11 C 69/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 122 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 063 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 063 Kč od 23. 4. 2025 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 93 137 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 93 137 Kč od 23. 4. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 16. 4. 2025 domáhala na žalované zaplacení částky 122 200 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního stíhání vedeného nakonec u , adresa, (dále jen „, soud A, “) pod sp. zn. , sp. zn. OS, (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobkyně uvedla, že usnesením Policie ČR ze dne , datum, bylo zahájeno její trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne , datum, . Kromě žalobkyně bylo trestní stíhání zahájeno vůči 35 dalším spoluobviněným (tj. celkově 36 obviněných). Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dne 17. 6. 2019 stížnost. Jelikož nebylo do konce roku o stížnosti rozhodnuto (tedy téměř 6 měsíců!), podala žalobkyně dne 9. 12. 2019 , Anonymizováno, státnímu zastupitelství v , Anonymizováno, podnět k vykonání dohledu, aby došlo k odstranění těchto průtahů. Ačkoliv byl tento podnět odložen, státní zástupce , Anonymizováno, státního zastupitelství , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „OSZ , adresa, “) dne 14. 1. 2020 podané stížnosti (i stížnostem podaných dalšími spoluobviněnými), usnesení o zahájení trestního stíhání zrušil a policejnímu orgánu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Dne 15. 9. 2020 stejný policejní orgán znovu zahájil trestní stíhání pro shodné trestné činy, toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 15. 9. 2020. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dne 17. 9. 2020 stížnost, kterou dodatečně odůvodnila dne 26. 9. 2020. Podaná stížnost byla dne 19. 2. 2021 zamítnuta. Dne 20. 1. 2022 byla podána obžaloba k , soud A, , který rozhodl dne 15. 7. 2022 o vydání trestního příkazu proti všem obviněným. Proti tomuto trestnímu příkazu podala žalobkyně dne 18. 7. 2022 odpor (stejně jako další spoluobvinění). Dne 24. 1. 2023 bylo ve věci zahájeno hlavní líčení a dne 20. 9. 2023 byl vynesen rozsudek, na základě kterého byla žalobkyně (a ostatní spoluobvinění) zproštěna obžaloby dle § 226 písm. a) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán. Dne 9. 1. 2024 podal státní zástupce proti zprošťujícímu rozsudku blanketní odvolání v neprospěch obviněných, které následně dne 23. 1. 2024 odůvodnil. , Anonymizováno, (dále jen „, soud B, “) rozhodl rozsudkem ze dne 22. 4. 2024, kterým napadené rozhodnutí zrušil a sám ve věci rozhodl tak, že zprostil všechny obviněné obžaloby za pouhé změny zprošťujícího důvodu, kdy došlo ke změně u všech obžalovaných kromě jednoho z § 226 písm. a) tr. ř. na písm. b) téhož zákonného ustanovení, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem). Tímto rozsudkem je zproštění žalobkyně pravomocné.

3. Trestní řízení od vydání prvního usnesení o zahájení trestního stíhání dne 13. 6. 2019 do vydání pravomocného zprošťujícího rozsudku , soud B, dne 24. 4. 2024 trvalo 4 roky, 10 měsíců a 15 dní (tj. 1 775 dní), tedy téměř 5 let. Do doručení pravomocného zprošťujícího rozsudku trvala celá věc ještě déle. Obecně lze dle názoru žalobkyně považovat délku 5 let trestního stíhání za nepřiměřenou. Orgány činné v trestním řízení by měly postupovat v souladu se zásadou rychlosti řízení tak, aby došlo k vyřízení věci urychleně a bez zbytečných průtahů (§ 2 odst. 4 tr. ř.). V tomto případě tomu tak nebylo. I přes značnou mnohost obviněných se nejednalo o nadprůměrně složitou věc. Značné zdržení v tomto případě působila opakované vyhotovování znaleckých posudků. V tomto případě lze dle žalobkyně odkázat na vyjádření , adresa, (dále jen „, Úřad A, “), která vystupuje v dané věci jako poškozená: „Jak již bylo uvedeno, v této věci je řada posudků obsahujících různé závěry. Navíc vypracování policejního posudku se de facto (dle názoru státního zástupce) „povedlo“ až na potřetí a trvalo to téměř dva roky.“ Danou věc lze považovat za nepřiměřeně dlouhou i v komparativním pohledu. Průměrná délka soudní fáze trestního řízení činí v České republice za rok 2022 183 dní. Medián délky řízení je pak pouze 81 dní. Naopak délka soudní fáze řízení v případě žalobkyně činila od podání obžaloby do rozhodnutí soudu prvního stupně 608 dní – tedy téměř 3,5x násobek, a v případě mediánu délky se jedná o více než 7,5x násobek. Délka řízení v této konkrétní věci je dokonce ještě vyšší než percentil 90 % délky všech řízení u okresních soudů, když ten činí „pouze“ 438 dní. Při porovnání těchto statických dat vychází, že délka soudní fáze řízení (a z logiky věci i trestního řízení jako celku) je mimořádně nadprůměrná, a může se pohybovat v několika málo procentech nejdelších trestních řízení jako celku. 608 dní pro soudní fázi trestního řízení je neobvyklá a mimořádná doba, která si zaslouží být zohledněna v rámci výše přiměřeného zadostiučinění. Navíc je nutné vzít v úvahu i jednotlivá období nečinnosti, kdy se zejména jedná o řízení o stížnostech proti usnesením o zahájení trestního stíhání v délce 7 měsíců u prvního usnesení, resp. 5 měsíců u druhého usnesení. Dalším nepřiměřeným průtahem byla např. také doba mezi podáním obžaloby a zahájením hlavního líčení v délce 1 roku. Prodlevu mezi podáním obžaloby a zahájením hlavního líčení zapříčinilo i např. vydání trestního příkazu, které v situaci, kdy obvinění odmítali svoji vinu, není podle názoru žalobkyně vhodným postupem. Pokud jde o složitost věci, prima facie lze z popisu skutku jak v usnesení o zahájení trestního stíhání, tak v podané obžalobě zjistit, že se jednalo o věc složitou. Tento fakt zdůraznil zejména vysoký počet obviněných v dané věci. Již tato samotná okolnost znamená pro orgány činné v trestním řízení zvýšené úsilí. Podle názoru policejního orgánu se měla žalobkyně dopustit prodeje obecních bytů hluboko pod „cenou obvyklou“. Žalobkyně má za to, že došlo k nepřiměřené kriminalizaci svobodného politického rozhodování demokraticky zvolených politiků v oblasti budoucího rozvoje města. Celá kauza se vyvinula do „boje znaleckých posudků“, kdy orgány činné v trestním řízení zadaly řadu znaleckých posudků. V demokratickém právní státě není takováto situace možná, aby trestněprávní represe byla uplatňována pouze na základě znaleckého posudku, ačkoliv další důkazy vyznívají v opak. Pouhá mnohost obviněných pak zcela logicky nemůže být k tíži žalobkyně, která za celou dobu řízení svou maximální součinností přispívala ke správnému zjištění skutkového stavu věci a řádně zdůvodňovala a dokládala absurditu svého obvinění (resp. nemožnost stíhat politické rozhodnutí). Pokud by policejní orgán již od samého zahájení trestního stíhání žalobkyně používal při posuzování skutku zásady elementární logiky, bezesporu by došlo k zastavení trestního stíhání prakticky na počátku vyšetřování a žalobkyně by nemusela podstoupit celý proces trestního řízení, který založil odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí, jímž bylo zahájeno. Žalobkyně nijak nezapříčinila průtahy v daném řízení, její obhajoba byla efektivní a účelná, jak je patrno z výsledku trestního řízení. Žalobkyně žádné úkony orgánů činných v trestním řízení nijak neobstruovala a vždy využívala pouze svých zákonných práv, s orgány činnými v trestním řízení řádně spolupracovala. Věc byla řešena pouze na dvou stupních soudní soustavy, nejednalo se tedy o situaci zvanou také někdy jako „soudní ping-pong“, kdy věc putuje mezi soudy. Předmětné trestní řízení mělo pro žalobkyni silně negativní důsledky, které se projevily nejenom u ní samotné, ale taktéž u jejích rodinných příslušníků. Jednalo se o trestní řízení, které je řazeno mezi řízení se zvýšeným významem pro účastníky řízení. Žalobkyně byla v předmětném řízení ohrožena trestní sazbou odnětí svobody až na 5 let. I přes faktickou nepravděpodobnost uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, je význam pro žalobkyni značný. Je tomu tak zejména z důvodu politických souvislostí a tomu, že je osobou veřejně známou z tzv. „showbyznysu“. V těchto situacích má existence trestního obvinění pro veřejně známé osoby významnější negativní konotace, než je tomu u „běžných“ osob, které nejsou veřejně známé. Nezákonným trestním stíháním bylo zasaženo do práv žalobkyně, a to v oblasti jejího profesního (politického) a sociálního života, byla poškozena její čest a důstojnost, došlo k zásahu do jejího soukromí. Věc byla medializována, žalobkyně byla v článcích uvedena jménem, a její psychický stav se tak značně zhoršil, a to včetně toho, že začala docházet k psychiatrovi).

4. Popsanou nepřiměřenou délkou řízení vznikla žalobkyni nemajetková újma, za kterou požadovala poskytnout zadostiučinění v penězích, a to částkou 122 200 Kč. Při jejím určení žalobkyně vyšla ze základní částky 15 000 Kč za rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání trestního stíhání, kterou snížila o 20 %, jelikož se jednalo o věc „do určité míry“ složitou, a zvýšila o 20 % z důvodu, že jejímu postup v řízení nelze ničeho vytknout, o 30 % z důvodu zcela zásadního významu věci pro její osobu a o 60 % z důvodu vývoje cenové hladiny (inflace) za dobu od přijetí stanoviska Nejvyššího soudu (dále jen „NS“).

5. Uvedeným způsobem formulovaný požadavek, spolu s požadavky na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby a na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, žalobkyně uplatnila u žalované, která jí přiznala náhradu nákladů obhajoby v požadované výši a zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 100 000 Kč, na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání však nepřiznala ničeho. S takovým posouzením žalobkyně nesouhlasí, má za to, že k průtahům a nepřiměřené délce řízení došlo. Žalovaná rozděluje trestní řízení na jednotlivá trestní stíhání, u kterých jednak samostatně posuzuje jejich promlčení, jednak dochází k závěru, že v rámci takto rozdělených fází trestního řízení (stíhání) nedocházelo k nepřiměřeným průtahům. Žalobkyně je toho názoru, že tento přístup je příkladem tzv. přepjatého formalismu, který Ústavní soud považuje za zásadně nepřípustnou součást demokratického právního státu, a jehož důsledkem je sofistikované zdůvodňování zjevné nespravedlnosti. Žalovaná čistě formalisticky rozděluje trestní stíhání na jednotlivé celky, ačkoliv je nutné materiálně ho posuzovat jako jeden celek, jelikož se jednalo o trestní stíhání pro tentýž skutek. Tento přístup není v demokratickém právním státě možný. Zásadně je nutné vycházet z materiálního pojetí. V případě, kdyby státní zástupce v rámci jeho dozorové pravomoci opakovaně nerušil usnesení o zahájení trestního stíhání policejního orgánu, nedošlo by k průtahům. Přesně takto je nutné tento případ chápat. Trestní řízení je nutné chápat jako jeden celek, kde došlo opakovaně k průtahům, a to na základě činnosti orgánů činných v trestním řízení. Za nesprávný považuje žalobkyně i závěr žalované, že věc byla po stránce skutkové, právní a procesní složitější s ohledem na množství provedených důkazů ve věci, kdy se soud musel vypořádat s desítkou znaleckých posudků předložených ve věci, s množstvím dalších listinných důkazů, byly provedeny výslechy desítek svědků a obžalovaných a také znalců, kteří ve věci vypracovali znalecké posudky. Je sice pravda, že se jednalo o trestní věc s mnoha obžalovanými, není ale pravda, že byly provedeny výslechy desítek svědků. Nebyl proveden ani jeden výslech svědka, vyslýcháni byli pouze obžalovaní, jejichž výslech byl poměrně stručný, a nikdo z nich ve věci neobstruoval. Mnohost znaleckých posudků byla poté také založena na činnosti orgánů činných v trestním řízení. Nejednalo se tedy o zvlášť složitou věc, jak tvrdí žalovaná. V dané věci se konala pouze soudní jednání před dvěma stupni a doba 2 let a 3 měsíců je nepřiměřená pouze dvěma soudním jednáním. I toto potvrzuje existenci průtahů v řízení a jeho nepřiměřenou délku.

6. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 122 200 kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 4. 2025 do zaplacení.

7. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila dne 17. 10. 2024 mj. nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení ve výši 122 200 Kč. Žalovaná žádosti žalobkyně jako nedůvodné nevyhověla, když délka posuzovaného řízení byla shledána přiměřenou. K věci samé pak žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že pokud jde o trestní stíhání zahájeného usnesením ze dne 13. 6. 2019, vznáší námitku promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu jeho nepřiměřené délky, neboť se jedná o dvě samostatně vedená trestní stíhání, navíc žalobkyně započetla do celkové délky řízení i dobu mezi dvěma trestními stíháními, tj. dobu, po kterou nebylo proti ní vedeno žádné trestní stíhání (od 15. 1. 2020 do 14. 9. 2020). Délka druhého trestního stíhání pak činila 3 roky a 7 měsíců, přičemž přípravné řízení trestní probíhalo po dobu 1 roku a 4 měsíců, v jejímž rámci bylo nezbytné shromáždit množství listinných důkazů, byly vypracovány tři znalecké posudky z oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro ceny a odhady se specializací na oceňování věcí nemovitých včetně posuzování ceny obvyklé za užívání, dále byly provedeny výslechy více než tři desítek obžalovaných a dalších svědků. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že délka přípravného řízení trestního byla zcela přiměřená. Řízení před soudy probíhalo po dobu 2 let a 3 měsíců na dvou stupních soudní soustavy, přičemž soud prvého stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát a soud druhého stupně jednou. Věc byla po stránce skutkové, právní a procesní složitější s ohledem na množství provedených důkazů ve věci, kdy se soud musel vypořádat s desítkou znaleckých posudků předložených ve věci, s množstvím dalších listinných důkazů, byly provedeny výslechy desítek svědků a obžalovaných a také znalců, kteří ve věci vypracovali znalecké posudky. O složitosti věci vypovídá i rozsáhlost spisového materiálu, který čítá několik tisíc stran. Žalobkyně se svým chováním na délce řízení nijak nepodílela. V řízení nebyly shledány ze strany policejního orgánu, ani ze strany soudů žádné neodůvodněné průtahy. Význam řízení pro žalobkyni lze obecně hodnotit jako zvýšený. Délku předmětného řízení lze hodnotit s ohledem na okolnosti případu za přiměřenou. Žalovaná má tak za to, že ve věci absentuje odpovědnostní titul.

8. K výzvě soudu k odstranění vady žaloby tak, aby uvedla, jakou konkrétní částku požaduje na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání zahájeného usnesením ze dne 13. 6. 2019 a jakou konkrétní částku požaduje na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání zahájeného usnesením ze dne 15. 9. 2020, žalobkyně v podání došlém soudu dne 12. 6. 2025 uvedla, že předmětnou částku uplatňuje jako přiměřené zadostiučinění jen za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání zahájeného usnesením ze dne 15. 9. 2020 a že za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání zahájeného usnesením ze dne 13. 6. 2019 zadostiučinění nepožaduje. Takto provedená změna žaloby byla připuštěna usnesením vyhlášeným při ústním jednání konaném dne 23. 7. 2025.

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

10. Usnesením ze dne 15. 9. 2020, doručeným žalobkyni dne 25. 9. 2020, bylo zahájeno trestní stíhání 36 fyzických osob pro skutky související s přípravou a rozhodováním o prodeji městských bytů. Žalobkyně byla konkrétně obviněna ze spáchání přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měla spolu s dalšími obviněnými dopustit jako členka Zastupitelstva , Úřad A, při rozhodování v roce 2012, a podílet se tak na způsobení škody ve výši 16 295 660 Kč (skutek pod bodem 4. usnesení), a ze spáchání přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měla spolu s dalšími obviněnými dopustit jako členka Zastupitelstva , Úřad A, při rozhodování v roce 2013, a podílet se tak na způsobení škody ve výši 9 077 999 Kč (skutek pod bodem 5. usnesení). Dne 16. 9. 2020 došly policejnímu orgánu blanketní stížnosti obviněných , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 17. 9. 2020 došly policejnímu orgánu blanketní stížnosti obviněných , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 18. 9. 2020 došly policejnímu orgánu blanketní stížnosti obviněných , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Téhož dne došly policejnímu orgánu stížnost žalobkyně (podaná prostřednictvím obhájce) a stížnosti obviněných , tituly před jménem, , jméno FO, a , Anonymizováno, . , jméno FO, a obsáhlejší stížnosti obviněných , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 21. 9. 2020 došly policejnímu orgánu blanketní stížnosti obviněných , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a obsáhlejší stížnost obviněného , jméno FO, . Dne 24. 9. 2020 došla policejnímu orgánu blanketní stížnost obviněného , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 29. 9. 2020 došla policejnímu orgánu blanketní stížnost obviněné , tituly před jménem, , jméno FO, . Téhož dne došly policejnímu orgánu vyrozumění o úmrtí obviněného , tituly před jménem, , adresa, a obsáhlé odůvodnění stížnosti obviněného , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 30. 9. 2020 došla policejnímu orgánu blanketní stížnost obviněného , jméno FO, . Téhož dne došly policejnímu orgánu stížnosti obviněného , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobkyně (podaná bez obhájce). Dne 1. 10. 2020 došla policejnímu orgánu stížnost obviněného , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 6. 10. 2020 došla policejnímu orgánu žádost obviněných , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, o prodloužení lhůty pro odůvodnění stížnosti, když jejich obhájce dosud neměl možnost nahlédnout do spisu a současně zadali zpracování revizního znaleckého posudku ke znaleckému posudku zpracovanému k zadání orgánů činných v trestním řízení (dále jen „posudek , Anonymizováno, “), na kterém stálo předmětné obvinění. Dne 7. 10. 2020 došlo policejnímu orgánu obsáhlé odůvodnění stížnosti obviněného , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 8. 10. 2020 došla policejnímu orgánu obsáhlejší stížnost obviněného , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 15. 10. 2020 došlo policejnímu orgánu obsáhlé odůvodnění stížnosti obviněné , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 27. 10. 2020 došla policejnímu orgánu obsáhlá odůvodnění stížností obviněných , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 5. 11. 2020 došla policejnímu orgánu stížnost obviněné , jméno FO, . Dne 11. 11. 2020 došla policejnímu orgánu opětovná žádost obviněných , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, o prodloužení lhůty pro odůvodnění stížnosti, když dosud nebyl zpracován zadaný revizní znalecký posudek k posudku , Anonymizováno, . Dne 19. 11. 2020 došlo policejnímu orgánu obsáhlé odůvodnění stížnosti obviněné , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 20. 11. 2020 došlo policejnímu orgánu odůvodnění stížnosti obviněné , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 27. 11. 2020 došlo policejnímu orgánu obsáhlé odůvodnění stížnosti obviněného , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 30. 11. 2020 došlo policejnímu orgánu obsáhlé odůvodnění stížností obviněných , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a odůvodnění stížnosti obviněných , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 1. 12. 2020 předložili obvinění , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, policejnímu orgánu revizní znalecký posudek k posudku , Anonymizováno, . Dne 2. 12. 2020 došlo policejnímu orgánu obsáhlé odůvodnění stížností obviněných , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Dne 3. 12. 2020 předložili obvinění, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, policejnímu orgánu revizní znalecký posudek k posudku , Anonymizováno, . K žádosti ze dne 4. 2. 2021 poskytl Úřad , Úřad A, policejnímu orgánu úmrtní list obviněného , tituly před jménem, , adresa, (zemřel dne , datum, ) s tím, že o úmrtní list obviněné , jméno FO, musí policejní orgán požádat Úřad , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . K žádosti ze dne 12. 2. 2021 poskytl Úřad , Úřad A, policejnímu orgánu téhož dne úmrtní list obviněné , jméno FO, (zemřela dne 23. 1. 2021). Usnesením státního zástupce OSZ , adresa, ze dne 19. 2. 2021 byly všechny stížnosti jako nedůvodné zamítnuty, pouze ve vztahu k obviněné , jméno FO, bylo usnesení z důvodu jejího úmrtí zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. , tituly před jménem, , jméno FO, nemohlo být usnesení o zahájení trestního stíhání ani doručeno. Dne 23. 2. 2021 došla policejnímu orgánu stížnost obviněného , tituly před jménem, , jméno FO, proti usnesení ze dne 8. 7. 2019, kterým byla část věci tohoto obviněného vyloučena ze společného řízení. Tato stížnost byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením státního zástupce OSZ , adresa, ze dne 24. 2. 2021. Spis byl vrácen policejnímu orgánu dne 25. 2. 2021. Usneseními ze dne 21. 4. 2021 rozhodl policejní orgán o vyloučení věcí obviněných , tituly před jménem, , adresa, a , jméno FO, ze společného řízení. Dne 27. 5. 2021 byli jako obvinění vyslechnuti , jméno FO, (předložil též písemné vyjádření) a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 28. 5. 2021 byli jako obvinění vyslechnuti , právnická osoba, a žalobkyně. Dne 1. 6. 2021 byla jako obviněná vyslechnuta , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, (předložila též písemné vyjádření). Obviněný , tituly před jménem, , jméno FO, jednal dne 2. 6. 2021 se státním zástupcem o dohodě o vině a trestu (zatím bez uzavření dohody). Obviněný , tituly před jménem, , jméno FO, jednal dne 4. 6. 2021 se státním zástupcem o dohodě o vině a trestu (zatím bez uzavření dohody). Dne 7. 6. 2021 byl jako obviněný vyslechnut , tituly před jménem, , jméno FO, (předložil též písemné vyjádření). Dne 8. 6. 2021 byli jako obvinění vyslechnuti , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, (předložila též písemné vyjádření). Dne 14. 6. 2021 byl jako obviněný vyslechnut , tituly před jménem, , jméno FO, (předložil též písemné vyjádření). Obviněný , tituly před jménem, , jméno FO, pobýval v zahraničí, policejním orgánem tak bylo akceptováno jeho písemné vyjádření ze dne 14. 6. 2021. Dne 14. 6. 2021 došlo policejnímu orgánu uplatnění nároku na náhradu škody ze strany , Úřad A, , která však s celou konstrukcí obvinění nesouhlasila, měla za to, že jí žádná škoda nevznikla, a předmětný nárok uplatnila jen z opatrnosti, v rámci péče řádného hospodáře a z toho důvodu, že k tomu byla vyzvána státním zástupcem. Při limitaci možné výše požadavku na náhradu škody dané zákoníkem práce poškozená požadovala po žalobkyni částky 42 934,50 Kč a 10 602 Kč. Dne 15. 6. 2021 byli jako obvinění vyslechnuti , jméno FO, (předložil též písemné vyjádření), , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, (předložil též písemné vyjádření), , Anonymizováno, . , jméno FO, (předložil též písemné vyjádření) a , jméno FO, (předložil též písemné vyjádření). Dne 16. 6. 2021 byli jako obvinění vyslechnuti , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, (předložil též písemné vyjádření). Dne 22. 6. 2021 byli jako obvinění vyslechnuti , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, (předložila též písemné vyjádření) a , tituly před jménem, , jméno FO, (předložil též písemné vyjádření). Dne 23. 6. 2021 byla jako obviněná vyslechnuta , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 25. 6. 2021 byli jako obvinění vyslechnuti , jméno FO, , , Anonymizováno, . , jméno FO, a , jméno FO, . Dne 22. 7. 2021 byla jako obviněná vyslechnuta , tituly před jménem, , jméno FO, . Obviněná , jméno FO, se s ohledem na svůj věk a zdravotní stav nechtěla dostavit k výslechu, policejním orgánem tak bylo akceptováno její písemné vyjádření ze dne 27. 7. 2021. , tituly před jménem, , jméno FO, se jako obviněný vyjádřil písemně dne 17. 9. 2021. Dne 20. 9. 2021 prostudoval spis před skončením vyšetřování , tituly před jménem, , jméno FO, (bez návrhů na doplnění vyšetřování). Téhož dne měli možnost prostudovat spis před skončením vyšetřování , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (nikdo se nedostavil). Dne 21. 9. 2021 prostudovali spis před skončením vyšetřování obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (bez návrhů na doplnění vyšetřování), , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , právnická osoba, její obhájce (návrh na zpracování znaleckého posudku). Dne 22. 9. 2021 prostudovali spis před skončením vyšetřování obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, , obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, , obhájce , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, (bez návrhů na doplnění vyšetřování). Dne 23. 9. 2021 prostudovali spis před skončením vyšetřování obhájce , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a T. , jméno FO, (bez návrhů na doplnění vyšetřování). Téhož dne měla možnost prostudovat spis před skončením vyšetřování žalobkyně (nikdo se nedostavil, dne 20. 9. 2021 zaslala písemné vyjádření, bez návrhů na doplnění vyšetřování). Dne 24. 9. 2021 prostudoval spis před skončením vyšetřování obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, (bez návrhů na doplnění vyšetřování). Dne 29. 9. 2021 prostudovali spis před skončením vyšetřování obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, , obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, , obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, (bez návrhů na doplnění vyšetřování). Téhož dne měla možnost prostudovat spis před skončením vyšetřování , tituly před jménem, , jméno FO, (nikdo se nedostavil). Dne 30. 9. 2021 prostudovali spis před skončením vyšetřování , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho obhájce a , Úřad A, (bez návrhů na doplnění vyšetřování). Dne 7. 10. 2021 prostudovali spis před skončením vyšetřování , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho obhájce (bez návrhů na doplnění vyšetřování). Dne 11. 10. 2021 prostudoval spis před skončením vyšetřování obhájce , tituly před jménem, , jméno FO, (bez návrhů na doplnění vyšetřování). Dne 12. 10. 2021 došel policejnímu orgánu obsáhlý návrh , tituly před jménem, , jméno FO, na zastavení trestního stíhání. Dne 20. 10. 2021 došly policejnímu orgánu obsáhlé návrhy , tituly před jménem, , jméno FO, na doplnění vyšetřování. Téhož dne měli možnost prostudovat spis před skončením vyšetřování , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, (nikdo se nedostavil). Rovněž dne 20. 10. 2021 prováděl policejní orgán lustraci všech obviněných v Centrální evidenci vězněných osob. Dne 21. 10. 2021 prostudoval spis před skončením vyšetřování obhájce , Anonymizováno, . , jméno FO, (bez návrhů na doplnění vyšetřování). Dne 29. 10. 2021 došlo policejnímu orgánu odůvodnění návrhu , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, na zastavení trestního stíhání, návrh byl dne 4. 11. 2021 zaslán státnímu zástupci. Návrhy , tituly před jménem, , jméno FO, na doplnění vyšetřování byly dne 2. 11. 2021 odmítnuty. Návrh , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, na doplnění vyšetřování byl dne 8. 11. 2021 odmítnut. Vyšetřování bylo ukončeno dne 11. 11. 2021 s návrhem na podání obžaloby na 34 obviněných pro skutky popsané a kvalifikované stejně jako v usnesení o zahájení trestního stíhání. Spis došel státnímu zástupci dne 16. 11. 2021. Dne 16. 11. 2021 byly opatřeny opisy údajů z evidence rejstříku trestů (žalobkyně neměla žádný záznam). Dne 20. 1. 2022 byla k , soud A, podána obžaloba na 30 obviněných pro skutky popsané v usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy u některých došlo ke změně právní kvalifikace. U žalobkyně byl překvalifikován skutek pod bodem V. (dříve bod 5.) na přečin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Pro případ uznání viny navrhoval státní zástupce žalobkyni peněžitý trest ve výši 60 000 Kč. O podání obžaloby a změně právní kvalifikace byli obvinění vyrozuměni přípisy státního zástupce ze dne 20. 1. 2022. Spis čítal v době podání obžaloby cca 6 850 listů. Téhož dne došly soudu návrhy státního zástupce na schválení dohod o vině a trestu s , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Usnesením ze dne 25. 1. 2022, které nabylo právní moci dne 22. 2. 2022, rozhodl soudce o svém vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení pro svůj vztah k jednomu z obžalovaných. Dne 7. 3. 2022 byl spis přidělen jiné soudkyni. Dne 8. 3. 2022 došel soudu obsáhlý návrh , tituly před jménem, , jméno FO, na předběžné projednání obžaloby. Usnesením ze dne 16. 3. 2022, které nabylo právní moci dne 12. 4. 2022, rozhodla soudkyně o svém vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení pro svůj vztah k některým z obžalovaných. Dne 19. 4. 2022 byl spis přidělen jiné soudkyni. K žádosti ze dne 9. 5. 2022 odůvodněné obsáhlostí spisu byla téhož dne prodloužena lhůta pro učinění prvního úkonu do 15. 7. 2022. Dne 15. 7. 2022 soud rozhodl trestním příkazem, kterým uznal obžalované vinnými dle obžaloby. Žalobkyni byl uložen peněžitý trest ve výši 60 000 Kč a povinnost zaplatit , Úřad A, na náhradě škody částku 53 536,50 Kč. Při doručování trestního příkazu byly problémy s doručením některým obžalovaným. Dne 17. 7. 2022 došly soudu odpory , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a D. oHoHohHodka. Dne 18. 7. 2022 došly soudu odpory , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 19. 7. 2022 došel soudu odpor , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 20. 7. 2022 došly soudu odpory , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 21. 7. 2022 došly soudu odpory , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , Anonymizováno, . , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, Dne 22. 7. 2022 došly soudu odpory , tituly před jménem, , právnická osoba, , jméno FO, , , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 27. 7. 2022 došel soudu odpor , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 28. 7. 2022 došly soudu odpor , tituly před jménem, , jméno FO, a obsáhle odůvodněný odpor žalobkyně. Dne 29. 7. 2022 došly soudu odpory , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, . Dne 2. 8. 2022 došel soudu odpor , právnická osoba, . Dne 3. 8. 2022 došel soudu odpor , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 5. 8. 2022 došel soudu odpor , jméno FO, . Dne 8. 8. 2022 došel soudu odpor , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 11. 8. 2022 došlo soudu obsáhlé odůvodnění odporu , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 25. 8. 2022 došlo soudu obsáhlé odůvodnění odporu , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 15. 8. 2022 došel soudu odpor , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho návrh na opravu trestního příkazu. Přípisem ze dne 26. 8. 2022 sdělil soud , tituly před jménem, , jméno FO, , že jeho odpor byl podán opožděně a trestní příkaz vůči němu nabyl právní moci dne 20. 8. 2022. Dne 26. 8. 2022 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 24. a 25. 1. 2023. Byly rozsáhlé problémy s doručením obžaloby a předvolání jednotlivým obžalovaným, kdy doručováno bylo v řadě případů prostřednictvím obhájců či policie. Usnesením ze dne 3. 10. 2022 soud opravil chybu v psaní v trestním příkazu (datum narození , tituly před jménem, , jméno FO, ). Dne 4. 10. 2022 soud provedl porozsudkovou agendu stran pravomocně odsouzených , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Usneseními z téhož dne uložil soud těmto odsouzeným nahradit státu náklady trestního řízení. Dne 27. 10. 2022 došel soudu odpor , tituly před jménem, , jméno FO, proti trestnímu příkazu. Přípisem ze dne 29. 11. 2022 sdělil soud opětovně , tituly před jménem, , jméno FO, , že trestní příkaz vůči němu nabyl právní moci dne 20. 8. 2022. Dne 11. 11. 2022 došlo soudu doplnění odporu , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 17. 11. 2022 došla soudu žádost , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, o umožnění nahlédnutí do spisu znalci, u kterého obžalovaní objednali zpracování znaleckého posudku. Dne 30. 11. 2022 nahlížel znalec do spisu. Dne 6. 1. 2023 předložili D. , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, soudu další revizní znalecký posudek k posudku , Anonymizováno, . Dne 16. 1. 2023 došlo soudu obsáhlé vyjádření poškozené , Úřad A, , která nesouhlasila s konstrukcí obvinění, stíhání a obžalobu považovala za nezákonné, necítila se být poškozená. Dne 20. 1. 2023 došlo soudu obsáhlé vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, k obžalobě. Dne 25. 1. 2023 došlo soudu obsáhlé vyjádření , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, k obžalobě. Při hlavním líčení konaném dne 24. 1. 2023 (žalobkyně se osobně neúčastnila) bylo zahájeno projednání věci, bylo vyhlášeno usnesení o vyloučení návrhů na schválení dohod o vině a trestu k samostatnému projednání a rozhodnutí, byli vyslechnuti , tituly před jménem, , jméno FO, (velmi obsáhle), , jméno FO, (obsáhle), , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, (obsáhle), D. , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, (obsáhle) a hlavní líčení bylo přerušeno do 25. 1. 2023. Při hlavním líčení konaném dne 25. 1. 2023 (žalobkyně se osobně neúčastnila) byli vyslechnuti , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, (velmi obsáhle), , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , T. , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , byly přečteny výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobkyně, , jméno FO, a , jméno FO, z přípravného řízení, bylo provedeno velké množství listinných důkazů a hlavní líčení bylo za účelem předvolání znalců a provádění dalšího dokazování odročeno na dny 9. a 10. 5. 2023. Opět byly problémy s doručením předvolání některým obžalovaným. Dne 20. 2. 2023 byly v řízení předložené znalecké posudky zaslány ostatním znalcům. Dne 28. 4. 2023 došlo soudu vyjádření státního zástupce. Dne 2. 5. 2023 došly soudu obsáhlé návrhy , tituly před jménem, , jméno FO, na doplnění dokazování. Při hlavním líčení konaném dne 9. 5. 2023 (žalobkyně se osobně neúčastnila) byli vyslechnuti , tituly před jménem, , jméno FO, (velmi obsáhle), , jméno FO, (obsáhle) a , tituly před jménem, , jméno FO, , dále bylo velmi obsáhle a podrobně vyslechnuto 5 znalců (zástupci třech znaleckých ústavů) a hlavní líčení bylo přerušeno do 10. 5. 2023. Při hlavním líčení konaném dne 10. 5. 2023 (žalobkyně se osobně neúčastnila) byli vyslechnuti , Anonymizováno, . , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a bylo provedeno velké množství listinných důkazů. Hlavní líčení pak bylo z důvodu žádosti státního zástupce o doplnění dokazování listinnými důkazy odročeno na dny 19. a 20. 9. 2023. Opět byly problémy s doručením předvolání některým obžalovaným. Opatřením ze dne 1. 6. 2023 soud nařídil vymáhání peněžitého trestu uloženého , tituly před jménem, , jméno FO, . Ve dnech 11. 7. a 8. 9. 2023 došly soudu důkazní návrhy státního zástupce. Dne 18. 9. 2023 došla soudu vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Při hlavním líčení konaném dne 19. 9. 2023 (žalobkyně se osobně neúčastnila) bylo provedeno několik listinných důkazů, dokazování bylo ukončeno a byly přednášeny (často velmi obsáhlé) závěrečné řeči (žalobkyně zaslala závěrečnou řeč písemně). Hlavní líčení pak bylo přerušeno do 20. 9. 2023. Při hlavním líčení konaném dne 20. 9. 2023 (žalobkyně se osobně neúčastnila) byl vyhlášen rozsudek, kterým byli všichni obžalovaní zproštěni obžaloby dle § 226 písm. a) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro které jsou obžalovaní stíháni. , Úřad A, byla s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. K žádosti ze dne 2. 10. 2023, odůvodněné zejména rozsáhlostí věci, ale i čerpáním dovolené a službou, byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do 5. 1. 2024, rozsudek čítající 83 stran pak byl vypraven dne 3. 1. 2024. Soud takto rozhodl, když dospěl zejména k závěru, že se obžalovaní nedopustili porušení právní povinnosti, a dále pak, že nebylo ani prokázáno způsobení škody. Opět byly problémy s doručením rozsudku některým obžalovaným. Dne 9. 1. 2024 došlo soudu blanketní odvolání státního zástupce podané v neprospěch všech obžalovaných, které se zavázal odůvodnit ve lhůtě 14 dnů. Odůvodnění odvolání došlo soudu dne 23. 1. 2024. Dne 22. 2. 2024 byl spis předložen , soud B, , který dne 26. 3. 2024 nařídil veřejné zasedání na den 22. 4. 2024. Dne 11. 3. 2024 došlo soudu vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, k odvolání. Dne 26. 3. 2024 došlo soudu obsáhlejší vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, k odvolání. Dne 3. 4. 2024 došlo soudu vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, k odvolání. Dne 12. 4. 2024 došla soudu vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, a , Anonymizováno, . , jméno FO, k odvolání. Dne 16. 4. 2024 došla soudu vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , právnická osoba, , jméno FO, k odvolání. Dne 17. 4. 2024 došlo soudu vyjádření , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, k odvolání. Při veřejném zasedání konaném dne 22. 4. 2024 (žalobkyně se osobně neúčastnila) předložil obhájce , jméno FO, jeho úmrtní list (, jméno FO, zemřel dne , datum, ) a bylo vyhlášeno usnesení o vyloučení věci , jméno FO, k samostatnému rozhodnutí. Odvolání pak bylo projednáno, bylo doplněno dokazování jednou listinou a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek v celém rozsahu (vyjma ve vztahu k , jméno FO, ) zrušen a bylo znovu rozhodnuto tak, že se všichni obžalovaní (vyjma , jméno FO, ) zprošťují obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř., neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestnými činy. , Úřad A, byla s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvého stupně, za přiléhavější však s ohledem na skutečnost, že se stíhané jednání stalo, pouze se nejedná o jednání protiprávní, a tedy trestné, považoval zproštění obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř. V neveřejném zasedání konaném dne 22. 4. 2024 pak , soud B, vyhlásil usnesení, kterým napadený rozsudek ve vztahu k , jméno FO, zrušil a trestní stíhání , jméno FO, z důvodu úmrtí zastavil. Spis byl vrácen , soud A, dne 23. 5. 2024, rozsudek , soud B, byl téhož dne vypraven a doručen byl obhájci žalobkyně dne 27. 5. 2024 a žalobkyni dne 28. 5. 2024 (zjištěno ze spisu , soud A, sp. z. , sp. zn. OS, ).

11. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky 2011 až 2024 celkem 62,75 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne 13. 1. 2025).

12. Žádostí ze dne 17. 10. 2024, došlou žalované téhož dne, uplatnila žalobkyně z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 122 200 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky uvedených trestních stíhání a dále požadavky na zaplacení částky 25 591,50 Kč jako náhrady škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby a částky 304 200 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou uvedenými trestními stíháními. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 11. 4. 2025, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě požadavky na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestních stíhání odmítla. Dále žalovaná přiznala žalobkyni požadovanou náhradu škody ve výši 25 591,50 Kč a na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenu druhým trestním stíháním (stran prvého trestního stíhání vznesla námitku promlčení) přiznala žalobkyni částku 100 000 Kč, kdy mj. zohlednila i skutečnosti, že žalobkyně je osobou veřejně známou a že kauza byla medializována (zjištěno ze žádosti včetně doručenky, stanoviska).

13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

14. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

15. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

17. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Posuzované řízení bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne 15. 9. 2020, doručeným žalobkyni dne 26. 9. 2020, a skončilo nabytím právní moci rozsudku , soud B, dne 22. 4. 2024. Řízení tedy trvalo celkem 3 roky a téměř (bez 4 dnů) 7 měsíců, resp. téměř 43 měsíců.

20. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo skutkově složitější, kdy bylo nutné zjistit jednak obvyklou cenu prodávaných bytů, jednak, jestli existoval legitimní důvod prodat byty za jinou než obvyklou cenu. Výrazně složité bylo řízení po stránce procesní. Tato procesní složitost byla dána především velkým počtem obviněných osob (původně 36 obviněných, posléze 34 obviněných, když 2 v mezidobí zemřeli, obžaloba pak byla podána na 30 obviněných a stran zbylých 4 obviněných byl podán návrh na schválení dohody o vině a trestu). Proti usnesení o zahájení trestního stíhání bylo podáno více jak 30 stížností, které byly podány většinou blanketně a následně obviněnými odůvodňovány s menším či větším časovým odstupem, kdy poslední odůvodnění stížnosti došlo policejnímu orgánu až dne 3. 12. 2020, tj. více jak 2,5 měsíce po zahájení trestního stíhání. V případě podaných stížností se často jednalo o velmi obsáhlá podání, se kterými se musely orgány činné v trestním řízení vypořádat. Obviněnými byly se stížnostmi předloženy 2 revizní znalecké posudky. Obvinění byli v přípravném řízení vyslechnuti (zde je nutno dát za pravdu žalobkyni, že v této fázi trestního řízení nebyl vyslýchán žádný svědek), někteří obvinění jednali o dohodě o vině a trestu. V průběhu přípravného řízení bylo shromážděno velké množství listin, a i s ohledem na tuto skutečnost, zejména však s ohledem na velký počet obviněných, pak probíhalo časově náročné prostudování spisu před skončením vyšetřování. V řízení před soudem pak byla z důvodu rozsáhlosti spisu prodloužena lhůta pro první úkon o 2 měsíce. Všichni obžalovaní byli znovu vyslechnuti, někteří velmi obsáhle. Soud se musel vypořádat s často velmi obsáhlými podáními obžalovaných. Obžalovaní předložili další znalecký posudek a velmi obsáhle bylo vyslechnuto 5 znalců (3 znalecké ústavy). Bylo provedeno velké množství listinných důkazů. S ohledem na velké množství obžalovaných byly opakované problémy s doručováním. K procesní složitosti je nutno přičíst i četnost rozhodování a počet orgánů státu zapojených do rozhodování. Policejní orgán rozhodoval o zahájení trestního stíhání a o vyloučení věcí , jméno FO, a , tituly před jménem, , adresa, ze společného řízení, OSZ , adresa, rozhodovalo o stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání, o stížnosti proti usnesení o vyloučení věci , tituly před jménem, , jméno FO, ze společného řízení a o podání obžaloby, , soud A, rozhodoval 2x ve věci samé a dále pak o 2x o vyloučení soudce, o vyloučení věcí obviněných, u kterých bylo navrženo schválení dohody o vině a trestu, ze společného řízení, 2x o povinnosti nahradit náklady trestního řízení u 2 obžalovaných, kteří nepodali odpor proti trestnímu příkazu, a o nařízení vymáhání peněžitého trestu, , soud B, rozhodoval 1x ve věci. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Složitější pak bylo řízení i pro právní stránce, když pro konečné trestněprávní posouzení stíhaného jednání bylo složitější posoudit, zda ze strany obviněných vůbec došlo k porušení právní povinnosti.

21. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), z provedeného dokazování vyplynulo, že v řízení nedocházelo k nedůvodným průtahům, řízení probíhalo v zásadě plynule a úkony byly činěny ve lhůtách přiměřených projednávané materii. Drobné průtahy by snad bylo možno konstatovat při nařízení prvního hlavního líčení, které bylo nařízeno dne 26. 8. 2022 na den 24. 1. 2023, tj. za 5 měsíců, a při konání dalších hlavních líčení, která se konala vždy 2 dny po 4 měsících (květen a září 2023), avšak s ohledem na očekávatelné problémy s doručováním obžalovaným, což se následně naplnilo, jsou takovéto prodlevy dle názoru soudu ještě akceptovatelné. Za zcela neúčelné soud nepovažuje ani vydání trestního příkazu, když ne všichni obvinění se vůči zahájení trestního stíhání bránili, a trestní příkaz i vůči dvěma obžalovaným nebyl zrušen a nabyl právní moci, třebaže u jednoho z nich se tak stalo jen kvůli zmeškání lhůty pro podání odporu.

22. Pokud jde o jednání žalobkyně, tato svým postupem k délce řízení nijak nepřispěla23. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, posuzované řízení bylo řízením trestním, tedy řízením s typově zvýšeným významem. Žalobkyně byla navíc ohrožena uložením trestu odnětí svobody ve výměře 1-5 let, byť jí byl navrhován a trestním příkazem i uložen „jen“ nijak závratně vysoký peněžitý trest, a hrozilo jí též uložení povinnosti k náhradě škody, byť opět nijak závratně vysoké. K významu je potřeba též přičíst, že žalobkyně je veřejně známou osobou a že trestní stíhání bylo medializováno. Z hlediska posuzování (ne)přiměřenosti délky řízení tak soud hodnotil význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce jako výrazně zvýšený.

24. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup orgánů státu) či nelze (složitost řízení) přičítat státu, a s ohledem na zvýšený význam předmětu řízení pro žalobkyni dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 3 let a 7 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Jednalo se však o případ hraniční a složitost řízení, na které zejména stavěla žalovaná svou obranu, pak soud promítl do úvahy o výši přiznaného zadostiučinění (výrazná modifikace základní částky – k tomu viz dále).

25. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobkyně nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, když sporovala existenci samotného odpovědnostního titulu.

26. Soud pak má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy dle názoru soudu je možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, ale nikoliv extrémní. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice a v tomto přisvědčuje stanovisku žalobkyně. Soudu je známa judikatura NS a Ústavního soudu, dle které nemá inflace na výši (přiměřenost) poskytovaného zadostiučinění vliv, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 14 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délky řízení je povahou a obsahem stejná jako v roce 2011) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti oproti roku 2011 menší, ztrácí poskytované zadostiučiní svou satisfakční funkci a vytváří nedůvodné rozdíly mezi poškozenými z roku 2011 a z doby současné. Proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o možnosti vycházet z částky na spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou částku 22 500 Kč (15 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. částku 1 875 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na ½ za první dva roky trvání řízení.

27. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci (zejména procesní, ale i skutkové a právní) soud snížil základní částku o 40 %. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení a z hlediska přispění žalobkyně k délce řízení soud základní částku nijak nemodifikoval. Z důvodu popsaného zvýšeného významu předmětu řízení pro žalobkyni soud základní částku rovněž nijak nemodifikoval, když žalobkyně současně u žalované uplatnila a bylo jí přiznáno zadostiučinění za nemajetkovou újmy z titulu nezákonného trestního stíhání, a nelze tak stejnou skutečnost zohledňovat/odškodňovat dvakrát. Z hlediska stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je tedy nutno hodnotit význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobkyni jako běžný.

28. Vedle kritérií výslovně zmíněných v § 31a odst. 3 OdpŠk, který obsahuje výčet toliko demonstrativní, zohlednil soud při stanovení výše zadostiučinění i skutečnost, že újma, která měla žalobkyni z nepřiměřené délky posuzovaného řízení vznikat, musela být do jisté míry sdílena s ostatními obviněnými, když tito se stíhaného jednání dopustili společně a společně (byť po vlastních osách) též proti posuzování takového jednání jako trestného vedli obranu. Význam řízení a vznikající nemajetkovou újmu tak dle názoru soudu nelze přičítat každému z nich v plném rozsahu stejně, jako by tíhu nepřiměřeně dlouho trvajícího řízení nesl sám. Z hlediska sdílení újmy tak soud snížil základní částku o 10 %.

29. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být snížena o 50 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 29 063 Kč (po zaokrouhlení) vypočtený následovně: 43 (měsíců trvání řízení) x 1 875 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 875 Kč (modifikace na ½ za první dva roky řízení) = 58 125 Kč x 0,5 (snížení o 50 %). Jelikož žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení dosud ničeho neobdržela, shledal soud její žalobu důvodnou právě do částky 29 063 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 93 137 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

30. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobkyně byla doručena žalované dne 17. 10. 2024 a lhůta 6 měsíců skončila dne 18. 4. 2025. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení ode dne 23. 4. 2025 za důvodný, a právo na jeho zaplacení tak žalobkyni přiznal.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byly původně dva samostatné nároky, a to zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání zahájeného usnesením ze dne 13. 6. 2019 a zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání zahájeného usnesením ze dne 15. 9. 2020. V tomto směru lze odkázat na konstantní judikaturu, dle které platí, že existence nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení se při opakovaném zahajování trestního stíhání poškozeného v rámci jednoho trestního řízení posuzuje samostatně, a že tedy případné nároky na zadostiučinění za nemajetkové újmy vzniklé v důsledku takových nesprávných úředních postupů představují nároky se samostatným skutkovým základem (viz např. rozsudky NS sp. zn. 30 Cdo 2266/2021 či sp. zn. 30 Cdo 2607/2022). Změnou žaloby, kdy žalobkyně celý požadavek na zadostiučinění vztáhla jen k nepřiměřené délce trestního stíhání zahájeného usnesením ze dne 15. 9. 2020, vzala žalobkyně fakticky svou žalobu stran jednoho ze dvou nároků zpět bez důvodů majících příčinu v chování žalované po zahájení řízení, a tuto část předmětu řízení je tak nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalované. Stran druhého nároku byla žalobkyně plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Jelikož byl tedy každý z účastníků úspěšný stran jednoho nároku, rozhodl soud, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.