11 C 8/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení 39 400 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 39 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 400 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 812,28 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 342 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni z účtu soudu vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 39 400 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové způsobené výkonem nezákonné vazby.

2. Žalobkyně uvedla, že usnesením [anonymizována dvě slova] v [obec] (dále jen„ [anonymizováno] [obec]“) ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo rozhodnuto, že se žalobkyně bere dle § 69 odst. 6, § 68 odst. 1 tr. řádu, z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu, do vazby s tím, že vazba začíná dne [datum] v [údaj o čase] hodin. Dále MS [obec] rozhodl, že se podle § 73 odst. 1 písm. a) à contrario nepřijímá záruka [anonymizováno]. [příjmení], [role v řízení] [role v řízení]. Proti usnesení MS [obec] podala žalobkyně v zákonné lhůtě stížnost, na základě které bylo usnesení přezkoumáno [anonymizována dvě slova] v [obec] (dále jen„ KS [obec]“). KS [obec] rozhodl usnesením ze dne [datum] tak, že se napadené usnesení podle § 149 odst. 1 tr. řádu zrušuje. Stížnostní soud velmi pregnantně popsal důvody pro zrušení napadeného usnesení, které lze ve stručnosti shrnout pod výraz nezákonné vzetí do vazby žalobkyně, neboť v žádném směru nebyly naplněny důvody útěkové vazby dle § 67 písm. a) tr. řádu a rovněž byly splněny podmínky stanovené v tr. řádu pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti žalobkyně. Pro úplnost pak žalobkyně doplnila, že v době rozhodování vazebního soudu bylo proti ní u MS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] vedeno trestní řízení pro přečin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku pro dvacet dva dílčích útoků pokračujícího trestného činu s celkovou škodou ve výši 29 130 Kč, v rámci něhož měl být dle názoru MS [obec] nezbytně užit institut vazby.

3. V důsledku výkonu nezákonné vazby vznikla žalobkyni nemajetková újma, kterou požadovala nahradit v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako postačující, když zásah do práv žalobkyně byl v případě vazebního stíhání natolik závažný, že nelze uvažovat o zanedbatelné újmě, která byla nezákonným omezením osobní svobody žalobkyni způsobena. K jednotlivým judikaturou vymezených kritériím rozhodným pro odškodňování újmy způsobené výkonem vazby žalobkyně uvedla, že byla trestně stíhána pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku s trestní sazbou v rozpětí jeden rok až pět let. Ve vazbě strávila celkem 38 dnů. Následky v osobní sféře se u žalobkyně projevily nejen samotným faktem důrazného omezení na osobní svobodě, s čímž samotným je spojen velmi silný stres, který žalobkyně tímto nečekaným rozhodnutím MS [obec] utrpěla, ale rovněž velmi invazivním způsobem bylo dotčeno její právo na rodinný život a právo na ochranu soukromí, když byla okamžitě a necitlivě odtržena od syna [anonymizována dvě slova], narozeného dne [datum], který byl v té době s ohledem na svůj věk výrazně závislý na její osobní péči. Žalobkyně trpěla velkým steskem po svém synovi a také obavami o jeho duševní pohodu, když pro takto malé dítě je obrovským šokem být odtržen od matky poskytující mateřskou lásku a pocit bezpečí. Žalobkyně si z důvodu odtržení od svého syna prošla neúměrným stresem a duševními útrapami. Vše bylo znásobeno tím, že šlo o období [anonymizována dvě slova], které byla zvyklá vždy trávit se svou rodinou a blízkými příbuznými. V důsledku nezákonného rozhodnutí o vzetí do vazby byla vystavena tíživému pocitu ztráty nenahraditelných okamžiků rodinné pohody a láskyplného prostředí se svým synem a partnerem [příjmení]. [anonymizováno]. Doléhaly na ni stavy úzkosti a nejistoty z dalšího vývoje. Dle žalobkyně tedy nelze mít žádné pochybnosti o skutečnosti, že nezákonným rozhodnutím MS [obec] o vzetí do vazby bylo zasaženo do jejich osobnostních složek spočívajících v právu na osobní svobodu, svobodu pohybu, právu na soukromí, právu na rodinný život a právu na důstojnost. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) je pro výši satisfakce v penězích za nezákonné omezení osobní svobody ve formě vazby stanovena orientační hranice v rozmezí od 500 Kč do 1 500 Kč za jeden den trvání vazby, přičemž první dny vzetí do vazby působí na poškozenou osobu nejintenzivněji, a proto by měla být částka za satisfakci přiznaná za tyto dny nejvyšší. S ohledem na všechny uvedené okolnosti je žalobkyně názoru, že by jí měla být přiznána satisfakce v celkové výši 39 400 Kč vypočtená tak, že za prvních 7 dnů trvání vazby náleží částka 1 200 [spisová značka] a za zbývajících 31 dnů trvání vazby pak částka 1 000 Kč/den.

4. Takto formulovaný nárok žalobkyně uplatnila u žalovaného dne 17. 7. 2020, žalovaný jej však v zákonné šestiměsíční lhůtě nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně žádostí ze dne 17. 7. 2020, došlou téhož dne, uplatnila předmětný nárok na náhradu nemajetkové újmy. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 12. 8. 2021, ve kterém konstatoval, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, požadované přiměřené zadostiučinění však nebylo žalobkyni poskytnuto v požadované výši. Žalovaný poskytl žalobkyni odškodnění ve výši 38 000 Kč, ve zbytku byla žádost zamítnuta. Žalovaný uvedl, že ze spisu MS [obec] zjistil, že dne [datum] bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně pro spáchání přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Dne [datum] podalo [anonymizována tři slova] v [obec] obžalobu k MS [obec]. Dne [datum] zaslala žalobkyně žádost o odročení jednání a omluvu soudu s tím, že se ze zdravotních důvodů nemůže k jednání dostavit. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, které bylo přeloženo na den [datum]. Svědkyně soudu sdělila, že byla žalobkyně [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Soud dne [datum] vydal příkaz k zatčení. Žalobkyně byla zatčena dne [datum]. Dne [datum] se konalo vazební zasedání, při kterém byla žalobkyně vzata do vazby. Proti usnesení byla ze strany žalobkyně podána stížnost. KS [obec] vydal dne [datum] usnesení, kterým zrušil usnesení o vzetí žalobkyně do vazby s tím, že důvody vazby neshledal. Žalobkyně byla z vazby propuštěna téhož dne. Po proběhnuvších hlavních líčeních byl dne [datum] vydán rozsudek, kterým byl dle § 45 odst. 1 trestního zákoníku zrušen výrok o vině, trestu, náhradě škody z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i další výroky a žalobkyně byla uznána vinnou a odsouzena ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na 36 měsíců za současného vyslovení dohledu. Právní moci nabylo rozhodnutí téhož dne. S ohledem na uvedené žalovaný konstatoval, že v trestním řízení vedeném proti žalobkyni došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., kterým bylo usnesení o vzetí žalobkyně do vazby ze dne [datum]. Žalovaný komparoval tvrzení žalobkyně stran zásahu do rodinného života, sociálních vazeb a jejího okolí a dále zásahy do psychické sféry s trestním spisem a došel k závěru, že žalobkyni bude přiznáno zadostiučinění ve výši 38 000 Kč, tj. částka 1 000 Kč za 1 den vazebního stíhání. Tato částka reflektuje mimo jiné skutečnost, že žalobkyně je opakovaně uznávána vinnou a odsuzována za majetkovou trestnou činnost obdobného charakteru (díky čemuž by žalovaný snížil částku pod střední hodnotu judikatorního rozmezí), ale zároveň byla zohledněna i ta skutečnost, že žalobkyně je matkou malého dítěte, o které se stará (díky čemuž by žalovaný zvýšil částku nad střední hodnotu judikatorního rozmezí). Jiné zásahy do osobnostní sféry nebyly zjištěny. Z toho důvodu žalovaný přikročil k přiznání zadostiučinění ve střední hodnotě judikatorního rozmezí, přičemž neshledal důvodným zvýšení zadostiučinění za prvních sedm dní strávených ve vazbě, neboť nebyla nijak prokázána důvodnost navýšení v tom směru, že by tyto dny žalobkyně vnímala úkorněji.

6. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] potvrdila, že jí žalovaný stanoviskem ze dne [datum] přiznal odškodnění nemajetkové újmy částkou 38 000 Kč, která byla žalobkyni připsána na účet dne [datum]. Žalobkyně s takto přiznanou částkou souhlasí, a považuje tedy svůj nárok za vypořádaný a netrvá na celé žalované částce, když rozdíl činí pouhých 1 400 Kč. Žalobkyně tak vzala svou žalobu částečně zpět do celé jistiny a v požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky 1 400 Kč, nadále však požadovala zaplacení úroku z prodlení z částky 38 000 Kč za dobu od [datum] do [datum].

7. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř., a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

8. Na základě shodných tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

9. V trestním řízení vedeném u MS [obec] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byla na žalobkyni podána obžaloba pro skutek, ve kterém bylo spatřováno spáchání přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, byla žalobkyně na základě vydaného příkazu k zatčení zatčena dne [datum] v [údaj o čase] hod. a usnesením MS [obec] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o vzetí žalobkyně do vazby z důvodu dle § 67 psím. a) tr. řádu s tím, že se vazba započítává ode dne [datum] v [údaj o čase] hod. Ke stížnosti žalobkyně bylo usnesení o vzetí do vazby zrušeno usnesením KS [obec] ze dne [datum], když KS [obec] neshledal existenci vazebních důvodů. Dne [datum] byla žalobkyně z vazby propuštěna, a ve vazbě tedy strávila 39 dnů ([datum] - [datum]). Rozsudkem MS [obec] ze dne [datum] byl zrušen výrok o vině, trestu, náhradě škody z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a žalobkyně byla uznána vinnou z pokračujícího přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku a odsouzena ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na 36 měsíců za současného vyslovení dohledu. Proti rozsudku se všechny oprávněné osoby vzdaly práva odvolání a tento nabyl právní moci [datum]. Předmětného jednání se měla žalobkyně dopustit ve zkušební době podmíněného odsouzení pro přečin podvodu dle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, v době rozhodování o vzetí do vazby proti ní měla být vedena další dvě trestní stíhání pro přečiny podvodu dle § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Žalobkyně v době vzetí do vazby pečovala o nezletilého syna [anonymizována dvě slova], narozeného dne [datum], a žila ve společné domácnosti se svým partnerem [příjmení]. [anonymizováno]. Dne [datum] žalobkyně (z důvodů následně uvedených v podané žalobě) uplatnila u žalovaného požadavek na zaplacení částky 39 400 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby, žalovaný žalobkyni (z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě) vyhověl do částky 38 000 Kč, která byla žalobkyni zaplacena dne [datum].

10. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

11. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

12. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

13. V předmětné věci vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět dříve, než bylo zahájeno prvé jednání ve věci, proto soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

14. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

15. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

17. Dle § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

18. Podle § 8 odst. 1, 2 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

19. Dle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

20. Dle ustálené judikatury (viz rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 914/2011) je při úvaze o formě a výši odškodnění v případě nezákonného omezení osobní svobody třeba přihlédnout ke třem základním kritériím, kterými zpravidla jsou: povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či do práva na soukromí, a v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby. Adekvátním odškodněním je částka v rozmezí 500 Kč až 1 500 Kč za jeden den trvání vazby, v jejímž rámci soud promítne jiné, zde uvedené a popřípadě neuvedené okolnosti svého posuzování. K tomuto rozmezí je však nutno přistupovat pouze jako k orientačnímu s tím, že podléhá toliko úvaze soudu v konkrétním případě, k jaké částce dospěje.

21. Z předložených důkazů vyplynulo a mezi účastníky nebylo sporným, že usnesení o vzetí žalobkyně do vazby (které je vykonatelné bez ohledu na právní moc, když podaná stížnost nemá dle § 74 odst. 2 tr. řádu odkladný účinek) bylo zrušeno na základě řádného opravného prostředku, a že je zde tedy dán odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí. Stejně tak nebyl mezi účastníky sporným vznik nemajetkové újmy na straně žalobkyně v příčinné souvislosti s uvedeným odpovědnostním titulem, a bylo tedy prokázáno naplnění všech předpokladů odpovědnosti státu za vzniklou nemajetkovou újmu. Konečně pak nebylo mezi účastníky sporným, že vzniklou nemajetkovou újmu je namístě nahradit v penězích, přičemž oba účastníci považovali za přiměřenou částku 38 000 Kč, kterou žalovaný žalobkyni po zahájení řízení dobrovolně poskytl. Takovéto zadostiučinění poskytnuté v polovině judikaturou stanoveného rozpětí považuje soud za odpovídající shora popsaným nesporným, popř. zjištěných okolnostem případu, když navíc účastníci nesprávně vycházeli z 38 dnů vazby, třebaže žalobkyně byla na osobní svobodě omezena po dobu 39 dnů.

22. Pokud pak jde o zbytek nároku, tj. úroku z prodlení z částky 38 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], který po částečném zpětvzetí žaloby zůstal předmětem řízení, považoval soud požadavek na jeho zaplacení za důvodný. Žalovaný se nezaplacením předmětné částky uplatněného nároku do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk, přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobkyně byla doručena žalovanému dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z částky 38 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] za důvodný, a požadované právo na zaplacení tohoto úroku tak žalobkyni přiznal, a to v kapitalizované výši 1 812,28 Kč.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., dle které byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Žalobkyně vzala svou žalobu do jistiny zpět z důvodu dílčí úhrady (38 000 Kč) žalovaného po zahájení řízení, kdy řízení bylo zahájeno až po marném uplynutí šestiměsíční lhůty pro předběžné projednání uplatněného nároku. S ohledem na toto plnění žalovaného i shora učiněné závěry lze konstatovat, že v této části byla žaloba podána důvodně, procesní zavinění zastavení řízení je v této části tedy na straně žalovaného a tuto část předmětu řízení je možné přičíst k procesnímu úspěchu žalobkyně. Jelikož pak žalobkyně dosáhla satisfakce za nemajetkovou újmu, lze na ni ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byla plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 342 Kč, která je tvořena -) nevrácenou částí soudního poplatku dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 1 000 Kč (viz dále), -) 3x odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí žaloby) dle § 7 bod 5. advokátního tarifu v celkové výši 9 300 Kč (3x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), -) DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupce ve výši 2 142 Kč.

24. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.

25. Výrok o vrácení části zaplaceného soudního poplatku je odůvodněn § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku částku 2 000 Kč dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků. Po zastavení řízení do jistiny nároku, kdy se příslušenství nestává samostatným předmětem řízení, tak vznikl žalobkyni nárok na vrácení 1 000 Kč.