11 C 71/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: jméno FO , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: jméno FO , narozená dne 18. 7. 1983 bytem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o ochranu osobnosti

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaslat žalobci písemnou omluvu v následujícím znění:„Omlouvám se za mé tvrzení ze dne , datum, , kdy jsem v rámci soudního jednání v řízení o rozvod manželství uvedla, že pan , jméno FO, od klientů vybíral od klientů EUR v hotovosti a potom tyto částky vkládal na účet v hotovosti, neboť tato tvrzení nejsou pravdivá.Omlouvám se za mé tvrzení ze dne , datum, , kdy jsem v rámci soudního jednání v řízení o rozvod manželství uvedla, že nevím, zda shora označené příjmy žalobce danil, neboť s ohledem na nepravdivost mých tvrzení je zřejmé, že žádné takové příjmy neměl, tedy je ani nedanil, a mnou uvedená informace mohla vzbudit mylnou domněnku, že se pan , jméno FO, tímto způsobem možná mohl snažil snižovat výši případně vyměřené daně, což se však ve skutečnosti nikdy nestalo.“se zamítá.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zdržet se šíření informací o tom, že žalobce od klientů vybíral EUR v hotovosti, poté je měnil a následně vkládal na účet a případně tyto možná nezdaňoval, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky B, , zástupkyně žalované.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal na žalované poskytnutí omluvy uvedené ve výroku I a uložení povinnosti žalované zdržet se šíření ve výroku II uvedených informací, to vše z titulu ochrany osobnosti.

2. Žalobce uvedl, že účastníci byli od , datum, manželé, od března , rok, však spolu přestali vést společnou domácnost a jejich manželství bylo následně rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, (dále jen „, název soudu, “) ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v , adresa, (dále jen „, název soudu, “) ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, . Při soudním jednání konaném dne , datum, ve věci rozvodu manželství účastníků žalovaná vypověděla, že žalobce „od klientů bral peníze v hotovosti, potom nějaké částky vkládal na účet v hotovosti a z toho už ani zpětně nedohledá, co byl jeho výdělek a co třeba vybíral z účtu rodičů. …………. No od klientů za průvodcování. On od nich vlastně vybíral eura a pak je někde měnil.“ Na dotaz soudu, zda peníze danil, odpověděla: „Nevím“. Žalobci není známo, na základě čeho žalovaná o žalobci tvrdila uvedené skutečnosti, neboť nic takového nikdy nedělal a ani to žalované nesděloval. Jde o skutkové tvrzení, jehož pravdivost lze ověřit, přičemž důkaz pravdy nese žalovaná. Žalobce pravdivost takového tvrzení nicméně popírá. Žalovaná však na výzvu žalobce žádné důkazy nepředložila. Žalobci ani není zřejmé, proč žalovaná „záhadně“ naznačovala, že neví, zda takto získané příjmy danil (myšleno tedy peníze vybrané v hotovosti, které však nevybíral), neboť jednak takové příjmy nikdy neměl, a jednak tím evidentně žalovaná chtěla navodit a navodila dojem, že možná žalobce obchází daňové zákony a krátí daň, jedná se tedy o méně čestného účastníka, než je ona sama, i když jí muselo být známo, že jí uváděná skutečnost je zavádějící a nepravdivá, zejména s ohledem na skutečnost, že daňové přiznání žalobce zpracovával minimálně v letech , rok, až , rok, otec žalované. Žalobce nikdy žádné příjmy nezatajoval a ctí veškeré zákony České republiky. Žalobce považuje uvedené výroky žalované za účelově použité v rámci rozvodového řízení za účelem získání vlastního prospěchu na úkor žalobce, kterému tím chtěla přivodit újmu, tedy konkrétně to, aby žalovaná navodila soudu pocit, že žalobce je nedůvěryhodná osoba, která podezřelým způsobem nakládala se svými příjmy (respektive společnými příjmy), čímž ho úmyslně poškodila a sobě obstarala výhodu lepšího postavení v rámci probíhajícího rozvodu, kdy soud se navíc přiklonil k jejím tvrzením a bezdůvodně neprovedl žalobcem navrhované důkazy, nehledě na to, že vystavila žalobce možné hrozně v oblasti daňového a jiného postihu. Nepravdivá a manipulativní tvrzení, která žalovaná pronesla během soudního jednání a naznačování ohledně možných daňových úniků zásadním způsobem zasáhla do osobnostních práv žalobce, do jeho práv na vážnost a čest. S ohledem na rozvodové řízení účastníků a následné vypořádání SJM pak nelze akceptovat, že by podobným způsobem žalovaná jednala i do budoucna a stejné nebo podobné výroky záměrně užívala za účelem obstarání si vlastního prospěchu např. v rámci vypořádání SJM účastníků nebo jiného řízení. S ohledem na uvedené žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne , datum, k předložení důkazů ke svým tvrzením, a pokud takové nebude mít, aby se ohledně nepravdivosti svých výroků jednak omluvila žalobci a jednak aby zaslala omluvný dopis též do spisu vedeného ve věci rozvodu manželství účastníků. Žalovaná na výzvu nereagovala a omluvu nezaslala, ani žádné důkazy ke svým výrokům nedoložila. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal nároků uvedených ve výroku I a II tohoto rozsudku.

3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že účastníci jsou bývalí manželé. Z jejich manželství se narodily 3 děti, které byly rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , svěřeny, resp. byla schválena dohoda rodičů o svěření nezletilých dětí účastníků do střídavé péče obou rodičů. Vzhledem k tmou, že účastníci jsou rodiči nezletilých dětí ve věku 8 let, 6 let a 4 let, tedy budou okolnostmi nuceni spolu ještě poměrně dlouhou dobu kooperovat, pokud jde o péči o jejich společné děti, není žalované zřejmý důvod, proč žalobce vyvolává a vede mezi účastníky takto zbytečné spory, jako je toto řízení. Žalovaná v rámci soudního řízení o rozvod manželství účastníků ve své účastnické výpovědi uvedla k dotazu právní zástupkyně manžela (v tomto řízení žalobce), zda manželka ví ještě o nějakých dalších jiných příjmech, které přicházely na společný účet, například jestli byly nějaké dary třeba od rodičů, manžela: „ještě k těm příjmům manžela, že bral částky v hotovosti, ty poté, pokud byly třeba v eurech, tak je někde vyměňoval, poté je vkládal na účet, byly to částky kolem 10 000 Kč, bylo to třeba za průvodcovskou činnost, bylo to od klientů“, a k doplňujícímu dotazu soudu, zda tyto příjmy její manžel danil, tak k tomu manželka uvádí, „že to neví“. Žalovaná v rozvodovém řízení vypovídala spontánně, bezprostředně a bez vytáčení, a to i na doplňující dotazy předsedy senátu. Žalovaná rozhodně nevypovídala účelově, její výpověď nebyla vedena snahou získat vlastní prospěch na úkor žalobce a rozhodně mu nechtěla způsobit jakoukoliv újmu. Žalované není známa motivace žalobce k těmto neopodstatněným spekulacím. Předmětné sdělení žalované není způsobilé toho, aby mohlo žalobci přivodit jakoukoliv újmu spočívající v případném pocitu soudu, že žalobce je nedůvěryhodná osoba, která podezřelým způsobem nakládá se svými příjmy. Takový výklad žalobce je zcela lichý a spekulativní, resp. naprosto „přitažený za vlasy“.

4. Žalobce pak ještě s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. 30 Cdo 1107/2006, že je v této věci nutno posuzovat, jestli předmětným vyjádřením žalované v rámci výslechu došlo k excesu účastníka řízení.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění.

6. Žalobce se návrhem došlým , název soudu, dne , datum, domáhal rozvodu manželství se žalovanou. Za příčinu rozvratu manželství označil ztrátu důvěry z důvodu mimomanželského vztahu žalované (zjištěno z návrhu na rozvod manželství ve spisu , název soudu, sp. zn. , spisová značka, ).

7. Žalovaná s rozvodem manželství souhlasila a k návrhu se připojila. Příčinu rozvratu manželství žalovaná spatřovala v dlouhodobém citovém ochladnutí a odcizení, stále častěji se projevujících a prohlubujících se názorových neshodách a odlišných životních postojích a názorech, které se účastníci již v minulosti snažili řešit ve spolupráci s odborníky na rodinné problémy, ale tato snaha byla neúspěšná. Žalované se nedostávalo dostatečné podpory a pomoci ze strany žalobce, pokud jde o vedení domácnosti a zejména pokud jde o pomoc a podporu při výchově nezletilých dětí účastníků. Rozdílný pohled na život, rozdílné hodnoty a povahy partnerů vyloučily možnost hledání společných řešení. Pokud žalovaná navázala mimomanželský poměr, tento byl krátkého trvání a byl pouze důsledkem v té době již dlouhodobě nefunkčního manželského svazku účastníků. Účastníci spolu dlouhodobě netráví společný čas, jejich společné aktivity jsou omezeny na nutné minimum a v podstatě spolu komunikují jen ohledně záležitostí jejich nezletilých dětí (zjištěno z vyjádření k návrhu na rozvod manželství ve spisu , název soudu, sp. zn. , spisová značka, ).

8. Žalobce v replice k vyjádření žalované trval na tom, že příčinou rozvratu jejich manželství byl mimomanželský poměr žalované, kdy se nejednalo o krátkodobý vztah, ale o několik měsíců trvající vztah, o jehož ukončení žalovaná neuvažovala ani po odhalení žalobcem a který byl ukončen ze strany partnera žalované. Žalobce odmítal tvrzení žalované o dlouhodobě nefunkčním manželství a popisoval, jak žalovanou v průběhu manželství podporoval finančně, emocionálně i při řešení jejích psychických problémů, jak se snažil zajistit chod domácnost a péči děti v době její psychické nestability (zjištěno z repliky k vyjádření k návrhu na rozvod manželství ve spisu , název soudu, sp. zn. , spisová značka, ).

9. Při ústním jednání konaném dne , datum, účastníci setrvali na svých dosavadních stanoviscích. V rámci výslechů účastníci vypovídali mj. o plánované a následně nerealizované cestě žalované na baletní kemp do , název města, , kdy žalobce uváděl, že tuto žalované zaplatil on, a žalovaná uváděla, že cestu vymyslela, navrhla a zorganizovala ona a zaplatila ji ze společného účtu účastníků. Následně žalovaná k dotazu zástupkyně žalobce uváděla, že měla výpomoc v domácnosti, která byla hrazena ze společného účtu účastníků jako ostatně vše. Následně se zástupkyně žalobce žalované dotazovala, jak který z účastníků přispíval na společný účet. K tomu zástupkyně žalobce dodávala, že uvedené náklady hradil žalobce. Žalovaná k tomu uvedla: „Tak v jedné replice před opatrovnickým soudem protistrana uvádí, že dlouhodobě je průměrný příjem manžela zhruba polovinou mého příjmu, a to myslím, že zhruba shrnuje celou tu situaci v manželství, že já jsem vydělávala po většinu té doby mnohem větší částky, než vydělával manžel. On tedy ty své příjmy dotoval dary od rodičů, což mně nebylo příjemné.“ Následně se soudce ujišťoval, že tedy žalobce vydělával polovinu toho, co žalovaná, k čemuž žalovaná uvedla: „No, v poslední době to tak určitě je, ano.“ Dále se zástupkyně žalobce dotazovala, zda příjmy manžela žalovaná myslela včetně těch darů od rodičů, tedy celkově vše, co v daný měsíc na účet vložil. Následně k námitkám zástupkyně žalované a dotazu soudce, jak toto souvisí s rozvodem manželství, zástupkyně žalobce vysvětlovala: „S řízením o rozvodu to souvisí tak, že musíme zjistit, jaké byly příčiny rozvratu manželství. My tvrdíme, že manžel učinil zcela vše pro to, aby manželka byla spokojená, to znamená, že kromě toho, že se osobně podílel na péči o děti, že manželku nechal dělat zábavné činnosti, které jí vyhovovaly, tak rovněž všechny tyto záležitosti financoval. A financoval je nejen ze svých vlastních příjmů, ale hlavně z příjmu od svých rodičů.“ Následně soudce žalovanou vyzval, aby sdělila, zda ví, jaké byly nějaké ty dary další v této souvislosti. K tomu žalovaná uvedla: „No, to je těžké takto jako říct zpětně hlavně, protože manžel, jeho podnikatelská činnost vlastně spočívala v tom, že bral ty peníze od těch klientů v hotovosti a potom nějaké částky vkládal na účet v hotovosti, a to už zpětně nikdo nedohledá, co byl jeho výdělek a co třeba vybíral z účtu svých rodičů.“ K dotazu soudce, v jaké části bral v hotovosti a v jaké vkládal v hotovosti, kolik to asi bylo, žalovaná uvedla: „10 000 Kč?“ a k dotazu soudce, jak to bylo často, žalovaná uvedla: „To záleží jako, kolik peněz na tom účtu jako takzvaně chybělo, kolik potřeboval prostě dorovnat.“ K dotazu soudce, co to bylo za příjmy, jestli to byly nějaké dary v hotovosti, žalovaná uvedla: „No od klientů za průvodcování. On vlastně od nich vybíral eura a pak je někde měnil, pak vlastně ty, tu hotovost vklá…“ a k dotazu soudce, zda ví, jestli ty příjmy danil, žalovaná uvedla: „Nevím“. K dalšímu dotazu soudce na dary od rodičů, které zde byly zmíněny, jestli o tom něco ví, ještě nějaké další příjmy, žalovaná uvedla: „Nevím, jak to klasifikovat, kvantifikovat…“ a k dotazu soudce, jestli jim třeba nějaký dar přišel od rodičů, žalovaná uvedla: „No to jako, takhle, ano, oni jako nějakým způsobem se podíleli třeba v době, kdy jsme kupovali nemovitost, tak já jsem měla nějaké svoje výdělky a úspory a oni, protože manžel tyto neměl, tak oni vlastně za něj přispěli na koupi té nemovitosti.“ (zjištěno z protokolu o jednání konaném dne , datum, a části zvukového záznamu tohoto jednání ve spisu , název soudu, sp. zn. , spisová značka, ).

10. Žádné další z navržených důkazů k příčinám rozvratu manželství účastníků prováděny nebyly a při jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo manželství účastníků rozvedeno. V odůvodnění rozsudku soud sice uvedl nyní namítaná tvrzení žalované jako součást účastnické výpovědi žalované, dále je však nijak nehodnotil (stan majetkových poměrů uvedl pouze to, že se účastníci neshodli na tom, kdo financoval plánovanou cestu do , název města, ). Výpověď žalobce soud hodnotil jako méně věrohodnou než výpověď žalované ze zcela jiných důvodů (celkové projevy účastníků při jejich výpovědích, postupně najevo vyšlé znalosti žalobce o obsahu komunikace žalované s jejím partnerem v širším rozsahu, než původně uváděl), než jaké žalobce nyní dovozuje z namítaných tvrzení žalované. Za prokázanou příčinu rozvratu manželství účastníků vzal soud omezení a následné vymizení vzájemné komunikace, která vedla k odcizení manželů, kteří již nesdíleli své radosti či starosti společně, a k následnému ochlazení vzájemných vztahů až do té míry, že se pro ně manželské soužití stalo nadále již neudržitelným, způsobilo postupný rozvrat manželství, které se již nepodařilo zachránit ani párovou terapií (zjištěno z protokolu o jednání konaném dne , datum, a rozsudku č. j. , číslo jednací, ve spisu , název soudu, sp. zn. , spisová značka, ).

11. Žalobce podal proti rozsudku odvolání, ve kterém nesouhlasil se závěrem soudu o příčinách rozvratu manželství účastníků, když tento neprovedl jím navrhované důkazy a nepřípadně vyšel pouze z výpovědi žalované, kterou na rozdíl od výpovědi žalobce nesprávně hodnotil jako věrohodnou. Žalobce namítal, že žalovaná záměrně vypovídala mnoho polopravd a lží a v této souvislosti poukazoval např. na její výroky ohledně jeho údajných příjmů od klientů v hotovosti v EUR, které měl vybírat a následně vkládat na svůj bankovní účet, a o nichž žalovaná k dotazu soudu uvedla, že neví, zda je žalobce danil. Ač tato skutečnost jakkoliv nesouvisela s rozvodem manželství, žalovaná tuto myšlenku rozváděla i k doplňujícímu dotazu soudu, jak vyplývá ze zvukového záznamu i protokolu z jednání. K tomu žalobce uvedl, že se jednalo o zcela smyšlená tvrzení a dle žalobce o cílenou snahu poškodit jeho image a naopak se ukázat „v lepším světle“ v rámci soudního jednání. Žalobce se velmi dotklo naznačování žalované ohledně možných daňových úniků a plateb v hotovosti stran jeho klientů, proto dopisem ze dne , datum, vyzval žalovanou k doložení důkazů ohledně jejích tvrzení a omluvě pro případ, že taková tvrzení není schopna doložit (zjištěno z odůvodnění odvolání ve spisu , název soudu, sp. zn. , spisová značka, ).

12. Přípisem ze dne , datum, , doručeným zástupkyni žalované téhož dne, vyzýval žalobce z důvodů následně uvedených v nyní projednávané žalobě žalovanou k předložení důkazů k prokázání namítaných tvrzení, a nebude-li toho schopna, k (i) okamžitému zdržení se šíření takových tvrzení, (ii) zaslání dopisu , název soudu, ke sp. zn. , spisová značka, , ve kterém sdělí, že ve skutečnosti nemá žádné informace a důkazy o uváděné činnosti žalobce nemá (zjištěno z části předžalobní výzvy ze dne , datum, ve spisu , název soudu, sp. zn. , spisová značka, , předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně doručenky).

13. Usnesením , název soudu, ze dne , datum, bylo odvolání žalobce proti rozsudku odmítnuto jako nepřípustné, jednak z důvodu, že odvolání směřovalo jen proti důvodům rozhodnutí, jednak z důvodu, že napadeným rozsudkem bylo vyhověno společnému návrhu účastníků na rozvod manželství (zjištěno z usnesení č. j. , číslo jednací, ve spisu , název soudu, sp. zn. , spisová značka, ).

14. Takto učiněná skutková zjištění považoval soud pro právní posouzení věci (viz dále) za dostatečná, a další účastníky navržené důkazy tak pro nadbytečnost neprováděl.

15. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících ustanovení právních předpisů.

16. Dle § 81 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

17. Dle § 82 odst. 1 o. z. má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

18. Dle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

19. Dle § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

20. Předpoklady vzniku nároků z titulu ochrany osobnosti jsou existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry fyzické osoby.

21. Žalobce spatřoval protiprávní zásah v namítaných tvrzeních žalované. Tato tvrzení žalovaná uvedla při výkonu svého práva, resp. v rámci plnění své právní povinnosti, tj. při účastnické výpovědi dle § 131 o. s. ř. v řízení o rozvod manželství vedeném u , název soudu, . Uplatní se tak zásada, že došlo-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností (např. postupem příslušných orgánů v řízení, k němuž jsou ze zákona povolány, výpovědí svědka, resp. účastníka v takovém řízení, úkony advokáta jednajícího za klienta na základě udělené plné moci apod.), pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud subjekt (osoba fyzická či právnická), jež se zásahu dopustil, nevybočil z mezí takto stanovených práv a povinností; zásah je třeba současně vždy posuzovat v kontextu s okolnostmi, za nichž k němu došlo, a dále s přihlédnutím k funkci, kterou výkon dotčených práv, resp. povinností, plní. Vybočením z mezí takto stanovených práv a povinností v soudním řízení je zejména (například) křivé obvinění (§ 174 trestního zákona č. 140/1961 Sb., resp. § 345 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.), křivá výpověď (§ 175 trestního zákona č. 140/1961 Sb., resp. § 346 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.) nebo přestupek podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplňků (viz stanovisko NS ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. Cpjn 13/2007, které bylo vydáno za účinnosti obč. zák., jeho závěry jsou však plně aplikovatelné i na úpravu ochrany osobnostních práv dle o. z.).

22. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná svými tvrzeními v rámci účastnické výpovědi nijak nevybočila ani z rámce předmětného procesního úkonu, ani z rámce předmětu řízení, ve kterém jako účastník vypovídala. O výdělkových poměrech účastníků žalovaná nejprve vůbec nevypovídala, tyto skutečnosti do řízení vnesla svými dotazy až právní zástupkyně žalobce, a to poté, co musela vysvětlovat, jak tyto vůbec mají s předmětem řízení souviset. Pro soud se jednalo o otázku nepodstatnou, jak vyplývá i z odůvodnění rozsudku, z žalovanou uvedených tvrzení ničeho nevyvozoval a do svého hodnocení je nijak nezahrnul. Žalovaná pak svými tvrzeními žalobce z ničeho neobvinila. Prosté tvrzení, že žalobce má v rámci své podnikatelské činnosti vybírat peníze v hotovosti a ty vkládat na účet, není nijak obviňující či dehonestující, a to ani v případě, že by nemělo být pravdivé. To samé pak platí i pro tvrzení, že žalovaná neví, zda žalobce takové příjmy daní, když navíc žalovaná takové tvrzení neuváděla spontánně, ale že neví, odpověděla na dotaz soudce.

23. Na základě celkového zjištěného kontextu, ve kterém byla namítaná tvrzení pronesena, tak vzal soud za prokázané, že ze strany žalované nedošlo k excesu, jak tento má na mysli odkazované stanovisko NS, anebo i žalobcem odkazovaný rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 1107/2006, a že se tedy žalovaná nedopustila neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobce. Pochybnosti lze mít i o vlastním potenciálu předmětných tvrzení dotknout se osobnostních práv žalobce, když konsekvence, které žalobce z namítaných tvrzení dovozuje, dle názoru soudu dalece přesahují to, co žalovaná konkrétně a v jaké situaci uvedla.

24. S ohledem na uvedené tak soud považoval podanou žalobu za zcela nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalované, která byla v řízení právně zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 342 Kč, která je tvořena- 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne , datum, ) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 9 300 Kč (3x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč,- paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč),- DPH (21 %) z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., ve výši 2 142 Kč.