11 C 94/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupené Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 , advokátem Adresa zainteresované osoby 1/1 proti žalované: stát, organizační složka státu Adresa zainteresované osoby 1/0 jednající organizační složka státu Adresa zainteresované osoby 1/2 o náhradu nemajetkové újmy

I. Žaloba o zaplacení částky 176 276 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nepřiměřenou délkou řízení vedeného v prvním stupni u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, , v němž vystupovala jako žalobkyně. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky 47.928,- Kč s úroky z prodlení jako náhrady za poškození automobilu tovární značky , značka, , RZ , SPZ, , rok výroby , rok, , žalobkyni. Řízení bylo zahájeno dne , datum, a bylo pravomocně skončeno dne , datum, , trvalo tedy téměř 15 let. Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vyhlášeno až po téměř deseti letech řízení, žalobkyni vznikla škoda spočívající v nákladech řízení, které by nemusela uhradit, pokud by soud postupoval konstruktivně a bez průtahů. Soud si včas nevyžádal správní a policejní spis, předmětné spisy byly v mezidobí skartovány, přitom žalobkyně je k důkazu označila už v žalobě. Žalobkyně nárok uplatnila předběžně u žalované dne , datum, , ta jej projednala stanoviskem ze dne , datum, , a přiznala žalobkyni odškodnění ve výši 122.061,- Kč, jež bylo žalobkyni vyplaceno před podáním žaloby. Žalobkyně však jako odškodnění žádala částku 298.337,- Kč, proto se podanou žalobou domáhá rozdílu ve výši 176.276,- Kč se zákonnými úroky z prodlení ode dne předběžného uplatnění nároku do zaplacení.

2. Žalovaná ve věci učinila nesporným předběžné uplatnění nároku žalobkyní dne , datum, , jeho projednání stanoviskem ze dne , datum, a poskytnutí odškodnění ve výši 122.061,- Kč. Žalovaná k předmětnému řízení uzavřela, že v řízení docházelo k průtahům, řízení bylo do určité míry skutkově a právně složité, význam řízení byl shledán jako běžný, žalobkyně se na délce řízení významně podílela, třikrát podala nedůvodnou žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Žalovaná dospěla k výši odškodnění tak, že sečetla jistinu v předmětném řízení a náklady řízení v prvním a druhém stupni, kdy tato částka se rovnala celkové nejistotě žalobkyně ohledně výsledku řízení. Žalovaná přitom odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které je nutné odvozovat význam řízení pro žalobkyni od výše žalované částky a uvedla, že výše odškodnění by měla korespondovat s tím, co bylo pro žalobkyni v sázce. Z uvedených důvodů navrhuje žalovaná zamítnutí žaloby.

3. Soud zjistil ve věci z důkazů následující pro věc podstatné skutečnosti. Ze spisu Městského soudu , název soudu, , sp. zn. , spisová značka, zjistil soud následující: Žalobou doručenou Městskému soudu , název soudu, dne , datum, se žalobce, , jméno FO, , a žalobkyně, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , domáhali náhrady škody vzniklé dne , datum, při autonehodě s , jméno FO, , současně požádali o prominutí soudních poplatků a o přidělení advokáta. Žalobci byli přípisem soudu ze dne , datum, vyzváni k tomu, aby odůvodnili a doložili své majetkové poměry. Odpověď byla soudu zaslána dne , datum, . Následně soud zjišťoval majetkové poměry žalobců, a to u MÚ , adresa, . Žalobkyně reagovala rovněž v podání doručeném , datum, . Soud přípisem z , datum, zjišťoval majetkové poměry. MÚ , adresa, reagoval v podání ze dne , datum, . Dále byla dotázána Česká správa sociálního zabezpečení. Usnesením Městského soudu , název soudu, ze dne , datum, bylo žalobcům přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl jim ustanoven zástupce z řad advokátů. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, byli žalobci vyzváni k doplnění žaloby. Doplnění žaloby bylo provedeno v podání ze dne , datum, , kdy podle tohoto doplnění žalobci uvedli, že žalobkyně byla vlastníkem osobního motorového vozidla , značka, . Dne , datum, došlo k dopravní nehodě, kdy automobil byl řízen synem žalobců. V rámci správního řízení nebylo rozhodnuto o viníkovi dopravní nehody. Druhý účastník dopravní nehody neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Na vozidla byla způsobena škoda, kdy žalovaná částka je 47 928 Kč a je požadována i se zákonnými úroky z prodlení. Žaloba byla rozeslána dne , datum, . Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne , datum, . Soud obdržel dotaz na nařízení jednání, kdy bylo reagováno v přípisu soudu ze dne , datum, , že nelze sdělit, kdy bude jednání nařízeno. Jednání bylo nařízeno dne , datum, na , datum, . Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne , datum, . Jednání se konalo dne , datum, . Žalobce 1) vzal žalobu v celém rozsahu zpět, žalobkyně zůstala jedinou účastnicí řízení. Byla na tomto jednání vyslechnuta. Jednání bylo odročeno na , datum, za účelem dalšího dokazování. Usnesením soudu ze dne , datum, bylo řízení částečně zastaveno. Dne , datum, proběhlo jednání ve věci. Bylo doplněno dokazování výslechem svědka, , jméno FO, . Jednání bylo odročeno na , datum, za účelem provedení , Anonymizováno, důkazů. Stanovisko žalobkyně k vyjádření žalovaného je z , datum, . Dne , datum, proběhlo další jednání ve věci. Byly čteny listinné důkazy. Jednání bylo odročeno za účelem připojení spisu , název státní instituce, a Policie ČR na , datum, . Následně bylo dne , datum, sděleno Magistrátem , název města, , že požadovaný spis byl skartován. Sdělení Policie ČR je z , datum, , kdy tato odkázala na Magistrát , název města, . Dne , datum, proběhlo jednání ve věci. Byla čtena vyjádření magistrátu a Policie ČR. Jednání bylo odročeno na , datum, za účelem výslechu svědkyně. Tohoto dne proběhlo jednání ve věci. Byla vyslechnuta svědkyně, která byla spolujezdkyně při předmětné nehodě. Jednání bylo odročeno na , datum, za účelem připojení spisového materiálu , právnická osoba, , který byl následně soudem vyžadován. Materiál byl poskytnut dne , datum, . Dne , datum, proběhlo jednání. Na něm byl sdělen podstatný obsah spisu , právnická osoba, . Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem ustanovení znalce z oboru dopravy ve věci. Usnesením soudu ze dne , datum, byl ustanoven znalec z oboru silniční doprava, , tituly před jménem, , jméno FO, , k tomu, aby sestavil v čase obraz nehodového děje, určil v terénu místo, ve kterém došlo ke střetu vozidel, stanovil výchozí a nárazovou rychlost obou střetnuvších se vozidel, posoudil možnost zabránit střetu vozidel, posoudil technickou přijatelnost výpovědí účastníků a svědků dopravní nehody, stanovil mechanismus vzniku poškození vozidel, vyjádřil se k míře, jakou se podíleli na míře nehodového děje další okolnosti a stanovil další skutečnosti důležité ve věci. Lhůta pro zpracování posudku byla stanovena 60 denní. Zástupce žalobců v podání ze dne , datum, upozorňuje, že mu dosud nebylo doručeno usnesení o ustanovení znalce. Následně byly ověřovány majetkové poměry žalobkyně. V přípise ze dne , datum, znalec soudu sdělil, že nemůže znalecký posudek zpracovat, neboť k tomuto chybí nezbytné podklady, a to fotodokumentace z dopravní nehody a fotodokumentace obou poškozených vozidel. Usnesením ze dne , datum, bylo žalobkyni odňato osvobození od soudních poplatků se zpětnou účinností. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně v podání ze dne , datum, odvolání. Spis byl předložen Krajskému soudu , název soudu, , jako soudu odvolacímu, dne , datum, . Usnesením Krajského soudu , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno a změněno tak, že zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, se žalobkyni odnímá. Spis byl vrácen zpět městskému soudu dne , datum, . Podáním ze dne , datum, byl učiněn návrh ustanoveného zástupce žalobkyně na stanovení odměny a hotových výdajů. V podání ze dne , datum, žalobkyně podala dovolání proti usnesení Krajského soudu , název soudu, . Usnesení Městského soudu , název soudu, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla , tituly před jménem, , jméno FO, přiznána odměna za zastoupení. Ve spise je založena Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu , název soudu, ze , datum, a usnesení Krajského soudu , název soudu, ze dne , datum, , resp. usnesení o odmítnutí Ústavní stížnosti. Dovolání bylo předloženo Nejvyššímu soudu dne , datum, . Nejvyšší soud usnesením ze dne , datum, dovolání odmítl, č. j. , spisová značka, . Spis byl vrácen zpět Městskému soudu dne , datum, . Znalec se opětovně vyjádřil s tím, že nemůže zpracovat znalecký posudek v podání ze dne , datum, . Dne , datum, bylo nařízeno jednání na den , datum, . Žalobkyně v podání ze dne , datum, požádala o odročení jednání, jelikož není právně zastoupena. Dne , datum, se konalo jednání ve věci. Bylo odročeno na , datum, za účelem rozhodnutí o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce. Žalobkyně byla vyzvána k odůvodnění majetkových poměrů přípisem soudu ze dne , datum, s tím, že soud se současně dotazoval ostatních subjektů na majetkové poměry žalobkyně. Žalobkyně zaslala soudu své majetkové poměry dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, soud rozhodl o neustanovení zástupce žalobkyni. Žalobkyně podala odvolání ze dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soudu , název soudu, dne , datum, k rozhodnutí o odvolání. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno. Spis byl vrácen zpět městskému soudu dne , datum, . Žalobkyně podala dovolání dne , datum, a omluvila se z nařízeného jednání z , datum, . Usnesením Městského soudu , název soudu, ze dne , datum, bylo zastaveno řízení o návrhu žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání dne , datum, . Městský soud , název soudu, vyzval žalobkyni k doplnění odvolání dne , datum, . Reakce na usnesení je ze dne , datum, , žalobkyně žádá o upřesnění a o prodloužení lhůty. Spis byl předložen Krajskému soudu , název soudu, dne , datum, . Usnesením krajského soudu ze dne , datum, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Spis byl vrácen zpět městskému soudu dne , datum, . Žalobkyně žádala o odročení nařízeného jednání, které bylo nařízeno na , datum, , z důvodu zdravotního stavu, a to dne , datum, . Jednání bylo odročeno. Soud následně vyzval žalobkyni, vzhledem k jejím dlouhodobým zdravotním potížím, aby si zvolila zástupce pro zastupování. Usnesením Městského soudu , název soudu, ze dne , datum, byla žalobkyni ustanovena opatrovnice. Dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Zástupce žalobkyně požádal o odročení nařízeného jednání dne , datum, . Žádosti o odročení jednání nebylo vyhověno. Žalobkyně se opět, ze zdravotních důvodů, omluvila z nařízeného jednání. Jednání se konalo dne , datum, . Bylo odročeno na , datum, za účelem znalce, , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy žalobkyně k důkazu předložila znalecký posudek ze dne , datum, . Jednání proběhlo dne , datum, . Byl vyslechnut znalec, , tituly před jménem, , jméno FO, , a následně , tituly před jménem, , jméno FO, . Jednání bylo odročeno na , datum, za účelem učinění dotazu na Policii ČR ohledně skartace spisů a na , právnická osoba, . Následně soud vyžadoval informace od Policie ČR, , právnická osoba, a , právnická osoba, , a to přípisem ze dne , datum, . Jednání proběhlo dne , datum, . K důkazu byl čten spis zaslaný pojišťovnou , právnická osoba, . Jednání bylo odročeno na , datum, . Žalovaný se vyjádřil v podání ze dne , datum, . Jednání proběhlo dne , datum, . Bylo čteno posouzení znaleckého posudku, byl vyslechnut znalec, , tituly před jménem, , jméno FO, . Na jednání bylo skončeno dokazování a jednání bylo odročeno na , datum, za účelem vyhlášení rozsudku. Na jednání dne , datum, byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení. Soud obdržel vyúčtování znalečného dne , datum, . Rozsudek má č. j. , spisová značka, , je na něm vyznačena právní moc dne , datum, ve znění č. l.

428. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání ze dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, byla vyzvána k doplnění odvolání. Odvolání je dále odůvodněno podáním ze dne , datum, . Usnesení o soudním poplatku je ze dne , datum, . Žalobkyně požádala v podání ze dne , datum, o osvobození od soudních poplatků. Byla vyzvána k doložení majetkových poměrů, a to dne , datum, . Formulář prohlášení byl soudu doručen dne , datum, . Soud opět žádal o součinnost. Usnesením ze dne , datum, žalobkyni nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebyl jí ustanoven zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o znalečném. Žalovaný se k odvolání žalobkyně vyjádřil dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, bylo žalobkyni uloženo nahradit České republice náklady řízení ve výši 900 Kč. Žalobkyně se odvolala v podání ze dne , datum, . Spis byl předložen Krajskému soudu , název soudu, s odvoláními dne , datum, . Usnesením Krajského soudu , název soudu, ze dne , datum, bylo potvrzeno usnesení Městského soudu , název soudu, ze dne , datum, . Žalobkyně byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání usnesením odvolacího soudu dne , datum, . Soudní poplatek nebyl uhrazen, spis byl proto vrácen zpět Městskému soudu , název soudu, dne , datum, . Následně byl soudní poplatek uhrazen dne , datum, . Spis byl předložen zpět Krajskému soudu, Anonymizováno, , název soudu, dne , datum, . Dne , datum, soud nařídil jednání na den , datum, . Bylo sděleno, že žalovaný dne , datum, zemřel, dědické řízení stále není skončeno. Odvolací soud odročil jednání a zjišťoval stav dědického řízení u soudní komisařky dne , datum, . Sdělení soudního notáře je z , datum, . Usnesení o dědictví po žalovaném, , jméno FO, , je ze dne , datum, . Usnesením Krajského soudu , název soudu, ze dne , datum, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví. Žalobkyně žádala o odročení jednání před odvolacím soudem ze zdravotních důvodů v podání ze dne , datum, . Žádosti nebylo vyhověno podle přípisu ze dne , datum, . Jednání bylo odročeno z důvodu překážky na straně soudu na , datum, . Následně zástupce žalobkyně žádal o odročení jednání z důvodu nemoci dne , datum, . Jednání bylo odročeno na , datum, . Žalobkyně se rovněž omluvila z jednání a žádala jeho odročení a žádala přidělení právního zástupce v podání ze dne , datum, . Byla zaslána výpověď plné moci o zastupování žalobkyně. Žalobkyně byla vyrozuměna o tom, že k její další žádosti o ustanovení zástupce již nebude přihlížet přípisem ze dne , datum, . Ve spise je opět žádost o odročení jednání nařízeného na , datum, , a to bývalým zástupcem žalobkyně. Jednání před odvolacím soudem proběhlo dne , datum, . Bylo vyhlášeno usnesení, a za účelem možnosti žalobkyně zajistit si právní zastoupení bylo jednání odročeno na , datum, . Žalobkyně doručila soudu oznámení o právním zastoupením ze dne , datum, . Jednání před odvolacím soudem proběhlo dne , datum, . Bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na den , datum, . Dne , datum, byl na jednání vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ve výroku o náhradě nákladů řízení, ve znění toho, že žaloba se zamítá a ohledně náhrady nákladů řízení. Rozsudek má č. j. , spisová značka, a nabyl právní moci dne , datum, . Proti rozsudku není přípustné dovolání.

4. Ze spisu Městského soudu , název soudu, , sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil následující, řízení bylo vedeno ve věci zůstavitele, , jméno FO, , adresa, , úmrtní list je ze dne , datum, . Následně byla pověřena notářka, usnesením z , datum, . Ta zjišťovala majetkové poměry zemřelého dne , datum, a , datum, , dne , datum, obdržela informace od Katastru nemovitostí. Dne , datum, se konalo předběžné šetření. Dále byly zjišťovány majetkové poměry zemřelého, a to přípisem ze dne , datum, a ze dne , datum, . Dne , datum, došlo k přihlášení pohledávky do dědického řízení. Soudu byl dodán odhad ceny nemovitostí po zemřelém dne , datum, . Dne , datum, byl sepsán protokol o jednání v kanceláři notářky. Byla uzavřena dohoda o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů a dohoda o rozdělení pozůstalosti. Usnesení o schválení dohody je ze dne , datum, a nabylo právní moci rovněž dne , datum, .

5. Mezi účastníky řízení je nesporné předběžné uplatnění nároku u žalované předběžné uplatnění nároku žalobkyní dne , datum, , jeho projednání stanoviskem ze dne , datum, a poskytnutí odškodnění ve výši 122.061,- Kč před podáním žaloby.

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s řízením vedeným u Městského soudu , název soudu, , sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, . Nárok na odškodnění žalobkyně uplatnila u žalované dne , datum, , byl projednán stanoviskem ze dne , datum, a žalovaná poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 122.061,- Kč před podáním žaloby.

7. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

8. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

11. Předmětné řízení trvalo od , datum, , kdy byla soudu doručena žaloba, do , datum, , kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, celkem délka řízení činila 15 let.

12. Předmětný spor nelze řadit ke složitým po skutkové ani právní stránce. Předmětem řízení byla žaloba na zaplacení náhrady škody na vozidle, způsobené při autonehodě. Dokazování proběhlo převážně listinami, byly provedeny také výslechy svědků. V řízení byl ustanoven znalec z oboru silniční doprava k sestavení nehodového děje, a to za situace, kdy soud neměl k dispozici správní ani policejní spis o předmětné autonehodě. Vzhledem k tomu, že tento neměl dostatek podkladů pro zpracování posudku, žalobkyně následně předložila soudu vlastní znalecký posudek a na jednání byl vyslechnut jeho zpracovatel. Ve věci samé byl vydán jeden rozsudek soudu prvního stupně a jeden rozsudek soudem odvolacím, před soudem prvního stupně přitom proběhlo celkem 9 jednání a před soudem odvolacím jednání 3, na jednom byl pouze vyhlášen rozsudek. Pokud jde o procesní stránku věci, soudy vydaly kromě rozhodnutí ve věci samé řadu procesních usnesení, bylo opakovaně rozhodováno o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, a to soudy obou stupňů, rovněž soudy rozhodovaly o odměně ustanoveného zástupce, a to včetně Nejvyššího soudu. Dále byla vydána usnesení o ustanovení znalce a jeho odměně. Na délku řízení nemělo významný vliv přerušení řízení od , datum, do , datum, , kdy probíhalo dědické řízení po zemřelém původním žalovaném vzhledem k délce dědického řízení.

13. Posuzované řízení nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Jak už bylo popsáno výše, předmětem řízení byla žaloba na zaplacení částky 47.928,- Kč za poškození automobilu tovární značky , značka, , RZ , SPZ, , rok výroby , rok, . Žalovaná fakticky namítala snížený význam předmětu řízení pro žalobkyni, když výše odškodnění byla určena jako součet požadované částky a nákladů daného řízení (jakkoliv takové určení výše odškodnění nemá oporu v dosavadní judikatuře), význam řízení tak žalovaná provázala s žalovanou částkou. Pokud jde o samotnou projednávanou věc, náhradu škody za poškození vozidla, že nutno rovněž říci, že se z její podstaty nejednalo o důležitou součást života jednotlivce ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30Cdo 3203/2013 z 14. 5. 2015. Soud má za to, že s ohledem na podstatu věci a výši žalované částky je nutno uzavřít, že význam řízení pro žalobkyni byl snížený.

14. Žalobkyně se na délce řízení podílela tím, že podala nedůvodnou žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů již s podáním žaloby dne , datum, , přitom řádně nedoložila své majetkové poměry, při následném ověření majetkových poměrů žalobkyně jí bylo osvobození odňato rozhodnutím městského soudu ze dne , datum, , které bylo potvrzeno rozhodnutím soudu odvolacího dne , datum, . Nejvyšší soud potom rozhodoval o nedůvodném dovolání žalobkyně usnesením ze dne , datum, . Tímto způsobem bylo řízení prodlouženo o asi 9 měsíců. Dne , datum, podala žalobkyně opětovnou žádost, která byla shledána nedůvodnou usnesením odvolacího soudu ze dne , datum, , spis byl poté vrácen zpět soudu prvního stupně dne , datum, , řízení tak bylo prodlouženo asi o půl roku. Řízení o třetí žádosti žalobkyně bylo zastaveno usnesením ze dne , datum, , přičemž žalobkyně tímto zmařila jednání nařízené na , datum, . Po skončení odvolacího řízení byl spis vrácen soudu prvního stupně zpět dne , datum, , řízení tak bylo prodlouženo o zhruba půl roku. Na žádost žalobkyně bylo následně odročeno jednání nařízené na , datum, ze zdravotních důvodů. Žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků dne , datum, , poté co soudy obou stupňů žádost žalobkyně zamítly, žalobkyně zaplatila soudní poplatek za odvolání dne , datum, , odvolání bylo podáno dne , datum, , soud v této souvislosti upozorňuje, že soudní poplatek byl splatný podáním odvolání (§ 4 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). S ohledem na to, že v tomto období bylo rovněž rozhodováno o znalečném a žalovaný se vyjádřil k odvolání žalobkyně, lze žalobkyni přičítat k tíži prodloužení řízení o další 1,5 rok. Celková doba, o kterou se řízení prodloužilo vzhledem k postupu žalobkyně, činí asi 3,5 roku.

15. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup městského soudu během řízení nebyl plynulý a koncentrovaný, v řízení lze spatřovat průtahy, a to v období od , datum, , kdy byla rozeslána žaloba, do , datum, , kdy bylo nařízeno první jednání ve věci, v mezidobí by soud prvního stupně naprosto nečinný, k dalšímu průtahu došlo před odvolacím soudem v době od předložení spisu s odvoláním proti rozhodnutí ve věci samé dne , datum, , kdy jednání bylo nařízeno až dne , datum, . Dále již soud v řízení postupoval plynule a bez průtahů.

16. Délku řízení trvajícího 15 let měsíce je tak nutné považovat za nepřiměřenou, a to zejména z důvodu postupu soudů, kdy uvedená délka řízení pak neodpovídá právní ani skutkové složitosti věci, žalobkyni tak vznikla nemajetková újma, která se presumuje. S ohledem na celkovou délku řízení, která přesahuje 10 let a význam řízení pro žalobkyni, který nebyl shledán nepatrným, má soud za to, že je nutno nemajetkovou újmu žalobkyně odškodnit finančně, jelikož konstatování porušení práva žalobce se nejeví dostatečným, viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle kterého i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit.

17. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na tuto citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 16.000,- Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), jelikož délka řízení trvajícího 20 let a 1,5 měsíce je délkou extrémní a navýšení základní částky odůvodňuje.

18. Základní částka odškodnění by tak činila za řízení dlouhé 15 let celkem 224.000,- Kč. Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba zvýšit s ohledem na postup soudů ve věci, a to o 10 %, k vyššímu procentuálnímu zvýšení soud nepřistoupil s ohledem na to, že postup soudů rovněž přispěl k závěru o celkové nepřiměřené délce řízení. Dále byla tato částka snížena s ohledem na negativní vliv žalobkyně na délku řízení, a to o 20 % (odst. 14 tohoto rozsudku), a konečně byla částka dále snížena s ohledem na snížený význam řízení pro žalobkyni s ohledem na žalovanou částku o 40 % tak, aby výsledná výše odškodnění korespondovala s tím, co bylo pro žalobkyni v sázce v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. usnesení z 20. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3370/2011, dle kterého Má-li poskytované odškodnění kompenzovat stav nejistoty, ve které byl poškozený nepřiměřeně dlouhým řízením udržován, a újmě spojené s touto nejistotou má odpovídat forma a případná výše odškodnění, musí výše zadostiučinění především odpovídat významu předmětu řízení pro poškozeného. Je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně, jak to žádá žalobce, leda by pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčilo některé z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. a) až d) zákona č. 82/1998 Sb.). Celková výše odškodnění tak činí 112.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyni odškodnila částkou 122.061,- Kč, a to před podáním žaloby doručené soudu dne , datum, , a v rámci 6 měsíční lhůty pro projednání nároku, který byl uplatněn dne , datum, a projednán dne , datum, , soud rozhodl tak, že žalobu na další plnění zamítl, neboť není důvodná.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena 3 x paušální náhradou hotových výdajů nezastoupeného účastníka řízení ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky, celkem 900,- Kč, za úkony vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání dne , datum, .