné papíry (dále jen „KCP“). Orgány činné v trestním řízení se odmítly věcí zabývat s tím, že se jedná o spor obchodní povahy. KCP ale již v roce rok vydala rozhodnutí, ve kterém provedla podrobnou analýzu protiprávního ovládnutí právnická osoba a ve kterém ovládajícím osobám uložila pokuty. Nicméně v rámci rozkladu pak bylo toto rozhodnutí zrušeno, a to z důvodu, že KCP promeškala prekluzivní lhůtu pro vyřízení věci. Teprve po více než 13 letech soudy rozhodly o neplatnosti klíčové valné hromady ze dne datum, a to na stejném právním hodnocení a skutkovém základu, jako to učinila již KCP v roce rok. Tvrdit tedy, že šlo o věc složitou, která si vyžádala velké přípravy na straně soudu, je nemístné. Naopak, soudy již od roku rok měly k dispozici analýzu KCP a celou problematiku tak měly v podstatné části předpřipravenou. To, že soudy nedokázaly v jednotlivých věcech pravomocně rozhodnout v přiměřené lhůtě, je dáno zejména tím, že soud e v prvních letech doručenými podáními přes opakované urgence nezabýval, dále dílčími procesními pochybeními, průtahy a nepřezkoumatelností vydaných rozhodnutí. Žalobce a další akcionáři v soudních sporech prakticky suplovali činnost státních orgánů, které měly výše popsanému procesu bránit. Náklady, které žalobce vynaložil na zjednání spravedlnosti, tedy měl vynaložit stát. Zejména tak, že měly včas a řádně fungovat regulátoři, jako byla KCP, nebo jako je ČNB a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Je paradoxem, že ani přes náklady investované žalobcem stát nedokázal zajistit alespoň to základní, a to rychlé soudní rozhodnutí. Navíc po tak dlouhých průtazích je náprava reálného stavu mnohem nákladnější a komplikovanější, než by tomu bylo v případě, kdyby soudy věc rozhodly v roce rok, tedy v roce, kdy jim KCP poskytla jasný „podklad“ k postupu. K tomu pak žalobce dodal, že uvedená argumentace o zásadních dopadech sporů, resp. průtahů na zájmy a hospodaření obcí, měst a samotné právnická osoba je potvrzována i jinými nezávislými zdroji, např. dokumentem organizace název jménem "název atd. Uvedenou problematikou se na základě podnětů žalobce zabývala řada dalších úřadů, vedle již zmíněné KCP šlo např. o Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, úřad vlády, orgány činné v trestním řízení a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Věc získala i nadnárodní rozměr. Evropská komise se zabývala věcí z vlastní iniciativy a uzavřela, že na provozní model ve adresa neposkytne ze strukturálních fondů žádnou dotaci. Proto musí právnická osoba a potažmo i samy obce realizovat výstavbu a obnovu infrastruktury z vlastních zdrojů nebo z úvěrů. Soudní spory, hospodářský a právní vývoj ve společnosti právnická osoba, jakož jeho dopad na občany se staly a stále jsou častým mediálním tématem. Každá ze stran prezentuje situaci po svém a vleklá soudní řízení veřejným rozporům výrazně pomáhají. Problematika sporů je též hojně diskutována a komentována na internetu. Problém s vodou, zejména s ohledem na jeho přímý dopad na peněženky občanů, je politicky velmi citlivý a vyvolává řadu negativních reakcí veřejnosti. Všechny tyto okolnosti výrazně zvyšují význam soudních řízení pro žalobce. Jde přitom o dobrou pověst a důvěryhodnost žalobce, zejména pak ohledně jeho schopnosti zajistit pro občany cenově dostupnou vodu a investice do infrastruktury. Žalobce vystupuje v soudních sporech jako obec, která hájí zájmy svých občanů na řádných dodávkách vody. V důsledku protiprávního ovládnutí právnická osoba ze strany koncernu název, kterému dodnes soudy nedokázaly efektivně čelit, totiž žalobce ztratil možnost ovlivňovat ku prospěchu svých občanů rozvoj vodárenské infrastruktury a ceny vodného a stočného. Ovládnutí se dotklo jak majetkových zájmů města, tak i zájmů jeho občanů. Majetkové zájmy města byly poškozeny znehodnocením akcií. Ty jsou dnes bez reálné hodnoty, přitom jejich vnitřní hodnota v roce byla v roce rok cca 706 Kč/akcii, o nominální a pořizovací hodnotě (zvýšené velkým emisním ážiem) ani nemluvě. Dalším důsledkem ovládnutí byl enormní růst vodného a stočného v regionu a zrušení cenové solidarity mezi obcemi (např. adresa v roce rok měly nejvyšší vodné a stočné v ČR, název kraje je obecně vůbec jedna z nejdražších oblastí v ČR), ztráta možnosti získat dotace ze strukturálních fondů EU, ztráty zisku způsobené právnická osoba nevýhodným provozním modelem (resp. privatizace zisku ve prospěch název), zásadní zhoršení hospodářské situace právnická osoba atd. Skutečnost, že adresa v roce rok měly nejvyšší vodné a stočné v ČR považují občané města i žalobce právem za „trest“ za soudní spory. Cenu vody totiž určuje monopolní právnická osoba z koncernu název, neboť ta se v důsledku protiprávního převzetí stala provozovatelem vodárenské infrastruktury.

7. Takto formulovaný požadavek žalobce uplatnil u žalované dne datum, žalovaná však jeho žádost dosud nijak nevyřídila. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 176 225 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od ode dne následujícího po dni, kdy uplyne šestiměsíční lhůta žalované k zaujetí stanoviska k žalobcem uplatněnému nároku, nebo ode dne následujícího po dni, kdy žalovaná nárok odmítne, a to podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve, do zaplacení.

8. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce dne datum uplatnil žádost o poskytnutí zadostiučiněni za nemajetkovou újmu ve výši 176 225 Kč. K projednání žádosti došlo dne datum žalovaná konstatovala, že v posuzovaných řízeních došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 75 713 Kč. K věci samé pak žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaných řízení (obdobně jako žalobce) uvedla, že posuzované řízení 1 trvalo ve vztahu k žalobci celkem 16 let a 1 měsíc a posuzované řízení 2 trvalo ve vztahu k žalobci celkem 14 let a 11 měsíců. Nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaných řízení byl konstatován i název soudu v kompenzačním řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. I v období po skončení kompenzačního řízení došlo v obou posuzovaných řízeních k prodlevám v postupu soudu po učinění výzvy navrhovatelům k doplnění skutkových tvrzení. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná k závěru, že žalobce má v souvislosti s posuzovaným řízením 1 nárok na zadostiučinění ve výši 135 750 Kč a v souvislosti s posuzovaným řízením 2 nárok na zadostiučinění ve výši 118 988 Kč, tj. celkem 254 738 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalobci již byla na základě rozsudku název soudu ze dne datum, č. j. číslo jednací, vyplacena částka 179 025 Kč, bylo žalobci doplaceno zadostiučinění ve výši 75 713 Kč.

9. Při stanovení výše zadostiučinění za újmu vzniklou v souvislosti s posuzovaným řízením 1 žalovaná vycházela ze základní částky 20 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 667 Kč za měsíc trvání řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení. K užití základní částky na horní hranici rozpětí upraveného ve stanovisku NS č. j. Cpjn 206/2010 žalovaná přistoupila s ohledem na celkovou délku přesahující 16 let. Při stanovení výše zadostiučinění za újmu vzniklou v souvislosti s posuzovaným řízením 2 pak žalovaná vycházela ze základní částky 19 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 583 Kč za měsíc trvání řízení, opět snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení, a to s ohledem na celkovou délku řízení přesahující 14 let. V souladu s odkazovaným rozsudkem název soudu pak žalovaná snížila základní výši zadostiučinění v obou případech o 40 % z důvodu skutkové a právní složitosti řízení a o 30 % s ohledem na rozhodování na čtyřech stupních soudní soustavy, a to opakovaně. S ohledem na zvýšený význam řízení pro žalobce byla základní výše zadostiučinění v obou případech zvýšena o 20 %. Vzhledem ke skutečnosti, že v závěrečné fázi řízení probíhala mezi žalobcem a žalovaným mimosoudní jednání a soud byl účastníky požádán o odročení jednání, byla s ohledem na jistý podíl žalobce na celkové délce řízení základní výše zadostiučinění snížena o 5 %. Žalovaná má za to, že takto poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy.

10. V podání došlém soudu dne datum žalobce potvrdil, že mu žalovaná uhradila přiznanou částku zadostiučinění ve výši 75 713 Kč, a v rozsahu požadavku na zaplacení této částky vzal svou žalobu částečně zpět. S ohledem na skutečnost, že stanovisko žalované mu bylo doručeno dne datum, pak žalobce upřesnil svůj požadavek na zaplacení úroku z prodlení tak, že ze zbylé žalované částky 100 512 Kč požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne datum do zaplacení.

11. Řízení bylo v rozsahu učiněného zpětvzetí žaloby částečně zastaveno usnesením ze dne datum, č. j. číslo jednací.

12. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

13. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

14. Žalobou došlou KS adresa dne datum se právnická osoba jako akcionář právnická osoba domáhala vůči právnická osoba vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady této společnosti konané dne datum a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 80 000 Kč s příslušenstvím. Žalobou uplatněný nárok odůvodňovala zejména tím, že na valné hromadě bylo umožněno hlasovat akcionáři městu adresa, ačkoliv s jeho akciemi není spojeno právo hlasovat, že několika dalším akcionářům (obcím) zastoupeným společným zmocněncem bylo umožněno hlasovat, ačkoliv nebyli platně zastoupeni, eventuálně s jejich akciemi není spojeno právo hlasovat, a že hlasovací práva byla vykonávána v rozporu se zájmy a pokyny zastoupených. Uvedené skutečnosti právnická osoba dovozovala z v žalobě popsaného sledu smluvních jednání města adresa a dalších obcí a společností právnická osoba. (dále jen „ČS“) a právnická osoba. (dále jen „JV“) při převodu akcií, resp. při umožnění výkonu hlasovacích práv spojených s akciemi třetí osobou bez vlastního převodu akcií, která považovala za neplatná pro rozpor se stanovami právnická osoba a pro obcházení zákona (obch. zák.). Skutečnost, že s namítanými akciemi není spojeno právo hlasovat, měla plynout z porušení povinnosti učinit povinnou nabídku převzetí dle obch. zák. V důsledku namítaných smluvních jednání došlo již na valných hromadách právnická osoba v minulosti k ovládnutí právnická osoba, prosazení provozního modelu, rozdělení právnická osoba na provozní a infrastrukturní část, prodeji provozní části koncernu název a pronájmu infrastruktury tomuto koncernu. Žalobě byla přidělena spisová značka spisová značka (zjištěno ze spisu KS adresa sp. zn. spisová značka).

15. Žalobou došlou KS adresa dne datum se žalobce jako akcionář právnická osoba domáhal z obdobných důvodů jako právnická osoba vůči právnická osoba též vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady této společnosti konané dne datum. Žalobě byla přidělena spisová značka spisová značka. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, soud rozhodl o spojení věcí sp. zn. spisová značka a spisová značka ke společnému řízení (zjištěno ze spisu KS adresa sp. zn. spisová značka).

16. Výzvou odeslanou dne datum a doručenou dne datum soud vyzval právnická osoba k vyjádření k žalobám ve lhůtě 10 dnů. V podání došlém soudu dne datum sdělovala právnická osoba, že k věci bude svoláno mimořádné jednání představenstva a že se společnost snaží najít vhodného právního zástupce, a žádala o prodloužení lhůty k vyjádření s tím, že toto bude zasláno v nejbližším možném termínu. Výzvou odeslanou dne datum a doručenou dne datum soud urgoval vyjádření právnická osoba k žalobám, k čemuž jí stanovil lhůtu 30 dnů. Dne datum soud urgoval vyjádření právnická osoba telefonicky, bylo přislíbeno vyjádření předložit do 15 dnů. Následně byly do spisu založeny kopie podání ČS, JV a právnická osoba, kterými reagovaly na výzvy soudu v řízení o neplatnost usnesení valné hromady právnická osoba ze dne datum, vedeném u KS adresa mezi stejnými účastníky jako v posuzovaném řízení 1 pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, došlá soudu ve dnech datum., datum., datum. právnická osoba se k podaným žalobám vyjádřila v podání došlém soudu dne datum. Žalobou uplatněné nároky neuznala a namítla, že žalobce a právnická osoba s obdobnou argumentací napadají platnost usnesení všech valných hromad právnická osoba od roku rok, kdy takových žalob eviduje právnická osoba více než 20, a že tyto jejich aktivity nejsou motivovány ochranou zájmů minoritních akcionářů. Dále pak právnická osoba podrobně argumentovala k tomu, proč zainteresovaným subjektům nevznikla povinnost učinit povinnou nabídku převzetí, a to mj. z důvodu absence jednání ve shodě mezi městem adresa, ČS a JV, což u ČS potvrdilo i rozhodnutí KCP ze dne datum, přestože toto bylo následně zrušeno, a že tedy s dotčenými akciemi bylo spojeno právo hlasovat, a dále k platnosti plných mocí, na jejichž základě byla na valné hromadě akcionářská práva vykonávána. Vyjádření bylo dne datum zasláno právnická osoba a žalobci. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Následně byly do spisu založeny kopie podání řady obcí – akcionářů právnická osoba a žalobce, kterými reagovali na výzvy soudu v řízení vedeném u KS adresa pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, došlá soudu v průběhu března až června rok. Dne datum došlo soudu vyjádření právnická osoba, ve kterém se obsáhle (z velké části odkazy na vyjádření podaná v jiných obdobných sporech účastníků) vyjadřovala k vyjádření právnická osoba a činila návrhy na provedení dokazování. Vyjádření bylo dne datum zasláno žalobci a právnická osoba. Ústní jednání nařízené na den datum se z časových důvodů nekonalo, další jednání bylo stanoveno na den datum. Z tohoto termínu bylo jednání k žádosti zástupce právnická osoba, odůvodněné plánovaným pobytem mimo ČR v měsících říjnu a listopadu, odročeno na den datum. Z tohoto termínu bylo jednání k žádosti předsedy představenstva právnická osoba, odůvodněné plánovaným pracovním pobytem mimo ČR, když předseda představenstva má zájem se jednání osobně účastnit s ohledem na lavinovité vyvolávání soudních řízení ze strany žalobce a právnická osoba, kdy některým návrhům již bylo ze strany KS adresa překvapivě vyhověno, odročeno na den datum. Z tohoto termínu bylo jednání k žádosti zástupce právnická osoba, odůvodněné pracovní neschopností, odročeno na den datum. Z tohoto termínu bylo jednání k žádosti nového zástupce právnická osoba, došlé soudu dne datum a odůvodněné potřebou se důkladně seznámit s převzatou věcí, když právní zastoupení bylo převzato v polovině května a je mj. nutné prostudovat spisy z více než 20 skutkově souvisejících řízení účastníků, k čemuž bude zapotřebí doba alespoň dvou měsíců, odročeno na den datum. Dne datum došlo soudu obsáhlé vyjádření právnická osoba, kterým doplňovala a precizovala svou obrannou argumentaci. Téhož dne došla soudu žádost zástupce právnická osoba o odročení jednání z důvodu kolize s dříve nařízeným hlavním líčením. Jednání bylo téhož dne zrušeno a dne datum nařízeno na den datum. Dne datum došla soudu obsáhlá reakce právnická osoba na poslední vyjádření právnická osoba. Při jednání konaném dne datum bylo zahájeno projednání věci, bylo provedeno velké množství listinných důkazů a jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na den datum. Při jednání konaném dne datum bylo provedeno další větší množství listinných důkazů, další návrhy na doplnění dokazování učiněné při jednání žalobcem a právnická osoba byly zamítnuty a po přednesu závěrečných návrhů bylo jednání za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den datum. Při jednání konaném dne datum bylo vyhlášeno usnesení, kterým byly zamítnuty návrhy právnická osoba a žalobce na určení neplatnosti usnesení valné hromady (výrok I), byl zamítnut návrh právnická osoba na přiměřené zadostiučinění (výrok II) a žalobci a právnická osoba bylo každému uloženo zaplatit právnická osoba na náhradě nákladů řízení částku 9 849,50 Kč (výrok III). Soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že městu adresa, ani osobám jednajícím s ním ve shodě (zejména ČS a JV) nevznikla povinnost učinit povinnou nabídku převzetí, nejsou tak s jejím splněním v prodlení a město adresa mohlo na valné hromadě vykonávat svá akcionářská práva. Neplatností plných mocí pro zastoupení dalších obcí na valné hromadě se soud nezabýval, když i pravděpodobná neplatnost těchto plných mocí, a tedy nesprávné započítání hlasů dotčených obcí, nemohly mít na platnost usnesení valné hromady vliv. Důvodnými soud neshledal ani další namítané důvody neplatnosti usnesení valné hromady, tj. vadné zveřejnění doplnění programu valné hromady a učinění návrhu na toto doplnění neoprávněnou osobou, nemožnost města adresa hlasovat o některých usneseních z důvodu, že mu z jejich přijetí měla plynout výhoda. Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno dne datum. Dne datum došlo soudu odvolání žalobce proti výroku I a jeho se týkající části výroku III usnesení, téhož dne uhradil žalobce soudní poplatek za odvolání. Odvolání bylo dne datum zasláno právnická osoba a právnická osoba. Dne datum došlo soudu blanketní odvolání právnická osoba proti celému usnesení, které z důvodu časové tísně přislíbila odůvodnit dodatečně. K výzvě soudu odeslané dne datum zaplatila právnická osoba dne datum soudní poplatek za odvolání. Dne datum byla právnická osoba zaslána výzva k doplnění odvolání ve lhůtě 10 dnů, doplnění odvolání došlo soudu dne datum. K výzvě soudu předložila právnická osoba dne datum další dvě vyhotovení odvolání a jeho doplnění. Odvolání bylo dne datum zasláno žalobci a právnická osoba. Dne datum byl spis předložen VS adresa, který dne datum zaslal účastníkům výzvu k vyjádření ve lhůtě 3 dnů k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, žalobce a právnická osoba vyjádřili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlas v podáních došlých odvolacímu soudu ve dnech datum. a datum. Dne datum bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den datum. Dne datum došlo odvolacímu soudu obsáhlé doplnění odvolání právnická osoba. Dne datum došlo odvolacímu soudu obsáhlé vyjádření právnická osoba k odvoláním. Dne datum došlo odvolacímu soudu obsáhlé doplnění odvolání žalobce. Při jednání konaném dne datum byla odvolání projednána, bylo doplněno dokazování řadou listin a po přednesu závěrečných návrhů bylo jednání za účelem závěrečné porady senátu a přijetí rozhodnutí v neveřejném zasedání odročeno na neurčito. Dne datum došlo odvolacímu soudu obsáhlé závěrečné shrnutí právnická osoba. Usnesením ze dne datum VS adresa výrok I a II napadeného usnesení potvrdil (výrok I), výrok III napadeného usnesení změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit právnická osoba na náhradě nákladů řízení částku 15 800 Kč a právnická osoba je povinna zaplatit právnická osoba na náhradě nákladů řízení částku 23 534 Kč (výrok II), uložil žalobci zaplatit právnická osoba na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7 715,60 Kč a právnická osoba zaplatit právnická osoba na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 15 431,21 Kč (výrok III) a uložil právnická osoba zaplatit doplatky soudního poplatku za návrh na zahájení řízení a za odvolání ve výši 2x 3 200 Kč (výrok IV). K žádosti ze dne datum, odůvodněné složitostí věci, byla dne datum prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení usnesení do datum, spis byl s písemným vyhotovením usnesení vrácen KS adresa dne datum. VS adresa uvedeným způsobem rozhodl, když svolání valné hromady a navržení a zveřejnění jejího programu považoval za řádně provedené. Pokud jde o oznamovací povinnost nabyvatele akcií dle obch. zák., s jejímž porušením byl spojen zákaz výkonu hlasovacích práv, pokud tato v dané věci vznikla, tak zanikla vyřazením akcií právnická osoba z obchodování na veřejném trhu dne datum, nemohla tak existovat ke dni konání předmětné valné hromady a výkon hlasovacích práv nebyl z tohoto důvodu omezen. Jednání ČS a JV jako zástupců akcionáře – města adresa, přičemž k platnosti udělených plných mocí se již v dřívějším rozhodnutí jednoznačně vyjádřil NS, nemohlo být jednáním ve shodě, ze kterého by měla plynout povinnost učinit povinnou nabídku převzetí. Jednáním ve shodě by dle odvolacího soudu mohlo být jednání města adresa a dalších drobných akcionářů (obcí), a to prostřednictvím jejich zástupců ČS a JV, avšak dle odvolacího soudu takové jednání ve shodě k dosažení cíle předpokládaného zákonem, ani k dosažení cíle tvrzeného žalobcem a právnická osoba nebylo prokázáno. Usnesení VS adresa bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum došlo soudu obsáhlé dovolání právnická osoba a dne datum došlo soudu neméně obsáhlé dovolání žalobce. K výzvám soudu odeslaným dne datum zaplatili žalobce dne datum a právnická osoba dne datum soudní poplatky za dovolání. Dovolání byla dne datum zaslána právnická osoba a dne datum byl spis předložen NS. Dne datum došlo NS obsáhlé doplnění právnická osoba. Dne datum došlo NS obsáhlé vyjádření právnická osoba k dovoláním. Dne datum předložila právnická osoba NS vyjádření ČS v řízení vedeném mezi účastníky pod sp. zn. spisová značka, spisová značka a svou reakci na toto vyjádření v uvedeném řízení, když předkládané skutečnosti se týkají i posuzovaného řízení 1 (resp. 10 sporů o neplatnost usnesení valných hromad právnická osoba, které právnická osoba vede před soudy všech stupňů). NS rozhodl usnesením ze dne datum tak, že se dovolání odmítají (výrok I) a žalobce a právnická osoba jsou povinni zaplatit právnická osoba společně a nerozdílně náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 1 573 Kč. NS dovolání odmítl jako nepřípustná, když stran námitky neplatnosti plných mocí udělených městem adresa a dalšími akcionáři ČS pro obcházení zákona a rozpor se stanovami VaK odkázal na závěry svého dřívějšího rozhodnutí v jiném sporu účastníků, stran námitky neplatnosti zmocnění JV drobnými akcionáři pro rozpor se zákonem o obcích konstatoval, že takové námitky žalobci a právnická osoba, kteří nejsou zmocniteli, nepřísluší, a stran jednání ve shodě, povinnosti učinit povinnou nabídku převzetí a nemožnosti vykonávat hlasovací práva při porušení této povinnosti konstatoval, že dovolací námitky vycházejí z jiného hodnocení důkazů a jiných skutkových zjištění, než učinil odvolací soud. Spis byl vrácen KS adresa dne datum, usnesení NS bylo dne datum vypraveno a téhož dne nabylo právní moci. Dne datum došla soudu žádost Ústavního soudu o vyjádření k obsáhlým ústavním stížnostem právnická osoba a žalobce, došlým mu ve dnech datum a datum, a zaslání spisu. Ústavní soud nálezem ze dne datum, došlým KS adresa dne datum, rozhodl, že usnesením NS ze dne datum bylo porušeno základní právo CCC a žalobce na spravedlivý proces, a usnesení NS proto zrušil. Ústavní soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že NS nedostatečně odůvodnil svůj závěr o absenci zásadního právního významu odůvodňujícího přípustnost dovolání, a to zejména ve vztahu ke dvěma okruhům dovolacích námitek – neplatnost plných mocí udělených drobnými akcionáři (obcemi) pro rozpor se zákonem o obcích a neplatnost plných mocí udělených městem adresa a dalšími akcionáři pro obcházení obch. zák. a stanov právnická osoba a dále jednání ve shodě, povinnost učinit povinnou nabídku převzetí a případná nemožnost vykonávat hlasovací práva, u kterých se jednalo o otázky právní a nikoliv skutkové. Ústavní soud též upozornil, že účastníci vedou celou řadu sporů se v zásadě totožným skutkovým základem, přičemž soudy prvého a druhého stupně v jednotlivých řízeních rozhodují rozdílně, a i z toho důvodu je nasnadě, aby NS dovolací námitky posoudil věcně a rozhodovací praxi soudů nižších stupňů sjednotil. Ústavní soud též vytkl, že se NS vůbec nezabýval dovolacími námitky poukazujícími na závažné vady řízení před soudy nižších stupňů. Dne datum byl spis předložen NS k novému rozhodnutí o dovoláních. Dne datum došlo NS vyjádření právnická osoba. NS rozhodl usnesením ze dne datum, kterým dovolání směřující proti výroku II, III a IV usnesení VS adresa odmítl (výrok I), ve zbylém rozsahu dovolání zamítl (výrok II) a uložil žalobci a právnická osoba zaplatit právnická osoba společně a nerozdílně náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 1 573 Kč. NS takto rozhodl, když plné moci udělené městem adresa a dalšími drobnými akcionáři nepovažoval za neplatné pro obcházení obch. zák. a stanov právnická osoba (nevyplývá to z učiněných skutkových zjištění) a za neplatné nepovažoval ani plné moci udělené drobnými akcionáři (obcemi), resp. substituční plné moci udělené zmocněncem, pro rozpor se zákonem o obcích. Dále NS uzavřel, že městu adresa, ČS, ani JV nevznikla povinnost učinit povinnou nabídku převzetí, a tudíž hlasovací práva mohla být vykonávána. Dále pak uvedl, že i kdyby došlo při nabytí akcií právnická osoba k porušení oznamovací povinnosti dle obch. zák., s čímž byl spojen zákaz vykonávat hlasovací práva, tento zákaz pominul po vyřazení akcií právnická osoba z obchodování na veřejném trhu. Vady řízení NS neshledal. Spis byl vrácen KS adresa dne datum, usnesení NS bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum došla soudu na vědomí obsáhlá ústavní stížnost právnická osoba. Dne datum byl spis zapůjčen název soudu. Ústavní soud nálezem ze dne datum, došlým KS adresa dne datum, rozhodl na základě ústavních stížností žalobce a právnická osoba, že usnesením NS ze dne datum bylo porušeno základní právo právnická osoba a žalobce na spravedlivý (řádný) proces, a usnesení NS zrušil. Ústavní soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že NS nedostatečně odůvodnil své závěry a vyhnul se jednoznačné odpovědi na dříve již identifikované zásadní právní otázky podstatné pro celou řadu sporů účastníků na totožném skutkovém základu, ve kterých je rozhodovací praxe soudů dlouhodobě nejednotná, a porušil tak i kasační závaznost předchozího zrušovacího nálezu, jeho rozhodnutí je částečně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a částečně i zatížené nepřípustnou libovůlí. Dne datum byl spis vrácen z název soudu a dne datum byl předložen NS k novému rozhodnutí o dovoláních. K žádosti ze dne datum byl spis dne datum zapůjčen název soudu, vrácen byl dne datum. NS rozhodl usnesením ze dne datum, tak že usnesení VS adresa zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. NS opětovně nepovažoval za neplatné plné moci udělené drobnými akcionáři (obcemi), resp. substituční plné moci udělené zmocněncem, pro rozpor se zákonem o obcích. S ohledem na závěry Ústavního soudu v jiné obdobné věci účastníků však posoudil smluvní ujednání města adresa a dalších obcí s ČS a JV, a tedy i udělené plné moci jako odporující zásadám poctivého obchodního styku a nepožívající právní ochrany. název města však na předmětné valné hromadě nebylo zastoupeno na základě takové plné moci, právní vztahy ze sporných smluvních ujednání byly již v roce rok vypořádány. U dalších obcí, které takto zastoupeny byly, není zatím zřejmé, jaký důsledek by skutečnost, že by k jejich hlasům nemělo být přihlíženo, měla pro platnost usnesení valné hromady. Dále NS uzavřel, že jednání města název a dalších obcí, které uzavřely s ČS obdobné smlouvy, a ČS a JV by mohlo být posouzeno jako jednání ve shodě, v důsledku čehož by městu adresa, dalším obcím, ČS a JV vznikla povinnost učinit povinnou nabídku převzetí, s jejímž porušením by byl spojen zákaz výkonu hlasovacích práv. Pro posouzení, zda lze město název, další obce, ČS a JV považovat za osoby jednající ve shodě, však dosud nebyl učiněn dostatek skutkových zjištění. Dále pak NS uvedl, že i kdyby došlo při nabytí akcií VaK k porušení oznamovací povinnosti dle obch. zák., s čímž byl spojen zákaz vykonávat hlasovací práva, tento zákaz pominul po vyřazením akcií VaK z obchodování na veřejném trhu. Spis byl vrácen KS adresa dne datum, usnesení NS bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum byl spis předložen VS adresa k novému rozhodnutí o odvoláních. Dne datum bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den datum. K žádosti zástupce právnická osoba, odůvodněné kolizí jednání, bylo jednání dne datum odročeno na neurčito. VS adresa pak o odvoláních rozhodl bez nařízení jednání usnesením ze dne datum tak, že napadené usnesení KS adresa zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud takto rozhodl v návaznosti na závěry zrušovacího usnesení NS a uložil soudu prvého stupně vyzvat žalobce a právnická osoba k doplnění skutkových tvrzení o jednání ve shodě, tj. aby uvedli, kdo jednal ve vzájemném srozumění, co bylo cílem tohoto jednání (nabytí, postoupení, výkon nebo jiná dispozice s hlasovacími právy v třetí osobě) s účelem ovlivnění chování této třetí osoby, a označili důkazy k prokázání takových tvrzení, když takové doplnění přesahuje rámec odvolacího řízení. Spis byl vrácen KS adresa dne datum, usnesení VS adresa bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum byly žalobci a právnická osoba zaslány výzvy k doplnění dle pokynů odvolacího soudu, a to ve lhůtě 10 dnů. Žalobce předložil dne datum obsáhlé stanovisko, které pro účely všech sporů týkajících se valných hromad právnická osoba z let rok až rok zpracoval před cca 9 lety, a žádal o prodloužení lhůty alespoň do datum, aby mohl toto stanovisko aktualizovat a doplnit v návaznosti na v mezidobí proběhlý vývoj všech vedených sporů, skutkových zjištění a právního posouzení. Dne datum byla žalobci prodloužena lhůta do datum. Dne datum žádal žalobce s ohledem na rozsáhlost věci o prodloužení lhůty do datum, dne datum pak žalobce žádal s ohledem na aktuální karanténní opatření stran Covid-19 o prodloužení lhůty do datum. Spis byl založen na lhůtu do datum. Dne datum byla žalobci a právnická osoba zaslána urgence splnění předchozí výzvy s dodatečnou lhůtou 10 dnů. Obsáhlá doplnění žalobce a právnická osoba došla soudu ve dnech Anonymizováno datum a datum. Podání byla dne datum vzájemně přeposlána účastníkům s výzvou k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Vyjádření právnická osoba došlo soudu dne datum, dne datum bylo zasláno žalobci a právnická osoba. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Dne datum došlo soudu obsáhlé vyjádření právnická osoba. Dne datum došla soudu žádost právnická osoba o odročení jednání alespoň o 2 měsíce odůvodněná probíhajícími mimosoudními jednáními se žalobcem, jejichž výsledkem by mohlo být i zpětvzetí žaloby. Žalobce se k žádosti dne datum připojil. Jednání bylo dne datum zrušeno. Dne datum byla právnická osoba zaslána výzva ke sdělení stavu mimosoudních jednání, právnická osoba k tomu dne datum sdělila, že jednání nadále probíhají. S ohledem na složité a komplexní vztahy mezi právnická osoba a žalobcem jsou jednání časově náročná, a dochází tak k průtahům, nicméně dosavadní stav jednání směřuje k uzavření mimosoudní dohody o narovnání. právnická osoba předpokládala, že spory mezi ní a žalobcem budou ukončeny v první polovině roku rok. Spis byl založen na lhůtu do datum. Dne datum byl právnická osoba znovu zaslán dotaz na stav mimosoudních jednání. právnická osoba sdělila dne datum, že znění dohody o narovnání již schválilo představenstvo právnická osoba a zastupitelstvo žalobce, na den datum je svolána valná hromada právnická osoba, která bude rozhodovat o schválení narovnání. V případě schválení je předpokládaný termín podpisu dohody do konce června s účinností narovnání ke dni datum. Spis byl založen na lhůtu do datum. Dne datum došlo soudu společné podání žalobce a právnická osoba, kterým vzal žalobce svou žalobu v plném rozsahu zpět, právnická osoba vyslovila souhlas se zastavením řízení a oba účastníci se vzdali práva na náhradu nákladů řízení. Usnesením ze dne datum soud řízení ve vtahu mezi žalobcem a právnická osoba zastavil a rozhodl, že tito účastníci nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení. Usnesení bylo vypraveno dne datum a nabylo právní moci dne datum (zjištěno ze spisu KS adresa sp. zn. spisová značka).

17. Žalobou došlou KS adresa dne datum se žalobce jako akcionář právnická osoba domáhal vůči právnická osoba z obdobných (byť užších) důvodů jako v posuzovaném řízení 1 vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady této společnosti konané dne datum. Žalobě byla přidělena spisová značka spisová značka (zjištěno ze spisu KS adresa sp. zn. spisová značka).

18. Žalobou došlou KS adresa dne datum se právnická osoba jako akcionář právnická osoba též domáhala z obdobných (byť užších) důvodů jako v posuzovaném řízení 1 vůči právnická osoba vyslovení neplatnosti vybraných usnesení valné hromady této společnosti konané dne datum a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 60 000 Kč s příslušenstvím. Žalobě byla přidělena spisová značka spisová značka. K výzvě soudu odeslané dne datum, zaplatila právnická osoba dne datum soudní poplatek za žalobu (zjištěno ze spisu KS adresa sp. zn. spisová značka).

19. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, soud rozhodl o spojení věcí sp. zn. spisová značka a spisová značka ke společnému řízení. Výzvou odeslanou dne datum a doručenou dne datum soud vyzval právnická osoba k vyjádření k žalobám ve lhůtě 10 dnů. V podání došlém soudu dne datum sdělovala právnická osoba, že k věci bude svoláno mimořádné jednání představenstva a že se společnost snaží najít vhodného právního zástupce, a žádala o prodloužení lhůty k vyjádření s tím, že toto bude zasláno v nejbližším možném termínu. Výzvou odeslanou dne datum a doručenou dne datum soud urgoval vyjádření právnická osoba k žalobám, k čemuž jí stanovil lhůtu 10 dnů. Další urgence referovaná dne datum nebyla odeslána, neboť dne datum došla soudu žádost právnická osoba o prodloužení lhůty odůvodněná procesy ve společnosti vyvolanými žalobcem jako akcionářem, v důsledku kterých nemá právnická osoba právní zastoupení. Dne datum se bude konat valná hromada, která bude dané záležitosti projednávat, a následně bude vyjádření urychleně podáno. Spis byl založen na lhůtu do datum. Dne datum byla právnická osoba zaslána důrazná urgence k předložení vyjádření k žalobám, k čemuž jí byla stanovena lhůta 10 dnů. Dne datum došlo soudu oznámení o převzetí právního zastoupení právnická osoba se žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření o 30 dnů. právnická osoba se k podaným žalobám vyjádřila v podání došlém soudu dne datum, kdy obdobně jako v posuzovaném řízení 1 žalobou uplatněné nároky neuznala. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Dne datum došlo soudu vyjádření právnická osoba, ve kterém se obsáhle vyjadřovala k vyjádření právnická osoba a činila návrhy na provedení dokazování. Vyjádření bylo dne datum zasláno žalobci a právnická osoba. Dne datum došlo soudu další vyjádření právnická osoba. Při jednání konaném dne datum bylo zahájeno projednání věci, bylo provedeno velké množství listinných důkazů a po přednesu závěrečných návrhů bylo jednání za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den datum. Při jednání konaném dne datum bylo vyhlášeno usnesení, kterým byly zamítnuty návrhy právnická osoba a žalobce na určení neplatnosti usnesení valné hromady (výrok I), byl zamítnut návrh právnická osoba na přiměřené zadostiučinění (výrok II) a žalobci a právnická osoba bylo uloženo zaplatit právnická osoba na náhradě nákladů řízení částku 11 104 Kč (výrok III). K žádosti ze dne datum, odůvodněné dlouhodobou pracovní neschopností zapisovatelky, byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení usnesení bez určení konkrétní doby prodloužení, písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno dne datum. Soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že městu název, ani dalším osobám (zejména ČS a JV) nevznikla povinnost učinit povinnou nabídku převzetí, nejsou tak s jejím splněním v prodlení a město název mohlo na valné hromadě vykonávat svá akcionářská práva. Dále se soud zabýval platností konkrétního usnesení valné hromady o udělení souhlasu s převodem akcie, které neplatným neshledal. Dne datum došlo soudu odvolání žalobce proti výroku I a jeho se týkající části výroku III usnesení. K výzvě soudu odeslané dne datum zaplatil žalobce dne datum soudní poplatek za odvolání. Dne datum došlo soudu blanketní odvolání právnická osoba proti celému usnesení, které přislíbila odůvodnit do 14 dnů. Spis byl založen na lhůtu do datum. Dne datum byla právnická osoba zaslána výzva k doplnění odvolání ve lhůtě 10 dnů, doplnění odvolání došlo soudu dne datum. Odvolání byla dne datum zaslána účastníkům. K výzvě soudu odeslané dne datum zaplatila právnická osoba dne datum soudní poplatek za odvolání. Dne datum byl spis předložen VS adresa, který dne datum nařídil odvolací ústní jednání na den datum. Dne datum došlo odvolacímu soudu obsáhlé vyjádření právnická osoba k odvoláním. Dne datum došlo odvolacímu soudu obsáhlé doplnění odvolání žalobce. Při jednání konaném dne datum, při kterém právnická osoba předložila obsáhlé doplnění odvolání, byla odvolání projednána a jednání bylo za účelem posouzení věci v neveřejném zasedání odročeno na neurčito. Dne datum došlo odvolacímu soudu obsáhlé doplnění vyjádření právnická osoba. Dne datum bylo nařízeno další odvolací ústní jednání na den datum. Při jednání konaném dne datum bylo doplněno dokazování a po přednesu závěrečných návrhů bylo jednání za účelem závěrečné porady senátu a přijetí rozhodnutí v neveřejném zasedání odročeno na neurčito. Usnesením ze dne datum VS adresa výrok I a II napadeného usnesení potvrdil (výrok I), výrok III napadeného usnesení změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit právnická osoba na náhradě nákladů řízení částku 9 552 Kč a právnická osoba je povinna zaplatit právnická osoba na náhradě nákladů řízení částku 19 105 Kč (výrok II), uložil žalobci zaplatit právnická osoba na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 10 677,60 Kč a právnická osoba zaplatit právnická osoba na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 21 355,30 Kč (výrok III) a uložil právnická osoba zaplatit doplatky soudního poplatku za návrh na zahájení řízení a za odvolání ve výši 2x 2 400 Kč (výrok IV). Pokud jde o oznamovací povinnost nabyvatele akcií dle obch. zák., s jejímž porušením byl spojen zákaz výkonu hlasovacích práv, VS adresa uvedl, že pokud tato v dané věci vznikla, tak zanikla vyřazením akcií právnická osoba z obchodování na veřejném trhu dne datum, nemohla tak existovat ke dni konání předmětné valné hromady a výkon hlasovacích práv nebyl z tohoto důvodu omezen. Jednání ČS a JV jako zástupců akcionáře – města název, přičemž k platnosti udělených plných mocí se již v dřívějším rozhodnutí jednoznačně vyjádřil NS, nemohlo být jednáním ve shodě, ze kterého by měla plynout povinnost učinit povinnou nabídku převzetí. Jednáním ve shodě by dle odvolacího soudu mohlo být jednání města název a dalších drobných akcionářů (obcí), a to prostřednictvím jejich zástupců ČS a JV, avšak dle odvolacího soudu takové jednání ve shodě k dosažení cíle předpokládaného zákonem, ani k dosažení cíle tvrzeného žalobcem a právnická osoba nebylo prokázáno. Konkrétní usnesení o souhlasu s převodem akcie považoval odvolací soud ve shodě se soudem prvého stupně za platné. Spis byl vrácen KS adresa dne datum, usnesení VS adresa bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum došlo soudu obsáhlé dovolání právnická osoba a dne datum došlo soudu neméně obsáhlé dovolání žalobce. K výzvám soudu odeslaným dne datum zaplatili žalobce dne datum a právnická osoba dne datum soudní poplatky za dovolání. Dne datum byl spis předložen NS. Dne datum došlo NS obsáhlé doplnění právnická osoba. Dne datum byla dovolání zaslána právnická osoba, která se k nim vyjádřila obsáhlým podáním došlým NS dne datum. NS rozhodl usnesením ze dne datum tak, že se dovolání odmítají (výrok I) a žalobce a CCC jsou povinni zaplatit VaK společně a nerozdílně náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 1 573 Kč. NS dovolání odmítl jako nepřípustná, když stran námitky neplatnosti plných mocí udělených městem adresa a dalšími akcionáři ČS pro obcházení zákona a rozpor se stanovami právnická osoba odkázal na závěry svého dřívějšího rozhodnutí v jiném sporu účastníků, stran námitky neplatnosti zmocnění JV drobnými akcionáři pro rozpor se zákonem o obcích konstatoval, že takové námitky žalobci a právnická osoba, kteří nejsou zmocniteli, nepřísluší, stran jednání ve shodě, povinnosti učinit povinnou nabídku převzetí a nemožnosti vykonávat hlasovací práva při porušení této povinnosti konstatoval, že dovolací námitky vycházejí z jiného hodnocení důkazů a jiných skutkových zjištění, než učinil odvolací soud, a stran usnesení o souhlasu s převodem akcie považoval za správný provedený výklad ustanovení stanov právnická osoba, které mělo takový převod vylučovat. Spis byl vrácen KS adresa dne datum, usnesení NS bylo dne datum vypraveno a téhož dne nabylo právní moci. Dne datum byly soudu Ústavním soudem předloženy k vyjádření obsáhlé ústavní stížnosti právnická osoba a žalobce, došlé mu ve dnech datum a datum. Stručné vyjádření KS adresa a spis byly Ústavnímu soudu zaslány dne datum. Ústavní soud nálezem ze dne datum, došlým KS adresa dne datum, rozhodl, že usnesením NS ze dne datum bylo porušeno základní právo právnická osoba a žalobce na spravedlivý (řádný) proces, a usnesení NS zrušil. Ústavní soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že NS nedostatečně odůvodnil svůj závěr o absenci zásadního právního významu odůvodňujícího přípustnost dovolání, a to zejména ve vztahu ke dvěma okruhům dovolacích námitek – neplatnost plných mocí udělených drobnými akcionáři (obcemi) pro rozpor se zákonem obcích a neplatnost plných mocí udělených městem adresa a dalšími akcionáři pro obcházení obch. zák. a stanov právnická osoba a dále jednání ve shodě, povinnost učinit povinnou nabídku převzetí a případná nemožnost vykonávat hlasovací práva, u kterých se jednalo o otázky právní a nikoliv skutkové. Ústavní soud též upozornil, že účastníci vedou celou řadu sporů se v zásadě totožným skutkovým základem, přičemž soudy prvého a druhého stupně v jednotlivých řízeních rozhodují rozdílně, a i z toho důvodu je nasnadě, aby NS dovolací námitky posoudil věcně a rozhodovací praxi soudů nižších stupňů sjednotil. Ústavní soud též vytkl, že se NS vůbec nezabýval dovolacími námitky poukazujícími na závažné vady řízení před soudy nižších stupňů. Dne datum byl spis předložen NS k novému rozhodnutí o dovoláních. NS rozhodl usnesením ze dne datum, kterým dovolání směřující proti výroku II, III a IV usnesení VS adresa odmítl (výrok I), ve zbylém rozsahu dovolání zamítl (výrok II), uložil žalobci zaplatit právnická osoba náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 1 573 Kč (výrok III) a uložil právnická osoba zaplatit právnická osoba náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 5 203 Kč. NS takto rozhodl, když plné moci udělené městem adresa a dalšími drobnými akcionáři nepovažoval za neplatné pro obcházení obch. zák. a stanov právnická osoba (nevyplývá to z učiněných skutkových zjištění) a za neplatné nepovažoval ani plné moci udělené drobnými akcionáři (obcemi), resp. substituční plné moci udělené zmocněncem, pro rozpor se zákonem o obcích. Dále NS uzavřel, že městu adresa, ČS, ani JV nevznikla povinnost učinit povinnou nabídku převzetí, a tudíž hlasovací práva mohla být vykonávána. Dále pak uvedl, že i kdyby došlo při nabytí akcií právnická osoba k porušení oznamovací povinnosti dle obch. zák., s čímž byl spojen zákaz vykonávat hlasovací práva, tento zákaz pominul po vyřazením akcií právnická osoba z obchodování na veřejném trhu. Vady řízení NS neshledal. Spis byl vrácen KS adresa dne datum, usnesení NS bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum došla soudu výzva Ústavního soudu k vyjádření k obsáhlým ústavním stížnostem právnická osoba a žalobce, došlým mu dne datum, a předložení spisu. Stručné vyjádření KS adresa a spis byly Ústavnímu soudu zaslány dne datum. Ústavní soud nálezem ze dne datum, došlým KS adresa dne datum, rozhodl, že se usnesení NS ze dne datum zrušuje, neboť jím bylo porušeno základní právo právnická osoba a žalobce na spravedlivý proces. Ústavní soud takto rozhodl, když dospěl k závěru, že NS nedostatečně odůvodnil své závěry a vyhnul se jednoznačné odpovědi na dříve již identifikované zásadní právní otázky podstatné pro celou řadu sporů účastníků na totožném skutkovém základu, ve kterých je rozhodovací praxe soudů dlouhodobě nejednotná, a porušil tak i kasační závaznost předchozího zrušovacího nálezu, jeho rozhodnutí je částečně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a částečně i zatížené nepřípustnou libovůlí. Dne datum byl spis předložen NS k novému rozhodnutí o dovoláních. Dne datum byl spis zapůjčen název soudu, vrácen byl dne datum. NS rozhodl usnesením ze dne datum tak, že usnesení VS adresa zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. NS opětovně nepovažoval za neplatné plné moci udělené drobnými akcionáři (obcemi), resp. substituční plné moci udělené zmocněncem, pro rozpor se zákonem o obcích. Smluvní ujednání města adresa a dalších obcí s ČS a JV, a tedy i udělené plné moci však posoudil jako odporující zásadám poctivého obchodního styku a nepožívající právní ochrany. název města však na předmětné valné hromadě nebylo zastoupeno na základě takové plné moci, právní vztahy ze sporných smluvních ujednání byly již v roce rok vypořádány. U dalších obcí, které takto zastoupeny byly, není zatím zřejmé, jaký důsledek by skutečnost, že by k jejich hlasům nemělo být přihlíženo, měla pro platnost usnesení valné hromady. Dále NS uzavřel, že jednání města adresa a dalších obcí, které uzavřely s ČS obdobné smlouvy, a ČS a JV by mohlo být posouzeno jako jednání ve shodě, v důsledku čehož by městu adresa, dalším obcím, ČS a JV vznikla povinnost učinit povinnou nabídku převzetí, s jejímž porušením by byl spojen zákaz výkonu hlasovacích práv. Pro posouzení, zda lze město adresa, další obce, ČS a JV považovat za osoby jednající ve shodě, však dosud nebyl učiněn dostatek skutkových zjištění. Dále pak NS uvedl, že i kdyby došlo při nabytí akcií právnická osoba k porušení oznamovací povinnosti dle obch. zák., s čímž byl spojen zákaz vykonávat hlasovací práva, tento zákaz pominul po vyřazením akcií právnická osoba z obchodování na veřejném trhu. Spis byl vrácen KS adresa dne datum, usnesení NS bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum byl spis předložen VS adresa, který o odvoláních rozhodl bez nařízení jednání usnesením ze dne datum tak, že napadené usnesení KS adresa zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud takto rozhodl v návaznosti na závěry zrušovacího usnesení NS a uložil soudu prvého stupně vyzvat žalobce a právnická osoba k doplnění skutkových tvrzení o jednání ve shodě, tj. aby uvedli, kdo jednal ve vzájemném srozumění, co bylo cílem tohoto jednání (nabytí, postoupení, výkon nebo jiná dispozice s hlasovacími právy v třetí osobě) s účelem ovlivnění chování této třetí osoby, a označili důkazy k prokázání takových tvrzení, když takové doplnění přesahuje rámec odvolacího řízení. Spis byl vrácen KS adresa dne datum, usnesení VS adresa bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum byly žalobci a právnická osoba zaslány výzvy k doplnění dle pokynů odvolacího soudu, a to ve lhůtě 10 dnů. Žalobce předložil dne datum obsáhlé stanovisko, které pro účely všech sporů týkajících se valných hromad právnická osoba z let rok až rok zpracoval před cca 9 lety, a žádal o prodloužení lhůty alespoň do datum, aby mohl toto stanovisko aktualizovat a doplnit v návaznosti na v mezidobí proběhlý vývoj všech vedených sporů, skutkových zjištění a právního posouzení. Vyjádření bylo dne datum zasláno právnická osoba a právnická osoba k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Dne datum žádal žalobce s ohledem na rozsáhlost věci o prodloužení lhůty do datum, dne datum pak žalobce žádal s ohledem na aktuální karanténní opatření stran Covid-19 o prodloužení lhůty do datum. Vyjádření žalobce ze dne datum spolu s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů bylo dne datum znovu zasláno právnická osoba a právnická osoba. právnická osoba požádala dne datum o prodloužení lhůty alespoň o 14 dnů, spis byl založen na lhůtu do datum. Dne datum došlo soudu obsáhlé doplnění právnická osoba, podání bylo dne datum zasláno právnická osoba s výzvou k vyjádření ve lhůtě 15 dnů a žalobci na vědomí. Dne datum došlo soudu obsáhlé vyjádření právnická osoba. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Dne datum došla soudu žádost právnická osoba o odročení jednání odůvodněná probíhajícími mimosoudními jednáními se žalobcem, která směřují k uzavření dohody o narovnání a zpětvzetí žaloby s tím, že spory mezi právnická osoba a žalobcem by mohly být ukončeny v první polovině příštího roku. Jednání bylo dne datum odročeno na neurčito. Dne datum byl právnická osoba zaslán dotaz na stav mimosoudních jednání. právnická osoba sdělila dne datum, že znění dohody o narovnání již schválilo představenstvo právnická osoba a zastupitelstvo žalobce, na den datum je svolána valná hromada právnická osoba, která bude rozhodovat o schválení narovnání. V případě schválení je předpokládaný termín podpisu dohody do konce června s účinností narovnání ke dni datum. Spis byl založen na lhůtu do datum. Dne datum došlo soudu společné podání žalobce a právnická osoba, kterým vzal žalobce svou žalobu v plném rozsahu zpět, právnická osoba vyslovila souhlas se zastavením řízení a oba účastníci se vzdali práva na náhradu nákladů řízení. Usnesením ze dne datum soud řízení ve vtahu mezi žalobcem a právnická osoba zastavil a rozhodl, že tito účastníci nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení. Usnesení bylo vypraveno dne datum a nabylo právní moci dne datum (zjištěno ze spisu KS adresa sp. zn. spisová značka).

20. Nároky na peněžité zadostiučinění za nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou posuzovaných řízení již žalobce jedenkráte uplatnil u soudu, a to v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne datum, ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne datum, a žalobci byla přiznána za obě řízení částka 179 025 Kč, kdy hodnoceno bylo posuzované řízení 1 v délce 11 let a 10 měsíců a posuzované řízení 2 v délce 10 let a 8 měsíců. Při určení výše zadostiučinění bylo u obou posuzovaných řízení vycházeno ze základní částky 17 500 Kč za rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení, která byla snížena o 40 % z důvodu značné právní náročnosti a o 30 % z důvodu procesní složitosti dané především projednáváním věci na čtyřech stupních soudní soustavy (u NS a Ústavního soudu v dané době u každého 2x) a naopak zvýšena o 20 % z důvodu zvýšeného významu posuzovaných řízení pro žalobce. Tento zvýšený význam byl shledán v tom, že nejistota žalobce, resp. jeho reprezentantů ohledně výsledku posuzovaných řízení byla zvýšena medializací věci i tím, že ze strany právnická osoba (ovlivněné zahraničním subjektem, jehož vstup do právnická osoba žalobce žádal v posuzovaných řízeních zneplatnit) byl pro obyvatele žalobce nastolen režim tzv. nesolidárního stočného, což pro ně ve výsledku znamenalo vyšší výdaje (zjištěno z rozsudku název soudu č. j. číslo jednací).

21. Žádostí ze dne datum, došlou žalované téhož dne, uplatnil žalobce z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 176 225 Kč jako zadostiučinění za nemajetkové újmy z titulu nepřiměřených délek posuzovaných řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne datum, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 75 713 Kč. Částka 75 713 Kč byla žalobci poukázána dne datum (zjištěno ze žádosti včetně doručenky, potvrzení přijetí, stanoviska, likvidační doložky).

22. Z dalších žalobcem předložených listin, které se měly týkat jeho tvrzení o ještě více zvýšeném významu předmětu posuzovaných řízení, soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění nečinil.

23. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

24. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

25. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

27. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

28. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. posuzované řízení 1 29. Posuzované řízení 1 bylo ve vztahu k žalobci zahájeno podáním jeho žaloby dne datum a skončilo právní mocí usnesení KS adresa o zastavení řízení dne datum. Řízení tedy trvalo celkem 16 let a 1,5 měsíců, resp. 193,5 měsíců.

30. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo po stránce skutkové složitější, když bylo nutno rozklíčovat komplikované smluvní vztahy města název a dalších obcí s ČS a JV, kterými de facto docházelo ke skrytému převodu akcií, resp. obcházení omezení převoditelnosti akcií právnická osoba, a následné vystupování zmocněnců při výkonu akcionářských práv. Na druhou stranu je však nutno též zdůraznit, že uvedenými skutečnostmi se soudy zaobíraly opakovaně, když spory ve věci neplatností usnesení valných hromad právnická osoba opírající se v zásadě o stále stejný skutkový základ byly vedeny již od roku rok. Uvedená skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, kdy ve věci bylo provedeno rozsáhlé dokazování velkým množstvím listin. Procesní složitost řízení dále zvyšovala velká procesní aktivita účastníků. Ke společnému řízení byly spojeny dvě věci a jak žalobce a právnická osoba, tak právnická osoba soudům adresovali velké množství obsáhlých podání, se kterými se soudy musely vypořádat. Dále je nutno k procesní složitosti přičíst skutečnosti na straně právnická osoba a právnická osoba, které řízení prodloužily. právnická osoba se předně měla vyjádřit k podaným žalobám do datum, po opakovaných urgencích soudu však vyjádření předložila až dne datum, tj. s prodlevou téměř 5 měsíců. Dále pak právnická osoba či její právní zástupce opakovaně žádali o odročení ústního jednání, kdy jednání nařízené původně na den datum bylo na žádost zástupce právnická osoba odročeno na den datum, z tohoto termínu pak bylo na žádost předsedy představenstva právnická osoba odročeno na den datum, z tohoto termínu bylo na žádost zástupce právnická osoba odročeno na den datum, z tohoto termínu bylo na žádost nového zástupce právnická osoba odročeno na den datum a z tohoto termínu pak bylo na žádost zástupce právnická osoba odročeno na den datum, kdy se jednání konalo. Ústní jednání se tedy konalo až téměř 14 měsíců po původně určeném termínu. K tomu je však nutno konstatovat, že uvedenou prodlevu je nutno z části (zejména v její závěrečné fázi) přičíst i soudu (viz dále), který opakovaným žádostem právnická osoba a jejího zástupce o odročení jednání bez dalšího vyhovoval. právnická osoba pak dne datum podala blanketní odvolání proti usnesení KS adresa, které k výzvě soudu doplnila až dne datum, resp. dne datum (předložení dalších stejnopisů), tj. za 1 měsíc. Dále je nutno k procesní složitosti přičíst skutečnost, že ústní jednání nařízené na den datum bylo k žádosti právnická osoba a žalobce zrušeno z důvodu mimosoudního jednání, které pak probíhalo až do dne datum, kdy soudu došlo zpětvzetí žaloby, tj. po dobu téměř 1 roku. Konečně je pak nutno k procesní složitosti nutno přičíst četnost rozhodování a počet orgánů státu zapojených do rozhodování. KS adresa rozhodoval 1x ve věci a dále pak o spojení věcí ke společnému řízení a o zastavení řízení ve vztahu k žalobci, VS adresa rozhodoval 2x ve věci, NS rozhodoval 3x ve věci a 2x ve věci rozhodoval Ústavní soud. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro prvá dvě rozhodnutí NS o dovoláních a následná řízení o ústavních stížnostech u Ústavního soudu, ve kterých byla napadená usnesení zrušena pro porušení základního práva žalobce a právnická osoba na spravedlivý proces, když NS nedostatečným a nepřezkoumatelným způsobem odůvodnil své závěry (v prvém případě stran existence otázek zásadního právního významu jako podmínek přípustnosti dovolání, ve druhém případě stran nedůvodnosti dovolacích námitek), čímž se vyhnul řádnému věcnému přezkumu podaných dovolání, neplnil svou úlohu sjednocovatele roztříštěné rozhodovací praxe soudů nižších stupňů, a ve druhém případě ani nerespektoval kasační závaznost prvního zrušovacího nálezu Ústavního soudu. Tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Věc pak byla složitá i z hlediska právního, kdy bylo nutno posoudit řadu složitých právních otázek týkajících se výkonu akcionářských práv, na které obtížně nacházel odpověď i NS.

31. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je nutno konstatovat, že v řízení došlo k nedůvodným prodlevám, které je nutno přičíst k tíži státu. Zmínit lze zejména následující. Ve dnech datum a datum byly podány žaloby právnická osoba a žalobce, až dne datum bylo rozhodnuto o spojení věcí ke společnému řízení a dne datum, tj. 4 měsíce po nápadu, byly žaloby zaslány právnická osoba k vyjádření. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah min. 2 měsíce. Ústní jednání nařízené na den datum se nekonalo z časových důvodů a bylo odročeno na den datum, tj. za více než 1 měsíc. Uvedenou prodlevu, která zjevně vznikla v důsledku nesprávného rozvržení jednacího dne soudem, je nutno přičíst k tíži státu. Jak již bylo uvedeno výše, soud opakovaně vyhověl žádosti právnická osoba či jejího zástupce o odročení ústního jednání, které se původně mělo konat dne datum. Zejména pak v odročení jednání nařízeného dne datum na den datum, které bylo odročeno k žádosti odůvodněné kolizí jednání došlé soudu až dne datum na den datum, tj. za další 3 měsíce, lze spatřovat nedůsledný postup soudu vedoucí ve svém důsledku k průtahu, když soud takto bez dalšího akceptoval v pořadí již několikátou žádost o odročení, u které však lze mít pochybnosti zejména o její včasnosti. Dne datum byl spis předložen NS s dovoláními do prvního usnesení VS adresa, dovolání byla odmítnuta jako nepřípustná usnesením až ze dne datum, tj. téměř za 3 roky. V uvedené prodlevě je přes specifikum dovolacího řízení jako řízení o mimořádném opravném prostředku nutno, a to i s přihlédnutím k tomu, že následně v době od datum do datum platila pro odmítnutí nepřípustného dovolání zákonná šestiměsíční lhůta (§ 243c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném v uvedené době), spatřovat průtah min. 2 roky. Dne datum došla Ústavnímu soudu ústavní stížnost právnická osoba proti druhému usnesení NS (ústavní stížnost žalobce musela být podána v obdobné době, nejpozději dne datum, tj. do 60 dnů od nabytí právní moci druhého usnesení NS), o těchto ústavních stížnostech rozhodl Ústavní soud nálezem až ze dne datum, tj. minimálně za 20,5 měsíců. S ohledem na skutečnost, že věc byla u Ústavního soudu již podruhé a že NS byla z jeho strany vyčítána téměř stejná pochybení jako v prvém případě, lze v uvedené prodlevě přes specifikum řízení o ústavní stížnosti spatřovat průtah cca 9 měsíců (nad rámec 1 roku). Dne datum byl spis již potřetí předložen k rozhodnutí o dovoláních proti prvnímu usnesení VS adresa, NS o dovoláních rozhodl usnesením ze dne datum, tj. za 16 měsíců. V uvedené prodlevě je i přes specifikum dovolacího řízení jako řízení o mimořádném opravném prostředku nutno s ohledem na skutečnost, že věc byla na NS se stejnými dovoláními již potřetí, a s ohledem na již uplynulou délku řízení spatřovat průtah min. 4 měsíce (nad rámec 1 roku). Dne datum došla KS adresa doplnění tvrzení a návrhů důkazů pro zrušení jeho prvního usnesení, až dne datum (tj. téměř za 5 měsíců) bylo nařízeno ústní jednání na datum (tj. za více než 1 rok po dojití doplnění). V této prodlevě je i s ohledem na již uplynulou délku řízení nutno spatřovat průtah min. 9 měsíců. K tíži státu je pak nutno přičíst též shora uvedené skutečnosti, že první dvě usnesení NS byla zrušena pro porušení základního práva žalobce a právnická osoba na spravedlivý proces, pro neplnění úlohy NS a ve druhém případě i pro nerespektování kasační závaznosti předchozího nálezu Ústavního soudu.

32. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce řízení též částečně přispěl, když do dne datum měl po zrušení prvního usnesení KS adresa doplnit tvrzení a návrhy důkazů, žalobce předložil dne datum částečné vyjádření, které hodlal dále doplňovat, po opakovaných žádostech o prodloužení lhůty a následně urgenci soudu tak ovšem učinil až dne datum, tj. za více než 5 měsíců. K tomu je však nutno dodat, že jednak se stejným prodlením svá tvrzení a důkazní návrhy doplnila i CCC, tedy prodloužení řízení nelze přičítat k tíži výlučně žalobce, jednak z pohledu celkové doby řízení je tato ojedinělá prodleva zanedbatelná. Jednání žalobce s VaK o mimosoudním vyřešení věci bylo již zohledněno v procesní složitosti řízení. Soud tak přispění žalobce k délce řízení hodnotil jako neutrální.

33. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud při respektu k rozsudku právnická osoba vydanému dříve při odškodňování části délky posuzovaného řízení 1 a s ohledem na skutečnost, že zvýšený význam předmětu posuzovaného řízení 1 pro žalobce přikládala i žalovaná, hodnotil jako zvýšený, nikoliv ovšem tak, jak se ve svých tvrzeních domáhal žalobce. Žalobcem dovolávané dopady na hodnotu jeho podílu ve právnická osoba, na možnost ovlivňovat cenu vodného a stočného, na nutnost financovat investice do infrastruktury z vlastních prostředků právnická osoba, resp. jeho akcionářů, při ztrátě možnosti čerpat dotace atd., souvisely s ovládnutím právnická osoba koncernem název, přejitím právnická osoba na provozní model a vyčleněním a prodejem provozní (ziskové) části podniku právnická osoba. K tomu však došlo dříve než na valné hromadě, jejíž usnesení byla předmětem posuzovaného řízení 1, a ani brzké (případně úspěšné) skončení posuzovaného řízení 1 tak nemohlo mít dopad na uvedené skutečnosti, které se žalobce dle jeho vylíčení nejvíce dotýkaly. Soud však uznává, že posuzované řízení 1 bylo součástí komplexu sporů vycházejících ze stejného skutkového základu, který k uvedeným dopadům na VaK a pro žalobce vedl, a že tedy předmět posuzovaného řízení 1 měl pro žalobce odvozeně částečně zvýšený význam.

34. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (zejména postup orgánů státu) či nelze (zejména procesní a právní, ale i skutková složitost řízení) přičítat státu, s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 16 let a 1,5 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným. posuzované řízení 2 35. Posuzované řízení 2 bylo zahájeno podáním žaloby žalobcem dne datum a skončilo právní mocí usnesení KS adresa o zastavení řízení dne datum. Řízení tedy trvalo celkem 14 let a 11,5 měsíců, resp. 179,5 měsíců.

36. Pro skutkovou, právní a částečně i procesní (rozsah dokazování, procesní aktivita účastníků, prodlení právnická osoba s vyjádřením k žalobám – zde od datum do datum, tj. 6,5 měsíců, doplnění blanketního odvolání právnická osoba proti usnesení KS adresa – zde 1,5 měsíce, mimosoudní jednání právnická osoba a žalobce – zde od zrušení ústního jednání nařízeného na den datum do dojití zpětvzetí žaloby dne datum, tj. téměř 7 měsíců) platí to samé, co bylo uvedeno u posuzovaného řízení 1. Na rozdíl od posuzovaného řízení 1 zde absentuje čtrnáctiměsíční prodleva v souvislosti s opakovaným odročováním nařízeného ústního jednání, oproti tomu však v tomto řízení bylo dne datum právnická osoba doručeno doplnění právnická osoba učiněné po zrušení usnesení KS adresa k vyjádření ve lhůtě 15 dnů, vyjádření však bylo podáno až dne datum, tj. téměř za 6 měsíců (tato prodleva však zahrnuje i průtah na straně soudu – viz dále). Rovněž v posuzovaném řízení 2 rozhodoval KS adresa ve věci a dále pak o spojení věcí ke společnému řízení a o zastavení řízení ve vztahu k žalobci, VS adresa rozhodoval 2x ve věci, NS rozhodoval 3x ve věci a 2x ve věci rozhodoval Ústavní soud. Ze stejných důvodů jako v posuzovaném řízení 1 však ani zde nelze na vrub procesní složitosti věci přičítat prvá dvě rozhodnutí NS o dovoláních a následná řízení o ústavních stížnostech.

37. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), rovněž v posuzovaném řízení 2 došlo k nedůvodným prodlevám, které je nutno přičíst k tíži státu. Zmínit lze zejména následující. Ve dnech datum a datum byly podány žaloby žalobce a právnická osoba, až dne datum bylo rozhodnuto o spojení věcí ke společnému řízení a dne datum, tj. 5 měsíců po nápadu, byly žaloby zaslány právnická osoba k vyjádření. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah min. 3 měsíce. Dne datum byl spis předložen NS s dovoláními do prvního usnesení VS adresa, dovolání byla odmítnuta jako nepřípustná usnesením až ze dne datum, tj. za více než 2 roky a 10 měsíců. V uvedené prodlevě je přes specifikum dovolacího řízení jako řízení o mimořádném opravném prostředku nutno, a to i s přihlédnutím k tomu, že následně v době od datum do datum platila pro odmítnutí nepřípustného dovolání zákonná šestiměsíční lhůta (§ 243c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném v uvedené době), spatřovat průtah cca 2 roky. Dne datum byl spis již potřetí předložen k rozhodnutí o dovoláních proti prvnímu usnesení VS adresa, NS o dovoláních rozhodl usnesením ze dne datum, tj. za 23 měsíců. V uvedené prodlevě je i přes specifikum dovolacího řízení jako řízení o mimořádném opravném prostředku nutno s ohledem na skutečnost, že věc byla na NS se stejnými dovoláními již potřetí, a s ohledem na již uplynulou délku řízení spatřovat průtah min. 11 měsíců (nad rámec 1 roku). Do dne datum mělo být k výzvě soudu podáno vyjádření právnická osoba k doplnění tvrzení a návrhů důkazů právnická osoba pro zrušení prvního usnesení KS adresa, soud bez dalšího toleroval, že vyjádření bylo podáno až dne datum, a následně až dne datum (tj. více než 13 měsíců poté, co mělo být podáno vyjádření) bylo nařízeno ústní jednání na datum (tj. za více než 16 měsíců poté, co mělo být podáno vyjádření). V této prodlevě je i s ohledem na již uplynulou délku řízení nutno spatřovat průtah min. 12 měsíců. K tíži státu je pak stejně jako v posuzovaném řízení 1 nutno přičíst též shora uvedené skutečnosti, že první dvě usnesení NS byla zrušena pro porušení základního práva žalobce a právnická osoba na spravedlivý proces, pro neplnění úlohy NS a ve druhém případě i pro nerespektování kasační závaznosti předchozího nálezu Ústavního soudu.

38. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce řízení též částečně přispěl, když do dne datum měl po zrušení prvního usnesení KS adresa doplnit tvrzení a návrhy důkazů, žalobce předložil dne datum částečné vyjádření, které hodlal dále doplňovat, po opakovaných žádostech o prodloužení lhůty tak ovšem již neučinil. K tomu je však nutno dodat, že ke stejné výzvě předložila právnická osoba své doplnění tvrzení a důkazních návrhů až dne datum, tedy prodloužení řízení nelze přičítat k tíži výlučně žalobce, jednak z pohledu celkové doby řízení je tato ojedinělá prodleva zanedbatelná. Jednání žalobce s právnická osoba o mimosoudním vyřešení věci bylo již zohledněno v procesní složitosti řízení. Soud tak přispění žalobce i k délce posuzovaného řízení 2 hodnotil jako neutrální.

39. Pro význam předmětu posuzovaného řízení 2 platí to samé, co bylo uvedeno u posuzovaného řízení 1.

40. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (zejména postup orgánů státu) či nelze (zejména procesní a právní, ale i skutková složitost řízení) přičítat státu, s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 14 let a 11,5 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným. nemajetková újma a zadostiučinění 41. Uvedené nesprávné úředním postupy byly způsobilé vyvolat na straně žalobce nemajetkové újmy, kdy vznik takových újem představovaných stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újem na straně žalobce uznávala a tyto (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

42. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětné nemajetkové újmy je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkové doby řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy je dle názoru soudu nutno při stanovení základní částky vyjít u posuzovaného řízení 1 z částky na horní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení 1 již byla extrémní, a u posuzovaného řízení 2 z částky blíží se této horní hranici, když délka posuzovaného řízení 2 se takovému extrému výrazně blížila. Soud tak považoval za odpovídají základní částku ve výši 20 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 667 Kč za měsíc trvání řízení, u posuzovaného řízení 1 a ve výši 19 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 583 Kč za měsíc trvání řízení, u posuzovaného řízení 2, v obou případech redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

43. U posuzovaného řízení 1 soud z hlediska popsané (zejména procesní a právní, ale i skutkové) složitosti věci snížil základní částku o 30 % a z hlediska počtu a stupňů orgánů státu zapojených do rozhodování (ve shora vymezeném rozsahu přičitatelném státu) snížil základní částku o 30 %. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazně negativní vliv, soud zvýšil základní částku o 30 %. Z důvodu postupu žalobce soud základní částku nijak nemodifikoval. Z důvodu popsaného zvýšeného významu předmětu řízení pro žalobce pak soud základní částku zvýšil o 10 %. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být u posuzovaného řízení 1 snížena o 20 %.

44. U posuzovaného řízení 2 pak soud z hlediska popsané (zejména procesní a právní, ale i skutkové) složitosti věci, kdy zde nebyly tak velké prodlevy na straně právnická osoba a menší byl i dopad mimosoudního jednání, snížil základní částku o 25 % a z hlediska počtu a stupňů orgánů státu zapojených do rozhodování (ve shora vymezeném rozsahu přičitatelném státu) snížil základní částku o 30 %. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazně negativní vliv, soud zvýšil základní částku o 30 %. Z důvodu postupu žalobce soud základní částku nijak nemodifikoval. Z důvodu popsaného zvýšeného významu předmětu řízení pro žalobce pak soud základní částku zvýšil o 10 %. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být u posuzovaného řízení 2 snížena o 15 %.

45. Na základě takovýchto závěrů pak soud považoval za důvodné požadavky na poskytnutí zadostiučinění - u posuzovaného řízení 1 ve výši 242 048 Kč (po zaokrouhlení) vypočtený následovně: 193,5 (měsíců trvání řízení) x 1 667 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 667 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 302 560,50 Kč x 0,8 (snížení o 20 %), - u posuzovaného řízení 2 ve výši 225 380 Kč (po zaokrouhlení) vypočtený následovně: 179,5 (měsíců trvání řízení) x 1 583 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 583 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 265 152,50 Kč x 0,85 (snížení o 15 %), celkem tedy požadavky na zadostiučinění ve výši 467 428 Kč. Jelikož žalobce na zadostiučinění za nemajetkové újmy dosud obdržel jen částku 254 738 Kč (179 025 Kč + 75 713 Kč), a mohl tedy požadovat dalších 212 690 Kč, shledal soud jeho žalobu s požadavkem na zaplacení částky 100 512 Kč (v rozsahu po částečném zpětvzetí) důvodnou a jako takové jí v celém rozsahu vyhověl.

46. K předchozímu pak soud jen dodává, že částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, považuje za již neodpovídající poměrům v České republice. Soudu je známa judikatura NS a Ústavního soudu, dle které nemá inflace na výši (přiměřenost) poskytovaného zadostiučinění vliv, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 14 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délky řízení je povahou a obsahem stejná jako v roce rok) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti oproti roku rok menší, ztrácí poskytované zadostiučiní svou satisfakční funkci a vytváří nedůvodné rozdíly mezi poškozenými z roku rok a z doby současné. Proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Soud by tak za zcela odpovídající považoval vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na shora uvedené by pak soud považoval za přiměřené zjištěným okolnostem věci základní částky ve výši u 30 000 Kč (20 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. 2 500 Kč za 1 měsíc řízení, a 28 500 Kč (19 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. 2 375 Kč za 1 měsíc řízení, a žalobce by se tedy mohl domáhat ještě vyššího zadostiučinění než shora uvedených 467 428 Kč.

47. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobce byla doručena žalované dne datum a lhůta 6 měsíců skončila dne datum. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení za důvodný až ode dne datum, od tohoto data žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení přiznal a ve zbylém rozsahu žalobu v požadavku na zaplacení úroku z prodlení jako nedůvodnou zamítl.

48. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně úspěšný. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 23 602 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků v celkové výši 4 000 Kč (2x 2 000 Kč), - 3x odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne datum) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 15 300 Kč (3x 5 100 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot dvou samostatně uplatňovaných nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč (2x 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném do datum), - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do datum, v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 402 Kč.

49. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.