11 C 95/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: Jméno žalobce A žalobce , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce B zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 300 000 Kč od 13. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 23. 5. 2025, upřesněnou při ústním jednání konaném dne 19. 9. 2025, domáhal na žalované zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního stíhání vedeného nakonec u , adresa, (dále jen „, soud A, “) pod sp. zn. , sp. zn., (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že jeho trestní stíhání bylo zahájeno usnesením Policie ČR ze dne 20. 10. 2016. Soudní řízení pak bylo zahájeno dne 29. 9. 2017, kdy byla k , soud A, podána obžaloba, a skončeno bylo dne 16. 8. 2024, kdy byl žalobce informován o odmítnutí jeho dovolání podaného k Nejvyššímu soudu (dále jen „NS“). Posuzované řízení tedy trvalo 7 let, 7 měsíců a 27 dní a bylo nepřiměřeně dlouhé. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, řádně spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení a dostavoval se na všechna jednání, kde byla nutná jeho přítomnost. Pokud se žalobce neúčastnil některého z nařízených úkonů, pak jej zde řádně zastoupila jeho obhájkyně. Naopak délka řízení byla negativně ovlivněna vadným postupem státních orgánů, a to zejména soudu prvého stupně, jehož dva rozsudky byly zrušeny odvolacím soudem. Na délku řízení měla vliv dlouhodobá nečinnost soudu, kdy byly v tomto řízení zaznamenány značné průtahy, zejména pak v období od července 2019 do dubna 2021, kdy nebyly činěny žádné úkony, a také opakovaná změna v obsazení trestního senátu a s tím související nutnost opakovaného provedení dosavadních důkazů. Řízení mělo pro žalobce zvýšený význam, neboť se jednalo o trestní věc, tedy typové řízení se zvýšeným významem. Již samotné vedení trestního řízení mělo negativní vliv na žalobce i na jeho rodinu, opakované prodlužování tohoto řízení pak pro žalobce znamenalo další psychickou zátěž spojenou i s dlouhodobým omezením v pracovních záležitostech. Na základě podané obžaloby pak byl žalobce obžalován mj. i ze zvlášť závažného zločinu mučení a jiného nelidského a krutého zacházení dle §149 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přičemž však soud ve svém rozsudku uvedený zločin již v jednání žalobce nespatřoval, a žalobce tedy nebyl za tento zločin odsouzen. Přesto byl žalobce vystaven po celou dlouhou dobu trestního řízení hrozbě uvedeného zločinu, což mělo negativní dopad nejen na život žalobce, ale i na vnímání žalobce mj. i širokou veřejností.

3. Nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení vznikla žalobci nemajetková újma, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, a to částkou 300 000 Kč. Tento požadavek žalobce uplatnil u žalované žádostí odeslanou dne 12. 11. 2024. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem zaslaným žalobci dne 9. 5. 2025, z něhož vyplývá, že sice došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle §13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., avšak dle názoru žalované již bylo žalobci poskytnuto zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě zmírněného uloženého trestu a další náhradu odmítla žalobci vyplatit. S takovým vyřízením své žádosti žalobce nesouhlasil a v této souvislosti zejména poukázal na jednotlivá rozhodnutí soudů, která byla v posuzovaném řízení vydána, kdy:- Prvním rozsudkem ze dne 13. 3. 2018 byl žalobce uznán vinným všemi sedmi jednáními uvedenými v obžalobě a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, přičemž výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 4 let. Zároveň byl žalobci uložen trest zákazu činnosti na dobu 3 let a 6 měsíců.- Druhým rozsudkem ze dne 21. 12. 2022 byl žalobce uznán vinným pouze čtyřmi skutky uvedenými v obžalobě a byl odsouzen rovněž k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, přičemž výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let a 6 měsíců. Zároveň byl žalobci uložen trest zákazu činnosti na dobu 3 let a 6 měsíců.- Třetím rozsudkem ze dne 8. 9. 2023 (tedy téměř po sedmi letech po zahájení trestního stíhání) byl žalobce uznán vinným pěti jednáními uvedenými v obžalobě a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, přičemž výkon tohoto trestu byl oproti oběma dříve vydaným rozsudkům podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Zároveň byl žalobci uložen trest zákazu činnosti na dobu 5 let.- Třetí rozsudek, který se uloženým trestem zcela lišil od dvou předchozích (mnohem dříve vydaných) rozsudků, byl změněn rozsudkem , Anonymizováno, (dále jen „, soud B, “) ze dne 28. 11. 2023 tak, že výkon trestu odnětí svobody v délce 3 let byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roky a 6 měsíců a žalobci byl uložen trest zákazu činnosti na dobu 3 roky a 6 měsíců. Jedná se tedy o stejný trest a jeho odklad, který již byl uložen v rozsudku z roku 2022, a je téměř totožný i s trestem uvedeným v rozsudku z roku 2018, kdy však byl žalobce uznán vinným nikoli pěti jednáními, ale dokonce sedmi.

4. S ohledem na popsané rozhodování soudu a ukládání trestů nemůže být správný závěr, že žalobci již bylo poskytnuto zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě zmírněného uloženého trestu, když ani v rozsudku z roku 2018 nebylo rozhodováno o uložení nepodmíněných trestů, ale naopak byl trest uložen ve stejné míře a jeho výkon byl odložen na dobu pouze o půl roku delší než posledním rozsudkem , soud B, . To vše ale za situace, kdy byl žalobce v roce 2018 uznán vinným sedmi skutky a nikoli pouze pěti. Není tedy možné dojít k závěru, že by byl žalobce i po dalších šesti letech vedení řízení od prvního rozhodnutí ve věci dostatečně saturován uloženým trestem a jeho odkladem, když i po uvedené době byl výsledek trestního řízení, pokud jde o trest žalobce, totožný s trestem, který mu byl uložen již v roce 2018 za mnohem více trestních jednání.

5. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal zaplacení částky 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13. 5. 2025 do zaplacení.

6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce dne 12. 11. 2024 uplatnil nárok na zadostiučinění ve výši 300 000 Kč za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 9. 5. 2025 tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená. Ve smyslu ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb. pak žalovaná dospěla k závěru, že žalobci nenáleží finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzhledem k tomu, že mu již bylo zadostiučinění v jiné formě poskytnuto v rámci samotného trestního řízení snížením ukládaného trestu. K věci samé pak žalovaná uvedla, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne 20. 10. 2016. Dne 7. 11 .2016 byla státním zastupitelstvím zamítnuta stížnost žalobce. Dne 6. 3. 2017 bylo zahájeno trestní stíhání pro další skutky. Dne 29. 9. 2017 byla k , soud A, podána obžaloba. Hlavní líčení se konalo ve dnech 9. 11. 2017, 1. 2. 2018 a 13. 8. 2018 (správně 13. 3. 2018 – pozn. soudu), kdy soud vyhlásil rozsudek. , soud B, konal dne 31. 7. 2018 neveřejné zasedání, na kterém vyhlásil usnesení, kterým rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dne 10. 5. 2019 byl soudu předložen znalecký posudek z oboru zdravotnictví. Hlavní líčení se konalo ve dnech 28. 6. 2021, 1. 11. 2021, 17. 12. 2021, 25. 4. 2022, 2. 6. 2022, 13. 7. 2022, 16. 8. 2022, 12. 10. 2022, 4. 11. 2022, 23. 11. 2022, 7. 12. 2022 a 21. 12. 2022, kdy soud vyhlásil částečně odsuzující a částečně zprošťující rozsudek. Dne 18. 4. 2023 konal krajský soud neveřejné zasedání, na kterém vyhlásil usnesení, kterým zrušil rozsudek soudu prvého stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Hlavní líčení se konalo dne 8. 9. 2023, kdy soud vyhlásil částečně odsuzující a částečně zprošťující rozsudek. Dne 28. 11. 2023 konal krajský soud veřejné zasedání, při kterém vyhlásil rozsudek, kterým zrušil rozsudek soudu prvého stupně ve výroku o trestu a uložil oběma obžalovaným tresty mírnější. Dne 25. 6. 2024 konal neveřejné zasedání NS, který svým usnesením odmítl dovolání obžalovaných. Usnesení NS bylo žalobci doručeno dne 28. 8. 2024. Posuzované řízení tedy ve vztahu k žalobci probíhalo po dobu 7 let a 10 měsíců (od 20. 10. 2016, kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, do 28. 8. 2024, kdy mu bylo doručeno usnesení NS). Řízení proběhlo v rámci přípravného řízení, kde bylo rozhodováno o zahájení trestního stíhání, státní zastupitelství rozhodovalo o stížnostech proti usnesení policejního orgánu. V řízení před soudem bylo ve věci rozhodnuto třikrát soudem prvého stupně a třikrát soudem odvolacím. Jednou rozhodoval soud dovolací. Řízení lze hodnotit jako složité. Jednalo se o trestní stíhání osob pracujících jako strážníci městské policie, stíhány byly dvě osoby pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby a vydírání. Osobami poškozenými byli bezdomovci, v některých případech navíc cizí státní příslušnosti. Soud tak pátral po pobytu poškozených, ale také svědků, někteří v průběhu řízení zemřeli. Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování, byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví. Na základě uvedených okolností žalovaná při mimosoudním projednání nároku dospěla k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou, a že tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná však považuje žádost o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, stejně tak i nyní projednávanou žalobu o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, natož pak v peněžité formě, za zcela nedůvodnou. Žalobci již bylo zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. poskytnuto v rámci trestního řízení samotného, když nepřiměřená délka trestního řízení byla výrazným způsobem zohledněna při ukládání trestu žalobci. , soud A, v rozsudku ze dne 8. 9. 2023 uzavřel, že vzhledem k délce trestního řízení není namístě uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody a uložil žalobci trest podmíněně odložený na zkušební dobu, spolu s trestem zákazu činnosti. , soud B, pak v rozsudku ze dne 28. 11. 2023 s ohledem právě na délku řízení zkušební dobu uloženého trestu ještě výrazně snížil na samou dolní hranici trestní sazby, stejně tak snížil dobu, po kterou byl žalobci uložen trest zákazu činnosti. Žalovaná tak dospěla k závěru, že poskytnuté zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mohla žalobci vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení, v podobě zmírnění uloženého trestu je zcela dostačující a přiměřené okolnostem případu, pracovnímu zařazení žalobce a páchané trestné činnosti. Žalovaná je toho názoru, že žalobce nemá nárok na peněžitou náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. V tomto směru žalovaná odkázala na ustálenou judikaturu NS, z níž se podává, že je třeba vycházet z předpokladu, že nepřiměřeně dlouhé řízení působí účastníkům nemajetkovou újmu, která se zpravidla odškodní v penězích, avšak vždy je nutno zvažovat, zda v konkrétním případě nenastaly okolnosti, které tento předpoklad vyvracejí. Takovou okolností je např. to, že náhrady nemajetkové újmy se domáhá pravomocně odsouzený pachatel trestného činu právě za délku trestního řízení, v němž byl shledán vinným, popřípadě mu byl i uložen trest, neboť takové řízení nemohlo v jeho osobnostní sféře vyvolat žádnou citelnou újmu. Dále je třeba doplnit, že osoba, která spáchá trestný čin, si započetí a vedení trestního řízení přivozuje toliko sama svým jednáním. Nelze odhlížet ani od toho, že spácháním trestného činu dochází k újmě na veřejně chráněných hodnotách, a bylo by tedy absurdní předpokládat vznik nedozírných újem na straně těch, kteří takové narušení zavinili, a to jen z toho důvodu, že vedení trestního řízení jim způsobuje obtíže či že je jim nepříjemné. Žalovaná tak shrnula, že jednak bylo žalobci poskytnuto zadostiučinění za nemajetkovou újmu v dostatečném rozsahu již v rámci trestního řízení samotného. Jednak se žalovaná domnívá, že požadavek žalobce na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky trestního řízení je vzhledem k pracovní činnosti žalobce a jím páchané trestné činnosti zcela v rozporu s obecně vnímanou představou spravedlnosti.

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

8. S předchozím souhlasem státního zástupce byli dne 20. 10. 2016 zadrženi , jméno FO, , jméno FO, (v 6:30 hod.) a žalobce (v 6:45 hod.) jako podezřelí. Na základě příkazu soudce , soud A, ze dne 20. 10. 2016 provedl policejní orgán téhož dne prohlídku jiných prostor, tj. budovy Městské policie , adresa, (dále jen „, městská policie, “) a prostor pro uskladnění osobních věcí žalobce a , jméno FO, , jméno FO, nacházejících se v budově , městská policie, . Na místě byly též ředitelem , městská policie, policejnímu orgánu předány plány služeb strážníků , městská policie, s tím, že výkaz skutečně realizovaných služeb je veden elektronicky. Dne 20. 10. 2016 byli žalobce a , jméno FO, , jméno FO, vyslechnuti jako podezřelí. Dne 20. 10. 2016 vydali žalobce a , jméno FO, , jméno FO, policejnímu orgánu věci (mobilní telefony se SIM) důležité pro trestní řízení. Usnesením ze dne 20. 10. 2016, doručeným žalobci téhož dne, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce a , jméno FO, , jméno FO, pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, kterých se měli jako strážníci , městská policie, dopustit celkem 5 skutky, a to (1) spolu s dalšími dvěma dosud neustanovenými strážníky vůči , osoba A, a , osoba B, , (2) spolu s další dosud neustanovenou strážnicí vůči , osoba A, , (3) vůči , osoba C, , (4) vůči , osoba D, , (5) vůči , osoba A, , tj. bezdomovcům, které na různých místech v , město, různým způsobem fyzicky napadali. Dne 20. 10. 2016 byli , jméno FO, , jméno FO, a žalobce vyslechnuti jako obvinění, oba si do protokolu podali stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne 20. 10. 2016 podávali vysvětlení , jméno FO, , , jméno FO, , žalobce, . Dne 21. 10. 2016 byli vyslechnuti svědci , osoba D, , , osoba C, . Dne 21. 10. 2016 byly s oběma obviněnými opakovaně provedeny rekognice in natura. K pokynu státního zástupce ze dne 21. 10. 2016 byli , jméno FO, , jméno FO, a žalobce propuštěni ze zadržení. Usnesením ze dne 26. 10. 2016 rozhodl policejní orgán o vrácení věcí zajištěných při prohlídce řediteli , městská policie, . Téhož dne byly tyto věci policejním orgánem vráceny. Dne 27. 10. 2016 došla policejnímu orgánu odůvodnění stížností , jméno FO, , jméno FO, a žalobce. Státní zástupce usneseními ze dne 7. 11. 2016 stížnosti , jméno FO, , jméno FO, a žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání jako nedůvodné zamítl. Dne 14. 11. 2016 podávali vysvětlení , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Dne 21. 11. 2016 podávali vysvětlení , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Dne 6. 12. 2016 prováděl policejní orgán šetření k osobě , jméno FO, a k přezdívkám, které měla komunita bezdomovců užívat pro žalobce a , jméno FO, , jméno FO, . Dne 20. 12. 2016 podával vysvětlení , jméno FO, . Dne 21. 12. 2016 byl vyslechnut svědek , osoba B, . Dne 27. 12. 2016 došel policejnímu orgánu pokyn státního zástupce, aby byl skutek (1) dále kvalifikován též jako zločin mučení a jiného nelidského a krutého zacházení dle § 149 odst. 1, odst. 2 písm. a), d), e) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku. Dne 11. 1. 2017 došly policejnímu orgánu od , městská policie, pracovní posudky , jméno FO, , jméno FO, a žalobce. Přípisem ze dne 17. 1. 2017, doručeným žalobci dne 26. 1. 2017, byli obvinění upozorněni na změnu právní kvalifikace dle pokynu státního zástupce. Dne 1. 2. 2017 došlo policejnímu orgánu vyjádření žalobce ke změně právní kvalifikace spojené se žádostí o zajištění důkazů [vyžádání seznamu všech přestupků projednávaných , městská policie, , Policií ČR a Magistrátem města , adresa, (dále jen „, magistrát, “) stran všech osob, které v dané věci podávaly vysvětlení]. Dne 3. 2. 2017 podával vysvětlení , jméno FO, . Dne 8. 2. 2017 přezkoumal státní zástupce k návrhu , jméno FO, , jméno FO, postup policejního orgánu ve věci změny právní kvalifikace a dal mu zapravdu, že ustanovení o trestném činu mučení a jiného nelidského a krutého zacházení dle § 149 tr. zákoníku je speciálním ve vztahu k ustanovení o trestném činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 tr. zákoníku, a je tak vyloučen jednočinný souběh, s tím, že o právní kvalifikaci však bude rozhodnuto až při konečném rozhodování v přípravném řízení. Dne 1. 3. 2017 došlo policejnímu orgánu odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví analýza dat a zkoumání nosičů dat (zkoumání mobilních telefonů obviněných). Usnesením ze dne 6. 3. 2017, doručeným žalobci dne 11. 4. 2017, bylo trestní stíhání žalobce a , jméno FO, , jméno FO, rozšířeno o stíhání pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, kterých se měli jako strážníci , městská policie, dopustit 2 skutky, a to (6) vůči , jméno FO, , (7) vůči , jméno FO, , tj. bezdomovci, kterého na různých místech v , adresa, různým způsobem fyzicky napadali. Usneseními ze dne 6. 3. 2017 rozhodl policejní orgán o vrácení vydaných věcí (telefony se SIM) , jméno FO, , jméno FO, a žalobci. Dne 8. 3. 2017 byla vyslechnuta svědkyně , jméno FO, . Dne 8. 3. 2017 podával vysvětlení , jméno FO, . Dne 15. 3. 2017 policejní orgán vracel , jméno FO, , jméno FO, a žalobci vydané věci. Dne 17. 3. 2017 došly policejnímu orgánu vyžádané zprávy z místa bydliště žalobce (jeden záznam o přestupku), , osoba A, , , jméno FO, , , jméno FO, , , osoba D, , , jméno FO, , , osoba C, , , jméno FO, , , osoba B, , , jméno FO, , , jméno FO, . Dne 5. 5. 2017 byli , jméno FO, , jméno FO, a žalobce vyslechnuti jako obvinění. Dne 5. 5. 2017 byl vyslechnut svědek , jméno FO, . Usneseními ze dne 23. 5. 2017 rozhodl policejní orgán o vrácení věcí zajištěných při prohlídce , jméno FO, , jméno FO, , žalobci a zástupci , adresa, (dále jen „, město, “). Dne 25. 5. 2017 policejní orgán vracel , jméno FO, , jméno FO, , žalobci a zástupci , město, věci zajištěné při prohlídce. Dne 25. 5. 2017 došla policejnímu orgánu vyžádaná zpráva z místa bydliště , jméno FO, , jméno FO, . Dne 14. 6. 2017 policejní orgán opatřil opisy údajů z evidence rejstříku trestů stran obou obviněných, žalobce zde neměl žádný záznam. Dne 14. 6. 2017 prováděl policejní orgán vyhodnocení dokladů obdržených od , městská policie, . Dne 15. 6. 2017 prostudovali obhájci obviněných spis před skončením vyšetřování. Bylo navrženo doplnění vyšetřování o přehled řešených událostí a přestupků z informačního systému , městská policie, k jednotlivým poškozeným při řešení obviněnými. K žádosti policejního orgánu ze dne 23. 6. 2017 poskytla , městská policie, dne 26. 6. 2017 požadované údaje k osobám , osoba A, , , osoba D, , , osoba C, a , jméno FO, . Dne 26. 7. 2017 měli obvinění a jejich obhájci opětovně možnost prostudovat spis před skončením vyšetřování, všichni se omluvili. Vyšetřování bylo ukončeno dne 26. 7. 2017 s návrhem na podání obžaloby na oba obviněné (i.) pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem mučení a jiného nelidského a krutého zacházení dle § 149 odst. 1, odst. 2 písm. a), d) tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku a s přečinem vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutek (1)] a (ii.) pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutky (2) až (7)]. Spis došel státnímu zástupci dne 3. 8. 2017. Obžaloba byla k , soud A, podána dne 29. 9. 2017. Shora uvedené pořadí skutků bylo pozměněno, kdy pořadí skutků (1) až (3) zůstalo beze změny, skutky (6) a (7) se nově staly skutky (4) a (5) a skutky (4) a (5) se nově staly skutky (6) a (7). Tyto skutky byly v obžalobě kvalifikovány jako (i.) zvlášť závažný zločin mučení a jiného nelidského a krutého zacházení dle § 149 odst. 1, odst. 2 písm. a), d) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutek (1)] a (ii.) zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutky (2) až (7)] v jednočinném souběhu s přečinem vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutky (2), (4), (6) a (7)]. Dne 5. 10. 2017 došel soudu návrh , jméno FO, , jméno FO, na vyžádání seznamu všech přestupků projednávaných , městská policie, , Policií ČR a , magistrát, stran všech osob, které v dané věci podávaly vysvětlení. Dne 16.10. 2017 bylo nařízeno hlavní líčení na den 9. 11. 2017. Soud současně žádal Policii ČR (, adresa, ) o předvedení , osoba A, , , osoba B, , , osoba C, , , jméno FO, a , osoba D, . Dne 30. 10. 2017 sdělila Policie ČR (, adresa, ), že přítomnost , osoba A, je problém zajistit, neboť jeho pobyt není přesně znám, naposledy byl v , adresa, . Při hlavním líčení konaném dne 9. 11. 2017 se , osoba B, , , osoba C, , , jméno FO, a , osoba D, připojili k trestnímu řízení s požadavky na náhradu nemajetkové újmy, každý s částkou 1 000 000 Kč. Bylo zahájeno projednání věci, byli vyslechnuti oba obžalovaní a svědci , osoba B, , , osoba C, , , jméno FO, , , osoba D, , , jméno FO, a , jméno FO, a hlavní líčení pak bylo odročeno na neurčito za účelem zajištění svědka , osoba A, . Dne 10. 11. 2017 žádal soud o součinnost při zjištění místa pobytu , osoba A, státní zastupitelství, , jiný stát, policii , město, , Policii ČR (, adresa, ). Dne 15. 11. 2017 sdělila Policie ČR (, adresa, ) dvě adresy , osoba A, v , adresa, a jeho telefonní číslo , tel. číslo, z evidencí. Dne 20. 11. 2017 sdělila Policie ČR (, adresa, ), že po , osoba A, bylo vyhlášeno pátrání na území ČR. Dne 1. 12. 2017 sdělila policie , město, , adresa, , že dle provedeného šetření by se , osoba A, měl zdržovat v ČR, nic bližšího však nezjistila. Dne 20. 12. 2017 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 1. a 2. 2. 2018. Ve dnech 11. a 18. 1. 2018 došly soudu návrhy obžalovaných na výslech dalších svědků (, jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ) a na vyžádání spisu , městská policie, , resp. Policie ČR. Při hlavním líčení konaném dne 1. 2. 2018 byl vyslechnut svědek , jméno FO, , svědci , jméno FO, a , jméno FO, se nedostavili a hlavní líčení bylo odročeno na neurčito za účelem zajištění svědků , jméno FO, a , jméno FO, . Dne 2. 2. 2018 pátral soud po adresách , jméno FO, v evidencích a žádal Policii ČR (, adresa, ) o součinnost, popř. předvedení. Policie ČR (, adresa, ) sdělila dne 5. 2. 2018, že po , jméno FO, bylo vyhlášeno pátrání, a dne 6. 2. 2018, že k místu pobytu , jméno FO, se nepodařilo nic zjistit. Dne 6. 2. 2018 sdělila Policie ČR (, adresa, ) zjištěné kontaktní údaje , jméno FO, . Dne 14. 2. 2018 bylo nařízeno hlavní líčení na dny 12. a 13. 3. 2018. Při hlavním líčení konaném dne 12. 3. 2018 byli vyslechnuti svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , byla konstatována svědecká výpověď , osoba A, z přípravného řízení, bylo provedeno větší množství listinných důkazů, další důkazní návrhy byly zamítnuty, dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných řečí bylo hlavní líčení odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den 13. 3. 2018. Při hlavním líčení konaném dne 13. 3. 2018 byl vyhlášen rozsudek, kterými byli oba obžalovaní uznáni vinnými dle obžaloby a žalobci byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let, a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu působit jako strážník obecné policie, v ozbrojených složkách a ostrahy objektů na dobu 3 let a 6 měsíců. Oběma obžalovaným bylo dále uloženo uhradit společně a nerozdílně na náhradě nemajetkové újmy , osoba C, , , jméno FO, a , osoba D, každému 50 000 Kč. Se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy byli , osoba C, , , jméno FO, a , osoba D, odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních, , osoba B, byl s nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních zcela. Všichni účastníci si po vyhlášení rozsudku ponechali lhůtu pro odvolání. K žádosti odůvodněné složitostí a rozsáhlostí věci byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do 13. 4. 2018, rozsudek byl vypraven dne 11. 4. 2018. Dne 18. 4. 2018 došlo soudu odvolání státního zástupce podané v neprospěch obou obžalovaných do výroku o trestu, kdy státní zástupce navrhoval uložit oběma obžalovaným nepodmíněný úhrnný trest odnětí svobody se zařazením do věznice s ostrahou a trest zákazu činnosti. Dne 23. 4. 2018 došla soudu blanketní odvolání obou obžalovaných. Dne 9. 5. 2018 byla odvolání zaslána státnímu zástupci a dne 10. 5. 2018 byl spis předložen , soud B, , který dne 3. 7. 2018 nařídil veřejné zasedání na den 31. 7. 2018. Dne 15. 5. 2018 došla soudu doplnění odvolání obžalovaných. Dne 24. 7. 2018 došel , soud B, návrh žalobce na doplnění dokazování o výslech svědkyně , jméno FO, . Dne 30. 7. 2018 bylo veřejné zasedání zrušeno s tím, že ve věci bude rozhodnuto v neveřejném zasedání. V neveřejném zasedání konaném dne 31. 7. 2018 bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvého stupně. K žádosti odůvodněné čerpáním dovolené byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení usnesení do 24. 8. 2018, spis byl vrácen , soud A, dne 30. 8. 2018. Důvodem zrušení rozsudku byly procesní vady [vycházení z výpovědí , osoba A, , , osoba C, a , osoba D, , které byly v přípravném řízení provedeny jako neodkladné či neopakovatelné úkony, aniž lze ověřit, že pro to byly dány zákonné důvody a že byly správně provedeny, a panují tak pochybnosti o jejich použitelnosti, nesprávné provedení dalších důkazů (nevyjasnění rozporů ve výpovědích svědků v přípravném řízení a v hlavním líčení, pročež bude zřejmě nutné svědky , osoba B, , , osoba C, , , jméno FO, a , osoba D, znovu vyslechnout), nedostatečné úsilí o zajištění přítomni , osoba A, , jehož výslech je klíčový, u hlavního líčení, neodůvodněné zamítnutí dalších důkazních návrhů obhajoby (výslechy dalších svědků, znalecký posudek či odborné vyjádření k mechanismu vzniku poranění , osoba A, , které je fotograficky zdokumentováno)], nedostatečně zjištěný skutkový stav, přebírání skutkových závěrů z obžaloby a nedostatečné/nepřesvědčivé odůvodnění užití právní kvalifikace, zejména pokud jde o trestný čin dle § 149 tr. zákoníku. Usnesení , soud B, bylo dne 6. 9. 2018 vypraveno a soud současně činil dotazy stran pobytu , osoba A, . Dne 13. 9. 2018 došlo soudu sdělení, že , osoba A, není na , Anonymizováno, ve vazbě či ve výkonu trestu. Dne 17. 9. 2018 došel soudu výpis ze , jiný stát, registru obyvatel stran , osoba A, . Dne 15. 8. 2018 soud činil dotazy na celou řadu institucí v ČR i na , jiný stát, stran pobytu , osoba A, , , osoba B, , , osoba C, , , jméno FO, a , osoba D, . Dne 24. 10. 2018 došla soudu (negativní) sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, , Úřadu práce , adresa, (dále jen „, Úřad A, “), , právnická osoba, , adresa, . Dne 29. 10. 2018 poskytla Policie ČR (, adresa, ) dílčí zjištění stran , osoba C, a , osoba D, . Téhož dne došlo soudu (negativní) sdělení Krajského úřadu , Anonymizováno, Dne 1. 11. 2018 došlo soudu (negativní) sdělení , jméno FO, . Dne 2. 11. 2018 došel soudu výpis ze , jiný stát, registru obyvatel stran , osoba D, . Dne 5. 11. 2018 došlo soudu (negativní) sdělení , právnická osoba, (dále jen „ČSSZ“). Dne 9. 11. 2018 došlo soudu (negativní) sdělení Finančního úřadu , Anonymizováno, . Dne 4. 12. 2018 poskytla Policie ČR (, adresa, ) dílčí zjištění stran , osoba A, . Ve dnech 5. a 11. 12. 2018 činil soud další dotazy. Dne 20. 12. 2018 došlo soudu (negativní) sdělení Městské policie , město, stran , osoba A, . Dne 27. 12. 2018 došlo soudu (negativní) sdělení Městské policie , Anonymizováno, stran , osoba A, . Opatřením ze dne 3. 1. 2019 soud přibral znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, k podání znaleckého posudku stran poranění , osoba A, , posudek měl být podán do 1. 4. 2019. Dne 8. 1. 2019 došly soudu námitky žalobce proti formulaci otázek, dne 10. 1. 2019 došly soudu námitky , jméno FO, , jméno FO, proti přibrání znalce, které považoval za předčasné, jako takovému. Dne 15. 1. 2019 bylo znalci zasláno doplnění otázek pro znalecký posudek. Dne 25. 2. 2019 došlo soudu (negativní) sdělení policie , město, stran , osoba A, . Dne 21. 3. 2019 došlo soudu (negativní) sdělení , Anonymizováno, , město, stran , osoba A, . Dne 25. 3. 2019 se soud dozvěděl, že , osoba D, má být mrtvý, a dne 29. 3. 2019 činil dotazy k ověření této informace. Dne 2. 4. 2019 sdělila Policie ČR (, adresa, ), že od 14. 12. 2018 eviduje úmrtí , osoba D, . Neuvedeného dne došlo soudu doplňující sdělení Okresné prokuratúry , město, stran , osoba A, (negativní výsledek pátrání policie , město, , adresa, ). Dne 6. 5. 2019 byl soudu předložen dokument Policie ČR (, adresa, ) ze dne 3. 1. 2019, kterým bylo navrhováno založení spisového materiálu týkajícího se úmrtí , osoba D, , který byl nalezen mrtvý den 14. 12. 2018, "A-A". Dne 10. 5. 2019 došel soudu úmrtní list , osoba D, . Dne 10. 5. 2019 došel soudu znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. Dne 23. 5. 2019 činil soud opětovně dotazy stran pobytu svědků , osoba B, , , osoba C, a , jméno FO, , žádal Okresní soud v , adresa, o poskytnutí dokladů, na základě kterých byl soudce tohoto soudu přítomen u výslechu , osoba A, před zahájením trestního stíhání, informoval obhájce obžalovaných o bezvýslednosti pátrání po , osoba A, a o úmrtí , osoba D, a vyzýval je k sumarizaci případných dalších důkazních návrhů pro připravované nařízení hlavního líčení. Dne 3. 6. 2019 došlo soudu sdělení Policie ČR (, adresa, ) stran , jméno FO, , který se pohybuje po , adresa, jako bezdomovec. Dne 6. 6. 2019 došlo soudu (negativní) sdělení Policie ČR (, adresa, ) stran , osoba B, . Dne 9. 6. 2019 došlo soudu sdělení Policie ČR (, adresa, ) stran , osoba B, , , jméno FO, (měli by se jako bezdomovci pohybovat po , adresa, ) a , osoba C, (zdržuje se a pracuje v , adresa, ). Dne 10. 6. 2019 došly soudu důkazní návrhy žalobce. Dne 18. 6. 2019 došel soudu vyžádaný přehled plánovaných dovolených žalobce a jeho obhájce (střídavě v podstatě celý červenec a srpen). Dne 1. 7. 2019 došel soudu vyžádaný přehled plánovaných dovolených , jméno FO, , jméno FO, a jeho obhájce (střídavě v podstatě celý červenec a srpen). Dne 15. 2. 2021 došel soudu dotaz žalobce na stav řízení. Dne 1. 4. 2021 činil soud dotaz na Centrální evidenci vězňů stran , jméno FO, , , osoba B, , , osoba A, a , osoba C, , bylo zjištěno, že , jméno FO, je do 31. 3. 2022 ve výkonu trestu. Dne 7. 4. 2021 žádal , jméno FO, , jméno FO, o nařízení hlavního líčení. Dne 23. 4. 2021 bylo novou soudkyní nařízeno hlavní líčení na dny 27. a 28. 5. 2021 a 17. a 18. 6. 2021 a obžalovaní a státní zástupce byli současně dotázáni, zda budou souhlasit se čtením protokolů z předchozích hlavních líčení, a vyzváni ke sdělení případných návrhů na doplnění dokazování. Dne 30. 4. 2021 došel soudu souhlas státního zástupce. Dne 3. 5. 2021 došel soudu nesouhlas žalobce, který současně odkázal na předchozí návrhy na doplnění dokazování a avizoval kolizi jeho obhájce s červnovým termínem hlavního líčení. Hlavní líčení nařízené na dny 27. a 28. 5. 2021 se z neznámého důvodu nekonalo a z termínu 17. a 18. 6. 2021 bylo pro kolizi obhájce , jméno FO, , jméno FO, a přísedícího odročeno na den 28. 6. 2021. Při hlavním líčení konaném dne 28. 6. 2021 bylo znovu zahájeno projednání věci, byli vyslechnuti oba obžalovaní, byly přečteno 8 úředních záznamů o podání vysvětlení, strany trvaly na výslechu , osoba A, , , osoba C, , , jméno FO, , , osoba B, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Hlavní líčení pak bylo odročeno na dny 12. a 13. 8. 2021 a 6. 9. 2021. Dne 10. 8. 2021 bylo hlavní líčení nařízené na dny 12. a 13. 8. 2021 zrušeno z důvodu na straně soudu. Dne 11. 8. 2021 došel soudu návrh žalobce na doplnění dokazování. Dne 3. 9. 2021 bylo hlavní líčení nařízené na den 6. 9. 2021 zrušeno (soud neobeslal svědky!) a znovu nařízeno na dny 7. a 8. 10. 2021. Dne 24. 9. 2021 byla vypravena předvolání pro svědky a současně soud činil dotazy na různé instituce v ČR a na , jiný stát, stran pobytu , osoba A, , , osoba B, , , osoba C, a , jméno FO, . Dne 24. 9. 2021 došlo soudu sdělení , právnická osoba, stran , jméno FO, (těžko kontaktní). Dne 30. 9. 2021 došla soudu (negativní) sdělení ČSSZ, , Úřad A, . Dne 1. 10. 2021 došla soudu další (negativní) sdělení , Úřad A, . Dne 4. 10. 2021 bylo hlavní líčení k žádosti obhájce , jméno FO, , jméno FO, odročeno na dny 1. a 2. 11. 2021. Dne 5. 10. 2021 došlo soudu vyžádané vyjádření , městská policie, . Dne 19. 10. 2021 došel soudu výpis ze , jiný stát, registru obyvatel stran , osoba A, . Neuvedeného dne byl do spisu založen úmrtní list , jméno FO, , který zemřel dne 5. 9. 2019. Při hlavním líčení konaném dne 1. 11. 2021 byli vyslechnuti svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a hlavní líčení bylo za účelem opětovného předvolání zbylých svědků odročeno na den 29. 11. 2021. Dne 10. 11. 2021 došlo soudu sdělení Ministerstva vnitra o evidované adrese pobytu , osoba C, . Dne 25. 11. 2012 bylo hlavní líčení z důvodu nemoci přísedící odročeno na den 17. 12. 2021. Dne 8. 12. 2021 činil soud opětovné dotazy na různé instituce stran pobytu , osoba A, , , osoba B, , , osoba C, , , jméno FO, , , jméno FO, a žádal o zapůjčení různých spisů/dokumentů Policie ČR. Dne 10. 12. 2021 činil soud dotaz stran kontaktu na osobu , jméno FO, , jméno FO, Dne 13. 12. 2021 došlo soudu sdělení , právnická osoba, . stran kontaktů , jméno FO, , stran ostatních osob bylo sdělení negativní. Dne 13. 12. 2021 došly soudu vyžádané dokumenty od Policie ČR. Při hlavním líčení konaném dne 17. 12. 2021 byli vyslechnuti svědci S. Vrbata, , osoba C, a hlavní líčení bylo odročeno na den 14. 2. 2022. Dne 1. 2. 2022 byla věc přidělena jiné soudkyni. Dne 19. 1. 2022 bylo hlavní líčení odročeno na den 25. 4. 2022 a účastníci byli současně dotázáni, zda budou souhlasit se čtením protokolů z předchozích hlavních líčení. Dne 28. 1. 2022 došel soudu souhlas státního zástupce a dne 31. 1. 2022 souhlas poškozených (v řízení vyjma , osoba A, zastoupeni zmocněncem). Dne 3. 2. 2022 došel soudu nesouhlas žalobce a dne 21. 2. 2022 nesouhlas , jméno FO, , jméno FO, . Dne 5. 4. 2022 soud rozhodl, že se hlavního líčení bude účastnit i náhradní soudce, stanovil další termíny hlavního líčení na dny 2. a 3. 6. 2022 a činil dotazy na různé instituce v ČR a na , jiný stát, stran pobytu , osoba A, , , osoba B, , , osoba C, , , jméno FO, . Dne 11. 4. 2022 došla soudu (pozitivní stran , osoba C, , , jméno FO, , negativní stran , osoba A, , , osoba B, ) sdělení , Úřad A, . Dne 14. 4. 2022 došly soudu výpis ze , jiný stát, registru obyvatel stran , osoba A, a vyžádané informace od , právnická osoba, . Dne 19. 4. 2022 došlo soudu (negativní) sdělení Policie ČR (, adresa, ) stran , jméno FO, . Dne 21. 4. 2022 došlo soudu sdělení Ministerstva vnitra stran evidované adresy pobytu , osoba C, . Dne 25. 4. 2022 došlo soudu (negativní) sdělení Policie ČR (, adresa, ) stran , jméno FO, . Při hlavním líčení konaném dne 24. 4. 2022 bylo opětovně zahájeno projednání věci, byli vyslechnuti oba obžalovaní a svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , bylo přečteno 8 záznamů o podání vysvětlení a hlavní líčení bylo odročeno na dny 2. a 3. 6. 2022, 13. 6. 2022 a 13. 7. 2022. Dne 28. 4. 2022 soud činil dotaz na různé instituce stran pobytu , osoba B, a dal pokyn k vypracování žádosti o vypátrání pobytu , jméno FO, , , osoba A, a , jméno FO, . Dne 27. 4. 2022 došlo soudu (negativní) sdělení Policie ČR (, adresa, ) stran , jméno FO, . Dne 2. 5. 2022 došla soudu (negativní) sdělení ČSSZ stran , osoba A, , , osoba C, , , jméno FO, , , osoba B, , Policie ČR (, adresa, ) stran , osoba B, , , právnická osoba, , adresa, stran , jméno FO, . Dne 3. 5. 2022 byly Policii ČR zaslány žádosti o vypátrání pobytu , jméno FO, , , osoba A, , , jméno FO, , , jméno FO, , soud současně činil další dotazy na pobyty. Dne 3. 5. 2022 došlo soudu (negativní) sdělení Policie ČR (, adresa, ) stran , jméno FO, . Dne 9. 5. 2022 došel soudu výpis ze , jiný stát, registru obyvatel stran , osoba B, , ze kterého vyplynulo, že tento dne 15. 12. 2021 zemřel. Dne 11. 5. 2022 došlo soudu vyrozumění Policie ČR (, adresa, ) o úspěšném doručení , jméno FO, . Dne 19. 5. 2022 byl zrušen termín hlavního líčení dne 3. 6. 2022 a byl činěn dotaz na různé instituce stran pobytu , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Při hlavním líčení konaném dne 2. 6. 2022 byli vyslechnuti svědci , jméno FO, , , osoba C, , přečteny protokoly o výslechu , jméno FO, a , osoba A, a hlavní líčení bylo odročeno na den 13. 6. 2022. Dne 2. 6. 2022 bylo požádáno o předvedení , jméno FO, k odročenému hlavnímu líčení a byly činěny další dotazy a žádosti o vypátrání pobytu. Dne 3. 6. 2022 došlo soudu sdělení , právnická osoba, . stran pobytu , jméno FO, . Dne 6. 6. 2022 došly soudu úmrtí list , osoba B, a vyžádané sdělení společnosti , právnická osoba, Dne 7. 6. 2022 bylo hlavní líčení z důvodu nemoci přísedícího odročeno na den 13. 7. 2022. Dne 7. 6. 2022 došlo soudu vyžádané sdělení společnosti , právnická osoba, . stran kontaktů , jméno FO, . Dne 9. 6. 2022 došlo soudu sdělení Policie ČR stran , jméno FO, , , jméno FO, (negativní) a , jméno FO, (pozitivní – bylo doručeno). Dne 13. 6. 2022 došlo soudu (negativní) sdělení Policie ČR (, adresa, ) stran , jméno FO, . Dne 14. 6. 2022 byly Policii ČR zaslány žádosti o vypátrání pobytu , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Dne 27. 6. 2022 došlo soudu sdělení Policie ČR (, adresa, ) o zjištění místa pobytu , jméno FO, . Při hlavním líčení konaném dne 13. 7. 2022 byli účastníci vyrozuměni o změně v obsazení senátu z důvodu úmrtí jednoho z přísedících, účastníci souhlasili se čtením protokolů z předchozích hlavních líčení, byli vyslechnuti svědci , jméno FO, , , jméno FO, , svědek , jméno FO, nebyl předveden (nebyl zastižen na známé adrese) a hlavní líčení bylo odročeno na dny 16. 8. 2022 a 12. 10. 2022. K dotazu soudu ze dne 21. 7. 2022 sdělila Policie ČR dne 22. 7. 2022, že pátrání po pobytu , osoba A, , , jméno FO, , , jméno FO, bylo bez poznatku odvoláno. Dne 25. 7. 2022 se soudnímu doručovateli podařilo doručit předvolání , jméno FO, . Dne 2. 8. 2022 došlo soudu vyrozumění , právnická osoba, o doručení , jméno FO, a o jeho kontaktech. Při hlavním líčení konaném dne 16. 8. 2022 byli vyslechnuti svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , byly přečteny protokoly o výslechu svědků , jméno FO, , , osoba D, , , osoba B, , , jméno FO, nebyl předveden (opět nebyl zastižen) a hlavní líčení bylo odročeno na den 12. 10. 2022. Dne 18. 8. 2022 soud zaslal Policii ČR opětovné žádosti o vypátrání pobytu , osoba A, , , jméno FO, a současně byl činěn dotaz na pobyt , jméno FO, . Dne 18. 8. 2022 došlo soudu sdělení Policie ČR o vypátrání pobytu , jméno FO, . Dne 29. 8. 2022 došlo soudu sdělení Policie ČR o provedení vyžádaného šetření ve společnosti , právnická osoba, . Dne 2. 9. 2022 došlo soudu vyrozumění o úspěšném doručení , jméno FO, . Dne 9. 9. 2022 soud činil dotaz na společnost , právnická osoba, (sdělení došlo dne 13. 9. 2022) a urgoval prošetření obytu , jméno FO, . Dne 15. 9. 2022 soud činil dotaz na společnost , právnická osoba, . (sdělení došlo dne 29. 9. 2022) a žádal o předvedení , jméno FO, k hlavnímu líčení (z , právnická osoba, , kam se má dostavit na schůzku). Dne 15. 9. 2022 došlo soudu (negativní) sdělení Policie ČR (, adresa, ) k pobytu , jméno FO, . Dne 22. 9. 2022 došlo soudu vyrozumění o odvolání pátrání po , jméno FO, pro bezvýslednost. Dne 3. 10. 2022 byla věc přidělena jinému soudci (dosud se hlavních líčení účastnil jako soudce náhradní). K hlavnímu líčení konanému dne 12. 10. 2022 se nedostavil žádný z předvolaných svědků, předvedení , jméno FO, se nezdařilo a hlavní líčení bylo odročeno na den 4. 11. 2022. Dne 13. 10. 2022 žádal soud od , magistrát, zprávu o bezpečnostní situaci v , adresa, týkající se problematiky bezdomovectví (došla dne 25. 10. 2022). Dne 14. 10. 2022 žádal soud o předvedení , jméno FO, a , jméno FO, a zasílal řadu dotazů stran pobytu , jméno FO, . Dne 20. 10. 2022 došlo soudu (negativní) sdělení , právnická osoba, , adresa, k pobytu , jméno FO, . Ve dnech 21. a 24. 10. 2022 došla soudu (negativní) sdělení , Úřad A, k pobytu , jméno FO, . Dne 24. 10. 2022 zasílal soud žádost o sdělení stavu pátrání po , jméno FO, a , jméno FO, a zasílal na různé subjekty žádosti stran pobytu , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , osoba A, . Dne 25. 10. 2022 sdělila Policie ČR, že pátrání po , jméno FO, nadále pokračuje a že , jméno FO, dne 5. 2. 2021 zemřel. Dne 27. 10. 2022 došlo soudu (negativní) sdělení cizinecké policie k pobytu , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , osoba A, . Dne 2. 11. 2022 došla soudu (negativní) sdělení ČSSZ k pobytu , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , osoba A, . Při hlavním líčení konaném dne 4. 11. 2022 byli vyslechnuti svědci , jméno FO, (předveden policií), P. , adresa, , předvedení , jméno FO, se nezdařilo a hlavní líčení bylo odročeno na den 23. 11. 2022. Dne 9. 11. 2022 došla soudu (negativní) sdělení ČSSZ k pobytu , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , osoba A, a sdělení Městské policie , adresa, k pobytu , jméno FO, . Téhož dne soud žádal o předvedení , jméno FO, a činil další dotazy stran pobytů svědků. Dne 16. 11. 2022 soud vyžádal zprávy o pověsti z míst bydliště obžalovaných, zpráva stran žalobce došla soudu téhož dne. Dne 21. 11. 2022 došly soudu sdělení Policie ČR o odvolání pátrání po , osoba A, pro bezvýslednost (naposledy se v lednu 2022 vyskytoval v , adresa, ) a úmrtní list , jméno FO, . Při hlavním líčení konaném dne 23. 11. 2022 byli vyslechnuti svědci , jméno FO, , , jméno FO, a hlavní líčení bylo odročeno na den 7. 12. 2022. Dne 30. 11. 2022 činil soud další dotazy stran pobytu , osoba A, . Dne 30. 11. 2022 obdržel soud (negativní) sdělení z ubytovny v , Anonymizováno, stran pobytu , osoba A, . Dne 5. 12. 2022 obdržel soud (negativní) sdělení Policie ČR (, adresa, ) stran pobytu , osoba A, . K hlavnímu líčení konanému dne 7. 12. 2022 se nedostavila svědkyně , jméno FO, (neměla doručeno) a hlavní líčení bylo odročeno na den 21. 12. 2022. Dne 7. 12. 2022 soud činil další dotaz stran pobytu , osoba A, a urgoval zprávu o pověsti stran , jméno FO, , jméno FO, . Dne 8. 12. 2022 soud žádal , městská policie, o pracovní hodnocení obžalovaných. Dne 9. 12. 2022 obdržel soud (negativní) sdělení Městské policie , adresa, stran pobytu , jméno FO, . Dne 12. 12. 2022 došly soudu zprávy o pověsti obou obžalovaných, (negativní) sdělení Městské policie , adresa, stran pobytu , osoba A, a od , městská policie, (vysoce pozitivní) pracovní hodnocení obou obžalovaných. Při hlavním líčení konaném dne 21. 12. 2022 bylo provedeno velké množství listinných důkazů, další návrhy na provedení dokazování byly zamítnuty, dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných řečí byl vyhlášen rozsudek, kterým byli (i.) žalobce sám uznán vinným ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku [skutek (3)], (ii.) oba obžalovaní uznáni vinnými ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku a přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutek (4)], (iii.) oba obžalovaní uznáni vinnými ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutek (5)] a (iv.) oba obžalovaní uznáni vinnými ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutek (7)]. Žalobci byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let a 6 měsíců, a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu zaměstnání ve služebním poměru u bezpečnostních sborů a v ozbrojených silách ČR, v pracovním poměru u obecní policie a fyzické či právnické osoby poskytující soukromou bezpečnostní činnost na dobu 3 let a 6 měsíců. Obžaloby pro skutky (1), (2) a (6) a , jméno FO, , jméno FO, též pro skutek (3) byli obžalovaní zproštěni dle § 226 písm. c) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že skutky spáchali obžalovaní. Poškození , osoba C, , , jméno FO, , , osoba B, a , osoba D, byli s nároky na náhradu nemajetkové újmy odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Obžalovaní si ihned po vyhlášení rozsudku podali odvolání, státní zástupce a zmocněnec poškozených si ponechali lhůtu. K žádosti odůvodněné složitostí a rozsáhlostí věci a dovolenou předsedy senátu byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do 2. 2. 2023, rozsudek byl vypraven 23. 1. 2023. Stran úvah o ukládaných trestech soud v odůvodnění rozsudku mj. uvedl: „Zcela zásadním způsobem soud rovněž musel přihlédnout i k době, která uplynula od spáchání trestných činů do současnosti (tj. více než 7 let); z toho řízení před soudem trvá více než 5 let. V této souvislosti nelze přehlédnout, že dané řízení vyžadovalo vyvinutí značného úsilí soudu, aby k hlavnímu líčení byly předvolány osoby, které u něj byly zapotřebí, resp. aby k naplnění tohoto cíle bylo učiněno alespoň maximum. Tato činnost si nepochybně nějaký relevantní čas vyžádala. I přesto však je třeba ve smyslu § 39 odst. 3 trestního řádu konstatovat, že dané trestní řízení před soudem trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, kterou nelze omluvit ani složitostí této trestní věci a ani chováním obžalovaných, resp. obhajoby. Především nelze ničím omluvit období od července 2019 do dubna 2021, kdy ve věci nebyly činěny v podstatě žádné úkony. Ze strany soudu tak došlo k porušení zásady rychlostí řízení, což nepochybně negativně zasáhlo do práv obžalovaných v tom smyslu, že neúměrně dlouho trvala jejich nejistota z možného výsledku trestního stíhání. Vzhledem k tomu, že obžalovaní na tomto stavu ničeho nezavinili, soud i tuto skutečnost, a to v souladu s judikaturou Ústavního soudu, zcela mimořádným způsobem zohlednil v jejich prospěch. Soud tak po posouzení dosavadního života obžalovaných a s přihlédnutím k povaze a závažností spáchaných trestných činů, po zohlednění veškerých polehčujících a přitěžujících okolností a především s přihlédnutím k délce trvání trestního řízení, dospěl k závěru, že účelu trestu lze v případě obou obžalovaných stále ještě dosáhnout trestem výchovným, a to bezprostředně nespojeným s odnětím svobody. … Původně již zrušeným rozsudkem byl obžalovaným tento trest vyměřen totožně. S ohledem na (výše popsanou) závažnost spáchaných trestných činů a vyšší množství spáchaných trestných činů by soud za jiných okolností považoval tento trest za nepřiměřeně mírný, tudíž by uvažoval o jeho zpřísnění. Vyšší výměra trestu odnětí svobody by však samozřejmě již vedla k tomu, že takto vyměřený trest odnětí svobody by musel být uložen už v jeho nepodmíněné podobě. S přihlédnutím k délce řízení a s důrazem k faktu, že obžalovaní po celou jeho dobu vedou řádný život, pak ukládat za daných okolností obžalovaným trest nepodmíněný, by bylo krajně nevhodné, nepřiměřeně přísné a tudíž nezákonné. Dovršení celkové nápravy obžalovaných proto lze očekávat podle přesvědčení soudu i od trestu odnětí svobody podmíněně odloženého na zkušební dobu. Čistě represivní působení na obžalované by ničeho pozitivního nepřineslo; současně ani význam trestu pro generální prevenci nelze s ohledem na nepřiměřeně dlouhou dobu trvání trestního řízení přeceňovat. Je-li navíc jedním ze základních účelů trestu ochrana společnosti před pachateli trestných činů, pak je soud přesvědčen, že hrozba výkonem podmíněně uloženého trestu odnětí svobody v tomto případě a za daných okolností zajistí ochranu společnosti dostatečným způsobem, a to zejména v kombinaci s trestem zákazu činnosti, který oběma obžalovaným byl také uložen. Konkrétně tak soud obžalovaným uložil shodně trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu. Původně již zrušeným rozsudkem byla obžalovaným vyměřena zkušební doba v trvání 3 let a 6 měsíců (v případě obžalovaného , jméno FO, ), resp. 4 let v případě obžalovaného , žalobce, . Jak již soud výše uvedl, za jiných okolností by trest odnětí svobody podmíněné odložený na zkušební dobu vůbec neukládal. V řízení však došlo ke zcela zásadní změně situace, a to z pohledu délky řízení, na což bylo potřeba reagovat i při stanovení délky zkušební doby. U obou obžalovaných byla nepatrně zkrácena oproti původnímu rozhodnutí, a to konkrétně u každého z nich o 6 měsíců. Je tomu tak proto, že doba, která uplynula od spáchání trestných činů, současně soudu také umožnila ověřit, zda obžalovaní jsou doposud schopni vést řádný život bez excesů.“ Dne 30. 1. 2023 došlo soudu blanketní odvolání , jméno FO, , jméno FO, , dne 31. 1. 2023 blanketní odvolání žalobce. Dne 31. 1. 2023 došlo soudu odvolání státního zástupce v neprospěch obou obžalovaných, a to do výroku o vině i trestu. Pokud jde o tresty, státní zástupce navrhoval v případě podmíněného odsouzení uložení delších zkušebních dob a též uložení delších trestů zákazu činnosti. Dne 2. 2. 2023 došlo soudu odůvodnění odvolání žalobce, dne 20. 2. 2023 odůvodnění odvolání , jméno FO, , jméno FO, . Dne 24. 2. 2023 byla odvolání zaslána ostatním účastníkům a dne 1. 3. 2023 byl spis předložen , soud B, , který dne 2. 3. 2023 nařídil veřejné zasedání na den 18. 4. 2023. Při veřejném zasedání konaném dne 18. 4. 2023 byla odvolání projednána a bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl napadený rozsudek v celém rozsahu zrušen a věc byla vrácena soudu prvého stupně. K žádosti odůvodněné čerpáním dovolené a rozsahem věci byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení usnesení do 10. 5. 2023, spis byl vrácen , soud A, dne 22. 5. 2023. Odvolací soud po kritice liknavého přístupu soudu prvého stupně, zejména pak období od července 2019 do dubna 2021, kdy ve věci nebyl učiněn žádný úkon, v důsledku čehož se důkazní situace stala komplikovanější, vytkl nedostatečně zjištěný skutkový stav, když měl zejména opačný názor na použitelnost výpovědí , osoba A, , , osoba D, a , jméno FO, z přípravného řízení, resp. z předchozích hlavních líčení (jsou použitelné) a měl za nedostatečné úsilí soudu prvého stupně při snaze o zajištění přítomnosti a výslech svědkyně , jméno FO, . Odvolací soud též vytkl soudu prvého stupně, že nově jednotlivé skutky/útoky posoudil jako samostatné trestné činy, přestože obžaloba a i prvý zrušený rozsudek tyto kvalifikovaly jako dílčí útoky pokračujícího trestného činu. Usnesení , soud B, bylo dne 24. 5. 2023 vypraveno. Dne 29. 5. 2023 byly Policii ČR odeslány žádosti o vypátrání pobytu , osoba A, a , jméno FO, a současně byly činěny dotazy na pobyt těchto osob na řadu dalších institucí. Dne 30. 5. 2023 došla soudu sdělení , Anonymizováno, (pozitivní ve vztahu k , jméno FO, ), , Úřad A, (negativní). Dne 31. 5. 2023 došla soudu sdělení ČSSZ (ve vztahu k , jméno FO, negativní, , osoba A, zemřel dne 20. 12. 2022) a další (negativní) sdělení , Úřad A, . Dne 1. 6. 2023 došlo soudu sdělení Policie ČR (, adresa, ), že , osoba A, byl dne 21. 12. 2022 nalezen mrtev. Ve dnech 2. a 5. 6. 2023 činil soud další dotazy stran pobytu , jméno FO, na různá zdravotnická zařízení. Dne 9. 6. 2023 došel soudu úmrtí list , osoba A, . Dne 16. 6. 2023 bylo nařízeno hlavní líčení na den 8. 9. 2023. Ve dnech 18. 7. a 22. 8. 2023 činil soud další dotaz stran pobytu , jméno FO, . Dne 4. 9. 2023 došlo soudu oznámení Policie ČR o odvolání pátrání po , jméno FO, pro bezvýslednost. Dne 7. 9. 2023 došlo soudu (negativní) sdělení Městské policie , adresa, . Při hlavním líčení konaném dne 8. 9. 2023 byl přečten protokol o výslechu , osoba D, , další návrhy na provedení dokazování byly zamítnuty, dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných řečí byl vyhlášen rozsudek, kterým byl (i.) žalobce uznán vinným jednak ze spáchání pokračujícího zločinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutky (3) až (7), přičemž skutku (3) se žalobce dopustil sám], jednak ze spáchání pokračujícího přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutky (4) a (6)], (ii.) , jméno FO, , jméno FO, uznán vinným jednak ze spáchání pokračujícího zločinu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutky (4) až (7)], jednak ze spáchání pokračujícího přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku [skutky (4) a (6)]. Žalobci byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let, a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu zaměstnání ve služebním poměru u bezpečnostních sborů a v ozbrojených silách ČR, v pracovním poměru u obecní policie a fyzické či právnické osoby poskytující soukromou bezpečnostní činnost na dobu 5 let. Obžaloby pro skutky (1), (2) a , jméno FO, , jméno FO, též pro skutek (3) byli obžalovaní zproštěni dle § 226 písm. a) tr. ř., resp. dle § 226 písm. c) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že se skutky (1) a (2) staly a že skutek (3) spáchal , jméno FO, , jméno FO, . Poškozený , osoba C, byl s nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Všichni účastníci si po vyhlášení rozsudku ponechali lhůtu pro odvolání. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne 25. 9. 2023. Stran úvah o ukládaných trestech soud v odůvodnění rozsudku mj. uvedl: „Zcela zásadním způsobem soud rovněž musel přihlédnout i k době, která uplynula od spáchání trestných činů do současnosti (tj. více než 7 let); z toho řízení před soudem trvá téměř 6 let. V této souvislosti nelze přehlédnout, že dané řízení vyžadovalo vyvinutí značného úsilí soudu, aby k hlavnímu líčení byly předvolány osoby, které byly zapotřebí, resp. aby k naplnění tohoto cíle bylo učiněno alespoň maximum. Tato činnost si nepochybně nějaký relevantní čas vyžádala. I přesto však je třeba ve smyslu § 39 odst. 3 trestního řádu konstatovat, že dané trestní řízení před soudem trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, kterou nelze omluvit ani složitostí této trestní věci a ani chováním obžalovaných, resp. obhajoby. Především nelze ničím omluvit období od července 2019 do dubna 2021, kdy ve věci nebyly činěny v podstatě žádné úkony. Ze strany soudu tak došlo k porušení zásady rychlosti řízení, což nepochybně negativně zasáhlo do práv obžalovaných v tom smyslu, že neúměrně dlouho trvala jejich nejistota z možného výsledku trestního stíhání. Vzhledem k tomu, že obžalovaní na tomto stavu ničeho nezavinili, soud i tuto skutečnost, a to v souladu s judikaturou Ústavního soudu, zcela mimořádným způsobem zohlednil v jejich prospěch. Soud tak po posouzení dosavadního života obžalovaných a s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaných trestných činů, po zohlednění veškerých polehčujících a přitěžujících okolností a především s přihlédnutím k délce trvání trestního řízení, dospěl k závěru, že účelu trestu lze v případě obou obžalovaných stále ještě dosáhnout trestem výchovným, a to bezprostředně nespojeným s odnětím svobody. … Původně již zrušeným rozsudkem byl obžalovaným tento trest vyměřen shodně (trest odnětí svobody v trvání 3 let). S ohledem na (výše popsanou) závažnost spáchaných trestných činů, která oproti dřívějšímu stavu se ještě více navýšila, a s přihlédnutím k vyššímu počtu spáchaných jednotlivých útoků, by soud za jiných okolností považoval tento trest za nepřiměřeně mírný, tudíž by uvažoval o jeho zpřísnění. Vyšší výměra trestu odnětí svobody by však samozřejmě již vedla k tomu, že takto vyměřený trest odnětí svobody by musel být uložen už v jeho nepodmíněné podobě. S přihlédnutím k délce řízeni a s důrazem k faktu, že obžalovaní po celou jeho dobu vedou řádný život, pak ukládat za daných okolností obžalovaným trest nepodmíněný, by bylo krajně nevhodné, nepřiměřeně přísné a tudíž nezákonné. Dovršení celkové nápravy obžalovaných proto lze očekávat podle přesvědčení soudu i od trestu odnětí svobody podmíněně odloženého na zkušební dobu. Čistě represivní působení na obžalované by ničeho pozitivního nyní nepřineslo; současně ani význam trestu pro generální prevenci nelze s ohledem na nepřiměřeně dlouhou dobu trvání trestního řízení přeceňovat. Je-li navíc jedním ze základních účelů trestu ochrana společnosti před pachateli trestných činů, pak je soud přesvědčen, že hrozba výkonem podmíněně uloženého trestu odnětí svobody v tomto případě a za daných okolností zajistí ochranu společnosti dostatečným způsobem, a to zejména v kombinaci s trestem zákazu činnosti, který oběma obžalovaným byl také uložen. Konkrétně tak soud obžalovaným opět uložil shodně trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu. Původně již zrušeným rozsudkem byla obžalovaným vyměřena zkušební doba v trvání 3 let (v případě obžalovaného , jméno FO, ), resp. 3 let a 6 měsíců v případě obžalovaného , žalobce, . Jak již soud výše uvedl, za jiných okolností by trest odnětí svobody podmíněné odložený na zkušební dobu vůbec neukládal. V řízení však došlo ke zcela zásadní změně situace, a to z pohledu délky řízení, na což bylo potřeba reagovat i při stanovení délky zkušební doby. Na druhou stranu však došlo k významnému navýšení závažnosti spáchaných trestných činů. Oproti dřívějšímu stavu bylo odsouzeno jednání pod bodem 6) a významně upřesněno jednání pod bodem 7), přičemž současně jde o jednání, jejichž brutalita významně převyšuje jiná jednání [pod body 3) - 5)]. U obou obžalovaný tak z těchto důvodů došlo ke zpřísnění, resp. k prodloužení zkušební doby oproti původnímu rozhodnutí, a to konkrétně shodně u každého z nich o 1 rok a 6 měsíců. Délka zkušební doby tak v případě obžalovaného , jméno FO, byla vyměřena na 4 roky a 6 měsíců. V případě obžalovaného , žalobce, byla zkušební doba vyměřena na 5 let, přičemž dle § 82 odst. 1 trestního zákoníku se jedná o nejdelší možnou výměru. Soud je přesvědčen, že stanovené zkušební doby umožní soudu ověřit, zda obžalovaní, kteří po dobu trestního stíhání jsou schopni vést řádný život, budou schopni vést řádný život bez excesů i v budoucnosti.“ Dne 3. 10. 2023 došlo soudu blanketní odvolání , jméno FO, , jméno FO, , dne 4. 10. 2023 blanketní odvolání žalobce. Dne 17. 10. 2023 došlo soudu odůvodnění odvolání žalobce, dne 23. 10. 2023 odůvodnění odvolání , jméno FO, , jméno FO, . Dne 24. 10. 2023 byla odvolání zaslána ostatním účastníkům a dne 1. 11. 2023 byl spis předložen , soud B, , který dne 9. 11. 2023 nařídil veřejné zasedání na den 28. 11. 2023. Při veřejném zasedání konaném dne 28. 11. 2023 byla odvolání projednána a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek zrušen ve výroku o trestu a při nezměněném výroku o vině, výroku o náhradě škody a výroku zprošťujícího bylo znovu rozhodnuto o trestech, kdy žalobci byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let a 6 měsíců, a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu zaměstnání ve služebním poměru u bezpečnostních sborů a v ozbrojených silách ČR, v pracovním poměru u obecní policie na dobu 3 let a 6 měsíců. Stran úvah o ukládaných trestech odvolací soud v odůvodnění rozsudku mj. uvedl: „Soud prvního stupně správně zjistil všechny skutečnosti pro uložení druhu a výměry trestu podstatné, jako významnou polehčující okolnost vyzdvihl dosavadní trestní bezúhonnost obžalovaných, jakož i skutečnost, že s orgány činnými v trestním řízení spolupracovali, pokud za spolupráci lze označit pouhé nevyhýbání se trestnímu stíhání. Jak rovněž zcela správně konstatoval soud prvního stupně, chování obžalovaného , žalobce, nebylo v době, kdy se obžalovaný trestné činnosti dopustil, zcela bezproblémové. Tyto okolnosti je nezbytné hodnotit v celkovém kontextu chování obžalovaného, kdy procesní soud rovněž správně poznamenal, že v poslední době nelze chování obžalovaného , žalobce, nic vytknout. Pokud je v odvolání tohoto obžalovaného vyzdvihnuto, že byl za svoji desetiletou službu v pozici městského strážníka v roce 2017 odměněn, nelze tuto poznámku označit jinak než za cynickou, pokud v téže době bylo proti tomuto obžalovanému vedeno toto trestní stíhání, které se nacházelo ve stádiu řízení před soudem a ve věci bylo nařízené hlavní líčení. Svědčí to ostatně i o velmi zvláštním přístupu vedení městské policie k trestné činnosti obžalovaných. A námitka obžalovaného uplatněná v tomto směru zapadá do celkového hodnocení osob obžalovaných tak, jak bylo provedeno soudem prvního stupně, kdy bylo konstatováno, že obžalovaní po celou dobu trestního stíhání neprojevili absolutně žádný náhled na své protiprávní jednání. Toto konstatování rozhodně nezasahuje do práva obžalovaných na obhajobu, jak je namítáno v podaných odvoláních, ale hodnotí jedno ze zákonných hledisek pro stanovení druhu a výměry trestu (chování pachatele po činu, snaha nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky, postoj k trestnému činu – viz § 39 odst. 1 tr. zákoníku). Soud prvního stupně pak nepřehlédl ani přitěžující okolnosti, které uvedl pod bodem 102 odůvodnění napadeného rozhodnutí a správně dovodil, že pokud by trestní věc obžalovaných byla projednána v přiměřené době bez průtahů v řízení, nepochybně by v úvahu přicházelo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Odvolací soud se s tímto závěrem zcela ztotožňuje. Byť je obžalovanými namítáno, že prvním rozsudkem vyhlášeném v dané trestní věci dne 13. 3. 2018, byly obžalovaným za situace, kdy byli uznáni vinnými všemi žalovanými skutky, uloženy podmíněné tresty odnětí svobody, pak nelze než zdůraznit, že právě z tohoto důvodu bylo dané rozhodnutí napadeno odvoláním ze strany státního zástupce, a i odvolací soud je přesvědčen, že takto původně obžalovaným uložené tresty byly nepřiměřeně mírné. Nelze se však již ztotožnit se závěrem soudu prvního stupně, že přestože přihlédl k délce trestního řízení (a z tohoto důvodu obžalovaným neukládal nepodmíněné tresty odnětí svobody), obžalovaným uložil tresty, které zejména ohledně stanovení délky zkušební doby a výměry trestu zákazu činnosti podstatnou měrou přesáhly výměry trestu tak, jak byly obžalovaným uloženy rozsudkem ze dne 21. 12. 2022. Tento závěr je nezbytné učinit přesto, že obžalovaní byli oproti tomuto rozsudku uznáni vinnými i dalším jednáním (pod bodem 6) a bylo zpřísněno i jejich jednání pod bodem 7). Takto obžalovaným uložené tresty totiž v dostatečné míře nezohledňují zejména délku trestního řízení, která sice byla částečně způsobena tím, že soud pátral po jednotlivých osobách, nicméně poměrně podstatnou část délky řízení před soudem tvoří doba, kdy ve věci nebyly činěny žádné úkony směřující k jejímu pravomocnému skončení, a která trvala od července 2019 do dubna 2021. je tedy zřejmé, že pokud by ve věci obžalovaných bylo postupováno bez průtahů v řízení a věc byla skončena v přiměřené době, za přiměřený by s ohledem na závažnost jednání, kterého se obžalovaní dopustili, připadalo v úvahu uložení nepodmíněných trestů odnětí svobody. Odvolací soud však musel ještě více, než učinil soud prvního stupně, zohlednit délku trestního řízení, když z tohoto hlediska obžalovaným uložené tresty je nezbytné považovat za tresty nepřiměřeně přísné. Krajský soud proto podle § 258 odst. 1 písnm. e), odst. 2 tr. řádu z podnětu odvolání obžalovaných zrušil napadený rozsudek ve výrocích o trestech a za podmínek § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl o uložení trestů oběma obžalovaným. Tyto tresty jako přiměřené uložil na samých dolních hranicích trestní sazby stanovené za trestný čin nejpřísněji trestný (trest byl obžalovaným ukládán za dva trestné činy, a tedy jako trest úhrnný), když ani přes průtahy v řízení neshledal za splněné podmínky, za nichž by mohl výměru trestů stanovit pod dolní hranicí zákonné trestní sazby podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku (v této souvislosti lze zmínit usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012 č. j. 7 Tdo 303/2012-134). Odvolací soud totiž nemohl pominout přitěžující okolnosti, které správně vymezil soud prvního stupně, a které znemožňují aplikovat ustanovení § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud jde o délku zkušební doby podmíněného odsouzení, soud s ohledem na skutečnost, že obžalovaní vedli po celou dobu trestního řízení řádný život, dospěl k závěru, že je na ně možné působit zkušební dobou kratšího trvání, kterou u obžalovaného , jméno FO, stanovil v délce odpovídající výměře uloženého trestu, u obžalovaného , žalobce, pak musel přihlédnout, že tento obžalovaný se oproti obžalovanému , jméno FO, dopustil i jednání pod bodem 3) rozsudku a jeho jednání se vůči poškozeným vyznačovalo větší agresivitou, jako přiměřenou proto soud stanovil zkušební dobu v trvání 3 let a šesti měsíců. Obžalovaní se jednání dopustili jako úřední osoby v souvislosti s výkonem jejich funkce strážníka obecní policie, jejich úkolem bylo dbát na dodržování zákonů a veřejného pořádku, což zcela zásadním způsobem porušili a sami se dopouštěli trestné činnosti, je zcela nepřípustné, aby nadále setrvali v pozici veřejné osoby, která má dbát na dodržování zákonů. Zcela na místě je obžalovaným výkon takové činnosti zakázat. Soud proto obžalovaným uložil trest zákazu činnosti, a to zhruba ve třetině zákonné trestní sazby. Výměru trestu u jednotlivých obžalovaných odstupňoval ze stejných důvodů, jako při stanovení zkušební doby. Oproti soudu prvního stupně odvolací soud trest zákazu činnosti vymezil úžeji a nezahrnul do něho i bezpečnostní činnost vykonávanou mimo veřejnou správu. V opačné případě by totiž takovýto postih obžalovaných byl postihem nepřiměřeně přísným a obžalovaným by znemožnil dosahovat příjmů a zabezpečovat tak své potřeby v oblasti, v níž mají mnohaletou praxi.“ Spis byl vrácen , soud A, dne 14. 12. 2023 a rozsudek , soud B, byl dne 21. 12. 2023 vypraven. Dne , Jméno žalobce B, . 2024 došlo soudu dovolání žalobce, dovolání bylo dne 14. 2. 2024 zasláno Nejvyššímu státnímu zastupitelství (dále jen „NSZ“). Dne 19. 2. 2024 došlo soudu dovolání , jméno FO, , jméno FO, , dovolání bylo dne 22. 2. 2024 zasláno NSZ. Dne 27. 3. 2024 došlo soudu vyjádření NSZ k dovoláním. Dne 15. 5. 2024 byl spis předložen NS, který dne 21. 6. 2024 nařídil neveřejné zasedání na den 25. 6. 2024. Usnesením vyhlášeným v neveřejném zasedání konaném dne 25. 6. 2024 NS obě dovolání odmítl. Spis byl vrácen , soud A, dne 15. 7. 2024, usnesení NS bylo dne 15. 8. 2024 vypraveno a žalobci bylo doručeno dne 28. 8. 2024 (doručenka od obhájce žalobce ve spisu chybí) (zjištěno ze spisu , soud A, sp. zn. , sp. zn., ).

9. Žádostí ze dne 12. 11. 2024, došlou žalované téhož dne, uplatnil žalobce u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 300 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 9. 5. 2025, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., zadostiučinění za potenciálně vzniklou nemajetkovou újmu se však žalobci již dostalo v podobě zmírnění uloženého trestu (zjištěno ze žádosti včetně doručenky, stanoviska).

10. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

11. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

12. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

14. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

15. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

16. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci od doručení usnesení o zahájení trestního stíhání dne 20. 10. 2016 do doručení usnesení NS dne 28. 8. 2024 celkem , hodnota, let a 10 měsíců, resp. 94 měsíců.

17. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že řízení bylo po skutkové stránce složitější. Stíhání probíhalo proti dvěma fyzickým osobám stran sedmi skutků, resp. dílčích útoků pokračujícího trestného činu, přičemž u každého z těchto skutků bylo nutno skutkově objasnit, zda a za jakých okolností k němu došlo a zda se jich dopustil ten který z obviněných či oba společně. Tato skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, která byla výrazná. V přípravném řízení byli 2x vyslechnuti oba obvinění, bylo vyslechnuto 5 svědků, 12 osob podávalo vysvětlení, byly provedeny 4 rekognice. Dále byla provedena prohlídka jiných prostor a bylo zpracováno odborné vyjádření z oboru kriminalistika. V řízení před soudem byli vyslechnuti oba obžalovaní a 11 svědků, přičemž byly problémy se zajištěním přítomnosti svědků, které se nedařilo obeslat či předvést, bylo pátráno po jejich pobytu v ČR i na , jiný stát, , jeden svědek zemřel. Bylo provedeno větší množství listinných důkazů a byl zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví k poraněním poškozeného , osoba A, . Po změně v obsazení soudního senátu muselo být celé hlavní líčení provedeno znovu. Opět byli vyslechnuti oba obžalovaní a dále bylo vyslechnuto 6 svědků. Byly ještě větší problémy se zajištěním přítomnosti svědků, které se nedařilo obeslat či předvést, bylo pátráno po jejich pobytu v ČR i na , jiný stát, , další svědek zemřel. Po další změně v obsazení soudního senátu muselo být celé hlavní líčení opět provedeno znovu. Opět byli vyslechnuti oba obžalovaní a dále bylo vyslechnuto 14 svědků. Byly opět velké větší problémy se zajištěním přítomnosti svědků, které se nedařilo obeslat či předvést, bylo pátráno po jejich pobytu v ČR i na , jiný stát, , další 3 svědci zemřeli. Kvůli problémům se sháněním svědků se konalo velké množství hlavních líčení, která byla několikrát odročena bez provedení jakéhokoliv úkonu, když se žádný ze svědků nedostavil/nebyl předveden. Bylo provedeno velké množství listinných důkazů. K procesní složitosti je dále nutno přičíst, že hlavní líčení nařízené na dny 7. a 8. 10. 2021 bylo odročeno na žádost obhájce , jméno FO, , jméno FO, na dny 1. a 2. 11. 2021, tj. za 3 týdny, a že , jméno FO, , jméno FO, podal proti všem rozsudkům blanketní odvolání, která vždy odůvodnil až po třech týdnech. Konečně je pak nutno k procesní složitosti přičíst četnost rozhodování a druhy a počet stupňů orgánů státu zapojených do rozhodování. Policejní orgán rozhodoval o zahájení trestního stíhání a o jeho rozšíření, 6x o vrácení věcí vydaných/zajištěných věcí. Státní zástupce rozhodoval o stížnostech obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání, o podání obžaloby. , soud A, rozhodoval 3x ve věci samé a dále o přibrání znalce, , soud B, rozhodoval 3x ve věci samé, NS rozhodoval 1x ve věci samé. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro první dva rozsudky , soud A, a na ně navazující odvolací řízení u , soud B, , když oba tyto rozsudky byly zrušeny pro shora popsané vady (rozsudku či řízení předcházejícího jejich vydání). Tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Po právní stránce nebylo řízení nijak zvlášť složité, nejednalo se o nijak zvlášť komplikované právní posouzení, složitost věci spočívala v rovině skutkové a procesní.

18. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, lze konstatovat, že přípravné řízení bylo prosto jakýchkoliv průtahů a toto s ohledem na rozsah zpracované materie a množství provedených úkonů proběhlo i relativně velmi rychle. K nedůvodným průtahům v zásadě nedocházelo ani v řízení před soudem, řízení probíhalo plynule a úkony byly činěny ve lhůtách přiměřených komplikovanosti projednávané věci, až na několik podstatných výjimek. Tou nejzásadnější bylo období od července 2019 do dubna 2021, tj. období 22 měsíců, kdy nebylo v řízení vůbec ničeho konáno, a došlo tedy k téměř dvouletému průtahu. Výrazně negativní vliv na délku řízení měly též dvě změny v obsazení senátu, po kterých při nesouhlasu obžalovaných se čtením protokolů z předchozích hlavních líčení, což je jejich právem, muselo být hlavní líčení vždy provedeno celé znovu. Změny v obsazení senátu, byť třeba byly i vyvolány objektivními důvody, je nutno přičíst k tíži státu v rámci odpovědnosti za organizaci řádného výkonu soudnictví. Dále je nutno uvést, že hlavní líčení nařízené na dny 27. a 28. 5. 2021 se z neznámého důvodu nekonalo a z termínu 17. a 18. 6. 2021 bylo pro kolizi mj. přísedícího odročeno na den 28. 6. 2021, tj. za 1 měsíc. Hlavní líčení nařízené na dny 12. a 13. 8. 2021 bylo odročeno z důvodů na straně soudu na den 6. 9. 2021 a z tohoto termínu pak bylo odročeno (soud neobeslal svědky!) na dny 7. a 8. 10. 2021, tj. za 2 měsíce. Hlavní líčení nařízené na den 29. 11. 2021 bylo odročeno pro nemoc přísedícího na den 17. 12. 2021, tj. za 3 týdny. Všechny tyto prodlevy je nutno přičíst k tíži státu. Jak již bylo uvedeno výše, je nutno přičíst k tíži státu zrušení prvních dvou rozsudků pro procesní a jiné vady jednak samotných rozsudků, jednak jim předcházejících řízení. Zrušení rozsudků v kombinaci se změnami v obsazení senátu, kdy bylo nutné znovu vyslechnout i již jednou vyslechnuté svědky, pak výrazně přispělo k procesní složitosti řízení, když i některé z původně dostupných osob se staly nekontaktními a soud po jejich pobytu buď dlouho, anebo zcela neúspěšně pátral.

19. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce posuzovaného řízení nijak zvlášť nepřispěl. Skutečnost, že rovněž on podával odvolání proti rozsudkům blanketně a odvolání následně odůvodnil ve lhůtách dvou či třech týdnů, je v kontextu celkové délky posuzovaného řízení zcela marginální, soud tak hodnotil přispění žalobce k délce řízení jako neutrální.

20. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud z hlediska posuzování délky řízení a její přiměřenosti hodnotil jako zvýšený. Posuzované řízení bylo řízením trestním, tj. řízením s typově zvýšeným významem jeho předmětu pro poškozeného. Žalobce byl navíc ohrožen vysokou trestní sazbou 3 až 10 let a reálně mu hrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody.

21. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup soudů) či nelze (složitost řízení) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 7 let a 10 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

22. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly zcela vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy určité intenzity na straně žalobce uznávala a zastávala názor, že tato byla dostatečně odčiněna již v samotném posuzovaném řízení.

23. Pokud jde o zadostiučinění za takto vzniklou nemajetkovou újmu, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání poměrně závažné úmyslné trestné činnosti, za což byl potrestán podmíněným trestem odnětí svobody a trestem zákazu činnosti. Výsledek řízení je sice pro určování formy a případně výše zadostiučinění nerozhodný, tj. právo na přiměřenou délku řízení a právo na kompenzaci újmy, pokud délka řízení přiměřená nebyla, má v zásadě i skutečný pachatel trestného činu, NS však ve své judikatuře (viz rozsudek sp. zn. 30 Cdo 3514/2017) dovodil, že je potřeba přihlédnout k tomu, že poškozený byl uznán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu, přičemž pokud nejsou v takovém případě zjištěny okolnosti na straně státu, které významně vedly k prodloužení řízení a jeho nepřiměřené délce, nelze zpravidla vůbec uvažovat o odškodnění újmy v peněžité formě, když poskytnutí peněžitého zadostiučinění by vyvolávalo rozpor s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Uvedené závěry pak zcela dopadají i na nyní projednávaný případ žalobce. V řízení došlo na straně státu ke skutečnostem, které řízení výrazně prodloužily, a v konečném důsledku tak způsobily, že řízení jako celek je nutno považovat za nepřiměřeně dlouhé. Bylo by tak namístě poskytnout žalobci za nemajetkovou újmu zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se nejeví jako přiměřené a dostačující.

24. V daném směru však nelze přehlédnout, že žalobci již byla poskytnuta jiná forma zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeno délkou řízení přímo v trestním řízení, a to zmírněním ukládaného trestu. Dle judikatury NS jistá forma zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé trestní řízení může být přiznána v podobě zmírnění ukládaného trestu. To je však možné jen za podmínky, že takové zmírnění je navázáno právě na porušení práva na přiměřenou délku řízení. V rozsudku trestního soudu musí být výslovně uvedeno, že uložený trest je mírnější právě proto, že soud přihlédl k okolnosti nepřiměřeně dlouhého řízení, nebo to z něj musí alespoň nezpochybnitelně vyplývat. Musí z něj být též patrno, o jakou část byl trest zmírněn právě v důsledku přihlédnutí k nepřiměřené délce řízení (viz rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 3867/2011).

25. Uvedeným hlediskům případ žalobce zcela odpovídá. Ze shora citovaných pasáží odůvodnění rozsudků , soud A, a , soud B, je zcela zřejmé, že žalobci bylo za spáchanou úmyslnou trestnou činnost namístě uložit nepodmíněný trest odnětí svobody a citelný trest zákazu činnosti. Právě z důvodu nepřiměřené délky řízení, resp. porušení práva na projednání věci v přiměřené době, byl žalobci uložen trest odnětí svobody podmíněný. Odvolací soud pak znovu výslovně s odkazem na nepřiměřenou délku řízení přistoupil k výraznému zkrácení zkušební doby podmíněného odsouzení a k výraznému zkrácení délky trestu zákazu činnosti. V tomto směru není případné žalobcem prosazované srovnání nakonec uloženého trestu s trestem uloženým prvním (následně zrušeným) rozsudkem, které odmítl i , soud B, , když trest uložený prvním rozsudkem byl nejen dle názoru státního zástupce, který se proti výroku o trestu odvolal, ale i dle názoru odvolacího soudu nepřiměřeně nízký, resp. mírný.

26. S ohledem na uvedené se tak soud zcela ztotožnil se stanoviskem žalované, že žalobci již byla v posuzovaném řízení poskytnuta jiná forma kompenzace nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, kterou je možno považovat za dostatečnou, a že tak poskytnutí zadostiučinění v penězích není namístě. Podanou žalobu tak soud jako nedůvodnou zamítl.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč, která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne 19. 9. 2025, účast u jednání soudu dne 19. 9. 2025) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.