11 C 89/2023

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalovaného o 200.000 Kč s úroky z prodlení

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 200 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 84.751,51 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhal na žalovaném zaplacení 200.000 Kč s úroky z prodlení s tím, že mezi účastníky řízení došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o záloze ve výši 200.000 Kč, z níž vyplývá, že dále byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o zprostředkování pořízení bytu [číslo] v domě na adrese [adresa], záloha na zprostředkování byla složena dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevyvinul žádnou aktivitu vedoucí ke zprostředkování pořízení předmětného bytu, vyzval žalobce žalovaného k vrácení složené zálohy, a to nejpozději do [datum], ani poté žalovaný předmětnou částku žalobci nevrátil.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že s nárokem žalobce nesouhlasí, jelikož dle předmětné smlouvy všechny finanční prostředky vynaložil na pořízení bytu, který by se žalobci líbil. Šlo jednak o byt na adrese [adresa], který obývala paní [jméno] [příjmení] a dále byt na adrese [adresa], který měl v nájmu pan [jméno] [příjmení], jemuž žalovaný předal částku 200.000 Kč. Žalovaný připravil formuláře k výměně bytů, ke které nedošlo vinou žalobce.

3. Na jednání dne [datum] byl žalobce vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil svá tvrzení o tom, co konkrétně bylo obsahem tvrzené smlouvy o zprostředkování, jaké konkrétní povinnosti a práva účastníků, co přesně mělo být předmětem zprostředkování a co obsahem závazku žalovaného, zda měl žalovaný zprostředkovat toliko příležitost uzavřít smlouvu žalobce se třetí osobou či i jiné činnosti, zda byl sjednán termín zprostředkování a kdy, zda byla smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou, zda byla sjednána úplata či provize, v jaké výši a kdy se měla stát splatnou. Dále k čemu měla sloužit složená záloha a jaký měla vztah ke zprostředkovatelské smlouvě, a zda tato byla uzavřena a v jaké formě. Žalovaný byl pak stejným postupem vyzván k doplnění tvrzení ohledně obsahu smlouvy a dále, aby konkrétně vylíčil, kdy a jakým způsobem splnil své povinnosti ze smlouvy plynoucí.

4. Žalobce na výzvu soudu reagoval v podání ze dne [datum], v němž uvedl, že žalovaný byl podnikatelem v oblasti realit – s živnostenským oprávněním s oborem činnosti nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí. Žalovaný jako podnikatel nabídl žalobci možnost zprostředkování„ dekretu“ k bytu na adrese [adresa], který obývala paní [jméno] [příjmení]. Záloha byla poskytnuta na toto zprostředkování, konkrétně poplatky na úřadě a jako záloha na případnou úplatu pro postupitele za postoupení nájemní smlouvy. Žalovaný měl zajistit převod nájemního práva pro žalobce k předmětnému bytu, ve vlastnictví [obec] [obec], neboť žalovaný má kontakt na zaměstnance pečujícího o majetek [obec] [obec]. Termín splnění sjednán nebyl. Žalovaný komunikoval ohledně vrácení zálohy s rodiči žalobce [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří požadovali vrácení zálohy. [jméno] [příjmení] žádala vrácení zálohy na spolupracovníkovi žalovaného [jméno] [příjmení]. [jméno] zprostředkovatelská smlouva byla sjednána ústně dne [datum] a obsah závazku byl sjednán ve smlouvě o záloze z téhož dne. Žalobce se vymezil proti tvrzením, že záloha měla být předána [jméno] [příjmení], o této osobě žalobce dosud neslyšel a k takovému užití peněz nedal žalovanému pokyn.

5. Žalovaný na výzvu soudu uvedl v podání ze dne [datum], že obsahem ústně uzavřené zprostředkovatelské smlouvy bylo nalezení vhodného nájemního bytu na [obec a číslo]. Žalovaný vytipoval byt obývaný paní [příjmení], která si současně vybrala z nabídky nájmů žalovaného byt [jméno] [příjmení]. Ten však požadoval za přenechání bytu i se zařízením částku 200.000 Kč. S tímto žalobce souhlasil, žalovaný měl tuto částku předat panu [příjmení], dále žalobce slíbil zaplatit náklady na stěhování paní [příjmení], žalovaný měl obdržet částku 100.000 Kč, kterou ale nikdy nedostal. K uskutečnění akce nedošlo vinou žalobce. Žalovaný dále uvedl, že mělo dojít ke trojsměně nájmu bytů, a to bytu paní [příjmení], bytu pana [příjmení] a bytu žalobce v [obec].

6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti.

7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je matkou žalobce, svědkyně se účastnila osobně jednání se žalovaným, spolu s manželem [celé jméno žalobce], kdy předmětem jednání bylo zajištění nájemního dekretu na byt pro žalobce, který šel do [obec] studovat, ve vlastnictví státu, což žalovaný přislíbil, a to za částku 200.000 Kč, nejednalo se ale o odměnu pro žalovaného za zprostředkování, svědkyně předpokládala, že se mělo jednat o poplatky pro úředníky. Mělo se jednat pouze o byt [číslo] na adrese [adresa], i když žalovaný nabízel i jiné byty. První kontakt proběhl telefonicky na základě inzerátu žalovaného. Svědkyně nikdy neslyšela jméno [jméno] [příjmení]. Následně svědkyně se žalobcem žádali po žalovaném vrácení peněz.

8. Z výslechu svědka [celé jméno žalobce] svou zjistil, že svědek je otcem žalobce, svědek se rovněž účastnil jednání se žalovaným, zopakoval, že hledali nájemní byt pro žalobce, který šel do [obec] studovat, měli zájem o zprostředkování dekretu. Záloha 200.000 Kč měla být použita na poplatky za převod dekretu. Svědek si nevybavoval, zda se mělo jednat o koupi bytu nebo nájem. Ze zprostředkování sešlo, neboť od toho nájemkyně bytu upustila. Svědek nikdy neslyšel jméno [jméno] [příjmení], ani že by částka 200.000 Kč měla být použita za vybavení bytu pana [příjmení]. Žalovaný byl marně vyzýván k vrácení částky.

9. Podle smlouvy o záloze ze dne [datum] tato byla uzavřena mezi zprostředkovatelem, [celé jméno žalovaného], a zájemcem, [celé jméno žalobce], kdy zájemce a zprostředkovatel se dohodli na složení zálohy ve výši 200 000 Kč na pořízení bytu [číslo] na adrese [adresa]. Záloha měla být složena v hotovosti k rukám zprostředkovatele při podpisu smlouvy.

10. Podle odstoupení od smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, prostřednictvím zástupce žalobce, k zaplacení složené zálohy ve výši 200 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, nejpozději do [datum]. Podle kopie doručenky byla zásilka připravena k vyzvednutí dne [datum].

11. Podle informací z katastru nemovitostí o pozemku parc. [číslo] [územní celek] – [obec], [adresa], adresa [ulice a číslo] vlastníkem tohoto bytu je [územní celek].

12. Podle obsahu z veřejné části živnostenského rejstříku stran žalovaného platného k [datum] měl žalovaný mj. živnostenské oprávnění [číslo] Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí, zprostředkování obchodu, ukončeno dne [datum], realitní činnost, správa a údržba nemovitostí, zahájeno dne [datum], ukončeno [datum].

13. Podle kopií SMS komunikace komunikovala s žalovaným paní [jméno] [příjmení], matka žalobce, v období od října [rok] nebo září [rok], kdy byly navrhovány, průběžně, schůzky, snaha o řešení vrácení zálohy až do dubna [rok]. Komunikace obsahuje SMSky paní [příjmení], dále je zde, jsou zde kopie zpráv z čísla, které je uložené jako [příjmení] a paní [příjmení], kdy pan [příjmení] sděluje, že je v nemocnici, komunikace z června [rok] a [datum].

14. Podle evidenčního listu pro výpočet nájemného od [datum] ohledně bytu na adrese [adresa], paní [jméno] [příjmení] byla uživatelem bytu v této době podle nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Tato byla uzavřena mezi [územní celek] a paní [příjmení] [jméno] [příjmení].

15. Podle záhlaví smlouvy o nájmu na dobu určitou, č. [číslo smlouvy] [číslo] tato byla sjednána mezi [územní celek] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Podle evidenčního listu pro výpočet nájemného od [datum] ohledně bytu na adrese [ulice a číslo] byl uživatel bytu pan [jméno] [příjmení].

16. Podle příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne [datum] byla přijata panem [jméno] [příjmení] částka 200 000 Kč od [celé jméno žalovaného], tedy od žalovaného, za veškeré zařízení bytu [číslo] na adrese [ulice a číslo].

17. Výpisem z katastru nemovitostí se prokazuje stav k datu [datum], okres [okres], katastrální území [obec], [územní celek], list vlastnictví [číslo] vlastník: [jméno] [příjmení], pozemky, parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], objekt určený k bydlení; pozemek, parcelní [číslo] zahrada a [číslo], ostatní plocha, vlastníkem je pan [jméno] [příjmení].

18. Podle kopie záhlaví Dohody o dobrovolné výměně bytů na formuláři Magistrátu Hlavního města Prahy, je vyplněno dvakrát jméno a údaje [jméno] [příjmení], byt na adrese [adresa], bez uvedení protistrany, formulář je podepsán [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

19. Soud pro nadbytečnost a z důvodu procesní ekonomie zamítl další důkazní návrhy žalobce, neboť z provedeného dokazování soud zjistil podstatné skutečnosti potřebné pro rozhodnutí ve věci.

20. Soud má tedy za prokázaný následující skutkový stav. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] nepojmenovanou smlouvu, jejímž obsahem mělo být zprostředkování nájemního práva k bytu ve vlastnictví [územní celek], k čemuž se zavázal žalovaný. Ten obdržel od žalobce částku 200.000 Kč na nespecifikované poplatky spojené s převodem nájmu s tím, že se nejednalo o odměnu za zprostředkování, která sjednána nebyla. Žalobce měl zájem uzavřít nájemní smlouvu k bytu [číslo] na adrese [adresa], k němuž měla nájemní právo paní [jméno] [příjmení], k převodu nájmu nedošlo, žalobce proto od uzavřené smlouvy odstoupil, žalovaný byl následně vyzýván k vrácení zálohy 200.000 Kč, což neučinil ani po předžalobní upomínce ze dne [datum].

21. Dle § 1746 odst. 1 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 tamtéž strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 2001 občanského zákoníku od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Dle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle § 2005 odst. 1 věta první občanského zákoníku, odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Podle § 2991 odst. 1 se mimo jiné bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl.

22. V řízení žalobce prokázal uzavření smlouvy, a to nepojmenované, s ohledem na to, že nebyla sjednána odměna za zprostředkování, nemohla být smlouva posouzena jako smlouva zprostředkovatelská dle § 2445 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se zavázal zajistit převod nájemního práva k bytu ve vlastnictví [obec] [obec], a to na adrese [adresa], z provedeného dokazování vyplynulo, že o jiný byt žalobce neměl zájem. Žalobce zaplatil žalovanému zálohu ve výši 200.000 Kč na nespecifikované poplatky spojené s převodem nájmu, kdy ohledně povahy těchto poplatků nebylo nic bližšího tvrzeno, pouze obě strany tvrdily nesporně, že se nejednalo o odměnu pro žalovaného. K převodu nájemního práva nedošlo. Žalobce následně od smlouvy odstoupil a požadoval vrácení zálohy, což žalovaný neučinil. Odstoupení od smlouvy znamená odpadnutí právního důvodu pro plnění, smlouvy, od níž oprávněná strana odstoupila, a strany se tedy musí vypořádat podle úpravy bezdůvodného obohacení. Žalovaný je s ohledem na odstoupení od smlouvy žalobcem povinen vrátit mu zaplacenou zálohu ve výši 200.000 Kč. Žalovaný ve věci neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, že uzavření nájmu bytu pro žalobce zprostředkoval, když tato svá tvrzení nijak nedoložil, ačkoliv byl poučen dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění svých tvrzení a označení důkazů. Žalovaný předložil soudu pouze torza dokumentů, z nichž soud nic podstatného nezjistil (kopie části formuláře k výměně bytů), popř. se netýkaly předmětu tohoto řízení v případě výpisu z katastru nemovitostí ohledně katastrálního území [obec]. Na základě uvedeného tedy soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení, včetně nákladů na právní zastoupení, jelikož žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 8.000 Kč, a dále odměna advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“), ve výši 9.100 Kč (z tarifní hodnoty 200.000 Kč) za jeden úkon právní služby za tyto úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], celkem 6 úkonů, plus 6 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky celkem ve výši 1.800 Kč, cestovné dne [datum] cestovné k účasti na jednání soudu [obec] – soud [obec a číslo] a zpět; Počet km 230 (2x115), Cestovné osobním autem [registrační značka], Spotřeba dle TP 5,6 l [číslo] km, Cena paliva BA 41,20 Kč, (1 km x 7,5/km); 1.725 Kč, Dne [datum] cestovné k účasti na jednání soudu [obec] – soud [obec a číslo] a zpět; Počet km 230 (2x115), Cestovné osobním autem [registrační značka], Spotřeba dle TP 5,6 l [číslo] km, Cena paliva BA 41,20 Kč, (1 km x 7,5/km); 1.725 Kč, dne [datum] cestovné k účasti na jednání soudu [obec] – soud [obec a číslo] a zpět; Počet km 230 (2x115), Cestovné osobním autem [registrační značka], Spotřeba dle TP 5,6 l [číslo] km, Cena paliva BA 38,20 Kč, (1 km x 7,74/km); 1.781 Kč, Dne [datum], [datum], [datum] náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby za čas strávený cestou na jednání [obec] – soud [obec a číslo] a zpět; [obec] na cestě – jedna cesta 1:27 hod., za jeden den 6 půlhodin (2x3 půlhodiny); celkem 3x600= 1.800 Kč a 21% náhrada DPH (13.320 Kč), jehož je zástupce žalobce plátcem, celkem 84.751,51 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů za úkon doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne [datum], neboť v daném případě nelze za účelné k uplatňování a bránění práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když tvrzení a označení důkazů, k jejichž doplnění soud vyzýval, byla základního charakteru pro projednání věci a měla být správně obsažena již v podané žalobě.