11 C 68/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 195 092 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 195 092 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 195 092 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 72 224 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, , zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 195 092 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu na ceně odebrané elektřiny a souvisejících služeb.

2. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “), jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky č. , číslo, , kterou se , právnická osoba, zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa č. EAN: , číslo, na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal za tuto dodávku platit. Podpisem smlouvy žalovaný rovněž stvrdil, že se seznámil s všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen „VOP“) a akceptoval, že se jimi smluvní vztah řídí a jsou jeho nedílnou součástí. Provedenou dodávku elektřiny za období , datum, až , datum, s přeplatkem ve výši 5 670 Kč , právnická osoba, žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, se splatností ke dni , datum, , přičemž tento přeplatek byl žalovanému vyplacen. Po obdržení opravných dat od provozovatele distribuční soustavy (dále jen „PDS“) byla k této faktuře vystavena opravná faktura č. , hodnota, se splatností ke dni , datum, , kterou byl žalovanému za období , datum, až , datum, vyúčtován nedoplatek ve výši 195 092 Kč. Na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Dne , datum, došlo mezi , právnická osoba, a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka včetně veškerého příslušenství postoupena žalobkyni, o této skutečnosti žalobkyně žalovaného vyrozuměla dopisem – oznámení o postoupení pohledávek. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně (povinnost k úhradě smluvního úroku z prodlení v uvedené výši žalovanému plyne z čl. L. odst.

1. VOP) od , datum, do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný předně namítl nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, když nedošlo k platnému postoupení pohledávky. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení uplatněného nároku. Vyúčtování předmětného období , datum, až , datum, bylo provedeno fakturou se splatností ke dni , datum, . Žalobce podal žalobu dne , datum, , tedy zjevně po uplynutí tříleté promlčecí doby. To, že byl následně vydán opravný účetní doklad, nemá na splatnost pohledávky vliv. Navíc oprava, ze které vyplynul nedoplatek, nemá dle žalovaného žádný právní důvod. Žalovaný nic právní předchůdkyni žalobkyně nedlužil, opravné vyúčtování neobdržel a nikdy tak velké množství elektřiny nespotřeboval.

4. Žalobkyně v reakci na obranu žalovaného uvedla, že za odečty, stavy a důvody oprav neodpovídala , právnická osoba, , ale fakturovala na základě dat, která dostala od společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “). Pokud tedy , právnická osoba, nahlásila nové stavy k opravě, musela , právnická osoba, opravnou fakturu č. , hodnota, vystavit. V této souvislosti žalobkyně navrhovala, aby se soud dotázal , právnická osoba, a zjistil, kdy a jakou spotřebu naměřila do předmětného odběrného místa za období , datum, až , datum, a kdy byla data o této spotřebě poskytnuta , právnická osoba, . Opravnou fakturu žalovaný dostal na e-mail , e-mail, , ze kterého žalovaný, resp. někdo z jeho zaměstnanců, s , právnická osoba, běžně komunikoval, dostal ji též s předžalobní upomínkou. Obě faktury se sčítají, takže se jedná o nový závazek, tj. doúčtování spotřeby, s novou splatností. Název opravná faktura může být poněkud matoucí. Ve skutečnosti opravná faktura nenahrazuje fakturu předchozí, nýbrž ji doplňuje. Vystavení opravné faktury nepůsobí žádné „storno“ předchozí faktury. Splatnost opravné faktury byla dne , datum, , žalobkyně podala žalobu dne , datum, , promlčeno tedy být nemůže.

5. Žalovaný následně doplnil, že nemohl mít spotřebu elektrické energie, kterou uvádí žalobkyně. Skutečnost, že odečet prováděla jiná společnost, je pro posouzení oprávněností nároku zcela nerozhodná. Je zároveň velice pochybné, že by se odečty lišily o částky, které uplatňuje žalobkyně. Žalovaný tak trvá na svých námitkách s tím, že žalobkyně v daném případě neunáší důkazní břemeno. Dále žalovaný uvedl, že pro posouzení oprávněnosti námitky promlčení je rozhodný samotný věcný nárok a je potřeba posoudit splatnost nároku podle uzavřené smlouvy o dodávkách energie, promlčecí lhůta začala běžet od původního vyúčtování, faktura jako účetní doklad není pro posouzení nároku důležitá. Dále žalovaný zopakoval, že nedošlo k platnému postoupení pohledávky a že postoupení nebylo žalovanému řádně oznámeno tak, aby mohly nastat jeho účinky.

6. Žalobkyně pak doplnila, že postoupení pohledávky považuje za platné, žalovaný ani neuvádí žádný důvod neplatnosti. Postoupení pohledávky bylo žalovanému jednak oznámeno samostatným dopisem, jednak mu bylo oznámení tohoto postoupení zasláno s předžalobní upomínkou spolu s oběma fakturami. Oznámení postoupení má navíc jen ten význam, aby dlužník věděl, komu má plnit. V tomto případě žalovaný neplnil ani právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni.

7. Žalovaný pak ještě doplnil, že žalobkyně netvrdí a neprokazuje důvody provedení dodatečného odečtu a vykázaného rozdílu, když způsob odečtu byl v obou případech stejný. Stejně tak žalobkyně neprokázala sjednání uplatňovaného úroku z prodlení. Žalovaný setrval na své námitce promlčení, když běh promlčecí lhůty nelze prodlužovat čekáním na podklady od třetích osob, ani vystavováním opravných dokladů. Takové jednání nenaplňuje zásady poctivého obchodního styku a nemělo by požívat soudní ochrany.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

9. Písemnou smlouvou ze dne , datum, se , právnická osoba, zavázala dodávat žalovanému, identifikovanému jako podnikatel, elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , EAN/EIC , číslo, a zajistit na vlastní jméno a na vlastni účet dopravu elektřiny a související služby. Žalovaný se zavázal zaplatit , právnická osoba, cenu za dodanou elektřinu, dopravu elektřiny a související služby. Jako fakturační adresa byla ve smlouvě uvedena shora uvedená adresa sídla žalovaného, vyúčtování mělo být zasíláno e-mailem, přičemž ve smlouvě byl u žalovaného uveden e-mail , e-mail, . Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že práva a povinnosti smluvních stran, neupravená touto smlouvou, se řídí VOP, Produktovými podmínkami a Ceníkem, kdy všechny tyto dokumenty jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že se před sjednáním smlouvy s jejich zněním seznámil, akceptuje je a zavazuje se jimi řídit a že jedno vyhotoveni každého z těchto dokumentů obdržel spolu se smlouvou (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, ).

10. Dle části E. bodu 1. VOP měla , právnická osoba, faktury s vyúčtováním platby za dodávku elektřiny odeslat žalovanému zpravidla do 10. dne ode dne zjištění skutečné spotřeby dle platných právních předpisů na sjednanou zasílací adresu uvedenou ve smlouvě. V případě opožděné součinnosti PDS tam, kde je vyžadována, neměla po dobu takového zpoždění , právnická osoba, běžet desetidenní lhůta stanovená v předchozí větě. Faktury měly být splatné nejpozději 15. den ode dne jejich odeslání žalovanému; nestanovila-li , právnická osoba, na faktuře lhůtu odlišnou, datum splatnosti mělo být uvedeno na fakturách. Dle části F. odst. 4 VOP mělo být měření dodávek elektřiny, včetně vyhodnocování a předávání výsledků měření a dalších nezbytných informací pro vyúčtování dodávky elektřiny, zajišťováno PDS podle příslušného právního předpisu, a to prostřednictvím elektroměru náležejícího k příslušnému odběrnému místu žalovaného. Dle části H. bodu 2. VOP měl být odečet prováděn PDS v souladu s platnými právními předpisy, a to zpravidla jednou za fakturační období. Dle části H. bodu 11. VOP vzal žalovaný na vědomí, že v případě poskytnutí opožděné součinnosti či jejího neposkytnutí ze strany žalovaného či PDS tam, kde je jejich součinnost vyžadována, se , právnická osoba, nedostává do prodlení s plněním svých zákonných či smluvních povinností. Dle části L. bodu. 1 VOP byl pro případ prodlení s úhradou kteréhokoliv splatného dluhu nebo jeho části podle smlouvy povinný účastník (dlužník) povinen zaplatit oprávněnému účastníkovi smlouvy (věřiteli) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení až do zaplacení. Toto ustanovení se netýkalo smluvních vztahů se spotřebiteli, kteří byli povinni uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem. Dle části M. bodu 2. VOP žalovaný udělil výslovný souhlas se zasíláním zpráv, informací, urgencí a jiných sdělení ve věci této smlouvy a jejího plnění ze strany , právnická osoba, prostřednictvím elektronických prostředků (zejména e-mailem nebo v rámci webové kanceláře) nebo prostřednictvím SMS zpráv, pokud má , právnická osoba, takovýto kontakt žalovaného k dispozici. Dle části N. bodu 1. VOP, zjistil-li kterýkoliv z účastníků prokazatelné chyby nebo omyly ve vyúčtování dodávek elektřiny podle smlouvy (vč. početní nebo tiskové chyby), měli účastníci nárok na vzájemné vypořádání. Dle části N. bodu 2. VOP měl reklamující účastník zaslat druhému účastníkovi písemnou výzvu k odstranění zjištěného stavu a k jeho nápravě, a to neprodleně poté, co měla smluvní strana možnost vadu zjistit, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne splatnosti vyúčtování a/nebo ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se reklamující účastník smlouvy dozvěděl o skutečnosti, v důsledku které je reklamace podána, či dozvědět mohl, nebo v jiné lhůtě, stanovené těmito VOP. Dle části N. bodu 6. VOP měla , právnická osoba, vyzvaná k vyřízení reklamace tuto přešetři a výsledek šetření oznámit písemně žalovanému ve lhůtě patnácti kalendářních dnů ode dne, kdy reklamaci obdržela. Byla-li reklamace oprávněná, mělo být neprodleně provedeno vzájemné vypořádání rozdílů v platbách, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace , právnická osoba, . Spočíval-li důvod reklamace ve vyúčtování distribuce elektřiny od PDS a , právnická osoba, reklamovala vyúčtování distribuce v souladu s příslušným právním předpisem u PDS, lhůty shora uvedené po dobu vyřizování reklamace u PDS neběžely. Žalovaný vzal na vědomí, že podaná reklamace nemá odkladný účinek na splatnost vyúčtování (zjištěno z VOP ze dne , datum, ).

11. Daňovým dokladem ze dne , datum, vyúčtovala , právnická osoba, žalovanému cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb za období od , datum, do , datum, na částku , částka, , a to za 35 088 kWh, resp. 35,088 MWh, když bylo vycházeno z počátečního stavu měřidla 144153 kWh a konečného stavu měřidla 179241 kWh. Odečty byly provedeny za období , datum, -, datum, odhadem spotřeby distributorem, za období , datum, -, datum, odhadem spotřeby distributorem a za období , datum, —, datum, odhadem spotřeby dle TDD. Oproti takto vyúčtované ceně byly zúčtovány zaplacené zálohy ve výši 238 000 Kč, a žalovanému tak vznikl přeplatek ve výši 5 670 Kč, který byl splatný do , datum, . V dokladu bylo mj. uvedeno též zákaznické číslo žalovaného , číslo, (zjištěno z konečného vyúčtování elektřiny – daňového dokladu č. , hodnota, ).

12. Daňovým dokladem ze dne , datum, doúčtovala , právnická osoba, žalovanému cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb za období od , datum, do , datum, v částce 195 092 Kč, a to za 30,196 MWh, když bylo vycházeno z počátečního stavu měřidla 144153 kWh a konečného stavu měřidla 209437 kWh, tj. z celkové spotřeby 62 284 kWh, resp. 65,284 MWh. Odečty byly provedeny za období , datum, -, datum, odhadem spotřeby distributorem, za období , datum, .-, datum, odhadem spotřeby distributorem a za období , datum, —, datum, odhadem spotřeby dle TDD. Oproti takto vyúčtované ceně nebyly zúčtovány žádné zálohy a vyúčtovaný doplatek v uvedené výši byl splatný do , datum, . V dokladu bylo mj. uvedeno též zákaznické číslo žalovaného , číslo, (zjištěno z opravného vyúčtování elektřiny – daňového dokladu č. , hodnota, k dokladu č. , hodnota, ).13. , právnická osoba, sdělila dne , datum, soudu, že údaje o spotřebě k odběrnému místu EAN , číslo, byly zpřístupněny , právnická osoba, jako dodavateli elektřiny do uvedeného odběrného místa v dotazovaném období v následujících termínech:Odečet za období:Přijetí DUF v CS OTEMnožství (kWh)Od:Do:Den importu:Čas importu:Identifikátor fakturyDůvod odečtuSuma VTSuma NT, datum, datum, datum2:27:50, čísloESP35 088,000,00, datum, datum, datum9:51:25, čísloCOR65 284,000,00Důvod odečtu ESP = ukončení odběru, důvod odečtu COR = opravná fakturace/oprava. K uvedenému odběrnému místu byly příslušným PDS do informačního systému operátora trhu (dále jen „CS OTE“) předány podklady pro vyúčtování služby dodávky a distribuce elektřiny (tzv. zprávy DÚF) podle přílohy č. 20 vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů. Veškeré tyto údaje (zprávy DÚF) byly okamžitě v den jejich přijetí v CS , právnická osoba, předány a zpřístupněny dodavateli elektřiny, tj. , právnická osoba, , k provedení příslušného vyúčtování úhrady za sdružené služby dodávky elektřiny (zjištěno ze sdělení , právnická osoba, ).

14. Opravná faktura byla , právnická osoba, dne , datum, zaslána na e-mail , e-mail, (zjištěno z e-mailu).15. , jméno FO, , manager žalovaného a společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , zasílala dne , datum, , právnická osoba, e-mail z adresy , e-mail, s předmětem „, Jméno žalovaného, – , právnická osoba, “, jehož přílohou byl soubor „formula_Potvrzeni-o-nulove-spotrebe-, číslo, (kopie…“ (zjištěno z e-mailu).

16. Písemnou smlouvou ze dne , datum, postoupila , právnická osoba, žalobkyni mj. pohledávku za žalovaným, která byla identifikována jménem a příjmením (, Jméno žalovaného, ), IČem (, IČO, ), číslem zákaznické smlouvy (, číslo, ) a číslem faktury (, číslo, ), a to včetně veškerého jejího příslušenství a všech práv s ní spojených (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně její přílohy č. 1).

17. Nedatovaným přípisem informovaly , právnická osoba, a žalobkyně žalovaného o postoupení pohledávky ve výši 195 092 Kč dle faktury č. , hodnota, žalobkyni ke dni , datum, (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek).

18. Dne , datum, byla žalovanému neuvedeným odesílatelem odeslána poštovní zásilka (zjištěno z listu č. 3 poštovního podacího archu).

19. Přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, byl žalovaný vyzýván k úhradě pohledávky ve výši 195 092 Kč s příslušenstvím vyplývající se smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, , postoupené žalobkyni dne , datum, . Přílohou přípisu měly být oznámení o postoupení pohledávek a faktura č. , hodnota, . Přípis byl dodán do datové schránky žalovaného dne , datum, (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky, dodejky datové zprávy).

20. Žalobkyně je existující obchodní společností vzniklou dne , datum, (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku).

21. Žalovaný na shora uvedený dluh ničeho neuhradil (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

22. Žalovaným navržené důkazy výslechem žalovaného a svědkyně , jméno FO, soud neprovedl, když žalovaný přes výzvu a poučení soudu nedoplnil skutková tvrzení, ke kterým by měly být tyto osoby vyslechnuty. Pro nadbytečnost pak soud neprovedl žalobkyní navržený důkaz vyžádáním údajů o naměřené spotřebě elektřiny od PDS, tj. od společnosti , právnická osoba, ., když za dostatečná považoval skutková zjištění učiněná z již provedených důkazů.

23. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.24. , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Smlouva měla povahu smlouvy kupní ve smyslu § 2079 a násl. o. z.

25. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Způsob vyúčtování ceny dodané elektřiny a souvisejících služeb a jejího placení byly konkretizovány v písemně uzavřené smlouvě.

26. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný řádně vyúčtovanou cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb neuhradil, čímž porušil základní povinnost, které pro něho jako pro zákazníka z uzavřené smlouvy vyplývala.27. , právnická osoba, a žalovaný si ve smlouvě sjednali, že , právnická osoba, bude vystavovat faktury s vyúčtováním do 10 dnů od obdržení údajů o spotřebě elektřiny od PDS, která prováděla měření spotřeby. Tato lhůta byla v případě nyní sporného doúčtování dodržena, když údaje o spotřebě , právnická osoba, obdržela dne , datum, a faktura byla vystavena dne , datum, . Současně bylo ve smlouvě sjednáno, že případné prodlení PDS s poskytnutím potřebné součinnosti, tj. i poskytnutí údajů o spotřebě, nezpůsobuje prodlení , právnická osoba, při plnění jejích smluvních povinností. Z vyjádření , právnická osoba, vzal soud za prokázané, že , právnická osoba, žalovanému vy/doúčtovala cenu elektřiny a dalších služeb na podkladě údajů o spotřebě skutečně poskytnutých PDS. Takto poskytnuté údaje o spotřebě přitom nebyly v řízení nijak zpochybněny. Žalovaný pouze obecně namítal, že takové množství elektřiny neodebral, přes výzvu a poučení soudu však neuvedl, jaká tedy měla být jeho skutečná spotřeba, má-li být vyúčtovaná spotřeba nesprávnou. Žalovaný též vyúčtované množství elektřiny nijak nereklamoval, přestože mu nyní sporná faktura byla ve smlouvě sjednanou elektronickou formou doručena. Soud v této souvislosti vzal za řádné doručení e-mailem ze dne , datum, . Tento e-mail sice nebyl zaslán na adresu uvedenou ve smlouvě, byl však zaslán na adresu, ze které bylo s , právnická osoba, od žalovaného komunikováno. Přitom uplatnění reklamace v situaci, kdy je doúčtována spotřeba elektřiny téměř ve dvojnásobné výši a kdy má být zákazník přesvědčen, že takové množství elektřiny neodebral, je dle názoru soudu jediným logickým postupem. Uplatňování výtek (navíc jen velmi obecných) vůči vyúčtovanému množství elektřiny až po třech letech, kdy je zákazník o úhradu jeho ceny zažalován, činí takovou obranu nevěrohodnou.

28. Pokud jde o žalovaným vznesenou námitku promlčení, tuto soud shledal nedůvodnou.

29. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

30. Dle § 619 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

31. Jak bylo uvedeno výše, , právnická osoba, se o skutečné výši spotřeby dozvěděla až dne , datum, , dříve tak žalovanému příslušné ceny ani nemohla vyúčtovat. Pominou-li se ve smlouvě sjednané lhůty pro fakturaci a pro splatnost faktury, kdy teprve po splatnosti faktury by , právnická osoba, mohla uplatnit své právo na zaplacení u soudu, byla nyní projednávaná žaloba podána dne , datum, , tj. před uplynutím promlčecí doby, i kdyby tato měla být počítána již od obdržení údajů o spotřebě od PDS. Případné prodlení PDS při předání údajů o spotřebě , právnická osoba, nemělo dle smluvního ujednání vliv na právo , právnická osoba, domáhat se zaplacení ceny dodané elektřiny v promlčecí lhůtě navázané až na skutečné poskytnutí těchto údajů.

32. Pohledávka za žalovaným pak byla postupem dle § 1879 a násl. o. z. postoupena žalobkyni, a žalovaný je tak povinen plnit žalobkyni jako svému věřiteli. Postupovaná pohledávka byla ve smlouvě dostatečně konkrétně identifikována. Skutečnost, že namísto čísla smlouvy mezi , právnická osoba, a žalovaným bylo ve smlouvě o postoupení uvedeno zákaznické číslo žalovaného, nečiní identifikaci postupované pohledávky neurčitou, když v kombinaci s dalšími identifikačními údaji je zcela zřejmé, jaká pohledávka byla postupována. Žádný důvod neplatnosti smlouvy o postoupení soud neshledal, žalovaný ani žádný takový důvod netvrdil, kdy nakonec žalovanému jako dlužníkovi ani námitka neplatnosti smlouvy o postoupení nepřísluší. Pokud žalovanému nebylo postoupení oznámeno již dříve, tj. nebylo-li mu skutečně doručeno shora uvedené oznámení a nebylo-li oznámení přiloženo k předžalobní výzvě, bylo mu postoupení prokázáno nejpozději v průběhu tohoto řízení. Absence dřívějšího oznámení/prokázání postoupení by pak mohla mít jen ten dopad, že pokud by žalovaný svůj dluh již dříve splnil , právnická osoba, , učinil by tak i přes existenci postoupení po právu, a žalobkyně by tak nemohla být se svou žalobou úspěšná, když by se domáhala splnění již splněného dluhu. K ničemu takovému ale nedošlo.

33. S ohledem na vše uvedené tak považoval soud podanou žalobu co do jistiny za důvodnou.

34. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením vyúčtované ceny do dne splatnosti faktury dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo , právnická osoba, , resp. žalobkyni právo požadovat vedle jistiny též zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši sjednané ve smlouvě, kdy existence takového ujednání o výši úroku z prodlení byla provedenými důkazy (smlouva + VOP) prokázána.

35. S ohledem na vše výše uvedené považoval soud podanou žalobu za důvodnou a ve výroku uvedeném rozsahu jí vyhověl.

36. Za důvodný považoval soud i požadavek žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve výroku tohoto rozsudku však opomněl o dané části předmětu řízení rozhodnout a toto pochybení bude napraveno postupem dle § 166 o. s. ř.

37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 72 224 Kč, která je tvořena- zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2 bod 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků ve výši 7 804 Kč,- 6x odměnou právního zástupce za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění ze dne , datum, , sepis žaloby ze dne , datum, , sepis vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 53 640 Kč (6x 8 940 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata požadovaná jistina ve výši 195 092 Kč,- paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 2 úkony právní služby vykonané do , datum, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, , v celkové výši 600 Kč (2x 300 Kč),- paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 4 úkony právní služby vykonané v roce 2025 dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, , v celkové výši 1 800 Kč (4x 450 Kč),- 2x náhradou cestovného za cesty vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět ve dnech , datum, . a , datum, , tj. vždy za 356 km (nejrychlejší cesta dle www.mapy.cz měří 177,9 km) při kombinované spotřebě 4,9 litrů BA95/100 km, dle § 156 a násl. zákoníku práce a vyhlášky č. 475/2024 Sb. v celkové výši 5 380 Kč (2x 2 690 Kč),- 2x náhradou za promeškaný čas při cestách vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět ve dnech , datum, a , datum, , tj. celkem za 20x ½hod. (nejrychlejší cesta vozidlem trvá dle www.mapy.cz 2 hodiny a 12 minut) po 150 Kč dle § 14 advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, , v celkové výši 3 000 Kč (20x z 150 Kč).Zástupce žalobkyně není plátcem DPH.