11 C 7/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení 78 979 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 331 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 16 879 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 39 991,25 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, sídlem [adresa].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 doplatek soudního poplatku ze žaloby ve výši 2 000 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění pozdějšího upřesnění, domáhala po žalovaném zaplacení částky 78 979 Kč jako náhrady škod a nemajetkových újem, která jí měly být způsobeny nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem soudního exekutora a exekučního soudu.

2. Žalobkyně uvedla, že v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [obec] (dále jen„ Exekutor“), pod sp. zn. [spisová značka], byly exekučním příkazem k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu ze dne [datum] zajištěny finanční prostředky na účtech žalobkyně - manželky povinného [jméno] [příjmení] u [právnická osoba] [bankovní účet] ve výši 139 507 Kč a č. ú. [bankovní účet] ve výši 3 968,53 EUR. Žalobkyně podala dne [datum] návrh na částečné zastavení exekuce v rozsahu provádění přikázáním pohledávky z jejích účtů, přičemž tento návrh mimo jiné odůvodnila tím, že v exekučním řízení manžela nelze postihnout její majetek, když vymáhaná pohledávka vznikla v roce [rok] a manželství s povinným bylo uzavřeno až v roce [rok]. Navíc před uzavřením manželství s povinným uzavřeli smlouvu o změně manželského majetkového režimu, a to formou notářského zápisu sepsaného dne [datum] u notáře JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. [značka automobilu] [rok], [spisová značka] tak, že své budoucí majetkové vztahy upravili dle § 716 a násl. o. z., tedy sjednali majetkový režim odlišný od zákonného, spočívající v režimu oddělených jmění, až na obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Tato listina byla zapsána do seznamu listin o manželském režimu vedeném Notářskou komorou ČR. Exekutor návrhu nevyhověl a věc předložil k rozhodnutí exekučnímu soudu. [název soudu] (dále jen„ OS [obec]“) usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozhodl ve výroku I. tak, že exekuci v navrhovaném rozsahu částečně zastavil, a ve výroku II. bylo rozhodnuto, že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů řízení o návrhu na částečné zastavení exekuce. Toto usnesení nabylo právní moci a vykonatelnosti ve výroku I. dne [datum]. Ačkoliv byl Exekutor opakovaně vyzýván, žalobkyně mohla se svými finančními prostředky, jež byly Exekutorem zajištěny, nakládat až dne [datum]. V souvislosti s uvedeným úředním postupem Exekutora, tedy zajištěním jejích výlučných finančních prostředků exekučním příkazem a jejich následným opožděným odblokováním téměř až pět měsíců po právní moci usnesení OS [obec] vznikly žalobkyni újmy, které požadovala nahradit následovně: a) Žalobkyně požadovala zaplatit zákonné úroky z prodlení ze zajištěných finančních prostředků za dobu, kdy jí bylo znemožněno s těmito prostředky nakládat, tj. po dobu od zajištění až po odblokování. Žalobkyně tak požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % za dobu od [datum] do [datum] jednak z částky 139 507 Kč, kapitalizovaného na částku 9 769 Kč, jednak z částky 101 534,84 Kč (částka 3 968,53 EUR přepočtená kursem ke dni [datum]), kapitalizovaného na částku 7 110 Kč Celkem tedy žalobkyně požadovala zaplacení částky 16 879 Kč. b) Žalobkyně požadovala nahradit náklady za právní zastoupení, kdy s ohledem na svou absolutní právní neznalost byla nucena se obrátit na advokáta, pana [jméno] [příjmení], který ji v této věci zastupoval a mimo jiné v jejím zastoupení sepsal návrh na zastavení exekuce a posléze i výzvu ze dne [datum] Exekutorovi k vrácení zajištěných finančních prostředků, když Exekutor na četné telefonické urgence o vrácení finančních prostředků nereagoval, a usnesením OS [obec] nebyl žalobkyni přiznán nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky 12 100 Kč jako náhrady nákladů zaplacených svému právnímu zástupci dle přiložené faktury. c) Rozhodnutím Exekutora byla zajištěna částka celkem cca 240 000 Kč, kdy se jednalo o celoživotní úspory žalobkyně. Díky zajištění veškerých finančních prostředků se žalobkyně ocitla po dobu téměř 10 měsíců ve finanční nouzi, když je nezaměstnaná a vedená na úřadu práce již 5 let, jelikož pečuje o svou nemocnou [anonymizováno] matku, [jméno] [příjmení], která trpí [anonymizováno 19 slov]. V nastalé situaci, kdy žalobkyně byla bez příjmu, si nemohla zajistit žádnou půjčku, a finančně jí tak musela vypomáhat nemocná matka. Dne [datum] slavila jediná dcera žalobkyně, [jméno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] narozeniny. Dcera trvale bydlí v [země] a žalobkyně si z důvodu náhlé nemožnosti nakládání se zajištěnými finančními prostředky nemohla dovolit za dcerou odjet na oslavu jejích narozenin a nemohla jí ani koupit dárek k jubilejním narozeninám (slíbila jí zakoupit auto). V období, kdy jí byly zajištěny prakticky všechny její finance, byly bohužel i Vánoce, a žalobkyně neměla možnost obdarovat své blízké, což nesla velice nelibě. Oslava Vánoc byla pro žalobkyni velice smutná a skromná, kdy v období hojnosti byla v naprosté finanční nouzi a byla velice nervózní, zda jí budou finance vráceny. Navíc zcela nepochopitelným postupem Exekutora a jeho následnou nečinností, kdy ačkoliv již bylo jeho rozhodnutí o zajištění financí soudem zrušeno dne [datum], s právní mocí dne [datum], žalobkyni peníze ani po urgencích ihned neodblokoval a učinil tak až dne [datum], tedy po několika měsících. Zajištění veškerých finančních prostředků Exekutorem po dobu několika měsíců tedy značně zkomplikovalo a znehodnotilo život žalobkyně, cítila se naprosto bezmocná a byla zcela odkázána na finanční výpomoc svých blízkých. Z celé situace byla ve stresu, prožívala pocity bezmocnosti a nejistoty a následně se u ní projevily i zdravotní potíže, když po zajištění finančních prostředků začala mít potíže s vysokým krevním tlakem a od této doby musí užívat léky na jeho regulaci. Za takto vzniklou nemajetkovou újmu požadovala žalobkyně poskytnout přiměřené zadostiučinění ve výši 50 000 Kč, když takováto částka se jeví jako adekvátní za příkoří, které musela díky nezákonnému rozhodnutí Exekutora vytrpět.

3. Požadavek na náhradu uvedených újem uplatnila žalobkyně u žalovaného návrhem ze dne [datum], žalovaný však dosud žádné své stanovisko nesdělil. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 78 979 Kč.

4. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně dne [datum] uplatnila předmětné nároky na náhradu škod a nemajetkové újmy. Žádost byla vyřízena stanoviskem ze dne [datum], ve kterém žalovaný částečně vyhověl nároku na náhradu škody a přiznal žalobkyni částku 10 769 Kč, nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaný nevyhověl. K věci samé žalovaný po rekapitulaci průběhu předmětného exekučního řízení, resp. vydání namítaného exekučního příkazu a rozhodování o návrhu na částečné zatavení exekuce, uvedl, že v dané věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., kterým je exekuční příkaz ze dne [datum]. Postup Exekutora se tak projevil právě v nezákonnosti daného rozhodnutí. Co se týče tvrzené nečinnosti Exekutora po částečném zastavení exekuce, je nutno uvést, že dne [datum] mu zaslal OS [obec] usnesení o částečném zastavení exekuce bez vyznačené doložky právní moci. Dne [datum] pak Exekutor obdržel kopii odvolání povinného do nákladového výroku usnesení. Až dne [datum] zaslal OS [obec] Exekutorovi pravomocné usnesení o částečném zastavení exekuce a Exekutor toto usnesení následně obratem zaslal na vědomí bance. Exekutorovi nebyly žádné srážky z účtu zaslány, proto nemohl přistoupit ani k jejich vrácení žalobkyni. S ohledem na uvedené lze tedy uvést, že v postupu Exekutora po částečném zastavení exekuce nelze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. K jednotlivým žalobou uplatněným nárokům pak žalovaný uvedl: a) Nároku na náhradu škody ve výši 16 879 Kč, která představuje úroky z prodlení, není možné vyhovět, neboť ve věci není dána příčinná souvislosti mezi odpovědnostním titulem a tvrzeným vznikem škody. Úrok z prodlení ze zajištěné částky na účtu nepředstavuje zmenšení majetkového stavu žalobkyně ani určité hodnoty, kterou by musela vynaložit na reparaci. Institut úroku z prodlení představuje speciální nárok vznikající věřiteli vůči dlužníku v okamžiku, kdy se dlužník dostane do prodlení s plněním peněžního závazku. b) Stran nároku na náhradu škody ve výši 12 100 Kč je nutné za tarifní hodnotu považovat částku 179 800 Kč, tedy tarifní hodnotu v exekuci vymáhané jistiny bez příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu). Odměna advokáta za každý (celkem 2 – převzetí zastoupení, návrh na zastavení exekuce) z učiněných úkonů právní služby tak činí 4 150 Kč + režijní paušál ke každému z úkonů (celkem 600 Kč) + DPH ve výši 21 %, tj. celkem 10 769 Kč. Dle žalovaného není možné přiznat náhradu škody za úkon„ výzva k vrácení zajištěných prostředků“, neboť tento byl učiněn již po odstranění nezákonného rozhodnutí. Žalovaný tedy učinil nespornou náhradu škody ve výši 10 769 Kč, která spočívá ve vynaložených nákladech právního zastoupení v předmětném exekučním řízení. c) Stran nároku na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu byla žalobkyně přípisem ze dne [datum] vyzvána ke sdělení, zda je zadostiučinění požadováno z titulu nesprávného úředního postupu Exekutora (a konkrétně jakého), příp. z titulu nesprávného úředního postupu, který spočíval v nepřiměřené délce exekučního řízení (resp. zajištění), příp. z obou odpovědnostních titulů, příp. rovněž z titulu nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně ve smyslu uvedeného na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala. Předmětný nárok tak nebyl v rámci mimosoudního projednání dostatečně specifikován a s ohledem na tuto skutečnost se jím žalovaný nemohl věcně zabývat a případně mu vyhovět. K tomu je nutno uvést, že předmětný nárok není specifikován ani v žalobě. Žalobkyně rovněž nepředkládá žádné důkazy, ze kterých by vyplýval vznik tvrzené nemajetkové újmy.

5. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně potvrdila, že jí byla žalovaným zaplacena částka 10 769 Kč jako částečná náhradě nákladů právního zastoupení, a do této částky vzala svou žalobu částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 15. 10. 2020, č. j. 11 C 7/2020-35.

6. K obraně žalovaného pak žalobkyně uvedla, že nelze souhlasit s názorem žalovaného, že výzvu k odblokování finančních prostředků nelze považovat za úkon právní pomoci, jenž byl učiněn v souvislosti s exekučním řízením, které bylo v době tohoto úkonu již pravomocně ukončeno. Tímto úkonem se žalobkyně snažila urychlit vydání svých financí, avšak na toto nebylo Exekutorem nikterak reagováno. Tento úkon byl proveden v souvislosti s tímto řízením, a tedy by měla býti žalobkyni doplacena celá částka uplatněná v žalobě za náhradu nákladů právního zastoupení, kterou prokazatelně uhradila, tedy ve zbývající výši 1 331 Kč. Pokud jde o úroky z prodlení, žalobkyně namítla, že byla v postavení obdobném postavení věřitele, vůči kterému je jeho dlužník v prodlení, proto požaduje i přiznání této částky, když jí po vyznačenou dobu byly neoprávněně blokovány její finance. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, tato byla v žalobě nárokována z titulu nesprávného úředního postupu, pod což spadá jak nepřiměřená doba řízení, tak vydání nezákonného rozhodnutí Exekutora. Žalobkyně zopakovala argumentaci uvedenou již v žalobě a zdůraznila, že zajištěné finanční prostředky jí Exekutor odblokoval až dne [datum] bez jakéhokoliv sdělení nebo omluvy. Pro žalobkyni je přitom nepodstatné, zda k pozdnímu odblokování prostředků došlo z důvodu na straně exekučního soudu (že před odesláním spisu [název soudu] nevyznačil právní moc pro žalobkyni důležitého výroku I. usnesení), a že tedy exekuční řízení trvalo nepřiměřenou dobu, anebo z důvodu neochoty Exekutora po výzvách žalobkyně věc u soudu urgovat, anebo z důvodu obecně zdlouhavého systému vyznačování právní moci. Pro žalobkyni byla důležitá doba, po kterou nemohla disponovat svými prakticky veškerými financemi. Až sdělením stanoviska žalovaného byla žalobkyně informována, že se nejednalo o zjevné pochybení Exekutora při opožděném odblokování zajištěných financí, jak se žalobkyně původně domnívala, ale že vše mělo být zapříčiněno nepřiměřenou délkou exekučního řízení, které ovšem bylo oficiálně skončeno dne [datum], a tedy spíše zdlouhavým systémem vyznačování právních mocí u soudních rozhodnutí, která jsou pro účastníky řízení životně důležitá. Žalovaný se přitom nebyl schopen do dnešního dne ani za nesprávný úřední postup a potažmo i nepřiměřenou dobu exekučního řízení omluvit, přičemž sám nezákonnost rozhodnutí Exekutora, a tedy jeho nesprávný úřední postup uznal. Požadavek na náhradu nemajetkové újmy pak žalobkyně upřesnila tak, že částku 30 000 Kč požaduje z titulu nesprávného úředního postupu Exekutora, který vydal nezákonné rozhodnutí, a částku 20 000 Kč požaduje z titulu nesprávného úředního postupu - nepřiměřené doby exekučního řízení a postupu exekučního soudu, který 4 měsíce vyznačoval právní moc rozhodnutí, kdy byla zcela zbytečně prodloužena doba, kdy žalobkyně zůstala i nadále omezena v možnosti nakládat se svými veškerými finančními prostředky, přičemž Exekutor se ani neobtěžoval o odblokování žalobkyni informovat, a tato se tak po tuto dobu neustále v bance doptávala, zda jsou její účty již odblokovány, a navíc se do dnešního dne nedočkala ani žádné omluvy, a to ani ze strany Exekutora, ani ze strany žalovaného.

7. Následně pak žalobkyně ještě doplnila, že účetní zůstatek na korunovém účtu byl v době zajištění 140 507,07 Kč. V žalobě je uvedena částka o 1 000 Kč nižší, neboť banka opakovaně odečítala poplatky za odpověď na dotaz Exekutora. V době odblokování účtu v [anonymizováno] [rok] pak byl stav účtu uvedený v žalobě. Žalobkyně neměla žádné jiné účty u jiných bank, než které jsou uvedeny v žalobě a které byly Exekutorem zablokovány. S ohledem na okolnost, že exekuce je vedena pro částku přesahující 500 000 Kč (jak je zřejmé z exekučního příkazu a potvrzení banky o době blokace), pokud by žalobkyně měla ještě veden jakýkoliv účet u jiné banky, zcela určitě by Exekutor zablokoval i tento jiný účet, kdyby nějaký žalobkyně ještě měla, což je běžná praxe exekutorů. Žalobkyně nebyla schopna jet za dcerou do [země] z důvodu chybějících financí, když žalobkyně byla v předmětné době ráda, že s matčinou finanční pomocí byla schopna hradit elementární životní potřeby, tedy jídlo, léky a bydlení. Luxus vycestování do zahraničí si v té době prostě nemohla dovolit, když v té době žalobkyně nemohla vědět, jak dlouho jí budou finance blokovány a úspory její matky bezedné rovněž nebyly a nejsou.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

9. Exekučním příkazem ze dne [datum] rozhodl Exekutor v exekuci vedené proti povinnému [příjmení] o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného, tj. žalobkyně, a to ze dvou účtů u [právnická osoba] [bankovní účet] a [bankovní účet]. Výše vymáhané pohledávky včetně příslušenství, nákladů oprávněného z nalézacího řízení a předběžných nákladů exekuce činila 518 864,59 Kč (vymáhaná jistina činila 179 800 Kč). [právnická osoba], které byl exekuční příkaz doručen dne [datum], bylo zakázáno provádět od okamžiku doručení exekučního příkazu výplaty prostředků z účtu až do výše vymáhané pohledávky (zjištěno z exekučního příkazu č. j. [číslo jednací], doručenky).

10. Dne [datum] předložil Exekutor OS [obec] návrh žalobkyně, zastoupené advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], na částečné zastavení exekuce. Návrh došel exekutorovi dne [datum] a Exekutor mu nevyhověl z důvodů, které v předkládací zprávě obsáhle popsal (zastával právní názor, že postižení účtů žalobkyně bylo možné, provedenou lustrací v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebyla ke dni vydání exekučního příkazu zjištěna žádná listina) (zjištěno z předkládací zprávy na č. l. 168 a návrhu na částečné zastavení exekuce na č. l. 170 spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

11. OS [obec] rozhodl usnesením ze dne [datum] o částečném odkladu exekuce v rozsahu přikázání pohledávky z účtů žalobkyně do pravomocného skončení řízení o návrhu žalobkyně na částečné zastavení exekuce. Usnesení bylo dne [datum] zasláno [právnická osoba] a dále Exekutorovi se žádostí o doručení účastníkům řízení (zjištěno z usnesení na č. l. 179 a referátu na č. l. 185 spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

12. Exekutor vyrozuměl [právnická osoba] o částečném odkladu exekuce dne [datum] (zjištěno z vyrozumění o částečném odkladu exekuce č. j. [číslo jednací], doručenky).

13. Dne [datum] byli účastníci řízení vyzváni k vyjádření, zda souhlasí, aby bylo o návrhu žalobkyně na částečné zastavení řízení rozhodnuto bez nařízení jednání. Oprávněný vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dne [datum], ostatní účastníci se ve stanovené lhůtě 14 dnů nevyjádřili (zjištěno z usnesení na č. l. 179, referátu na č. l. 185 a vyjádření oprávněného na č. l. 186 spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

14. OS [obec] usnesením ze dne [datum] rozhodl ve výroku č. I o částečném zastavení exekuce v rozsahu přikázání pohledávky z účtů žalobkyně a ve výroku č. II. o tom, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o návrhu na částečné zastavení exekuce. V odůvodnění OS [obec] vysvětlil, že dle rozhodné právní úpravy, kterou se předmětná exekuce řídí, nebylo možné postihnout prostředky na účtu žalobkyně jako manželky povinného. S ohledem na tento závěr se pak již soud pro nadbytečnost nezabýval tvrzeními žalobkyně o existenci smlouvy o změně manželského majetkového režimu. Usnesení bylo dne [datum] zasláno Exekutorovi se žádostí o doručení účastníkům řízení. Povinný si usnesení o částečném zastavení exekuce převzal osobně u OS [obec] dne [datum] (zjištěno z usnesení na č. l. 189, referátu na č. l. 191 a doručenky na č. l. 190 p.v. spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

15. Dne [datum] došly OS [obec] od Exekutora doklady o doručení usnesení o částečném odkladu exekuce. Dne [datum] bylo na originál usnesení vyznačeno nabytí právní moci ke dni [datum] a téhož dne bylo usnesení s vyznačenou doložkou právní moci zasláno Exekutorovi. Současně bylo Exekutorovi sděleno, že povinný si u soudu převzal usnesení o částečném zastavení exekuce dne [datum] (zjištěno z usnesení na č. l. 179, přípisu na č. l. 194 a referátu na č. l. 200 p.v. spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

16. Dne [datum] sděloval OS [obec] Exekutorovi, že právní zástupce žalobkyně téhož dne urgoval u soudu vyznačení právní moci na usnesení o částečném zastavení exekuce, a žádal Exekutora o zaslání dokladů o doručení usnesení účastníkům s tím, že doručenka od povinného není potřeba, neboť tento usnesení převzal u soudu (zjištěno z referátu na č. l. 201 p.v. spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

17. Dne [datum] došlo OS [obec] odvolání povinného proti výroku č. II. usnesení o částečném zastavení exekuce, kterým navrhoval, aby žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána (zjištěno z odvolání na č. l. 203 spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

18. Dne [datum] došly OS [obec] od Exekutora doklady o doručení usnesení o částečném zastavení exekuce. Dne [datum] byl dán pokyn k předložení spisu soudci s odvoláním povinného a současně bylo uvedeno, že výrok č. I. usnesení o částečném zastavení exekuce nabyl právní moci dne [datum]. Na originál usnesení však nabytí právní moci vyznačeno nebylo (zjištěno z usnesení na č. l. 189, přípisu na č. l. 204 a referátu na č. l. 210 p.v. spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

19. K pokynu soudce ze dne [datum] bylo odvolání povinného zasláno dne [datum] Exekutorovi na vědomí a současně účastníkům k vyjádření ve lhůtě 14 dnů. Dne [datum] došlo OS [obec] zpětvzetí odvolání povinného. Spis byl s předkládací zprávou ze dne [datum] předložen [název soudu] (dále jen„ KS [obec]“), kam došel dne [datum] (zjištěno z referátu na č. l. 211, zpětvzetí odvolání na č. l. 214 a předkládací zprávy na č. l. 215 spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

20. Dne [datum] došla Exekutorovi žádost žalobkyně, zastoupené advokátem Mgr. [anonymizováno], o bezodkladné vrácení exekvované částky s ohledem na skutečnost, že výrok č. I. usnesení o částečném zastavení exekuce již nabyl právní moci (zjištěno z přípisu a doručenky založených jako písemnost [číslo] spisu Exekutora sp. zn. [spisová značka]).

21. Exekutor žádal dne [datum] OS [obec] o zaslání usnesení o částečném zastavení exekuce s vyznačenou doložkou právní, popř. o sdělení, co vyznačení doložky bráni, a to ve lhůtě co nejkratší. K tomu mu bylo soudem dne [datum] sděleno, že spis se nachází u KS [obec] s odvoláním (zjištěno z přípisu a referátu na č. l. 219 spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

22. KS [obec] rozhodl usnesením ze dne [datum] o zastavení odvolacího řízení. Spis byl vrácen OS [obec] dne [datum]. Dne [datum] bylo na originál usnesení o částečném zastavení exekuce vyznačeno nabytí právní moci ke dni [datum] a téhož dne bylo usnesení s vyznačenou doložkou právní moci zasláno Exekutorovi (zjištěno z usnesení na č. l. 218, usnesení na č. l. 189 a referátu na č. l. 222 spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

23. Exekutor zaslal dne [datum] usnesení o částečném zastavení exekuce s vyznačenou doložkou právní moci [právnická osoba], doručeno jí toto usnesení bylo dne [datum] (zjištěno z usnesení a doručenky založených jako písemnost [číslo] spisu Exekutora sp. zn. [spisová značka]). 24. [ulice] prostředky na shora uvedených účtech žalobkyně byly na základě exekučního příkazu blokovány v době od [datum] do [datum]. Na účtu [číslo] [bankovní účet] byl ke dni [datum] zůstatek ve výši 140 507,07 Kč, ve dnech [anonymizována dvě slova] a [datum] a [datum] byly z tohoto účtu odepsány poplatky ve výši 4x 250 Kč, účet byl zrušen ke dni [datum]. Na účtu č. [bankovní účet] byl ke dni [datum] zůstatek ve výši 3 968,53 EUR, účet byl zrušen ke dni [datum] (zjištěno z potvrzení [právnická osoba] o vedení účtů ze dne [datum] a o zrušení účtů ze dne [datum], pohybů na účtu č. [bankovní účet] za dobu od [datum] do [datum]).

25. Žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od [datum] do [datum], podpora v nezaměstnanosti jí byla poskytována v době od [anonymizováno] do [datum], od [anonymizováno] do [datum], od [anonymizováno] do [datum], od [anonymizováno] do [datum] a od [anonymizováno] do [datum] (zjištěno z potvrzení úřadu práce ze dne [datum]).

26. Žalobkyně měla u [právnická osoba] [anonymizováno] v době od [anonymizováno] do [datum] rezervováno vozidlo [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] za cenu 239 000 Kč vč. DPH (zjištěno z potvrzení [právnická osoba]).

27. Od [anonymizováno] [rok] se u žalobkyně objevila [anonymizováno], na kterou začala brát léky (zjištěno z lékařské zprávy ze dne [datum]).

28. Mgr. [příjmení] vyúčtoval žalobkyni cenu právních služeb v rozsahu převzetí zastoupení, sepis návrhu na částečné zastavení exekučního řízení a sepis žádosti o vrácení finanční částky na částku 12 100 Kč vč. DPH fakturou ze dne [datum], splatnou dne [datum] (zjištěno z faktury [číslo]).

29. Dcera žalobkyně, [jméno] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], má trvalý pobyt v [země] (zjištěno z dokladu o původu, osobního dokladu č. [anonymizováno]).

30. Matce žalobkyně, [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], byl jako osobě, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při tělesné hygieně, péči o zdraví, péči o domácnost, přiznán od [anonymizováno] [rok] příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně (zjištěno z rozhodnutí úřadu práce ze dne [datum]). 31. [anonymizováno] [ulice] ve svém čestném prohlášení ze dne [datum] uvedla, že o ni žalobkyně z důvodu jejího zdravotního stavu již od roku [rok] denně pečuje, zajišťuje jí nákupy, doprovází ji k lékařům, uklízí jí domácnost, musí jí pomáhat při osobní hygieně. V době, kdy měla žalobkyně exekučně zajištěné účty, jí [anonymizováno] [ulice] finančně podporovala. Přispívala jí na nákupy jídla a základních hygienických potřeb, hradila její náklady spojené s bydlením částkou okolo 8 tis. Kč měsíčně. Dále [anonymizováno] [ulice] uvedla, že chtěla přispět částkou 80 000 Kč na nákup osobního vozidla jako dárku pro vnučku k dvacátým narozeninám. K nákupu vozidla nedošlo, neboť žalobkyně nemohla kvůli blokaci vybrat z účtu svou část peněz na tento nákup (zjištěno z čestného prohlášení).

32. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že exekučním příkazem jí byly zablokovány prakticky veškeré finanční prostředky. Žádné další účty neměla, doma v hotovosti měla jen„ pár korun“, a zůstala tak ze dne na den zcela bez financí. Pro žalobkyni to byl šok, s ničím takovým se dosud nesetkala. Ničeho se nedopustila, myslela, že je to nějaký omyl, který se rychle vysvětlí, to se však nestalo. První dobrá zpráva přišla v [anonymizováno] nebo [anonymizováno], kdy soud rozhodl, že exekutor pochybil a má peníze vrátit, to se ale nestalo. Žalobkyně skoro každý den běhala do banky nebo kontrolovala internetové bankovnictví, jestli už má peníze zpět. V bance se na ni dívali skrz prsty a jednali s ní, jako by byla nějaký bezdomovec a co tam ještě chce, když má peníze zabavené exekutorem. Žalobkyně i její advokát opakovaně volali Exekutovi a urgovali vrácení peněz, ale nikdo se s nimi nebavil. Na vrácení peněz žalobkyně čekala ještě další 4 měsíce po rozhodnutí soudu, byla z toho vyčerpaná. Po zablokování peněz se u žalobkyně ze stresu a nervozity objevila [anonymizováno 6 slov], kvůli kterému měla dne [datum] na 24 hodin nasazený [anonymizováno], dostala léky na [anonymizováno], musela na vyšetření na [anonymizováno]. Když jí byly peníze vráceny, tak se začala uklidňovat, ale léky na [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] bere pořád. Žalobkyně po uvedené zkušenosti účty zrušila a dnes žádný účet nemá a ani mít nebude. Má z toho doživotní šok, nechce znovu zažít, že jednoho dne půjde banky a tam nebude mít peníze ani na pohřeb. Největší dopad měla celá věc na vztah s dcerou, která v [anonymizováno] [rok] slavila [anonymizováno] narozeniny. Žalobkyně za ní chtěla jet do [země], kde dcera žije, pro matku byla na ty 3-4 domluvena náhradní péče. Dceři též slíbila koupit k narozeninám, ale i k tomu, že maturovala a dostala se na vysokou školu, auto, na které měla přispět i matka žalobkyně. Nic z toho se však kvůli zablokovaným penězům nestalo. Žalobkyně si myslela, že to napraví alespoň o Vánocích, kdy dceři auto koupí a pošle další dárky, ale peníze měla stále zablokované. Vánoce [rok] byly pro žalobkyni vůbec odporné. Je to období klidu a pohody, kdy se všichni obdarovávají, žalobkyně si nic z toho nemohla dovolit. Auto nakonec dceři koupil bývalý manžel, který s dcerou žije v [země], žalobkyně kvůli tomu čelila z jeho strany výsměchu. Dcera byla kvůli tomu na žalobkyni neskutečně naštvaná, žalobkyně jí nedokázala vysvětlit, že jí exekutor vybral účet a je zcela bez peněz. Dcera s nimi přerušila kontakt, z čehož byla špatná i matka žalobkyně, když s nimi její jediná vnučka nemluvila. Vztahy s dcerou se zlepšily až v [anonymizováno] [rok], kdy za žalobkyní přiletěla a věc si vysvětlily, zcela se však nenapravily. Dcera se teď na žalobkyni dívá úplně jinak, protože má poučení, že když maminka něco slíbí, takto tak nemusí být. Dříve, co žalobkyně slíbila, to dodržela. Dcera už žalobkyni nebere tak vážně, jako tomu bylo dříve, důvěra tam stále chybí. Na nákupu auta se pak žalobkyně již nijak nepodílela, i když jí byly účty odblokovány, když dcera přiletěla, tak jí koupila jiné dárky ([anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]).

33. Svědek [jméno] [příjmení], manžel žalobkyně, vypovídal obdobně jako žalobkyně, pokud jde o dopady na zdraví žalobkyně, které v souvislosti s tlakem přetrvávají dodnes, o plánovanou cestu do [země], kdy na tuto dobu byla zajištěna náhradní péče o matku žalobkyně, o plánovaný nákup auta, který musel být kvůli nedostatku peněz zrušen, o finanční výpomoci ze strany matky žalobkyně, o narušení vztahu žalobkyně s dcerou, kdy se spolu nějakou dobu nebavily, nekomunikovaly spolu. Doplnil pak, že se celá věc dotkla i jejich vztahu se žalobkyní. Žalobkyně mu vyčítala, že za všechno, za problémy její dcery, může on, opakovaně mu vyhrožovala rozvodem. Žádost o rozvod nakonec podána nebyla, ale svědek to má na talíři dodnes, i když za to svým způsobem ani nemohl.

34. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému téhož dne, uplatnila žalobkyně u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částek 16 879 Kč, 12 100 Kč a 50 000 Kč jako náhrad škod a nemajetkové újmy. Žalovaný se přípisem ze dne [datum] omlouval za nedodržení lhůty k vyřízení žádosti a současně žalobkyni vyzýval k upřesnění, zda je zadostiučinění požadováno z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora (a konkrétně jakého), příp. z titulu nesprávného úředního postupu, který spočíval v nepřiměřené délce exekučního řízení (resp. zajištění), příp. z obou odpovědnostních titulů s tím, že v takovém případě má žalobkyně specifikovat výši zadostiučinění z jednotlivých titulů. Žádost pak žalovaný vyřídil stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatoval vydání nezákonného rozhodnutí, přiznal žalobkyni náhradu škody v podobě vynaložených nákladů právního zastoupení ve výši 10 769 Kč a zbylé nároky odmítl (zjištěno ze žádosti, potvrzení o přijetí žádosti, výzvy, stanoviska).

35. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

36. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

37. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

38. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu škod a nemajetkové újmy způsobených nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároků u příslušného orgánu. <b>nezákonné rozhodnutí</b> 39. Dle § 7 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

40. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

41. Dle § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

42. Z provedeného dokazování vyplynulo, že exekuce prováděná na základě exekučního příkazu ze dne [datum] byla k návrhu žalobkyně pravomocně zastavena, když soud dospěl k závěru, že exekuční příkaz byl vydán v rozporu s relevantní právní úpravou, která postižení prostředků na účtu žalobkyně jako manželky povinného neumožňovala. Bylo tedy prokázáno, že se v případě předmětného exekučního příkazu jednalo o nezákonné rozhodnutí. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné. <b>nesprávný úřední postup</b> 43. Dle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

44. Nesprávný úřední postup není s výjimkou„ délky řízení“ v zákoně blíže definován. Teorií a praxí je pak za nesprávný úřední postup považována jiná činnost státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.

45. Vydání exekučního příkazu, který je rozhodnutím, tedy nelze považovat za nesprávný úřední postup a případnou odpovědnost zde lze dovozovat pouze z nezákonného rozhodnutí, jehož existence však byla prokázána, jak je výše uvedeno.

46. Dle § 23 odst. 1, 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů, jakmile soudce zjistí, že rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená to na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise s uvedením dne, kdy nastala právní moc, a připojí svůj čitelný podpis a datum vyznačení. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, je to nutno v záznamu přesně vyjádřit. Když byl podán návrh na doplnění rozsudku, není to na překážku tomu, aby byla vyznačena právní moc rozhodnutí. Právní moc může vyznačit i vyšší soudní úředník, justiční čekatel, asistent soudce a soudní tajemník v případech, kdy rozhodnutí vydal nebo kdy k tomu byl soudcem pověřen.

47. Z citovaného ustanovení vyhlášky č. 37/1992 Sb. vyplývá, že vyznačení právní moci na originál rozhodnutí se předpokládá bezodkladně poté, co soud zjistí, že rozhodnutí (byť jen z části) právní moci nabylo. Z provedeného dokazování vyplynulo, že OS [obec] byly již dne [datum] od Exekutora doručeny doklady o doručení usnesení o částečném zastavení exekuce účastníkům řízení, na základě kterých bylo možné konstatovat, že výrok č. I. tohoto usnesení, tj. výrok ve věci samé, nabyl právní moci ke dni [datum]. Takovýto závěr byl ze strany OS [obec] i učiněn, když v referátu ze dne [datum], na základě kterého měl být spis předložen s odvoláním povinného do nákladového výroku soudci, bylo datum nabytí právní moci výroku č. I. uvedeno. Na originálu usnesení však nabytí právní moci vyznačeno nebylo, a nemohlo tak být vyznačeno ani v informačním systému soudu, což pak při absenci spisu z důvodu jeho odeslání KS [obec] k rozhodnutí o odvolání neumožňovalo vyznačení doložky právní moci na opisu rozhodnutí a zaslání tohoto opisu Exekutorovi, přestože žalobkyně urgovala uvolnění prostředků na účtech a přestože Exekutor žádal o vyznačení doložky právní moci, aby mohl banku o zastavení exekuce vyrozumět. Nabytí právní moci pak bylo na originál usnesení vyznačeno až po vrácení spisu z KS [obec] dne [datum] a téhož dne byl opis usnesení s vyznačenou doložkou právní moci zaslán Exekutorovi, který jej dne [datum] doručil [právnická osoba]

48. Lze tak shrnout, že OS [obec] bylo známo nabytí právní moci výroku I. usnesení dne [datum], kdy byl dáván pokyn k předložení spisu soudci, a nejednalo-li se v případě referujícího o pracovníka, který byl oprávněn právní moc na originál usnesení vyznačit, nejpozději dne [datum], kdy byl soudcem dáván pokyn k rozeslání odvolání povinného. Bylo-li pak vyznačení nabytí právní moci na usnesení, což představuje jednoduchý administrativní úkon, provedeno až dne [datum], jedná se dle názoru soudu o nesprávný úřední postup spočívající v neprovedení úkonu v přiměřené lhůtě. Postupoval-li by soud po předložení dokladů o doručení v [anonymizováno] [rok] stejně jako po vrácení spisu z KS [obec] v [anonymizováno] [rok], mohla být [právnická osoba] vyrozuměna o pravomocném zastavení exekuce v rozsahu postižení prostředků na účtech žalobkyně cca počátkem [anonymizováno] [rok], a blokace prostředků tak mohla skončit cca o 4 měsíce dříve, než se skutečně stalo. <b>náhrada škody</b> 49. Dle § 26 OdpŠk ve spojení s § 2952 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). <b>náklady právního zastoupení</b> 50. Dle § 31 odst. 1, 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

51. Tímto zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“).

52. Ze strany žalovaného již byly žalobkyni nahrazeny náklady právního zastoupení za vlastní řízení o návrhu na částečné zastavení exekuce. Soud pak má za to, že nákladem účelně vynaloženým na odstranění nesprávného úředního postupu jsou i náklady právního zastoupení vzniklé v souvislosti se sepisem žádosti ze dne [datum] o bezodkladné vrácení exekvované částky. V dané době docházelo k popsanému nesprávnému úřednímu postupu v podobě prodlevy s vyznačením právní moci rozhodnutí, v důsledku kterého nemohl Exekutor vyrozumět banku o tom, že může blokaci účtů žalobkyně ukončit. Snahu o urychlení tohoto postupu a s tím vzniklé náklady lze dle názoru soudu zcela jistě považovat za účelně provedené/vynaložené na odstranění trvajícího nesprávného úředního postupu, přestože tato snaha reálný efekt nepřinesla. Skutečnost, že se žalobkyně takto obrátila na Exekutora, stran kterého předpokládala, že jí prostředky nadále nedůvodně blokuje, a nikoliv na OS [obec], kde ve skutečnosti k nesprávnému úřednímu postupu docházelo, je dle názoru soudu z hlediska odpovědnosti státu za vzniklou škodu nerozhodné.

53. Soud tak uzavřel, že žalobkyně by měla nárok na náhradu nákladů právního zastoupení za další úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h), odst. 3 advokátního tarifu, a to: - poloviční odměnu dle § 7 bod 5. advokátního tarifu ve výši 4 150 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu nutno vzít vymáhanou jistinu ve výši 179 800 Kč, - paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč, - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 935 Kč, tj. celkem 5 385 Kč.

54. Jelikož pak žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby požadovala na tomto dílčím nároku zaplacení jen částky 1 331 Kč, kterou na nákladech právního zastoupení skutečně vynaložila, považoval soud žalobu v této části za důvodnou a v tomto rozsahu jí plně vyhověl. <b>úroky z prodlení</b> 55. Jak již bylo uvedeno výše, nahrazována je buď skutečná škoda, tj. to, o co se majetková sféra poškozeného zmenšila, anebo ušlý zisk, tj. to, co poškozenému ušlo, o co se jeho majetková sféra nerozšířila. Žalobkyní požadované úroky z prodlení nepředstavují ani jednu z těchto kategorií, a nepředstavují tak škodu, která by byla způsobilá k nahrazení. V tomto lze zcela odkázat na argumentaci obsaženou v usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka].

56. V této části tedy soud považoval žalobu za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl. <b>nemajetková újma</b> 57. Dle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. <b>nezákonné rozhodnutí</b> 58. Nezákonným exekučním příkazem byly žalobkyni zajištěny prostředky ve výši 140 507,07 Kč a 3 968,53 EUR, což při přepočtu kursem ČNB ke dni [datum] (25, 585 Kč 1 EUR) představuje částku 101 534,84 Kč, tj. celkem ve výši přes 240 tis. Kč. Jednalo se přitom o životní úspory žalobkyně, resp. její jediné prostředky. Ztráta přístupu k těmto prostředkům v kombinaci s absencí relevantního příjmu, který si žalobce z důvodu péče o nemohoucí matku nemohla zajistit, uvrhla žalobkyni do finančních problémů, kdy ji i v úhradě výdajů na uspokojení základních životních potřeb musela podporovat její matka. Tento stav jako důsledek nezákonného rozhodnutí trval cca 5,5 měsíce ([datum] až cca začátek [anonymizováno] [rok], kdy mohla být [právnická osoba] vyrozuměna o částečném zastavení exekuce). Takto vyvolané finanční problémy pak měly negativní dopady na rodinné vztahy žalobkyně, kdy došlo k narušení vztahu s dcerou, která se žalobkyní po dobu roku a půl vůbec nekomunikovala, kdy tento vztah se zcela nenapravil ani poté, co účinky exekučního příkazu zcela pominuly, a dále též k narušení vztahu s manželem, kterému žalobkyně dávala a do současnosti ještě částečně dává vznik celé situace za vinu. Všechny uvedené skutečnosti pak žalobkyni zasáhly v oblasti zdravotní, a to jak v oblasti psychické, tak v oblasti fyzického zdraví. Žalobkyně zažila šok z toho, že jí byly prostředky zajištěny, trpěla stresem a nejistotou, zda a kdy bude zajištění zrušeno, zažívala frustraci plynoucí ze skutečnosti, že z důvodu nedostatku finančních prostředků nemohla odcestovat za dcerou do [země] oslavit s ní její [anonymizováno] narozeniny a nemohla jí koupit slíbený dar, v důsledku čehož došlo k narušení vztahu s dcerou, a dále plynoucí ze zkažených vánočních svátků, což vše nakonec vyústilo v nedůvěru v systém, kdy žalobkyně raději nedisponuje žádným bankovním účtem, aby se podobná situace nemohla opakovat. Žalobkyně trpěla [anonymizována čtyři slova], kdy léky na [anonymizována tři slova] bere dodnes.

59. Soud tedy uzavřel, že žalobkyni v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí vznikla nezanedbatelná nemajetková újma, kterou je nutné nahradit v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se v daném případě jeví jako zcela nedostačující. Požadovanou částku 30 000 Kč pak soud považoval za zcela přiměřenou zjištěnému rozsahu újmy, na jejímž vzniku a intenzitě se žalobkyně nijak nepodílela.

60. Veden těmito úvahami tak soud v dané části žalobě v plném rozsahu vyhověl. <b>nesprávný úřední postup</b> 61. Shora popsaný nesprávný úřední postup pak přispěl k tomu, že všechny negativní důsledky vyvolané samotným exekučním příkazem byly na straně žalobkyně další cca 4 měsíce udržovány. To vše pak bylo podpořeno již vědomostí žalobkyně, že postup Exekutora byl neoprávněný a zajištěné prostředky jí mají být vráceny, ve spojení se stavem, kdy ani na její opakované urgence nebylo ze strany orgánů státu reagováno, což muselo pocit frustrace a beznaděje jen umocňovat.

62. Požadavek na zaplacení částky dalších 20 000 Kč na odškodnění v důsledku nesprávného úředního postupu nedůvodně protrahované nemajetkové újmy tak považoval soud za důvodný a rovněž v této části žalobě plně vyhověl.

63. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou prvou i druhou o. s. ř., dle kterých jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady, byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Předmětem řízení byly celkem čtyři nároky, a to náhrada škody - úroků z prodlení hodnotou ve výši 16 879 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, náhrada škody - nákladů právního zastoupení s tarifní hodnotou ve výši 12 100 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a 2x náhrada nemajetkové újmy každá s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. Žalovaný zaplatil po zahájení řízení žalobkyni na náhradě nákladů právního zastoupení částku 10 769 Kč, z procesního hlediska tedy zavinil částečné zastavení řízení a tu část předmětu řízení, do které bylo řízení z uvedeného důvodu zastaveno, je tak nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalobkyně. Do zbylých 1 331 Kč na náhradě nákladů právního zastoupení, stejně jako do obou nároků na náhradu nemajetkové újmy bylo žalobě vyhověno, a tedy i tyto části předmětu řízení představují procesní úspěch žalobkyně. Žalovaný pak byl v řízení procesně úspěšný stran nároku na náhradu škody - úroků z prodlení, tj. do částky 16 879 Kč. Počítáno dle tarifních hodnot, tedy byla žalobkyně úspěšná do částky 112 100 Kč (86,91 % předmětu řízení), žalovaný byl úspěšný do částky 16 879 Kč (13,09 % předmětu řízení), a žalobkyně tak má právo na náhradu 73,82 % svých nákladů řízení.

64. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, vznikly náklady v celkové výši 54 174 Kč, která je tvořena - 4x zaplaceným soudním poplatkem dle položky [číslo] Sazebníku soudních poplatků v celkové výši 8 000 Kč (4x 2 000 Kč), - 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření a částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 18 780 Kč (3x 6 260 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, o které se v době úkonů vedlo řízení, tedy částka 128 979 Kč (16 879 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu + 12 100 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu + 2x 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu), - 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (účast na jednání soudu dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 17 580 Kč (3x 5 860 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, o které se v době úkonů vedlo řízení, tedy částka 118 210 Kč (16 879 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu + 1 331 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu + 2x 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu), - 6x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 6 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč (6x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši 8 014 Kč. Soud pak přiznal žalobkyni náhradu 73,82 % jejích nákladů, tj. částku 39 991,25 Kč.

65. Soud poté, co žalobkyně upřesnila svou žalobu, kdy původní jeden nárok na náhradu nemajetkové újmy rozdělila na nároky dva plynoucí ze dvou odpovědnostních titulů, opomněl vybrat z takto upřesněného předmětu řízení soudní poplatek za další nárok na náhradu nemajetkové újmy, přesto však upřesněnou žalobu věcně projednal. Soud tak v konečném rozhodnutí ve věci uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč.

66. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.