11 C 81/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 142,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 353,55 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 5 142,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 142,50 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 599,17 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 7. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 481 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobené nezákonným trestním stíháním.

2. Žalobkyně uvedla, že usnesením Policie ČR ze dne 25. 9. 2019, [číslo jednací], bylo zahájeno její trestní stíhání pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 tr. zákoníku. Žalobkyní podaná stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla jako nedůvodná zamítnuta. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále jen„ OS Ústí“), ze dne 31. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], bylo trestní stíhání zastaveno, neboť označený skutek nebyl trestným činem. K odvolání státního zástupce bylo toto usnesení zrušeno a uloženo, aby ve věci soud jednal a rozhodl. OS Ústí pak rozsudkem ze dne 2. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], žalobkyni obžaloby zprostil. Rozsudek nabyl právní moci dne 8. 7. 2021.

3. Žalobkyně byla v předmětném trestním řízení zastoupena obhájcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a vznikla jí tak škoda ve formě vynaložených nákladů obhajoby v celkové výši 19 481 Kč zahrnující: - odměnu advokáta ve výši 2 000 Kč za jeden úkon právní služby za tyto úkony právní služby: -) převzetí věci a první porada s klientem -) podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního řízení -) výslech obviněné dne 14. 10. 2019 -) prostudování spisu po ukončení přípravného řízení -) další porada s klientkou dne 14. 4. 2021 -) hlavní líčení u OS Ústí dne 21. 4. 2021 -) hlavní líčení u OS Ústí dne 2. 6. 2021 celkem tedy odměna 14 000 Kč - sedm režijních paušálů 2 100 Kč (7x 300 Kč) - 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 3 384 Kč.

4. Požadavek na náhradu škody žalobkyně uplatnila u žalovaného dne 19. 1. 2022. Jelikož žalovaný žádost dosud nijak nevyřídil, domáhala se žalobkyně podanou žalobou zaplacení částky 19 481 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby do zaplacení.

5. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný učinil nesporným, že u něho žalobkyně žádostí ze dne 17. 1. 2022, došlou dne 19. 1. 2022, uplatnila předmětný nárok na náhradu škody. K projednání žádosti došlo dne 16. 9. 2022, kdy žalovaný konstatoval, že v předmětném trestním řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a požadovaná náhrada škody byla žalobkyni poskytnuta ve výši 14 338,50 Kč. K věci samé žalovaný po stručné rekapitulaci průběhu předmětného trestního řízení (shodně jako žalobkyně, kdy jen upřesnil, že obžaloby byla žalobkyně zproštěna dle § 226 písm. b) tr. ř.) uvedl, že v souladu s konstantní judikaturou je možno uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žalobkyně k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 25. 9. 2019. Pokud jde o požadovanou náhradu škody, žalovaný konstatoval, že po nahlédnutí do trestního spisu bylo ověřeno, že účtované úkony právní služby jsou co do druhu a délky v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami: - stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 10. 2019 - nejedná se o úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, protože se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu, za který náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 3 To 161/2006, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, trestní část, pod č. 24/2008, akceptované i v judikatuře Ústavního soudu – viz např. usnesení ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. I. ÚS 534/18).

6. Odměna za všechny úkony právní služby pak byla žalovaným přepočítána na mimosmluvní odměnu stanovenou dle advokátního tarifu a nebyla přiznána ve výši požadované, tj. ve výši smluvní odměny v časové sazbě ujednané mezi žalobkyní a obhájcem. Žalobkyně byla stíhána pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, na který tr. zákoník stanoví trest odnětí svobody ve výměře až 3 roky. Proto je dle § 10 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu tarifní hodnotou částka 10 000 Kč a dle § 7 bod 4. advokátního tarifu je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 1 500 Kč.

7. Žalovaný tedy přiznal žalobkyni náhradu nákladů obhajoby ve výši 14 338,50 Kč zahrnující: - odměnu advokáta za šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu v celkové výši 9 000 Kč (6x 1 500 Kč) - odměnu advokáta za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu ve výši 750 Kč - sedm režijních paušálů 2 100 Kč (7x 300 Kč) - 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 2 488,50 Kč.

8. Žalobkyně v podání došlém soudu dne 21. 9. 2022 potvrdila, že od žalovaného obdržela dne 19. 9. 2022 částku 14 338,50 Kč, a v rozsahu této částky vzala svou žalobu částečně zpět. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 26. 9. 2022, č. j. [číslo jednací].

9. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

10. Na základě shodných tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

11. Usnesením ze dne 25. 9. 2019 bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, následně podané obžaloby byla žalobkyně zproštěna rozsudkem OS Ústí ze dne 2. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8. 7. 2021, a to dle § 226 písm. b) tr. řádu. Žalobkyně byla v řízení zastoupena obhájcem [anonymizováno] [příjmení], který při její obhajobě vykonal shora uvedených 7 úkonů právní služby. Náklady na takto poskytnutou obhajobu ve výši 19 481 Kč vč. DPH (účtována byla odměna 2 000 Kč za 1 úkon právní služby) byly žalobkyni vyúčtovány fakturou ze dne 4. 8. 2021, kdy žalobkyně tuto částku uhradila platbami ze dnů 25. 11. 2019 (záloha) a 12. 8. 2021 (doplatek).

12. Žádostí došlou žalovanému dne 19. 1. 2022 uplatnila žalobkyně z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 19 481 Kč. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 16. 9. 2022, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě žalobkyni přiznal částku 14 338,50 Kč. Tato částka byla žalobkyni zaplacena dne 19. 9. 2022.

13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

14. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

15. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

17. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Žalobkyně v řízení uplatnila nárok na náhradu škody, která jí měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

19. V řízení bylo prokázáno, resp. nebylo sporné, že trestní stíhání žalobkyně neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a že je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání.

20. Dle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“)

21. Dle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

22. Dle § 31 odst. 1, 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

23. Tímto zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“).

24. V řízení bylo prokázáno, resp. nebylo sporné, že žalobkyně využila v předmětném trestním řízení služeb obhájce a že obhájce vykonal při obhajobě žalobkyně shora uvedených 7 úkonů právní služby, kdy na nákladech obhajoby žalobkyně zaplatila částku 19 481 Kč vč. DPH.

25. U všech vykonaných úkonů právní služby se jedná o úkony dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, vyjma sepisu stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, který je úkonem dle § 11 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu, za který náleží odměna ve výši ½, když se nejedná o opravný prostředek uvedený v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu (viz žalovaným odkazované usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007 sp. zn. 3 To 161/2006)

26. Pokud jde o výši odměny obhájce za 1 úkon právní služby, žalobkyně byla stíhána pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 tr. zákoníku, tj. trestný čin s horní hranicí trestní sazby 3 roky. Dle § 10 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu tak činí tarifní hodnota 10 000 Kč a odměna za 1 úkon právní služby činí 1 500 Kč (§ 7 bod 5. advokátního tarifu).

27. Vedle odměny za zastupování náleží obhájci též paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (režijní paušál) ve výši 300 Kč na jeden úkon právní služby.

28. Dle § 23a zákona o advokacii pak z odměny a náhrad náleží též 21% DPH.

29. Veden popsanými úvahami považoval soud za důvodný požadavek na náhradu obhajného ve výši 14 338,50 Kč, zahrnující: - odměnu za šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu v celkové výši 9 000 Kč (6x 1 500 Kč) - odměnu za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu ve výši 750 Kč - sedm režijních paušálů 2 100 Kč (7x 300 Kč) - 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 2 488,50 Kč.

30. Jelikož žalovaný žalobkyni na náhradě obhajného již částku 14 338,50 Kč zaplatil, považoval soud podanou žalobu v rozsahu po částečném zpětvzetí za nedůvodnou a jako takovou ji do zbylé požadované částky 5 142,50 Kč zamítl.

31. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobkyně o náhradu škody byla doručena žalovanému dne 19. 1. 2022 a lhůta 6 měsíců skončila dne 19. 7. 2022. Soud tak považoval požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení od 22. 7. 2022 za důvodný a v tomto rozsahu žalobě vyhověl, kdy žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení z 14 338,50 Kč za dobu od 22. 7. 2022 do 19. 9. 2022 v kapitalizované výši 353,55 Kč.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., dle které byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Žalobkyně vzala svou žalobu do částky 14 338,50 Kč zpět z důvodu plnění žalovaného po zahájení řízení. Lze tak uzavřít, že žaloba byla v této části podána důvodně (což vyplynulo i z předložených důkazů), a část, do které bylo řízení z uvedeného důvodu zastaveno, je nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalobkyně. Do zbylých 5 142,50 Kč byla žaloba zamítnuta, a jedná se tak o procesní úspěch žalovaného. Žalobkyně tedy byla úspěšná do 73,6 % celkového předmětu řízení, do 26,4 % předmětu řízení byl úspěšný žalovaný, a žalobkyně tak má právo na náhradu 47,2 % svých nákladů.

33. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, vznikly náklady řízení v celkové výši 9 744 Kč, která je tvořena: -) zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, -) 2x odměnou právního zástupce za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) dle § 7 bod 5. advokátního tarifu v celkové výši 3 800 Kč (2x 1 900 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata požadovaná jistina, které se úkon týkal, tedy částka 19 481 Kč, -) 1x odměnou právního zástupce za jeden úkon právní služby (sepis částečného zpětvzetí žaloby dne 21. 9. 2022) dle § 7 bod 5. advokátního tarifu ve výši 1 700 Kč, když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata požadovaná jistina, které se úkon týkal, tedy částka 14 338,50 Kč, -) paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), -) DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupce ve výši 1 344 Kč. Soud pak žalobkyni přiznal náhradu 47,2 % jejích nákladů, tj. částku 4 599,17 Kč.

34. Náklady na další provedený úkon právní služby (doplnění žaloby) soud nepovažoval za účelně vynaložené. Tento úkon byl proveden pouze za účelem odstranění nedostatků skutkových tvrzení a návrhů důkazů, úplné vylíčení skutkových okolností a označení důkazů k prokázání takových tvrzení je přitom povinností žalobce již při podání žaloby. Náhradu odměny za zastupování a paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce za tento úkon tak soud žalobkyni nepřiznal.

35. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.