11 C 77/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně , ulice anonymizováno země zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 69 750 Kč za dobu od 26. 8. 2020 do 18. 9. 2020, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 24 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 750 Kč od 26. 8. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 20 508 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 8. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ OS [obec]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“).

2. Žalobkyně uvedla, že dne 8. 1. 2014 podala u OS [obec] žalobu, kterou navrhovala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. OS [obec] vydal dne 2. 10. 2014 rozsudek, kterým žalobu zamítl. Dne 31. 3. 2015 vydal Krajský soud v [obec] (dále jen„ KS [obec]“) jako soud odvolací rozhodnutí, kterým rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. OS [obec] vydal dne 1. 12. 2016 rozsudek, kterým žalobu opět zamítl. KS [obec] vydal dne 23. 2. 2018 rozsudek, kterým rozsudek soudu prvého stupně ve věci samé potvrdil. Nejvyšší soud ČR (dále jen„ NSČR“) usnesením ze dne 18. 12. 2019 odmítl podané dovolání. Rozsudek KS [obec] nabyl právní moci dne 13. 4. 2018, usnesení NSČR nabylo právní moci dne 27. 1. 2020. Žalobkyně podala dne 24. 2. 2020 ústavní stížnost. Usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 25. 3. 2020 byla ústavní stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně dne 30. 3. 2020.

3. Posuzované řízení tak bylo vedeno od 8. 1. 2014 do 30. 3. 2020, tj. celkem 75 měsíců, více než šest let, a takováto délka civilního řízení je dle přesvědčení žalobkyně nepřiměřeně dlouhá. Délka řízení byla způsobena nečinností OS [obec], KS [obec] a vadami v postupu těchto soudů, když nejpodstatnější jsou zejména skutečnost, že u odvolacího soudu spis ležel vždy nejméně rok, než soud o věci rozhodl, byť sám skutková dokazování neprováděl. Jednání byla odročována v termínech velice dlouhých, přitom v rámci celého řízení trvalo někdy roky, než se vůbec stran soudu něčeho událo. Po dobu řízení byla žalobkyně v neustálém stresu, jak řízení dopadne, když žalovala nejprve na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, nicméně strana žalovaná žaluje žalobkyni v řízení u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jakožto bezdůvodného obohacení, které má představovat neoprávněně přijatou mzdu, přičemž tento nárok odvozuje právě od řízení o určení neplatnosti pracovní smlouvy, o které bylo rozhodováno v předmětném řízení o neplatnost výpovědi. Vzhledem k závažnosti a choulostivosti řízení, když se jedná o velmi vysokou peněžní částku, byl poznamenán celý život žalobkyně jak v osobní, tak pracovní rovině. Žalobkyni věc ovlivnila celý její život a poznamenala ji do konce života. Žalobkyně tak požadovala nahradit vzniklou nemajetkovou újmu v penězích, kterou s odkazem na judikaturu NSČR vyčíslila na částku 94 500 Kč, když požadovala částku 18 000 Kč za první dva roky řízení a poté částku 1 500 Kč za každý další měsíc vedení řízení. Spolu s uvedenou částkou žalobkyně požadovala též zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne 26. 8. 2020 do zaplacení, když se žalovaný do dne 25. 8. 2020 k žádosti žalobkyně o poskytnutí náhrady nevyjádřil.

4. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně uplatnila dne 25. 2. 2020 požadavek na zaplacení částky 91 500 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne 16. 9. 2020. Žalovaný konstatoval, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a poskytl žalobkyni zadostiučinění ve výši 69 750 Kč. Po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že posuzované řízení trvalo celkem 6 let a 2 měsíce. V jeho průběhu byly shledány období nečinnosti soudu, konkrétně v období od dubna do listopadu roku [rok], poté od dubna do října roku [rok]. Dovolací soud rozhodl o podaném dovolání po více než roce od předložení spisu dovolacímu soudu. Mimo uvedená období probíhalo řízení plynule, úkony soudu byly prováděny v navazujících lhůtách. Žalovaný proto žalobkyni poskytl zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 69 750 Kč. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaný vycházel ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaný nepřistoupil k navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, namítané řízení nelze označit za extrémně dlouhé a v jeho průběhu nedošlo k pochybením odůvodňujícím navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení. Žalovaný následně shledal důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 10 % z důvodu složitosti řízení a o 20 % s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které se na rozhodování v předmětné věci podílely. V průběhu řízení se konalo několik jednání, při některých bylo nutno zajistit tlumočníka. Účastníci soudu předložili značné množství důkazů. Meritorně bylo rozhodováno dvakrát soudem prvého stupně a dvakrát soudem odvolacím. Žalobkyně poté využila možnost podat dovolání a také ústavní stížnost. Je právem účastníků řízení využívat řádné i mimořádné opravné prostředky, nicméně pak musí počítat s prodloužením řízení o dobu nezbytnou k vydání rozhodnutí o podaném opravném prostředku. S ohledem na předmět řízení a v této souvislosti zvýšený význam řízení pro žalobkyni bylo přistoupeno ke zvýšení základní výše zadostiučinění o 20 %. Žalovaný má za to, že takto poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečné odškodnění vzniklé nemajetkové újmy.

5. Žalobkyně v podání došlém soudu dne 8. 10. 2020 potvrdila, že jí žalovaný zaplatil dne 18. 9. 2020 částku 69 750 Kč, a v rozsahu tohoto plnění vzala svou žalobu částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 16. 11. 2020, č. j. 11 C 77/2020-25.

6. K obraně žalovaného pak žalobkyně namítla, že nelze souhlasit se snížením základní výše zadostiučinění, neboť se jednalo o standardní řízení se standardními složitostmi. Naopak z opatrnosti žalobkyně tvrdila, že měla na řízení zvýšený zájem, který lze vyčíslit na 30 %. Řízení o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru bylo pro žalobkyni zcela klíčové co do základu věci, když se jednalo v řízení o tom, zda vůbec pracovní poměr platně vznikl. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že nikoliv, žalobce v řízení vedeném vůči žalobkyni u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] se nyní domnívá, že mu žalobkyně musí vrátit zaplacenou mzdu ve výši 1 194 783 Kč. Vzhledem k závažnosti a choulostivosti řízení, když se jedná o velmi vysokou peněžní částku, byl a je tedy poznamenán celý život žalobkyně jak v osobní, tak pracovní rovině, což žalobkyně dokládá i současnými lékařskými zprávami, kdy trpí [anonymizována čtyři slova], a to zejména v důsledku [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a všech soudních sporů, jež je [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vést. Ostatně řízení o platnosti výpovědi bylo pro žalobkyni klíčové i v tom směru, že pokud by dal soud za pravdu žalobkyni, nemohl by [role v řízení] žalobkyni i prostřednictvím [anonymizována dvě slova] jednoduše odstřihnout od všech příjmů a peněžních prostředků, když ji [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zařídil, aby žalobkyně nedostávala žádnou mzdu. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. Bohužel žalobkyně neuspěla a je naopak ona, byť je zcela ve slabším finančním postavení, nyní žalována na vrácení značných finančních prostředků, a výsledku řízení se tedy dosti obává, vzhledem k výsledku posuzovaného řízení.

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

8. Žalobou došlou OS [obec] dne 20. 1. 2014 se žalobkyně domáhala vůči společnosti [právnická osoba] (dále jen„ Společnost“) určení, že výpověď z pracovního poměru, kterou jí Společnost dala dne 18. 12. 2013, je neplatná. Žalobkyně uvedla, že pro Společnost pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako ředitelka. Výpověď jí byla dána pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn. Žalobkyně namítala vágní vymezení výpovědního důvodu. I kdyby pak tento byl vymezen řádně, jednalo by se dle žalobkyně o tvrzení účelové. Žalobkyně si žádných organizačních změn není vědoma a pro Společnost se nestala nadbytečnou. Dále žalobkyně uvedla, že jednatelem a jediným společníkem Společnosti je [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [příjmení] znemožňuje žalobkyni přístup k jejím osobním věcem, [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] ([anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení]) [anonymizováno]. Agresivní chování [anonymizováno]. [příjmení] vyvrcholilo fyzickým napadením žalobkyně, [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Žalobkyně je tak přesvědčena, že pravým důvodem napadané výpovědi z pracovního poměru jsou popsané neshody, jejichž je výpověď pokračováním. Žalobkyně byla v minulosti činná pouze pro společnosti ovládané [anonymizováno]. [příjmení] a nemá nyní žádný zdroj příjmů, proto je nucena trvat na tom, aby ji Společnost nadále zaměstnávala. K výzvě soudu ze dne 22. 1. 2014 zaplatila žalobkyně dne 27. 2. 2014 soudní poplatek ze žaloby. Podáním došlým soudu dne 23. 4. 2014 žalobkyně žádala o nařízení jednání, když se v důsledku nadále nevyplácené mzdy nachází ve zhoršené finanční situaci. K podání byla přiložena lékařská zpráva ze dne 24. 3. 2014, [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] 3. 2. 2014 [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Dne 25. 4. 2014 bylo nařízeno ústní jednání na den 19. 6. 2014 a žaloba byla současně zaslána Společnosti k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Společnost se k žalobě vyjádřila podáním došlým soudu dne 13. 5. 2014 a žalobou uplatněný nárok neuznala. Společnost namítla neplatnost žalobkyní odkazované pracovní smlouvy pro nepřípustný souběh funkcí, když žalobkyně byla v době od [datum] do [datum] jedinou jednatelkou Společnosti, resp. neexistenci takové pracovní smlouvy pro absenci podpisu oprávněné/existující osoby jednající za Společnost (podpis za Společnost je odlišný od podpisu žalobkyně/jednatelky), pro což nelze neplatně skončit pracovní poměr, který ani nikdy nevznikl. Dále Společnost uvedla, že se skládá se pouze z jednatelky/žalobkyně a externí účetní a nevyvíjí žádnou další činnost než správu průmyslového objektu, z jehož pronájmu jí plyne měsíčně nižší příjem, než činila mzda žalobkyně včetně odvodů, a byla tedy v permanentní ztrátě. Po zjištění neexistujícího, popř. protiprávního pracovního poměru žalobkyně musela Společnost přistoupit k zásadní organizační změně a zamezit dalšímu neoprávněnému obohacování ze strany žalobkyně, třebaže tak mohla učinit jinak než výpovědí. Dle názoru Společnosti si žalobkyně předmětnou pracovní smlouvu vyrobila sama a tuto po dlouhou dobu skrývala před [anonymizováno]. [příjmení], který je jediným společníkem několika společností, ve kterých měla žalobkyně do značné míry na starosti také úkoly spojené s vedením účetnictví a související agendou. Jen tak si lze vysvětlit, že ze Společnosti byly bez povšimnutí soustavně neoprávněně odváděny finanční prostředky na mzdu a odvody žalobkyně. Při neplatném rozvázání neexistujícího pracovního poměru je žalobkyně povinna vrátit vyplacené odstupné a též veškerou vyplacenou mzdu, která je bezdůvodným obohacením. Dále Společnost uvedla některé skutečnosti týkající se [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [příjmení]. [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova]. [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [příjmení]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [příjmení]. [příjmení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova]. Dne 12. 6. 2014 došla soudu replika, ve které žalobkyně namítala, že pro Společnost vykonávala širší škálu činností nežli jen obchodní vedení, mj. v souvislosti s tím, že Společnost poskytovala služby rovněž další společnosti ovládané [anonymizováno]. [příjmení] ([právnická osoba]), a pracovní poměr v souběhu s výkonem funkce jednatele tak byl možný. Jak výkon práce, tak odměňování probíhaly s vědomím a souhlasem [anonymizováno]. [příjmení], a pokud pracovní poměr nevznikl na základě písemné pracovní smlouvy, stalo se tak faktickým výkonem práce. Tvrzení stran osobního života žalobkyně popřela, svědčí však o hluboké osobní averzi [anonymizováno]. [příjmení] vůči žalobkyni. K nařízenému ústnímu jednání byla dne 13. 6. 2014 předvolána Společností navržená svědkyně - externí účetní, která se dne 18. 6. 2014 omluvila z důvodu důležitého pracovního jednání, které se jí již nepodařilo odložit. Při ústním jednání konaném dne 19. 6. 2014, kterého se žalobkyně osobně účastnila, bylo zahájeno projednání věci, Společnost předložila písemnou reakci na poslední podání žalobkyně, ve kterém sporovala, že by pro ni žalobkyně vykonávala nějaké činnosti nad rámec jednatelství, resp. sporovala, že by žalobkyně vykonávala vůbec nějakou činnost, a popírala tak, že by pracovní poměr mohl vzniknout fakticky. Pokyny k výplatě mzdy dávala žalobkyně jako jednatelka sama, nápravu zjednal [anonymizováno]. [příjmení] poté, co dané skutečnosti zjistil. Bylo provedeno několik listinných důkazů, žalobkyně byla vyzvána k doplnění tvrzení a návrhů důkazů stran činností vykonávaných pro Společnost mimo obchodního vedení, Společnost byla vyzvána k označení důkazů o nadbytečnosti žalobkyně. K doplněním byla účastníkům poskytnuta lhůta 7 týdnů a jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den 2. 10. 2014. Doplnění žalobkyně (zejména výčet činností pro [právnická osoba], které měla Společnost tyto služby fakturovat) došlo soudu dne 28. 7. 2014, doplnění Společnosti, ve kterém precizovala svou argumentaci stran neexistence pracovního poměru a zopakovala, že žalobkyně pro ni byla zcela nadbytečná, když žádnou činnost nevykonávala (činnosti pro [právnická osoba] popřela, popř. se nejednalo o činnosti pro Společnost, vystavené faktury nikdo nekontroloval a jako vystavené [anonymizováno] [příjmení]. [příjmení] byly proplaceny), pak došlo soudu dne 11. 8. 2014. Podáním došlým soudu dne 10. 9. 2014 se Společnost vyjádřila k doplnění žalobkyně, kdy popírala, že by žalobkyně pro Společnost vykonávala činnosti, které měly být službami pro [právnická osoba] Dne 12. 9. 2014 byla k odročenému jednání předvolána Společností navržená svědkyně - účetní, která se dne 18. 9. 2014 omluvila z důvodu pobytu v zahraničí. Dne 19. 9. 2014 byli k odročenému jednání předvoláni jiní tři navržení svědci, jeden z nich se dne 30. 9. 2014 omluvil z důvodu pobytu v zahraničí. Dne 26. 9. 2014 předložila Společnost soudu žalobu, kterou se žalobkyně domáhá na [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a ve které uvedla, že si ve Společnosti vyplácela odměnu z titulu výkonu funkce jednatelky. Při ústním jednání konaném dne 2. 10. 2014, kterého se žalobkyně osobně účastnila, byli vyslechnuti dva svědci a byly provedeny listinné důkazy. Další návrhy na provedení dokazování byly zamítnuty a po přednesu závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a žalobkyni bylo uloženo zaplatit Společnosti náhradu nákladů řízení ve výši 27 104 Kč. Důvodem zamítnutí žaloby byl závěr soudu o absolutní neplatnosti pracovní smlouvy ze dne [datum], když nebylo prokázáno, že by žalobkyně soustavně a s vědomím [anonymizováno]. [příjmení] vykonávala pro Společnost jinou práci než tu, kterou lze podřadit pod výkon funkce jednatele, a že by jí tak konkludentně vnikl jiný pracovní poměr. Existencí výpovědního důvodu se soud nezabýval. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne 27. 10. 2014. Usnesením ze dne 29. 10. 2014 bylo jedné ze svědkyň přiznáno svědečné ve výši [částka] a žalobkyni bylo současně uloženo zaplatit tuto částku jako náhradu nákladů státu. Dne 14. 11. 2014 došlo soudu odvolání žalobkyně, ve kterém mimo věcné argumentace namítala, že senát OS [obec] jednal při odročeném jednání v jiném složení (jiní přísedící), a došlo tedy k porušení práva na zákonného soudce. K výzvě soudu ze dne 20. 11. 2014 zaplatila žalobkyně dne 5. 12. 2014 soudní poplatek za odvolání a odvolání bylo dne 10. 12. 2014 zasláno Společnosti k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. K žádosti zástupce Společnosti odůvodněné čerpáním dovolené byla lhůta k vyjádření k odvolání prodloužena do 16. 1. 2015, vyjádření pak došlo soudu dne 23. 1. 2015, když toto muselo být [anonymizována tři slova] a zkonzultováno s [anonymizováno]. [příjmení], který byl na pracovní cestě. Ve vyjádření Společnost vedle reakce na odvolací argumentaci žalobkyně uvedla, že prakticky tentýž modus operandi jako vůči Společnosti uskutečnila žalobkyně též vůči společnosti [právnická osoba] (další společnosti ovládané [anonymizováno]. [příjmení]), kde též tvrdila uzavření pracovní smlouvy. V této věci bylo na [role v řízení] podáno trestní oznámení [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Dále bylo uvedeno, že Společnost připravuje i v této věci na žalobkyni trestní oznámení a současně žalobu o zaplacení částky cca 1,3 mil. Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Konečně pak Společnost uvedla, že žalobkyně podala na [anonymizováno]. [příjmení] a jeho společnosti množství šikanózních návrhů a asi 8 trestních oznámení. Jako exemplární příklad byl uveden [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Dne 30. 1. 2015 byl spis předložen KS [obec], který usnesením ze dne 31. 3. 2015, vydaným bez nařízení jednání, napadený rozsudek ve spojení s výrokem usnesení ze dne 29. 10. 2014 o náhradě nákladů státu, zrušil a věc vrátil OS [obec] k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení rozsudku byla skutečnost, že rozvrh práce OS [obec] neobsahoval předem stanovená pravidla pro zastupování přísedících, a tudíž změnou v obsazení senátu při jednání konaném dne 2. 10. 2014 došlo k porušení práva na zákonného soudce. Věcí samou se odvolací soud ve svém usnesení vůbec nezabýval. Spis byl vrácen OS [obec] dne 23. 4. 2015 a usnesení KS [obec] bylo dne 27. 4. 2015 vypraveno. K pokynu ze dne 15. 5. 2015 bylo zjišťováno, kdy budou přísedící schopni se účastnit jednání. Bylo zjištěno, že jedna přísedící je v lázních a dá o prázdninách vědět, druhý přísedící se bude schopen zúčastnit od listopadu 2014, v polovině června odjíždí do zahraničí. Dne 4. 11. 2015 bylo nařízeno ústní jednání na den 14. 1. 2016 a účastníci byli současně vyzváni, aby ve lhůtě 15 dnů sdělili případné návrhy na doplnění dokazování. Společnost žádných dalších návrhů neměla, žalobkyně setrvala na návrzích dříve již vznesených (výslechy dvou svědků a žalobkyně). Dne 27. 11. 2015 byli k nařízenému jednání předvoláni žalobkyní navrhovaní svědci, jedna ze svědkyň (účetní) se dne 6. 1. 2016 omluvila z důvodu zahraniční pracovní cesty, kdy současně vyjádřila přesvědčení, že její výpověď je pro projednávanou věc bezpředmětná. Při ústním jednání konaném dne 14. 1. 2016 byl vyslechnut jeden svědek a byl započat účastnický výslech žalobkyně. Účastníci pak žádali o poskytnutí lhůty, ve které by doplnili svá tvrzení a důkazní návrhy, s tím, že tato lhůta by měla začít běžet až po dokončení výslechu žalobkyně při dalším jednání. Jednání bylo za účelem pokračování ve výpovědi žalobkyně a případně provádění dalšího dokazování odročeno na den 31. 3. 2016. Dne 22. 3. 2016 oznámila Společnost, že [anonymizováno]. [příjmení] se hodlá účastnit odročeného jednání, a žádala o ustanovení tlumočníka. Při ústním jednání konaném dne 31. 3. 2016 byl do protokolu ustanoven tlumočník z [anonymizováno] jazyka a jednání, kterého se účastnil [anonymizováno]. [příjmení], probíhalo za přítomnosti tlumočníka. Bylo pokračováno ve výslechu žalobkyně, jednání trvalo více než 3 hodiny a výslech žalobkyně nebyl dokončen. Zástupci účastníků v průběhu jednání založili do spisu obžalobu [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], a zatím nepravomocný rozsudek, kterým byla žalobkyně obžaloby zproštěna z [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Bylo žádáno o přítomnost tlumočníka i u dalšího jednání, kterého se bude [anonymizováno]. [příjmení] též účastnit, a jednání bylo za účelem pokračování ve výpovědi žalobkyně a případně provádění dalšího dokazování odročeno na den 2. 6. 2016. Dne 13. 4. 2016 založila Společnost do spisu znalecký posudek z [anonymizována dvě slova], zpracovaný na žalobkyni v trestním řízení vedeném vůči [anonymizováno]. [příjmení] pro [anonymizována tři slova] [anonymizováno], ve kterém měl znalec dojít k závěru [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. K ústnímu jednání konanému dne 2. 6. 2016 se žalobkyně nedostavila z důvodu zdravotní indispozice, [anonymizováno]. [příjmení] byl přítomen a jednání se konalo za přítomnosti tlumočníka. Byly provedeny důkazy znaleckým posudkem a dále obžalobou a prvostupňovým trestním rozsudkem ve věci [právnická osoba], s.r.o., k čemuž bylo předloženo usnesení odvolacího soudu o zamítnutí odvolání státního zástupce a [právnická osoba], [anonymizováno]. Dále bylo konstatováno, že byla zatím nepravomocně zamítnuta žaloba žalobkyně na doplacení mzdy od [právnická osoba], s.r.o. a naopak této společnosti byla vůči žalobkyni přiznána část nároku na vydání bezdůvodného obohacení z titulu vyplacených mezd, zbytek byl zamítnut z důvodu promlčení. Konečně pak bylo do spisu založeno usnesení, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Účastníkům byla poskytnuta lhůta 1 měsíce pro případné doplnění skutkových tvrzení a návrhů důkazů před koncentrací řízení a jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den 15. 9. 2016. Společnost doplnila svá tvrzení, resp. rozšířila polemiku s tvrzeními žalobkyně, a navrhla účastnický výslech D. [příjmení] podáním došlým soudu dne 30. 6. 2016. Žalobkyně doplnila svá tvrzení o činnostech vykonávaných pro Společnost, k čemuž přiložila větší množství listinných důkazů a navrhla celou řadu svědků, podáním došlým soudu dne 1. 7. 2016. Žalobkyně tak mj. přiložila protokol o jednání z řízení o [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována tři slova]. [příjmení] uváděl, že žalobkyně pro Společnost aktivně pracovala, a usnesení, kterým bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizováno]. [příjmení] pro [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [rok]. Dne 15. 8. 2016 bylo k odročenému jednání předvoláno šest svědků, z nichž se jeden z účasti předem omluvil, zaslal však soudu své písemné vyjádření. Při jednání konaném dne 15. 9. 2016, kterého se žalobkyně osobně neúčastnila, byl zástupcem žalobkyně předložen znalecký posudek, kterým bylo reagováno na posudek z trestního řízení týkající se nevěrohodnosti výpovědí žalobkyně, byli vyslechnuti 4 svědci a přečteno vyjádření omluvivšího se svědka, poslednímu z volaných svědků se nepodařilo doručit. Soud poučil žalobkyni o jiném právním posouzení věci, kdy má za to, že pracovní smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná, popř. nicotná, a nelze tak žalovat dle § 72 zákoníku práce. Žaluje-li žalobkyně na určení neplatnosti skončení pracovního poměru, který dle názoru soudu neexistoval, musí tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem na požadovaném určení, k čemuž žalobkyni vyzval. Zástupce žalobkyně žádal o poskytnutí lhůty 14 dnů. Jednání bylo za účelem pokračování v dokazování, popř. přednesení závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku odročeno na den 1. 12. 2016. Žalobkyně doplnila svá tvrzení stran naléhavého právního zájmu, když současně setrvala na svém přesvědčení, že pracovní poměr platně vznikl, podáním došlým soudu dne 30. 9. 2016. Společnost na doplnění žalobkyně reagovala podáním došlým soudu dne 25. 11. 2016, ke kterému mj. připojila dodatek ke znaleckému posudku z trestního řízení, ve kterém znalec setrval na svých závěrech a odmítl závěry posudku zpracovaného na objednávku žalobkyně, usnesení o postoupení trestní věci [anonymizováno]. [příjmení] do přestupkového řízení a vyrozumění o podání obžaloby na žalobkyni pro jednání, kterého se měla dopustit vůči Společnosti. Při jednání konaném dne 1. 12. 2016, kterého se žalobkyně osobně neúčastnila, byl zkonstatován obsah listin předložených s posledním podáním Společnosti, dokazování dále doplňováno nebylo a po přednesu závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a žalobkyni uloženo zaplatit Společnosti náhradu nákladů řízení ve výši 60 984 Kč a státu náhradu nákladů ve výši 3 077 Kč. Důvody pro zamítnutí žaloby byly stejné jako v případě prvého rozsudku. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne 13. 12. 2016. Dne 22. 12. 2016 došlo soudu stručné, byť nikoliv blanketní odvolání žalobkyně s tím, že podrobněji budou důvody odvolání doplněny ve lhůtě 30 dnů. Žádné doplnění v takto vyhrazené lhůtě soudu nedošlo a odvolání bylo dne 27. 1. 2017 zasláno Společnosti k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Doplnění odvolání došlo soudu dne 8. 2. 2017 a dne 2. 3. 2017 bylo zasláno Společnosti k vyjádření s určením nové patnáctidenní lhůty. Vyjádření došlo soudu dne 23. 3. 2017 a dne 31. 3. 2017 byl spis předložen KS [obec], který si dne 24. 4. 2017 vyžádal připojení rozvrhu práce OS [obec] za rok 2016 včetně změn. Dne 26. 10. 2017 bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den 8. 11. 2017. K žádosti zástupce Společnosti odůvodněné kolizí bylo jednání dne 1. 11. 2017 odročeno na den 22. 11. 2017. Dne 3. 11. 2017 došly odvolacímu soudu jednak žádost Společnosti o zajištění tlumočníka pro [anonymizováno]. [příjmení], který se chce osobně zúčastnit jednání, jednak replika žalobkyně k vyjádření Společnosti, ke které byl přiložen rozsudek, kterým byla žalobkyně zproštěna obžaloby pro jednání vůči Společnosti, neboť skutek není trestným činem. Dne 7. 11. 2017 bylo jednání za účelem zajištění tlumočníka odročeno na den 13. 12. 2017, dne 13. 11. 2017 bylo k žádosti zástupce Společnosti odůvodněné kolizí odročeno na den 24. 1. 2018 a dne 18. 1. 2018 bylo k žádosti nového zástupce žalobkyně odůvodněné kolizí odročeno na den 14. 2. 2018. Dne 23. 1. 2018 došlo odvolacímu soudu vyjádření Společnosti k poslednímu vyjádření žalobkyně. Při odvolacím ústním jednání, které se konalo za přítomnosti tlumočníka, doplnila žalobkyně svá tvrzení o další činnosti, které vykonávala pro Společnost, k čemuž předložila žalobu Společnosti a [právnická osoba] proti její osobě podanou u [příjmení] soudu v [anonymizováno] Touto žalobou bylo doplněno dokazování a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den 23. 2. 2018, kdy byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvého stupně ve věci samé a ve výroku o náhradě nákladů mezi účastníky potvrzen, ve výroku o nákladech státu změněn tak, že žalobkyně je povinna na této náhradě zaplatit částku 4 550,50 Kč, a žalobkyni bylo uloženo zaplatit Společnosti náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 12 040 Kč a státu náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 481,50 Kč Odvolací soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a Společností pracovněprávní vztah, který by bylo možné ukončit výpovědí, nevznikl ani na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], která je neplatná, ani jinak, když žalobkyně neprokázala, že by pro Společnost vykonávala práce odlišné od výkonu funkce jednatele. Stran obecného určení pak žalobkyně neunesla břemeno tvrzení stran existence naléhavého právního zájmu. Spis byl vrácen OS [obec] dne 27. 3. 2018, rozsudek KS [obec] byl dne 28. 3. 2018 vypraven a právní moci nabyl dne 11. 4. 2018, když byl nejprve zaslán původnímu zástupci žalobkyně a správnému zástupci byl zaslán dne 9. 4. 2018. Dne 10. 5. 2018 došla soudu žádost Společnosti o vydání osvědčení o vykonatelnosti rozsudků dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Dne 7. 6. 2018 došlo soudu dovolání žalobkyně proti rozsudku KS [obec]. K výzvě soudu ze dne 11. 6. 2018 zaplatila Společnost dne 20. 6. 2018 soudní poplatek za žádost o vydání osvědčení. Dne 9. 7. 2018 byla provedena postagenda, k vymáhání byla předána pohledávka za žalobkyní z titulu náhrady nákladů státu a spis byl předložen soudci k vyřízení žádosti o vydání osvědčení. K výzvě soudu ze dne 31. 7. 2018 zaplatila žalobkyně dne 9. 8. 2018 soudní poplatek za dovolání. Dovolání bylo dne 29. 8. 2018 zasláno Společnosti k vyjádření ve lhůtě 15 dnů, k čemuž zástupce Společnosti sdělil dne 11. 9. 2018, že s ohledem na obsáhlost dovolání a složitost věci může vyjádření předložit nejdříve za 1 měsíc. Osvědčení byla vydána dne 25. 9. 2018. Vyjádření Společnosti k dovolání došlo soudu dne 16. 10. 2018 a dne 25. 10. 2018 byl spis předložen NSČR, který dovolání stručným usnesením ze dne 18. 12. 2019 odmítl jako nepřípustné. Spis byl vrácen OS [obec] dne 21. 1. 2020, usnesení NSČR bylo dne 22. 1. 2020 vypraveno dne 27. 1. 2020 nabylo právní moci. Usnesením Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2020, doručeným OS [obec] dne 30. 3. 2020, byla jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnuta ústavní stížnost žalobkyně proti rozsudku KS [obec] a usnesení NSČR (zjištěno ze spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]).

9. Žalobou ze dne 27. 2. 2015 se Společnost v řízení u OS [obec] domáhá na žalobkyni zaplacení částky 1 194 783 Kč se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení (vyplacená mzda za období [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok]) a z titulu náhrady škody (provedené odvody na zdravotní a sociální pojištění a zálohy na daň příjmů za období [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok]), obojí v souvislosti s neplatnou pracovní smlouvou ze dne 15. 10. 1997 a absencí faktického výkonu činnosti Společnost. Jelikož otázka platnosti pracovního poměru je řešena v posuzovaném řízení, navrhla Společnost přerušení řízení. Usnesením ze dne 28. 5. 2015 bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení posuzovaného řízení, usnesením ze dne 17. 5. 2018 bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení. Žalobkyně se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 25. 7. 2018, ve kterém argumentovala obdobně jako v posuzovaném řízení, že mezi ní a Společností existoval platně sjednaný pracovní poměr a že vykonávala činnost jako jednatel, a náležela jí tedy odměna, poukazovala na dehonestaci své osoby ze strany [anonymizováno]. [příjmení], na šikanózní postup [anonymizováno]. [příjmení] a jeho společností vůči žalobkyni v různých civilních a trestních řízeních, vznesla námitku promlčení a rozporu s dobrými mravy a navrhla přerušení řízení do skončení dovolacího řízení v posuzovaném řízení. Usnesením ze dne 13. 9. 2018 bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení dovolacího řízení proti rozsudku KS [obec] v posuzovaném řízení, usnesením ze dne 21. 5. 2015 bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení. Podáním ze dne 3. 6. 2020 žalobkyně navrhla přerušení řízení do rozhodnutí o dovolání v řízení, ve kterém vůči žalobkyni uplatňuje obdobné nároky společnost [právnická osoba], když klíčové i pro nyní projednávanou věc bude posouzení námitky dobré víry a dobrých mravů. Podáním ze dne 10. 6. 2020 žalobkyně předložila soudu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 5. 2020, kterým byla zamítnuta žaloba [anonymizováno]. [příjmení], kterou se z titulu ochrany osobnosti domáhal, aby [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. Odůvodnění rozsudku obsahuje výčet (zjevně neúplný) různých řízení, která vůči sobě vedou či vedli žalobkyně, [anonymizováno]. [příjmení] a jeho společnosti, a ve kterých o sobě uváděli vzájemně difamující výroky. Žaloba na ochranu osobnosti byla zamítnuta, kdy uvádění žalovaných výroků bylo posouzeno jako součást práva žalobkyně uplatňovat či bránit svá práva v jednotlivých řízeních. Usnesením ze dne 1. 10. 2020 bylo řízení přerušeno do skončení dovolacího řízení ve věci společnosti [právnická osoba] K návrhu Společnosti, která mj. též doložila, že proti žalobkyní předloženému rozsudku [název soudu] bylo podáno odvolání, bylo rozhodnuto usnesením ze dne 3. 12. 2020 o pokračování v přerušeném řízení. Podáním ze dne 20. 1. 2021 žalobkyně navrhovala přerušení řízení do doby rozhodnutí o ústavní stížnosti ve věci společnosti [právnická osoba], návrh byl usnesením ze dne 18. 2. 2021 zamítnut, když ústavní stížnost byla v mezidobí odmítnuta. Ve věci samé dosud nebylo rozhodnuto, nekonalo se dosud ani žádné jednání (zjištěno ze spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka]). 10. [ke zdravotnímu stavu žalobkyně] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [rok]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum]). 11. [ke zdravotnímu stavu žalobkyně], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum]).

12. Žádostí ze dne 25. 2. 2020, došlou žalovanému téhož dne, uplatnila žalobkyně u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 91 500 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou (dosavadních 73 měsíců) posuzovaného řízení. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 16. 9. 2020, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatoval, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a přiznal žalobkyni náhradu nemajetkové újmy v částce 69 750 Kč. Tato částka byla připsána na účet zástupce žalobkyně dne 18. 9. 2020 (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí, stanoviska, výňatku transakční historie).

13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

14. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

15. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

17. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby 20. 1. 2014 a bylo skončeno usnesením Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2020. Řízení tedy trvalo celkem 6 let a 2 celé měsíce, resp. 74 celých měsíců.

20. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo složité jako po skutkové, tak i po procesní a právní stránce. Po skutkové stránce bylo nutné zejména zjišťovat, jaké konkrétní činnosti žalobkyně pro Společnost vykonávala a zda se jednalo o něco jiného než výkon jednatelské činnosti, čemuž odpovídala i četnost a obsáhlost podání účastníků, se kterými se soud musel vypořádat. Skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, kdy bylo provedeno větší množství listinných důkazů, bylo vyslechnuto několik svědků, kdy někteří se z jednání omlouvali a museli být opakovaně předvoláváni, byl proveden obsáhlý několikahodinový výslech žalobkyně při několika jednáních. Jednání se 2x se osobně účastnil [anonymizováno]. [příjmení], pro kterého bylo nutné zajistit tlumočení a jednání bylo vedeno za přítomnosti tlumočníka. Společnost několikrát žádala o prodloužení lhůty k podání požadovaných vyjádření. Odvolací ústní jednání nařízené k projednání odvolání proti druhému rozsudku bylo z důvodů na straně Společnosti či jejího zástupce opakovaně odročováno. OS [obec] a KS [obec] rozhodovaly ve věci samé každý 2x, 1x rozhodoval NSČR a 1x Ústavní soud. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Z hlediska právního bylo složité posouzení, zda se žalobkyní uzavřená pracovní smlouva kryla s jednatelstvím a byla z tohoto důvodu neplatná a zda žalobkyni případně vedle výkonu funkce jednatele nevznikl fakticky ještě pracovní poměr.

21. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je dle názoru soudu možno konstatovat, že soudy postupovaly ve věci v zásadě plynule a jednotlivé úkony činily ve lhůtách přiměřených složitosti věci, přesto však zde k několika nedůvodným prodlevám přičitatelným státu došlo. Po vrácení spisu po rozhodnutí o odvolání proti prvému rozsudku a vypravení usnesení odvolacího soudu v dubnu 2015 soud v květnu 2015 zjišťoval časové možnosti účasti přísedících na ústním jednání a po zjištění, že se mohou zúčastnit až v listopadu 2015, nejenže tuto nepřiměřenou prodlevu bez dalšího akceptoval, ale ani na listopad jednání nenařídil a až v listopadu nařídil jednání na leden 2016. Další jednání se tak konalo až téměř 9 měsíců po vrácení spisu z KS [obec], v čemž lze spatřovat průtah cca 5-6 měsíců. Po předložení spisu KS [obec] s odvoláním proti druhému rozsudku dne 31. 3. 2017 bylo odvolací ústní jednání nařízeno až dne 26. 10. 2017, tj. za téměř 7 měsíců, když v mezidobí si odvolací soud pouze vyžádal rozvrhy práce OS [obec]. V této prodlevě je nutno i přes složitost věci, která si vyžádala určitý čas na nastudování, nutno spatřovat průtah cca 3-4 měsíce. Dovolání proti druhému rozsudku KS [obec], předložené mu k rozhodnutí dne 25. 10. 2018, NSČR odmítl jako nepřípustné stručným usnesením ze dne 18. 12. 2019, tj. téměř za 14 měsíců. V této prodlevě je nutno spatřovat průtah min. 8 měsíců. K tíži státu je pak nutno přičíst též skutečnost, že první rozsudek byl zrušen pro porušení práva na zákonného soudce, když v průběhu řízení před soudem prvého stupně došlo ke změně v osobách přísedících, aniž by byl u OS [obec] nastaven transparentní systém pro přidělování, změnu či zastupování přísedících.

22. Pokud jde o jednání žalobkyně, tato k celkové délce řízení přispěla pouze svou procesní aktivitou v podobě častých a obsáhlejších podání, kterou jí však nelze přičítat k tíži. Uvedená skutečnost byla zohledněna v rámci kritéria složitosti věci. Jinak žalobkyně řízení nijak neprotahovala, delší doba pro předložení úplného odvolání proti druhému rozsudku a jedno odročení odvolacího ústního jednání z důvodu změny právního zastoupení představují z hlediska celkové délky řízení marginálii, kdy oproti tomu na samém začátku řízení žalobkyně svou žádostí přiměla soud k dřívějšímu nařízení prvého jednání.

23. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako zvýšený. Předmětem posuzovaného řízení bylo určení neplatnosti skončení pracovního poměru, a jednalo se tak o řízení s presumovaným zvýšeným významem. Posuzované řízení pak bylo kamínkem v mozaice sporů s [anonymizováno]. [příjmení] a jeho společnostmi, ve kterých dochází k vzájemnému osočování a dehonestování, a to až na nejzákladnější osobní úrovni. Žalobkyně je kvůli těmto sporům dlouhodobě v péči []. Nelze konstatovat, že by psychické problémy byly vyvolány právě posuzovaným řízením či jeho délkou, když z [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [rok], nepochybně však toto řízení a jeho délka přispěly k tomu, že žalobkyně byla v nedobrém psychickém rozpoložení minimálně udržována. Přeceňovat pak dle názoru soudu nelze vliv posuzovaného řízení na to, zda po žalobkyni bude či nebude ze strany Společnosti vymáhána či dokonce vymožena částka cca 1,2 mil. Kč. Jednak v řízení vedeném u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] je otázka platnosti sjednání pracovního poměru posuzována toliko jako předběžná stejně jako v řízení posuzovaném, byť v tomto řízení bude soud zřejmě z výsledku posuzovaného řízení vycházet, jednak je obranná argumentace žalobkyně v tomto paralelním/následném řízení mnohem širší nežli jen argumentem platnosti sjednaného pracovního poměru. Z hlediska vymáhané částky má tak dle názoru soudu zvýšený význam právě řízení [spisová značka] spíše nežli řízení posuzované.

24. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (zejména složitost řízení ve všech jejích aspektech, včetně opakovaného rozhodování na vícero stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobkyni dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 6 let a 2 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, což ostatně nebylo mezi účastníky sporné.

25. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobkyně nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl, naopak vznik nemajetkové újmy na straně žalobkyně uznával.

26. Soud pak (opět ve shodě s oběma účastníky) má za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem zejména na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty, postup soudů a zvýšený význam řízení pro žalobkyni nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle názoru soudu je při stanovení základní částky možné vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, nikoliv však extrémní. Za přiměřenou tak soud považoval částku 15 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 250 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na 1 za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

27. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 40 %. Výše popsaný postup soudů v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takového, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Takovéto promítnutí postupu soudů považoval soud za dostatečné, a k žádné modifikaci základní částky z uvedené hlediska proto nepřistoupil. Stejně tak soud neshledal důvody pro modifikaci základní částky z hlediska postupu žalobkyně. Pokud pak jde o kritérium významu řízení, zohlednil soud shora popsaný zvýšený význam řízení pro žalobkyni zvýšením základní částky o 30 %.

28. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být snížena o 10 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 69 750 Kč vypočtený následovně: 72 (měsíců řízení) x 1 250 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 250 Kč (modifikace na 1 za první dva roky řízení) = 77 500 Kč x 0,9 (snížení o 10 %). Jelikož žalobkyně již na odškodnění nemajetkové újmy tuto částku obdržela (a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno), shledal soud její žalobu ve zbylém požadavku na zaplacení částky 24 750 Kč nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

29. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobkyně byla doručena žalovanému dne 25. 2. 2020 a lhůta 6 měsíců skončila dne 25. 8. 2020. Soud tak považoval požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení od 26. 8. 2020 za důvodný, a požadované právo na zaplacení úroku z prodlení z již zaplacené částky od tohoto data tedy žalobkyni přiznal.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., dle které byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět z důvodu částečného plnění žalovaného po zahájení řízení, a lze tak mít za to, že žaloba byla v této části podána důvodně, což nakonec vyplynulo i z provedeného dokazování. Část předmětu řízení, do které bylo řízení z uvedeného důvodu zastaveno, je tak nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalobkyně. S ohledem na tuto skutečnost, kdy žalobkyně dosáhla (ze svého pohledu částečné) náhrady nemateriální újmy, lze na ni ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byla plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 20 508 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 4x odměnou právního zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření a částečného zpětvzetí žaloby ze dne 8. 10. 2020, účast na jednání soudu dne 9. 6. 2021) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 12 400 Kč (4x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč (4x 300 Kč). - náhradou za promeškaný čas při cestě ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět dne 9. 6. 2021, tj. 6x 1hod. (jedna cesta trvá dle www.mapy.cz 1 hodinu a 26 minut) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu v celkové výši 600 Kč, - náhradou cestovného za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět dne 9. 6. 2021, tj. za 183 km (dle www.mapy.cz) při kombinované spotřebě 5,7 litrů BA 95/100 km, dle § 156 a násl. zákoníku práce a vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 1 096 Kč, - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad hotových výdajů právní zástupce ve výši 3 212 Kč.

31. Náklady na další provedený úkon právní služby (sepis doplnění žaloby ze dne 7. 5. 2021) soud nepovažoval za účelně vynaložené. Tento úkon byl proveden pouze za účelem odstranění nedostatků skutkových tvrzení a návrhů důkazů, úplné vylíčení skutkových okolností a označení důkazů k prokázání takových tvrzení je přitom povinností žalobce již při podání žaloby. Náhradu odměny za zastupování a paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce za tento úkon tak soud žalobkyni nepřiznal.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí.