11 C 86/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zmocněncem příjmení jméno příjmení , narozeným dne datum bytem adresa o omluvu a zaplacení 400 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 200 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 200 000 Kč, zamítá.

III. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval, aby byl žalovaný povinen zveřejnit zřetelným způsobem po dobu jednoho měsíce na úvodní straně webových stránek [webová adresa] a dále na titulní straně jednoho vydání deníku [název] celý text omluvy tohoto znění: <i>„ [právnická osoba], provozovatel serveru [webová adresa] a vydavatel deníku [název] se sídlem [adresa žalované], se tímto omlouvá [celé jméno žalobce], narozenému dne [datum] za zveřejnění následujících článků na serveru [webová adresa] a v deníku [název]:</i> ▪„ [příjmení] české tantry údajně roky zneužíval klientky“ (publikováno v deníku [název]: [datum] a dne [datum]. [anonymizováno] na serveru [webová adresa]), ▪„ ‚Krále tantry‘ obvinila ze znásilnění další žena. Policie v pohodě“ (publikováno v deníku [název] a na serveru [webová adresa] [datum]), ▪„ Žalobci se pustili do případu, ‚krále tantry‘“ (publikováno v deníku [název] a pod názvem„ Žalobci se odhodlali k činu a začali řešit případ krále tantry“ na serveru [webová adresa] [datum]), ▪„ Policie rozjela kvůli ‚králi tantry‘ výslechy. Objevila se třetí zneužitá“ (publikováno v deníku [název] a na serveru [webová adresa] [datum]), ▪„ [obec] už stíhá ‚krále české tantry‘ za znásilnění“ (publikováno v deníku [název] a na serveru [webová adresa] [datum]), ▪„ Žalobkyně zachraňuje,krále tantry‘“ (publikováno v deníku [název] a na serveru [webová adresa] [datum]), ▪„ ,Král‘ české tantry opět stíhán“ (publikováno v deníku [název] [datum] a dne [datum] publikováno na serveru [webová adresa]), ▪„ Policie odložila případ obviněného,krále tantry‘“ (publikováno v deníku [název] a na serveru [webová adresa] dne [datum]), a ▪„ Případ,krále tantry‘ je definitivně odložen“ (publikováno v deníku [název] a pod názvem„ Případ krále tantry je odložen“ na serveru [webová adresa] dne [datum]), <i>neboť těmito články protiprávně zasáhla do osobnostních práv [celé jméno žalobce], když v nich neoprávněně vytvářela dojem, že se pan [celé jméno žalobce] dopustil sexuální trestné činnosti.“</i> zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne [datum], ve znění upřesnění ze dne [datum], domáhal na žalovaném poskytnutí omluvy a zaplacení částky 400 000 Kč, to vše z titulu ochrany osobnosti.

2. Žalobce uvedl, že v deníku [název] a na internetovém serveru [webová adresa], jejichž vydavatelem, resp. provozovatelem je žalovaný, bylo publikováno 9 článků uvedených ve výroku č. III. tohoto rozsudku, kdy se jednalo se o články identického znění v tištěné i internetové verzi, s výjimkou uvedených odchylek v nadpisech; v případě internetových článků byly v průběhu času změněny některé doprovodné fotografie. Zveřejněním uvedených článků došlo zcela jednoznačně ze strany žalovaného k zásadnímu neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce, do jeho důstojnosti, jakož i vážnosti a cti a v neposlední řadě i do jeho pověsti. Obsah všech článků obsahuje zcela jasně nepravdivá a zavádějící tvrzení týkající se žalobce, přičemž tato tvrzení zásadním způsobem zasahují do jeho osobnostních práv. Od okamžiku, kdy žalovaný prostřednictvím článků vytvořil mediální kampaň proti žalobci, počet klientů žalobce setrvale klesal, nebyl zván na akce, kam dříve zván byl, nebyl zván do prestižních médií, kde byl dříve častým hostem apod. Zveřejnění uvedených článků mělo devastující dopad jak na jeho soukromý, tak na profesní, resp. veřejný život.

3. Všemi články byl systematicky budován obraz žalobce jako člověka, který„ roky zneužíval klientky“ (titulek článku 1) a jenž jako„ nebezpečný sexuální predátor (...) využívá slabosti klientek k tomu, aby sám sebe sexuálně uspokojil“ (článek 1). V článcích 1-7 jsou zmiňovány a citovány údajné oběti žalobcových znásilnění, přičemž dle článku 6 jde o„ svědectví tří žen které tvrdí, že je [celé jméno žalobce] na individuálním sezení znásilnil. Osm žen mělo kontaktovat světově uznávaného zakladatele sexuologické práce s tělem ([označení práce] [anonymizováno]) [příjmení] [jméno] [příjmení] s tím, že na ně [celé jméno žalobce] vyvíjel sexuální nátlak nebo je zneužil“ (počty těchto údajně zneužitých žen v průběhu vydávání článků průběžně stoupaly a někdy se i měnily). Jedinou z těchto údajně zneužitých osob, která je v článcích jmenovitě zmiňována a rozsáhle citována, je paní [jméno] [příjmení]. Obvinění [jméno]. [příjmení] proti žalobci mají charakter čiré smyšlenky, jak potvrdilo i usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] (dále jen„ OSZ [obec a číslo]“) ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na jehož základě bylo definitivně zrušeno trestní stíhání žalobce pro údajný sexuální nátlak a znásilnění (a to i v případě zbylých dvou údajně poškozených žen). Již z textu článku 1 dle žalobce vyplývá, že žalovaný si byl od počátku plně vědom toho, že jako zcela nepravdivé bylo Policií ČR i Městským státním zastupitelstvím v [obec] (dále jen„ MSZ [obec]“) v minulosti vyhodnoceno i předešlé obvinění vznesené proti žalobci jinou ženou, přesto již počínaje článkem 1 je o žalobci referováno tak, jako by údajné zločiny spáchal. V úvodu článku 2 i článku 3 je například o práci žalobce referováno jako o„ znepokojivé praxi” a žalobce je vylíčen jako„ podle mnohých sexuální predátor“. V článku 2 je bráno jako samozřejmost, že žalobce„ bez souhlasu souložil s klientkou”, tedy ji znásilnil. V článku 5 je konstatováno,„ že redaktoři vědí o více než třech obětech [žalobcovy] masérské praxe“. I tam, kde z trestné činnosti není obviňován žalobce přímo autory článků, nelze si z celkového vyznění článků odnést žádný jiný dojem, než že žalobce údajné trestné činy spáchal.

4. Vyznění všech článků je velmi bulvární a má daleko k věcnému informování. Po vzoru bulvárních deníků je dokonce v článku 2 dán žalobce do souvislosti s „ neoficiální manželkou a matkou dítěte [označení] [jméno] [příjmení]“, [jméno] [příjmení]. K pikantnímu vyznění článků má též přispívat opakované znevažování práce orgánů činných v trestním řízení, které jsou vykreslovány výlučně jako neschopné (viz např. bulvární titulek článku 2, dle něhož je„ policie v pohodě”, či článek 3:„ Až dosud policie nekonala, ačkoliv mohla.“ nebo článek 5:„ Jak ale [název deníku] upozornilo, vyšetřující policista nevyslechl minimálně pět lidí, kteří měli v úmyslu proti [celé jméno žalobce] vypovídat (...).“) nebo dokonce jako jsoucí ve„ zločinném” spiknutí s žalobcem (viz již sugestivní název článku 6:„ Žalobkyně zachraňuje,krále tantry'!“). V článku 7 je zmíněn také advokát, který zastupuje žalobce v trestních věcech„ [celé jméno žalobce] si na svou obranu najal elitního českého advokáta [jméno] [příjmení]. Ten zastupoval například lobbistu [jméno] [příjmení], trojici exposlanců v kauze [příjmení] nebo jednoho z obžalovaných v případu kontroverzní privatizace [název] Zcela zjevně jsou zde v souvislosti s advokátem [jméno]. [příjmení] zmínění pouze ti jeho další klienti, které veřejnost vnímá velmi negativně, tak aby veřejnost vnímala v negativním světle i žalobce a nabyla přesvědčení, že je žalobce vinen spácháním domnělých trestných činů.

5. Ve všech článcích je žalobce výsměšně titulován jako„ [označení] [jméno]“. Takto žalobce údajně„ přívrženci označují“, ve skutečnosti je však prokazatelné, že sousloví„ [označení] [jméno] se poprvé na veřejnosti objevilo právě až v článku 1, tedy že jde o zjevný výmysl žalovaného. Je tedy zjevné, že se jedná pouze o hanlivou přezdívku, jíž je žalobce titulován ze strany médií, která si tuto přezdívku vymyslela z toho důvodu, že souslovím„ [označení] [jméno]“ má být evidentně navozena paralela mezi„ případem“ žalobce a zcela nesouvisejícím známým případem [jméno] [příjmení] alias„ [příjmení] [příjmení]“, který jako vůdce náboženské sekty dle zjištění soudu znásilňoval své přívrženkyně. Paralela je v publikovaných článcích dovedena tak daleko, že žalobce se měl dopouštět znásilnění i stejnou metodou jako [příjmení] [příjmení], totiž„ s použitím hloubkového dýchání“ (článek 6), jehož výsledkem je„ stav jakéhosi transu“ (článek 1). Celá tato paralela je naprosto scestná, vedená evidentně pouze cílenou snahou žalobce v očích veřejnosti očernit. Žalobce nikdy metodu„ hloubkového dýchání” nepoužíval, žádné ženy neznásilňoval a nemá nic společného ani s tzv. [příjmení] [příjmení], ani s jeho trestnou činností. Okolo trestné činnosti„ [příjmení] [příjmení]“ byla vybudována masivní mediální kampaň, do níž byl zapojen mimo jiné i žalovaný, přičemž propojením žalobce, resp. jeho údajné trestné činnosti s trestnou činnosti„ [příjmení] [příjmení]“ byl ze strany žalovaného sledován jediný cíl, jímž je zvýšení zájmu veřejnosti, a tedy zvýšení čtenosti deníku [název] a serveru [webová adresa] na úkor neoprávněného zásahu do osobnosti žalobce.

6. Obdobně jako přídomek„ [označení] [jméno]“ lze zmínit i další výsměšnou přezdívku žalobce používanou v předmětných článcích, totiž„ král tantry“ (v článku 5 je pak žalobce titulován dokonce jako„ samozvaný učitel tantry“). I v tomto případě jde o přezdívku, která byla prokazatelně prvně použita právě v publikovaných článcích a nikdy dříve, tedy opět vymyšlena žalovaným k cílenému zesměšnění žalobce. Tato nálepka má vzbudit další negativní pocity vůči žalobci a jeho mimořádně úspěšnému a legitimnímu podnikání, a to ve spojení se zmínkami o tom, že si žalobce (spolu se svojí obchodní partnerkou, paní [jméno] [příjmení] [příjmení])„ z tantry vytvořil výnosný byznys” (článek 1 a 7), a za jednoho účastníka kurzu si účtuje„ až desetitisíce korun“ (článek 1). O žalobcově legitimní podnikatelské činnosti je v článcích referováno také jako o„ znepokojivé praxi“ (článek 2, 4 a 5) nebo„ kontroverzní praxi“ (článek 1, 3, 5, 6 a 7). Ze všech uvedených okolností je dle žalobce zřejmé, že celá„ kauza“ okolo žalobce byla prostřednictvím článků v deníku [název] a na serveru [webová adresa] nejenom přiživována, tato„ kauza“ byla těmito články cíleně vytvořena a od počátku systematicky budována. Ostatní média, která o„ kauze“ informovala, vždy přebírala informace z předmětných článků, a právě na ně se odvolávala jako na svůj zdroj. Z článků je rovněž patrné, že žalovaný si pomlouvačné informace týkající se žalobce nejenom vymýšlel, ale podněcoval k jejich vytváření i třetí osoby, a to s cílem uspořádat na žalobce„ štvanici“. V článku 6, který vyšel na titulní straně [název deníku], je na konci dokonce výzva, aby se„ případné [žalobcovy] oběti (...) neprodleně přihlásily na linku 158“. Je proto zřejmé, že všechny články jsou vedeny jednotným a soustavným záměrem žalobce zcela zdiskreditovat, a nelze na ně tedy pohlížet jinak než jako na mediální kampaň. Snahu žalobce zdiskreditovat lze jasně spatřovat i v rozmístění všech zmíněných článků v deníku [název]. Zatímco články 1-7, které svým celkovým vyzněním mají žalobce očernit, jsou umístěny vždy na titulní straně deníku [název], články 8 a 9, které pojednávají o odložení trestního stíhání žalobce, na titulní straně deníku právo otištěny nejsou.

7. Dále žalobce uvedl, že jednotlivá tvrzení obsažená v předmětných článcích lze považovat za tzv. skutková tvrzení, která na rozdíl od hodnotících soudů podléhají důkazu pravdy. Ve vztahu k podmínkám vymezeným v judikatuře Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) či Ústavního soudu stran přípustnosti a oprávněnosti zveřejnění skutkových tvrzení v hromadných sdělovacích prostředcích žalobce zdůraznil, že tvrzení uvedená v předmětných článcích jsou nejen podána tak, že zkreslují skutečnost, ale že rovněž obsahují zcela prokazatelně nepravdivé informace. Žalobce poukázal předně na tvrzení o tom, že je„ především nebezpečný sexuální predátor, který využívá slabosti klientek, k tomu, aby sám sebe sexuálně uspokojil“, obsažené v článku 1, které se nezakládá na pravdivém základu. Dále žalovaný v článku 2 tvrdí, že žalobce„ se jí po emailu omluvil a snažil se vysvětlit, proč ji zneužil“. V daném tvrzení žalovaný uvádí, že se žalobce v rámci e-mailové komunikace doznal k tomu, že se dopustil trestného činu znásilnění, přičemž se v článku 2 dále uvádí, že„ redakce má e-maily dosvědčující [žalobcovy] činy k dispozici“ nebo například„ Podle něj ho v situaci, kdy bez souhlasu souložil s klientkou (...)“ (tedy ji znásilnil), tato tvrzení jsou stejně tak nepravdivá, neboť obsah e-mailů vinu žalobce nedosvědčuje a žalobce taktéž nikdy žádnou klientku neznásilnil. V článku 4 je pak uvedeno„ Tak jako u předešlé ze zneužitých, [celé jméno žalobce] prováděl tantrickou masáž, když ve chvíli totálního ženina odevzdání a důvěry, na klientce bez jejího souhlasu provedl soulož“, jedna z údajných obětí domnělé trestné činnosti žalobce je zde přímo označena jako„ zneužitá“ a opět je zde nepravdivě uvedeno, že žalobce na klientce vykonal soulož bez jejího souhlasu. Uvedená skutková tvrzení se v žádném případě nezakládají na reálném základu. Z textace daných článků v kontextu mediální kampaně zaměřené na údajnou trestnou činnost žalobce pak zcela zjevně vyplývá, že v nich obsažená skutková tvrzení nebyla utvořena na základě rozumných a faktických důvodů. Rozsáhlé množství tvrzení obsažených v předmětných Článcích pak odporuje požadavku na to, aby v nich obsažené informace nezkreslovaly skutečnost a nepůsobily zavádějícím dojmem. Žalovaný v rámci přípravy jednotlivých článků, pravděpodobně za účelem své ochrany před případnou žalobou ze strany žalobce, valnou většinu informací obsažených v předmětných článcích uvozuje či doplňuje slovem„ údajně“,„ prý“ či obdobným způsobem, nebo se odvolává na to, že uvedené informace byly žalovanému poskytnuty ze strany třetí osoby. Příkladem žalobce poukázal na tvrzení o tom, že žalobce„ měl dle svědectví žen a údajných obětí, roky zneužívat své klientky“ obsažené v článku 4 či na tvrzení, že„ [celé jméno žalobce] ji měl znásilnit před dvěma lety na statku (...)“ obsažené v článku 2. Ačkoli se žalovaný uvedenými formulacemi zjevně snažil zcela prvoplánově vyhnout případnému nároku žalobce z titulu neoprávněného zásahu do osobnostních práv, celkové vyznění všech článků je i přes to takové, že ve čtenářích vyvolává dojem o tom, že se žalobce v článcích popisované trestné činnosti skutečně dopustil. Ačkoli by tedy žalovaný na svou obranu mohl poukázat na to, že některá jím zveřejněná tvrzení jsou uvozena slovy„ údajně“ či„ prý“ apod., čímž proklamují, že se nejedná o zcela potvrzenou, resp. jistou informaci, je žalobce přesvědčen, že uvedená tvrzení je třeba v souladu s judikaturou NSČR posuzovat vždy v kontextu článku, v němž byla zveřejněna. Výsledný celek v podobě konkrétního článku pak bezesporu vyvolává v čtenáři dojem, že se žalobce dopustil trestné činnosti, resp. že spáchal minimálně několik trestných činů znásilnění. Jako samozřejmost pak žalobce podotkl, že dle ustálené judikatury vydavatel hromadného sdělovacího prostředku nese odpovědnost i za citace (či údajné citace) třetích osob, které ve všech inkriminovaných článcích jednoznačně označují žalobce za pachatele trestných činů, mimořádně sugestivně zejména v případě převzatých smyšlenek [jméno]. [příjmení] a dalších nejmenovaných údajných obětí žalobce.

8. Závažnost obvinění v jednotlivých článcích je velice vysoká, jelikož žalovaný přímo tvrdil, že se žalobce dopustil trestného činu znásilnění, a to dokonce opakovaně. Údajná trestná činnost žalobce přitom byla předmětem vyšetřování ze strany orgánů činných v trestním řízení, přičemž celá věc byla na základě usnesení OSZ [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odložena. Ačkoli tato skutečnost byla žalovanému již dobře známa, což zcela zjevně vyplývá již z článku 1, kde žalovaný uvádí, že„ přestože se případem před nedávnem zabývali policisté z [obec a číslo] (...) případ odložili s tím, že se nejedná o trestný čin ani o přestupek“, žalovaný jak článek 1, tak i zbývající články obsahující nepravdivá a zavádějící tvrzení, zveřejnil. Žalovaný v okamžiku zveřejnění článků nebyl a nemohl být v dobré víře, jelikož ačkoli byl prokazatelně obeznámen se závěry vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, i tak v rámci článků uveřejnil tvrzení o tom, že se žalobce opakovaně dopustil trestné činnosti. Žalobce nebyl ze strany žalovaného před zveřejněním ani jednoho z článků osloven, aby se k věci blíže vyjádřil.

9. Žalobce tak shrnul, že daná tvrzení bezesporu neoprávněně zasahují do jeho osobnostních práv. Konkrétně došlo zveřejněním předmětných článků k zásahu jak do jeho důstojnosti, tak zejména k zásahu do jeho vážnosti, cti, soukromí a dobrého jména. Jakékoli nepravdivé tvrzení o tom, že se určitá fyzická osoba dopustila trestné činnosti, má vždy zásadní dopad na její život, ať už jde o důsledky v oblasti rodinného a soukromého života, tak i ve vztahu k vážnosti daného člověka a jeho postavení a uplatnění ve společnosti. O to závažněji je pak třeba posuzovat tvrzení, jejichž předmět obvinění se týká tak závažného trestného činu jako je znásilnění, a to čistě už jen z toho důvodu, že se jedná o trestný čin dotýkající se sexuální oblasti, na který společnost zcela objektivně (a logicky) reaguje velice citlivě, jelikož se jedná o velice závažné a současně choulostivé téma. Uvedená tvrzení měla negativní vliv i na předmět podnikatelské činnosti žalobce, který se v rámci svého živobytí věnuje mimo jiné poradenství v oblasti seberozvoje, a to zejména z toho důvodu, že právě s touto podnikatelskou činností spojují předmětné články žalobcovu údajnou trestnou činnost. Žalobce je v článcích vykreslen jako„ král české tantry“, který se trestné činnosti dopouštěl přímo při poskytování svých služeb. Žalobce je v článcích vykreslen tak, že různé masáže využíval k tomu, aby klientky uvedl do stavu, v němž se nemohou bránit, a následně je znásilnil. Uvedené lze znázornit např. prostřednictvím článku 6, v němž žalovaný tvrdil, že žalobce jednu z klientek„ zneužil při individuálním sezení, a to po tom, co na ni aplikoval techniku hloubkového dýchání. Žena údajně částečně ztratila vědomí, čehož měl [celé jméno žalobce] ke svému činu využít“, nebo například tvrzení z článku 1„ Podle některých jeho studentek, klientek a známých je (...) především nebezpečný sexuální predátor, který využívá slabosti klientek, k tomu, aby sám sebe sexuálně uspokojil“. Tomuto svědčí i názvy některých článků naznačující, že se žalobce dopouštěl domnělé trestné činnosti v souvislosti s jím poskytovanými službami, tj. například„ [příjmení] české tantry údajně roky zneužíval klientky“ jakožto název článku 1. V důsledku zveřejnění těchto difamujících tvrzení došlo k zásadnímu poklesu zájmu o služby žalobce, jelikož se spousta potenciálních, popř. i stávajících klientů a klientek v důsledku mediálně kampaně budované prostřednictvím článků domnívá, že se žalobce při poskytování jím nabízených služeb skutečně dopouští trestné činnosti. Negativní dopad pak žalobce pocítil i v rámci svého společenského života, který je s jeho profesí neoddělitelně spjat. Žalobce je s ohledem na specifika jeho činnosti součástí relativně úzké komunity lidí realizujících se v oblasti seberozvoje týkajícího se partnerských vztahů. V důsledku uveřejnění předmětných článků došlo k zásadnímu poškození dobrého jména a pověsti žalobce, které si svou pílí a delší než desetiletou praxí v daném oboru pečlivě vybudoval. Někteří členové komunity se od žalobce v důsledku šíření nepravdivých informací, o nichž se v důsledku protiprávního jednání žalovaného mylně domnívali, že jsou pravdivé, zcela logicky distancovali nejen ve strachu o to, aby celá kauza vybudovaná kolem žalobce neměla negativní dopad i na jejich podnikání, ale i na jejich soukromý či rodinný život.

10. Ze všech uvedených důvodů požadoval žalobce po žalovaném v prvé řadě omluvu. Samotná omluva však dle názoru žalobce v daném případě nezajistí dostatečně účinné odčinění žalovaným způsobené újmy. V této souvislosti žalobce poukázal na postavení zejména serveru [webová adresa] v rámci internetového zpravodajství, kdy se tento server v rámci čtenosti v době zveřejnění článků nacházel v rámci celé České republiky na prvním místě a deník [název] byl [pořadové číslo] nejčtenější celostátní deník. K datu [datum] měl podle projektu NetMonitor server [webová adresa] denně 8 200 472 zobrazení daných stránek a 3 514 399 návštěv a [název deníku] [anonymizováno] byl podle výzkumu čtenosti tisku Media Projekt, který realizují [právnická osoba] a MEDIAN, [pořadové číslo] nejčtenějším celostátním deníkem, kdy na jeden výtisk deníku připadalo v období od [datum] do [datum] stabilně přes 200 000 čtenářů. Lze tedy konstatovat, že zásah daného serveru, resp. článků na něm uveřejněných, pokrývá celou Českou republiku, předmětné články se dostaly k relativně vysokému počtu čtenářů, a zásah do osobnostních práv žalobce je tak nutno považovat za velice intenzivní. Vedle poskytnutí omluvy tak žalobce požadoval též poskytnutí zadostiučinění v penězích.

11. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného ke stažení předmětných článků z uvedených serverů, ke zveřejnění omluvy a zaslání čestného prohlášení o upuštění od protiprávního jednání a rovněž k úhradě kompenzace za způsobenou nemajetkovou újmu. Žalovaný předmětné články z uvedených serverů ve stanovené lhůtě stáhl, ostatním požadavkům však žalovaný nevyhověl a na zaslanou výzvu nijak neodpověděl. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal poskytnutí omluvy uvedené ve výroku č. III. tohoto rozsudku a dále zaplacení částky 400 000 Kč, kterou s ohledem na rozsah zásahu a jeho značnou intenzitu považoval v kombinaci s omluvou za přiměřenou. Oproti předžalobní výzvě požadoval žalobce jako finanční kompenzaci nižší částku, neboť žalovaný jeho požadavkům částečně vyhověl.

12. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že na základě předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum] všechny označené články, které byly vydány v roce [rok] a [rok], tj. téměř před třemi roky, ze serveru [webová adresa] odstranil. Pokud jde o vlastní žalobou uplatněný nárok, žalovaný odmítl, že by předmětnými články byl systematicky budován obraz žalobce jako„ sexuálního predátora“. Žádné z tvrzení či označení žalobce si redaktoři sami nevymysleli. Označení„ [označení] [jméno]“ či tvrzení, že má být„ nebezpečný sexuální predátor“, zaznělo během komunikace redaktorů s lidmi z komunity nebo z úst údajně zneužitých žen. Označení„ [označení]“ je vzhledem k tomu, že se jednalo o tantrickou masáž a určité duchovno, přípustné. [příjmení] totiž ve spirituální oblasti znamená vůdce, učitel, průvodce. Klienti, případně poškozené ženy, k žalobci jako ke svému učiteli vzhlíželi. Jedna z nich o něm, až do osudného večera, hovořila jako o tom nejpovolanějším a nejlepším. Žalovaný připustil, že označení„ [označení]“ se snaží o navození spojitosti s případem [označení] [příjmení]. Takové přirovnání bylo na místě, aniž by redaktoři předvídali v tomto konkrétním případě stejný výsledek vyšetřování. Ženy popsaly své zkušenosti, kdy v daný okamžik měly být bez sebe a nebyly schopné reagovat. Podobné popisy zaznívaly od žen v případě kauzy [označení] [příjmení]. Jedná se tedy o podobný případ, ale [příjmení] využíval holotropní dýchání, což žalobce nedělá. Odkaz na„ krále české tantry“ je odkaz na postavení žalobce v české komunitě, kdy žalobce platí za známého učitele a pořadatele kurzů. [příjmení] i jeho obchodní partnerka patří mezi jedny z nejvýraznějších osobností české tantry, často se objevují v různých tematicky zaměřených médiích. Pokud jde o další obsah článků, žalovaný uvedl, že redaktoři zveřejnili kompletní svědectví tří žen, z nichž dvě byly anonymní. Policie během následného vyšetřování s nimi mluvila a identitu zná. Jména žen zná i žalobce. Jedinou ženou, která se rozhodla a nebála promluvit byla [jméno]. [příjmení]. Žalovaný tak navrhoval vyžádat trestní spis v dané věci, ze kterého bude patrno, že k popsaným skutkům skutečně došlo. Ženy shodně odkazovaly na zakladatele [označení] [příjmení] [jméno] [příjmení], který žalobce i jeho obchodní partnerku [příjmení]. [příjmení] [příjmení] osobně zná a kterému se měly poškozené ženy svěřit, což [jméno]. [příjmení] v e-mailové komunikaci s redaktory potvrdil s tím, že poprvé slyšel o zneužívání žen ze strany žalobce (přičemž tři z nich používají slovo znásilnění) v roce [rok] a naposledy v dubnu [rok]. Žalobcovo zacházení s ženami je dle [jméno]. [příjmení] nejhorší, co se kdy ve světě sexuálního koučinku stalo, [jméno]. [příjmení] nechce mít se žalobcem již nic společného a překvapuje jej, že [jméno]. [příjmení] [příjmení] žalobci stále věří. Dále žalovaný odkázal na e-mail od [jméno] [příjmení] ze známého masážního salonu [příjmení] v [země], která popsala, že v roce [rok] měli žalobce a [jméno]. [příjmení] [příjmení] v tomto salonu pracovat a poskytovat tantrické masáže (žalobce pouze zaměstnancům salonu), kdy při jedné z těchto masáží měl žalobce provést soulož s jednou ze zaměstnankyň bez jejího souhlasu. Žalobce měl využít relaxační situace, kdy žena byla uvolněná a bez myšlenek. Žalobce a [jméno]. [příjmení] [příjmení] pak museli salon opustit a otevřeli si vlastní podnik v [obec]. Dále žalovaný uvedl, že redaktoři z výpovědí zjistili, že jedna z žen skutečně vznesla v minulosti obvinění. Věc skončila v krátkém sledu a byla odložena. Současně redaktoři zjistili, že policista i přes zájem nevyslechl některé lidi, kteří chtěli ve věci vypovídat. Kdyby tak učinil, věc by mohla skončit jinak. Svědčí o tom to, že v případě, kdy [název deníku] přineslo výpovědi několika žen, tak se policie i státní zastupitelství věcí dlouhé měsíce zabývaly a došlo i k obvinění žalobce. Přitom v obou případech ve věci figurovala tatáž žena. Redaktoři žalovaného tak upozornili na laxní přístup policie v návaznosti na to, že někteří lidé měli ve věci zájem vypovídat a nebylo jim to umožněno. Práce novináře je dále zjišťovat a rozebírat určitá témata, což také redaktoři dále činili a přinášeli další informace, které svou prací od řady zdrojů získali a ověřili. Výzva s odkazem na linku 158 je běžná věc, kterou média užívají. Zkracuje a zjednodušuje se tím cesta případných obětí k nahlášení příkoří nebo k možnosti doplnění informací policii k případu. Na základě odkazu na linku 158 tedy nelze klást za vinu redaktorům možnou snahu uspořádat„ štvanici“ na [celé jméno žalobce]. Redaktoři ctí presumpci neviny a nikdy nenapsali, že žalobce spáchal nějaký čin. Pokud to někdo tvrdí, tvrdí to vždy konkrétní údajná oběť v přímé citaci, když popisuje, co měla v minulosti zažít. Zmiňovaná [jméno]. [příjmení] je v textu zmíněna kvůli tomu, že se jí údajně jedna z možných obětí svěřila s tím, co se jí mělo stát. Umístění článků je věcí ryze v gesci redakce a jejích redakčních procesů. Složení novin a umístění článků je odvislé také od aktuálního dění. V případě, že by se stalo nějaké velké neštěstí světového rozsahu například v [obec], což by zabralo titulní stranu novin, lze předpokládat, že v takovém případě by i původní text měl jiné místo v rámci složení novin.

13. Pokud pak jde o případné přiznání zadostiučinění, jeho formu a výši, žalovaný namítl, že předmětnými články nebyla zasažena osobnostní práva žalobce, zejména ne jeho důstojnost, zvláště pokud žalobce žádá opětovné zveřejnění názvu článků, které požadoval odstranit. Žalobce otálel s žádostí o přiznání nemajetkové újmy téměř tři roky a nepociťoval žádný hluboký a zdrcující zásah do své cti a důstojnosti, jak popisuje ve svém odůvodnění podané žaloby. Požadavek na opětovné zveřejnění nadpisů článků se žalovanému jeví jako snaha žalobce o zviditelnění v mediálním světě, vlastně o jakýsi druh reklamy pro jeho podnikání. Žalobce s [jméno]. [příjmení] [příjmení] pořádají hromadné kurzy, kdy některé se pohybují řádově v několika tisících korunách. Například desetidenní kurz, kterého se účastní několik desítek osob, stojí téměř 20 000 Kč. Žalovaný je tak názoru, že žalobce se požadavkem na zveřejnění názvů článků snaží o zviditelnění, zejména po dlouhé době, kdy z důvodu koronaviru a lockdownu se uvedené kurzy nemohly, resp. neměly, pořádat a lidé se nemohli stýkat. Dále žalovaný namítl, že žalobce není osobou známou široké veřejnosti, což je významné při úvaze o případném přiznání peněžitého zadostiučinění či jeho výši. Zadostiučinění v penězích má plnit v prvé řadě funkci satisfakční, tj. přiměřeně a účinně, s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu, vyvážit a zmírnit nepříznivý následek neoprávněného zásahu.

14. Žalobce v reakci na obranu žalovaného, opět zdůraznil, že žalovaný jako vydavatel hromadného sdělovacího prostředku nese odpovědnost i za citace (či údajné citace) třetích osob, které ve všech inkriminovaných článcích jednoznačně označují žalobce za pachatele trestných činů, a to mimořádně sugestivně zejména v případě převzatých smyšlenek nejmenovaných údajných obětí žalobce. Vznesená obvinění přitom mají charakter čiré smyšlenky, jak potvrdilo i usnesení OSZ [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na jehož základě bylo definitivně zastaveno trestní stíhání žalobce pro údajný sexuální nátlak a znásilnění (nahlédnutím do trestního spisu lze přitom ověřit, že policie vyslechla všechny svědky, kteří měli zájem vypovídat, a není tedy pravdivé opačné tvrzení žalovaného, kterým opakovaně znevažuje práci orgánů činných v trestním řízení). Výpovědi třetích osob uvedené v článcích zcela jasně obsahují nepravdivá a zavádějící tvrzení týkající se žalobce, přičemž tato tvrzení zásadním způsobem zasahují do jeho osobnostních práv. Celkové vyznění veškerých dotčených článků je zcela očividné a žalobce z nich vychází jako pachatel trestných činů znásilnění, za která nebyl pouze v důsledku žalovaným tvrzené„ neschopnosti“ orgánů činných v trestním řízení„ spravedlivě“ potrestán. Pokud jde o označení„ král tantry“, žalobce uvedl, že jeho semináře mají převážně charakter seberozvojových skupin pro muže a výcviků pro profesionály coretouch, s tantrou, duchovním učením, ani náboženstvím apod. nemají nic společného. Žalobce se tantře kdysi skutečně věnoval, nicméně v roce [rok], kdy články začaly vycházet, tantru již několik let neprovozoval. I v dřívější době, kdy tantrická cvičení realizoval, tak je nikdy nespojoval s žádným duchovním učením a nikdy nepracoval s žádnou„ energií“. Označení„ král tantry“, je tak zcela zavádějící, výsměšné, lživé a evidentně vykonstruované samotným žalovaným. Žalobce totiž s tantrou nemá již nic společného, a těžko tak může být nejvýraznější osobností české tantry. Úvahy žalovaného ve vztahu k označení„ [označení]“ označil žalobce za zcela mylná a samotné označení za lživé a zavádějící. Žalobce s žádným duchovnem, ani spiritualitou nepracuje. Žalobce nespojuje své podnikání ani s žádným náboženstvím či duchovním směrem. Není tedy možné ho nazývat„ [označení]“, neboť jím objektivně není. Žalobce pak razantně odmítl žalovaným přiznávanou spojitost s případem„ [označení] [příjmení]“, který byl odsouzen za trestné činy v sexuální oblasti, zatímco žalobce se žádného protiprávního činu nedopustil. Sám žalovaný ve svém vyjádření přiznává, že se jejich případy markantně liší (užívání techniky holotropního dýchání). Žalobce používá na svých seminářích výlučně techniky, na které získal certifikáty z odborných seminářů. Označení„ [označení]“ v souvislosti s žalobcem je pouze„ marketingovým tahem“, jímž se žalovaný, jak sám uznal, snaží o zvýšení čtenosti svých článků. Takovýto postup je však dle žalobce naprosto nepřípustný v případě, kdy žalovaný prostřednictvím užívání daného označení srovnává, resp. staví žalobce do stejné pozice jako člověka, který byl pod drobnohledem médií pravomocně odsouzen za trestnou činnost v sexuální oblasti.

15. Pokud jde o žalovaným zmiňovanou prodlevu mezi podáním žaloby a zveřejněním článků, tato není v rámci tohoto řízení žádným způsobem relevantní. Význam by mohla mít jen z hlediska případného promlčení nároků žalobce, které však ani žalovaný nenamítá. Přesto k této prodlevě žalobce uvedl, že chtěl nejdříve definitivně vyřešit trestněprávní rovinu celé kauzy, k čemuž došlo až v červenci [rok]. Od trestního stíhání bylo v této době definitivně upuštěno a žalobce obdržel od Ministerstva spravedlnosti omluvu za nezákonnost tohoto stíhání. Žalobce měl tedy v daném období logicky prioritní zájem na tom, aby bylo co nejdříve ukončeno vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, a teprve až poté se plánoval zaměřit na případné podání civilní žaloby. Současně je zřejmé, že až definitivní skončení trestněprávní roviny celé kauzy ve prospěch žalobce bylo předpokladem k podání úspěšné civilní žaloby. Dalším důvodem pro vznik„ prodlevy“ s podáním žaloby byla též koronavirová situace, která pro žalobce jakožto osobu živící se pořádáním kurzů pro veřejnost, které bylo v průběhu roku [rok] a [rok] několikrát zásadně omezeno, resp. úplně zakázáno, znamenala existenční ohrožení, a to zvláště během obou velkých„ lockdownů“ na jaře a na podzim roku [rok] a dále na jaře roku [rok]. Žalobce musel v daném období řešit existenční potíže, a tedy neměl možnost ani prostor zaobírat se svým mediálním obrazem a s tím souvisejícími právními spory, ačkoli se nepochybně jedná o problematiku, která jej dlouhodobě zatěžovala a jíž se začal podrobněji zabývat ihned v okamžiku, kdy to bylo alespoň trochu možné. Pokud pak žalovaný tvrdí, že žalobce není znám širokou veřejností, pouze to zvyšuje závažnost jeho jednání, neboť osoby, které nejsou veřejně známé, nemusí snášet větší míru kritiky jako tomu je u osob veřejně známých. Úvahy žalovaného o motivaci žalobce pro uveřejnění omluvy požadovaného znění označil žalobce za zcela irelevantní a nelogické, neboť je zjevné, že zveřejnění názvů článků v textu omluvy žalobci žádnou kladnou publicitu nepřinese. Žalobce v této souvislosti zdůraznil potřebu dostatečné určitosti poskytnuté omluvy. V případy, kdy by omluva nebyla formulována dostatečně určitě a nespecifikovala by přesně, za co se žalovaný žalobci omlouvá, nebyl by naplněn její účel, jímž je v tomto případě informování čtenářů serveru [webová adresa] a deníku [název] o tom, že v rámci v omluvě specifikovaných článků byly zveřejněny nepravdivé informace. Žalovaný se tak prostřednictvím své argumentace snaží žalobce očernit za to, že se žalobce zcela v souladu se zákonem (a ustálenou rozhodovací praxí) a naprosto odpovídajícím způsobem domáhá ochrany svých práv, což je dle žalobce zcela nepřípustné.

16. Ke vzniklé újmě pak žalobce doplnil, že mu zveřejnění předmětných článků také způsobilo velké obtíže v jeho soukromém životě. Jeho psychický stav se velmi zhoršil, jelikož se kvůli mediálnímu tlaku mj. ze strany žalovaného ocitl pod neustálým stresem. Obvinění přebíraná žalovaným také narušila vztah s jeho družkou (nyní manželkou), matkou a dalšími blízkými osobami, neboť články narušily důvěru mezi těmito osobami a žalobcem. Kvůli jednoznačnému vyznění předmětných článků žalobce obtěžovaly návaly výhružných emailů a zpráv, přičemž mnozí klienti žalobce i jemu blízké osoby – včetně tehdejší přítelkyně a nyní manželky [příjmení] [jméno] [příjmení], matky [jméno] [příjmení] a kolegyně [jméno]. [příjmení] [příjmení] – se na informace obsažené v článcích doptávaly v domnění, že jsou pravdivé. To žalobce dostávalo pod další tlak a vyvolávalo další úzkosti a strach o jeho soukromý život, nehledě na vydané vyčerpávající úsilí a čas, které musel na svou obranu a obhajobu vynaložit. Žalobce měl kvůli medializaci problémy se spánkem a byl podrážděný, což stupňovalo jeho špatný psychický stav a vyvolávalo další rodinné konflikty. Všechny tyto závažné důsledky způsobil (resp. se na jejich způsobení výrazně podílel) žalovaný publikací předmětných článků a participováním na mediální štvanici proti žalobci. Tím tak zcela nepřípustně narušil ochranu jeho osobnosti a způsobil mu popsané duševní útrapy.

17. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění.

18. Článek autorů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], zveřejněný dne [datum] pod názvem„ [příjmení] české tantry údajně roky zneužíval klientky“ na první straně deníku [název] a dne [datum] pod stejným názvem na serveru [webová adresa], informoval o tom, že žalobce měl mít sexuální styk se svými klientkami bez jejich souhlasu. Konkrétně článek na základě výpovědi údajné poškozené popisoval jeden případ, kdy měl žalobce znásilnit klientku, která asi rok před tím navštěvovala jeho kurzy tantrických masáží a intimity. K znásilnění mělo dojít před čtyřmi lety při soukromém sezení v salónu na pražských [část obce], který žalobce ovládá s [jméno]. [příjmení] [příjmení]. Případem se měli před časem zabývat policisté z [obec a číslo], ale případ byl odložen s tím, že se nejedná o trestný čin ani přestupek. Policie přitom nevyslechla svědka, bývalou asistentku žalobce, která chtěla v případu vypovídat, ale nikdo se jí neozval. O znásilnění žalobcem mělo ale dle článku hovořit více žen. Článek dále uváděl, že žalobce společně s [jméno]. [příjmení] [příjmení] se tantrickému umění, konkrétně sexuologické práci s tělem ([označení práce] [anonymizováno]) učil od světově uznávaného zakladatele tohoto směru, Američana [jméno]. [příjmení], který se ale nedávno od dua distancoval. V průběhu posledních dvou let jej totiž kontaktovalo na osm žen, které si stěžovaly na žalobcovo nevhodné chování (tři použily slovo znásilnění, dvě to nazvaly pohlavním stykem bez souhlasu, což je definice znásilnění, tři další ženy mluvily o sexuálních útocích ze strany žalobce), poslední žena mu do USA napsala v dubnu tohoto roku. Ženy ihned prý odkázal na českou policii. Žalobce je v článku označen jako„ pravděpodobně nejznámější a mediálně nejviditelnější postava české tantry“. Rovněž je žalobce v článku označen jako„ [označení] [jméno]“, jak jej mají označovat jeho přívrženci, a rovněž je v článku uvedeno, že podle některých jeho studentek, klientek a známých je žalobce„ především nebezpečný sexuální predátor, který využívá slabosti klientek k tomu, aby sám sebe sexuálně uspokojil.“ K podnikatelské činnosti žalobce a [jméno]. [příjmení] [příjmení] je v článku uvedeno:„ Samozvaný učitel a terapeut, který pořádá kurzy intimity pro páry i jednotlivce, kde mimo jiné mužům vštěpuje, Jak naučit svoji ženu divoký sex a aby ho sama chtěla“, se svými„ vztahovými“ radami pravidelně vystupuje ve veřejnoprávních médiích i soukromých televizích.“ či„ Dvojice si vybudovala silnou pozici na českém trhu: z tantry vytvořila výnosný byznys, kdy si za jednoho účastníka jejich hojně navštěvovaných desetidenních kurzů účtují až desetitisíce korun.“ V článku je rovněž uvedeno:„ Kurzy, které vede [celé jméno žalobce] spolu s [příjmení], pracují s lidskou sexualitou a využívají technik uvolňování těla a mysli, mezi které patří i práce s dechem. Výsledkem může být stav jakéhosi transu, kterého [celé jméno žalobce] v případě některých žen údajně využívá. Na podobném principu, tedy s použitím hloubkového dýchání, ženy zneužíval například mediálně známý [příjmení] [příjmení], zakladatel české esoterické školy [název]. Ten za znásilnění dostal pět a půl roku.“ V článku je též uvedeno, že se redaktoři snažili kontaktovat jak žalobce, tak [jméno]. [příjmení] [příjmení], avšak ti na dotazy nereagovali. Článek v deníku [název] byl doprovozen fotografií žalobce, článek na serveru [webová adresa] též fotografií žalobce a dále fotografií žalobce provádějícího masáž či cvičení s nahou ženou ležící na břiše (zjištěno z článků).

19. Článek autorů [jméno]. [příjmení], [jméno]. [příjmení], zveřejněný dne [datum] pod názvem„„ [příjmení] tantry“ obvinila ze znásilnění další žena. Policie v pohodě“ na první straně deníku [název] a téhož dne pod stejným názvem na serveru [webová adresa], s odkazem na článek z předchozího týdne, ve kterém redaktoři [název] informovali o„ znepokojivé praxi nejviditelnějšího českého tantrického terapeuta a samozvaného učitele [celé jméno žalobce]“, informoval o tom, že redaktoři získali výpověď další ženy, která též hovoří o znásilnění žalobcem. Ke znásilnění mělo dojít před dvěma lety na [název] statku u [obec], kde se údajná poškozená účastnila kurzu pořádaného žalobcem, a to jeden den večer, kdy se poškozená sešla se žalobcem v baru a poté, co jí žalobce nabídl masáž. Poškozená měla redaktorům mj. sdělit:„ Brala jsem ho jako gurua, odborníka na ženy, na všechno.“ Žalobce se měl poškozené následně omluvit e-mailem, který zaslal též své přítelkyni a terapeutce [jméno]. [příjmení], jejíž vyjádření pak článek rovněž obsahoval. V článku bylo dále uvedeno, že policie trvá na závěrech svého předchozí šetření, kdy věc odložila, neboť k [anonymizováno] styku došlo dobrovolně. Bylo pak zopakováno tvrzení o nevyslechnutí svědka, který chtěl proti žalobci vypovídat. Žalobce byl v článku opět mj. označen jako„ [označení]“ a„ podle mnohých sexuální predátor“. Články byly doprovozeny stejnými fotografiemi jako první článek (zjištěno z článků).

20. Článek autorů [jméno]. [příjmení], [jméno]. [příjmení], zveřejněný nezjištěného dne pod názvem„ Žalobci se pustili do případu„ krále tantry““ na první straně deníku [název] a dne [datum] pod názvem„ Žalobci se odhodlali k činu a začali řešit případ„ krále tantry““ na serveru [webová adresa], uvedl, že„ Teprve až po dvou článcích, které [název] zveřejnilo v minulých dnech, se pražští státní zástupci a policisté odhodlali k činu. Začali se zajímat o kontroverzní praxi nejviditelnějšího českého samozvaného terapeuta a učitele tantry [celé jméno žalobce] (42), kterého bývalé klientky obviňují ze znásilnění“ Článek informoval o tom, že na podkladě předchozích článků zahájilo MSZ [obec] dohled nad činností OSZ [obec a číslo] ve věci odložení dříve prověřovaného trestního oznámení. V článku bylo uvedeno, že policii se dříve hlásili i další dva svědci, kteří ale nebyli vyslechnuti, a stručně bylo zopakováno již v prvním článku publikované vyjádření [jméno]. [příjmení]. V článku bylo rovněž uvedeno, že„ [příjmení] dalších klientek či účastnic jeho (žalobce – pozn. soudu) seminářů si však na jeho jednání stěžuje na internetu, a to nejen v uzavřené skupině na sociální síti.“ Žalobce byl v článku opět mj. označen jako„ svými přívrženci přezdívaný [příjmení] [jméno]“. Článek v deníku [název] byl doprovozen neutrální fotografií z terapeutického cvičení, článek na serveru [webová adresa] byl doprovozen již dříve publikovanou fotografií žalobce provádějícího masáž/cvičení (zjištěno z článků).

21. Článek autorů [jméno]. [příjmení], [jméno]. [příjmení], zveřejněný dne [datum] pod názvem„ Policie rozjela kvůli„ králi tantry“ výslechy. Objevila se třetí zneužitá“ na první straně deníku [název] a téhož dne pod stejným názvem na serveru [webová adresa], uvedl, že„ Deník [název] již dva týdny informuje o znepokojivé praxi nejviditelnějšího českého propagátora tantry - samozvaného terapeuta a učitele [celé jméno žalobce] (42). Ten měl, dle svědectví žen a údajných obětí, roky zneužívat své klientky.“ Článek informoval o tom, že promluvila už třetí„ zneužitá žena“ ([jméno]. [příjmení]), se kterou měl mít žalobce soulož bez souhlasu, resp. ve stavu tzv. zamrznutí, kdy nebyla schopná nic říct, ve chvíli, kdy jí k její žádosti prováděl tantrickou masáž. K činu mělo dojít asi před šesti lety na konci kurzu. V článku bylo konkrétně uvedeno:„ Tak jako u předešlé ze zneužitých [celé jméno žalobce] prováděl tantrickou masáž, když ve chvíli totálního ženina odevzdání a důvěry na klientce bez jejího souhlasu provedl soulož“ Dále bylo v článku uvedeno, že policisté, stejně jako státní zastupitelství, se konečně rozhodli činit, možné svědky a oběti si začali zvát k podání vysvětlení, s žádostí o pomoc se obrátili i na redaktory. Rovněž bylo v článku uvedeno, že se objevil další nevyslechnutý svědek. V článku bylo rovněž uvedeno, že žalobce dosud na dotazy [název deníku] nereagoval, schůzky s redaktory odmítal a na toto téma se nikterak veřejně nevyjadřoval. Před pár dny ale vydal prohlášení, ve kterém mj. píše:„ Já, [celé jméno žalobce], prohlašuji, že jsem nevinný a bezúhonný. Nikdy jsem nikoho neznásilnil a nikdy jsem nebyl ani trestně stíhán.“ Žalobce byl v článku opět mj. označen jako„ [označení]“. Článek na serveru [webová adresa] byl doprovozen již dříve publikovanými fotografiemi žalobce (zjištěno z článků).

22. Článek autorů [jméno]. [příjmení], [jméno]. [příjmení], zveřejněný nezjištěného dne pod názvem„ Policie už stíhá„ krále české tantry“ za znásilnění“ na první straně deníku [název] a dne [datum] pod stejným názvem na serveru [webová adresa], uvedl, že„ Několik týdnů poté, co [název] zveřejnilo sérii textů o znepokojivé a kontroverzní praxi nejznámějšího a mediálně nejviditelnějšího samozvaného učitele tantry [celé jméno žalobce] (42), zahájili policisté v případu„ [označení] [jméno]“ trestní stíhání.“ Se stručným odkazem na tři případy popsané v přechozích článcích (kdy bylo mj. uvedeno:„ Třetí žena vypověděla, že ji guru dostal do jakéhosi transu za pomoci dechového cvičení. Podobného principu, tedy hloubkového dýchání, přitom využíval i mediálně známý [označení] [příjmení], zakladatel české ezoterické školy [název]. Ten za znásilnění dostal pět a půl roku.“) bylo uvedeno, že žalobce má být stíhán v případě„ údajného zneužití [jméno] [příjmení]“. Dále bylo v článku uvedeno:„ Podle informací [název deníku] by pravděpodobně mělo s postupujícím policejním vyšetřováním dojít k rozšíření [žalobcova] stíhání o případy znásilnění dalších žen, které se postupně policistům ozývají.“ Byly připomenuty ženy, které měly kontaktovat [jméno]. [příjmení] a bylo uvedeno, že sami redaktoři vědí o ještě více než třech„ obětech [žalobcovy] masérské praxe“ a že„ Impulzem k „ prověřování“ [žalobcovy] praxe ze strany redaktorů se stala diskuse na internetu.“ Připomenuto bylo, že dříve prověřovaný případ byl odložen, kdy si policie za svými závěry stojí a pochybení neshledalo ani MSZ [obec]. Dále bylo v článku uvedeno, že„ Ani probíhající trestní stíhání [celé jméno žalobce] s [příjmení], kteří dlouhodobě odmítají s redaktory mluvit, nebrzdí v tom, aby i nadále pořádali tantrické kurzy a kurzy intimity. Momentálně vede [jméno] na [název] statku, kde měl znásilnit jednu z obětí, kurz pro muže„ [název kurzu] [anonymizováno]“. [jméno] klientům mimo jiné vštěpuje, jak naučit jejich„ ženu divoký sex a aby ho sama chtěla“.“ a že„ Asistentka dvojice redaktorovi rovněž sdělila, že lze zakoupit vánoční dárkový poukaz na kurzy s trestně stíhaným [jméno], který bude možné využít po celý rok [rok]“ Článek v deníku [název] byl doprovozen dalšími fotografiemi žalobce, článek na serveru [webová adresa] byl doprovozen již dříve publikovanými fotografiemi žalobce (zjištěno z článků).

23. Článek autorů [jméno]. [příjmení], [jméno]. [příjmení], zveřejněný dne [datum] pod názvem„ Žalobkyně zachraňuje„ krále tantry““ na první straně deníku [název] a téhož dne pod stejným názvem na serveru [webová adresa], uvedl, že„ Pár týdnů poté, co policisté samozvaného terapeuta a nejviditelnějšího českého učitele tantry [celé jméno žalobce] obvinili ze znásilnění, žalobkyně [jméno] [příjmení] z Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] stíhání zrušila.“ Článek informoval, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo zrušeno z věcných i formálních důvodů a policejnímu orgánu bylo uloženo opětovně jednat. V článku bylo též uvedeno:„ [celé jméno žalobce] tedy policisté nadále pouze prověřují - a on ve svých„ kurzech intimity“, výnosném byznysu, stále pokračuje. Kurzy pořádá třeba na [název] statku na [obec], kde měl údajně znásilnit jednu z žen.“ Stručně byla zopakována tvrzení z předchozích článků (svědectví tří žen, sdělení [jméno]. [příjmení], existence e-mailu). Bylo připomenuto, že„ případ„ [celé jméno žalobce]““ již zhruba před rokem řešili policisté z [obec a číslo], ti ale dospěli k závěru, že se„ že se guru ničeho nezákonného nedopustil, a případ smetli ze stolu.“, a bylo uvedeno, že v té době kazu a činnost policistů dozorovala státní zástupkyně [příjmení], v jejíž činnosti neshledalo pochybení ani MSZ [obec]. Dále bylo v článku uvedeno:„ Pro připomenutí: Na [celé jméno žalobce] tehdy podala trestní oznámení za znásilnění žena, která tvrdí, že ji tantrický masér zneužil při individuálním sezení, a to potom, kdy na ni aplikoval techniku hloubkového dýchání. Žena údajně částečně ztratila vědomí, čehož měl [celé jméno žalobce] ke svému činu využít. Podobné metody přitom využíval i mediálně známý [označení] [příjmení], zakladatel české esoterické školy [název]. Ten za znásilnění dostal pět a půl roku. Po sérii textů vydaných v [název deníku] mapujících [žalobcovu] kontroverzní praxi se ale do případu. který policisté z [obec a číslo] spolu se státní zástupky ní odložili, pustili kriminalisté z mravnostního oddělení Krajského ředitelství hlavního města Prahy. Kauze se nadále věnují a intenzivně vyslýchají další svědky. Současné naléhavě žádají případné [žalobcovy] oběti či jiné osoby, které by mohly napomoct při šetření této kauzy, aby se neprodlené přihlásily na linku 158.“ Článek na serveru [webová adresa] byl doprovozen neutrální fotografií z masérského prostředí (zjištěno z článků).

24. Článek autorů [jméno]. [příjmení], [jméno]. [příjmení], zveřejněný dne [datum] pod názvem„„ [příjmení]“ české tantry opět stíhán“ na první straně deníku [název] a dne [datum] pod stejným názvem na serveru [webová adresa], uvedl, že„ Samozvaný terapeut,„ guru“ a nejviditelnější postava české tantrické scény [celé jméno žalobce] (42) je opět obviněn ze znásilnění a sexuálního nátlaku na své klientky. Hrozí mu dva roky až deset let za mřížemi.“ V článku bylo též uvedeno:„ [celé jméno žalobce] si na svou obranu najal elitního českého advokáta [jméno] [příjmení]. Ten zastupoval například lobbistu [jméno] [příjmení], trojici exposlanců v kauze [příjmení] nebo jednoho z obžalovaných v případu kontroverzní privatizace [název].“ a„ Právu ve středu zástupce jeho advokátní kanceláře odmítl sdělit už jen to, že [celé jméno žalobce] zastupuje, natož o případu hovořit, sám guru s redakcí dlouhodobě nekomunikuje.“ či„ Kauza„ [celé jméno žalobce]“ propukla po sérii textů, které [název deníku] vydalo minulý rok. V článcích redaktoři mapovali kontroverzní [žalobcovu] praxi, přičemž uveřejnili svědectví tří žen, které tvrdí, že je guru sexuálně zneužil.“, anebo„ I přes policejní prověřování a nynější stíhání [celé jméno žalobce] semináře a„ kurzy intimity“ dodnes pořádá. Na své kontroverzní praxi v Česku vybudoval, spolu s obchodní a dříve i životní partnerkou [jméno] [příjmení] [příjmení], výnosný byznys. Na přelomu června a července například společně pořádají desetidenní výcvik„ celostní smyslné masáže“ na [název] statku na [oblast]. Tam měl [označení] podle podezření znásilnit jednu z žen. A právě v tomto případě, který [název deníku] již před více než půlrokem popsalo, je [celé jméno žalobce] nyní obviněný ze znásilnění. Zmíněná žena víkendový seminář absolvovala zhruba před dvěma roky. Na nabídku [žalobcových] kurzů narazila na internetu.“ Dále bylo v článku uvedeno, že v případu figuruje na 21 svědků a že policisté rovněž kontaktovali i [národnost] [jméno]. [příjmení], v jejímž salonu [příjmení] [jméno] žalobce s [jméno]. [příjmení] [příjmení] před dvanácti lety působili.„ Podle ní [celé jméno žalobce] během tantrické masáže vykonal soulož na ženě, zaměstnankyni salonu, bez jejího souhlasu.“ Článek na serveru [webová adresa] byl doprovozen neutrální fotografií z masérského prostředí (zjištěno z článků).

25. Článek autora [jméno]. [příjmení], zveřejněný nezjištěného dne pod názvem„ Policie odložila případ obviněného„ krále tantry““ na páté straně deníku [název] a dne [datum] pod stejným názvem na serveru [webová adresa], uvedl, že„ Policie v polovině října po téměř ročním prověřování odložila případ jednoho z nejznámějších českých učitelů tantry [celé jméno žalobce], který původně čelil obvinění ze znásilnění a sexuálního nátlaku.“ Bylo připomenuto, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dvakrát, ke stížnostem žalobce (označen jako„ [označení], jak jej někteří nazývají“) však bylo usnesení vždy zrušeno (druhé státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v [obec], kam se spis dočasně přesunul. Dále bylo v článku uvedeno:„„ Policejnímu orgánu nezbývá než věc odložit a plně se ztotožnit a respektovat právní názor jak státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec]“ stojí v jedenáctistránkovém usnesení policie z [datum]. [anonymizováno]. Současně v něm detektivové píšou, že i přes veškerou snahu zdokumentovat [žalobcovu] možnou trestnou činnost, a to i s ohledem na to, že mezi skutky a obviněním uběhla dlouhá doba (roky), již nejsou schopni zajistit další důkazy, které by dokázaly naplnit všechny znaky trestného činu.“ Dále článek informoval, že advokát žen, které měl žalobce zneužít, podal proti usnesení o odložení věci stížnost, o které bude znovu rozhodovat původní dozorující žalobkyně [jméno] [příjmení] z OSZ [obec a číslo]. Článek na serveru [webová adresa] byl doprovozen neutrální fotografií vývěsní desky policie (zjištěno z článků).

26. Článek autora [jméno]. [příjmení], zveřejněný dne [datum] pod názvem„ Případ„ krále tantry“ definitivně odložen“ na páté straně deníku [název] a téhož dne pod názvem„ Případ„ krále tantry“ je odložen“ na serveru [webová adresa], uvedl, že„ Případ jednoho z nejznámějších českých učitelů tantry [celé jméno žalobce], který původně čelil trestnímu stíhání za údajné znásilnění a sexuální nátlak na několik svých klientek, je u konce. Dozorující státní zástupkyně z [obec a číslo] [jméno] [příjmení] v minulých dnech potvrdila říjnové rozhodnutí policie kauzu odložit kvůli nedostatku důkazů.“ a„„ Nepodařilo se shromáždit dostatečné množství důkazů, které by odůvodňovaly závěr, že jednáním obviněného byly naplněny skutkové podstaty daných trestných činů. A to ani po stránce objektivní, ani subjektivní,“ sdělila [název deníku] [příjmení]“ V článku byl stručně zrekapitulován průběh zahajování a rušení trestních stíhání žalobce (označen jako„ [označení], jak jej někteří nazývají“). Článek na serveru [webová adresa] byl doprovozen neutrální fotografií vývěsní desky OSZ [obec a číslo] (zjištěno z článků).

27. Úkony trestního řízení vůči žalobci, a to na podkladě oznámení [jméno]. [příjmení], byly zahájeny dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin znásilnění dle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, který měl spáchat vůči [jméno]. [příjmení]. K činu mělo dojít v [měsíc] [rok] v prostorách [označení prostor] [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo]. Ke stížnosti žalobce bylo toto usnesení zrušeno usnesením státního zástupce OSZ [obec a číslo] ze dne [datum] a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin sexuálního nátlaku dle § 186 odst. 2 tr. zákoníku, který měl spáchat vůči [jméno]. [příjmení] v [měsíc] [rok] v prostorách [označení prostor] [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo], pro přečin sexuálního nátlaku dle § 186 odst. 2 tr. zákoníku, který měl spáchat vůči [příjmení] [příjmení] v [měsíc] [rok] v prostorách [označení prostor] [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo], a pro zvlášť závažný zločin znásilnění dle § 185 odst. 1 alinea první, alinea druhá, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, který měl spáchat vůči [jméno]. [příjmení] v [měsíc] [rok] na [název] statku. V odůvodnění usnesení byly podrobně popsány obsahy vysvětlení podaných poškozenými, komunikace s [jméno]. [příjmení], vysvětlení podaných celou řadou třetích osob (mj. i [jméno]. [příjmení] či [jméno]. [příjmení]), které však nebyly přímým účastníkem stíhaného jednání, e-mailové komunikace žalobce s [jméno]. [příjmení]. Rovněž toto usnesení bylo ke stížnosti žalobce zrušeno, a to usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] (dále jen„ OSZ [obec]“) ze dne [datum], a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Usnesením ze dne [datum] byla věc podezření ze spáchání uvedených třech trestných činů žalobcem odložena, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a zvlášť závažného zločinu a není na místě věc vyřídit jinak. Policejní orgán po zopakování obsahu podaných vysvětlení a komunikací popsaných již v předchozím usnesení o zahájení trestního stíhání konstatoval, že není již schopen zajistit další důkazy, které by odůvodňovaly zahájení trestního stíhání žalobce. Stížnost poškozených, ve které se zaměřily na polemiku s hodnocením nashromážděných důkazů ze strany policejního orgánu, kdy jinak práci policejního orgánu považovaly za pečlivou, provedenou vyčerpávajícím způsobem, byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením státního zástupce OSZ [obec a číslo] ze dne [datum]. Státní zástupce konstatoval, že není sporu o tom, že sexuální styk mezi žalobcem a poškozeným proběhl, nepodařilo se však shromáždit takové důkazy, ze kterých by vyplynulo, že se jednalo o styk nechtěný či bez souhlasu poškozených. Žalobce byl v trestním řízení zastoupen advokátem [titul] [příjmení], [titul] (zjištěno ze spisu Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, SKPV, Odbor obecné kriminality, [číslo] oddělení sp. zn. KRPA [číslo] [rok] [číslo], a to konkrétně záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne [datum] na č. l. 1, usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] na č. l. 2, odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] na č. l. 31, usnesení OSZ [obec a číslo] ze dne [datum] na č. l. 43, usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] na č. l. 5, odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] na č. l. 49, usnesení OSZ [obec] ze dne [datum] na č. l. 68, usnesení o odložení věci ze dne [datum] na č. l. 407, usnesení OSZ [obec a číslo] ze dne [datum] na č. l. 431, plné moci ze dne [datum] na č. l. 19).

28. Po porovnání obsahu předmětných článků s obsahem rozhodnutí v předmětném trestním spisu, stejně jako přímo s obsahem úředních záznamů o vysvětlení podaných jednotlivými poškozenými, nelze dle názoru soudu konstatovat, že by žalovaný v předmětných článcích sděloval o vlastním průběhu trestního řízení nepravdivé skutečnosti. Stejně tak, pokud články obsahovaly popis jednání, kterého se měl žalobce dopustit vůči poškozeným, tento odpovídal tomu, jak poškozené dané jednání popsaly policejnímu orgánu a jak policejní orgán tento popis převzal do svých usnesení, kterými zahajoval trestní stíhání žalobce. Nakonec i pokud předmětné články obsahovaly popis sdělení [jméno]. [příjmení] či [jméno]. [příjmení], odpovídal tento popis tomu, co tyto osoby sdělovaly jednak policejnímu orgánu, jednak autorům článků v žalovaným předložené e-mailové komunikaci (zjištěno z předmětných článků, rozhodnutí ve spisu sp. zn. KRPA [číslo] [rok] [číslo], úředních záznamů o vysvětleních podaných [jméno]. [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno]. [příjmení], [jméno]. [příjmení] na č. l. 91, 134, 137, 206, 378 spisu sp. zn. KRPA [číslo] [rok] [číslo], e-mailové komunikace s [jméno]. [příjmení], [jméno]. [příjmení] na č. l. 191, 331 spisu sp. zn. KRPA [číslo] [rok] [číslo], e-mailové komunikace s [jméno]. [příjmení] a [jméno]. [příjmení] předložené žalovaným).

29. Ministerstvo spravedlnosti ČR se přípisem ze dne [datum] žalobci omluvilo za nezákonné trestí stíhání zahájené usnesením ze dne [datum] pro přečin sexuální nátlak dle § 186 odst. 2 tr. zákoníku a pro zločin znásilnění dle § 185 odst. 1 alinea první, alinea druhá, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (zjištěno z přípisu). 30. [jméno]. [příjmení] v e-mailu zaslaném dne [datum] [jméno]. [příjmení] mj. sděloval, že všem svým studentům v ČR poslal e-mail a řekl jim, že tento text mohou sdílet s kýmkoliv podle svého uvážení (zjištěno z e-mailu).

31. V e-mailu zaslaném dne [datum] policejnímu komisaři [jméno]. [příjmení] sdělil, že na konci [měsíc] [rok] napsal dopis všem svým bývalým studentům v ČR, který byl zaslán do facebookových skupin a poslán studentům e-mailem. Jednalo se o e-mail tohoto znění: <i>Vážené české ženy,</i> <i>proč mi pokračujete posílat e-maily? Omlouvám se, že jste byly poškozeny [celé jméno žalobce], naším učitelem. Ale já nemohu udělat nic víc, než odmítnout učit lekce s [jméno] a [jméno]. To vám nepomůže, ještě pokračujete v tom, že mi posíláte e-maily s příběhy o znásilnění a sexuálním zneužívání od [jméno]. Za dva měsíce jsem slyšel čtyři příběhy znásilnění a mnohem víc překročení sexuálních hranic v lekcích sexuologické práce s tělem. Omlouvám se za bolest, kterou jste prošly, ale není nic víc, co mohu z Kalifornie udělat. [jméno] popřel všechno, o čem mi píšete a [jméno] podpořila jeho popření. [jméno] a [jméno] si nedělají starosti o vaši bolest.</i> Dnes jsem od [jméno], která chce být na veřejnosti, protože [jméno] a [jméno] její jméno, slyšel, že jedna žena byla [jméno] zneužita. Strávila minulý rok léčením v rámci podpůrného systému jiných žen, z nichž nejméně jedna byla také zneužita [jméno]. Jestli chcete absolutně soukromou podporu a pomoc s vaší léčbou, kontaktujte [jméno] na [email] <i>Když jsem obdržel úplně první e-mail, podrobně popisující znásilnění [jméno], napsal jsem té ženě zpátky, že by měla jít na policii. Pravděpodobně všichni z vás byste měli jít na policii. Oni pravděpodobně mohou něco udělat. Já nemohu udělat nic víc. Každé ženě, která mi od této doby napíše, řeknu, že se omlouvám za to, co sejí stalo. Omlouvám se za vaši bolest, ale prosím kontaktujte pražskou policii.</i> <i>[jméno] [příjmení]</i> (zjištěno z e-mailu na č. l. 331 spisu sp. zn. KRPA [číslo] [rok] [číslo]).

32. V e-mailu zaslaném dne [datum] policejnímu komisaři [jméno]. [příjmení] sdělil, že některé z položených otázek jsou zodpovězené v prohlášení, které napsal všem studentům, kteří se zapsali do výuky v ČR, a že toto prohlášení může nalézt na [webová adresa]. Jednalo se o prohlášení tohoto znění: Sdílejte tento e-mail veřejně, zvláště s těmi, kdo uvažují o kurzech [jméno] a [jméno] i s kýmkoli, kdo by z něj mohl mít užitek. Najdete jej v [označení ]: [webová adresa] <i>Zdravím Vás,</i> <i>[jméno] [příjmení], Ph.D.</i> <i>Zakladatel profese sexuologická práce s tělem</i> <i>[ulice] výuka sexuologické práce s tělem</i> <i>[datum]</i> <i>Vážení studenti sexuologické práce s tělem,</i> <i>Posílám tento e-mail všem studentům, kteří se v posledních letech zapsali do jakékoliv výuky české sexuologické práce s tělem. Srdečný pozdrav od jednoho z vašich učitelů, [jméno] [příjmení]. Má oblíbená intenzivní vzpomínka byla na společnou skupinovou erotickou meditaci – Duhovou masáž a Třešňový květ, každé ráno před snídaní. Nebylo hraní si se sexuálním vzrušením skvělým způsobem, jak začít každý den?</i> <i>Jak možná víte, v prosinci 2016 jsem odešel z výuky sexuologické práce s tělem v České republice. V týdnech, které následovaly, [jméno] [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalobce] odstoupili pryč ze svých rolí učitelů sexuologické práce s tělem. Chci vám sdělit smutný příběh o tom, proč jsem přestal učit s [jméno] a [jméno]. Také bych chtěl říct o budoucnosti profese sexuologické práce s tělem v České republice.</i> <i>Ohledně odborného certifikátu mi právník [jméno] a [jméno] řekl, že se rozhodli neutrácet peníze za vytvoření legální školy v České republice. [jméno] a [jméno] [ulice] akademie somatické výuky ([právnická osoba]) je jen název, který nebyl nikdy zaregistrován jako skutečné podnikání. Někteří z vás jste mě kontaktovali ohledně platnosti vašich [právnická osoba] certifikátů. Já jsem osobně podepsal každý certifikát o absolvování. Jako zakladatel sexuologické práce s tělem vám zaručuji, že jste splnili nezbytné požadavky, abyste byli certifikovanými pracovníky v sexuologické práci s tělem.</i> <i>Rád bych vysvětlil, proč jsem ukončil výuku s [jméno] [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. Těsně před kurzem v roce [rok] jsem obdržel od bývalé studentky e-mail, která tvrdila, že byla [jméno] během lekce sexuálního léčení krátce po intenzivní sexuologické práci s tělem znásilněna. Než mě kontaktovala, tak napsala jak [jméno], tak [jméno], a žádala o schůzku s nimi. Oni oba její e-maily ignorovali. Mnohokrát jsem s touto ženou komunikoval. Věřím srdcervoucímu příběhu, který mi řekla. Poté jsem zrušil veškerou budoucí výuku s [jméno] a [jméno].</i> <i>V roce následujícím po tomto prvním e-mailu, jsem dostal hodnověrné zprávy od šesti dalších bývalých studentek sexuologické práce s tělem, které údajně zažily během léčebných lekcí s [jméno] sexuální napadení. Učitel mající sex se studenty porušuje náš etický kodex sexuologické práce s tělem, ale co je důležitější, [jméno] jednání byla zrazením důvěry, kterou zranitelné studentky měly ke svému učiteli, který jim nabídnul„ sexuální léčení“. Toto zneužívající chování je naprosto nepřijatelné. [příjmení] pravda je, že tyto ženy zažily [jméno] více jako sexuálního predátora, než jako sexuálního léčitele.</i> <i>Byl sem hluboce zasažen těmito příběhy bolesti a utrpení, které jsem slyšel minulý rok. Odpověděl jsem každé ženě podporou a omluvami, že jejich kurz sexuologické práce s tělem vyústil v takové zklamání a trauma. Navíc kromě první ženy, která mi napsala, také další studentka uvedla, že také kontaktovala [jméno] s tvrzením o znásilnění ze strany [jméno] Ani jedna osoba nedostala od [jméno] omluvu. Všechny zneužité ženy, které mě kontaktovaly, hledali podporu a pochopení. Chtěly se s někým podělit o své traumatizující zkušenosti s [jméno]. Ženy mi oznámily, že [jméno] věřily, protože [jméno] se za něj zaručila tím, že s ním učila.</i> <i>V mé interakci při konfrontaci [jméno] a [jméno] ohledně těchto tvrzení jsem zjistil, že jsou bez empatie nebo zájmu ohledně utrpení, které tyto ženy zažily. Bylo pro mě překvapení, že [jméno] a [jméno], učitelé intimnosti a potěšení těla, vypadali, že ignorovali zranění, které tyto ženy zažily a bolest, kterou nosily ve svých tělech. Navrhoval jsem, že [jméno] a [jméno] mohou ukázat svůj zájem přispěním na účet za terapii těchto zneužitých žen. Také jsem navrhoval, že by si [jméno] vzal roční přestávku od učení, aby podstoupil terapii a přerušil svůj vzorec zneužívání žen.</i> <i>[jméno] odpověděl na tato obvinění veřejným dopisem adresovaným mě. Připustil, že měl sex se svými studentkami a napsal, že v tom byl často alkohol. Popřel, že by někoho znásilnil. Já věřím ženám.</i> <i>Zjistil jsem, že tento vzorec [jméno] sexuálního zneužívání zasahuje zpět do minulosti o více než deset let. Pracovnice v sexuologické práce těla [jméno] [příjmení], majitelka lázní [příjmení] v [země], mi řekla, že najala [jméno], aby nabízela tantrickou masáž v roce [rok]. [jméno] mi sdělila, že [jméno] nabízel poskytnutí bezplatných masáží dalším ženám, které pracovaly v lázních. Během jedné z těchto lekcí v [měsíc] [rok] [jméno] vnikl do této ženy bez souhlasu a bez kondomu. Sexuální napadení této ženě způsobilo závažné utrpení. [jméno] na tuto ženu velmi tlačila, aby s nikým nehovořila o napadení [jméno], ale dva dny poté, co jí [jméno] napadl, řekla tato žena [jméno] a ostatním v lázních [příjmení], co se jí stalo. [jméno] a [jméno] samozřejmě zmizeli. Mnoho lidí, kteří pracují v lázních [příjmení], si stále pamatují ten den, kdy [celé jméno žalobce] sexuálně napadl jednu z jejich kolegyň, a jak se [jméno] [příjmení] [příjmení] snažila tlačit na [jméno] oběť, aby mlčela.</i> <i>Mnoho z vás mělo užitek z lekcí, které jste brali od [jméno] a [jméno]. Chápu, že může být obtížné slyšet o zklamání a sexuálním zneužití od milovaných učitelů, zejména kvůli silnému respektu, kteří Češi mají k učitelům.</i> <i>Pracoval jsem a učil jsem s [jméno] [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalobce] po dobu čtyř let. Už s nimi nikdy znovu nebudu učit. Mám naprosto jasno v tom, že již nikdy nikomu jejich lekce nedoporučím. Řeknu tento příběh o zneužité ženě každému, kdo se mi zeptá na [jméno] a [jméno]. Jejich neetické chování motivovalo mě a ostatní učitele sexuologické práce s tělem po celém světě na zahrnutí dalších učitelů do našich tříd v oblasti etiky, profesionality a souhlasu.</i> <i>Přeji si hovořit přímo s ženami, které mě kontaktovaly a s dalšími ženami, které mohly být [celé jméno žalobce] zneužity.„ [jméno] lituji toho, že vaše přihlášení se do kurzu sexuologické práce s tělem vyústilo v takovou bolest a trauma. Váš závazek v dělání svět lepším místem prostřednictvím výuky jako sexuálního vzdělavatele vyústil ve vaše vlastní sexuální násilí. Šly jste za [jméno] s očekáváním, že váš učitel s vámi bude jednat s respektem. Nejednal tak. [jméno] se omlouvám za lidi, kteří se odmítli zabývat vaší bolestí a popřeli, co se vám stalo. Jsem zavázán k tomu si zapamatovat a jasně hovořit o tom, co se vám stalo. Děkuji za vaše obtížné rozhodnutí porušit mlčení ohledně tohoto zneužití.“</i> <i>Ti z vás, kteří jsou certifikovanými pracovníky sexuologické práce s tělem, vědí, co se stane v těle během sexuálního napadení. Osoba často zamrzne, vstoupí do dočasného stavu paralýzy. Několik z žen, které mi napsaly o svých lekcích s [jméno], popsaly, že nebyly schopné se hýbat, dokonce nebyly schopné hovořit! Technický výraz pro tento zmrazený stav je„ svalová nehybnost“. Lidé, kteří neznají účinek traumatu na tělo, mohou tvrdí, že„ Mohla říct ne“ nebo„ Mohla ho zastavit“. Když se oběti sexuálního napadení dozví o„ zamrzlé reakci“, tak jim pomůže pochopit, proč nemohly bojovat nebo křičet. Znalost o„ zamrzlé reakci“ těla podporuje uzdravení.</i> <i>Slyšel jsem od některých z vás, kteří se obáváte o reputaci profese kvůli činům [jméno] [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. [příjmení] dobrá práce vytvoří reputaci sexuologické práce s tělem. Jaká je budoucnost sexuologické s tělem v České republice Je několik pracovníků sexuologické práce s tělem, které jsem potkal minulý rok, kteří mají zájem o spolupráci a rozvoj této profese. Budoucnost této profese v České republice je v rukách těch z vás, kteří jste byli certifikováni. [příjmení] bude růst, pokud použijete dovedností, které jste se naučili, k vytvoření sexuálního blaho těch kolem vás pro lid České republiky.</i> <i>Můžete veřejně sdílet tento e-mail - zejména s lidmi, kteří přemýšlí o pobírání lekcí od [jméno] a [jméno]. Můžete tento e-mail sdílet s ostatními, kteří z toho mohou mít užitek, prostřednictvím dropboxu: [webová adresa].</i> <i>S pozdravem,</i> <i>[jméno] [příjmení], [titul].</i> <i>Zakladatel Sexuologické práce s tělem</i> (zjištěno z e-mailu na č. l. 333 spisu sp. zn. KRPA [číslo] [rok] [číslo]).

33. Deník [název] byl: - v období říjen [rok] až březen [rok] [pořadové číslo] nejčtenější celostátní deník s 237 tis. čtenářů na vydání a průměrným prodaným nákladem přes 67 tis. kusů - v období duben [rok] až září [rok] [pořadové číslo] nejčtenější celostátní deník s 221 tis. čtenářů na vydání a průměrným prodaným nákladem přes 65 tis. kusů - v období červenec [rok] až [datum] [pořadové číslo] nejčtenější celostátní deník s 215 tis. čtenářů na vydání a průměrným prodaným nákladem přes 64 tis. kusů (zjištěno z tiskových zpráv Unie vydavatelů (výzkum MEDIA PROJEKT) ZE DNEŮ [datum], [datum] a [datum]).

34. Server [webová adresa] měl v měsících [název měsíce] [rok] až [název měsíce] [rok] cca 2 mil. reálných uživatelů (zjištěno z přehledů GEMIUS AUDIENCE).

35. Žalobce je držitelem dvou živnostenských oprávnění, a to pro masérské, rekondiční a regenerační služby od [datum] na dobu neurčitou a pro výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona od [datum] na dobu neurčitou (zjištěno z výpisu ze živnostenského rejstříku).

36. Žalobce a [jméno]. [příjmení] [příjmení] se na webových stránkách denisaarichard.cz prezentují jako osoby, které přinášejí zcela nový pohled na intimitu a metody, jak tuto oblast využít pro zdraví, štěstí, partnerský život a osobní rozvoj. Díky svým kurzům, přednáškám a článkům pomohli od roku [rok] již několika tisícům lidí k radostnějšímu a naplněnému životu. Jsou známí především díky sestavení celostní smyslné (tantra) masáže. Párům na víkendových kurzech [název kurzu] pro páry ukazují, [anonymizováno 16 slov] [název škol] [anonymizováno 9 slov] [název studia] [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [název] Do [obec] zavedli také tzv. vaginální mapování a léčení jizev. V roce [rok] založili [název] [anonymizována tři slova] – [právnická osoba], s cílem zpřístupnit benefity práce s tělem široké veřejnosti a zajistit certifikaci profesionálů. Jsou autory výukového DVD [název] [anonymizováno]. Pořádají celou řadu kurzů (zjištěno z výtisků webových stránek denisaarichard.cz, propagačních videí).

37. Žalovaný je právnickou osobou vzniklou dne [datum], jejímž předmětem podnikání jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku).

38. Žalovaný je vydavatelem deníku [název] a provozovatelem serveru [webová adresa] (mezi účastníky nesporná skutečnost).

39. Přípisem ze dne [datum], doručeným dne [datum], vyzýval žalobce žalovaného z důvodů následně podrobněji rozvedených v podané žalobě, aby - nejpozději do 24 hodin smazal předmětné články ze serveru [webová adresa] a zdržel se publikování dalších nepravdivých, zavádějících a dehonestujících informací o žalobci, - nejpozději do [datum] zaslal právnímu zástupci žalobce čestné prohlášení o tom, že uposlechl tuto výzvu a upustil od dalšího protiprávního jednání, tedy že již nadále neužívá a nešíří žádné nepravdivé, zavádějící a dehonestující informace o žalobci jakýmkoliv způsobem, - nejpozději do [datum] zaslal právnímu zástupci žalobce písemnou omluvu nyní požadovaného znění určenou žalobci, - nejpozději do [datum] zaslal na účet žalobce finanční kompenzaci za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 1 mil. Kč (zjištěno z předžalobní výzvy, dodejky).

40. Ze serveru [webová adresa] byly články smazány (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

41. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalovaného a spoluautor předmětných článků, uvedl, že dané věci se začali věnovat a články začali psát na základě toho, že se to řešilo na internetu, padlo tam více takovýchto upozornění. Začali se tak doptávat těch lidí, našli si některé ty ženy, se kterými mluvili, a na základě toho psali. Pokud jde o označení„ [označení] [jméno]“, takto dle svědka vyplývá obecně z daného tématu ezoterika, tantra apod., kde se„ [označení]“ používá jakožto jakýsi učitel, duchovní vůdce, ten, ke kterému lidé, kteří dochází na kurzy apod., vzhlížejí a očekávají, že jim předá nějaké zkušenosti. Je to obecně používaný termín v daných kruzích. Předmětné označení zaznělo v řadě konverzací, které vedli jak s poškozenými, tak s lidmi z dané oblasti, jinak by je v článcích nepoužili. A zároveň je to mediálně používané označení v této souvislosti. Dle svědka nebylo při užití daného onačení úmyslem vyvolat paralelu s [označení] [příjmení]. Stejné dle svědka platí i pro označení„ nebezpečný sexuální predátor“, které také padlo v diskusích s lidmi, kteří se účastní kurzů žalobce, kteří se pohybují v tomto odvětví, kteří měli nějakou osobní zkušenost, nebo to byli přímo poškození. Nejedná se o žádné hodnocení autorů článku. Pokud jde o označování žalobce za jednu z nejvýznamnějších osobností české tantry, tak takovéto označení autoři článku zvolili na základě provedených rešerší na webu, podle toho, jak často žalobce vystupuje v médiích. Podle těchto výstupů je žalobce jednou z nejvýraznějších osobností tantry v Česku. Tantrou měl svědek na mysli kurzy pořádané žalobcem, které mají poměrně širokou škálu. Žalobce má kurzy pro muže, má párové kurzy, terapie apod. Jde o nějaké kurzy intimity, vzájemných vztahů mezi lidmi. Je to jakési učení, není to věda. Z tohoto pohledu tedy svědek chápal označení„ tantra“ a„ [označení]“. Označení„ tantra“ se ale objevovalo i v diskusích s lidmi z daného prostředí, které vedli. Žádné další podklady o uváděných diskusích, ve kterých se měly objevovat uváděné výrazy, již svědek k dispozici nemá. Co měl, již žalovanému poskytl, kolegyně již u žalovaného nepracuje. Označováním praxe žalobce za„ znepokojivou“ či„ kontroverzní“ měli namysli v článcích popisované chování k ženám, nikoliv obecně vystupování žalobce v oblasti pořádání kurzů, při výkonu jeho podnikání.

42. Žalobce ve své účastnické výpovědi popsal období, kdy vycházely předmětné články, jako nejhorší období svého života. Články měly dopady na samotného žalobce, kdy začal mít problémy se spánkem, začal mít bolesti hlavy, psychické problémy. Měl problém vystupovat před lidmi, natáčet videa, což jej omezovalo v jeho práci. V této oblasti žalobci pomohl kamarád z oboru, u kterého absolvoval terapie. Se svou nynější ženou byli tehdy spolu asi rok, a i když se navenek snažili působit, že jsou v pohodě, tak doma probíhaly hádky. Ze strany partnerky panovala určitá míra nedůvěry, zda se žalobce něčeho skutečně nedopustil. Pokud jde o širší rodinu, ta se spíše semkla a žalobce podporovala, žalobce však čelil z jejich strany dotazům, musel věc vysvětlovat. Články vyšly před [název svátků], před [název svátků], tj. před dobou, kdy se pak rodina sešla, a věc se tam probírala. Žalobce bydlí na malé obci, kam se krátce před vydáním prvního článku s partnerkou přestěhovali, postavili zde dům. Všichni se zde znají, a žalobce musel čelit nepříjemným dotazům, narážkám, koukali na něho skrz prsty. Věc přiživovali i novináři, kteří do obce přijížděli a na žalobce se vyptávali. Obdobně dotazům čelili členové žalobcovy rodiny, kteří také žijí v dané obci nebo blízkém okolí. Nejvíce se to asi dotýkalo žalobcovy matky, která je vrchní sestrou v nemocnici, a musela to řešit s kolegy, podřízeným. Výrazně se články dotkly žalobcovy pracovní sféry. Po vydání článků žalobce zaznamenal výrazný úbytek účastníků jím pořádaných seminářů, na které jezdilo o třetinu nebo i polovinu méně lidí, již přihlášení účastníci se odhlašovali. Většinou pak oklikou se žalobce dozvěděl, že to bylo kvůli článkům, kdy lidé tomu věřili, že se žalobce dopustil popisovaného jednání. Od lidí, kteří na seminář přijeli, pak žalobce čelil dotazům, musel věc vysvětlovat, anebo se dozvěděl, že se věc řešila. Od žalobce se odvrátili někteří spolupracovníci, se kterými dříve pořádali společné akce, semináře. Žalobce přestal být zván na semináře pořádané v rámci dané komunity, byl pozván jen na jednu konferenci. Před zveřejněním předmětných článků vycházelo žalobci ročně několik článků v různých médiích, např. [název media] [anonymizováno], [příjmení], [jméno], na internetu apod., byly s ním dělány rozhovory v rámci různých podcastů, jako odborník na vztahy byl několikrát v pořadu [jméno] doma. To vše po zveřejnění článků přestalo. Žalobce měl být hostem v pořadu [jméno] [příjmení], těsně před natáčením však vyšel první článek a účast žalobce byla zrušena. Všechny uvedené dopady žalobce spojuje výhradě s publikací předmětných článků. Samotné trestní řízení žádné dopady nemělo, to nebylo veřejné, zatěžovalo to max. interně samotného žalobce. Žádné výraznější dopady dle žalobce neměla ani skutečnost, že se věci popisované v předmětných článcích již dříve řešily na internetu, sociálních sítích a že [jméno]. [příjmení] rozeslal předmětné přípisy/ e-maily. Těmito cestami se informace dostaly jen k úzkému okruhu osob z dané komunity, kteří žalobce znali a buď mu věřili a na semináře i tak jezdili, anebo jej již stejně neměli rádi, a takto žádný dopad nemělo. Zásadní však bylo, když se informace prostřednictvím článků dostaly k široké veřejnosti, v důsledku čehož přestali lidé jezdit na semináře a žalobce se kvůli jeho pokažené pověsti začali stranit někteří obchodní partneři či lidé, kteří se do té doby tvářili jako přátelé. Žalobce ve své výpovědi dále vysvětloval, že tantra, tantrické učení jsou hlavně duchovní nauka, což metody praktikované žalobcem a [jméno]. [příjmení] [příjmení] zcela postrádají. Jimi poskytované služby jsou založeny na certifikovaných metodách, postupech. Žalobce však připustil, že označení tantra je módní a schovává se pod ně kde co, třeba i různé ezoterické věci, nekvalifikované služby, různé masáže. Sám žalobce se tantře a tantrickým masážím v minulosti věnoval, ale následně své metody přejmenoval právě z důvodu absence zmiňované duchovní složky. Žalobce však současně připustil, že byl [jméno]. [příjmení] [příjmení] spoluvlastníkem salonu [název] [anonymizováno]. Takovýto název měl podnik čistě z obchodních důvodů, aby přitáhl zákazníky. Žalobce popřel, že by se označení„ [označení] [jméno]“ či„ král tantry“ v dané komunitě někdy dříve používala, objevila se až v předmětných článcích. Žalobci pak toto označení zůstalo, když si jej tím přátelé dobírají.

43. Svědkyně [jméno] [příjmení], manželka žalobce, vypovídala obdobně jako žalobce. Uvedla, že jejich vztah se žalobcem prošel krizí. Nebylo to z důvodu, že by žalobci nevěřila, ale bylo to spíš proto, že žili v neustálém strachu, co zase přijde, neustále řešili jen tuto věc a nemohli žít normální život. Žalobce měl velké psychické problémy, dle svědkyně byl až depresivní, měl problémy mluvit před lidmi, natáčet videa. Svědkyně chtěla žalobce podporovat, ale bylo to náročné, z toho vznikaly hádky. Psychické problémy žalobce řešil terapiemi s kamarádem, lékařskou pomoc nevyhledal. Psychické dopady věc měla i na žalobcovu matku, jinak ale žalobce podporovala. Širší příbuzenstvo je nezavrhlo, ale bylo nepříjemné se o tom bavit. Ze strany lidí v místě bydliště byl cítit odstup, měli občas uštěpačné poznámky. Jedna z kamarádek svědkyně věci uvěřila a přerušila se svědkyní kontakty. Svědkyně potvrdila úbytek účastníků na seminářích, kdy se lidé kvůli článkům odhlašovali, dotazovali se, zjišťovali, jestli vůbec mají přijet apod. Od žalobce se též odvrátili někteří obchodní partneři a přestal být zván na akce, semináře pořádané v rámci komunity. Nejužší spolupracovníci ale za žalobcem stáli a věřili mu. Žalobce i [jméno]. [příjmení] [příjmení] přestali být zváni do televize, kam dříve běžné zváni byli (např. [název] [pořadu]), [jméno]. [příjmení] [příjmení] pak postupně zvána začala být, žalobce nikoliv. Žalobci snad byla zrušena i plánovaná účast v pořadu [jméno]. [příjmení], ale tím si svědkyně nebyla jistá. Svědkyně dále potvrdila, že informace uvedené v předmětných článcích se v dané komunitě objevily již před vydáním článků, byl to ale nějaký soukromý příspěvek na webu, potvrdila i e-mail [jméno]. [příjmení]. Dle svědkyně ale tyto informace neměly tehdy takový dopad, jako když se to objevilo v novinách, kdy to najednou věděli všichni a všichni to řešili. Označení žalobce„ [označení] [jméno]“ a„ král tantry“ se dle svědkyně před tím, než se to objevilo v novinách, v komunitě nepoužívalo. [příjmení] [jméno] se používá teď, docela se to chytlo.

44. Obdobně vypovídala též svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobce. Potvrdila, že informacím v článcích nevěřila a žalobce podporovala, stejně tak jej podporovala jeho partnerka, která z toho ale byla na zhroucení. Věc se probírala v rodině, první články vyšly před [název svátků], na které se rodina sešla, všichni se na to ptali. Z rodiny žalobce nikdo nezavrhl, ale svědkyně zaregistrovala chladnější chování od obyvatel [obec], což je malé městečko, kde se všichni znají, k celé jejich rodině, rodina byla předmětem řečí. Svědkyně to musela řešit s kolegyněmi v práci, s jednou, která informacím z článků věřila, se kvůli tomu rozešly, stejně tak přerušily vztahy s jednou kamarádkou. Dále svědkyně potvrdila, že žalobce měl problémy se spánkem, trpěl bolestmi hlavy, byl podrážděnější, zhubl, měl problém mluvit do kamery, což mu ztěžovalo práci. Stejně tak potvrdila, že se snížil počet účastníků na žalobcem pořádaných kurzech, žalobce hovořil i o tom, že jej opustil nějaký obchodní partner. Označení„ [označení] [jméno]“ a„ král tantry“ svědkyně ve spojení se žalobcem četla až v předmětných článcích.

45. Rovněž obdobně vypovídala svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení]. Z bezprostředního okolí žalobce svědkyně věděla o dopadech na matku žalobce, která nešla do práce, když vyšel nějaký takový článek. Další dopady na rodinu žalobce svědkyně jen domýšlela na podkladě znalosti této rodiny její soudržnosti. Pokud jde o osobu samotného žalobce, ten byl dle svědkyně hodně napjatý, občas popudlivý. Zdravotní dopady svědkyně jen domýšlela. V oblasti profesní se žalobce po publikaci článků stáhl z profesní sféry, stáhl se ze sociálních sítí, což pak mělo negativní vliv na získávání nových klientů. Když žalobce vedl nějaký kurz tak na něm bylo vidět, že není ve své kůži, že mu to bere sílu, sebedůvěru. Uveřejnění předmětných článků vyvolalo obrovské množství dotazů na popisovanou na věc, stran účastí na kurzech atd, tyto dotazy v omezené míře přetrvávají dodnes. Svědkyně potvrdila úbytek počtu účastníků na kurzech, kdy v době, kdy byla věc nejživější, to mohlo kolem poloviny, postupně se to ale vyrovnalo a dnes již žádný úbytek patrný není. Svědkyně v době publikace článků cítila, že nemůže prezentovat jejich společnou značku [jméno] a [jméno], neboť žalobcovo jméno představovalo v danou dobu obrovskou zátěž. Žalobce přestal být zván na konference, festivaly, kde dříve běžně vystupoval. Později jej i pozvali, ale žalobce se účastnit nechtěl, nechtěl čelit tomu emocionálnímu tlaku. Před publikací článků byli žalobce i svědkyně zváni do [název pořadu] [anonymizováno], vycházely články o jejich práci (např. [název medií] [anonymizována dvě slova]), po vyjití článků již svědkyně nebyla pozvána nikdy, žalobcem si nebyla jistá. Z důvodu provázanosti se žalobcem bylo svědkyni zrušeno pozvání do pořadu [jméno] [příjmení]. Žalobce do tohoto pořadu dle svědkyně zván nebyl, ale tím si nebyla jistá. Obdobně jako žalobce pak svědkyně popisovala tantru a jejich dřívější zapojení do tohoto učení. Duchovní složku, která je součástí tantrického učení, žalobce a svědkyně nechtěli ve své práci aplikovat, a tak se v roce [rok] od tantry a užívání tohoto označení odstřihli. Slovo tantra odstranili z názvů svých kurzů, změnili značku na [jméno] a [jméno] s tantrou nechtěli být spojováni, protože poskytují služby odlišného charakteru. Pokud jde o [označení prostor] [anonymizována dvě slova], ten původně vlastnili žalobce a svědkyně společně. V roce [rok], kdy se rozcházeli jako partneři, získala salon pouze svědkyně, žalobce z něho odešel. Změna názvu u tohoto salonu na dnešní [název] pak trvala déle než u kurzů a obchodní značky. [původní název] [anonymizováno] byla zavedená značka, lidé ji takto znali a vyhledávali. Všechny popisované následky svědkyně připisovala předmětným článkům, které představovaly obrovský zásek. O skutečnosti, že je žalobce prověřován policií, se mohl dozvědět jen velmi malý okruh lidí. E-mail [jméno]. [příjmení] směřoval jen k účastníkům kurzů, které s ním ještě žalobce a svědkyně vedli, udělal vlnu v jejich sociální bublině, ale neměl širší dopady. Až publikace předmětných článků dostala věc do nejširšího povědomí, třeba i k lidem, kteří dosud o žalobci, případně svědkyni a jejich práci ani nevěděli. Označení„ [označení] [jméno]“,„ král tantry“ či„ nebezpečný sexuální predátor“ se dle svědkyně před tím, než byly uvedeny v předmětných článcích, v jejich komunitě neobjevily. Žalobce a svědkyně ani nejsou od účastníků jejich kurzů vnímáni jako nějací duchovní vůdci. To souvisí i s charakterem jejich práce, typem kurzů, jaké poskytují, ve kterých absentuje duchovno, spiritualita, a s popisovaným odstřihnutím od slova tantra.

46. K důkazu provedené články popisující trestnou činnost a odsouzení [označení] [příjmení] soud v odůvodnění tohoto rozsudku nerozváděl, neboť má za to, že předmětné skutečnosti jsou obecně známé.

47. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících ustanovení právních předpisů.

48. Dle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

49. Dle § 82 odst. 1 o. z. má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

50. Dle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

51. Dle § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

52. Dle § 2957 o. z. musí být způsob a výše přiměřeného zadostiučinění určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

53. Jak již bylo uvedeno výše žalovaný v předmětných článcích pravdivě informoval o průběhu předmětného trestního řízení, o opakovaném zahajování trestního řízení, rušení takto vydaných usnesení a konečném odložení věci. Pokud žalovaný podroboval kritice práci policejního orgánu, potažmo státních zastupitelství, týkala se tato kritika předchozího trestního řízení. K tomuto řízení však žádná tvrzení či návrhy důkazů stran nedůvodnosti či neoprávněnosti takové kritiky, která by měla zasahovat do práv žalobce, vzneseny nebyly.

54. Dále pak bylo prokázáno, že pokud jde o v článcích uváděný popis jednání, kterého se měl žalobce dopustit vůči poškozeným, tento věrně odpovídal tomu, jak dané jednání vylíčily údajné poškozené. Žalovaný tento popis nijak neupravoval či nedoplňoval o jím smyšlené skutečnosti. Dle názoru soudu pak měl žalovaný relevantní důvody věřit, že poškozenými předkládaný popis událostí je pravdivý a věrně zachycuje události, ke kterým skutečně došlo. Žalobce nevyužil nabízeného práva se k věci vyjádřit. [příjmení] způsobem poškozené události prezentovaly též policejnímu orgánu, který vylíčení též považoval za pravdivé a věrohodné a dvakrát na podkladě takového vylíčení zahájil trestní žalobcovo trestní stíhání.

55. Avšak způsob, jakým byly články napsány (počínaje názvy článků), kontext, do kterého byly (v konečném důsledku nepravdivé) informace zasazovány (viz shora v článcích zvýrazněné pasáže), a celková intenzita mediální„ masáže“ dle názoru soudu výrazně překročily hranice věcného informování. I při vědomí, že částí údajného jednání žalobce se již policie jednou zabývala a věc odložila, přestože její postup podroboval kritice, měl být žalovaný dle názoru soudu při psaní předmětných článků a užité rétorice obezřetnější a umírněnější. Soud se ztotožňuje s názorem žalobce, že celkové vyznění předmětných článků je takové, že se žalobce skutečně dopustil trestné činnosti, a to v masivním měřítku. Jednání žalobce je navíc vylíčeno jako dlouhodobé, systematické páchání trestné činnosti. Předmětné články tedy podstatným způsobem porušují zásadu presumpce neviny.

56. Údajné jednání žalobce bylo nedůvodně a výrazně zveličeně spojováno s jeho podnikatelskou činností, jím pořádanými kurzy, včetně zdůrazňování místa konání kurzů a zdůrazňování skutečnosti, že žalobce předmětné kurzy nadále pořádá, přestože je jeho činnost prověřována policií, resp. je trestně stíhán. Mělo-li být cílem předmětných článků poukázat jen na jednání žalobce vůči údajným poškozeným bez spojitosti s podnikatelskou činností žalobce, jak uváděl svědek [příjmení], tak takovým způsobem předmětné články určitě nevyznívají. Naopak články navozují dojem: žalobcem pořádaný kurz = místo sexuálního násilí.

57. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by označení žalobce jako„ [označení]“ či„ [označení] [jméno]“ mělo vzejít z komunity, ve které žalobce působí. Žalovaný k prokázání tohoto tvrzení nabídl toliko výpověď svědka [příjmení], tj. spoluautora článků, který dané výrazy použil. Takový důkaz se sám o sobě jeví jako nedostatečný, jeho věrohodnost pak navíc snižuje svědkem popíraná snaha o navození paralely případu žalobce s případem„ [označení] [příjmení]“, kterou nepopírá ani žalovaný. Snaha o takovou paralelu je z článků zcela zjevná. Opakované zdůrazňování, že [označení] [příjmení] byl za znásilnění odsouzen a jaký mu byl uložen trest, pak vyvolávalo dojem, že stejně odsouzen bude i žalobce, což opět porušovalo presumpci neviny. Užití označení„ [označení] [jméno]“ právě v souvislosti s všeobecně známým a negativně vnímaným označením„ [označení] [příjmení]“ pak působí výsměšně a urážlivě.

58. Obdobné platí pro označení„ nebezpečný sexuální predátor“, stran kterého při použití stejného důkazního prostředku též nebylo prokázáno, že mělo vzejít z komunity, ve které žalobce působí. Difamační povaha takového nedůvodně užitého označení je pak zřejmá.

59. Pokud jde o označení„ král tantry“, má soud na základě provedeného dokazování za to, že se jedná o hodnocení zavádějící, třebaže pochopitelné a mající částečně reálný základ. V kontextu výpovědí žalobce a svědkyně [příjmení] [příjmení] má soud za to, že žalobce se tantře či tantrickému učení již několik nevěnuje. Na druhou stranu oba slyšení uváděli, že pod výraz tantra lze subsumovat spoustu činností a technik, a zejména žalobce uváděl, že v obecném laickém chápání jsou za tantru považovány a označovány i věci, které s tantrickým učením nijak nesouvisí. Navíc žalobce se v minulosti tantře skutečně věnoval, dříve spoluprovozoval podnik, který měl slovo tantra přímo v názvu (a to zcela záměrně, aby přilákal zákazníky), a ani žalobcem a svědkyní [příjmení] [příjmení] deklarované odstřižení se od uvedeného výrazu, který nemá vystihovat podstatu jejich práce, nebylo provedeno důsledně, když na svých webových stránkách jimi poskytované masáže za tantrické (byť v závorce) označují. Podstatnější však než nepřesnost při učinění předmětného hodnocení je kontext, v jakém byl daný výraz v článcích použit. Dle názoru soudu pak z článků vyplývá, že výraz„ král tantry“ nebyl užíván k vystižení postavení žalobce na české tantrické scéně, ale jednoznačně posměšně a urážlivě.

60. Popsané jednání žalovaného bylo dle názoru soud nejen způsobilé zasáhnout, ale skutečně i zasáhlo do osobnostní sféry žalobce, a to do jeho vážnosti, cti, důstojnosti, pověsti, ale i zdraví, rodinného života a výkonu povolání, a vyvolalo na jeho straně nemajetkovou újmu. Povaha a rozsah způsobené újmy byly přesvědčivě prokázány výslechy žalobce a svědkyň [příjmení]. [příjmení], [jméno]. [příjmení] a [příjmení] [příjmení], jejichž výpovědi soud hodnotí jako věrohodné. V souvislosti s rozsahem nemajetkové újmy je však nutno zohlednit i skutečnost, že pověst žalobce v komunitě, ve které působí, byla poškozena i dřívějšími vyjádřeními [jméno]. [příjmení] a komunikací na sociálních sítích, a že vznik nemajetkové újmy v tomto segmentu tedy nelze v celém rozsahu klást do příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. Intenzitu způsobené újmy pak zvyšuje jednak skutečnost, že žalobce byl v předmětných článcích prezentován nejen jako pachatel trestného činu, ale zejména jako pachatel trestného činu v oblasti sexuální, což je veřejností vnímáno jako zvláště zavrženíhodné jednání, jednak skutečnost, že předmětné články byly publikovány v celostátních (resp. v případě serveru [webová adresa] se dá říci celosvětovém) a intenzivně čtených médiích, a že se tedy s předmětnými informacemi mohla seznámit nejširší veřejnost.

61. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, poskytnutí omluvy by mělo být prvním kompenzačním prostředkem. Žalobcem požadovanou omluvu (obsah ve spojení s formou poskytnutí) však soud nepovažoval za způsobilý prostředek satisfakce vzniklé újmy. Přestože se soud neztotožňuje s názorem žalovaného o motivaci žalobce pro požadavek na takovouto omluvu, k čemuž nebylo předloženo žádné relevantní tvrzení a jedná se jen o domněnku žalovaného (naopak z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že nedostatkem klientů žalobce již netrpí), má soud s ohledem na čas uplynulý od zveřejnění článků a skutečnost, že články již byly z internetu staženy, za to, že by žalobcem požadovaná omluva mohla spíše než plnit satisfakční funkci vyvolat další vlnu zásahu do osobnostních práv žalobce, a to ve vztahu k osobám, které původní články neznají nebo na ně již zapomněli, když samotné názvy článků mají škodní potenciál. V požadavku na poskytnutí omluvy tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

62. Bez ohledu na skutečnost, zda žalobci byla či nebyla poskytnuta omluva, má soud za to jakákoliv forma morální satisfakce je pro odčinění vzniklé nemajetkové újmy v daném případě nedostatečná a že je nutné poskytnout satisfakci v penězích. S ohledem na způsob, jakým byla újma způsobena (medializace v celostátním měřítku), prokázanou intenzitu způsobené újmy a dobu působení a s přihlédnutím též k tomu, že prvotní zásah do pověsti žalobce v komunitě byl způsoben již jednáním mimo působení žalovaného považoval soud za přiměřenou částku 200 000 Kč. Do této částky tedy podané žalobě vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl.

63. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byly dva samostatné nároky, na poskytnutí omluvy a na poskytnutí peněžitého zadostiučinění. Žalobce byl úspěšný v požadavku na poskytnutí peněžitého zadostiučinění (výše závisela na úvaze soudu), žalovaný byl úspěšný v nároku na poskytnutí omluvy, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.