11 C 74/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 83 100 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 83 100 Kč od datum do datum, 3,5 % ročně z částky 83 100 Kč od datum do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci

1. částku 83 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 100 Kč od datum do zaplacení, 2. k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta, sídlem adresa, na náhradě nákladů řízení částku 32 322 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč splatných vždy do posledního dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že platby žalované budou započteny nejprve na úhradu jistiny s příslušenstvím dle bodu 1. výroku č. II. tohoto rozsudku a po jejich úplném zaplacení na úhradu náhrady nákladů řízení dle bodu 2. výroku č. II. tohoto rozsudku, a s tím, že při nezaplacení některé ze splátek ve lhůtě splatnosti ztrácí žalovaná výhodu splátek a celý zbytek dosud neuhrazených částek uvedených pod body 1. a 2. výroku č. II. tohoto rozsudku je povinna zaplatit v den následující po splatnosti nezaplacené splátky.

1. Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne datum se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 83 100 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za odtah a parkovného vozidla.

2. Žalobce uvedl, že je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy, která je oprávněná k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne datum provedl žalobce na základě § 27 zákona o provozu na pozemních komunikacích odtah vozidla r. z. SPZ vozidla a toto vozidlo umístil na parkovišti provozovaném žalobcem. Žalobce se následně pokusil písemně kontaktovat žalovanou, kdy jí zasílal oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informoval ji o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobce a vyzýval ji k úhradě částky za odtah a parkovné dle příslušného nařízení hlavního města Prahy Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobcem stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Žalobce se pokusil o kontakt se žalovanou a vyzval ji k úhradě dlužné částky, žalovaná však za provedený odtah a parkovné ničeho nezaplatila. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 83 100 Kč, která je tvořena částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a částkou 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení.

3. Následně žalobce v podání došlém soudu dne datum doplnil, že žalobou uplatněný nárok 83 100 Kč, vyčíslený dle § 2 Nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, zahrnuje cenu za odtah ve výši 1 900 Kč a parkovné za dobu od datum do datum, tj. za 373 dnů, ve výši 81 200 Kč (750 Kč za první tři dny (3 dny x 250 Kč), 70 800 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den (177 dnů x 400 Kč) a 9 650 Kč za sto osmdesátý první až tří set sedmdesátý třetí den (193 dnů x 50 Kč)). Vozidlo nebylo ze strany provozovatele/ vlastníka dosud z odstavného parkoviště žalobce vyzvednuto, a parkovné se tak dále každým dnem načítá. Žalobce zaslal žalované opakovaně výzvu k uhrazení dlužné částky, a to nejdříve výzvu ze dne datum a dále pak ze dne datum, na tyto výzvy žalovaná nijak nereagovala. Ve výzvě ze dne datum žalobce žalovanou vyzval k úhradě částky jistiny ve výši 25 050 Kč s vyčísleným příslušenstvím za odtah a parkovné ke dni datum včetně a současně ji zcela konkrétním způsobem informoval o dalším nárůstu a způsobu navyšování parkovného pro další období. Tato výzva byla dodána do poštovní schránky žalované na adrese její pobytu dne datum, žalovaná tak byla povinna plnit bez zbytečného odkladu a v prodlení je ode dne datum. Následně žalobce žalovanou již k plnění nevyzval. Ke dni zahájení řízení tedy nebyla splatná ještě celá částka dluhu žalované, ale pouze část uvedená ve výzvě ze dne datum. Výzvou k plnění je však nepochybně i žalobní návrh podaný dne datum, a žalovaná tak byla vyzvána k zaplacení zbytku žalobou uplatněného dluhu doručením žaloby, k čemuž již v řízení došlo. Žalobce pak upravil svůj žalobní požadavek stran úroků z prodlení tak, že požadoval zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 100 Kč od datum do zaplacení, a v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 83 100 Kč od datum do datum a ve výši 3,5 % ročně z částky 83 100 Kč od datum do zaplacení vzal svou žalobu částečně zpět.

4. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná předně namítla, že předmětné vozidlo prodala, a v době provedení odtahu tedy již nebyla jeho vlastníkem a provozovatelem. Dále namítla, že vozidlo bylo ve špatném technickém stavu, kdy mělo mj. i několik let propadlou technickou kontrolu a emise, a nemělo tak být odtahováno a střeženo na hlídaném parkovišti, ale mělo být odtaženo jako vrak a jako vrak zlikvidováno. Žalované by tak mohla být uložena max. náhrada nákladů na likvidaci vraku.

5. Žalobce k obraně žalované jednak sporoval, že by se v případě předmětného vozidla mělo jednat o vrak, navíc ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku se jedná o skutečnost nerozhodnou, když žalobce provedl odtah vozidla na základě rozhodnutí strážníka městské policie či policisty, a k provedení takového odtahu byl povinen. Není kompetencí žalobce rozhodovat o tom, zda vozidlo je či není vrak, a provádět likvidací vraků. K argumentaci žalované tím, že předmětné vozidlo ještě před odtahem prodala, žalobce s odkazem na judikaturu Ústavního soudu namítl, že pro účely posouzení žalobou uplatněného nároku není rozhodné, kdo byl vlastníkem vozidla ve smyslu předpisů soukromého práva, ale podstatné je, kdo je jako provozovatel zapsán v registru silničních vozidel, což byla a stále je žalovaná.

6. Dále účastníci v průběhu řízení shodně konstatovali, že v případě uložení povinnosti žalované k plnění by takové plnění mohlo být rozloženo do splátek ve výši 3 000 Kč měsíčně splatných vždy do posledního dne v příslušném kalendářním měsíci. Při stanovení takovýchto splátek není potřeba v řízení zkoumat majetkové poměry žalované.

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

8. Žalobce je příspěvkovou organizací zřízenou Hlavním městem Prahou. Předmětem činnosti žalobce je mj. provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie hlavního města Prahy a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání (zjištěno ze zřizovací listiny ze dne datum).

9. Na základě rozhodnutí strážníka městské policie či příslušníka Policie ČR (uvedené není z protokolu patrné), identifikační číslo strážníka/služební číslo policisty číslo, dle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. provedl žalobce dne datum odtah vozidla značka vozidla r. z. SPZ vozidla z ulice ulice, obec a číslo, a toto vozidlo umístil téhož dne na střežené parkoviště (zjištěno z protokolu o odtahu vozidla číslo).

10. Jako vlastník/provozovatel vozidla r. z. SPZ vozidla je v registru vozidel zapsána od datum žalovaná (zjištěno z výpisu z registru vozidel).

11. Vozidlo se na předmětném parkovišti stále umístěno (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

12. Rada hlavního města Prahy stanovila s účinností od datum maximální cenu za jeden úplný nucený odtah vozidla na 1 900 Kč a maximální ceny za služby parkovišť určených ke střežení vozidel pro první až třetí i jen započatý den na 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště na 400 Kč/den a od sto osmdesátého prvního dne na 50 Kč/den. Maximální ceny se vztahují na všechny provozovatele nucených odtahů vozidel, včetně jejich střežení na parkovišti, poskytujících služby na území hlavního města Prahy. Maximální cena za úplný odtah zahrnuje jízdní výkon (příjezd na místo odtahu), video/fotodokumentaci, naložení vozidla, jízdní výkon (převoz vozidla na parkoviště), složení vozidla na parkovišti, kontrolu a převzetí vozidla na parkovišti a další administrativní úkony spojené s evidencí vozidla a platbami. Maximální cena za služby parkovišť zahrnuje střežení vozidla, nutné přemisťování vozidla na parkovišti v době střežení, výdej vozidla včetně kontroly stavu vozidla a další administrativní úkony spojené s přijetím úhrady, vydáním vozidla a přejímkou jeho vlastníkem (zjištěno z nařízení Rady hlavního města Prahy č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy).

13. Přípisem ze dne datum žalobce vyrozuměl žalovanou o provedení odtahu vozidla a jeho umístění na odtahovém parkovišti žalobce, stejně jako o povinnosti uhradit cenu za odtah a parkovné ve výši dle shora uvedeného nařízení Rady hl. m. Prahy. Žalobce žádal žalovanou o vyzvednutí vozidla a úhradu dlužné částky. Zásilka obsahující přípis byla provozovatelem poštovních služeb vložena žalované dne datum do domovní schránky na adrese adresa žalované (zjištěno z oznámení o odtahu vozidla, výzvy k převzetí vozidla, dodejky).

14. Přípisem ze dne datum žalobce vyzýval žalovanou k úhradě částky 25 050 Kč jako ceny za odtah a parkovného za dobu do datum a současně žalovanou vyrozumíval, že pohledávka se po dobu umístění vozidla na parkovišti zvyšuje o výše uvedené částky dle nařízení Rady hl. m. Prahy. Zásilka obsahující přípis byla provozovatelem poštovních služeb vložena žalované dne datum do domovní schránky na adrese adresa žalované (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky, dodejky).

15. Zásilka soudu obsahující mj. žalobu byla dne datum provozovatelem poštovních služeb uložena a připravena pro žalovanou k vyzvednutí, po uplynutí úložní doby byla zásilka dne datum žalované vložena do domovní schránky na adrese adresa žalované (zjištěno z referátu ze dne datum, vyřízení reklamace zásilky podací číslo číslo).

16. Parkovné za dobu od datum do datum činí 81 200 Kč, celkový dluh včetně ceny za odtah pak činí 83 100 Kč (zjištěno z výpočtu maximální ceny za úplný odtah a parkovné).

17. Žalovaná na uvedený dluh ničeho nezaplatila (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

18. Všechny další návrhy na provedení dokazování (zejména stran stavu předmětného vozidla) soud pro nadbytečnost zamítl.

19. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

20. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

21. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

22. V předmětné věci vzal žalobce svou žalobu částečně zpět dříve, než bylo zahájeno projednávání věci samé, proto soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

23. Dle § 27 odst. 5 zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, rozhodne o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

24. Dle § 2 písm. b) zákona o silničním provozu je pro účely tohoto zákona provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

25. Odkazovaným zvláštním právním předpisem je zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dle jehož § 2 odst. 15 je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.

26. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že vozidlo, stran kterého je žalovaná zapsaná v registru vozidel jako vlastník, bylo na základě rozhodnutí strážníka obecní policie či policisty dne datum odtaženo a umístěno na střené parkoviště, přičemž na tomto parkovišti bylo do datum, tj. po dobu 373 dnů (resp. je zde dosud umístěno). Žalované tak vznikl z titulu nákladů na odstranění vozidla dle cit. ustanovení zákona o silničním provozu dluh ve výši 83 100 Kč, který dosud neuhradila.

27. Soud tak považoval podanou žalobu co do jistiny za důvodnou.

28. Případná změna vlastníka vozidla, jak tvrdila žalovaná, je pro řešenou věc bez významu, když pro otázku pasivní legitimace pro povinnost k úhradě nákladů dle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu je rozhodující skutečnost, která osoba je jako provozovatel zapsána v registru vozidel (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 769/21, ve kterém Ústavní soud konstatoval:„ …platí, jak již konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 As 318/2018-41, že v poměrech zákona o silničním provozu (ale i zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích) je nerozhodné, kdo je vlastníkem vozidla ve smyslu předpisů soukromého práva, nýbrž podstatné je, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v registru silničních vozidel. Jakkoliv jsou tedy správněprávní a občanskoprávní odpovědnost založeny na jiných principech, pro vymezení pojmu "provozovatel" vozidla ve smyslu zákona o silničním provozu, s nímž je spojena odpovědnost jak za přestupek podle § 125f zákona o silničním provozu, tak i, jak bylo řečeno výše, občanskoprávní odpovědnost za náhradu škody vycházející z § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu, jsou závěry vyplývající z uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu použitelné.“). Jestliže tedy žalovaná po tvrzeném prodeji vozidla nezajistila změnu zápisu v registru vozidel, jde tato skutečnost k její tíži. Jestliže pak tuto změnu zápisu nezajistila osoba, která k tomu byla případně povinná dle ujednání se žalovanou, mohla by žalovaná mít vůči této osobě nárok z titulu případné odpovědnosti za škodu.

29. Za nerozhodné považoval soud též tvrzení žalované o tom, že se v případě předmětného vozidla jednalo o vrak, který měl být zlikvidován. Z provedeného dokazování vyplynulo, že odtah byl proveden na základě rozhodnutí příslušného orgánu dle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu. Správnost takového rozhodnutí nebyl žalobce oprávněn přezkoumávat, a není předmětem přezkumu ani v tomto soudním řízení.

30. Za důvodnou pak soud považoval podanou žalobu i v rozsahu požadovaného příslušenství. Žalovaná se nezaplacením dluhu do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož platnost ceny za odtah a parkové není stanovena žádným právním předpisem, ani nebyla účastníky sjednána, byla žalovaná povinna dluh splnit dle § 1958 odst. 2 o. z. bez zbytečného odkladu po výzvě žalobce. K úhradě dluhu ve výši 25 050 Kč (za dobu do datum) žalobce vyzval žalovanou přípisem doručeným žalované dne datum, k úhradě celého dluhu pak byla žalovaná vyzvána prostřednictvím žaloby, která jí byla doručena dne datum. Soud tak považoval požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení až od datum a v sazbě platné pro první poletí roku rok (když v době následné se tato sazba pouze navyšovala) za důvodný, když je věcí uvážení žalobce, od jakého data se bude domáhat úhrady úroku z prodlení v soudním řízení, nesměřuje-li jeho požadavek do doby před vznikem prodlení žalované.

31. S ohledem na vše výše uvedené považoval soud podanou žalobu v rozsahu po částečném zpětvzetí za důvodnou a v tomto rozsahu jí plně vyhověl.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou prvou o. s. ř., dle které jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Žalobce vzal žalobu zpět v rozsahu části požadavku na zaplacení úroku z prodlení z důvodů nemajících původ v chování žalované po zahájení řízení, a z procesního hlediska tak zavinil částečné zastavení řízení. Část, do které bylo řízení z uvedeného důvodu zastaveno, je tak nutno přičíst k procesnímu neúspěchu žalobce. Jelikož však ve zbytku bylo žalobě vyhověno, přestavuje tato část natolik nepatrnou část předmětu řízení, že soud postupoval dle citovaného ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

33. Žalobci, který byl po část řízení právně zastoupen, tak soud přiznal náhradu nákladů v celkové výši 32 322 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 2 bodu 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 3 324 Kč, - 5x odměnou právního zástupce za pět úkonů právní služby převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum, sepis vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 22 300 Kč (5x 4 460 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata požadovaná jistina ve výši 83 100 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za pět úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 500 Kč (5x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši 4 998 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů za 2 úkony (sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč (2x 100 Kč).

34. Plnění pak bylo žalované rozloženo do splátek s výší, frekvencí a splatností, se kterými oba účastníci souhlasili, a to pod ztrátou výhody splátek. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.