11 C 72/2020

Plný text

název soudu rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení 89 237,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 86 103,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 86 103,60 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 3 133,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 133,90 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 16 640 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 89 267,50 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem [název soudu] (dále jen„ [příjmení] [obec a číslo]“) v řízení sp. zn. [spisová značka].

2. Žalobce uvedl, že žalobou podanou dne [datum] uplatnil [anonymizováno] [příjmení] [obec a číslo] nárok na zadostiučinění za újmu, která mu vznikla v důsledku napadení psem, ke kterému došlo dne [datum], když žalobce na kole projížděl kolem výrobního areálu [právnická osoba], [anonymizováno]. Žalobce podal žalobu proti dvěma žalovaným – [právnická osoba] [anonymizováno]. a [příjmení] [příjmení] [jméno], protože v době podání žaloby neměl potvrzenou informaci, který z žalovaných byl vlastníkem psa. [anonymizována dvě slova]. [příjmení] po napadení navštívil žalobce v nemocnici a představil se jako majitel psa. Žalobce v žalobě jasně uvedl, že poté, co bude mít potvrzeno, který z žalovaných byl v rozhodné době vlastníkem psa, žalobu omezí pouze na tohoto jednoho žalovaného. Policie ČR, která věc šetřila, totiž odmítla žalobci tuto informaci poskytnout dříve, než jí bude prokázáno, že nárok byl uplatněn u soudu. Dne [datum], poté, co jí prokázal, že podal žalobu, poskytla Policie ČR žalobci informaci o tom, že v rozhodné době byla vlastníkem psa [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne [datum] žalobce doručil soudu částečné zpětvzetí žaloby vůči [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] a navrhl, aby soud řízení vůči němu zastavil. [příjmení] [obec a číslo] místo toho, aby řízení částečně zastavil, kdy návrh byl vzat zpět dříve, než začalo jednání, dokonce ještě dříve, než se žalovaní o zahájení řízení vůbec dozvěděli, zaslal dne [datum] oběma žalovaným žalobu s výzvou k vyjádření. Výzva byla [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] doručena dne [datum] S. A. [příjmení] udělil procesní plnou moc k zastupování advokátovi JUDr. [příjmení], Ph.D. a dne [datum] zaslal soudu prostřednictvím svého právního zástupce vyjádření k žalobě. Dne [datum] se ve věci konalo první jednání, na které soud předvolal oba žalované, tedy jak [právnická osoba] [anonymizováno]., tak [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]. Na tomto jednání ještě před přednesem žaloby vyhlásil soud usnesení o částečném zastavení řízení vůči [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] a zároveň rozhodl, že [anonymizována dvě slova]. [příjmení] má proti žalobci nárok na náhradu nákladů řízení, jejichž výše bude specifikována v písemném vyhotovení usnesení. V písemném vyhotovení usnesení o částečném zastavení řízení, které bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne [datum], byla výše nákladů řízení stanovena na částku 86 103,60 Kč. Žalobce podal proti výroku o nákladech řízení v zákonné lhůtě odvolání, [název soudu] (dále jen„ MS [obec]“) však usnesením ze dne [datum] rozhodnutí o nákladech řízení potvrdil a přiznal [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] nárok na náhradu nákladů řízení před [název soudu] ve výši 3 133,90 Kč. Pravomocně přiznanou náhradu nákladů žalobce [příjmení] [jméno]. [anonymizováno] uhradil.

3. Žalobce je přesvědčen, že [příjmení] [obec a číslo] nepostupoval správně, pokud dva měsíce po částečném zpětvzetí žaloby vyzval [anonymizována tři slova] k vyjádření k žalobě a rok po částečném zpětvzetí žaloby jej předvolal k ústnímu jednání. Logickým důsledkem tohoto nesprávného postupu soudu bylo, že [anonymizována dvě slova]. [příjmení], aniž by tušil, že žaloba proti němu byla dávno vzata zpět, poté, co mu soud doručil žalobu a výzvu k vyjádření, vyhledal advokáta, kterému udělil procesní plnou moc, a že advokát sepsal vyjádření k žalobě a účastnil se nařízeného soudního jednání. Náklady řízení, které žalobce zaplatil [anonymizována tři slova], tak vznikly výhradně v důsledku nesprávného úředního postupu [příjmení] [obec a číslo], spočívajícího v porušení zásady hospodárnosti a ekonomie řízení. Soudy jsou v občanském soudním řízení povinny postupovat co nejhospodárněji tak, aby byly náklady řízení i zátěž pro strany minimální možné, a přitom nebyl ještě zmařen účel řízení. Podle zásady hospodárnosti a ekonomie řízení byl soud povinen rozhodnout o zastavení řízení vůči [anonymizována tři slova], který se tak o tom, že proti němu bylo vedeno soudní řízení, neměl vůbec dozvědět, a nemusel tedy na zastoupení advokátem vynakládat žádné prostředky. Na účel řízení by přitom omezení počtu žalovaných v této fázi nemělo vůbec žádný vliv. [příjmení] [obec a číslo] však ve zřejmém rozporu s touto zásadou postupoval shora popsaným způsobem.

4. Žalobce je tedy přesvědčen, že [příjmení] [obec a číslo] odpovídá za škodu, která žalobci vznikla, když musel [anonymizována tři slova] uhradit náklady řízení ve výši 89 237,50 Kč Tyto náklady totiž vznikly výhradně v důsledku popsaného nesprávného úředního postupu. Pokud totiž žalobce vzal před nařízením ústního jednání a před doručením žaloby oběma žalovaným žalobu vůči jednomu ze dvou žalovaných zpět, je postup soudu, který žalovaného, vůči kterému byla žaloba vzata zpět, vyzval k vyjádření k žalobě a předvolal jej k ústnímu jednání, zcela zřejmým porušením zásady hospodárnosti a ekonomie řízení. Jediným důvodem, proč musel poškozený zaplatit částku 89 237,50 Kč, byl nesprávný úřední postup [příjmení] [obec a číslo]. Nárok na náhradu škody v uvedené výši uplatnil žalobce u žalovaného dne [datum], žalovaný však o tomto nároku dosud nijak nerozhodl. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 89 237,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce uplatnil dne [datum] předmětný nárok na náhradu škody. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum], žalovaný došel k závěru, že ve věci není možné shledat existenci odpovědnostního titulu, a žalobci tedy nebylo ničeho přiznáno. K věci samé pak žalovaný po stručné rekapitulaci úkonů v řízení u [příjmení] [obec a číslo] (stejně jako žalobce) uvedl, že režim odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dopadá na úkony učiněné mimo rozhodovací činnost, nebo sice v jejím rámci, avšak za podmínky, že se v obsahu rozhodnutí neprojeví. Žalobce namítá nesprávný úřední postup [příjmení] [obec a číslo], když tento nevydal usnesení o zastavení řízení vůči [anonymizována tři slova] poté, co žalobce vzal vůči němu žalobu částečně zpět. V tomto případě se však jedná o postup soudu, který se následně odrazil v usnesení o zastavení řízení, tedy ve vydání rozhodnutí. Danou věc je třeba posuzovat v režimu ustanovení o nezákonném rozhodnutí dle § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. V daném případě bylo vydáno rozhodnutí o zastavení řízení a rovněž došlo k uložení povinnosti hradit náklady řízení. Toto rozhodnutí bylo přezkoumáno [název soudu] na základě podaného odvolání a rozhodnutí soudu prvého stupně bylo potvrzeno. Nedošlo tak k vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaný nemůže posuzovat správnost skutkových zjištění nebo nesprávnost právního posouzení věci, ani posuzovat předpoklady pro vydání rozhodnutí. Jde totiž o rozhodovací činnost soudu, která přímo vede k vydání rozhodnutí. Do rozhodovací činnosti soudu nemůže žalovaný žádným způsobem zasahovat, neboť soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy, resp. nezávislí soudci, a tuto jejich nestrannost a nezávislost nesmí nikdo (tj. ani žalovaný) ohrožovat. Přezkoumání soudních rozhodnutí z hlediska jejich věcné správnosti a souladu se zákonem je možné pouze na základě podaných řádných nebo mimořádných prostředků, o nichž rozhoduje nadřízený soud. Jednalo by se o přezkoumávání rozhodování soudu, k čemuž jsou příslušné pouze soudy vyšších stupňů, nikoli žalovaný. Z uvedených důvodů tak žalovaný neshledal žádost žalobce důvodnou a žalobci nebylo ničeho plněno. Dále pak ještě žalovaný uvedl, že žalobce vzal žalobu zpět až téměř po pěti měsících, kdy podal žalobu rovněž i vůči [anonymizována tři slova]. Soud prvního stupně mohl kdykoli po podání žaloby zaslat žalobu [anonymizována tři slova], tudíž nelze mu klást k tíži, že se [anonymizována dvě slova]. [příjmení] nechal právně zastoupit za účelem bránění svých práv proti žalobci, když byla žalobou žádána náhrada škody ve výši 3 775 000 Kč.

6. Žalobce k obraně žalovaného uvedl, že svůj nárok i nadále považuje za nárok z titulu odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem [příjmení] [obec a číslo]. Žalobce nenapadá rozhodnutí o částečném zastavení řízení, ani takové rozhodnutí nepovažuje za nezákonné. Žalobce totiž vydání takového rozhodnutí sám navrhl. Žalobce však považuje za nesprávný postup [příjmení] [obec a číslo], který poté, co byl již v žalobě informován o tom, že žalobce svůj nárok omezí jen na jednoho žalovaného, a poté, co obdržel avizované částečné zpětvzetí žaloby, na místo vydání rozhodnutí o částečném zastavení řízení činil jiné úkony (nesouvisející s rozhodovací činností), zejména vyzval žalovaného, vůči kterému byla žaloba vzata zpět, aby se k žalobě vyjádřil. Právě v zaslání výzvy k vyjádření (před vydáním rozhodnutí o částečném zastavení řízení) žalobce spatřuje nesprávný úřední postup. Logickým (a zákonným) následkem takového postupu byl vznik škody ve formě nákladů řízení, které byly v předmětném řízení přiznány [anonymizována tři slova], který se bránil žalobě prostřednictvím zvoleného advokáta (aniž by věděl, že jeho obrana je zbytečná, protože žaloba proti němu byla již vzata zpět). Pokud by soud rozhodl o částečném zastavení řízení bezprostředně poté, co mu bylo doručeno částečné zpětvzetí žaloby, nemusel [anonymizována tři slova] vyrozumívat o podání žaloby, o částečném zpětvzetí ani o částečném zastavení řízení. Rovněž jej nemusel vyzývat k vyjádření k žalobě ani předvolávat k ústnímu jednání. Všechny tyto úkony však [příjmení] [obec a číslo] učinil, a to zcela zbytečně, a tedy v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

7. Pokud pak jde o druhý žalovaným uváděný argument, žalobce namítl, že teprve usnesením ze dne [datum] byl soudem vyzván k zaplacení soudního poplatku. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Teprve poté, kdy žalobce soudní poplatek zaplatil, mohl [příjmení] [obec a číslo] zaslat výzvu k vyjádření žalovaným, jinak by opět jednal v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Kromě toho pro toto řízení je podstatná pouze ta skutečnost, že [příjmení] [obec a číslo] žalovaným výzvu k zaslání vyjádření před částečným zpětvzetím žaloby nezaslal (a naopak ji oběma žalovaným zaslal až po částečném zpětvzetí žaloby), nikoliv to, že ji zaslat mohl.

8. Žalovaný pak svou obranu ještě doplnil o odkaz na obdobné rozhodnutí ve věci vedené u zdejšího soud pod sp. zn. 14 C 216/2019 (pozn. soudu: správně 14 C 261/2019), kde bylo rozhodnutí soudu prvého stupně ze dne [datum] potvrzeno rozhodnutím MS Praha ze dne 26. 11. 2020, č. j. 20 Co 286/2020-110.

9. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

10. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

11. Žalobou došlou [příjmení] [obec a číslo] dne [datum] se žalobce domáhal proti [anonymizována tři slova] a [právnická osoba] a.s. zaplacení částky 3 775 000 Kč jako náhrady újmy, která mu měla vzniknout při napadení psem dne [datum]. V žalobě uvedl, že se nikdy prokazatelně nedozvěděl, kdo byl vlastníkem psa, který jej napadl. Žalobou se proto domáhá plnění po obou žalovaných s tím, že až bude v řízení postaveno najisto, kdo byl vlastníkem psa (policie tuto informaci odmítla žalobci poskytnout), omezí žalobu pouze na jednoho žalovaného (zjištěno ze žaloby, doručenky).

12. Policie ČR sdělila žalobci přípisem ze dne [datum], že vlastníkem psa byla [právnická osoba] [anonymizováno] (zjištěno z přípisu).

13. Podáním došlým [příjmení] [obec a číslo] dne [datum] vzal žalobce svou žalobu vůči [anonymizována tři slova] zcela zpět a navrhl, aby soud řízení vůči němu zastavil (zjištěno z částečného zpětvzetí, doručenky).

14. K pokynu ze dne [datum] byly dne [datum] zaslány žaloba a výzva k vyjádření dle § 114b o. s. ř. oběma žalovaným. Částečné zpětvzetí žaloby zasláno [anonymizována tři slova] byla zásilka doručena dne [datum] (zjištěno z referátu ve spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka], usnesení č. j. [číslo jednací], doručenky). 15. [anonymizována dvě slova]. [příjmení] se k žalobě vyjádřil prostřednictvím právního zástupce, kterého si zvolil dne [datum], podáním ze dne [datum] (zjištěno z vyjádření k žalobě a plné moci ve spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka]).

16. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému byl předvolán též právní zástupce obou žalovaných ([anonymizována dvě slova]. [příjmení] a [právnická osoba] a.s. si zvolili stejného právního zástupce) a jeho prostřednictvím oba žalovaní (pro předvolání byl použit vzor [číslo] o. s. ř.) (zjištěno z referátu ve spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka]).

17. Při jednání konaném dne [datum] bylo před zahájením projednání věci samé vyhlášeno usnesení, kterým bylo řízení vůči [anonymizována tři slova] zastaveno a žalobci uloženo zaplatit [anonymizována tři slova] náhradu nákladů řízení v částce, jejíž výše bude určena v písemném vyhotovení usnesení (zjištěno z protokolu o jednání).

18. V písemném vyhotovení usnesení, doručeném právnímu zástupci žalobce dne [datum], byla výše náhrady nákladů řízení určena na částku 86 103,60 Kč jako náhrada odměny právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu) snížená o 20 %, paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za tři úkony právní služby a příslušná DPH. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když zastavení řízení zavinil žalobce zpětvzetím žaloby bez důvodů spočívajících v chování [anonymizována tři slova] (zjištěno z usnesení č. j. [číslo jednací], doručenky).

19. K odvolání žalobce, který namítal, že vznik nákladů zavinil [příjmení] [obec a číslo] a na straně [anonymizována tři slova] se nejedná o účelně vynaložené náklady, a navrhoval, aby o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že na jejich náhradu nebude mít žádný z účastníků právo, bylo usnesení potvrzeno usnesením MS [obec] ze dne [datum], kterým bylo současně žalobci uloženo zaplatit [anonymizována tři slova] náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 3 133,90 Kč (náklady právního zastoupení za 1 půlúkon právní služby) (zjištěno z usnesení č. j. [číslo jednací]).

20. Náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně žalobce zaplatil [anonymizována tři slova] dne [datum], náhradu nákladů odvolacího řízení pak dne [datum] (zjištěno z e-mailové komunikace právních zástupců, 2x potvrzení o provedení tuzemské platby).

21. Žádostí ze dne 16. 10. 2018, došlou žalovanému téhož dne, uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na náhradu škody ve výši 89 237,50 Kč. Žádost byla vyřízena stanoviskem ze dne 10. 11. 2020, kterým byl požadavek z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě odmítnut (zjištěno ze žádosti, dopisu žalovaného ze dne [datum], stanoviska).

22. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 261/2019 se tamní žalobce domáhal náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu, který měl spočívat v tom, že soud zaslal žalovaným žalobu před tím, než byl zaplacen soudní poplatek ze žaloby, pro jehož nezaplacení bylo řízení nakonec zastaveno. Škoda měla spočívat v náhradě nákladů řízení, kterou byl žalobce povinen žalovaným v dotčeném řízení zaplatit při zastavení řízení. Žaloba byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29. 5. 2020, potvrzeným rozsudkem MS Praha ze dne 26. 11. 2020, zamítnuta z důvodu, že namítaný postup soudu v dotčeném řízení se následně odrazil do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, a případná odpovědnost státu tak může být zvažována jen z titulu nezákonného rozhodnutí, které však v dotčeném řízení vydáno nebylo. Nad rámec této primární argumentace pak odvolací soud doplnil, že žádný právní předpis nestanoví, že soud má zaslat žalobu k vyjádření až po zaplacení soudního poplatku, poplatková povinnost navíc vznikla žalobci již podáním žaloby. Konečně pak odvolací soud dodal, že zaslání žaloby žalovaným v dotčeném řízení před zaplacením soudního poplatku bylo opodstatněno tím, že bylo rozhodováno o spojení dvou samostatně zahájených věcí ke společnému řízení, a žaloby byly žalovaným zaslány spolu s usnesením o spojení věcí (zjištěno z rozsudku MS Praha č. j. 20 Co 286/2020-110).

23. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

24. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

25. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároků u příslušného orgánu.

27. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu je nutné kumulativní splnění třech předpokladů a) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu b) vznik škody c) příčinná souvislost mezi předpoklady a) a b).

28. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

29. Pokud jde o nesprávný úřední postup, který není vyjma nepřiměřené délky řízení v zákoně definován, je za něj teorií a praxí považována jiná činnost státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

30. Ze shora učiněných zjištění vyplývá, že OS [obec a číslo] poté, co žalobce vzal svou žalobu vůči [anonymizována tři slova] zpět, řízení vůči němu nezastavil, ale vyzval jej k vyjádření k žalobě, kterou mu zaslal bez zpětvzetí. Navíc tak neučinil„ prostou“ výzvou k vyjádření ve smyslu § 114a o. s. ř., ale povinnost k vyjádření [anonymizována tři slova] uložil usnesením dle § 114b o. s. ř. s poučením o vydání rozsudku pro uznání, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě. Následně pak soud [anonymizována tři slova] předvolal též k nařízenému ústnímu jednání. Je tak logické, že [anonymizována dvě slova]. [příjmení] předložil soudu svou obrannou argumentaci vůči žalobě (aby se vyhnul vydání rozsudku pro uznání), že se dostavil k ústnímu jednání a že k těmto úkonům využil služeb právního zástupce, s čímž mu vznikly příslušné náklady.

31. Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 254/05 uzavřel, že:„ Jestliže totiž procesní předpis v ust. § 96 odst. 4 o. s. ř. nepočítá u zpětvzetí či částečného zpětvzetí žaloby, k němuž dojde dříve než začalo jednání, se zjišťováním stanoviska protistrany k tomuto zpětvzetí a s přiznáním účinnosti takovému zpětvzetí jeho akceptací soudem, a tudíž nepředpokládá jakoukoli posuzovací činnost soudu, je třeba trvat na tom, že v takové situaci je nutno o zastavení řízení rozhodnout neprodleně, bezprostředně po provedeném dispozitivním úkonu účastníka řízení a to ještě před tím, než je zahájeno jednání a přistoupeno k projednání věci, neboť v takovém případě, kdy žalobce svým procesním úkonem učiněným ještě před zahájením jednání dává najevo svoji vůli, že na projednání svého návrhu - byť i jen v jeho části, netrvá, v podstatě odpadá základní podmínka jeho projednání. Pouze uvedený postup možno považovat za postup zákonem stanovený ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tj. takový, který ze strany soudu nepřipouští jakoukoliv nahodilost či libovůli.“ Uvedený nález se sice týkal problematiky vracení soudních poplatků při zastavení řízení před/po zahájení projednávání věci, jeho citovaný závěr je však plně aplikovatelný na věc zde projednávanou.

32. OS [obec a číslo] tedy neměl po dojití částečného zpětvzetí žaloby činit ničeho jiného, než řízení vůči [anonymizována tři slova] zastavit a rozhodnout o náhradě dosud vynaložených nákladů, které činily 0 Kč, neboť [anonymizována dvě slova]. [příjmení] o probíhajícím řízení ani nevěděl. Veškeré další úkony, které soud vůči [anonymizována tři slova] učinil, nemohly mít na výsledek řízení (vyjma narůstající výše náhrady nákladů řízení) vliv, neboť žalobce jako pán sporu dal svým zpětvzetím žaloby najevo, že na projednání věci netrvá. Jestliže takto OS [obec a číslo] nepostupoval, dopustil se jednoznačně nesprávného úředního postupu.

33. Soud pak nesdílí názor žalovaného a též nosný argument shora odkazovaných rozhodnutí z věci 14 C 261/2019, tedy že by se popsaný nesprávný úřední postup promítl do vydaného rozhodnutí, tj. usnesení o zastavení řízení, resp. jeho výroku o náhradě nákladů řízení, a že by zde tedy přicházela do úvahy pouze odpovědnost z titulu nezákonného rozhodnutí dle § 7 a násl. OdpŠk. Do vydaného rozhodnutí se promítlo zpětvzetí žaloby z důvodů nemajících původ v chování [anonymizována tři slova] po zahájení řízení, na základě kterého soud a) řízení zastavil dle § 96 o. s. ř., b) rozhodl o nákladech řízení dle § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř., kdy [anonymizována tři slova] přiznal náhradu jím vynaložených nákladů. Skutečnost, že důvodem vzniku těchto nákladů nebyla účelná obrana proti žalobou uplatněnému nároku, ale nesprávný úřední postup soudu, se do rozhodnutí nepromítla. Promítla-li by se, musel by nákladový výrok zřejmě znít„ žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“, neboť by náklady [anonymizována tři slova] nebyly uznány za účelně vynaložené. V takovém případě by však na místě dnešního žalobce (možná) stál [anonymizována dvě slova]. [příjmení], který by se po žalovaném domáhal zaplacení stejné částky jako zbytečně vynaložených nákladů z důvodu stejného nesprávného úředního postupu [příjmení] [obec a číslo].

34. Shora uvedené pak dle názoru soudu platí pouze pro náklady řízení před soudem prvého stupně. Vznik nákladů odvolacího řízení na straně [anonymizována tři slova] nebyl vyvolán popsaným nesprávným úředním postupem [příjmení] [obec a číslo], ale zcela nedůvodným odvoláním žalobce proti nákladovému výroku předmětného usnesení, které není nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 OdpŠk. Jinými slovy vnik těchto nákladů, resp. povinnosti k jejich náhradě, vyvolal sám žalobce svým neúspěšným procesním postupem.

35. Veden popsanými úvahami považoval soud žalobu za důvodnou do částky 86 103,60 Kč, do které jí vyhověl, a do zbylých 3 133,90 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

36. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením přiznané částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobce byla doručena žalovanému dne 16. 10. 2018 a lhůta 6 měsíců skončila dne 16. 4. 2019. Soud tak považoval požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení od 17. 4. 2019 za důvodný, a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky od tohoto data tedy žalobci přiznal.

37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Z celkového předmětu řízení ve výši 89 237,50 Kč byl žalobce neúspěšný jen do částky 3 133,90 Kč, což představuje natolik nepatrnou část předmětu řízení, že soud postupoval dle citovaného ustanovení o. s. ř. a žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 440 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 13 740 Kč (3x 4 580 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata částka přisouzeného plnění ve výši 86 103,60 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč). Zástupce žalobce není plátcem DPH.

38. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.