11 C 89/2023

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalovaného o 200.000 Kč s úroky z prodlení

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 200 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 84.751,51 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhal na žalovaném zaplacení 200.000 Kč s úroky z prodlení s tím, že mezi účastníky řízení došlo dne datum k uzavření smlouvy o záloze ve výši 200.000 Kč, z níž vyplývá, že dále byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o zprostředkování pořízení bytu číslo v domě na adrese adresa, záloha na zprostředkování byla složena dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevyvinul žádnou aktivitu vedoucí ke zprostředkování pořízení předmětného bytu, vyzval žalobce žalovaného k vrácení složené zálohy, a to nejpozději do datum, ani poté žalovaný předmětnou částku žalobci nevrátil.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že s nárokem žalobce nesouhlasí, jelikož dle předmětné smlouvy všechny finanční prostředky vynaložil na pořízení bytu, který by se žalobci líbil. Šlo jednak o byt na adrese adresa, který obývala paní jméno příjmení a dále byt na adrese adresa, který měl v nájmu pan jméno příjmení, jemuž žalovaný předal částku 200.000 Kč. Žalovaný připravil formuláře k výměně bytů, ke které nedošlo vinou žalobce.

3. Na jednání dne datum byl žalobce vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil svá tvrzení o tom, co konkrétně bylo obsahem tvrzené smlouvy o zprostředkování, jaké konkrétní povinnosti a práva účastníků, co přesně mělo být předmětem zprostředkování a co obsahem závazku žalovaného, zda měl žalovaný zprostředkovat toliko příležitost uzavřít smlouvu žalobce se třetí osobou či i jiné činnosti, zda byl sjednán termín zprostředkování a kdy, zda byla smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou, zda byla sjednána úplata či provize, v jaké výši a kdy se měla stát splatnou. Dále k čemu měla sloužit složená záloha a jaký měla vztah ke zprostředkovatelské smlouvě, a zda tato byla uzavřena a v jaké formě. Žalovaný byl pak stejným postupem vyzván k doplnění tvrzení ohledně obsahu smlouvy a dále, aby konkrétně vylíčil, kdy a jakým způsobem splnil své povinnosti ze smlouvy plynoucí.

4. Žalobce na výzvu soudu reagoval v podání ze dne datum, v němž uvedl, že žalovaný byl podnikatelem v oblasti realit – s živnostenským oprávněním s oborem činnosti nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí. Žalovaný jako podnikatel nabídl žalobci možnost zprostředkování„ dekretu“ k bytu na adrese adresa, který obývala paní jméno příjmení. Záloha byla poskytnuta na toto zprostředkování, konkrétně poplatky na úřadě a jako záloha na případnou úplatu pro postupitele za postoupení nájemní smlouvy. Žalovaný měl zajistit převod nájemního práva pro žalobce k předmětnému bytu, ve vlastnictví obec obec, neboť žalovaný má kontakt na zaměstnance pečujícího o majetek obec obec. Termín splnění sjednán nebyl. Žalovaný komunikoval ohledně vrácení zálohy s rodiči žalobce jméno a jméno příjmení, kteří požadovali vrácení zálohy. jméno příjmení žádala vrácení zálohy na spolupracovníkovi žalovaného jméno příjmení. jméno zprostředkovatelská smlouva byla sjednána ústně dne datum a obsah závazku byl sjednán ve smlouvě o záloze z téhož dne. Žalobce se vymezil proti tvrzením, že záloha měla být předána jméno příjmení, o této osobě žalobce dosud neslyšel a k takovému užití peněz nedal žalovanému pokyn.

5. Žalovaný na výzvu soudu uvedl v podání ze dne datum, že obsahem ústně uzavřené zprostředkovatelské smlouvy bylo nalezení vhodného nájemního bytu na obec a číslo. Žalovaný vytipoval byt obývaný paní příjmení, která si současně vybrala z nabídky nájmů žalovaného byt jméno příjmení. Ten však požadoval za přenechání bytu i se zařízením částku 200.000 Kč. S tímto žalobce souhlasil, žalovaný měl tuto částku předat panu příjmení, dále žalobce slíbil zaplatit náklady na stěhování paní příjmení, žalovaný měl obdržet částku 100.000 Kč, kterou ale nikdy nedostal. K uskutečnění akce nedošlo vinou žalobce. Žalovaný dále uvedl, že mělo dojít ke trojsměně nájmu bytů, a to bytu paní příjmení, bytu pana příjmení a bytu žalobce v obec.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti.

7. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že svědkyně je matkou žalobce, svědkyně se účastnila osobně jednání se žalovaným, spolu s manželem celé jméno žalobce, kdy předmětem jednání bylo zajištění nájemního dekretu na byt pro žalobce, který šel do obec studovat, ve vlastnictví státu, což žalovaný přislíbil, a to za částku 200.000 Kč, nejednalo se ale o odměnu pro žalovaného za zprostředkování, svědkyně předpokládala, že se mělo jednat o poplatky pro úředníky. Mělo se jednat pouze o byt číslo na adrese adresa, i když žalovaný nabízel i jiné byty. První kontakt proběhl telefonicky na základě inzerátu žalovaného. Svědkyně nikdy neslyšela jméno jméno příjmení. Následně svědkyně se žalobcem žádali po žalovaném vrácení peněz.

8. Z výslechu svědka celé jméno žalobce svou zjistil, že svědek je otcem žalobce, svědek se rovněž účastnil jednání se žalovaným, zopakoval, že hledali nájemní byt pro žalobce, který šel do obec studovat, měli zájem o zprostředkování dekretu. Záloha 200.000 Kč měla být použita na poplatky za převod dekretu. Svědek si nevybavoval, zda se mělo jednat o koupi bytu nebo nájem. Ze zprostředkování sešlo, neboť od toho nájemkyně bytu upustila. Svědek nikdy neslyšel jméno jméno příjmení, ani že by částka 200.000 Kč měla být použita za vybavení bytu pana příjmení. Žalovaný byl marně vyzýván k vrácení částky.

9. Podle smlouvy o záloze ze dne datum tato byla uzavřena mezi zprostředkovatelem, celé jméno žalovaného, a zájemcem, celé jméno žalobce, kdy zájemce a zprostředkovatel se dohodli na složení zálohy ve výši 200 000 Kč na pořízení bytu číslo na adrese adresa. Záloha měla být složena v hotovosti k rukám zprostředkovatele při podpisu smlouvy.

10. Podle odstoupení od smlouvy ze dne datum byl žalovaný vyzván, prostřednictvím zástupce žalobce, k zaplacení složené zálohy ve výši 200 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, nejpozději do datum. Podle kopie doručenky byla zásilka připravena k vyzvednutí dne datum.

11. Podle informací z katastru nemovitostí o pozemku parc. číslo územní celek – obec, adresa, adresa ulice a číslo vlastníkem tohoto bytu je územní celek.

12. Podle obsahu z veřejné části živnostenského rejstříku stran žalovaného platného k datum měl žalovaný mj. živnostenské oprávnění číslo Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí, zprostředkování obchodu, ukončeno dne datum, realitní činnost, správa a údržba nemovitostí, zahájeno dne datum, ukončeno datum.

13. Podle kopií SMS komunikace komunikovala s žalovaným paní jméno příjmení, matka žalobce, v období od října rok nebo září rok, kdy byly navrhovány, průběžně, schůzky, snaha o řešení vrácení zálohy až do dubna rok. Komunikace obsahuje SMSky paní příjmení, dále je zde, jsou zde kopie zpráv z čísla, které je uložené jako příjmení a paní příjmení, kdy pan příjmení sděluje, že je v nemocnici, komunikace z června rok a datum.

14. Podle evidenčního listu pro výpočet nájemného od datum ohledně bytu na adrese adresa, paní jméno příjmení byla uživatelem bytu v této době podle nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Tato byla uzavřena mezi územní celek a paní příjmení jméno příjmení.

15. Podle záhlaví smlouvy o nájmu na dobu určitou, č. číslo smlouvy číslo tato byla sjednána mezi územní celek a jméno příjmení a jméno příjmení. Podle evidenčního listu pro výpočet nájemného od datum ohledně bytu na adrese ulice a číslo byl uživatel bytu pan jméno příjmení.

16. Podle příjmového pokladního dokladu číslo ze dne datum byla přijata panem jméno příjmení částka 200 000 Kč od celé jméno žalovaného, tedy od žalovaného, za veškeré zařízení bytu číslo na adrese ulice a číslo.

17. Výpisem z katastru nemovitostí se prokazuje stav k datu datum, okres okres, katastrální území obec, územní celek, list vlastnictví číslo vlastník: jméno příjmení, pozemky, parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba adresa, objekt určený k bydlení; pozemek, parcelní číslo zahrada a číslo, ostatní plocha, vlastníkem je pan jméno příjmení.

18. Podle kopie záhlaví Dohody o dobrovolné výměně bytů na formuláři Magistrátu Hlavního města Prahy, je vyplněno dvakrát jméno a údaje jméno příjmení, byt na adrese adresa, bez uvedení protistrany, formulář je podepsán jméno příjmení a jméno příjmení.

19. Soud pro nadbytečnost a z důvodu procesní ekonomie zamítl další důkazní návrhy žalobce, neboť z provedeného dokazování soud zjistil podstatné skutečnosti potřebné pro rozhodnutí ve věci.

20. Soud má tedy za prokázaný následující skutkový stav. Účastníci řízení uzavřeli dne datum nepojmenovanou smlouvu, jejímž obsahem mělo být zprostředkování nájemního práva k bytu ve vlastnictví územní celek, k čemuž se zavázal žalovaný. Ten obdržel od žalobce částku 200.000 Kč na nespecifikované poplatky spojené s převodem nájmu s tím, že se nejednalo o odměnu za zprostředkování, která sjednána nebyla. Žalobce měl zájem uzavřít nájemní smlouvu k bytu číslo na adrese adresa, k němuž měla nájemní právo paní jméno příjmení, k převodu nájmu nedošlo, žalobce proto od uzavřené smlouvy odstoupil, žalovaný byl následně vyzýván k vrácení zálohy 200.000 Kč, což neučinil ani po předžalobní upomínce ze dne datum.

21. Dle § 1746 odst. 1 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 tamtéž strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 2001 občanského zákoníku od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Dle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle § 2005 odst. 1 věta první občanského zákoníku, odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Podle § 2991 odst. 1 se mimo jiné bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl.

22. V řízení žalobce prokázal uzavření smlouvy, a to nepojmenované, s ohledem na to, že nebyla sjednána odměna za zprostředkování, nemohla být smlouva posouzena jako smlouva zprostředkovatelská dle § 2445 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se zavázal zajistit převod nájemního práva k bytu ve vlastnictví obec obec, a to na adrese adresa, z provedeného dokazování vyplynulo, že o jiný byt žalobce neměl zájem. Žalobce zaplatil žalovanému zálohu ve výši 200.000 Kč na nespecifikované poplatky spojené s převodem nájmu, kdy ohledně povahy těchto poplatků nebylo nic bližšího tvrzeno, pouze obě strany tvrdily nesporně, že se nejednalo o odměnu pro žalovaného. K převodu nájemního práva nedošlo. Žalobce následně od smlouvy odstoupil a požadoval vrácení zálohy, což žalovaný neučinil. Odstoupení od smlouvy znamená odpadnutí právního důvodu pro plnění, smlouvy, od níž oprávněná strana odstoupila, a strany se tedy musí vypořádat podle úpravy bezdůvodného obohacení. Žalovaný je s ohledem na odstoupení od smlouvy žalobcem povinen vrátit mu zaplacenou zálohu ve výši 200.000 Kč. Žalovaný ve věci neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, že uzavření nájmu bytu pro žalobce zprostředkoval, když tato svá tvrzení nijak nedoložil, ačkoliv byl poučen dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění svých tvrzení a označení důkazů. Žalovaný předložil soudu pouze torza dokumentů, z nichž soud nic podstatného nezjistil (kopie části formuláře k výměně bytů), popř. se netýkaly předmětu tohoto řízení v případě výpisu z katastru nemovitostí ohledně katastrálního území obec. Na základě uvedeného tedy soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení, včetně nákladů na právní zastoupení, jelikož žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 8.000 Kč, a dále odměna advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“), ve výši 9.100 Kč (z tarifní hodnoty 200.000 Kč) za jeden úkon právní služby za tyto úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast na jednání dne datum, datum, datum, celkem 6 úkonů, plus 6 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky celkem ve výši 1.800 Kč, cestovné dne datum cestovné k účasti na jednání soudu obec – soud obec a číslo a zpět; Počet km 230 (2x115), Cestovné osobním autem registrační značka, Spotřeba dle TP 5,6 l číslo km, Cena paliva BA 41,20 Kč, (1 km x 7,5/km); 1.725 Kč, Dne datum cestovné k účasti na jednání soudu obec – soud obec a číslo a zpět; Počet km 230 (2x115), Cestovné osobním autem registrační značka, Spotřeba dle TP 5,6 l číslo km, Cena paliva BA 41,20 Kč, (1 km x 7,5/km); 1.725 Kč, dne datum cestovné k účasti na jednání soudu obec – soud obec a číslo a zpět; Počet km 230 (2x115), Cestovné osobním autem registrační značka, Spotřeba dle TP 5,6 l číslo km, Cena paliva BA 38,20 Kč, (1 km x 7,74/km); 1.781 Kč, Dne datum, datum, datum náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby za čas strávený cestou na jednání obec – soud obec a číslo a zpět; obec na cestě – jedna cesta 1:27 hod., za jeden den 6 půlhodin (2x3 půlhodiny); celkem 3x600= 1.800 Kč a 21% náhrada DPH (13.320 Kč), jehož je zástupce žalobce plátcem, celkem 84.751,51 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů za úkon doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne datum, neboť v daném případě nelze za účelné k uplatňování a bránění práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když tvrzení a označení důkazů, k jejichž doplnění soud vyzýval, byla základního charakteru pro projednání věci a měla být správně obsažena již v podané žalobě. Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co je mu uloženo tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.