11 C 7/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno 5 slov sídlem adresa o zaplacení 393 000 Kč s příslušenstvím, 1 500 000 Kč s příslušenstvím a 2 195 512 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 222 537 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 222 537 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 3 865 975 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 893 000 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení, 9,75 % ročně z částky 2 195 512 Kč od 23. 5. 2019 do 15. 7. 2019, 9,75 % ročně z částky 1 972 975 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 4 383,72 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 16. 1. 2019 domáhal na žalovaném zaplacení částek 393 000 Kč, 1 500 000 Kč a 2 263 786 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkových újem a škod způsobených nezákonným trestním stíháním a jeho nepřiměřenou délkou.

2. Žalobce uvedl, že usnesením ze dne 5. 11. 2008, doručeným dne 25. 11. 2008, bylo zahájeno jeho trestní stíhání (spolu s 22 spoluobviněnými) pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle [ustanovení pr. předpisu]. Žalobce pak podrobně popsal průběh trestního stíhání, v rámci kterého byla dne 18. 2. 2011 podána k Okresnímu soudu v Liberci (dále jen„ OS Liberec“) obžaloba pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle [ustanovení pr. předpisu] OS Liberec usnesením ze dne 19. 4. 2011 trestní řízení zastavil, a to z důvodu, že skutek není trestným činem. Stížnost státního zástupce byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci (dále jen„ KS Ústí“) ze dne 30. 12. 2011. K dovolání nejvyššího státního zástupce Nejvyšší soud ČR (dále jen„ NSČR“) usnesením ze dne 19. 12. 2012 obě napadená usnesení zrušil a přikázal OS Liberec, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Rozsudkem OS Liberec ze dne 7. 2. 2014 byli všichni obžalovaní obžaloby zproštěni. K odvolání státního zástupce byl rozsudek zrušen usnesením KS Ústí ze dne 15. 9. 2014 a věc byla opětovně vrácena soudu první instance. OS Liberec rozhodl rozsudkem ze dne 16. 10. 2015 o vinně všech obžalovaných, přičemž je [anonymizováno] k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon podmíněně odložil a stanovil zkušební dobu v trvání 1 roku. [územní celek] s jeho nárokem na náhradu škody odkázal na občanskoprávní řízení. K odvolání [role v řízení] byl rozsudek zrušen usnesením KS Ústí ze dne 15. 9. 2016 a věc byla znovu vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. OS Liberec rozsudkem ze dne 31. 3. 2017 všechny obžalované zprostil obžaloby a [územní celek] ve věci nároku na náhradu škody odkázal na občanskoprávní řízení. K odvolání státního zástupce rozhodl KS Ústí rozsudkem ze dne 16. 1. 2018 tak, že napadený rozsudek zrušil a rozhodl sám tak, že se všichni obžalovaní zprošťují obžaloby, neboť v žalobním návrhu vymezený skutek není trestným činem.

3. V době, kdy začalo trestní stíhání, byl žalobce [anonymizováno] [územní celek], od roku 2009, kdy již byla podána obžaloba, dokonce [anonymizována dvě slova]. V roce 2014 již pod tlakem trestního stíhání nemohl žalobce znovu obhajovat svůj mandát, jelikož nebyl z důvodu probíhajícího trestního stíhání zařazen na kandidátní listinu. Tím byla násilně ukončena politická kariéra žalobce. V předmětném řízení se jednalo o jen těžko pochopitelný boj státního zastupitelství proti [anonymizována dvě slova] za to, jak hlasovali [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], tedy jak jednali při výkonu územní samosprávy. Dle státního zastupitelství při zasedání v roce 2007 [anonymizováno], mimo jiné i žalobce, hlasovali pro prodej pozemku ve vlastnictví [anonymizováno] za cenu nižší, než byla hodnota tohoto pozemku. V řízení nakonec nebylo prokázáno, že by tomu tak skutečně bylo, a KS Ústí v osvobozujícím rozsudku konstatoval, že dané jednání není vůbec trestným činem. Přesto byli obžalovaní [anonymizováno], včetně žalobce, trestně stíhání po dobu téměř 10 let, což po celou dobu veřejně dokumentovala média, a to nejen nezávislá média, ale kauza byla také ve velmi velké míře zneužita opozičně laděnými médii jako např. [webová adresa], kdy předmětné řízení bylo využito jako kampaň proti žalobci a jeho stranickým kolegům. Žalobce tak byl po celých téměř 10 let vystaven nejen nezákonnému trestnímu stíhání a s tím související nejistotě a stresu, ale také mediálnímu tlaku, kdy byli obžalovaní [anonymizováno], včetně žalobce, pravidelně v médiích uváděni v souvislost s trestním stíháním jako„ zkorumpovaní politici“ a„ zloději“, což poškozovalo jejich dobré jméno, politické postavení, rodinné a společenské vztahy a celkově kvalitu jejich života.

4. V důsledku předmětného trestního stíhání a jeho délky vznikly žalobci nemajetkové újmy a škody, které požadoval nahradit. <b>1. nemajetková újma z nepřiměřené délky řízení</b> 5. Nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení je dle žalobce zcela zjevný, kdy předmětné řízení v poměrně jednoduché věci trvalo téměř deset let, ve vztahu k žalobci celkem 110 měsíců (od doručení usnesení o zahájení trestního stíhání dne 25. 11. 2008 do právní mocí osvobozujícího rozsudku KS Ústí dne 16. 1. 2018). Žalobce poukázal na jednotlivé průtahy v řízení, opakované vady v rozhodování soudu prvního stupně a odvolacího soudu, jednoduchost věci a zvýšený význam věci pro svou osobu. Žalobce byl [anonymizována tři slova], tudíž osobou politicky a veřejně činnou, a jeho jméno bylo medializováno v souvislosti s tímto trestním řízením více než 9 let. V důsledku trestního stíhání navíc nebyl žalobce zařazen na kandidátní listinu pro [anonymizována dvě slova] 2014, a tak byla jeho politická kariéra bez jeho viny ukončena státním zastupitelstvím. Pokud by řízení skončilo před rokem 2014, tedy do 7 let od zahájení, mohl by žalobce v roce 2014 kandidovat a mohl by být i nadále [anonymizováno]. Stejně tak nemohl vykonávat ve volebním období 2010 - 2014 funkci [anonymizována tři slova], ačkoliv minimálně v období 2012 - 2014 na tuto funkci nebyl jiný vhodný kandidát a funkce zůstala neobsazena. Rovněž tak žalobce poukázal na svůj vyšší věk. S ohledem na takto vylíčené skutečnosti považoval žalobce za přiměřenou náhradu nemajetkové újmy částkou 490 000 Kč, když vycházel z částky 30 000 Kč za rok řízení zvýšené s ohledem na popsané mimořádné okolnosti o 100 % na 60 000 Kč za rok řízení (snížené v prvních dvou letech na polovinu). <b>2. nemajetková újma z nezákonného trestního stíhání</b> 6. Žalobce byl v době zahájení trestního stíhání bezúhonný, vážený občan, který dlouhodobě působil jako [anonymizováno] [územní celek], v letech 2009 - 2010 dokonce jako [anonymizována dvě slova]. Jeho jméno však bylo v důsledku probíhajícího trestního řízení spojováno s podvodem s pozemky, aniž by k jakémukoliv takovému jednání došlo. Žalobce musel čelit tlaku, který vyplývá z trestního stíhání, ačkoliv byl nevinný a bezúhonný, po dobu delší 9 let, a to již v pokročilém věku [číslo] let. Tím pro něj bylo trestní řízení ještě více stresující a vzalo mu, slovy Ústavního soudu, dobrou pověst a klidný spánek. Dobrou pověst si budoval žalobce celý život a zakládal si na tom, že je čestný a slušný člověk. Trestní řízení tedy výrazně zasáhlo do jeho osobní integrity, a to jak do jeho dobré pověsti, tak do osobní cti. Jeho dobrá pověst a povědomí o něm se navíc nevztahovaly jen na pár lidí, ale jakožto na osobu vystupující veřejně minimálně na [anonymizováno] [územní celek], tedy [anonymizováno] lidí. Všechny články a zprávy, které žalobce vykreslují v negativním světle trestního řízení, navíc již z internetu a vytištěných médií nikdy nezmizí a kdokoliv si bude hledat jméno žalobce, nalezne primárně tato negativní sdělení. To považuje žalobce za velmi závažný zásah do svého osobního života. Jde ale zejména o zásah do profesního a politického života žalobce, kdy [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“) v předmětné době uplatňovala„ zásadu presumpce viny“, jelikož nechtěla být spojována s osobami, proti kterým probíhá trestní stíhání, a v důsledku toho nebyl žalobce navržen v roce 2010 ani v roce 2012, kdy [anonymizováno] stávající [anonymizováno], na pozici [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], ačkoliv za něj neměla [anonymizováno] adekvátní náhradu. To se podepsalo i na výdělku žalobce, kdy rozdíl mezi skutečným a potenciálním příjmem činí za roky 2010 - 2014 cca 45 000 Kč měsíčně. Ze stejného důvodu nebyl žalobce zařazen na kandidátní listinu v [anonymizováno] volbách v roce 2014, čímž mu byla de facto ukončena jeho politická kariéra, ačkoliv byl po celou dobu nevinný. Ukončení politické kariéry žalobce bylo tedy provázeno stínem trestního stíhání za něco, čeho se žalobce nikdy nedopustil, a nedobrovolným odchodem z komunální politiky. I ve společenském životě mělo trestní stíhání dopady, kdy se na žalobce množství lidí dívalo jako na dalšího politika, který sleduje svůj vlastní zájem a jako řada dalších preferuje svůj prospěch před prospěchem města či státu, a setkal se s mnoha urážkami a agresivním chováním ze strany sousedů a dalších občanů [obec]. Přitom během celé své kariéry sledoval žalobce pouze zájem [územní celek] a jeho občanů, které zastupoval. Trestní stíhání se také podepsalo na zdravotním stavu žalobce, kdy konstantní dlouhodobý stres z trestního stíhání způsobil u žalobce počátkem roku 2018 nebezpečnou arytmii srdce, v jejímž důsledku strávil žalobce 17 dní na kardiovaskulárním centru [anonymizována dvě slova] [obec]. Od té doby má žalobce [anonymizována dvě slova]. S ohledem na takto vylíčené skutečnosti považoval žalobce za přiměřenou náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 1 500 000 Kč. <b>3. škoda</b> <b>a) náklady obhajoby</b> 7. Žalobce uhradil svému obhájci náklady obhajoby v předmětném řízení, a to v celkové výši 68 274 Kč. Jelikož byl vydán osvobozující rozsudek, jsou tyto náklady, o které se umenšil majetek žalobce, majetkovou škodou přímo související s nezákonným trestním stíháním. <b>b) ušlý zisk ve formě platu ve funkci [anonymizována tři slova]</b> 8. Žalobce byl [anonymizována dvě slova] do října 2010. S ohledem na probíhající trestní stíhání a„ presumpci viny“ uplatňovanou v té době v [anonymizováno] však nebyl žalobce [příjmení] nominován na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v roce 2010, a následně ani v roce 2012, kdy se tato pozice znovu uvolnila. Žalobce byl v rámci [anonymizována dvě slova] jediný vhodný kandidát na tuto funkci, nebyl však s ohledem na své trestní stíhání navržen a funkce [anonymizována dvě slova] zůstala neobsazena, protože jiný vhodný kandidát v [anonymizováno] nebyl. Kdyby nebyl v předmětnou dobu žalobce trestně stíhán, nominován by byl a po celou dobu by s pravděpodobností hraničící s jistotou vykonával funkci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V tomto důsledku přišel žalobce o měsíční příjem v částce 45 369 Kč v období listopad - prosinec 2010 (dle nařízení vlády č. 37/2003 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010), v částce 43 101 Kč v období leden 2011 - prosinec 2013 (dle nařízení vlády č. 37/2003 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013) a v částce 45 369 Kč v období leden 2014 - říjen 2014 (dle nařízení vlády č. 37/2003 Sb., ve znění účinném do 31. 3. 2015). Ušlý zisk, který by žalobce získal v pozici [anonymizována dvě slova], tedy činí celkem 2 096 064 Kč. <b>c) ušlý zisk ve formě platu [anonymizována dvě slova]</b> 9. S ohledem na probíhající trestní stíhání nebyl žalobce [příjmení] nominován ve volbách v roce 2014. V případě, že by nebyl trestně stíhán, by ovšem na kandidátku zařazen byl, a to na takové místo, že by se opět stal [anonymizováno]. V tomto důsledku přišel žalobce o měsíční příjem zastupitele v částce 1 780 Kč v období listopad 2014 - březen 2015 (dle nařízení vlády č. 37/2003 Sb., ve znění účinném do 31. 3. 2015), v částce 1 842 Kč v období duben 2015 - prosinec 2015 (dle nařízení vlády č. 37/2003 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2015), v částce 1 897 Kč v období leden 2016 - prosinec 2016 (dle nařízení vlády č. 37/2003 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2016), v částce 1 973 Kč v období leden 2017 - prosinec 2017 (dle nařízení vlády č. 37/2003 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2016) a v částce 2 753 Kč v období leden 2018 - říjen 2018 (dle nařízení vlády č. 318/2017 Sb.), tedy celkem o 99 448 Kč. Toto je základní částka nezohledňující [anonymizováno 6 slov], případně jiných funkcích.

10. Nároky na náhradu nemajetkových újem v celkové výši 1 990 000 Kč žalobce uplatnil u žalovaného dne 16. 7. 2018. Žalovaný o těchto nárocích rozhodl stanoviskem ze dne 13. 12. 2018, ve kterém konstatoval, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání, a současně, že lze celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Stran nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním pak žalovaný nedospěl k závěru, že by byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžní formě s tím, že konstatování nezákonného rozhodnutí spolu s poskytnutou omluvou považuje za dostatečnou satisfakci. Žalovaný však přiznal žalobci náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení ve výši 97 000 Kč. Nároky na náhradu majetkových škod v celkové výši 2 263 786 Kč uplatnil žalobce u žalovaného dne 15. 1. 2019, o těchto nárocích ještě nebylo rozhodnuto.

11. S ohledem na takto vylíčené skutečnosti, kdy s vyřízením uplatněných nároků na náhradu nemajetkových újem žalobce nesouhlasil, se žalobce podanou žalobou domáhal zaplacení částek 393 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení a 1 500 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání, obě se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 14. 12. 2018 do zaplacení, a částky 2 263 786 Kč jako náhrady majetkových škod se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. 1. 2019 do zaplacení.

12. Žalovaný žalobou uplatněné nároky neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalobcem vylíčený průběh předmětného trestního řízení žalobce učinil nesporným s tím, že tento není potřeba dokazovat. Pokud jde o nároky na náhradu nemajetkových újem, vznesl žalovaný námitku promlčení. Žalovaný uvedl, že trestní stíhání žalobce skončilo dne 16. 1. 2018, kdy nabyl právní moci rozsudek KS Ústí, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. Žalobce uplatnil své nároky na náhradu nemajetkových újem u žalovaného žádostí ze dne 16. 7. 2018 doručenou žalovanému téhož dne. Žalovaný na základě této žádosti vydal dne 13. 12. 2018 stanovisko, ve kterém dospěl k závěru, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a že lze celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Žalovaný ve svém stanovisku poskytl žalobci za nepřiměřenou délku řízení zadostiučinění v penězích ve výši 97 000 Kč a za nezákonné rozhodnutí (nezákonné trestní stíhání) zadostiučinění ve formě omluvy. Tím žalovaný zcela vyčerpal předmět předběžného projednání. Stanovisko žalovaného bylo doručeno do datové schránky právního zástupce žalobce dne 14. 12. 2018, nyní projednávaná žaloba byla u soudu podána dne 16. 1. 2019. Žalovaný tak shrnul, že zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne 16. 1. 2018, a šestiměsíční promlčecí lhůta dle [ustanovení pr. předpisu] tak počala plynout dne 17. 1. 2018. Dnem podání žádosti o kompenzaci k žalovanému (tj. dnem 16. 7. 2018) došlo k jejímu stavění ve smyslu § 35 zákona č. 82/1998 Sb. na dobu do skončení předběžného projednání, tedy do dne 14. 12. 2018, kdy bylo právnímu zástupci žalobce doručeno stanovisko žalovaného. Poté pokračovalo plynutí šestiměsíční promlčecí lhůty. Jelikož ale byla žádost o kompenzaci podána k žalovanému v poslední den promlčecí lhůty, uplynula promlčecí lhůta marně dne 14. 12. 2018. Byla-li žaloba podána až dne 16. 1. 2019, stalo se tak až po marném uplynutí promlčecí lhůty.

13. Pokud jde o nároky na náhradu škod, žalovaný potvrdil, že jejich uplatnění bylo žalovanému doručeno dne 15. 1. 2019. Žádost byla vyřízena stanoviskem ze dne 22. 5. 2019. Požadavek na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby byl shledán plně důvodným a požadovaná částka 68 274 Kč byla žalobci uhrazena. Požadavky na náhradu ušlého zisku naopak žalovaný shledal nedůvodnými, neboť nemá za prokázaný ani samotný vznik škody, ani příčinnou souvislost s odpovědnostním titulem. Žalobce uvádí, že byl technickým [anonymizována dvě slova] do října 2010 a s ohledem na probíhající trestní stíhání a„ presumpci viny“ uplatňovanou v té době v [anonymizováno] nebyl nominován na stejnou pozici znovu v roce 2010. Ačkoliv tato tvrzení žalobce nijak nedokládá, a proto se žalovaný v [anonymizováno] nemá ani k čemu vyjadřovat, už z pouhých tvrzení žalobce vyplývá, že nebyl nominován primárně nikoliv kvůli trestnímu stíhání, ale kvůli politice [anonymizováno]. Probíhající trestní stíhání není překážkou pro výkon funkce, kterou žalobce údajně zastával. Dále žalovaný poukazuje na skutečnost, že ačkoliv žalobce údajně v roce 2010 nebyl nominován na pozici [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], v témže roce byl do podzimních voleb nasazen na kandidátní listině za [anonymizováno] na [anonymizováno] místě, a dokonce byl do [anonymizováno] na témže místě zvolen. Tedy trestní stíhání nebylo na překážku pro [anonymizováno], aby žalobce zařadila na kandidátní listinu, a je proto otázkou, proč vlastně nebyl nominován na pozici [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Zisk měl žalobci dále ujít tím, že v důsledku trestního stíhání přišel o příjem, který by mu náležel jako [anonymizováno] [územní celek] v letech 2014 až 2018. Opět dle tvrzení žalobce nebyl zařazen na kandidátku pro volby v roce 2014 kvůli probíhajícímu trestnímu stíhání s tím, že nebýt trestního stíhání a„ presumpce viny“, kterou [anonymizováno] aplikovala, by byl zařazen na kandidátku do voleb 2014 na takovém místě, že by se opět stal [anonymizováno]. Konstrukce žalobce o ušlém zisku je však postavena na zcela hypotetických předpokladech, že by byl nominován na pozici [anonymizována dvě slova] a že by byl zvolen, dále že by byl zařazen na kandidátku do voleb v roce 2014, že by byl zařazen na místě, které by mu reálně umožňovalo zvolení, a že by byl skutečně zvolen. Do situace na kandidátní listině a především pak do výsledku voleb však může zasáhnout celá řada faktorů zcela nezávislých na trestním stíhání, shodně tak mohl být na pozici [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zvolen jiný z nominovaných kandidátů. Nadto je žalovaný názoru, že pokud by [anonymizováno] žalobci skutečně neumožnila kandidovat na jakoukoliv pozici v důsledku jeho trestního stíhání, porušovala by tím princip presumpce neviny. To ostatně v zásadě žalobce tvrdí sám, když sděluje, že [anonymizováno] v předmětné době dodržovala princip„ presumpce viny“. Princip presumpce neviny je ovšem tímto porušován subjektem odlišným od státu, který k tomu není státem nijak nucen, a za takové jednání stát neodpovídá. Skutečnost, že [anonymizováno] (údajně) neumožnila žalobci kandidovat v důsledku jeho trestního stíhání, je tak dobrovolným rozhodnutím [anonymizováno], ke kterému sice mohlo dojít na základě rozhodnutí, které je nyní nutno považovat za nezákonné, avšak přímo z něj nevyplývá a [anonymizováno] k němu nebyla státem nijak nucena. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že předmětné trestní stíhání se týkalo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jestliže žalobce tvrdí, že kvůli probíhajícím trestnímu stíhání nebyl zařazen na kandidátku pro volby do zastupitelstva v roce 2014, pak je s podivem, že ve volbách do zastupitelstva v roce 2010 kandidovat mohl, ačkoliv trestní stíhání bylo zahájeno již v roce 2008. Na kandidátní listinu za [anonymizováno] byli do voleb v roce 2010 zařazeni i další obvinění, a to [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení], kteří byli též zvoleni. Stejně tak byli v roce 2010 zvoleni do [anonymizováno] i trestně stíhaní kandidáti ostatních [anonymizována dvě slova]: [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“)), [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec]), [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [jméno], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“)) a [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“)). Dále pro volby v roce 2014 byli na kandidátní listiny ostatních [anonymizována dvě slova] zařazeni tito obvinění v téže trestní věci: [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec]), [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení] ([anonymizováno]) a [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]). Z uvedeného tak dle žalovaného vyplývá, že nezařazení žalobce na kandidátku v roce 2014 nebylo důsledkem trestního stíhání, když v roce 2010 kandidovat mohl a jiní v téže věci trestně stíhaní zastupitelé kandidovali nejen v roce 2010, ale i v roce 2014. Pokud tedy [anonymizováno] znemožnila žalobci kandidovat až ve volbách v roce 2014, muselo k tomu dojít v důsledku změny postoje [anonymizováno], neboť v období voleb v roce 2010 i v roce 2014 byl žalobce trestně stíhán. Kromě toho pro volby v roce 2010 byl žalobce na [anonymizováno] místě kandidátní listiny a vzhledem k výsledku voleb připadlo [anonymizována dvě slova] míst v [anonymizováno]. V roce 2014 však již [anonymizováno] získala pouze [anonymizováno] místa v [anonymizováno], čímž je zpochybněno tvrzení žalobce, že by byl zařazen na kandidátku na takovém místě, že by se opět stal zastupitelem. Žalovaný je proto názoru, že není dána příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem, nezvolením žalobce do funkce [anonymizována dvě slova] v roce 2010 a jeho nezařazením na kandidátku pro volby do [anonymizována dvě slova] v roce 2014, v důsledku čehož mu měl ujít zisk. Ve vztahu k prokázání vzniku škody pak žalovaný jen stručně konstatoval, že žalobce ani neuvádí, zda byl uvolněným [anonymizováno] či nikoliv, ani případné další relevantní podmínky. Žalovaný proto ve vztahu k ušlému zisku nemá za prokázaný ani samotný vznik škody.

14. Žalobce v podání došlém soudu dne 4. 9. 2019 jednak opravil výši požadovaného úroku z prodlení u náhrad nemajetkových újem na 9 % ročně a u náhrad škod na 9,75 % ročně, jednak potvrdil, že mu žalovaný stanoviskem ze dne 22. 5. 2019 přiznal náhradu nákladů obhajoby ve výši 68 274 Kč. Tato částka byla žalobci zaplacena dne 27. 5. 2019. V rozsahu požadavku na zaplacení částky 68 274 Kč s příslušenstvím tak vzal žalobce svou žalobu částečně zpět. Dále vzal žalobce zpět svou žalobu v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ze zbylých požadovaných náhrad škod za dobu od 15. 1. 2019 do 22. 5. 2019, když do prodlení se žalovaný dostal až dne 23. 5. 2019. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 30. 10. 2019, č. j. [číslo jednací].

15. Žalovaným vznesenou námitku promlčení nároků na náhradu nemajetkových újem považoval žalobce na nedůvodnou. Odkázal na ustanovení § 647 a § 652 o. z. a dovozoval, že promlčecí lhůta neuplynula dříve než za šest měsíců od ukončení předběžného projednání nároků u žalovaného, které lze chápat jako mimosoudní jednání ve smyslu § 647 o. z. Užití § 652 o. z. na projednávanou věc lze dle názoru žalobce dovodit nejen per analogiam, ale také výkladem teleologickým (účelem je vyšší, nikoliv nižší ochrana poškozeného, přičemž nelze dovodit žádný účel, pro který by měl stát mít větší ochranu státu než běžný škůdce), systematickým (nelze ospravedlnit neužití tohoto ustanovení, když zákon o odpovědnosti za škodu obdobné ustanovení neobsahuje, přičemž odkazuje na užití občanského zákoníku) a logickým (nelze logicky dovodit, že ve sporu proti subjektu odlišnému od státu je po mimosoudním projednání poskytnuta dodatečná lhůta 6 měsíců, a ve sporu proti státu nikoliv). Pokud by se dovodil opak, byl by pak na poškozeného kladen požadavek mít žalobu vypracovánu a„ uloženu v šuplíku“ se všemi důkazy pro její případné podání na soud obratem, ačkoliv se poškozený obrací na [stát. instituce] s oprávněným očekáváním, že nároku poškozeného bude vyhověno.

16. Pro případ neztotožnění se s předestřeným výkladem namítl žalobce rozpor vznesené námitky promlčení s dobrými mravy. Žalovaný běžně o nárocích rozhoduje nejdříve po 6 měsících, velmi často pak později. Dle žalobce je pak otázkou, jestli se v daném případě nejednalo o situaci, kdy žalovaný v přesvědčení, že rozhodne-li dříve, nestihne žalobce nárok uplatnit u soudu, rozhodl před uplynutím 6 měsíců, které má k rozhodnutí, což je u žalovaného nevídaný aktivismus. Je tedy zcela možné, že žalovaný, nevěda o § 652 o. z., jednání urychlil, aby právo bylo dle jeho názoru promlčeno, a poté uplatnil námitku promlčení a odmítl plnit. Touto optikou by žalovaný mohl vydat stanovisko ještě téhož dne, kdy byl u něho nárok uplatněn, veškeré nároky zamítnout a spoléhat na to, že poškozený nebude takový přístup očekávat a nestihne žalobu připravit obratem. Každý poškozený navíc může legitimně očekávat, že budou jeho oprávněné nároky žalovaným přiznány a uspokojeny, což je ostatně jedním z úkolů [stát. instituce], které nemá za úkol bojovat s poškozenými, nýbrž odčiňovat újmu, kterou jim stát způsobil. V situaci takového legitimního očekávání nelze přijmout závěr, že by měli poškození rovnou s uplatněním nároku u žalovaného začít s přípravou žaloby a mít ji„ uloženu v šuplíku“ pro případ, že by žalovaný jejich oprávněné nároky nepřiznal. V případě žalobce navíc byla žaloba podána velmi rychle, za měsíc od vydání stanoviska žalovaného, a tedy v termínu, kdy by nárok nebyl dle výkladu žalovaného promlčen, kdyby žalovaný své stanovisko nevydal před uplynutím 6 měsíců.

17. Žalovaný pak svou obranu vůči nárokům na náhradu ušlého zisku doplnil tak, že zásada presumpce viny byla u [anonymizováno] uplatňována od roku 2005 nebo 2006 Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno v listopadu 2008, tedy v době, kdy již byla u [anonymizováno] několik let uplatňována zásada presumpce viny, a zároveň před tím, než byla sestavována kandidátka pro volby konané na podzim 2010. Přesto žalobce – spolu s dalšími členy [anonymizováno] kromě [anonymizováno] [příjmení] – do těchto voleb nominován byl, byl zvolen a dokonce dle svých tvrzení v letech 2009 – 2010 vykonával funkci [anonymizována dvě slova] Trestní stíhání bylo údajně důvodem pro nucené odstoupení [anonymizováno] [příjmení] už v lednu 2009. Jestliže za této situace byl žalobce nominován do voleb v roce 2010, zvolen a dokonce v letech 2009 a 2010 vykonával funkci [anonymizována dvě slova], neobstojí jeho tvrzení, že z důvodu uplatňované zásady presumpce viny nemohl kandidovat do voleb v roce 2014. Navíc, i kdyby toto tvrzení žalobce bylo pravdivé, pak je třeba zdůraznit, že žalobce byl členem [anonymizováno] zcela dobrovolně, a i kdyby takováto překážka ze strany [anonymizováno] stanovena byla, pak s ní žalobce svým členstvím vyjádřil souhlas. Nic žalobci nebránilo, aby se voleb v roce 2014 zúčastnil jako kandidát jiné politické strany nebo nestraník. Kandidáti jiných politických strany byli pro volby v roce 2014 nominováni a rovněž byli i zvoleni. Pokud pak žalobce tvrdí, že v důsledku trestního stíhání nemohl vykonávat v letech 2010 – 2014 funkci [anonymizována dvě slova], kdy probíhající trestní stíhání mělo být překážkou pro to, aby byl žalobce [anonymizována dvě slova] [role v řízení] jako kandidát na tuto pozici, poukázal žalovaný na skutečnost, že při jednání ustavujícího [anonymizováno] [územní celek] dne 25. 11. 2010 byla do funkce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] zvolena [anonymizováno] [příjmení], která byla trestně stíhána v tomtéž trestním řízení jako žalobce.

18. Konečně pak žalovaný namítl, že i v případě, že by žalobce byl postaven na kandidátku v roce 2014 nelze jednoznačně tvrdit, že by byl skutečně zvolen. Odkázal přitom na obsah odůvodnění zprošťujícího rozsudku KS Ústí ze dne 16. 1. 2018, ve kterém jsou popsána pochybení žalobce a dalších [anonymizováno] a je uveden závěr odvolacího soudu o naplnění subjektivní stránky skutkové [anonymizováno] souzeného trestného činu ve formě hrubé vědomé nedbalosti. [anonymizováno] byli nakonec zproštěni obžaloby při postupu v souladu se zásadou in dubio pro reo, kdy soud vyšel ze znaleckého posudku nejpříznivějšího pro obžalované, dle kterého činila škoda způsobená [anonymizována dvě slova] [obec] 490 425 Kč, tedy méně než 500 000 Kč, kterých by teprve naplnilo objektivní stránku skutkové [anonymizováno] souzeného trestného činu. Jednání zastupitelů tedy nebylo v pořádku, i když se nejednalo o trestný čin. Pokud však k takovémuto jednání došlo a poté bylo předmětem trestního stíhání a to bylo propíráno, tak nelze dle žalovaného tvrdit, že na výsledky voleb mělo vliv pouze trestní stíhání. Vliv měl evidentně i prodej samotný a okolnosti, za kterých k němu došlo a byl schválen v [anonymizováno].

19. K obraně žalobce vůči vznesené námitce promlčení žalovaný uvedl, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného v poslední den promlčecí doby, čímž nastalo stavění běhu promlčecí doby. Zároveň ale žalobce musel počítat s tím, že jakmile žalovaný ukončí předběžné projednání uplatněného nároku, běh promlčecí lhůty, ze které už ale žalobci nic nezbývalo, bude pokračovat. U žalobce došlo k promlčení jeho práva v důsledku zřejmě nesprávného výkladu ustanovení § 35 zákona č. 82/1998 Sb., podle kterého se promlčecí doba staví nejdéle po dobu 6 měsíců (a nikoliv„ po dobu 6 měsíců“), neboť jeho nárok byl u žalovaného k předběžnému projednání uplatněn včas a žaloba byla podána přesně jeden rok po dni, kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek. Žalobce možná spoléhal na to, že žalovaný nestihne uplatněný nárok předběžně projednat v šestiměsíční lhůtě, což naznačuje jeho argumentace v replice, žalobci ale nic nebránilo podat žalobu dříve, a to kdykoliv po dobu 11 měsíců od právní moci zprošťujícího rozsudku, po kterou jeho právo promlčeno nebylo. Žalovaného nyní nelze sankcionovat za to, že žalobce nepodal žalobu včas. Aplikace ustanovení § 652 o. z. ve spojení s § 647 o. z. není dle žalovaného možná. Úprava promlčení nároku v zákonu č. 82/1998 Sb., včetně stavení běhu promlčecí doby, je úpravou speciální k o. z., a jde o úpravu úplnou, neobsahující mezery, které by bylo třeba odstraňovat užitím ustanovení o. z. Předběžné projednání nároku žalovaným navíc není mimosoudním jednáním věřitele a dlužníka a už vůbec nedochází mezi stranami k dohodě o mimosoudním jednání, jak předpokládá § 647 o. z. Uplatnění nároku u žalovaného je podmínkou pro uplatnění nároku u soudu, je tak svého druhu obligatorní výzvou k plnění a nikoli nabídkou k uzavření dohody o mimosoudním jednání. Projednání uplatněného nároku žalovaným nemá povahu dvoustranného jednání, žalovaný buď uplatněný nárok uspokojí, nebo neuspokojí, ale s žadatelem o tom nijak nejedná, nanejvýš si vyžádá doplňující doklady pro vyřízení žádosti. Pokud pak jde o námitku rozporu vznesené námitky promlčení s dobrými mravy, žalovaný uvedl, že v tomto konkrétním případě to byl žalobce, kdo zavinil marné uplynutí promlčecí doby, a zároveň žalovaný žalobci nijak nebránil ve včasném uplatnění jeho nároku. Žalobce ostatně ani netvrdí žádné relevantní skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že mu promlčecí doba marně uplynula bez jeho zavinění a že podání žaloby před uplynutím promlčecí doby po něm nebylo možno spravedlivě vyžadovat. Žalovaný pak poukázal na skutečnost, že v části týkající se náhrady škody podal žalobce žalobu pouhý den poté, co uplatnil svůj nárok u žalovaného. Žalobci tedy nic nebránilo postupovat stejně i v případě nároku na náhradu nemajetkové újmy a podat žalobu k soudu zároveň s uplatněním nároku u žalovaného nebo krátce poté. Pokud by tak učinil, jeho nárok by promlčen nebyl. Žalovaný pak odkázal na obdobný případ [anonymizováno]. [příjmení], která byla stíhána spolu se žalobcem, projednávaný u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byla žaloba o náhradu nemajetkové újmy pravomocně zamítnuta z důvodu promlčení.

20. Žalobce pak doplnil, že sice byl zvolen ve volbách v roce 2010, následně však byla dne 18. 2. 2011 podána obžaloba a věc začala být více medializována, což byl určitý dělící moment, kdy [anonymizováno] začala vnímat dané trestní stíhání opravdu vážně a došlo k aktivaci principu presumpce viny, který je specifický pro [anonymizováno] na základě jejich předchozího historického vývoje. Z toho důvodu je zde příčinná souvislost právě mezi daným trestním stíháním a řízením a vznikem škody s ohledem na to, že žalobce nebyl ustanoven na kandidátku v roce 2014. Primární příčinou bylo právě trestní stíhání, které následně vyvolalo další příčiny, což právě byla i aktivace principu presumpce viny. Pokud by žalobce byl ve volbách v roce 2014 zvolen, působil by jako neuvolněný člen [anonymizováno].

21. Pokud jde o funkci [anonymizována dvě slova], tuto žalobce vykonával od února roku 2009 až do voleb v říjnu 2010. Na uvedenou pozici byl žalobce jmenován ze strany [anonymizováno], neboť stávající [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] z [anonymizováno] na danou pozici v únoru 2009 rezignoval a dle koaliční smlouvy byl post [anonymizována dvě slova] obsazován členy [anonymizováno]. Funkci žalobce vykonával jako uvolněný člen [anonymizováno]. Po volbách v roce 2010 již nebyl na tuto pozici ze strany [anonymizováno] nominován, neboť jako kandidát byl s ohledem na tehdejší trestní stíhání vedené proti jeho osobě odmítnut nejen ze strany [anonymizováno], ale především koaličními partnery [příjmení]. Z toho důvodu byl na danou pozici následně dosazen pan [příjmení]. [jméno], který však ke dni 5. 9. 2013 rezignoval a uvedený post následně zůstal neobsazen, neboť zde nebyl žádný kandidát kromě žalobce, který by měl dostatečné znalosti a zkušenosti pro výkon dané pozice či měl alespoň zájem tuto pozici vykonávat. Žalobce tak nebyl v důsledku trestního stíhání navržen pro pozici [anonymizována dvě slova] v roce 2010, a následně ani v roce 2013, kdy se tato pozice znovu uvolnila. Žalobce byl v [anonymizováno] jediný vhodný kandidát na tuto pozici. S ohledem na své trestní stíhání však nebyl přijat koaličními partnery a z toho důvodu [anonymizováno] žalobce dále ani oficiálně nenavrhovala. Kdyby nebyl v předmětnou dobu žalobce trestně stíhán, nominován by byl a po celou dobu by vykonával funkci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

22. Žalobce pak odmítl tvrzení žalovaného, že by se nestal [anonymizováno] [územní celek] či [anonymizována tři slova] proto, že by si trestní stíhání přivodil svým vlastním jednání. Žalobce jednal zcela v souladu se zákonem, jak bylo potvrzeno rozsudkem osvobozujícím rozsudkem KS Ústí. Žalovaný svým tvrzením pouze znovu obviňuje žalobce z jednání, pro které byl však již dříve zproštěn obžaloby.

23. Žalovaný následně ještě doplnil, že již na zasedání [anonymizováno] [územní celek] dne 16. 12. 2010, tedy krátce po ustavující schůzi nového [anonymizováno] po volbách (25. 11. 2010), ještě za existence tehdejší povolební koalice, byl žalobce zvolen jako člen finančního výboru, tedy výboru, který je standardně mj. i kontrolním orgánem [anonymizováno] v oblasti hospodaření s majetkem [anonymizováno]. S přihlédnutím ke skutkové podstatě, ze které byl žalobce stíhán, je nanejvýš podivné, že by žalobce nemohl ať už kvůli principu presumpce viny nebo kvůli koaličním partnerům vykonávat funkci [anonymizována tři slova], ale mohl působit právě v tomto výboru působícím v oblasti hospodaření s majetkem. Dále na zasedání [anonymizováno] dne 27. 1. 2011, stále ještě za existence tehdejší koalice, byla delegátu města na valnou hromadu [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] uložena povinnost, aby na valné hromadě navrhl jmenování žalobce jako člena dozorčí rady [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Žalobce pak byl členem dozorčí rady dne od 16. 2. 2011 a do 16. 2. 2014. Dále žalovaný uvedl, že na program 3. zasedání [anonymizováno] [územní celek] dne 31. 3. 2011 byl zařazen bod – odvolání [anonymizována dvě slova] [příjmení] a dalších a několikrát bylo při zasedání zmíněno, že (i) ze strany [anonymizováno] došlo k vypovězení koaliční smlouvy. Při zasedání [anonymizováno] dne 16. 4. 2011 pak byl odvolán z funkce [anonymizována dvě slova] [příjmení] a při zasedání [anonymizováno] dne 28. 4. 2011 byla do této funkce zvolena paní [příjmení]. [příjmení], byly jinak zorganizovány funkce [anonymizována dvě slova], a především byl žalobce zvolen do funkce člena [anonymizována dvě slova]. V neposlední řadě z průběhu zasedání 5. [anonymizováno] [územní celek] dne 26. 5. 2011 vyplývá, že žalobce vykonával též funkci [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce]. Dále pak žalovaný doplnil, že na zasedání [anonymizováno] [územní celek] dne 8. 2. 2011, stále ještě za existence tehdejší koalice, byla delegátu města na valnou hromadu [právnická osoba] uložena povinnost, aby na valné hromadě navrhl jmenování další členky [anonymizováno] a [anonymizováno] [územní celek], paní [příjmení]. [příjmení] jako členky představenstva [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] pak byla členkou představenstva do 8. 2. 2011 do 8. 1. 2015. Dle žalovaného je tak zjevné, že trestní stíhání ani princip presumpce viny rozhodně nebyly překážkou pro žalobce (ani pro [anonymizováno]. [příjmení]), aby mohl vykonávat jakoukoliv funkci, když žalobce nejen že byl v rozporu s principem presumpce viny postaven na kandidátní listinu [anonymizováno] do voleb v roce 2010, ale během půl roku po volbách obsadil nejméně 4 významné funkce. Zda se technickým [anonymizována dvě slova] nestal na základě koaličních jednání či z jiných důvodů, žalovaný samozřejmě neví, ale v žádném případě neobstojí tvrzení žalobce, že trestní stíhání bylo překážkou pro obsazování funkcí. I kdyby pak překážkou pro výkon funkce [anonymizována tři slova] byla povolební koalice, tato překážka nejpozději v dubnu roku 2010 již neexistovala. Konečně pak žalovaný doplnil, že žalobce v rámci svého svědeckého výslechu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] uvedl dne 9. 10. 2019, že v roce 2014 již nekandidoval, že se na to„ vykašlal“.

24. K posledně uvedenému doplnění žalovaného žalobce předně namítl rozpor doplňovaných tvrzení a k nim označovaných důkazů s již nastalou koncentrací řízení. Věcně pak uvedl, že funkce uváděné žalovaným jsou absolutně neporovnatelné s funkcí uvolněného [anonymizována dvě slova] pro rozvoj, dopravu a technickou infrastrukturu. Zásadní rozdíly je možno spatřovat v mnoha rovinách porovnání těchto funkcí, ale zejména se jedná o časovou náročnost předmětných funkcí, pravomoci a tím pádem i odpovědnost, které z nich plyne, rozdíl v odměně za výkon těchto funkcí a zejména je možno naprosto zásadní rozdíl spatřovat ve veřejné exponovanosti těchto funkcí. V případě funkcí uváděných žalovaným se jedná o funkce řadového člena (s výjimkou bezvýznamné funkce předsedy [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], který tvořil naprosto zanedbatelnou položku v rozpočtu [územní celek] a ročně navrhoval přidělit dotace v řádu desítek tisíc Kč) kolektivního orgánu, v němž je pochopitelně individuální možnost každého jedince ovlivnit směřování předmětného orgánu potlačena. [územní celek] zřizovalo v předmětném volebním období celkem 4 [anonymizována dvě slova] a 11 [anonymizována dvě slova], přičemž platil a stále platí úzus, že ve [anonymizováno] a [anonymizováno] byly zpravidla zastoupeny všechny [anonymizována dvě slova], jejichž zástupci byli zvoleni do [anonymizována dvě slova] a tyto [anonymizována dvě slova] dle svých možností poté do jednotlivých orgánů nominovaly své [anonymizováno], případně jejich sympatizanty mimo [anonymizováno]. Taková praktika je nicméně vysoce náročná na lidský kapitál, kterého přinejmenším [anonymizováno] neměla nazbyt. Z dobových záznamů na tehdejších webových stránkách [územní celek] se podává, že z celkových 39 [anonymizováno] nebylo členem některého [anonymizováno] či [anonymizováno] jen 7. Je tak možno učinit závěr, že kdyby [anonymizováno] aplikovala presumpci viny i na obdobné funkce, ohrozila by tím nejenom ustálenou praxi v [obec], ale potenciálně také řádné fungování samosprávy. Je navíc zřejmé, že tímto postupem by [anonymizováno] rezignovala na výkon mandátu, který ve volbách získala, když by místa vyhrazená pro její kandidáty zůstala uprázdněná, případně by byla obsazena jinými politickými stranami. Zjednodušeně je možno uzavřít, že [anonymizováno] neměla v předmětné době dostatek lidského kapitálu, kterým by mohla nahradit všechny její nezákonně stíhané členy. Obdobné závěry jako v případě komisí a výborů je poté možné učinit také v případě společností (eventuálně i jiných právnických osob), jejichž členem bylo v předmětném období [územní celek]. Jednalo se o celkem 6 společností, do kterých bylo nezbytné jmenovat desítky [anonymizována dvě slova], kteří zpravidla byli nominování některou z [anonymizována dvě slova], a často se jednalo právě o [anonymizováno] [územní celek].

25. Rovněž tak v případě [anonymizováno] [územní celek] může být učiněn obdobný závěr o akutní personální krizi [anonymizováno] a faktické nemožnosti jmenovat někoho jiného než trestně stíhanou osobu. Za [anonymizováno] bylo v komunálních volbách v roce 2010 zvoleno celkem 7 [anonymizováno]. Pouze proti třem z nich nicméně nebylo vedeno předmětné nezákonné trestní stíhání. Původně měla [anonymizováno] pouze 3 členy v [anonymizována dvě slova] a na tyto tři místa byli nominování právě ti tři zvolení [anonymizováno], kteří nebyli trestně stíháni, tj. [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [jméno] a [anonymizováno]. [příjmení]. Bylo tak učiněno zadost principu presumpce viny, když do tohoto výkonného orgánu [anonymizováno] nebyly za [anonymizováno] nominovány osoby, proti kterým bylo vedeno trestní stíhání. S rozpadem původní koalice se nicméně rozložení sil změnilo a [anonymizováno] připadla nově 4 místa v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] tak zbyly pouze dvě možnosti, jak s nastalou situací naložit. Za prvé mohlo dojít k přepuštění místa v [anonymizováno] jiné [anonymizována dvě slova], což se s ohledem na princip fungování boje o moc v rámci voleb zdá být absurdní, nebo nominovat na volné místo v radě některého ze zbývajících 4 trestně stíhaných [anonymizováno]. 26. [příjmení] [anonymizováno] je naopak funkcí individuální, uvolněnou a spojenou se značnými pravomocemi, povinnostmi a odpovědností, přičemž z pohledu prosazování a prezentování volebního programu té které politické strany se jedná o stěžejní veřejnou funkci, v rámci [anonymizována dvě slova] druhou nejdůležitější po [anonymizováno]. Za naprosto stěžejní je v kontextu aplikace presumpce viny v případě funkce [anonymizována dvě slova] nezbytné považovat ustanovení organizačního řádu [územní celek], dle kterého informace o činnosti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] poskytují, mj. také právě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Funkce [anonymizována dvě slova] je tak, na rozdíl od veřejných funkcí uváděných žalovaným, zásadním způsobem veřejně exponovaná. [příjmení] [anonymizováno] je veřejnosti mnohem více na očích, častěji se jeho jméno objevuje v médiích, a tedy přirozeně existuje více příležitostí k medializaci skutečnosti, že se jedná o trestně stíhanou osobu. Proto bylo nepřípustné, aby takovou funkci vykonávala trestně stíhaná osoba, která by mohla negativně působit na obraz [anonymizováno] jako takové. Je zřejmé, že v případě této funkce byl princip presumpce viny aplikován ze strany [anonymizováno] bezvýhradně, když na místo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jmenovala namísto zkušeného a odborně připraveného žalobce nováčka [anonymizováno]. [jméno]. Přísná aplikace tohoto principu v případě funkce [anonymizována dvě slova] eventuálně v roce 2013 způsobila, že pozice [anonymizována dvě slova] zůstala po rezignaci [anonymizováno]. [jméno] uprázdněná, když [anonymizováno] v [anonymizováno] nedisponovala jiným kandidátem, který by nebyl nezákonně trestně stíhán.

27. Na základě provedeného dokazování a ze shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění:

28. Žalobce byl trestně stíhán od 25. 11. 2008, kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 5. 11. 2008, do 16. 1. 2018, kdy byl vydán a nabyl právní moci zprošťující rozsudek KS Ústí. Žalobce byl stíhán pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku nejprve dle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákona a následně dle § 255a odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona. Obžaloby byl žalobce zproštěn z důvodu, že v žalobním návrhu vymezený skutek není trestným činem (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

29. Spolu se žalobcem bylo stíháno dalších 22 [anonymizováno] [územní celek] (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, rozsudku KS Ústí č. j. [číslo jednací]).

30. Trestní věc byla medializována. Média informovala o obvinění [anonymizována dvě slova] a dále pak o vývoji věci od podání obžaloby, přes zastavení stíhání, nepravomocné odsouzení až po zproštění obžaloby (zjištěno z článku ze dne 19. 11. 2008 ze serveru [anonymizováno] s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]“, článku ze dne 3. 3. 2011 ze serveru [anonymizováno] s názvem„ [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, článku ze dne 3. 3. 2011 ze serveru [anonymizováno] s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, článku ze dne 3. 1. 2013 ze serveru [anonymizováno] s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“, článku ze dne 3. 1. 2013 převzatého od [anonymizováno] s názvem„ [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, článku ze dne 3. 2. 2014 bez zjištění serveru s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, článku ze dne 18. 5. 2015 ze serveru [anonymizováno] s názvem„ [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, článku ze dne 16. 10. 2015 ze serveru [webová adresa] s názvem„ [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, článku ze dne 15. 9. 2016 ze serveru [anonymizováno] s názvem„ [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, článku ze dne 31. 3. 2017 ze serveru [anonymizováno] s názvem„ [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“).

31. Ve volbách do [anonymizována dvě slova] konaných ve dnech 20. 10.- 21. 10. 2006, získala [anonymizována dvě slova] mandátů. Žalobce kandidoval na [anonymizováno] místě kandidátky a na [anonymizováno] místě byl též zvolen. Všech [anonymizováno] takto zvolených [anonymizováno] (vedle žalobce též [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení]) bylo následně stíháno v předmětném trestním řízení (zjištěno ze jmenného seznamu zvolených [anonymizováno], kandidátní listiny [anonymizováno], rozsudku KS Ústí č. j. [číslo jednací]). 32. [anonymizováno] [územní celek] rozhodlo na svém ustavujícím zasedání konaném dne 2. 11. 2006, že [anonymizována dvě slova] bude mít 11 členů, z toho 5 bude dlouhodobě uvolněných členů [anonymizována dvě slova] + 4 [anonymizováno]). [anonymizováno] byl zvolen [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]), [anonymizováno] byli zvoleni [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]. [příjmení] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]. [příjmení] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], neuvolněnými [anonymizována dvě slova] byli zvoleni [anonymizováno] [jméno] ([anonymizováno]), žalobce ([anonymizováno]), [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]), [anonymizováno]. [příjmení] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]) a [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]). [anonymizováno] pak schválilo s účinností od 2. 11. 2006 návrh na stanovení výše měsíčních odměn neuvolněným členům [anonymizováno] za výkon funkce člena [anonymizována dvě slova], člena [anonymizována dvě slova], předsedy [anonymizováno] nebo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], člena [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a to dle důvodové zprávy (zjištěno z usnesení [číslo] přijatých na ustavujícím zasedání [anonymizováno] dne 2. 11. 2010, jmenného seznamu zvolených [anonymizováno]). 33. [anonymizováno] [územní celek] vzalo na svém zasedání konaném dne 29. 1. 2009 na vědomí rezignaci [anonymizováno] [příjmení] na funkci [anonymizováno 6 slov] k datu 3. 2. 2009 a k datu 4. 2. 2009 do této funkce zvolilo žalobce (zjištěno z usnesení [číslo] přijatém na 1. zasedání [anonymizováno] dne 29. 1. 2009). 34. [anonymizováno] [příjmení] se žalobou ze dne 16. 1. 2019 domáhal u zdejšího soudu obdobně jako žalobce náhrady nemajetkových újem a škod způsobených předmětným trestním stíháním a jeho délkou, mj. též náhrady ušlého zisku představovaného platem [anonymizována dvě slova] za období únor 2009 až říjen 2010. V žalobě uváděl, že v důsledku uplatňování zásady presumpce viny u [anonymizováno], která nechtěla být spojována s osobami, proti kterým probíhá trestní stíhání, musel v lednu 2009 [anonymizováno] z funkce [anonymizována dvě slova] a ze stejného důvodu pak nebyl zařazen na kandidátní listinu v [anonymizováno] volbách v roce 2010 (zjištěno ze žaloby).

35. Žalobce funkci [anonymizováno 6 slov] vykonával až do voleb v říjnu 2010, ještě na zasedání [anonymizováno] dne 16. 9. 2010 mu byly ukládány úkoly jako [anonymizována dvě slova] (zjištěno z usnesení [číslo] přijatých na [anonymizováno] zasedání [anonymizováno] dne 16. 9. 2010).

36. Žalobci přišla dne 10. 5. 2010 od [územní celek] na účet částka 43 563 Kč (zjištěno z výpisu z účtu).

37. Ve volbách do [anonymizována dvě slova] konaných ve dnech 15. 10.- 16. 10. 2010, získala [anonymizována dvě slova] mandátů. Z trestně stíhaných členů [anonymizováno] kandidovali 4 ([anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] a žalobce) a všichni čtyři byli zvoleni. Trestně stíhaní členové [anonymizováno] kandidovali na [anonymizováno] až [anonymizováno] místě kandidátky (žalobce na [anonymizováno] místě) a na těchto místech byli též zvoleni. Na [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] místě kandidovali a byli zvoleni [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [jméno], kteří trestnímu stíhání nečelili. Dále bylo v těchto volbách zvoleno do [anonymizováno] dalších 11 trestně stíhaných členů jiných [anonymizována dvě slova], a to [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec]), [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [jméno] ([anonymizováno]) a [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]) (zjištěno ze jmenného seznamu zvolených [anonymizováno], kandidátní listiny [anonymizováno], rozsudku KS Ústí č. j. [číslo jednací]). 38. [anonymizováno] [územní celek] rozhodlo na svém ustavujícím zasedání konaném dne 25. 11. 2010, že [anonymizována dvě slova] bude mít 11 členů, z toho 6 bude dlouhodobě uvolněných členů [anonymizována dvě slova] + 5 [anonymizováno]). [anonymizováno] byl zvolen [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec]), [anonymizováno] byli zvoleni [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec]) [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]. [příjmení] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno]. [jméno] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [příjmení] ([obec] [anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], neuvolněnými členy [anonymizováno] byli zvoleni [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec]), [anonymizováno]. [příjmení] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [příjmení] ([obec] [anonymizováno]), [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] ([obec] [anonymizováno]) a [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]) (zjištěno z usnesení [číslo] přijatých na ustavujícím zasedání [anonymizováno] dne 25. 11. 2010, jmenného seznamu zvolených [anonymizováno]). 39. [anonymizováno] [územní celek] na svém zasedání konaném dne 16. 12. 2010 odvolalo stávající členy finančního výboru [anonymizováno] [územní celek] a zvolilo nového předsedu a členy tohoto výboru. Členy se stali mj. žalobce ([anonymizováno]) a [anonymizováno]. [příjmení] ([anonymizováno]) (zjištěno z usnesení [číslo] přijatého na 1. zasedání [anonymizováno] dne 16. 12. 2010). 40. [anonymizováno] [územní celek] na svém zasedání konaném dne 27. 1. 2011 uložilo [anonymizována tři slova]. [jméno] navrhnout na valné hromadě společnosti [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jménem [anonymizováno] jmenování mj. žalobce za člena dozorčí rady této společnosti. Žalobce byl členem dozorčí rady této společnosti od 16. 2. 2011 do 16. 2. 2014 a následně pak též od 25. 6. 2014 do 13. 3. 2015 (zjištěno z usnesení [číslo] přijatého na 1. zasedání [anonymizováno] dne 27. 1. 2011, výpisu z obchodního rejstříku společnosti [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]). 41. [anonymizováno] [územní celek] na svém zasedání konaném dne 8. 2. 2011 uložilo [anonymizována dvě slova] na valné hromadě společnosti [právnická osoba] navrhnout jmenování mj. [anonymizováno]. [příjmení] za člena představenstva této společnosti. [anonymizováno]. [příjmení] byla členem představenstva této společnosti od 18. 2. 2011 do 8. 1. 2015 (zjištěno z usnesení [číslo] 2011 přijatého na 4. zasedání [anonymizováno] dne 8. 2. 2011, výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]).

42. Na program jednání zasedání [anonymizováno] [územní celek] konaného dne 31. 3. 2011 byl zařazen bod - odvolání [anonymizována čtyři slova] [příjmení] a členky rady [anonymizováno] [příjmení]. Po obsáhlé diskusi, ve které zaznělo, že byla téhož dne vypovězena koaliční smlouva a že má být již dojednána nová koalice, byl tento bod odročen na další zasedání [anonymizováno]. Na náhradním zasedání konaném dne 16. 4. 2021 rozhodlo [anonymizováno] o odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce [anonymizována tři slova] [příjmení] z funkce [anonymizováno 5 slov] [příjmení] z funkce členky [anonymizováno] (zjištěno ze zápisu z 3. zasedání [anonymizováno] dne 31. 3. 2011, usnesení [číslo] 2011 přijatého na 3. náhradním zasedání [anonymizováno] dne 16. 4. 2011). 43. [anonymizováno] [územní celek] rozhodlo na svém zasedání konaném dne 28. 4. 2011, že z 11 členů rady města bude jen 5 dlouhodobě uvolněných členů [anonymizována dvě slova] + 4 [anonymizováno]), současně bylo rozhodnuto o zrušení funkce [anonymizováno 7 slov] za současného odvolání [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]) z funkce [anonymizováno] a o změně označení zbylých čtyř funkcí [anonymizována dvě slova] byla zvolena [anonymizováno]. [příjmení] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [příjmení] ([obec] občanům) byl nově [anonymizováno 7 slov] a [anonymizováno]. [jméno] ([anonymizováno]) byl nově [anonymizováno 7 slov]. Do neobsazených funkcí [anonymizována dvě slova]. [příjmení] se stala [anonymizována dvě slova] [příjmení] byl odvolán) byli zvoleni [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] ([obec] [anonymizováno]) [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] a [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována čtyři slova]. Do neobsazených funkcí neuvolněných členů rady ([anonymizováno] [příjmení] byla odvolána, [anonymizováno] [příjmení] se stal [anonymizováno], bylo zrušeno jedno místo [anonymizováno] při zachování počtu členů [anonymizováno]) byli zvoleni [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) a žalobce ([anonymizováno]) (zjištěno z usnesení [číslo] 2011 přijatých na 4. zasedání [anonymizováno] dne 28. 4. 2011, jmenného seznamu zvolených [anonymizováno]).

44. Na zasedání [anonymizováno] [územní celek] konaném dne 26. 5. 2011 vystupoval žalobce jako předseda správní rady [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce], řešilo se přidělení dotací ve výši 20 tis., 30 tis. a 2 tis. Kč (zjištěno ze zápisu z 5. zasedání [anonymizováno] dne 26. 5. 2011). 45. [anonymizováno]. [jméno] dopisem ze dne 7. 7. 2013 rezignoval s ohledem na svůj zdravotní stav na funkci [anonymizována dvě slova] ke dni 9. 8. 2013. [anonymizováno] [územní celek] vzalo na svém zasedání konaném dne 5. 9. 2013 na vědomí rezignaci [anonymizováno]. [jméno] na funkci [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ke dni 9. 8. 2013, nový [anonymizováno] zvolen nebyl (zjištěno z rezignace, usnesení [číslo] 2013 přijatého na 7. zasedání [anonymizováno] dne 5. 9. 2013).

46. Ve volbách do [anonymizována dvě slova] konaných ve dnech 10. 10.- 11. 10. 2014, získala [anonymizována dvě slova] mandáty. Z trestně stíhaných členů [anonymizováno] nekandidoval nikdo. Dále byli v těchto volbách zvoleni do [anonymizováno] 3 trestně stíhaní členové jiných politických stran, a to [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec]) a [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]) (zjištěno ze jmenného seznamu zvolených zastupitelů, kandidátní listiny [anonymizováno], rozsudku KS Ústí č. j. [číslo jednací]).

47. Svědek [příjmení]. [příjmení], který je dlouholetým členem [anonymizováno] a pohybuje se v jejích řídících strukturách, potvrdil, že žalobce dělal po část jednoho volebního období [anonymizována dvě slova] poté, co byl jeho předchůdce odvolán, svědek byl [anonymizováno] po celé toto volební období. Svědek uvedl, že kandidátky pro [anonymizováno] volby se sestavují asi rok, rok a půl před volbami. Sestavování a schvalování probíhá přes několik úrovní od místních organizací až po městsku konferenci, která kandidátku schvaluje, ta bývá většinou na začátku roku, kdy jsou volby. Svědek uvedl, že v době, kdy byl předsedou strany [anonymizováno]. [příjmení], existovala tzv. Modrá kniha, ve které byly formulovány určité zásady vedle samotných stanov strany. Byla tam též presumpce viny, což znamenalo, že člověk, který byl obviněn, i když nebyl [anonymizováno], by neměl být zařazován na kandidátku a neměl by se ucházet o veřejné funkce. Tato zásada se aplikovala dle svědka bez výjimky. Pokud by i na místní úrovni byl kandidát nominován, protože ho považovali za kvalitního, tak hrozilo, že z centrálního vedení bude do kandidátky zasaženo a stíhaný člověk bude vyškrtnut. Pokud začal být někdo stíhán v době, kdy již nějakou funkci zastával, tak strana obecně požadovala, aby funkci opustil. Jezdilo se to ale konzultovat do [obec] a v případech méně závažných obvinění, která nebyla zcela jasná, mohl takový člověk ve funkci i zůstat. K tomuto ale dle svědka v jejich případě nedošlo, u nich se popsaná zásada projevila spíš až při následném sestavování kandidátek. Dle svědka se tato zásada začala uplatňovat někdy v letech 2011, 2012. V době, kdy se sestavovala kandidátka pro volby v roce 2010, se zásada presumpce viny ještě tolik neuplatňovala, proto mohli být stíhaní členové [anonymizováno] na kandidátku zařazeni. Přestože ale dosáhli ve volbách dobrého výsledku, tak vedení strany rozhodlo, že nebudou nominováni na místa [anonymizováno], v [anonymizováno]. Zlom pak nastal, když na ně byla podána obžaloba a věc se začala více medializovat. Ve volbách v roce 2014 již svědek nekandidoval, protože na tom byl kvůli trestnímu stíhání psychicky špatně, jestli chtěl kandidovat žalobce, svědek nevěděl. Kvůli medializaci a zostouzení kvůli trestnímu stíhání ale stejně neměli šanci, bylo na ně pohlíženo jako na staré struktury a byli tam nasazeni mladí lidé, což se moc nepovedlo. Kdyby nebylo zmíněné Modré knihy, nařízení o presumpci viny a medializace jejich trestního stíhání, tak by dle názoru svědka on i žalobce na kandidátce pro rok 2014 byli, a to na předních volitelných místech. Kandidátka by dle svědka vypadala obdobně jako v roce 2010, měli by i jiné výsledky a umístili by se velmi podobně jako v roce 2010, i když to nikdo nemůže 100% zaručit. Pokud jde o obsazování míst [anonymizována dvě slova], toto je výsledkem koaličních jednání po volbách, při kterých se řeší nejen rozdělení jednotlivých postů mezi strany, ale i konkrétní obsazení těchto míst konkrétními osobami. Po volbách v roce 2010 došlo k tomu, že koaliční partner nechtěl, aby tyto posty obsazovaly osoby, které jsou trestně stíhány. [obec] [anonymizována dvě slova] by dle svědka sedělo žalobci, který byl odborníkem a funkci vykonával, a to dobře, po část předchozího volebního období. Svědek však u povolebních jednání nebyl, neví, jak přesně probíhala, a jestli by se žalobce nebýt zmíněných okolností trestního stíhání technickým [anonymizováno] skutečně stal. Faktem však je, že [anonymizováno] se stal [anonymizováno]. [jméno]. Ten pak v průběhu volebního období přestal kvůli zdravotním problémům funkci vykonávat a místo [anonymizováno] zůstalo neobsazeno. U lidí, kteří by na tuto funkci byli vhodní, jako byl třeba žalobce, nebyla vůle je do funkce jmenovat. Jiní vhodní zase nebyli ochotni opustit své zaměstnání a věnovat se funkci [anonymizováno] naplno.

48. Svědek [příjmení]. [příjmení], který byl od konce roku 2008 do roku 2015 předseda krajské organizace [anonymizováno] a z toho titulu člen užšího vedení strany, též potvrdil, že žalobce vykonával funkci [anonymizována tři slova], naskočil tam krátce před koncem volebního období poté, co byl nečekaně kvůli vnitrostranickým sporům odvolán jeho předchůdce [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce do funkce nastoupil jako v té době asi jediný odborně zdatný a působil tam jen několik měsíců. Svědek si nevybavoval, že by s jeho působením ve funkci [anonymizováno] byly nějaké problémy. Proces sestavování kandidátek svědek popsal stejně jako [anonymizováno]. [příjmení] s tím, že se schvalují většinou na přelomu roku předcházejícího volbám a roku voleb, max. konečné schválení proběhne na jaře v roku voleb. Konečné schválení náleží [anonymizována dvě slova]. Pokud by se ale stalo, že se na kandidátku dostal někdo problematický, tak by vedení z [obec] zasáhlo a kandidát by byl vyškrtnut. Bylo tomu kvůli principu presumpce viny, který [anonymizováno] zastávala. Tento princip svědek popsal obdobně jako [anonymizováno]. [příjmení], tj. že obviněný člověk se nemohl dostat na kandidátku, minimálně ne na volitelném místě, s tím, že tento princip byl uplatňován nekompromisně, bez výjimek. Princip byl uplatňován v době, kdy byl předsedou [anonymizována dvě slova]. [příjmení], který byl předsedou v letech 2005 2010. Někteří včetně svědka s tímto principem nesouhlasili, neboť [anonymizováno] znevýhodňoval v politické soutěži, ale zejména [anonymizováno]. [příjmení] na něm trval, pro něj bylo nepředstavitelné, aby obviněný člověk kandidoval nebo zastával nějakou funkci. Bylo na to přijato i nějaké usnesení širšího předsednictva. Po předestření, že žalobce jako trestně stíhaný od roku 2008 byl na kandidátní listině pro volby v roce 2010 na 6. místě, na kterém byl i zvolen, svědek nejprve takovou situaci označil za brutální výjimku danou zřejmě tím, že žalobce před volbami zastával funkci [anonymizováno]. Po předestření, že na [anonymizováno] až [anonymizováno] místě byli na kandidátce a byli též zvoleni další trestně stíhaní členové [anonymizováno], pak toto svědek označil za celorepublikovou výjimku z jinak přísně uplatňovaného principu presumpce viny. Nejprve si nevzpomínal, v čem spočíval důvod této výjimky, následně pak dovozoval, že tomu mohlo být proto, že z počátku nikdo nevěřil tomu, že by se ze stíhání [anonymizována dvě slova] pro hlasování na [anonymizováno] mohlo něco vážného vyvinout, že by mohli být obžalováni či dokonce odsouzeni. Všichni předpokládali, že se to odloží. Dokonce i média o kauze informovala zdrženlivě. Navíc v době sestavování kandidátky pro [anonymizováno] volby 2010 již běžela kampaň před [anonymizováno] volbami, které byly v létě 2010. Byla to ta známá nejdražší kampaň v dějinách [anonymizováno], a tak se [anonymizováno] kandidátkám na ústředí [anonymizováno] možná nevěnovala taková pozornost a je možné, že se to [anonymizováno]. [příjmení] nedozvěděl. Svědek si nevzpomínal, že by tuto kandidátku musel s [anonymizováno]. [příjmení] nějak konkrétně řešit, nějak ji obhajovat. Navíc [anonymizováno]. [příjmení] po parlamentních (byť vyhraných) volbách rezignoval a volil se nový předseda, a tak možná [anonymizováno] kandidátka nebyla tak důležitá. Pokud jde o obsazení pozice [anonymizována dvě slova] po volbách 2010, tak žalobce se jím dle svědka nestal kvůli trestnímu stíhání. Po volbách se spojilo více menších stran proti [anonymizováno]. Bylo tam nové hnutí [anonymizována dvě slova] [obec], které obsadilo i místo [anonymizováno], a to, pokud si svědek vzpomíná, mělo požadavek, aby v radě nebyli lidé, kteří jsou stíháni nebo obžalováni. [anonymizováno]. [jméno], který se stal [anonymizována dvě slova], vykonával funkci téměř celé volební období. Ze zdravotních důvodu rezignoval několik měsíců před volbami a svědek si již nevzpomínal, jestli [anonymizováno] uvolněné místo [anonymizováno] obsadila někým jiným. Pokud jde o volby 2014, svědek si již nepamatoval, jestli žalobce chtěl kandidovat, jestli byl na kandidátní listině, pokud ale byl, tak zřejmě na nevolitelném místě. V té době už byla podána obžaloba, možná už proběhly i nějaké soudy a všichni začali tu kauzu brát vážně. Byl tam pak obrovský tlak, aby obvinění lidé na kandidátce nebyli. Dle názoru svědka by v případě, že by nezafungovala presumpce viny, vypadala kandidátní listina pro volby 2014 podobně jako pro volby 2010 až asi na [anonymizováno]. [příjmení], se kterou to byl v roce 2010 spíš takový pokus a [anonymizováno] pak opustila. Žalobce, [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] jsou dle svědka lidé, kteří měli ke komunálu blízko, byli v [anonymizováno], působili v různých [anonymizováno] a [anonymizováno], po listopadu 89 znovu zakládali stranu. Svědek je tak přesvědčen, že by kandidovali na špici kandidátky, a jediným důvodem, proč se tak nestalo, byla obžaloba. Možná mohli být i na vyšší pozici než v roce 2010, žalobce a [anonymizováno]. [příjmení] zastávali funkce [anonymizována dvě slova], žalobce byl jeden čas i okresním předsedou strany, byl velice oblíbený, jsou to ale jen hypotetické úvahy. Absence lidí kvůli presumpci viny [anonymizováno] dle svědka znevýhodňovala a mohla mít i vliv na volební zisk v roce 2014.

49. Při doplňujícím výsledku svědek [příjmení]. [příjmení] nejprve uvedl, že odvolání [anonymizováno] [příjmení] z funkce [anonymizována dvě slova] nijak přímo nesouviselo s předmětným trestním stíháním. Došlo tam k nějakému vnitřnímu rozporu uvnitř [anonymizováno] organizace [anonymizováno], kdy se [anonymizováno] [příjmení] dostal do sporu s celým městským výborem a bylo požadováno jeho odvolání. K tomu nakonec nedošlo, protože [anonymizováno] [příjmení] sám rezignoval. Po předestření, že [anonymizováno] [příjmení] ve své odškodňovací žalobě uvádí, že odvolání z funkce [anonymizováno] bylo důsledkem trestního stíhání, svědek svou výpověď upravil a uvedl, že to s trestním stíháním částečně souviselo. Když nějaký trestně stíhaný člověk přes existenci presumpce viny zůstal ve funkci, tak se čekalo na jakoukoliv záminku, aby mohl být z funkce odvolán. Když se pak [anonymizováno] [příjmení] dostal do sporů s [anonymizována dvě slova], které se týkaly něčeho jiného, tak mu to bylo hned vpáleno, že je obviněný a stejně by měl skončit. Když někdo nenašel argumenty, tak trestní stíhání byla věc, která se hodila. I když tedy impulsem pro odvolání byly rozpory programového rázu, tak kdyby nebyl trestně stíhán, tak by to asi bylo jinak. S trestním stíháním to tedy vždycky souviselo. U žalobce, který [anonymizováno] [příjmení] ve funkci [anonymizováno] vystřídal, pak skutečnost, že je trestně stíhán stejně jako [anonymizováno] [příjmení], nevadila. Jednak nebylo, z koho vybírat, protože osoby zvolených [anonymizováno] jsou dány a nelze vzít člověka zvenčí, jednak koaliční partner ([anonymizováno]) měl s [anonymizováno] [příjmení] také spory, takže proti odvolání ničeho nenamítal, a navíc měl své [anonymizováno] včetně [anonymizováno] také trestně stíhány, a tak stíhání u žalobce nebylo překážkou. Po volbách v roce 2010 se svědek jako [anonymizována dvě slova] účastnil všech povolebních jednání o sestavení koalice a rozdělení funkcí. Žalobce tam byl navrhován na funkci [anonymizována dvě slova], měl s ní již zkušenosti. Stejně tak se na funkci v [anonymizováno] počítalo s [anonymizováno]. [příjmení], který už také dělal [anonymizováno], ale zaúřadovalo trestní stíhání. Po volbách 2010 byla velká snaha [anonymizována dvě slova], která v [obec a číslo] let vládla, a tak [anonymizováno] vytvořila koalici se [anonymizována dvě slova] [obec], která volby vyhrála, a dvěma menšími stranami [anonymizováno] a [obec] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [obec] se prezentovala jako protikorupční hnutí, na [anonymizováno] před volbami hodně útočila pro to, že tam mají obviněné lidi, korupčníky, a pro ni bylo absolutně nepřijatelné, když byl někdo obviněný, chtěla tam jen čisté lidi. Na základě povolebních jednání tak žalobce a [anonymizováno]. [příjmení] úplně vypadli ze hry. Dle názoru svědka byl žalobce vhodným kandidátem na místo [anonymizována dvě slova], pokračoval by ve funkci, kterou v době dojednávání vykonával. Ze strany [anonymizováno] by byl žalobce na tuto funkci prosazován, a kdyby nebyl trestně stíhán, tak by nebyl problém ani od koaličních partnerů. [obec] [anonymizováno] a [anonymizováno] s tím neměli žádný problém, největší problém měla [anonymizována dvě slova] [obec], a to byl ten hlavní důvod, proč se žalobce [anonymizováno] nestal. Neměli žádné výtky k jeho práci, brali to jen z pohledu toho trestního stíhání. Po desítkách jednání nakonec [anonymizováno] vybrala na místo [anonymizována dvě slova]. [jméno], který s tím neměl absolutně žádné zkušenosti. Bylo to takové řešení z nouze, nejmenší zlo a bylo to na úkor žalobce. K dotazu, proč trestní stíhání vadilo u žalobce a nevadilo u [anonymizováno] [příjmení], která se [anonymizováno] stala, svědek uvedl, že [anonymizováno] [příjmení] měla výhodu, že byla strašně oblíbená a získala hodně hlasů. [anonymizováno] to samozřejmě kritizovala, byly kolem toho dalekosáhlé diskuse, ale nakonec to museli zkousnout. Takto dojednaná koalice nakonec vydržela jen čtyři měsíce, [anonymizována dvě slova] [příjmení] byl odvolán, [anonymizována dvě slova] [obec] z koalice vypadla, paradoxně se dojednala podpora u [anonymizováno] a [anonymizováno] získala místo [anonymizováno], kterým se stala [anonymizováno]. [příjmení]. Zda se po těchto změnách stal žalobce členem [anonymizováno], si svědek nevybavoval, ale měl za to, že nikoliv. Pokud jde o [anonymizováno]. [jméno], který nakonec na funkci [anonymizováno] ze zdravotních důvodů rezignoval, svědek si již nevybavoval, kdy přesně [anonymizováno]. [jméno] rezignoval, ale měl za to, že to bylo krátce před volbami a že už nemělo cenu uvolněnou funkci obsazovat. Na přesný důvod, proč nebyla funkce obsazena, si ale nevzpomínal.

50. Svědkyně [příjmení]. [příjmení], která je též dlouholetým členem [anonymizováno], popsala tvorbu a schvalování kandidátek pro [anonymizováno] volby obdobně jako ostatní svědkové. Uvedla, že v době, kdy byl předsedou [anonymizována dvě slova]. [příjmení], se začala uplatňovat presumpce viny, kdy bylo nevhodné, aby navržení kandidáti byli trestně stíhaní. Svědkyně si nebyla jistá, kdy přesně se tento princip začal uplatňovat, ale začalo se o tom mluvit někdy v roce 2010, 2011 s tím, že mají počítat s tím, že se tito lidé nebudou na kandidátky zařazovat. Informaci svědkyně získala od tehdejšího krajského předsedy [anonymizováno]. [příjmení], který se účastnil předsednictev v [anonymizována dvě slova]. Rozhodující bylo dle svědkyně podání obžaloby k soudu, samotné trestní stíhání nevadilo. Při sestavování kandidátek pro volby 2010 nebyla ještě podána obžaloba, ta byla podána až v roce 2011, proto mohli být svědkyně a další stíhaní na kandidátce uvedeni a mohli se voleb účastnit. Presumpce viny zafungovala až u voleb 2014. Svědkyně tehdy na kandidátce vůbec nebyla, chtěla by kandidovat, ale kvůli psychickým problémům by to nezvládla. Žalobce podle svědkyně kandidoval, ale na absolutně nevolitelném místě. Na čelních místech kandidátky být nemohl, aby se nedalo říct, že sociální demokracii poškozuje. Kdyby se neaplikovala presumpce viny, tak by dle svědkyně vypadala kandidátka v roce 2014 obdobně jako v roce 2010. Určitě by tam nebyli [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], žalobce a svědkyně by ale určitě kandidovali. Žalobce by dle svědkyně byl na kandidátce určitě výš než v roce 2010, možná mohl být i leaderem kandidátky. Žalobce svojí prací dokázal, že prostě umí, s jeho prací byla spokojenost a byla u něho perspektiva další politické kariéry. Svědkyně uvedla, že žalobce vykonával funkci [anonymizována dvě slova]. Nejprve uvedla, že to bylo od roku 2011 do voleb 2014, ale následně si obdobím nebyla jistá. Svědkyně si nevybavovala, že by skutečnost, že jsou trestně stíháni, nějak ovlivnila vyjednávání o koalici či rozdělování funkcí po volbách 2010. Svědkyně však povolebním jednáním nebyla přítomna, výsledky se dozvídali od [anonymizováno]. [příjmení], který koalici dojednával. Problémem začalo být stíhání až po podání obžaloby. Na síle to začalo nabírat od začátku 2012, nebo možná už od roku 2011. 51. [jméno] [příjmení] byl zvolen předsedou [anonymizováno] dne 13. 5. 2006. V tiskovém prohlášení ze dne 10. 10. 2006 se [anonymizováno] distancovala od osob (svých členů) obviněných z korupce v souvislosti s dotacemi. Zdůraznila, že v poslední době mnohokráte prokázala, že ihned a bez odkladů reaguje na veškerá podezření z možného korupčního jednání. V minulých letech a měsících muselo z tohoto důvodu odejít z kandidátek či svých funkcí již několik nyní pouze bývalých členů sociální demokracie. Věří, že takto razantně s uplatněním principu presumpce viny budou postupovat i jiné politické strany, dostanou-li se jejich členové do podobné situace (tedy bude-li u nich podezření ze závažné trestné činnosti). Na sjezdu [anonymizováno] v březnu 2007 prošla do jejích stanov presumpce viny, podle níž [anonymizována dvě slova], proti kterému zahájí státní zástupce řízení, se do vyřešení svého případu stáhne z funkcí (zjištěno z článku na serveru [webová adresa] ze dne 13. 5. 2006 s názvem„ [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, tiskového prohlášení [anonymizováno] k odhalením policie týkajících se korupce ze dne 10. 10. 2006, článku ze serveru [webová adresa] ze dne 29. 3. 2007 s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“).

52. Žádostí ze dne 16. 7. 2018, došlou žalovanému téhož dne, uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částek 490 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení a 1 500 000 Kč jako náhrady nemajetkové způsobené nezákonným trestním stíháním. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 13. 12. 2018, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatoval, že v předmětném trestním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a přiznal žalobci náhradu nemajetkové újmy v částce 97 000 Kč. Dále konstatoval, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za což se omluvil, peněžité zadostiučinění však nepřiznal. Stanovisko bylo doručeno zástupci žalobce dne 14. 12. 2018 (zjištěno ze žádosti, stanoviska, doručenky).

53. Žádostí ze dne 15. 1. 2019, došlou žalovanému téhož dne, uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částek 68 274 Kč jako náhrady v podobě nákladů obhajoby a 2 096 064 Kč a 99 448 Kč jako náhrady škody v podobě ušlého zisku. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 22. 5. 2019, kterým přiznal žalobci náhradu vynaložených nákladů obhajoby v částce 68 274 Kč. Nároky na náhradu ušlého zisku shledal žalovaný nedůvodnými, neboť nemá za prokázaný ani samotný vznik škody, ani příčinnou souvislost s odpovědnostním titulem, a odkázal žalobce na již zahájené soudní řízení (zjištěno ze žádosti, stanoviska).

54. Tvrzení a důkazní návrhy uplatněné žalovaným až po nastalé koncentraci řízení považoval soud za přípustné, když tyto směřovaly k vyvrácení tvrzení žalobce o existenci příčinné souvislosti mezi předmětným trestním stíháním a tím, že se po volbách 2010 nestal [anonymizována dvě slova], tj. skutečností, stran kterých tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní žalobce.

55. Skutečnosti zjištěné z dalších provedených důkazů (odůvodnění zprošťujícího rozsudku KS Ústí) soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuváděl, když je pro posouzení věci nepovažoval za [anonymizováno]. Stejně tak soud neprováděl další účastníky navržené důkazy, když je s ohledem na zjištění učiněná z důkazů již provedených považoval pro rozhodnutí věci za nadbytečné.

56. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

57. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

58. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

59. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. <b>nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup</b> 60. Dle § 7 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

61. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

62. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

63. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno sdělení podezření ze spáchání přečinu. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.

64. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

65. Existencí nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení se soud s ohledem na právní posouzení nároků na náhradu nemajetkových újem nezabýval. Mezi účastníky však bylo nesporné, že předmětné trestní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. <b>nemajetkové újmy</b> 66. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

67. Dle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

68. Dle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

69. Dle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

70. Dle § 647 o. z. v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.

71. Dle § 652 o. z. pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až 651, neskončí promlčecí lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.

72. Ze shora učiněných skutkových zjištění vyplynulo, že předmětné trestní řízení skončilo právní mocí rozsudku KS Ústí dne 16. 1. 2018. Od 17. 1. 2018 tedy počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta nároků na náhradu nemajetkové újmy dle § 32 odst. 3 OdpŠk, jejíž konec připadl na den 16. 7. 2018 (§ 605 odst. 2 o. z.). Jelikož v tento poslední den promlčecí lhůty uplatnil žalobce nároky u žalovaného, došlo k zastavení běhu promlčecí lhůty, ze které v té době zbýval jeden poslední den (16. 7. 2018), do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Žalovaný ukončil předběžné projednání nároku doručením svého stanoviska zástupci žalobce dne 14. 12. 2018. Ode dne následujícího pak začal běh zbytku promlčecí lhůty, tj. 1 dne, a promlčecí doba tak uplynula dnem 17. 12. 2018 (pondělí), když den 15. 12. 2018 připadl na sobotu (§ 607 o. z.). Byla-li žaloba v této věci podána u soudu až dne 16. 1. 2019, stalo se tak po marném uplynutí promlčecí lhůty.

73. Ustanovení § 652 o. z. se na běh předmětné promlčecí doby neuplatní, neboť předběžné uplatnění nároku u žalovaného dle § 14 OdpŠk není dohodou o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, ve smyslu § 647 o. z. Předběžné uplatnění nároku představuje specifickou podmínku uplatnění nároku u soudu. Ustanovení § 35 odst. 1 OdpŠk pak představuje speciální úpravu stavění běhu promlčecí doby, která aplikaci § 652 o. z. vylučuje (viz též Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017: Speciální případ stavení běhu promlčecí lhůty upravuje § 35 odst. 1 v návaznosti na obligatorní projednání nároků na náhradu škody, za kterou odpovídá stát (po novele č. 160/ 2006 Sb. nejen u škody způsobené nezákonným rozhodnutím orgánu státu a rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření), u příslušného ministerstva či jiného ústředního správního úřadu. Promlčecí lhůta se staví po dobu faktického projednání nároku, tj. ode dne, kdy byl nárok uplatněn, do skončení projednání, tj. doručení stanoviska poškozenému či jeho právnímu zástupci, nejdéle však po dobu šesti měsíců. Ve vztahu k uplatnění nároku na regresní úhradu vůči soudcům a státním zástupcům je upraveno stavení běhu promlčecí lhůty v § 35 odst. 2, a to v souvislosti se zvláštní podmínkou uplatnění nároku uvedenou v § 17 odst. 2 (zjištění viny soudce nebo státního zástupce v kárném nebo trestním řízení). Prodloužení promlčecí lhůty upravené v § 652 ObčZ se v případech uvedených v § 35 OdpŠk neuplatní.).

74. Soud současně neshledal žádného důvodu, na základě kterého by měla být vznesená námitka promlčení považována za rozpornou s dobrými mravy. Žalovaný se nedopustil žádného jednání, které by mělo žalobci zabránit ve včasném uplatnění nároků u soudu. Byl to sám žalobce, který začal řešit své nároky na náhradu nemajetkové újmy na poslední chvíli a uplatnil je u žalovaného až v poslední den běhu promlčecí lhůty. Žalobce se tedy sám dostal stran promlčení do svízelné situace a musel počítat s tím, že mu při ukončení předběžného projednání u žalovaného zbývá poslední jeden den na uplatnění nároku u soudu. Za takové situace měl mít žalobce připravenou„ žalobu v šuplíku“ a měl být připraven ji soudu obratem odeslat, popř. mu nic nebránilo, aby žalobu podal kdykoliv v mezidobí od uplatnění nároku u žalovaného do ukončení předběžného projednání, jako tak učinil u nároků na náhradu škody. Skutečnost, že žalobce při uplatnění nároků u soudu zřejmě vycházel z nesprávného výkladu příslušných ustanovení OdpŠk a o. z. o běhu a stavění promlčecích lhůt, nelze žalovanému přičíst k tíži. Stejně tak žalovanému nelze přičítat k tíži, že u něho předběžně uplatněné nároky vyřídil ve lhůtě stanovené zákonem. Tvrzení žalobce o tom, že tak žalovaný učinil úmyslně s předpokladem promeškání promlčecí lhůty žalobcem, považuje soud za pouhou spekulaci.

75. Na základě uvedeného tak soud, aniž by se konkrétně zabýval naplněním jednotlivých podmínek pro vznik nároků na náhradu nemajetkových újem, podanou žalobu v požadavcích na zaplacení částek 393 000 Kč a 1 500 000 Kč jako nedůvodnou zamítl, když i v případě, že by takové nároky žalobci vznikly, byly by v době podání žaloby promlčeny, čehož se žalovaný oprávněně dovolal (obdobně viz rozsudek zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen„ MS Praha“) č. j. [číslo jednací], vydané v řízení, ve kterém se stejných nároků domáhala [anonymizováno]. [příjmení]). <b>škoda</b> 76. Dle § 26 OdpŠk ve spojení s § 2952 věty první o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). <b>ušlý zisk – odměna [anonymizována dvě slova]</b> 77. Na základě provedeného dokazování výpověďmi svědků vzal soud za prokázané, že [anonymizováno] uplatňovala princip tzv. presumpce viny. Za relevantní v tomto směru vzal soud především výpověď svědka [příjmení]. [příjmení], který byl jako krajský předseda členem užšího vedení [anonymizováno] a otázky spojené s presumpcí viny tak přímo řešil. Z této výpovědi vzal soud za prokázané, že presumpce viny začala být uplatňována v době, kdy byl předsedou strany [anonymizována tři slova]. [příjmení] byl předsedou strany od 13. 5. 2006, jak vyplynulo ze zprávy o jeho zvolení, do června 2010, jak vypověděl svědek [příjmení]. [příjmení]. Ostatně skutečnost, že [anonymizováno]. [příjmení] rezignoval po parlamentních volbách v červnu 2010, je obecně známá. Soud tak vzal za vyvrácené tvrzení svědků [příjmení]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení], že by presumpce viny měla být uplatňována až od roku 2010, 2011 či 2012 O mnohem dřívějším uplatňování tohoto principu hovoří i tisková zpráva [anonymizováno] z října 2006 či zpráva o sjezdu [anonymizováno] v březnu 2007. Dále vzal soud z výpovědi svědka [příjmení]. [příjmení] za prokázané, že pro uplatnění presumpce viny stačilo již samotné zahájení trestního stíhání, nikoliv až podání obžaloby k soudu, jak uvedla svědkyně [příjmení]. [příjmení].

78. Soud však z provedených důkazů nevzal za prokázané, že by presumpce viny měla být uplatňována tak kategoricky a bez výjimečně, jak o tom vypovídali svědci. Ostatně o tom svědčí i situace kolem voleb v roce 2010, kdy čtyři trestně stíhaní členové [anonymizováno] byli postaveni na přední místa kandidátky a byli pak i zvoleni. Soud tak má za to, že [anonymizováno] přistupovala k uplatňování vlastního principu nedůsledně a s výjimkami, a nelze jednoznačně uzavřít, že by zahájení trestního stíhání znamenalo prostřednictvím aplikace presumpce viny automatickou nemožnost kandidovat za [anonymizováno] ve volbách či se ucházet o veřejné funkce.

79. Z výpovědi svědka [příjmení]. [příjmení], který dle názoru soudu věrohodně a přesvědčivě popsal koaliční vyjednávání po volbách v roce 2010, pak jednoznačně vyplynulo, že skutečnost, že se žalobce nestal [anonymizována dvě slova], neměla s presumpcí viny ničeho společného. [anonymizováno], stejně jako žalobce postavila na kandidátku, byla přes existující princip presumpce viny ochotna žalobce nominovat na místo [anonymizována dvě slova]. Přesto však vzal soud za prokázané, že se žalobce nestal [anonymizována dvě slova] v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním, kdy právě a jen toto trestní stíhání bylo rozhodující překážkou, aby byl žalobce akceptován ze strany koaličního partnera ([anonymizována dvě slova] [obec]). Svědek [příjmení]. [příjmení] dle názoru soudu též věrohodně vysvětlil, proč okolnost trestního stíhání byla u žalobce překážkou, aby se mohl stát [anonymizována dvě slova], a u stejně trestně stíhané [anonymizováno] [příjmení] nikoliv. Soud pak má za to, že i přes skutečnost, že do procesu ustavení žalobce do funkce [anonymizována dvě slova] vstoupil ještě další prvek (nesouhlas koaličního partnera), nedošlo k přetržení příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním, které nadále zůstalo rozhodujícím důvodem, proč se žalobce [anonymizována dvě slova] nestal. Nebylo-li by trestního stíhání, koaliční partner by s osobou žalobce souhlasil a jinak očekávatelný běh věcí (žalobce byl zvolen [anonymizováno], funkci [anonymizována dvě slova] již vykonával, vůči jeho činnosti nebyly výhrady, [anonymizováno] jej chtěla do funkce nominovat) by vedl k tomu, že by se žalobce [anonymizováno] stal. Situace je tak obdobná, jako kdyby [anonymizováno] pro aplikaci principu presumpce viny žalobce do funkce vůbec nenominovala. Pro takovýto případ MS Praha v rozsudku č. j. [číslo jednací], vydaném v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém se [anonymizováno]. [příjmení] domáhala náhrady ušlého zisku – mj. odměny [anonymizováno] z důvodu neustanovení na kandidátku, dospěl k závěru, že k přetržení příčinné souvislosti nedochází. Soud pak nepřisvědčil námitce žalovaného, že by tvrzení svědka [příjmení]. [příjmení] o souvislosti neustavení žalobce do funkce [anonymizována dvě slova] s trestním stíháním měla znevěrohodňovat či vyvracet skutečnost, že žalobce byl jmenován členem výboru [anonymizováno] či že byl nominován do dozorčí [anonymizována dvě slova] společnosti. Dle názoru soudu lze souhlasit se žalobcem, že funkce [anonymizována dvě slova], jako druhého nejvyššího představitele [anonymizováno], je kvalitativně zcela odlišná od funkcí, do kterých byl žalobce ustaven. Tuto skutečnost pak není dle názoru soudu nutno nijak zvlášť dokazovat.

80. Dle § 102a odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí (§ 99 odst. 3).

81. Z provedeného dokazování vyplynulo, že se ustavující zasedání [anonymizováno] po volbách v roce 2010, na kterém byla též zvolena nová rada obce, konalo dne 25. 11. 2010. Soud tedy uzavřel, že se žalobce v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním nestal [anonymizována dvě slova] od 25. 11. 2010 (do té doby [anonymizováno] stále byl, přestože již proběhly volby a uplynulo funkční období [anonymizováno], které jej do funkce jmenovalo).

82. Soud však nevzal za prokázané, že by v souvislosti s trestním stíháním žalobce neměl být ustaven do funkce [anonymizována dvě slova] po celou dobu až do voleb v roce 2014. Jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení]. [příjmení] a usnesení [anonymizováno], koalice dojednaná po volbách v roce 2010, se na přelomu března a dubna 2011 rozpadla, [anonymizována dvě slova] [obec] koalici opustila a dne 28. 4. 2011 byla zvolena nová [anonymizováno] a byla nově obsazena rada města včetně funkcí [anonymizováno]. Nejpozději ke dni 28. 4. 2011 tak odpadla překážka, která spolu, resp. v návaznosti na trestní stíhání žalobce dříve bránila tomu, aby se stal [anonymizována dvě slova], přesto se žalobce [anonymizováno] nestal a byl jmenován pouze neuvolněným členem [anonymizováno]. To vše za situace, kdy ostatní koaliční partneři proti žalobcovu trestnímu stíhání ničeho neměli, [anonymizováno] přistupovala k aplikaci presumpce viny shora popsaným svojským způsobem a i přes trestní stíhání byla ochotna žalobce do funkce nominovat, žalobce měl být odborníkem, který před tím funkci [anonymizováno] vykonával kvalitně, a [anonymizováno]. [jméno] byl původně do funkce ustanoven jako„ z nouze ctnost“ ve snaze dojednat koalici za účelem vyšachování [anonymizováno] (se kterou navíc byla obnovena spolupráce a která vůči dřívějšímu působení žalobce ve funkci [anonymizováno] ničeho neměla, když sama měla řadu trestně stíhaných zastupitelů). Soud tedy uzavřel, že nepůsobení žalobce ve funkci [anonymizována dvě slova] od 28. 4. 2011 již nelze klást do příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním.

83. Shora odkazovanými usneseními [anonymizováno] bylo prokázáno, že funkci [anonymizována dvě slova] v [obec] zastával uvolněný člen [anonymizováno].

84. Dle § 71 odst. 1, 2, 3 písm. a) obecního zřízení, ve znění účinném do 31. 12. 2017, členům [anonymizováno] obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a členům [anonymizováno] obce, kteří před zvolením do funkce člena [anonymizováno] obce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové [anonymizováno] obce, (dále jen "uvolněný člen [anonymizováno] obce") poskytuje obec za výkon funkce uvolněného člena [anonymizováno] obce odměnu podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků obce. Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným členům [anonymizováno] obce za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady. Odměnou podle odstavce 1 je měsíční odměna.

85. Dle § 73 odst. 1, 2 obecního zřízení, ve znění účinném do 31. 12. 2017, je měsíční odměna peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu vykonávané funkce a podle počtu obyvatel obce ve výši a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. Měsíční odměnu tvoří pevná složka stanovená podle druhu vykonávané funkce a příplatek podle počtu obyvatel obce. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel obce se vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalendářního roku hlášeni v obci k trvalému pobytu. Počet obyvatel obce se zaokrouhluje na celé stovky nahoru. Měsíční odměna se uvolněným členům [anonymizováno] obce v obcích s rozšířenou působností, v obcích s pověřeným obecním úřadem, v obcích s matričním úřadem a v obcích se stavebním úřadem zvyšuje o částku stanovenou prováděcím právním předpisem.

86. Dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům [anonymizováno], ve znění účinném do 31. 12. 2010, činily - pevná složka odměny uvolněného člena [anonymizována tři slova] ve funkci [anonymizována dvě slova] 19 874 Kč, - příplatek podle počtu obyvatel [anonymizována dvě slova] poskytovaný k odměně 37 860 Kč + 6,90 Kč na každých 100 obyvatel nad 100 000 obyvatel. Takto stanovená odměna se pak ještě zvyšovala o částky uvedené v § 1 odst. 3 nařízení vlády. Celkem tedy měsíční odměna činila 57 734 Kč + 6,90 Kč na každých 100 obyvatel nad 100 000 obyvatel + zvýšení dle § 1 odst. 3 nařízení vlády. Žalobce požadoval částku 45 369 Kč měsíčně (když zjevně vycházel z maximální odměny pro neuvolněného člena [anonymizována tři slova] ve funkci [anonymizována dvě slova]).

87. Dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 37/2003 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, činily - pevná složka odměny uvolněného člena [anonymizována tři slova] ve funkci [anonymizována dvě slova] 18 880 Kč, - příplatek podle počtu obyvatel [anonymizována dvě slova] poskytovaný k odměně 35 967 Kč + 6,60 Kč na každých 100 obyvatel nad 100 000 obyvatel. Takto stanovená odměna se pak ještě zvyšovala o částky uvedené v § 1 odst. 3 nařízení vlády. Celkem tedy měsíční odměna činila 54 847 Kč + 6,60 Kč na každých 100 obyvatel nad 100 000 obyvatel + zvýšení dle § 1 odst. 3 nařízení vlády. Žalobce požadoval částku 43 101 Kč měsíčně (když zjevně vycházel z maximální odměny pro neuvolněného člena [anonymizována tři slova] ve funkci [anonymizována dvě slova]).

88. Dle § 3 odst. 3 nařízení vlády se měsíční odměna vypočtená podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, sloupců 1 až 9, a podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, sloupců 1 až 6, zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

89. Na základě shora uvedených úvah považoval soud za důvodný nárok na náhradu ušlého zisku ve formě nárokové odměny [anonymizována dvě slova] vypočtený takto: - 25. 11. 2010 - 31. 12. 2010: 6/30 * 45 369 Kč + 45 369 Kč = 54 442,80 Kč = 54 443 Kč po zaokrouhlení, - 1. 1. 2011 27. 4. 2011: 3 * 43 101 Kč + 27/30 * 43 101 Kč = 168 093,90 Kč = 168 094 Kč po zaokrouhlení, celkem 222 537 Kč.

90. Jelikož žalobce na náhradě této části ušlého zisku dosud ničeho neobdržel, shledal soud jeho žalobu v této části důvodnou do částky 222 537 Kč, do které jí vyhověl, ve zbylém požadavku na zaplacení částky 1 873 527 Kč ji jako nedůvodnou zamítl. <b>ušlý zisk – odměna člena [anonymizováno]</b> 91. Pokud jde o požadavek na náhradu ušlého zisku – odměny člena [anonymizováno], nelze dle názoru soudu s ohledem na shora popsaný„ volný“ přístup [anonymizováno] k aplikaci presumpce viny zcela jednoznačně konstatovat, že by žalobce nemohl kandidovat ve volbách v roce 2014 výhradně jen kvůli svému trestnímu stíhání. I pokud by tomu tak bylo, ztotožňuje se soud s názorem MS Praha vyjádřeným ve shora odkazovaném rozsudku č. j. [číslo jednací], ve kterém MS Praha uvedl:„ Je zřejmé, že bez existence nezákonného trestního stíhání žalobkyně by k uplatnění principu„ presumpce viny“ na osobu žalobkyně bez dalšího nedošlo, příčinná souvislost s nezákonným trestním stíháním byla proto zachována. Nicméně k přerušení příčinné souvislosti mezi nezákonným stíháním žalobkyně a jí tvrzenou škodou přesto došlo. Žalobkyně totiž pomíjí, že vznik jejího nároku nezávisel pouze na tom, zda bude na kandidátku stranou„ postavena“, ale i na nejisté okolnosti, zda bude v komunálních volbách voliči opětovně zvolena [anonymizováno]. Její další nároky (výkon funkce členky [anonymizováno], předsedkyně [anonymizována dvě slova]) nadto závisely i na tom, zda (pokud by o tyto funkce měla zájem) ji nově zvolení zastupitelé (s přihlédnutím k možným koaličním jednáním) budou do funkcí nominovat a posléze, zda ji opětovně zvolí za členku [anonymizováno] a rovněž předsedkyni [anonymizována dvě slova]. Přitom je zřejmé, že v politice odbornost ani zkušenosti kandidáta ještě nejsou zárukou, že ve volbách (a ani uvnitř strany, natož koalice) bude úspěšný. Ostatně ani poměrné vítězství určité strany ve volbách není zárukou jejího vládnutí i obsazení postů jejími kandidáty, neboť v důsledku povolebních jednání se může„ vítězná“ strana stát opoziční a rozhodné posty mohou být obsazeny [anonymizováno] jiných stran. Konečně lze podotknout, že na povolební jednání má [anonymizováno] vliv nejenom„ stranické“ složení [anonymizováno], ale [anonymizováno] jej dovede ovlivnit i konkrétní personální složení, byť se změnou jediné osoby. To že v předchozích třech volebních obdobích (2002, 2006 a 2010) byla [anonymizováno] zvolena, její zvolení v dalších volbách nečiní pravděpodobnějším. Ani její jmenování po pravomocném zproštění obžaloby do dvou výborů města na tyto závěry soudu nemůže mít vliv, neboť se nejedná o totožnou funkci (post nárokovaného ušlého zisku). Jinými slovy, k přetržení příčinné souvislosti v těchto nárocích žalobkyně došlo, neboť nelze určit výsledky komunálních voleb ani hlasování uvnitř zastupitelstva ve prospěch zvolení žalobkyně (s pravděpodobností hraničící s jistotou), tedy ani to, že nárokovaná škoda je podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního trestního stíhání žalobkyně.“ 92. Nakonec, i kdyby byla prokázána příčinná souvislost, žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k tomu, že by mu jako neuvolněnému členovi [anonymizováno] nějaká odměna náležela, a že by mu tedy vůbec nějaká škoda vznikla.

93. Dle § 72 obecního zřízení, ve znění účinném do 31. 12. 2017, může být neuvolněným členům [anonymizováno] obce za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.

94. Dle § 84 odst. 2 písm. n) obecního zřízení, je [anonymizováno] obce vyhrazeno stanovit výši odměn neuvolněným členům [anonymizováno] obce.

95. Dle § 2 odst. 1, 3 nařízení vlády 37/2003 Sb., ve znění platném do 31. 7. 2017, může být neuvolněným členům [anonymizováno] poskytnuta měsíční odměna až do výše stanovené v přílohách č. 1, 2 a 3 k tomuto nařízení, není-li dále stanoveno jinak. Měsíční odměna se poskytuje ode dne, který stanoví [anonymizováno].

96. Dle § 72 odst. 2, 3 obecního zřízení, ve znění účinném od 1. 1. 2018, může obec neuvolněnému členovi [anonymizováno] obce poskytovat za výkon funkce odměnu. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného [anonymizováno] obce, nejdříve však ode dne přijetí usnesení [anonymizováno] obce, kterým odměnu stanovilo. V usnesení podle odstavce 2 [anonymizováno] obce stanoví výši odměn neuvolněným členům [anonymizováno] obce za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům [anonymizováno] obce uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů obce, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období [anonymizováno] obce, které odměnu stanovilo.

97. Z uvedeného vyplývá, že na rozdíl od uvolněných členů [anonymizováno] není u nevolněných členů vyplácení odměny nárokové. O vyplácení takových odměn a o určení jejich výše musí rozhodnout [anonymizováno] obce. Žalobce však přes výzvu a poučení soudu poskytnuté mu na ústním jednání konaném dne 3. 6. 2020 netvrdil, ani neprokazoval, že by [anonymizováno] [územní celek] rozhodlo o vyplácení odměn neuvolněným členům [anonymizováno] a o určení jejich výše pro období od voleb v roce 2014, a neunesl tak v daném směru břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

98. S ohledem na tyto skutečnost považoval soud žalobu v části požadavku na zaplacení částky 99 448 Kč za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

99. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením přiznané částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobce byla doručena žalovanému dne 15. 1. 2019 a lhůta 6 měsíců skončila dne 15. 7. 2019. Soud tak považoval požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení od 16. 7. 2019 za důvodný, a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky od tohoto data tedy žalobci přiznal.

100. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, v kombinaci s § 146 odst. 2 věrou prvou o. s. ř., dle které jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Předmětem řízení byly celkem čtyři samostatné nároky, a to nárok - nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, - nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, - nárok na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby s tarifní hodnotou ve výši 68 274 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, - nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku s tarifní hodnotou ve výši 2 195 512 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu.

101. Žalobce vzal svou žalobu částečně zpět v požadavku na zaplacení částky 68 274 Kč na náhradě nákladů obhajoby poté, co mu žalovaný tuto částku po zahájení řízení zaplatil. Žaloba tedy byla v této části vzata zpět pro chování žalovaného po zahájení řízení, s ohledem na shora popsané okolnosti však nelze dojít k závěru, že žaloba byla v této části podána důvodně tak, aby o nákladech mohlo být rozhodnuto dle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Žalobce totiž svou žalobu podal dříve, než žalovanému uplynula šestiměsíční lhůta pro plnění dle § 15 OdpŠk. Při podání žaloby tedy právo na náhradu škody ještě nebylo splatné a neexistoval zde soudně vymahatelný nárok. Žalovaný pak ve lhůtě splatnosti svou povinnost do částky 68 274 Kč splnil. Tu část předmětu řízení, do které bylo řízení z uvedeného důvodu zastaveno, je tak nutno přičíst k procesnímu neúspěchu žalobce ve věci. Další částečný neúspěch žalobce ve věci pak představují tarifní hodnoty nároků, do kterých byla žaloba zamítnuta, tj. částky 2x 50 000 Kč, 1 873 527 Kč a 99 448 Kč. Počítáno dle tarifních hodnot tak byl žalobce úspěšný jen do částky 222 537 Kč, tj. do 9,41 % předmětu řízení, do zbylých 2 141 249 Kč, tj. 90,59 % předmětu řízení, byl úspěšný žalovaný, a žalovaný tak má právo na náhradu 81,18 % svých nákladů.

102. Žalovanému, který nebyl v řízení právně zastoupen, vznikly náklady v celkové výši 4 600 Kč, která je tvořena 18x paušální náhradou hotových výdajů za 18 úkonů - sepis vyjádření ze dne 6. 3. 2019 - sepis vyjádření ze dne 25. 10. 2019 - sepis vyjádření ze dne 6. 5. 2020 - příprava na jednání soudu konané dne 3. 6. 2020 - 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 3. 6. 2020 - sepis vyjádření ze dne 16. 6. 2020 - příprava na jednání soudu konané dne 26. 8. 2020 - účast na jednání soudu dne 26. 8. 2020 - příprava na jednání soudu konané dne 24. 2. 2021 - účast na jednání soudu dne 24. 2. 2021 - příprava na jednání soudu konané dne 31. 3. 2021 - účast na jednání soudu dne 31. 3. 2021 - sepis vyjádření ze dne 13. 5. 2021 - příprava na jednání soudu konané dne 19. 5. 2021 - účast na jednání soudu dne 19. 5. 2021 - příprava na jednání soudu konané dne 11. 6. 2021 - účast na jednání soudu dne 11. 6. 2021 dle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 5 400 Kč (18x 300 Kč). Soud pak přiznal žalovanému náhradu 81,18 % jeho nákladů, tj. částku 4 383,72 Kč.

103. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí. Stejná lhůta k plnění pak byla stanovena i žalobci.