11 C 84/2020

Plný text

název soudu rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 600 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 600 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 153 307 Kč jako náhrady škody, která mu měla být způsobena nezákonným trestním stíháním.

2. Žalobce uvedl, že v řízení vedeném u název soudu (dále jen„ KS anonymizováno“) pod sp. zn. spisová značka byl rozsudkem ze dne datum zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Usnesením název soudu (dále jen„ VS obec“) ze dne datum bylo zamítnuto odvolání státního zástupce a tím trestní stíhání žalobce pravomocně skončilo v jeho prospěch.

3. V souvislosti s takto vedeným trestním stíháním požadoval žalobce nahradit škodu představovanou vynaloženými náklady obhajoby v celkové výši 80 707 Kč vč. DPH, když vycházel z odměny za 1 úkon právní služby ve výši 2 300 Kč. Konkrétně žalobce požadavek na náhradu obhajného vyčíslil následovně: ; Datum; Popis úkonu; Počet úkonů právní služby; Odměna 1; datum; převzetí a příprava obhajoby Mgr. příjmení; 1; 2 300 Kč 2; datum; stížnost proti usnesení o zahájení stíhání; 1; 2 300 Kč 3; datum; vyjádření obviněného; 1; 2 300 Kč 4; datum; námitka znalec; 1; 2 300 Kč 5; datum; výslech svědka příjmení; 1; 2 300 Kč 6; datum; výslech svědka příjmení; 1; 2 300 Kč 7; datum; výslech svědka příjmení; 1; 2 300 Kč 8; datum; výslech svědka příjmení; 1; 2 300 Kč 9; datum; výslech svědka příjmení; 1; 2 300 Kč 10; datum; výslech svědka příjmení; 1; 2 300 Kč 11; datum; výslech svědka příjmení; 1; 2 300 Kč 12; datum; výslech svědka příjmení; 1; 2 300 Kč 13; datum; výslech svědka příjmení; 1; 2 300 Kč 14; datum; návrh na zastavení stíhání; 1; 2 300 Kč 15; datum; KS anonymizováno - hlavní líčení (02:30 hod.); 2; 4 600 Kč 16; datum; KS anonymizováno - hlavní líčení (02:30 hod.); 2; 4 600 Kč 17; datum; převzetí a příprava obhajoby Mgr. příjmení; 1; 2 300 Kč 18; datum; konzultace se znalci příjmení (účtována pouze 1 z více konzultací); 1; 2 300 Kč 19; datum; odůvodnění odvolání; 1; 2 300 Kč 20; datum; doplnění odvolání v návaznosti na opatřený znalecký posudek; 1; 2 300 Kč 21; datum; VS obec - veřejné zasedání; 1; 2 300 Kč 22; datum; KS anonymizováno - hlavní líčení (02:10 hod.); 2; 4 600 Kč 23; datum; KS anonymizováno - hlavní líčení (03:15 hod.); 2; 4 600 Kč 24; datum; vyjádření k odvolání státního zástupce; 1; 2 300 Kč 25; datum; VS obec - veřejné zasedání; 1; 2 300 Kč Celkem;;; 66 700 Kč + DPH (21 %) ve výši 14 007 Kč.

4. Dále žalobce vynaložil částku 72 600 Kč vč. DPH na zpracování znaleckého posudku právnická osoba anonymizováno právnická osoba 5. Žalobce se tak obrátil na žalovaného se žádostí o náhradu škody v celkové výši 153 307 Kč, žalovaný však žádost nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 153 307 Kč.

6. Žalovaný žalobou uplatněné nároky neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce dne datum uplatnil předmětný nárok na náhradu škody. Žalovaný nárokům žalobce nevyhověl ani z části, což mu sdělil svým stanoviskem ze dne datum. Po stručné rekapitulaci průběhu předmětného trestního řízení žalovaný uvedl, že k pravomocnému zproštění obžaloby došlo již dne datum a žádost o náhradu škody byla žalovanému doručena až dne datum. Rozhodnou skutečností je to, že se žalobce spolu s obhájcem osobně zúčastnili veřejného zasedání konaného u VS obec dne datum, na kterém bylo vyhlášeno usnesení, jímž bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Žalobce tak byl dostatečně srozuměn s pravomocným skončením trestního stíhání. S ohledem na uvedené tak žalovaný vznesl námitku promlčení nároku žalobce na náhradu škody dle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

7. Žalobce v reakci na obranu žalovaného namítl, že ustanovení § 32 odst. 1 věty druhé zákona č. 82/1998 Sb. jednoznačně stanoví, od kterého dne běží promlčecí doba. Jde o nepodmíněné vyjádření, které není formulováno jako nějaká alternativa. Stanoví-li zákon, že promlčecí doba běží od uvedeného dne, evidentně nemůže běžet ode dne jiného, a nelze tak vytýkat žalobci, že se citovanou normou řídil. Jedinou skutečností, která je pro posouzení promlčení rozhodná, je den„ doručení (oznámení)“ rozhodnutí. Z trestního spisu je pak bez anonymizováno pochybností zřejmé, že k doručení i oznámení rozhodnutí došlo až dne datum. Až od datum tak začala běžet promlčecí doba, a nárok byl tedy zjevně uplatněn včas. Žalobce v této souvislosti odkázal na § 137 odst. 1 trestního řádu, dle kterého se oznámení děje buď vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení, a na § 137 odst. 4 trestního řádu, dle kterého usnesení, jímž bylo rozhodnuto o opravném prostředku, se státnímu zástupci, osobě, které se rozhodnutí přímo dotýká, a osobě, která svým návrhem dala k usnesení podnět, vždy v opise doručí. Předmětné usnesení VS obec bylo usnesením o opravném prostředku (odvolání), a bylo tak oznámeno až doručením, nikoliv již vyhlášením, tj. k „ doručení„ i„ oznámení“ rozhodnutí ve smyslu § 32 odst. 1 věty druhé zákona č. 82/1998 Sb. došlo ve stejný den datum. Dále žalobce odkázal na nález Ústavního soudu č. 4/2006 Sbírky nálezů a usnesen ÚS, dle kterého:„ Jak správně uvádí stěžovatel, ustanovení § 137 odst. 1 věty druhé tr.ř. určuje dvě disjunktní formy oznamování usnesení – buď vyhlášením usnesení v přítomnosti dotčené osoby, anebo doručením opisu usnesení. Pokud stěžovateli bylo nutno ve smyslu § 137 odst. 4 tr. ř. doručit opis usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí sp.zn. spisová značka, pak jeho přítomnost při vyhlášení citovaného usnesení nezaložila účinky oznámení, které nastalo až doručením opisu usnesení.“, a rovněž na komentář k § 32 zákona č. 82/1998 Sb., dle kterého:„ Přestože § 32 odst. 1 výslovně nestanoví jako podmínku pro běh promlčecí lhůty právní moc zrušovacího rozhodnutí, je tato podmínka implicitně obsažena v § 8. Promlčecí lhůta tedy může počít běžet nejdříve až dnem následujícím po dni, kdy zrušující rozhodnutí nabylo právní moci. V této souvislosti však nelze pominout, že právní úprava právní moci rozhodnutí se v jednotlivých procesních předpisech liší a i v jednom procesním předpise může být upravena odlišně pro různé typy rozhodnutí a procesní situace. To je třeba mít na mysli zejména v případech, kdy právní moc rozhodnutí může předcházet jeho doručení (oznámení) poškozenému (srov. například § 139 a 140 TrŘ). Pro počátek běhu promlčecí lhůty přitom musejí být splněny obě podmínky.“ (Vojtek, P. a kol. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017). Dále žalobce uvedl, že se domáhá pouze škody majetkové, nikoliv nemajetkové, pro niž může být podstatné subjektivní„ dozvědění se“ rozhodných okolností (§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.). Konečně pak žalobce namítl, že si nelze představit s dobrými mravy souladné uplatnění námitky promlčení v situaci, kdy se účastník řízení bezezbytku řídil zcela výslovnou a obsahově jednoznačnou a velmi jednoduchou normou, kterou žalovaný stát sám sebe omezil ve své odpovědnosti („ promlčecí doba běží ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí“).

8. Žalovaný v reakci na doplnění žalobce a soudem předběžně prezentovaný názor, že nárok žalobce nemá za promlčený, uvedl, že dle § 137 odst. 1 věty druhé trestního řádu se oznámení děje buď vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení. Dle § 137 odst. 2 trestního řádu má-li osoba, jíž je třeba usnesení oznámit, obhájce, popřípadě zmocněnce, stačí, že usnesení bylo vyhlášeno buď oné osobě anebo jejímu obhájci, popřípadě zmocněnci; oznamuje-li se usnesení doručením opisu, doručí se jen obhájci, popřípadě zmocněnci. Jde-li o osobu, která není plně svéprávná nebo jejíž svéprávnost je omezena a která obhájce, popřípadě zmocněnce nemá, oznámí se usnesení jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníku. Dle § 137 odst. 4 trestního řádku se usnesení, jímž bylo rozhodnuto o opravném prostředku, státnímu zástupci, osobě, které se rozhodnutí přímo dotýká, a osobě, která svým návrhem dala k usnesení podnět, vždy v opise doručí. Dle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Žalovaný zastává i nadále názor, že za rozhodné je nutno považovat datum datum, kdy došlo k vyhlášení usnesení, jímž bylo odvolání státního zástupce zamítnuto dle § 256 trestního řádu v rámci veřejného zasedání konaného u VS obec, kterého se žalobce osobně zúčastnil spolu s jeho obhájcem. Žalobce byl dostatečně srozuměn s pravomocným skončením trestního stíhání. Žalobcem uváděný nález název soudu nelze považovat za přiléhavý. název soudu se zabýval ústavní stížností ve věci, kdy stěžovatel podal návrh na obnovu řízení, který byl název soudu zamítnut. Stížnost stěžovatele proti tomuto usnesení byla zamítnuta název soudu jako opožděně podána. název soudu konstatoval, že stěžovateli bylo usnesení soudu prvního stupně ve smyslu § 137 odst. 1 trestního řádu oznámeno při veřejném zasedání, při kterém byl rovněž poučen o právu podat stížnost do tří dnů od tohoto oznámení, stěžovatel však podal stížnost opožděně. V podané ústavní stížnosti stěžovatel namítal, že stížnost podal včas a polemizoval se závěrem o opožděnosti jeho podání. název soudu uvedl, že § 137 odst. 1 trestního řádu zakládá právní účinky oznámení usnesením kontravalentně buď vyhlášením, anebo doručením. Není-li účelem a smyslem doručování toliko naplnění jeho informační funkce, povinnost doručovat dle § 137 odst. 4 trestního řádu ve spojení s ustanoveními § 143 odst. 1 a § 140 odst. 1 písm. b) aa) trestního řádu vylučuje právní účinky oznámení usnesení vyhlášením. název soudu dále uvedl, že:„ Usnesení o opravném prostředku ve smyslu § 137 odst. 4 tr. ř. se přitom svým významem blíží rozsudku, a právě proto byla stanovena povinnost jeho opis oprávněným osobám písemně doručit. Pokud by se lhůta k podání stížnosti neodvíjela od doručení opisu usnesení, ztratilo by toto ustanovení svůj racionální smysl. Závěr městského soudu, že lhůta k podání stížnosti začíná běžet od doručení opisu usnesení, pouze pokud oprávněná osoba nebyla přítomna jeho vyhlášení, navíc bezdůvodně zvýhodňuje osoby nepřítomné při vyhlášení usnesení, což není žádoucí, a tento závěr by mohl vést k obstrukčnímu jednání oprávněných osob.“ Z výše uvedeného dle žalovaného vyplývá, že název soudu se zabýval toliko lhůtou k podání stížnosti proti usnesení soudu I. stupně, jimž bylo v trestním řízení rozhodnuto o opravném prostředku, která běží až od doručení opisu usnesení, nikoliv od jeho vyhlášení před soudem I. stupně. Žalobcem zmíněný nález název soudu nelze vztahovat na daný případ, jelikož usnesení VS obec ze dne datum je nutno považovat za konečné rozhodnutí, kterým bylo pravomocně skončeno trestní stíhání žalobce, a proti kterému nebyl řádný opravný prostředek přípustný. Osobní účastí žalobce a jeho obhájce při vyhlášení rozhodnutí, kterým bylo pravomocně skončeno trestní stíhání žalobce, je tak nutné považovat za okamžik, kdy se žalobce dostatečně dozvěděl o škodě, která mu vznikla. Na základě výše uvedeného žalovaný zastává i nadále názor, že nárok žalobce na náhradu škody je dle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. promlčen.

9. Pro případ, že by soud přes uvedené dospěl k závěru, že nárok promlčen není, žalovaný uvedl, že v souladu s konstantní judikaturou je možno uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení sdělení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne datum. Přípisem žalovaného ze dne datum byl žalobce vyzván, nechť předloží fakturu za právní služby nebo doklad o zaplacení, který by prokázal zaplacení právních služeb. Na tuto výzvu žalobce nereagoval. Žalovaný byl schopen bez součinnosti žalobce ověřit toliko existenci dvou z podmínek odpovědnosti státu za škodu, a to existenci odpovědnostního titulu – v tomto případě nezákonného rozhodnutí a vztah příčinné souvislosti. Další podmínku, a to vznik škody, však žalovaný bez součinnosti ze strany žalobce neměl jak ověřit, a byl tak zcela závislý na součinnosti žalobce. Žalobce však vznik škody nedoložil, a to ani ve formě závazku. V případě, že by žalobce doplnil potřebné doklady a bylo přistoupeno k věcnému projednání, žalovaný uvedl, že oproti předloženému přehledu úkonů právní služby by nehradil následující úkony: - datum – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (pozn. soudu: položka číslo přehledu) – za tento úkon přísluší přiznat částku ve výši pouze jedné poloviny úkonu právní služby, neboť se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, akceptované i v judikatuře Ústavního soudu – viz např. usnesení ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. I. ÚS 534/18), - datum – vyjádření obviněného (pozn. soudu: položka číslo přehledu) – tento úkon nebyl v trestním spisu KS anonymizováno dohledán ani žurnalizován, - datum – námitka znalce (pozn. soudu: položka číslo přehledu) – za tento úkon přísluší přiznat částku ve výši pouze jedné poloviny úkonu právní služby, neboť se jedná o úkon účtovatelný dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu, - datum – konzultace se znalci příjmení (účtována pouze jedna z více konzultací) (pozn. soudu: položka číslo přehledu) – nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu, - datum – posudek (pozn. soudu: položka číslo přehledu) – za tento úkon přísluší přiznat částku ve výši pouze jedné poloviny úkonu právní služby, neboť se jedná o úkon účtovatelný dle § 11 odst. 2 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu.

10. Pokud jde o náhradu hotových výdajů v podobě znaleckého posudku číslo žalovaný uvedl, že znaleckým posudkem byly zkoumány technické vlastnosti předmětných budov. Žalobcem vypracovaný znalecký posudek reagoval na předešlý znalecký posudek znalce příjmení příjmení, ve kterém řádně nezdůvodnil výši rekonstrukčních a ekologickosanačních nákladů. Na základě znaleckého posudku obhajoby musel Ing. příjmení reagovat na připomínky při svém výslechu u hlavního líčení a rovněž byl povinen k vypracování dodatku znaleckého posudku, který byl u hlavního líčení přečten. Dá se říci, že znalecký posudek vypracovaný obhajobou nelze považovat za zásadní důkaz, díky kterému byl žalobce zproštěn obžaloby. Nicméně je zřejmé, že náklady vynaložené na zhotovení znaleckého posudku, lze považovat za účelně vynaložené náklady, jelikož znalecký posudek obhajoby, s ostatními provedenými důkazy, jistě vedl ke zproštění žalobce. V rámci mimosoudního projednání byla žalovanému doručena faktura číslo na částku 72 600 Kč, za pracování znaleckého posudku číslo. Dále byla žalovanému poskytnuta kopie příjmového pokladního dokladu ze dne datum. V případě náhrady škody v podobě nákladů na vypracování znaleckého posudku žalovaný uvedl, že nesporuje vznik škody ani její výši.

11. Žalobce k doplňujícímu vyjádření žalovaného uvedl, že nárok byl žalovaným odmítnut pro tvrzené promlčení, dokládání anonymizováno úhrad tak nesporně bylo pro žalovaného bez významu. Soudu pak žalobce vznik škody dokládal fakturami obhájce a doklady o jejich bezhotovostních úhradách, a to v částce vyšší, než činí paušalizovaný přepočet škody s využitím advokátního tarifu (který pro reálné účtování nebyl využit).

12. K jednotlivým žalovaným sporovaným úkonům pak žalobce uvedl: - datum - Jakkoliv si z pohledu žalobce nelze představit, jaké podání by mohlo více splňovat vymezení„ podání ve věci samé“, než právě odůvodněná stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, žalobce bude samozřejmě respektovat odlišný právní názor, bude-li soudem aplikován. - datum - Žalobce měl ve svém archivu založeno vyjádření ze dne datum, které se jeví jako žurnalizované na č. l. 20 policejního spisu. Neodpovídá-li takové vyjádření skutečnému obsahu spisu, je žalobce srozuměn s nepřiznáním náhrady za daný úkon. - datum - Žalobce bude respektovat názor žalovaného (účtování poloviny úkonu). - datum - Reálný obsah právní služby byl tento (srov. příloha faktury číslo): analýza znaleckých podkladů (ve věci bylo k dispozici již několik předchozí rozsáhlých posudků) údaj o čase hod. pro účely jednání se znalci, jednání s klientem údaj o čase hod. k přípravě na jednání se znalci, údaj o čase hod. jednání se znalci v obec. I vzhledem k tomu, že znalec obhajoby má dle trestního řádu analogické postavení jako znalec přibraný orgány činnými v trestním řízení, lze dovozovat, že co do obsahu a meritorní relevance je daná právní služba zcela analogická či srovnatelná např. s položkami § 11 odst. 1 písm. e) („ účast při vyšetřovacích úkonech“), písm. g) („ účast na jednání před jiným orgánem“), či písm. i) („ jednání s protistranou“). Posouzení věc ponechává žalobce dále na soudu. - datum - Popis úkonu dle žaloby zní:„ doplnění odvolání v návaznosti na opatřený znalecký posudek“. Z pohledu žalobce jde o účtovatelné meritorní podání. Byť jde o doplnění odvolání, nelze argumentovat, že bylo možno vše učinit podáním jedním. Doplnění reagovalo na novou procesní situaci, kdy žalobce obdržel znalecký posudek, z něhož vyplynuly nové podstatné relevantní skutečnosti a argumenty (lze i dodat, že výstup znalecké analýzy nemusel vůbec být ve prospěch žalobce, v takovém případě by žádné doplnění nebylo činěno; výsledek znalecké expertizy nebylo možno předem určit).

13. Ve věci již bylo jedenkráte rozhodnuto. Rozsudkem ze dne 31. 3. 2021, č. j. 11 C 84/2020-72, soud přiznal žalobci částku 100 430 Kč, do částky 52 877 Kč žalobu zamítl a přiznal žalobci poměrnou náhradu nákladů řízení. Soud takto rozhodl poté, co se stran běhu promlčecí doby ztotožnil se shora uvedenou argumentací žalobce, tj. že promlčecí doba běžela až od doručení usnesení VS obec, a nárok na náhradu škody tedy není promlčen. Soud pak přiznal žalobci jednak částku 72 600 Kč jako náhradu nákladů vynaložených žalobcem na zpracování znaleckého posudku a částku 27 830 Kč jako náhradu odměny vč. DPH obhájce Mgr. příjmení, vyúčtované dle advokátního tarifu, za úkony právní služby, které soud považoval za účelně vykonané v rámci obhajoby žalobce a stran kterých vzal za prokázané, že za ně žalobce odměnu svému obhájci uhradil. Konkrétně se jednalo o: ; Datum; Popis úkonu; Počet úkonů právní služby; Odměna 17; datum; převzetí a příprava obhajoby Mgr. příjmení; 1; 2 300 Kč 18; datum; konzultace se znalci příjmení (účtována pouze 1 z více konzultací);; 19; datum; odůvodnění odvolání; 1; 2 300 Kč 20; datum; doplnění odvolání v návaznosti na opatřený znalecký posudek; 1; 2 300 Kč 21; datum; VS obec - veřejné zasedání (číslo); 1; 2 300 Kč 22; datum; KS anonymizováno - hlavní líčení (02:10 hod.) (číslo); 2; 4 600 Kč 23; datum; KS anonymizováno - hlavní líčení (03:15 hod.) (číslo) + (číslo); 2; 4 600 Kč 24; datum; vyjádření k odvolání státního zástupce; 1; 2 300 Kč 25; datum; VS obec - veřejné zasedání (údaj o čase údaj o čase); 1; 2 300 Kč Celkem;;; 23 000 Kč + DPH (21 %) ve výši 4 830 Kč, celkem tedy 27 830 Kč.

14. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 8. 2021, č. j. 91 Co 212/2021-102, k odvolání žalovaného vyhovující výrok rozsudku částečně změnil tak, že se žaloba do částky 95 830 Kč zamítá, a do částky 4 600 Kč vyhovující výrok, stejně jako výrok o náhradě nákladů zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Zamítavý výrok zůstal odvoláním nedotčen. Odvolací soud nesouhlasil se závěrem soudu prvého stupně o počátku běhu promlčecí doby a uzavřel, že stan nároku na náhradu všech nákladů obhajoby vynaložených žalobcem přede dnem nabytí právní moci (dnem vyhlášení) usnesení VS obec počala běžet promlčecí doba ode dne následujícího po vyhlášení usnesení VS obec, a nárok tak byl promlčen již v době předběžného uplatnění u žalovaného dne datum. Výjimku představují náklady uhrazené žalobcem na základě faktury č. rok, která byla uhrazena až dne datum. Teprve po zaplacení fakturované částky získal žalobce povědomost o výši způsobené škody, a promlčecí doba tak před předběžným uplatněním nároku u žalovaného neuběhla. Dále odvolací soud konstatoval, že dle specifikace faktury č. rok tato zahrnuje z úkonů přiznaných soudem prvého stupně vyjádření k odvolání státního zástupce ze dne datum (pozn. soudu: položka číslo) a účast u veřejného zasedání konaného dne datum (pozn. soudu: položka číslo), za které soud prvého stupně přiznal žalobci náhradu škody ve výši 4 600 Kč. Dle odvolacího soudu však dle rozpisu faktury nelze přiřadit jednoznačně k úkonům označeným žalobcem vyúčtované a zaplacené ceny služby dle předložené faktury. Odvolací soud tak uložil soudu prvého stupně vyzvat žalobce k doplnění tvrzení a návrhů důkazů k prokázání toho, že úkony, za něž nárokuje žalobce náhradu újmy v tomto řízení, byly účtovány fakturou č. rok a v jakém rozsahu.

15. Žalobce následně doplnil, že faktura č. rok a její příloha byly vygenerovány v softwaru Advokátní spis, provozovaném obhájcem žalobce. Vazba ke konkrétní právní věci je v daném softwaru dána tzv.„ spisem“, který se v příloze tiskne pod položkou„ Název spisu“. Zápis„ KS obec“ znamená KS anonymizováno a v advokátní kanceláři obhájce žalobce je zavedenou praxí, že se zápis v položce„ Název spisu“ nemění v době, kdy v soudní věci probíhá odvolací řízení, a je-li jako název spisu použito označení soudu, zůstává i v této době zachováno uvedení soudu prvostupňového (zde tedy„ KS obec“). V dané rozhodné době nebyl žalobce u KS anonymizováno jako prvostupňového soudu účasten (navíc při zastoupení Mgr. příjmení) jiného řízení než právě řízení sp. zn. spisová značka. Dle žalobce je tak zřejmé, že zápisy v příloze faktury zcela korespondují s vymezením úkonů v žalobě, jakož i se zachycením příslušeného úkonu přímo v trestním spise. Rozdíl v dataci datum vs datum je zcela nepatrný a je dán primárně tím, že ve sloupci„ Datum“ v příloze faktury se nezachycuje datace listiny (datum), ale datum zaúčtování položky, přičemž celá procedura vypravení listiny v advokátní kanceláři od finalizace dokumentu advokátem po jeho vypravení a zaúčtování administrativním personálem může trvat několik dní. V daném případě byla listina vypravena datovou schránkou datum. V daném případě tedy popisované kroky vypravení listiny proběhly v rozpětí 3 dní, v jejichž rámci došlo i k zápisu položky do systému. Obsah trestního spisu nezakládá jakoukoliv pochybnost, jaké vyjádření bylo účtováno. Zápis„ VS obec – VZ o odvolání“ znamená VS obec – veřejné zasedání o odvolání, což opět zcela koresponduje s úkonem požadovaným k náhradě, řádně doloženým obsahem trestního spisu.

16. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání zbytku věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

17. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

18. Usnesením ze dne datum bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Dne datum udělil žalobce plnou moc k zastupování v předmětné věci advokátovi Mgr. příjmení. Podáním ze dne datum se žalobce prostřednictvím Mgr. příjmení vyjádřil k odvolání státního zástupce proti rozsudku MS obec ze dne datum, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť stíhaný skutek není trestným činem. Dne datum se Mgr. příjmení účastnil veřejného zasedání u VS obec, při kterém bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Veřejné zasedání probíhalo od údaj o čase hod. do údaj o čase hod., a trvalo tedy 1 hod. a 20 min. Mgr. příjmení byl v době provádění obhajoby žalobce plátcem DPH. Náklady obhajoby v předmětném trestním řízení za úkony sepis vyjádření k odvolání státního zástupce ze dne datum a účast u veřejného zasedání VS obec dne datum vyúčtoval Mgr. příjmení žalobci částí faktury č. rok ze dne datum, splatné dne datum, na částku 15 792,45 Kč vč. DPH. Odměna byla účtována smluvní ve výši 1 900 Kč za hodinu. Vyúčtováno bylo - za sepis vyjádření k odvolání státního zástupce – odměna ve výši 9 196 Kč vč. DPH, - za účast u veřejného zasedání VS obec – odměna ve výši 3 065,33 Kč vč. DPH, náhrada promeškaného času cestou ve výši 2 420 Kč vč. DPH, cestovné ve výši 1 111,12 Kč vč. DPH. Takto vyúčtovanou částku žalobce příjmení příjmení zaplatil převodem na účet dne datum. U KS anonymizováno nebyla vůči žalobci vedena jiná věc než řízení sp. zn. spisová značka.

19. Žádostí ze dne datum, došlou žalovanému téhož dne, uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na náhradu škody ve výši 153 307 Kč. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne datum, kterým nárok z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě odmítl jako promlčený.

20. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

21. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

22. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároků u příslušného orgánu.

24. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu je nutné kumulativní splnění třech předpokladů a) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu b) vznik škody c) příčinná souvislost mezi předpoklady a) a b).

25. Dle § 7 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

26. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

27. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

28. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.

29. Dle § 31 odst. 1, 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

30. Tímto zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“).

31. V řízení bylo prokázáno, že žalobce využil v předmětném trestním řízení služeb obhájce Mgr. příjmení, který při obhajobě žalobce vykonal mj. účtovatelné úkony právní služby uvedené v žalobě pod položkami číslo. Za tuto část obhajoby zaplatil žalobce příjmení příjmení dne datum částku 15 792,45 Kč.

32. Pokud jde o výši odměny obhájce za 1 úkon právní služby, žalobce byl stíhán pro trestný čin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, tj. trestný čin s horní hranicí trestní sazby deset let. Dle § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu tak činí tarifní hodnota 30 000 Kč a odměna za 1 úkon právní služby 2 300 Kč (§ 7 bod 5. advokátního tarifu).

33. Veden popsanými úvahami považoval soud za důvodný požadavek na náhradu obhajného ve výši: ; Datum; Popis úkonu; Počet úkonů právní služby; Odměna 24; datum; vyjádření k odvolání státního zástupce; 1; 2 300 Kč 25; datum; VS obec - veřejné zasedání (údaj o čase údaj o čase); 1; 2 300 Kč Celkem;;; 4 600 Kč 34. Jelikož žalovaný žalobci na náhradě obhajného dosud ničeho nezaplatil, považoval soud podanou žalobu v rozsahu po částečném zrušení rozsudku za zcela důvodnou, a do zbylé částky 4 600 Kč jí tak plně vyhověl.

35. K uvedenému je pak nutno doplnit, že žalobci by vedle náhrady odměny obhájce náležela též náhrada 21% DPH, kterou Mgr. příjmení rovněž zaplatil (§ 23a zákona o advokacii), tj. dalších 966 Kč. Tuto částku však soud nemohl žalobci přiznat, neboť v tomto rozsahu již byla žaloba pravomocně zamítnuta.

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce byl úspěšný do částky 4 600 Kč (3 % předmětu řízení), žalovaný byl úspěšný do částky 148 707 Kč (97 % předmětu řízení). Žalovaný byl tedy neúspěšný v natolik nepatrné části předmětu řízení, že mu byla přiznána plná náhrada nákladů řízení dle citovaného ustanovení o. s. ř.

37. Žalovanému, který nebyl v řízení právně zastoupen, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis vyjádření k žalobě ze dne datum, sepis doplňujícího vyjádření ze dne datum, sepis odvolání proti prvému rozsudku ze dne datum), dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

38. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí. V rámci zachování rovnosti účastníků pak byla stejná lhůta k plnění stanovena též žalobci Proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.