11 C 84/2020
č. j. 11 C 84/2020-72
V PLATNOSTICitované zákony (24)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 137 § 140 § 226 § 256
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 10 § 11 § 12 § 7 § 8 § 13 § 14
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 5 § 7 § 8 § 31 § 32 § 35
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 156
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 209
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 153 307 Kč
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100 430 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 52 877 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 339,08 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].
1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 153 307 Kč jako náhrady škody, která mu měla být způsobena nezákonným trestním stíháním.
2. Žalobce uvedl, že v řízení vedeném u [název soudu] (dále jen„ KS [anonymizováno]“) pod sp. zn. [spisová značka] byl rozsudkem ze dne [datum] zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Usnesením [název soudu] (dále jen„ VS [obec]“) ze dne [datum] bylo zamítnuto odvolání státního zástupce a tím trestní stíhání žalobce pravomocně skončilo v jeho prospěch.
3. V souvislosti s takto vedeným trestním stíháním požadoval žalobce nahradit škodu představovanou vynaloženými náklady obhajoby v celkové výši 80 707 Kč vč. DPH, když vycházel z odměny za 1 úkon právní služby ve výši 2 300 Kč. Konkrétně žalobce požadavek na náhradu obhajného vyčíslil následovně: <b>; Datum; Popis úkonu; Počet úkonů právní služby; Odměna</b> 1; [datum]; převzetí a příprava obhajoby Mgr. [příjmení]; 1; 2 300 Kč 2; [datum]; stížnost proti usnesení o zahájení stíhání; 1; 2 300 Kč 3; [datum]; vyjádření obviněného; 1; 2 300 Kč 4; [datum]; námitka znalec; 1; 2 300 Kč 5; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 2 300 Kč 6; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 2 300 Kč 7; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 2 300 Kč 8; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 2 300 Kč 9; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 2 300 Kč 10; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 2 300 Kč 11; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 2 300 Kč 12; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 2 300 Kč 13; [datum]; výslech svědka [příjmení]; 1; 2 300 Kč 14; [datum]; návrh na zastavení stíhání; 1; 2 300 Kč 15; [datum]; KS [anonymizováno] - hlavní líčení (02:30 hod.); 2; 4 600 Kč 16; [datum]; KS [anonymizováno] - hlavní líčení (02:30 hod.); 2; 4 600 Kč 17; [datum]; převzetí a příprava obhajoby Mgr. [příjmení]; 1; 2 300 Kč 18; [datum]; konzultace se znalci [příjmení] (účtována pouze 1 z více konzultací); 1; 2 300 Kč 19; [datum]; odůvodnění odvolání; 1; 2 300 Kč 20; [datum]; doplnění odvolání v návaznosti na opatřený znalecký posudek; 1; 2 300 Kč 21; [datum]; VS [obec] - veřejné zasedání; 1; 2 300 Kč 22; [datum]; KS [anonymizováno] - hlavní líčení (02:10 hod.); 2; 4 600 Kč 23; [datum]; KS [anonymizováno] - hlavní líčení (03:15 hod.); 2; 4 600 Kč 24; [datum]; vyjádření k odvolání státního zástupce; 1; 2 300 Kč 25; [datum]; VS [obec] - veřejné zasedání; 1; 2 300 Kč <b>Celkem;;; 66 700 Kč</b> + DPH (21 %) ve výši 14 007 Kč.
4. Dále žalobce vynaložil částku 72 600 Kč vč. DPH na zpracování znaleckého posudku [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba]
5. Žalobce se tak obrátil na žalovaného se žádostí o náhradu škody v celkové výši 153 307 Kč, žalovaný však žádost nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 153 307 Kč.
6. Žalovaný žalobou uplatněné nároky neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce dne 25. 3. 2020 uplatnil předmětný nárok na náhradu škody. Žalovaný nárokům žalobce nevyhověl ani z části, což mu sdělil svým stanoviskem ze dne 22. 10. 2020. Po stručné rekapitulaci průběhu předmětného trestního řízení žalovaný uvedl, že k pravomocnému zproštění obžaloby došlo již dne [datum] a žádost o náhradu škody byla žalovanému doručena až dne [datum]. Rozhodnou skutečností je to, že se žalobce spolu s obhájcem osobně zúčastnili veřejného zasedání konaného u VS [obec] dne [datum], na kterém bylo vyhlášeno usnesení, jímž bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Žalobce tak byl dostatečně srozuměn s pravomocným skončením trestního stíhání. S ohledem na uvedené tak žalovaný vznesl námitku promlčení nároku žalobce na náhradu škody dle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.
7. Žalobce v reakci na obranu žalovaného namítl, že ustanovení § 32 odst. 1 věty druhé zákona č. 82/1998 Sb. jednoznačně stanoví, od kterého dne běží promlčecí doba. Jde o nepodmíněné vyjádření, které není formulováno jako nějaká alternativa. Stanoví-li zákon, že promlčecí doba běží od uvedeného dne, evidentně nemůže běžet ode dne jiného, a nelze tak vytýkat žalobci, že se citovanou normou řídil. Jedinou skutečností, která je pro posouzení promlčení rozhodná, je den„ doručení (oznámení)“ rozhodnutí. Z trestního spisu je pak bez [anonymizováno] pochybností zřejmé, že k doručení i oznámení rozhodnutí došlo až dne [datum]. Až od [datum] tak začala běžet promlčecí doba, a nárok byl tedy zjevně uplatněn včas. Žalobce v této souvislosti odkázal na § 137 odst. 1 trestního řádu, dle kterého se oznámení děje buď vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení, a na § 137 odst. 4 trestního řádu, dle kterého usnesení, jímž bylo rozhodnuto o opravném prostředku, se státnímu zástupci, osobě, které se rozhodnutí přímo dotýká, a osobě, která svým návrhem dala k usnesení podnět, vždy v opise doručí. Předmětné usnesení VS [obec] bylo usnesením o opravném prostředku (odvolání), a bylo tak oznámeno až doručením, nikoliv již vyhlášením, tj. k „ doručení„ i„ oznámení“ rozhodnutí ve smyslu § 32 odst. 1 věty druhé zákona č. 82/1998 Sb. došlo ve stejný den [datum]. Dále žalobce odkázal na nález [název soudu] [číslo] Sbírky nálezů a usnesen ÚS, dle kterého:„ Jak správně uvádí stěžovatel, ustanovení § 137 odst. 1 věty druhé tr.ř. určuje dvě disjunktní formy oznamování usnesení – buď vyhlášením usnesení v přítomnosti dotčené osoby, anebo doručením opisu usnesení. Pokud stěžovateli bylo nutno ve smyslu § 137 odst. 4 tr. ř. doručit opis usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka], pak jeho přítomnost při vyhlášení citovaného usnesení nezaložila účinky oznámení, které nastalo až doručením opisu usnesení.“, a rovněž na komentář k § 32 zákona č. 82/1998 Sb., dle kterého:„ Přestože § 32 odst. 1 výslovně nestanoví jako podmínku pro běh promlčecí lhůty právní moc zrušovacího rozhodnutí, je tato podmínka implicitně obsažena v § 8. Promlčecí lhůta tedy může počít běžet nejdříve až dnem následujícím po dni, kdy zrušující rozhodnutí nabylo právní moci. V této souvislosti však nelze pominout, že právní úprava právní moci rozhodnutí se v jednotlivých procesních předpisech liší a i v jednom procesním předpise může být upravena odlišně pro různé typy rozhodnutí a procesní situace. To je třeba mít na mysli zejména v případech, kdy právní moc rozhodnutí může předcházet jeho doručení (oznámení) poškozenému (srov. například § 139 a 140 TrŘ). Pro počátek běhu promlčecí lhůty přitom musejí být splněny obě podmínky.“ (Vojtek, P. a kol. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017). Dále žalobce uvedl, že se domáhá pouze škody majetkové, nikoliv nemajetkové, pro niž může být podstatné subjektivní„ dozvědění se“ rozhodných okolností (§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.). Konečně pak žalobce namítl, že si nelze představit s dobrými mravy souladné uplatnění námitky promlčení v situaci, kdy se účastník řízení bezezbytku řídil zcela výslovnou a obsahově jednoznačnou a velmi jednoduchou normou, kterou žalovaný stát sám sebe omezil ve své odpovědnosti („ promlčecí doba běží ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí“).
8. Žalovaný v reakci na doplnění žalobce a soudem předběžně prezentovaný názor, že nárok žalobce nemá za promlčený, uvedl, že dle § 137 odst. 1 věty druhé trestního řádu se oznámení děje buď vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení. Dle § 137 odst. 2 trestního řádu má-li osoba, jíž je třeba usnesení oznámit, obhájce, popřípadě zmocněnce, stačí, že usnesení bylo vyhlášeno buď oné osobě anebo jejímu obhájci, popřípadě zmocněnci; oznamuje-li se usnesení doručením opisu, doručí se jen obhájci, popřípadě zmocněnci. Jde-li o osobu, která není plně svéprávná nebo jejíž svéprávnost je omezena a která obhájce, popřípadě zmocněnce nemá, oznámí se usnesení jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníku. Dle § 137 odst. 4 trestního řádku se usnesení, jímž bylo rozhodnuto o opravném prostředku, státnímu zástupci, osobě, které se rozhodnutí přímo dotýká, a osobě, která svým návrhem dala k usnesení podnět, vždy v opise doručí. Dle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Žalovaný zastává i nadále názor, že za rozhodné je nutno považovat datum [datum], kdy došlo k vyhlášení usnesení, jímž bylo odvolání státního zástupce zamítnuto dle § 256 trestního řádu v rámci veřejného zasedání konaného u VS [obec], kterého se žalobce osobně zúčastnil spolu s jeho obhájcem. Žalobce byl dostatečně srozuměn s pravomocným skončením trestního stíhání. Žalobcem uváděný nález [název soudu] nelze považovat za přiléhavý. [název soudu] se zabýval ústavní stížností ve věci, kdy stěžovatel podal návrh na obnovu řízení, který byl [název soudu] zamítnut. Stížnost stěžovatele proti tomuto usnesení byla zamítnuta [název soudu] jako opožděně podána. [název soudu] konstatoval, že stěžovateli bylo usnesení soudu prvního stupně ve smyslu § 137 odst. 1 trestního řádu oznámeno při veřejném zasedání, při kterém byl rovněž poučen o právu podat stížnost do tří dnů od tohoto oznámení, stěžovatel však podal stížnost opožděně. V podané ústavní stížnosti stěžovatel namítal, že stížnost podal včas a polemizoval se závěrem o opožděnosti jeho podání. [název soudu] uvedl, že § 137 odst. 1 trestního řádu zakládá právní účinky oznámení usnesením kontravalentně buď vyhlášením, anebo doručením. Není-li účelem a smyslem doručování toliko naplnění jeho informační funkce, povinnost doručovat dle § 137 odst. 4 trestního řádu ve spojení s ustanoveními § 143 odst. 1 a § 140 odst. 1 písm. b) aa) trestního řádu vylučuje právní účinky oznámení usnesení vyhlášením. [název soudu] dále uvedl, že:„ Usnesení o opravném prostředku ve smyslu § 137 odst. 4 tr. ř. se přitom svým významem blíží rozsudku, a právě proto byla stanovena povinnost jeho opis oprávněným osobám písemně doručit. Pokud by se lhůta k podání stížnosti neodvíjela od doručení opisu usnesení, ztratilo by toto ustanovení svůj racionální smysl. Závěr městského soudu, že lhůta k podání stížnosti začíná běžet od doručení opisu usnesení, pouze pokud oprávněná osoba nebyla přítomna jeho vyhlášení, navíc bezdůvodně zvýhodňuje osoby nepřítomné při vyhlášení usnesení, což není žádoucí, a tento závěr by mohl vést k obstrukčnímu jednání oprávněných osob.“ Z výše uvedeného dle žalovaného vyplývá, že [název soudu] se zabýval toliko lhůtou k podání stížnosti proti usnesení soudu I. stupně, jimž bylo v trestním řízení rozhodnuto o opravném prostředku, která běží až od doručení opisu usnesení, nikoliv od jeho vyhlášení před soudem I. stupně. Žalobcem zmíněný nález [název soudu] nelze vztahovat na daný případ, jelikož usnesení VS [obec] ze dne [datum] je nutno považovat za konečné rozhodnutí, kterým bylo pravomocně skončeno trestní stíhání žalobce, a proti kterému nebyl řádný opravný prostředek přípustný. Osobní účastí žalobce a jeho obhájce při vyhlášení rozhodnutí, kterým bylo pravomocně skončeno trestní stíhání žalobce, je tak nutné považovat za okamžik, kdy se žalobce dostatečně dozvěděl o škodě, která mu vznikla. Na základě výše uvedeného žalovaný zastává i nadále názor, že nárok žalobce na náhradu škody je dle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. promlčen.
9. Pro případ, že by soud přes uvedené dospěl k závěru, že nárok promlčen není, žalovaný uvedl, že v souladu s konstantní judikaturou je možno uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení sdělení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum]. Přípisem žalovaného ze dne [datum] byl žalobce vyzván, nechť předloží fakturu za právní služby nebo doklad o zaplacení, který by prokázal zaplacení právních služeb. Na tuto výzvu žalobce nereagoval. Žalovaný byl schopen bez součinnosti žalobce ověřit toliko existenci dvou z podmínek odpovědnosti státu za škodu, a to existenci odpovědnostního titulu – v tomto případě nezákonného rozhodnutí a vztah příčinné souvislosti. Další podmínku, a to vznik škody, však žalovaný bez součinnosti ze strany žalobce neměl jak ověřit, a byl tak zcela závislý na součinnosti žalobce. Žalobce však vznik škody nedoložil, a to ani ve formě závazku. V případě, že by žalobce doplnil potřebné doklady a bylo přistoupeno k věcnému projednání, žalovaný uvedl, že oproti předloženému přehledu úkonů právní služby by nehradil následující úkony: - [datum] – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (pozn. soudu: položka [číslo] přehledu) – za tento úkon přísluší přiznat částku ve výši pouze jedné poloviny úkonu právní služby, neboť se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], akceptované i v judikatuře Ústavního soudu – viz např. usnesení ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. I. ÚS 534/18), - [datum] – vyjádření obviněného (pozn. soudu: položka [číslo] přehledu) – tento úkon nebyl v trestním spisu KS [anonymizováno] dohledán ani žurnalizován, - [datum] – námitka znalce (pozn. soudu: položka [číslo] přehledu) – za tento úkon přísluší přiznat částku ve výši pouze jedné poloviny úkonu právní služby, neboť se jedná o úkon účtovatelný dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu, - [datum] – konzultace se znalci [příjmení] (účtována pouze jedna z více konzultací) (pozn. soudu: položka [číslo] přehledu) – nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu, - [datum] – posudek (pozn. soudu: položka [číslo] přehledu) – za tento úkon přísluší přiznat částku ve výši pouze jedné poloviny úkonu právní služby, neboť se jedná o úkon účtovatelný dle § 11 odst. 2 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu.
10. Pokud jde o náhradu hotových výdajů v podobě znaleckého posudku [číslo] žalovaný uvedl, že znaleckým posudkem byly zkoumány technické vlastnosti předmětných budov. Žalobcem vypracovaný znalecký posudek reagoval na předešlý znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení], ve kterém řádně nezdůvodnil výši rekonstrukčních a ekologickosanačních nákladů. Na základě znaleckého posudku obhajoby musel Ing. [příjmení] reagovat na připomínky při svém výslechu u hlavního líčení a rovněž byl povinen k vypracování dodatku znaleckého posudku, který byl u hlavního líčení přečten. Dá se říci, že znalecký posudek vypracovaný obhajobou nelze považovat za zásadní důkaz, díky kterému byl žalobce zproštěn obžaloby. Nicméně je zřejmé, že náklady vynaložené na zhotovení znaleckého posudku, lze považovat za účelně vynaložené náklady, jelikož znalecký posudek obhajoby, s ostatními provedenými důkazy, jistě vedl ke zproštění žalobce. V rámci mimosoudního projednání byla žalovanému doručena faktura [číslo] na částku 72 600 Kč, za pracování znaleckého posudku [číslo]. Dále byla žalovanému poskytnuta kopie příjmového pokladního dokladu ze dne [datum]. V případě náhrady škody v podobě nákladů na vypracování znaleckého posudku žalovaný uvedl, že nesporuje vznik škody ani její výši.
11. Žalobce k doplňujícímu vyjádření žalovaného uvedl, že nárok byl žalovaným odmítnut pro tvrzené promlčení, dokládání [anonymizováno] úhrad tak nesporně bylo pro žalovaného bez významu. Soudu pak žalobce vznik škody dokládal fakturami obhájce a doklady o jejich bezhotovostních úhradách, a to v částce vyšší, než činí paušalizovaný přepočet škody s využitím advokátního tarifu (který pro reálné účtování nebyl využit).
12. K jednotlivým žalovaným sporovaným úkonům pak žalobce uvedl: - [datum] - Jakkoliv si z pohledu žalobce nelze představit, jaké podání by mohlo více splňovat vymezení„ podání ve věci samé“, než právě odůvodněná stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, žalobce bude samozřejmě respektovat odlišný právní názor, bude-li soudem aplikován. - [datum] - Žalobce měl ve svém archivu založeno vyjádření ze dne [datum], které se jeví jako žurnalizované na č. l. 20 policejního spisu. Neodpovídá-li takové vyjádření skutečnému obsahu spisu, je žalobce srozuměn s nepřiznáním náhrady za daný úkon. - [datum] - Žalobce bude respektovat názor žalovaného (účtování poloviny úkonu). - [datum] - Reálný obsah právní služby byl tento (srov. příloha faktury [číslo]): analýza znaleckých podkladů (ve věci bylo k dispozici již několik předchozí rozsáhlých posudků) [údaj o čase] hod. pro účely jednání se znalci, jednání s klientem 1:00 hod. k přípravě na jednání se znalci, [údaj o čase] hod. jednání se znalci v [obec]. I vzhledem k tomu, že znalec obhajoby má dle trestního řádu analogické postavení jako znalec přibraný orgány činnými v trestním řízení, lze dovozovat, že co do obsahu a meritorní relevance je daná právní služba zcela analogická či srovnatelná např. s položkami § 11 odst. 1 písm. e) („ účast při vyšetřovacích úkonech“), písm. g) („ účast na jednání před jiným orgánem“), či písm. i) („ jednání s protistranou“). Posouzení věc ponechává žalobce dále na soudu. - [datum] - Popis úkonu dle žaloby zní:„ doplnění odvolání v návaznosti na opatřený znalecký posudek“. Z pohledu žalobce jde o účtovatelné meritorní podání. Byť jde o doplnění odvolání, nelze argumentovat, že bylo možno vše učinit podáním jedním. Doplnění reagovalo na novou procesní situaci, kdy žalobce obdržel znalecký posudek, z něhož vyplynuly nové podstatné relevantní skutečnosti a argumenty (lze i dodat, že výstup znalecké analýzy nemusel vůbec být ve prospěch žalobce, v takovém případě by žádné doplnění nebylo činěno; výsledek znalecké expertizy nebylo možno předem určit).
13. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
14. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako jednatel společnosti [právnická osoba] uzavřel v podvodném úmyslu kupní smlouvu, na základě které byly na [právnická osoba], s.r.o. převedeny nemovitosti, za které měla [právnická osoba], s.r.o. zaplatit kupní cenu 30 mil. Kč (10 mil. Kč z vlastních zdrojů, 20 mil. Kč z úvěru od [právnická osoba]), přičemž [právnická osoba], s.r.o. dostatek vlastních zdrojů neměla, [právnická osoba] jí poskytnout úvěr odmítla a s jinými investory o poskytnutí úvěru nejednala, kupní cena tedy uhrazena nebyla a prodávajícímu byla způsobena škoda ve výši nejméně 20,7 mil. Kč (zjištěno z usnesení o zahájení trestního stíhání na č. l. 4 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
15. Nedatovanou plnou mocí zmocnil žalobce k zastupování své osoby advokáta Mgr. [příjmení], který dne [datum] udělil substituční plnou moc k zastupování žalobce v předmětné trestní věci Mgr. [příjmení] (zjištěno z plné moci a substituční plné moci na č. l. 8 a 9 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
16. Podáními došlými policejnímu orgánu ve dnech 6. 6. a [datum] podal žalobce prostřednictvím Mgr. [příjmení] (resp. Mgr. [příjmení]) stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (zjištěno ze stížnosti a odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání na č. l. 10 a 12 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
17. Dne [datum] proběhl v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. výslech žalobce v postavení obviněného, úkonu se účastnil Mgr. [příjmení]. Žalobce v podstatě využil práva nevypovídat, avšak policejnímu orgánu předložil své písemné vyjádření ve věci ze dne [datum] sepsané Mgr. [příjmení], resp. Mgr. [příjmení] (zjištěno z protokolu o výslechu obviněného a vyjádření k trestnímu stíhání na č. l. 18 a 21 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
18. Do trestního spisu byl založen znalecký posudek [číslo] k ocenění předmětných nemovitostí, zpracovaný dne [datum] Ing. [příjmení] k žádosti prodávajícího pro [právnická osoba] (zjištěno ze znaleckého posudku na č. l. 217 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
19. Opatřením ze dne [datum] přibral policejní orgán Ing. [příjmení] jako znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací podniků a nemovitostí k vypracování posudku k určení tržní ceny předmětných nemovitostí (zjištěno z opatření na č. l. 475 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
20. Podáním ze dne [datum] podal žalobce prostřednictvím Mgr. [příjmení] (resp. Mgr. [příjmení]) námitku vůči přibrání Ing. [příjmení], a to pro její dřívější angažovanost v předmětné věci (zjištěno z námitky na č. l. 477 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
21. Opatřením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] bylo opatření o přibrání Ing. [příjmení] jako nezákonné zrušeno a policejní orgán opatřením ze dne [datum] přibral k vypracování posudku znalce [příjmení] [příjmení] (zjištěno z opatření na č. l. 478 a 479 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
22. Dne [datum] proběhl v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. výslech svědka [příjmení] [příjmení], úkonu se účastnil Mgr. [příjmení] (zjištěno z protokolu o výslechu svědka na č. l. 146 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
23. Dne [datum] proběhl v době od [údaj o čase] hod. [údaj o čase] hod. výslech svědkyně [příjmení], úkonu se účastnil Mgr. [příjmení] (zjištěno z protokolu o výslechu svědka na č. l. 154 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
24. Dne [datum] proběhl v době od [údaj o čase] hod. [údaj o čase] hod. výslech svědka [příjmení] [příjmení], úkonu se účastnil Mgr. [příjmení] (zjištěno z protokolu o výslechu svědka na č. l. 150 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
25. Dne [datum] proběhl v době od [údaj o čase] hod. [údaj o čase] hod. výslech svědka [příjmení] [jméno], úkonu se účastnil Mgr. [příjmení] (zjištěno z protokolu o výslechu svědka na č. l. 380 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
26. Dne [datum] proběhl v době od [údaj o čase] hod. [údaj o čase] hod. výslech svědka [příjmení] [příjmení], úkonu se účastnil Mgr. [příjmení] (zjištěno z protokolu o výslechu svědka na č. l. 168 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
27. Dne [datum] proběhl v době od [údaj o čase] hod. [údaj o čase] hod. výslech svědkyně [příjmení], úkonu se účastnil Mgr. [příjmení] (zjištěno z protokolu o výslechu svědka na č. l. 405 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
28. Dne [datum] proběhl v době od [údaj o čase] hod. [údaj o čase] hod. výslech svědkyně [příjmení] [příjmení], úkonu se účastnil Mgr. [příjmení] (zjištěno z protokolu o výslechu svědka na č. l. 163 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
29. Dne [datum] proběhl v době od [údaj o čase] hod. [údaj o čase] hod. výslech svědka [příjmení], úkonu se účastnil Mgr. [příjmení] (zjištěno z protokolu o výslechu svědka na č. l. 374 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
30. Dne [datum] proběhl v době od [údaj o čase] hod. [údaj o čase] hod. výslech svědka [příjmení] [příjmení], úkonu se účastnil Mgr. [příjmení] (zjištěno z protokolu o výslechu svědka na č. l. 141 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
31. Dne [datum] došel policejnímu orgánu znalecký posudek [číslo] zpracovaný dne [datum] Ing. [příjmení] (zjištěno ze znaleckého posudku na č. l. 348 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
32. Do trestního spisu byl též založen znalecký posudek [číslo] k ocenění předmětných nemovitostí, zpracovaný dne [datum] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s r.o. pro Ing. [příjmení] (zjištěno ze znaleckého posudku na č. l. 348 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
33. Dne [datum] udělil žalobce plnou moc k zastupování v předmětné věci advokátovi JUDr. et MUDr. [anonymizováno], který dne [datum] udělil substituční plnou moc Mgr. [příjmení] (zjištěno z plné moci a substituční plné moci na č. l. 866 a 867 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
34. Podáním ze dne [datum] podal žalobce prostřednictvím Mgr. [příjmení] (resp. Mgr. [příjmení]) návrh na zastavení trestního stíhání (zjištěno z návrhu na zastavení trestního stíhání na č. l. 862 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
35. Dne [datum] byla na žalobce podána ke KS [anonymizováno] obžaloba pro zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit shora popsaným skutkem, jehož popis byl změněn jen tak, že prodávajícímu byla způsobena škoda ve výši nejméně 36 mil. Kč (zjištěno z obžaloby na č. l. 871 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
36. Dne [datum] udělil JUDr. et MUDr. [anonymizováno] substituční plnou moc k zastupování žalobce v předmětné trestní věci Mgr. [příjmení] (zjištěno ze substituční plné moci na č. l. 891 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
37. Dne [datum] se od [údaj o čase] hod. konalo hlavní líčení, kterého se účastnil Mgr. [příjmení]. V době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. bylo hlavní líčení přerušeno, skončeno bylo ve [údaj o čase] hod. Hlavní líčení tedy probíhalo po dobu 2 hod. a 35 min., na dobu 2 hod. a 27 min. bylo přerušeno (zjištěno z protokolu o hlavním líčení na č. l. 921 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
38. Dne [datum] se od [údaj o čase] hod. konalo hlavní líčení, kterého se účastnil [anonymizováno] Hlavní líčení bylo skončeno ve [údaj o čase] hod., a probíhalo tedy po dobu 2 hod. a 55 min. Při hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným dle obžaloby a byl mu loženo trest odnětí svobody v trvání 3 roků s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu v trvání 5 roků a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech na dobu 5 roků (zjištěno z protokolu o hlavním líčení na č. l. 950 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
39. Dne [datum] došlo soudu odvolání státního zástupce podané v neprospěch žalobce do výroku o trestu (zjištěno z odvolání na č. l. 983 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
40. Dne [datum] udělil žalobce plnou moc k zastupování v předmětné věci advokátovi Mgr. [příjmení] (zjištěno z plné moci na č. l. 988 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
41. Podáními ze dnů 23. 4. a [datum] podal žalobce prostřednictvím Mgr. [příjmení] odvolání proti rozsudku, ve kterém zpochybňoval závěry posudku Ing. [příjmení], na kterém KS [anonymizováno] postavil svůj odsuzující výrok. K doplnění odvolání pak žalobce žádal poskytnutí lhůty alespoň 3 týdnů, když pro ně potřebuje (alespoň předběžné) výstupy znaleckého posouzení, které zadal. Zadání znaleckého posudku k určení obvyklé ceny nemovitostí u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] žalobce dokládal objednávkou ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] pak žalobce prostřednictvím Mgr. [příjmení] žádal soud o zajištění součinnosti poškozeného znalci pro účely zpracování posudku (zjištěno z odvolání, odůvodnění odvolání, objednávky znaleckého posudku a žádosti o zajištění součinnosti znalci na č. l. 987, [číslo], [číslo] a [číslo] spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
42. Podáním ze dne [datum] žalobce prostřednictvím Mgr. [příjmení] doplňoval své odvolání, ve kterém podrobně rozebíral jiné vady rozsudku a předcházejícího řízení nežli vady znaleckého zkoumání (zjištěno z doplnění odvolání na č. l. 1016 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
43. Podáním ze dne [datum] žalobce prostřednictvím Mgr. [příjmení] navrhoval doplnit dokazování znaleckým posudkem [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], který předkládal, a současně doplňoval své odvolání s ohledem na závěry tohoto posudku, kdy zpochybňoval posudek Ing. [příjmení] (zjištěno z důkazního návrhu a znaleckého posudku na č. l. 1023 a [číslo] spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
44. Dne [datum] se od [údaj o čase] hod. konalo veřejné zasedání u VS [obec], kterého se účastnil Mgr. [příjmení]. Veřejné zasedání bylo skončeno v [údaj o čase] hod., a probíhalo tedy po dobu 2 hod. Při veřejném zasedání bylo provedení žalobcem navržených důkazů zamítnuto jako nadbytečné a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek zrušen a žalobce byl zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť stíhaný skutek není trestným činem (zjištěno z protokolu o veřejném zasedání na č. l. 1061 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
45. K dovolání nejvyššího státního zástupce ze dne [datum] byl rozsudek VS [obec] zrušen usnesením [název soudu], vyhlášeným při neveřejném zasedání konaném dne [datum], a věc byla vrácena VS [obec] k novému rozhodnutí. VS [obec] následně usnesením, vyhlášeným při neveřejném zasedání konaném dne [datum], zrušil napadený rozsudek a věc vrátil KS [anonymizováno] k novému rozhodnutí (zjištěno z dovolání, usnesení NSČR a VS [obec] na č. l. 1088, [číslo] a [osobní údaje žalobce] [číslo] spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
46. Dne [datum] se od [údaj o čase] hod. konalo hlavní líčení, kterého se účastnil [anonymizováno] Hlavní líčení bylo skončeno v [údaj o čase] hod., a probíhalo tedy po dobu 2 hod. a 10 min. Při hlavním líčení byl mj. podrobně vyslechnut znalec [příjmení] [příjmení], který se vyjadřoval též k závěrům posudku [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (zjištěno z protokolu o hlavním líčení na č. l. 1134 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
47. Opatřením ze dne [datum] soud uložil soud Ing. [příjmení] zpracovat doplnění jeho znaleckého posudku (zjištěno z opatření na č. l. 1132 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
48. Dne [datum] se od [údaj o čase] hod. konalo hlavní líčení, kterého se účastnil Mgr. [příjmení]. V době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. bylo hlavní líčení přerušeno, skončeno bylo ve [údaj o čase] hod. Hlavní líčení tedy probíhalo po dobu 3 hod. a 37 min., na dobu 1 hod. a 13 min. bylo přerušeno Při hlavním líčení byl mj. proveden důkaz doplněným posudkem Ing. [příjmení] a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť stíhaný skutek není trestným činem. Státní zástupce podal ihned po vyhlášení rozsudku odvolání (zjištěno z protokolu o hlavním líčení na č. l. 1214 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
49. Podáním ze dne [datum] se žalobce prostřednictvím Mgr. [příjmení] vyjádřil k odvolání státního zástupce (zjištěno z vyjádření k odvolání na č. l. 1283 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
50. Dne [datum] se od [údaj o čase] hod. konalo veřejné zasedání u VS [obec], kterého se účastnil Mgr. [příjmení] a osobně též žalobce. Veřejné zasedání bylo skončeno ve [údaj o čase] hod., a probíhalo tedy po dobu 1 hod. a 20 min. Při veřejném zasedání bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo odvolání státního zástupce zamítnuto (zjištěno z protokolu o veřejném zasedání na č. l. 1289 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
51. Písemné vyhotovení usnesení VS [obec] bylo doručeno Mgr. [příjmení] dne [datum] a žalobci dne [datum] (zjištěno z doručenek u č. l. 1348 spisu KS [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]).
52. Náklady obhajoby v předmětném trestním řízení (odměna obhájce a hotové výdaje + DPH) vyúčtoval Mgr. [příjmení] žalobci částí faktury ze dne [datum], splatné dne [datum], na částku 18 018,11 Kč, fakturou ze dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 16 270 Kč, fakturou ze dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 6 897 Kč, fakturou ze dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 33 280 Kč, fakturou ze dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 18 604 Kč, částí faktury ze dne [datum], splatné dne [datum], na částku 12 069,75 Kč a částí faktury ze dne [datum], splatné dne [datum], na částku 15 792,45 Kč Celkem tedy bylo vyúčtováno 120 931,31 Kč, odměna byla účtována smluvní ve výši 1 900 Kč za hodinu (zjištěno z faktur [číslo] 2017).
53. Fakturou [číslo] byly mj. účtovány odměny za analýzu znaleckých podkladů v délce 4 hod. 30 min. dne [datum], jednání s klientem v advokátní kanceláři v délce 1 hod. dne [datum] a jednání se znalci v délce 45 min. dne [datum] (zjištěno z přílohy faktury [číslo]).
54. Mgr. [příjmení] byl v době provádění obhajoby žalobce plátcem DPH (zjištěno z rozhodnutí o registraci ze dne [datum]).
55. Shora uvedené částky žalobce [příjmení] [příjmení] zaplatil převody na účet ve dnech [anonymizována dvě slova], [datum], [anonymizováno] a [datum], [anonymizováno] a [datum] (zjištěno z výpisu transakční historie účtu Mgr. [příjmení]).
56. Přes výzvu a poučení ze strany soudu žalobce nedoplnil žádná tvrzení stran toho, že by na nákladech obhajoby něčeho zaplatil též Mgr. [příjmení] a JUDr. et MUDr. [anonymizováno] či že by mu vznikla povinnost těmto advokátům na nákladech obhajoby též něčeho zaplatit, a neoznačil žádné důkazy k prokázání plateb či vzniku povinnosti k platbě. Uvedl pouze, že takovými doklady nedisponuje.
57. Fakturou ze dne [datum], splatnou téhož dne, vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] žalobci odměnu za zpracování znaleckého posudku na částku 72 600 Kč. [příjmení] 72 600 Kč byla žalobcem zaplacena v hotovosti dne [datum] (zjištěno z faktury [číslo] příjmového pokladního dokladu).
58. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému téhož dne, uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na náhradu škody ve výši 153 307 Kč. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne 22. 10. 2020, kterým nárok z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě odmítl jako promlčený (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí ze dne [datum], stanoviska).
59. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:
60. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.
61. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
62. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároků u příslušného orgánu.
63. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu je nutné kumulativní splnění třech předpokladů a) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu b) vznik škody c) příčinná souvislost mezi předpoklady a) a b).
64. Dle § 7 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
65. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
66. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.
67. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.
68. Dle § 31 odst. 1, 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.
69. Tímto zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“).
70. V řízení bylo prokázáno, že žalobce využil v předmětném trestním řízení služeb obhájce, resp. postupně třech obhájců. Současně bylo prokázáno, že žalobce na nákladech obhajoby zaplatil celkem částku 120 931,31 Kč, tuto však zaplatil pouze za obhajobu vykonávanou Mgr. [příjmení]. Za obhajobu vykonávanou Mgr. [příjmení] a JUDr. et MUDr. [anonymizováno] žalobce nezaplatil ničeho, resp. to přes řádné poučení netvrdil a neprokazoval. Dle názoru soudu pak nelze akceptovat, že pokud bylo na nákladech obhajoby vyúčtovaných na smluvním základě zaplaceno v pořadí třetímu obhájci více, než kolik by mohlo být zaplaceno všem třem obhájcům dohromady, bylo-li by účtováno dle advokátního tarifu, měla by být za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním považována částka, kterou mohli všichni tři obhájci dle advokátního tarifu vyúčtovat. Tím by docházelo k obcházení shora citovaného ustanovení § 31 odst. 3 OdpŠk. Za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním, resp. za k náhradě způsobilou škodu vzniklou v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním, tak soud považoval pouze náklady vynaložené na úkony právní služby vykonané Mgr. [příjmení], který žalobci náklady obhajoby vyúčtoval a kterému je žalobce též zaplatil, a to ve výši stanovené dle advokátního tarifu.
71. Pokud jde o výši odměny obhájce za 1 úkon právní služby, žalobce byl stíhán pro trestný čin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, tj. trestný čin s horní hranicí trestní sazby deset let. Dle § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu tak činí tarifní hodnota 30 000 Kč a odměna za 1 úkon právní služby 2 300 Kč (§ 7 bod 5. advokátního tarifu).
72. Pokud jde o počet vykonaných úkonů právní služby, soud odkazuje na usnesení VS [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle kterého:„ Při určování a účtování úkonů právní pomoci advokátem v trestním řízení je třeba vycházet ze zásady, že první a každý další den hlavního líčení se začíná nový úkon a že dobu úkonů provedených v této souvislosti v různých dnech nelze sčítat. V rámci jednoho dne je však třeba sčítat časy úkonů právní služby a podle výsledků pak v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, stanovit počet úkonů právní služby.“ a na usnesení VS [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle kterého:„ Do doby účasti na jednání před soudem, tedy do úkonu právní služby, lze zahrnovat jen ty přestávky, kdy jednání bylo přerušeno na dobu 30 minut a kratší (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Pokud je jednání přerušeno na dobu delší než 30 minut, včítá se doba přerušení do času promeškaného v souvislosti s poskytnutím právní služby (§ 14 odst. 1 písm. b/ vyhl. č. 177/1996 Sb.)“ Uvedenými pravidly se soud řídil při počítání dob trvání hlavních líčení uvedených shora, kdy přestávky/přerušení hlavních líčení kratší 30 minut ani do skutkových zjištění neuváděl a tato přerušení rovnou započetl do dob trvání hlavních líčení.
73. Provedenými důkazy tak bylo prokázáno, že Mgr. [příjmení] vykonal při obhajobě žalobce účtovatelné úkony právní služby tak, jak tyto byly uvedeny v žalobě (položky [číslo] až 25), vyjma úkonu pod položkou [číslo] konzultace se znalci [příjmení]. Stran úkonu pod položkou [číslo] soud souhlasí s názorem žalovaného, že se nejedná o úkon právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu. Konzultace se znalci (stejně jako analýza znaleckých podkladů uvedená v předložené faktuře) představují dle názoru soudu toliko přípravné úkony pro jiné účtovatelné úkony v rámci obhajoby, nejsou však samy o sobě úkony právní služby dle advokátního tarifu. Za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu (další porada s klientem přesahující jednu hodinu) by bylo možné považovat v předložené faktuře vyúčtované jednání s klientem v advokátní kanceláři dne [datum], za tento úkon se však žalobce jednak náhrady nedomáhal, jednak tento úkon netrval advokátním tarifem vyžadovanou dobu, tj. více než 1 hodinu.
74. Pokud pak jde o žalovaným též sporovaný úkon pod položkou [číslo] doplnění odvolání v návaznosti na opatřený znalecký posudek, bylo provedenými důkazy prokázáno, že se jednalo o doplnění odůvodnění odvolání, které žalobce, resp. jeho obhájce nemohl učinit již součástí původního odvolání a jeho odůvodnění, neboť vycházelo ze znaleckého posudku, který v dané době nebyl k dispozici. Nejednalo se tak o součást úkonu uvedeného pod položkou [číslo] ale o samostatný úkon dle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu.
75. Dle § 23a zákona o advokacii pak z odměny náleží též 21% DPH.
76. Veden popsanými úvahami považoval soud za důvodný požadavek na náhradu obhajného v této výši: <b>; Datum; Popis úkonu; Počet úkonů právní služby; Odměna</b> 17; [datum]; převzetí a příprava obhajoby Mgr. [příjmení]; 1; 2 300 Kč 18; [datum]; konzultace se znalci [příjmení] (účtována pouze 1 z více konzultací);; 19; [datum]; odůvodnění odvolání; 1; 2 300 Kč 20; [datum]; doplnění odvolání v návaznosti na opatřený znalecký posudek; 1; 2 300 Kč 21; [datum]; VS [obec] - veřejné zasedání ([údaj o čase] [údaj o čase]); 1; 2 300 Kč 22; [datum]; KS [anonymizováno] - hlavní líčení (02:10 hod.) (0 9.00 11.10); 2; 4 600 Kč 23; [datum]; KS [anonymizováno] - hlavní líčení (03:15 hod.) ([údaj o čase] [údaj o čase]) + ([údaj o čase] [údaj o čase]); 2; 4 600 Kč 24; [datum]; vyjádření k odvolání státního zástupce; 1; 2 300 Kč 25; [datum]; VS [obec] - veřejné zasedání ([údaj o čase] [údaj o čase]); 1; 2 300 Kč <b>Celkem;;; 23 000 Kč</b> + DPH (21 %) ve výši 4 830 Kč, celkem tedy 27 830 Kč.
77. Jelikož žalovaný žalobci na náhradě obhajného dosud ničeho nezaplatil, považoval soud podanou žalobu v této části za důvodnou do částky 27 830 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém rozsahu, tj. do částky 52 877 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.
78. Vedle odměny za zastupování náleží obhájci též paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (režijní paušál) ve výši 300 Kč na jeden úkon právní služby a při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, též náhrada času promeškaného cestou do tohoto místa a zpět ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu dle § 14 odst. 1 písm. a), 3 advokátního tarifu a náhrada cestovného dle § 156 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích právních předpisů. Při přerušení hlavního líčení na dobu delší než 30 minut pak náleží též náhrada promeškaného času ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu dle § 14 odst. 1 písm. b), odst. 3 advokátního tarifu. Žádná z těchto náhrad však nebyla podanou žalobou požadována a soud nemohl svým rozhodnutím žalobní návrh překročit (popř. přiznáním nenárokovaných náhrad kompenzovat nepřiznanou část odměny).
79. Pokud jde o znalecký posudek, bylo provedeným dokazováním prokázáno, že zpracování a předložení tohoto posudku bylo podstatné pro vedení obhajoby, když jím byly zpochybněny závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení], ze kterého vycházel první ve věci vydaný odsuzující rozsudek. Posudek Ing. [příjmení] byl následně doplněn, což ve spojení s dalšími skutečnostmi vedlo ke zproštění obžaloby žalobce. Náklad vynaložený žalobcem na zpracování znaleckého posudku tak lze považovat za náklad účelně vynaložený na zrušení nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání) dle § 31 odst. 1 OdpŠk.
80. V části požadující k náhradě částku 72 600 Kč tak soud žalobě jako důvodné vyhověl.
81. Pokud pak jde o žalovaným vznesenou námitku promlčení, tuto soud neshledal důvodnou.
82. Dle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.
83. Dle § 35 odst. 1 OdpŠk Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.
84. Stran běhu promlčecí doby se soud ztotožnil se shora uvedenou argumentací žalobce, na kterou lze pro stručnost odkázat. Stanoví-li § 137 odst. 4 trestního řádu, že se usnesení, jímž bylo rozhodnuto o opravném prostředku, vždy v opise doručí mj. osobě, které se rozhodnutí přímo dotýká, pak k oznámení usnesení ve smyslu § 137 odst. 1 trestního řádu dochází právě až doručením opisu usnesení a nikoliv vyhlášením usnesení, třebaže je adresát přítomen. K tomu viz též komentáře k § 137 odst. 1 trestního řádu, dle kterých:„ Zákon stanoví dvě formy oznamování usnesení, a to vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, komu je třeba oznamovat, nebo doručením opisu (nepřítomné osobě). Výjimkou je usnesení, kterým bylo rozhodnuto o opravném prostředku (srov. odstavec 4) a které je nutno doručovat vždy (srov . ÚS 4/2006).“ (Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013) a„ Těmto požadavkům lze alternativně vyhovět několika způsoby, uvedenými v tomto ustanovení: 1) ústním vyhlášením usnesení v přítomnosti dotčené osoby, jehož znění bude zapsáno v protokolu o úkonu (§ 55); 2) ústním vyhlášením usnesení v přítomnosti dotčené osoby, jehož znění bude zachyceno zvukovým záznamem (§ 55a); 3) doručením opisu usnesení (nepřítomné osobě). Výjimkou je usnesení, kterým bylo rozhodnuto o opravném prostředku a které je nutno doručovat vždy (§ 137 odst. 4).“ (Draštík, A., Fenyk, J. a kol.: Trestní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluver, 2017)
85. Bylo-li písemné vyhotovení usnesení VS [obec] doručeno Mgr. [příjmení] dne [datum] a žalobci dne [datum], nárok byl předběžně uplatněn u žalovaného dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum], nedošlo ve smyslu výše uvedeného k promlčení nároku.
86. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný do částky 100 430 Kč (65,51 % předmětu řízení), žalovaný byl úspěšný do částky 52 877 Kč (34,49 % předmětu řízení), a žalobce tak má právo na náhradu 31,02 % svých nákladů řízení.
87. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly náklady v celkové výši 49 449 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky [číslo] Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 5x odměnou právního zástupce za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 36 300 Kč (5x 7 260 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot obou nároků dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, tj. částka 153 307 Kč, - 5x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 5 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 500 Kč (5x 300 Kč), - náhradou cestovného právního zástupce za cestu vlakem z [obec] do [obec] a zpět dne [datum] dle § 156 a násl. zákoníku práce a předložených jízdenek ve výši 414 Kč, - náhradou za promeškaný čas při cestě právního zástupce vlakem z [obec] do [obec] a zpět dne [datum], tj. za 10x ½hod. (cesty trvaly dle předložených jízdenek 2 hodiny a 17 minut a 2 hodiny a 25 min.) dle § 14 advokátního tarifu v celkové výši 1 000 Kč (10x 100 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši 8 235 Kč. Soud pak přiznal žalobci náhradu 31,02 % jeho nákladů, tj. částku 15 339,08 Kč.
88. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.