11 C 99/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupení advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu , IČO IČO sídlem adresa jednající název státní instituce sídlem adresa o zaplacení 1 345 106 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 197 687,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek240 656 Kč od , datum, do , datum, ,197 687,50 Kč od , datum, do zaplacení,to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce a) požadoval zaplacení částky 431 897 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 431 897 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku 197 687,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částek240 656 Kč od , datum, do , datum, ,197 687,50 Kč od , datum, do zaplacení,to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, ve které žalobce b) požadoval zaplacení částky 431 897 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 431 897 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 46 999 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, , zástupce žalobce a).

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku 46 999 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, , zástupce žalobce b).

VII. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobci a) z účtu soudu vrácena část zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč.

VIII. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobci b) z účtu soudu vrácena část zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč.

1. Žalobci se žalobou došlou původně Obvodnímu soudu pro , adresa, (dále jen „, název soudu, “) dne , datum, domáhali na žalované zaplacení každý částky 672 553 Kč s příslušenstvím jako náhrady škod a nemajetkových újem způsobených nezákonným trestním stíháním vedeným nakonec , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, .

2. Žalobci uvedli, že usnesením Policie ČR ze dne , datum, bylo zahájeno jejich trestní stíhání pro spáchání trestného činu neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že (jako osoby samostatně výdělečně činné a jako jednatelé společnosti , právnická osoba, .) v období od , datum, až , datum, vystupovali jako zplnomocnění zástupci účastníků ve správních řízeních před ÚOHS [žalobce a) v celkem 62 řízeních a žalobce b) v celkem 31 řízeních] a za takové právní služby jim bylo ze strany jejich klientů placeno, přestože k podnikání v tomto oboru nedisponovali potřebnými povoleními, neboť nejsou zapsáni v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen „ČAK“) a ani společnost , právnická osoba, není advokátní společností, přičemž takové právní služby byly oprávněny poskytovat pouze osoby uvedené v § 2 odst. 1, odst. 2 zákona o advokacii. Usnesení bylo žalobcům doručeno dne , datum, . Stížnost žalobců, ve které podrobně uvedli důvody, pro které popsané jednání není trestným činem, byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, (dále jen „OSZ , adresa, “) ze dne , datum, . Žalobci ještě před doručením usnesení OSZ , adresa, podali žádost, aby jejich stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla z důvodů uvedených v § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. předložena k rozhodnutí Městskému státnímu zastupitelství v , adresa, (dále jen „MSZ , adresa, “). Skutečnosti uvedené v žádosti žalobců MSZ , adresa, vyhodnotilo jako natolik závažné porušení tr. ř., že podalo ministrovi spravedlnosti podnět k podání stížnosti pro porušení zákona proti usnesení OSZ , adresa, . Vyrozuměním Ministerstva spravedlnosti (dále jen „MS“) ze dne , datum, byli žalobci informováni, že ministryně spravedlnosti tuto stížnost ve prospěch žalobců stížnost podala, o stížnosti bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) ze dne , datum, tak, že byla zamítnuta. Proti usnesení NS podali žalobci ústavní stížnost. Přípisem OSZ , adresa, ze dne , datum, byli žalobci vyrozuměni o podání obžaloby k , název soudu, . Státní zástupce v obžalobě navrhl pro každého ze žalobců peněžitý trest ve výši 1 600 000 Kč a trest zákazu činnosti (poskytování poradenství a služeb v oblasti veřejných zakázek) na dobu 5 let. Žalobci u hlavního líčení před uplatnili svoji obhajobu použitou již při podání vysvětlení v přípravném řízení v dubnu , rok, a ve stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a dále ji rozvinuli a podpořili. Za účelem posílení svojí obhajoby si obstarali i právní stanovisko , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (uznávaného odborníka na správní a ústavní právo s úzkou vazbou na problematiku živnostenského podnikání a zadávání veřejných zakázek, tedy oborů, mimo trestní právo, jejichž znalost však správné rozhodnutí v dané věci předpokládalo) ze dne , datum, . Rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, byli žalobci zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř., neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestným činem. Proti rozsudku podal státní zástupce odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v , adresa, (dále jen „, název soudu, “) usnesením ze dne , datum, tak, že je dle § 256 tr. ř. zamítl. Oba soudy shodně přisvědčily obhajobě žalobců, když dospěly k závěru, že žalobci „nejednali v rozporu se zákonem, pokud v řízeních podle zákona o veřejných zakázkách zastupovali na základě plných mocí jednotlivé dodavatele…“, neboť pod živnostenské oprávnění (kterým žalobci disponovali) „lze jednoznačně činnosti obžalovaných poskytované dodavatelům v rámci procesu veřejných zakázek podřadit.“ Zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

3. V důsledku takto vedeného nezákonné trestního stíhání vznikly žalobcům následující škody a nemajetkové újmy:A. škoda – náklady obhajoby4. Za obhajobu vykonávané advokátem , Jméno advokáta, zaplatili žalobci na smluvní odměně částku 465 850 Kč. Při vyúčtování dle advokátního tarifu (odměna za jeden úkon právní služby 1 500 Kč, resp. 1 200 Kč dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, neboť šlo o společnou obhajobu obou žalobců) by tyto náklady obhajoby činily 95 106 Kč vč. DPH, a každý ze žalobců tak požadoval nahradit částku 47 553 Kč vypočtenou následovně:DatumPopis úkonuPočet úkonů právní službyOdměnaNáhrada hotových výdajů1, datumpřevzetí, příprava a první porada s obviněnými11 200 Kč150 Kč2, datumpísemné podání ve věci samé – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (včetně jejího doplnění ze dne , datum, a , datum, )11 200 Kč150 Kč3, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (uskutečněná po nahlédnutí do spisu dne , datum, )11 200 Kč150 Kč4, datumpísemné podání ve věci samé – žádost o předložení stížnosti obviněných k rozhodnutí MSZ , adresa, včetně odůvodnění11 200 Kč150 Kč5, datumpísemné podání ve věci samé – podnět MSZ , adresa, k dohledu nad postupem OSZ , adresa11 200 Kč150 Kč6, datumúčast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení – výslech , tituly před jménem, , jméno FO, a T. , jméno FO, (výslech trval od 10:10 do 12:00 hod.)11 200 Kč150 Kč7, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (uskutečněná před podáním ústavní stížnosti)11 200 Kč150 Kč8, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu11 200 Kč150 Kč9, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření se ke stížnosti pro porušení zákona11 200 Kč150 Kč10, datumpísemné podání ve věci samé – ústavní stížnost proti usnesení NS o zamítnutí stížnosti pro porušení zákona11 200 Kč150 Kč11, datumprostudování spisu při skončení vyšetřování (první dvě započaté hodiny) – prostudování trvalo od 9:00 do 11:30 hod.22 400 Kč300 Kč12, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření obviněných, návrh na doplnění vyšetřování, návrh na zastavení trestního stíhání (podání v rozsahu 10 str.)11 200 Kč150 Kč13, datumpísemné podání, které nebylo ve věci samé – námitka dle § 30 odst. 1 tr. ř. k vyloučení por. , tituly před jménem, , jméno FO, , komisaře, z vykonávání úkonů trestního řízení0,5600 Kč150 Kč14, datumodvolání proti rozhodnutí, které nebylo rozhodnutím ve věci samé – stížnost proti usnesení o námitce dle § 30 odst. 1 tr. ř. k vyloučení por. , tituly před jménem, , jméno FO, , komisaře, z vykonávání úkonů trestního řízení0,5600 Kč150 Kč15, datumpísemné podání ve věci samé – žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a tr. ř. (včetně jejího doplnění ze dne , datum, )11 200 Kč150 Kč16, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření obviněných k přezkoumání obžaloby soudem11 200 Kč150 Kč17, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření obviněných k obsahu spisu (upozornění na neúplnost spisu)11 200 Kč150 Kč18, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření obviněných k právnímu posouzení v obžalobě (rozsah 6 str.)11 200 Kč150 Kč19, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (před hlavním líčení)11 200 Kč150 Kč20, datumúčast na hlavním líčení (první dvě započaté hodiny) – hlavní líčení trvalo od 9:00 do 11:30 hod.22 400 Kč300 Kč21, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (před hlavním líčení)11 200 Kč150 Kč22, datumúčast na hlavním líčení (první dvě započaté hodiny) – hlavní líčení trvalo od 9:00 do 11:16 hod.22 400 Kč300 Kč23, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (před hlavním líčení)11 200 Kč150 Kč24, datumúčast na hlavním líčení (první dvě započaté hodiny) – hlavní líčení trvalo od 13:00 do 14:57 hod.11 200 Kč150 Kč25, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření obžalovaných k odvolání státního zástupce proti rozsudku , název soudu, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka11 200 Kč150 Kč26, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (před veřejným zasedáním o odvolání)11 200 Kč150 Kč27, datumúčast na veřejném zasedání (první dvě započaté hodiny)11 200 Kč150 KčCelkem34 800 Kč4 500 Kč+ DPH (21 %) ve výši 8 253 Kč.

5. K tomu žalobci uvedli, že požadované částky jsou několikanásobně nižší než skutečně a účelně vynaložili na svoji obhajobu. Nelze nezdůraznit, že tento flagrantní nepoměr mezi skutečně uhrazenými náklady a náklady stanovenými podle advokátního tarifu má příčinu ve specifických okolnostech dané věci (v dané věci se jednalo o komplikované právní vyhodnocení zasahující do několika oborů práva – správní právo, právo veřejných zakázek apod., přičemž samotný soudní spis měl více jak 2 700 stránek!) a zcela nestandardním průběhu řízení (v průběhu přípravného řízení byla ve věci podána stížnost pro porušení zákona apod.). S ohledem na uvedené žalobci žádali, aby soud touto optikou posuzoval nárokovanou náhradu jak materiální, tak i nemateriální újmy.B. škoda – náklady na stanovisko6. Mimo nákladů na právní zastoupení žalobci vynaložili též náklady za vyhotovení stanoviska , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Tyto náklady jsou nepochybně náklady účelnými, neboť stanovisko bylo , název soudu, provedeno k důkazu v hlavním líčení a současně napomohlo k výslednému zproštění žalobců obžaloby a je hojně v rozsudku citováno. Za provedení stanoviska uhradili žalobci jeho zpracovateli dle smlouvy částku 50 000 Kč. K tomu žalobci uvedli, že oborem znalecké činnosti podle právních předpisů není „právo a právní věda“, nelze tedy na výši odměny aplikovat ustanovení právních předpisů upravující odměňování znalců a tlumočníků. Každý ze žalobců pak požadoval na hradit částku 25 000 Kč.C. nemajetková újma – trestní stíhání7. Nemajetková újma spočívala zejména ve vytrpěném duševním stresu, úzkosti a nejistotě při očekávání výsledku trestního řízení, které se ukázalo jako zcela „liché“, když skutek, pro který byli žalobci stíháni, vůbec nebyl trestným činem. V předmětném trestním řízení byli žalobci nezákonně stíháni pro přečin neoprávněného podnikání dle § 251 tr. zákoníku, za který žalobcům hrozil trest odnětím svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. Státní zástupce žalobcům v obžalobě navíc navrhoval uložení doslova drakonických trestů (peněžitý trest ve výši 1 600 000 Kč a zákaz činnosti na dobu 5 let). Nejednalo se tedy o ryze marginální přečin, u kterého by namísto přiměřeného zadostiučinění postačovala jiná forma nápravy (např. omluva). Trestní řízení bylo vedeno z důvodu podání stížnosti pro porušení zákona a řízení o ní (tj. nikoli z důvodů na straně žalobců) neadekvátně dlouhou dobu, a to 2 roky a 2 měsíce. V období projednávání stížnosti pro porušení zákona orgány činné v trestním řízení (dále jen „OČTŘ“) v dané věci nečinily jakékoli úkony směřující k jejímu vyřízení. Nelze též přehlédnout, že žalobci byli zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř., tedy proto, že skutek, kterého se měli údajně dopustit, vůbec nebyl trestným činem. Žalobci si trestní stíhání ani sami nezavinili (např. svojí liknavostí nebo nečinností). Od počátku prověřování jejich činnosti policejním orgánem od března , rok, poskytovali policejnímu orgánu veškerá vysvětlení. Již při podání vysvětlení v dubnu , rok, žalobci policejnímu orgánu poskytli obsáhlé vyjádření k povaze jejich podnikatelské činnosti, které se stalo základem i pro jejich úspěšnou obhajobu před soudem v hlavním líčení. Policejní orgán (včetně státního zástupce) na tato vysvětlení žalobců nijak nereagovali, a to i přesto, že o právním posouzení věci (která byla v dané věci klíčová) měli sami důvodné pochybnosti (viz např. úřední záznam dozorujícího státního zástupce ze dne , datum, na č. l. 2 588 trestního spisu, ve kterém policejnímu orgánu uvádí: „Případ je skutkově ve spisovém materiálu dobře zachycen, problematický je spíše z hlediska právního.“). Policejní orgán s posvěcením státního zástupce však přes tyto pochybnosti v trestním řízení doslova svévolně pokračoval a nijak na obhajobu žalobců nereagoval. Další okolností, která odůvodňuje náhradu nemajetkové újmy, je nezákonný postup OČTŘ, který vedl k závažnému poškození dobrého jména žalobců v obchodních vztazích. Žalobci bylo zjištěno, že policejní orgán se před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání obrátil na ČAK s žádostí o trestně právní vyhodnocení podnikatelské činnost žalobců ze dne , datum, . Policejní orgán takto postupoval, i když mu bylo známo, že ČAK hájí zájmy advokátů (tzn. ekonomických konkurentů žalobců) a že v minulosti proti žalobcům podala ČAK ze stejného důvodu trestní oznámení, jehož textaci policejní orgán navíc využil jako podstatnou část odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání. Za zcela fatální selhání policejního orgánu pak lze dle žalobců označit skutečnost, že spolu se žádostí poskytl ČAK nejen osobní údaje žalobců, ale rovněž část vyšetřovacího spisu, a to konkrétně listinné materiály (vyjádření žalobců, smlouvy, faktury apod.), které žalobci na svou obranu policejnímu orgánu v přípravném řízení předložili. Samotná žádost na ČAK se v trestním spise nenacházela a byla do spisu předána až státním zástupcem na konci hlavního líčení k návrhu žalobců. Z žádosti plyne, že policejní orgán v rozporu s § 8 odst. 7 tr. ř. ČAK ani nepoučil o povinnosti zachovat mlčenlivost o skutečnostech, které jí byly sděleny, a ani ČAK nepoučil o následcích spojených s porušením této povinnosti. Tato okolnost se projevila jako zásadní, neboť ČAK informace od policejního orgánu vzápětí po jejich obdržení zneužila k pomluvám žalobců na webových stránkách ČAK v sekci „, název, “. Na svých webových stránkách www.cak.cz (někdy na přelomu června a července roku , rok, ) totiž zveřejnila článek zcela adresně věnovaný žalobcům „, název, “. Článek se zaměřuje svou kritikou a dehonestací konkrétně a zcela adresně na žalobce v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, která byla předmětem trestního stíhání. Popsaná dehonestace ze strany ČAK a cílené doporučení od přímého konkurenta, aby si klienti od žalobců neobjednávali služby, byla umožněna právě a jen v důsledku nezákonného postupu policejního orgánu. Žádostí navíc policejní orgán popřel základní zásadu trestního řízení, že právní posouzení věci náleží výhradně OČTŘ a nikoli ČAK. Za zvláštní okolnost případu, kterou je potřeba vzít při poskytnutí zadostiučinění žalobcům v potaz, je skutečnost, že OČTŘ se rozhodly zpětně (přibližně po 8 letech) kriminalizovat podnikání žalobců, ačkoli v minulosti státní orgány (konkrétně policejní orgán, státní zástupce, živnostenský úřad a ÚOHS) zcela totožnou podnikatelskou činnost žalobců opakovaně důkladně prověřovaly (v roce , rok, a , rok, ) a neshledaly v ní jakékoli protiprávní jednání, natož spáchání trestného činu. Policejní orgán jako nedůvodné posoudil trestní oznámení , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, prověřované pod č. j. , číslo jednací, , a ČAK, vedené pod č. j. , číslo jednací, . Správnost postupu policejního orgánu byla v dané věci posouzena i státním zástupcem s tím, že nebylo shledáno jakékoli pochybení. Na základě pokynu státního zástupce byla věc navíc předána k projednání přestupkové komisi Úřadu městské části , adresa, (dále jen „ÚMČ , adresa, “), živnostenský odbor, který se oznámením zabýval a v podnikání obviněných také neshledal nic neoprávněného. Dle žalobců se tak nelze vyhnout otázce, co bylo důvodem radikální změny v posouzení podnikatelské činnosti žalobců policejním orgánem. Změna právního posouzení činnosti žalobců nastala, až když trestní oznámení podalo MS (tj. ústřední orgán státní správy, jehož ministr jmenuje státní zástupce), a to na podnět Ministerstva vnitra (dále jen „MV“) (tj. ústředního orgánu státní správy, jemuž je podřízena Police ČR). OČTŘ zcela přejaly právní posouzení věci, kterou jim předložilo, či přesněji „vnutilo“, MS jako trestní oznamovatel.

8. Takto formulované nároky žalobci uplatili u žalované dne , datum, , žalovaná však žádost dosud nijak nevyřídila. Podanou žalobou se tak každý ze žalobců domáhal zaplacení částky 672 553 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.

9. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobci dne , datum, uplatnili nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 1 345 106 Kč spočívající v nákladech účelně vynaložených na obhajobu v řízení vedeném u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, a zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne , datum, , nárok žalobců shledala zčásti opodstatněným a přiznala žalobcům náhradu majetkové škody ve výši 85 937 Kč. K věci samé pak žalovaná po stručné rekapitulaci zásadních milníků předmětného trestního řízení (stejně jako žalobci), jehož výsledek tak činila nesporným, uvedla, že v daném případě došlo ohledně žalobců k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, . K jednotlivým nárokům pak žalovaná uvedla:A. škoda – náklady obhajoby10. Žalovaná má za to, že ve věci žalobců byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu, avšak s ohledem na skutečnost, že žalované nebyl pro účely posouzení žádosti zapůjčen trestní spis, kdy tento se v současné chvíli nachází u Obvodního soudu pro , adresa, (dále jen „, název soudu, “) k projednání občanskoprávního sporu mezi žalobci a ČAK, a na skutečnost, že nárok žalobci již uplatnili žalobou, nezbylo žalované, než posoudit důvodnost a výši odměny toliko u úkonů právní služby, které byly vykonány v řízení před soudem, vyjma odvolacího řízení, neboť tyto informace jsou MS dostupné z informačního systému okresních soudů. Nepřiznané úkony v rámci předběžného projednání nároku, a tím pádem úkony, které žalovaná neuznává (především pro nemožnost ověření jejich provedení) v tomto řízení, tedy činí:- , datum, – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (pozn. soudu – položka č. 2 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož žalovaná není s to z důvodu nezapůjčení trestního spisu posoudit, zda byl úkon proveden,- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu po nahlížení do spisu (pozn. soudu – položka č. 3 tabulky shora) – nepřiznáno, neboť dle aktuální judikatury by měla další porada s klientem předcházet navazujícímu úkonu, nikoliv jej následovat,- , datum, – žádost o předložení stížnosti obviněných k rozhodnutí MSZ , adresa, (pozn. soudu – položka č. 4 tabulky shora) – není úkonem právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu,- , datum, – podnět MSZ , adresa, k dohledu nad postupem OSZ , adresa, (pozn. soudu – položka č. 5 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož žalovaná není s to z důvodu nezapůjčení trestního spisu posoudit, zda byl úkon proveden,- , datum, – účast u výslechů obviněných , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (pozn. soudu – položka č. 6 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož žalovaná není s to z důvodu nezapůjčení trestního spisu posoudit, zda byl úkon proveden,- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu před podáním ústavní stížnosti (pozn. soudu – položka č. 7 tabulky shora) – neuznáno, neboť jde fakticky o náklady řízení před Ústavním soudem, jehož náhrada je ve smyslu § 62 odst. 3 zákona o Ústavním soudu vyloučena; nadto z obsahu podání vyplývá, že ústavní stížnost byla podána dne , datum, , tedy téměř rok po konání porady, což činí poradu zjevně neúčelnou,- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 8 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož se jedná o druhou poradu konanou tentýž den, přičemž nemůže navazovat na žádný následující úkon právní služby, neboť nejbližší žalobci tvrzený úkon právní služby (vyjma ústavní stížnosti) bylo prostudování spisu dne , datum, , tedy úkon provedený až rok po konání porady,- , datum, – vyjádření se ke stížnosti pro porušení zákona (pozn. soudu – položka č. 9 tabulky shora) – není úkonem právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu; nadto žalovaná považuje za neúčelné vyjadřovat se ke stížnosti pro porušení zákona, která byla podána na základě podnětu samotných žalobců,- , datum, – sepis ústavní stížnosti (pozn. soudu – položka č. 10 tabulky shora) – náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem je dle § 62 odst. 3 zákona o Ústavním soudu vyloučena,- , datum, – prostudování spisu při skončení vyšetřování (pozn. soudu – položka č. 11 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož žalovaná není s to z důvodu nezapůjčení trestního spisu posoudit, zda byl úkon proveden,- , datum, – námitka k vyloučení policejního komisaře (pozn. soudu – položka č. 13 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož žalovaná není s to z důvodu nezapůjčení trestního spisu posoudit, zda byl úkon proveden,- , datum, – stížnost proti usnesení o námitce (pozn. soudu – položka č. 14 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož žalovaná není s to z důvodu nezapůjčení trestního spisu posoudit, zda byl úkon proveden,- , datum, – žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu (pozn. soudu – položka č. 15 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož žalovaná není s to z důvodu nezapůjčení trestního spisu posoudit, zda byl úkon proveden,- , datum, – vyjádření obviněných k přezkoumání obžaloby soudem (pozn. soudu – položka č. 16 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož z informačního systému okresních soudů nevyplývá žádný úkon provedený k tomuto datu,- , datum, – upozornění na neúplnost spisu (pozn. soudu – položka č. 17 tabulky shora) – není úkonem právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu,- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 19 tabulky shora) – přiznáno toliko ve výši 1 500 Kč za úkon, neboť z prohlášení o konaní porad vyplývá, že se porady účastnil pouze jeden žalobce b), a nejde tudíž o úkon společný,- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 21 tabulky shora) – přiznáno toliko ve výši 1 500 Kč za úkon, neboť z prohlášení o konaní porad vyplývá, že se porady účastnil pouze žalobce b), a nejde tudíž o úkon společný,- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 23 tabulky shora) – přiznáno toliko ve výši 1 500 Kč za úkon, neboť z prohlášení o konaní porad vyplývá, že se porady účastnil pouze žalobce b), a nejde tudíž o úkon společný,- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 26 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož žalovaná není s to z důvodu nezapůjčení trestního spisu posoudit, zda byl následující úkon (účast u veřejného zasedání) proveden, a tudíž nelze ze strany úřadu posoudit účelnost porady,- , datum, – účast u veřejného zasedání (pozn. soudu – položka č. 27 tabulky shora) – nepřiznáno, jelikož zdejší úřad není s to z důvodu nezapůjčení trestního spisu posoudit, zda byl úkon proveden.

11. Ve zbytku byly nároky žalobců, co se týče odměny advokáta za provedené úkony právní služby a náhrady hotových výdajů ve formě režijních paušálů, shledány důvodnými, a to ve výši 35 937 Kč vč. DPH za 9 úkonů právní služby po 2 400 Kč (společné úkony) a 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (úkony nikoliv společné).B. škoda – náklady na stanovisko12. Nárok žalobců na náhradu majetkové škody ve výši 50 000 Kč, spočívající v nákladech vynaložených na vyhotovení právního stanoviska , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , byl shledán důvodným, když toto stanovisko bylo provedeno k důkazu a je citováno zprošťujícím rozsudkem.C. nemajetková újma – trestní stíhání13. Ze strany žalované bylo konstatováno, že nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání žalobců došlo k porušení práva žalobců nebýt trestně stíháni jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, garantovaného článkem 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Za vydání tohoto rozhodnutí se žalovaná žalobcům omluvila. Toto konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva se vzhledem ke stavu věci jeví žalované jako zcela dostatečné. Nemajetková újma musí být žalobci tvrzena s konkrétními následky a dostatečně prokázána, což v tomto případě žalovaná neshledává, když žalobci poskytli k prokázání nemajetkové újmy toliko obecná tvrzení o zásahu do jejich osobní sféry, konkrétně tedy do sféry pracovní, avšak konkrétní dopad na jejich pracovní život nijak nepodložili. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením, že šlo o trestní stíhání od počátku zjevně liché, když ve věci došlo (na popud žalobců) k podání stížnosti pro porušení zákona, která byla NS zamítnuta, a posléze také ústavní stížnosti, jejíž výsledek není z obsahu podání patrný. Žalovaná tudíž vycházela z předpokladu, že došlo k zamítnutí nebo odmítnutí ústavní stížnosti. Je tak zjevné, že šlo zejména právně o složitou trestní věc, v níž byl opakovaně prováděn dohled ze strany nadřízeného státního zastupitelství nebo NS. Pokud jde o činnost ČAK, pak žalovaná zastává názor, že tato činnost není v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním. Je zjevné, že mezi žalobci a ČAK v současné době probíhá v souvislosti s touto věcí civilní spor, přičemž právě vedení tohoto řízení bylo důvodem, proč žalované nebyl zapůjčen trestní spis. Žalovaná má za to, že jakékoliv následky vyplývající z činnosti ČAK, vč. tvrzených pomluv, by měly být žalobci řešeny v probíhajícím občanskoprávním sporu. Z tohoto důvodu neuznává žalovaná nárok žalobců na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a to ani zčásti.

14. Žalovaná tak shrnula, že žalobcům byla přiznána náhrada škody ve výši 85 937 Kč, přičemž předpokládala, že v tomto rozsahu bude žaloba vzata zpět, a ve zbylém rozsahu jistiny a z ní požadovaného příslušenství žalobu neuznává. Pokud jde o příslušenství z částky přiznané náhrady škody, žalovaná navrhla, aby každému ze žalobců byl přiznán nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 42 968,50 Kč jako poloviny přiznané částky od , datum, do zaplacení.

15. Žalobci v podání došlém soudu dne , datum, potvrdili, že po podání žaloby obdrželi stanovisko žalované ze dne , datum, , ve kterém se jim žalovaná omluvila za vydání usnesení o zahájení trestního stíhání (za jiná pochybení v trestním řízení se žalobcům neomluvila, ani jim neposkytla jakékoli zadostiučiní v penězích) a přiznala jim náhradu majetkové škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu ve výši 35 937 Kč a náhradu majetkové škody spočívající v hotových výdajích žalobců ve výši 50 000 Kč. Stanovisko žalované obsahovalo řadu faktických nesprávností prokazujících žalostný nedostatek péče žalované, kterou vyřízení nároku žalobců věnovala. S ohledem na to žalobci zaslali dopis ministru spravedlnosti, v němž poukázali na zoufalou kvalitu předmětného stanoviska. Na tento dopis ministr spravedlnosti reagoval přípisem ze dne , datum, . Do přiznané a uhrazené částky 85 937 Kč vzali žalobci svou žalobu částečně zpět.

16. Řízení bylo v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, .

17. K obraně žalované pak žalobci nad rámec již uplatněné argumentace doplnili:A. škoda – náklady obhajoby18. K poradám, jejichž účelnost či způsobilost k náhradě (nákladů na ně vynaložené):- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu po nahlížení do spisu (pozn. soudu – položka č. 3 tabulky shora) – Spisový materiál k danému dni přesahoval rozsah více jak 2 600 stránek. Jak plyne z dokladu o prostudování, spis byl žalobci (jejich obhájcem) nafocen, což trvalo 2,5 hod. Následně se se spisem museli žalobci fakticky seznámit a se svým obhájcem probrat jednotlivosti z trestního spisu.- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu před podáním ústavní stížnosti (pozn. soudu – položka č. 7 tabulky shora) – V předložených potvrzeních o poradách s obhájcem došlo zřejmě k chybě v psaní, porada se konala dne , datum, . Porada byla nezbytná s ohledem na procesní stav věci, kdy žalobcům bylo nutné vysvětlit povahu a cíl případně podané ústavní stížnosti. Řízení o ústavní stížnosti se vymyká trestnímu řízení.- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 8 tabulky shora) – Rovněž v potvrzeních o konání této porady došlo k chybě v psaní, uvedená porada proběhla dne , datum, . Porada byla nezbytná z důvodu přípravy na výslech žalobců, který byl policejním orgánem nařízen na dny , datum, [(žalobce a)] a , datum, [žalobce b)]. Tato porada na jiný úkon nenavazovala, neboť předchozí úkony se soustředily na podání a odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání.

19. S ohledem na úpravu § 31 odst. 3 zákona č. 98/1998 Sb. je nerozhodné, jaký způsob odměny byl případně sjednán mezi žalobci a obhájcem a jakou žalobci v této souvislosti vynaložili částku a jak ji uhradili. Prokazuje se totiž jen okolnost, zda úkony právní služby dle advokátního tarifu byly v rámci obhajoby pro žalobce vykonány. Skutečnost, že žalobci vynaložili na svoji obhajobu částku přibližně 3,5x vyšší, než jim zákon umožňuje uplatňovat, není (bohužel) rozhodující. I když je tedy dle názoru žalobců okolnost, kdo prováděl platby za provedenou obhajobu žalobců a vyhotovení stanoviska ze strany , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , zcela irelevantní, uvedli, že tyto platby provedla společnost , právnická osoba, , ve které jsou žalobci jedinými společníky. Platby společnost provedla na základě dohody s žalobci, a to v souladu s § 1936 o. z. Uhrazenou částku ve výši 515 850 Kč pak následně žalobci (každý ½) společnosti uhradili, a to v souladu s § 1937 odst. 2 o. z. K úhradě došlo vzájemným zápočtem pohledávek. Faktická škoda za uhrazené náklady za obhajobu v trestním řízení tedy vznikla žalobcům a nikoli společnosti.C. nemajetková újma – trestní stíhání20. Žalobci se dlouhodobě nacházeli ve stavu bezmoci a traumatizujícího překvapení. Žalobci byli šokováni, jak OČTŘ zcela nečekaně otočily o 180 stupňů dosavadní názor na posouzení legálnosti jejich podnikatelské činnosti. Ačkoli OTČŘ neměly o právní kvalifikaci podnikání žalobců jasno, přistoupily k „razantnímu zásahu do práv a svobod občana, jímž je zahájení trestního stíhání“. Nepřihlédly k dosavadní praxi OTČŘ, nevyčkaly na stanovisko ČAK, ani nereflektovaly argumenty žalobců. Ačkoli žalobci poskytovali OČTŘ plnou součinnost a uváděli na svoji obhajobu stejné argumenty jako v minulosti, nemělo to žádný vliv na postup v trestním řízení. Žalobci si připadali doslova jako „lovná zvěř“, na kterou je bez varování zaútočeno. Žalobci zažívali pocit úzkosti, neboť trestním řízením byla ohrožena nejen jejich profesní kariéra, ale samotná profesní existence. Poradenství v oblasti veřejných zakázek žalobci vykonávali (počítáno k dané době) cca 20 let. Po celou dobu trestního stíhání žalobci žili v opodstatněné obavě, že jejich kariéra (a zdroj obživy) může ze dne na den skončit. Žalobci se obávali, že pokud bude vyhověno obžalobě a bude jim uložen navrhovaný trest, bude to mít pro ně likvidační následky. Nejenže by ztratili jediný zdroj svojí obživy, ale museli by platit vysoký peněžitý trest. Žalobci tak žili s pocitem ohrožení ohledně své budoucí existence a možnosti plnit své finanční povinnosti. Žalobci se trestním stíháním museli aktivně a dlouhodobě zaobírat. Museli si najít advokáta a platit mu za jeho služby, připravit veškeré podklady pro svoji obhajobu, trávit čas seznamováním se s výsledky řízení, být přítomni na jednotlivých trestních úkonech apod. Takové činnosti kladly značné nároky na čas žalobců a jeho organizace, ale také na mentální a emocionální kapacity. Například pouhé seznámení se spisem znamenalo pročíst více než 2 700 stránek textu. Projití takto ohromného množství materiálu vedle běžných pracovních povinností bylo extrémně vyčerpávající. Navíc oproti OČTŘ řízení žalobci nedisponují takovým technickým a personálním aparátem, který by jim poskytoval v tak rozsáhlé kauze zázemí, což umocňovalo pocity bezmoci. Celá kauza tedy žalobce značně psychicky vyčerpávala. Situaci vyvolanou postupem OČTŘ vnímali velice negativně členové rodin žalobců, kteří o trestním řízení věděli. Žalobci museli čelit jejich otázkám, vysvětlovat, že se ničeho špatného nedopustili, a museli je ujišťovat, že vše jistě dobře dopadne, ačkoli to sami nevěděli a jednání OČTŘ tomu nenasvědčovalo. Trestní řízení působilo nepohodu a nejistotu v rodinách žalobců. Žalobci v důsledku úniku informací z trestního spisu museli také čelit nepravdivé a pomlouvačné kampani ČAK. ČAK se díky informacím od policejního orgánu podařilo vytvořit negativní mediální obraz žalobců. Škoda na dobré pověsti se snadno způsobí, avšak velice těžko se napravuje, často je to dokonce nemožné. Vzhledem k tomu, že dobrá pověst je nutnou podmínkou podnikání žalobců, byli tím frustrováni. Uvedené negativní pocity a stavy byli žalobci nuceni snášet nedůvodně dlouho, po dobu 2 let a 2 měsíců. Důvodem zcela nepřiměřené délky nebyla složitost věci nebo obstrukce žalobců, ale výhradně průtahy ze strany OČTŘ. V období od května , rok, do července , rok, OČTŘ v dané věci nečinily žádné úkony směřující k jejímu vyřízení. Možná vyčkávaly, jak dopadne prověřování zákonnosti jejich postupu při zahájení trestního stíhání. K takovému meškání však nebyl podle trestního řádu jediný důvod. Trestní řízení zcela nedůvodně 15 měsíců stálo! Pravděpodobně jediným důvodem dlouhodobé nečinnosti OČTŘ byla skutečnost, že v případě úspěchu stížnosti pro porušení zákona by došlo k formálnímu zrušení napadeného usnesení a OČTŘ by celé trestní stíhání musely zopakovat. Tato představa se jim zřejmě nezamlouvala, a tak raději zvolily cestu „nicnedělání“, jenž bylo ovšem na úkor žalobců, neboť bezdůvodně prodloužilo dobu, po niž na žalobcích lpěl stín nezákonného obvinění. Uvedený průtah je tím víc zarážející, že následně byla trestní věc soudy pravomocně vyřízena za pouhých 7 měsíců. Obžaloba je datována dnem , datum, , prvostupňový zprošťující rozsudek byl vydán dne , datum, a usnesení o zamítnutí odvolání státního bylo vydáno dne , datum, . „Stigma trestního stíhání“ tedy na žalobcích zcela nedůvodně „ulpělo“ po nepřiměřenou dobu, a to jen v důsledku liknavosti a nezákonného postupu OČTŘ.

21. Žalobci nežádají náhradu škody na zdraví, která jim byla trestním řízením způsobena. Uvědomují si, že taková škoda (zejména příčinná souvislost) je velmi těžko prokazatelná. Nicméně lze uvést, že např. žalobce b) má chronické onemocnění zahrnující hypertenzi a cukrovku 2. typu, které se v průběhu trestního řízení zhoršilo natolik, že bylo nutné zintenzívnit medikaci.

22. Žalobci a , tituly před jménem, , jméno FO, podali žalobu proti ČAK na ochranu osobnosti, neboť mají za to, že obsahem článků s názvem „, název, “ a „, název, “, byla významným způsobem zasažena jejich osobnostní práva. Články jsou dehonestující a obsahují nepravdivá a hrubě zavádějící sdělení. Žalobci se domáhali odstranění závadných částí článků a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (omluva nebo finanční zadostiučinění). Řízení se tedy týká zcela jiné věci, než je předmětem tohoto odškodňovacího řízení. Žaloba je vedena u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, . , název soudu, v dané věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, . Obě strany se proti tomuto rozsudku odvolaly, odvolací soud ve věci rozhodl dne , datum, , obsah jeho rozhodnutí však není žalobcům znám, neboť se vyhlášení rozsudku neúčastnili a jeho přesný obsah se jim nepodařilo zjistit. Potvrzeno jim soudní kanceláří bylo jen, že žalobcům nebylo přiznáno jakékoliv finanční zadostiučinění.

23. Žalovaná pak doplnila, že částku 85 937 Kč žalobcům zaplatila dne , datum, . Dále uvedla, že ohledně započtení pohledávek se jedná o účelové tvrzení žalobců. Vzhledem k tomu, že náklady za obhajobu byly placeny ze strany společnosti , právnická osoba, , tak škoda žalobcům jako fyzickým osobám nevznikla. Dále žalovaná uvedla, že z předmětného trestního spisu vyplývá, že na začátku panovala důvodná obava, že se může jednat o trestnou činnost. Státní zástupce neměl nezpochybnitelnou jistotu, aby mohl trestní stíhání zastavit. Věc bylo nutné dále prověřit a předat k soudu, aby bylo rozhodnuto, který z právních názorů je správný.

24. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

25. MV podáním ze dne , datum, adresovalo MS oznámení o důvodném podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit žalobce a) tím, že neoprávněně poskytuje opakovaně právní služby různým navrhovatelům v řízeních u ÚOHS týkajících se veřejných zakázek a různým uchazečům o veřejné zakázky. Impulsem pro „pátrání“ po činnosti žalobce a) byly pro MV obdržené námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky Implementátor technického řešení projektu „, název, “ od společnosti , právnická osoba, . zastoupené žalobcem a). Po provedeném prověřování na podkladě informací od MV podalo MS podáním ze dne , datum, na žalobce trestní oznámení pro podezření ze spáchání přečinu neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 tr. zákoníku. Policejním orgánem byly dne , datum, na základě oznámení MS zahájeny úkony trestního řízení ve věci přečinu neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se mohli dopustit žalobci jako OSVČ – členové sdružení , právnická osoba, a jako jednatelé společnosti , právnická osoba, . Dne , datum, podával ve věci vysvětlení žalobce a), který stručně popsal činnost společnosti , právnická osoba, i jeho a žalobce b) jako OSVČ v rámci sdružení , právnická osoba, , které již ukončilo činnost, která je realizována v rámci živnostenského oprávnění, a odmítl jakoukoliv protiprávní činnost. Poukázal též na úspěšné zastupování klientů ve dvou veřejných zakázkách organizovaným v resortu MS, kdy v první z nich mu bylo advokátem zadavatele vyhrožováno šikanou pro podezření z neoprávněného podnikání. Policejnímu orgánu žalobce a) předložil e-mail ze dne , datum, , ve kterém mu (jako zástupci společnosti O2) bylo advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, mj. sdělováno, že by činnost sdružení , právnická osoba, vykonávaná pro uchazeče a nikoliv dodavatele, mohla být považována za neoprávněné podnikání. Dále předložil usnesení Policie ČR ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , kterým byla obdobná věc podezření ze spáchání přečinu neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 tr. zákoníku, ze kterého byla podezřelá , tituly před jménem, , jméno FO, spolupracující se sdružením , právnická osoba, , odložena, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Dále žalobce a) předložil vyjádření žalobců a , tituly před jménem, , jméno FO, za sdružení , právnická osoba, ze dne , datum, adresované Policii ČR k věci podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného podnikání dle § 251 tr. zákoníku vedené pod č. j. , číslo jednací, , ve kterém byly podrobně popisovány obsah a právní základ činnosti sdružení , právnická osoba, . Dále žalobce a) předložil rozhodnutí ÚOHS ze dne , datum, , kterým bylo ve správním řízení týkajícím se veřejné zakázky zadavatele Česká republika – Probační a mediační služba k návrhu společnosti , právnická osoba, zastoupené žalobcem a) rozhodnuto o porušení zákona o veřejných zakázkách ze strany zadavatele, a rozhodnutí ÚOHS ze dne , datum, , kterým bylo ve správním řízení týkajícím se veřejné zakázky zadavatele Česká republika – Vězeňská služba ČR k návrhu společnosti , právnická osoba, . zastoupené žalobcem a) rozhodnuto o spáchání správního deliktu zadavatelem, za který mu byla uložena pokuta 100 tis. Kč. Dne , datum, podával vysvětlení žalobce b), který stručně popsal činnost společnosti , právnická osoba, i jeho a žalobce b) jako OSVČ v rámci sdružení , právnická osoba, , které již ukončilo činnost, která je realizována v rámci živnostenského oprávnění s tím, že zastupování v řízeních před ÚOHS, které je spíše ojedinělé, je poskytováno jako doplňková služba v rámci komplexního poradenství a není za ně poskytována zvláštní odměna. Rovněž žalobce b) odmítl jakoukoliv protiprávní činnost. Žalobce b) předložil též písemné vyjádření, ve kterém rozváděl, že při zastupování před ÚOHS nejde o neoprávněné poskytování služeb, nejedná se z jejich strany o činnost ve větším rozsahu, ani prováděnou soustavně a není za tuto činnost účtována zvláštní odměna. S přípisem ze dne , datum, zasílali žalobci policejnímu orgánu dokumentaci k prověřovaným 92 případům veřejných zakázek/zastupování před ÚHOS. V přípisu pak znovu opakovali svou argumentaci o legálnosti své činnosti a poukazovali jednak na to, že sám ÚOHS proti jejich zastupování klientů ničeho nenamítal, jednak že zcela shodné prověřování jejich činnosti již OČTŘ v minulosti vedly pod č. j. , číslo jednací, , kdy výsledkem bylo odložení věci. Dodali pak, že podobná trestní oznámení se objeví obvykle poté, co jejich klienti, kterým poskytují služby, mají úspěch v nějaké „exponované“ veřejné zakázce, popř. pokud poukáží na nezákonný postup zadavatele takové veřejné zakázky. Nelze se tedy ubránit pocitu, že i toto trestní oznámení je součástí konkurenčního boje nebo případně formou odvety. V úředním záznamu ze dne , datum, policejní orgán konstatoval, že bylo zjištěno, že zdejší oddělení Policie ČR již v minulosti řešilo obdobná oznámení. Šlo o věc č. j. , číslo jednací, , ve které se jednalo o podnět podaný , tituly před jménem, , jméno FO, na členy sdružení , právnická osoba, pro podezření z neoprávněného podniká dle § 251 tr. zákoníku, kdy toto bylo uloženo dne , datum, bez dalšího opatření ve věci a zároveň byla předána věc k projednání v přestupkovém řízení k přestupkové komisi ÚMČ , adresa, , kdy věc byla dne , datum, odložena, neboť se nejedná o neoprávněné podnikání, všichni členové sdružení , právnická osoba, podnikají jako fyzické osoby v režimu živnostenského zákona a disponují živnostenským oprávněními, která zcela pokrývají činnost vykonávanou členy sdružení , právnická osoba, a sdružením , právnická osoba, . Dále šlo o věc č. j. , číslo jednací, , ve které se jednalo o podnět podaný ČAK na oba žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří vystupují pod názvem „, název, “ a poskytují svým klientům právní služby, resp. že vykonávají advokacii, aniž by splňovali zákonné podmínky, tedy pro podezření z neoprávněného podnikání dle § 251 tr. zákoníku, kdy toto bylo uloženo dne , datum, bez dalšího opatření ve věci. K tomu byly do spisu založeny úřední záznam ÚMČ , adresa, , živnostenského odboru ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , o odložení věci přestupku, ze kterého byli podezřelí žalobci a , tituly před jménem, , jméno FO, , trestní oznámení ČAK ze dne , datum, a koncept záznamu o uložení věci trestního oznámení ČAK ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , ve kterém bylo mj. uvedeno, že obdobné trestní oznámení podané na žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, již bylo prověřováno pod č. j. , číslo jednací, a věc byla uložena, postup policejního orgánu byl na žádost oznamovatele přezkoumán státním zástupcem, který neshledal v tomto postupu pochybení, ale dal pokyn k předání věci jako možný přestupek přestupkové komisi ÚMČ , adresa, , která věc odložila. Dle úředního záznamu sepsaného dne , datum, právním čekatelem OSZ , adresa, se uvedeného dne uskutečnila konzultace s policejní komisařkou, při které jí byl předán spisový materiál a dále bylo mj. dohodnuto: (i) případ je skutkově ve spisovém materiálu dobře zachycen, problematický je spíše z hlediska právního; z tohoto důvodu bude dále vycházeno z cit. rozhodnutí , spisová značka, a , spisová značka, , popř. dalších, (ii) bude-li policejní orgán uvažovat o zahájení trestního stíhání, vyjde při formulaci skutku z citovaných rozhodnutí; v záznamu byla nastíněna možná struktura formulace skutku, (iii) u jednotlivých úkonů obviněného NEDĚLIT na právní a poradenské služby, jedná se komplexně o právní služby (včetně konzultací a poradenství), které byly takto jako celek nabízeny či inzerovány přímo obviněným a ke kterým byl zmocněn (pro celé řízení), (iv) nejedná se o spolupachatelství obviněných; v případném popisu skutku rozlišit činnosti jednotlivých obviněných s vyjádřením, v jakých případech byl ten který obviněný k zastupování zmocněn, (v) byla-li by dána trestní odpovědnost právnické osoby (společnosti , právnická osoba, ), je nutné dbát účinnosti novely § 7 zákona č. 418/2011 Sb., (vi) poukazuji na dosavadní obhajobu obviněných, že jednali v rámci živnostenského zákona; odkazované ustanovení hovoří o poskytování služeb pomoci při zadavatelských službách, nikoliv dodavatelských. Policejní komisařka uvedla v úředním záznamu ze dne , datum, , že dne , datum, byl spolu s prodloužením lhůty k prověřování vyzvednut i originál zapůjčeného spisového materiálu na OSZ , adresa, , kdy bylo zároveň hovořeno s dozorujícím státním zástupcem. S tímto bylo domluveno, že zpracovatel musí ještě napsat úřední záznam ke zbývajícím vytištěným rozhodnutím ÚOHS, které jsou předmětem věci. Státní zástupce uvedl, že zde skutečně došlo k naplnění skutkové podstaty přečinu neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 tr. zákoníku, kdy od roku , rok, je trestně odpovědná za tento skutek i právnická osoba. Usnesením ze dne , datum, , doručeným žalobcům dne , datum, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobců pro spáchání trestného činu neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měli dopustit způsobem uvedeným shora v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku. Trestní odpovědnost společnosti , právnická osoba, nebyla dle úředního záznamu ze dne , datum, policejním orgánem řešena, neboť nebylo prokázáno, že by od účinnosti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, poskytovala právní služby minimálně ve větším rozsahu. Dne , datum, udělili žalobci plnou moc k obhajobě advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne , datum, podali žalobci prostřednictvím obhájce blanketní stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kterou přislíbili doplnit ve lhůtě 15 dnů poté, co se seznámí s podklady týkajícími se jednotlivých skutků. V této souvislosti obhájce žádal o umožnění nahlédnout do spisu v nejbližším možném termínu. Stížnost žalobci doplnili podáním svého obhájce ze dne , datum, . Doplnění, byť obsáhlé, žalobci činili bez znalosti spisu, neboť nahlížení jim s ohledem na proticovidová opatření nebylo umožněno. Žalobci ve stížnosti namítali, že stíhaný skutek není vůbec protiprávní, natož trestným činem. Žalobci v řízeních před ÚOHS své klienty (zadavatele či dodavatele) zastupovali v rámci živnostenského oprávnění „, název, “, což je v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, resp. zákonem o zadávání veřejných zakázek. K zastupování ve správních řízeních docházelo jen výjimečně, jednalo se o doplňkovou službu v rámci poskytovaného poradenství. Hodnocení policejního orgánu je dle žalobců tendenční, založené jen na závěrech MS, jehož trestní oznámení žalobci považovali za odvetu za to, že některé veřejné zakázky byly pro nezákonnost postupu zadavatelů z resortu MS, na který poukázali žalobci zastoupení klienti, zrušeny, a ČAK, která hájí zájmy advokátů, kteří by přivítali monopolizaci svého postavení při poskytování právních služeb. Žalobci poukázali na to, že ČAK v minulosti opakovaně podávala proti žalobcům či s nimi spolupracujícím osobám trestní oznámení obdobného znění, kdy věc byla vždy odložena, neboť se nejednalo o trestný čin. Takto byla , tituly před jménem, , jméno FO, (osoba spolupracující se žalobci) prověřována ve věci č. j. , číslo jednací, , žalobci a , tituly před jménem, , jméno FO, byli prověřováni ve věci č. j. , číslo jednací, , další prověřování zřejmě probíhalo pod č. j. , číslo jednací, . Oprávněnost zastupování klientů žalobci ve věcech spojených s veřejnými zakázkami opakovaně konstatoval i ÚOHS. Dále žalobci namítali, že se v případě stíhaného skutku nejedná o poskytování služeb ve větším rozsahu, jak vyžaduje skutková podstata předmětného trestného činu, a že za zastupování ve správním řízení nepobírali žádnou zvláštní odměnu. Žalobci rovněž namítali absenci subjektivní stránky trestného činu, tj. úmyslu zahrnujícího mj. i protiprávnost jednání, v této souvislosti znovu odkázali na předchozí závěry Policie ČR, která již činnost žalobců opakovaně prověřovala. Ke stížnosti žalobci přiložili shora uvedené usnesení č. j. , číslo jednací, ve věci , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne , datum, v době od 9:00 do 10:30 hod. obhájce žalobců nahlížel do spisu, který si celý nafotil. Podáním svého obhájce ze dne , datum, žalobci dále doplnili svou stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy zejména poukazovali na nesprávný výklad OČTŘ, které nesprávně vztahovali oprávnění zastupovat v rámci odkazované živnosti jen ve vztahu k zadavatelům, a nikoliv též k dodavatelům. Podáním svého obhájce ze dne , datum, , adresovaným policejnímu orgánu a na vědomí OSZ , adresa, , žalobci navrhovali, aby jejich stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla předložena k rozhodnutí státnímu zástupci MSZ , adresa, , a to s ohledem na shora uvedený úřední záznam ze dne , datum, , ze kterého plyne, že státní zástupce OSZ , adresa, dával policejnímu orgánu pokyny k dalšímu postupu, včetně toho, jak má být popsán skutek a tento kvalifikován, resp. se s policejním orgánem na dalším postupu prověřování v uvedeném směru dohodl. Stížnost žalobců byla usnesením státního zástupce OSZ , adresa, ze dne , datum, zamítnuta jako nedůvodná. Policejnímu orgánu toto usnesení došlo dne , datum, . Dne , datum, policejní orgán k pokynu státního zástupce prověřil jednu z námitek uváděných žalobci ve stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a zjistil, že v jednom správním řízení (kladeném za vinu oběma žalobcům) vystupovali žalobci jako účastníci a nikoliv zmocněnci a v jednom správním řízení (kladeném za vinu oběma žalobcům) vystupoval jako zmocněnec pouze žalobce a). Jelikož zjištěné skutečnosti nemají vliv na kvalifikaci věci a celkově popsaný skutkový stav, bylo rozhodnuto, že nebude vypracováno opravné usnesení, ale zjištěné skutečnosti budou pouze zohledněny při dalším postupu. Dne , datum, provedl policejní orgán šetření k doméně , název, a provedl printscreeny historické i současné podoby těchto webových stránek. ČAK sdělovala přípisem ze dne , datum, policejnímu orgánu k dotazům, zda činnost žalobců „lze hodnotit, respektive označit jako poskytování právních služeb či nikoli“ a zda žalobci „mohou poskytovat právní pomoc i přesto, že nejsou advokáti“, své stanovisko ve věci s výhradou, že posouzení, zda jednání žalobců je trestným činem či přestupkem, je věcí příslušných orgánů. V tomto podání se ČAK mj. vyjadřovala ke konkrétním dokumentům týkajícím se činnosti žalobců (smlouvy, faktury) a k obraně žalobců v předmětné trestní věci. Dne , datum, v době od 10:10 do 10:35 hod. byl za přítomnosti obhájce žalobců jako obviněný vyslechnut žalobce a), který jen odkázal na obsah stížnosti proti usnesení trestního stíhání. Dne , datum, v době od 10:45 do 12:00 hod. byl za přítomnosti obhájce žalobců jako obviněný vyslechnut žalobce b), který ve stručnosti zapakoval námitky obsažené již ve stížnosti proti usnesení trestního stíhání, stejně jako námitky vůči postupu státního zástupce OSZ , adresa, , který rozhodoval o stížnosti proti usnesení, ke kterému dal pokyn. Ministryně spravedlnosti podala podáním ze dne , datum, stížnost pro porušení zákona proti usnesení státního zástupce OSZ , adresa, ze dne , datum, o zamítnutí stížnosti žalobců proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Porušení zákona ministryně (s odkazem na shora uvedené úřední záznamy ze dnů , datum, . a , datum, ) spatřovala v tom, že státní zástupce OSZ , adresa, sám rozhodl o stížnosti proti usnesení, které bylo vydáno s jeho souhlasem, namísto aby ji předložil k rozhodnutí státnímu zástupci MSZ , adresa, . Ke stížnosti pro porušení zákona se podáním ze dne , datum, vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „NSZ“) tak, že navrhoval její zamítnutí, když konzultaci zachycenou v odkazovaném úředním záznamu nelze považovat za souhlas ve smyslu tr. ř. k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání. Podáním svého obhájce ze dne , datum, se žalobci vyjádřili k vyjádření státního zástupce NSZ ke stížnosti pro porušení zákona, kdy toto vyjádření považovali za nedůvodnou bagatelizaci pochybení státního zástupce OSZ , adresa, . NS usnesením ze dne , datum, stížnost pro porušení zákona jako nedůvodnou zamítl, když konzultaci zachycenou v předmětném úředním záznamu nelze považovat za souhlas s vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání. K žádosti policejního orgánu ze dne , datum, zasílal ÚOHS s podáním ze dne , datum, podklady k dalším řízením, ve kterých jako zástupce účastníka vystupoval některý ze žalobců. Usnesení NS bylo doručeno žalobcům dne , datum, a jejich obhájci dne , datum, , a to spolu s vyrozuměním o možnosti prostudovat spis před skončením vyšetřování. Ke dni , datum, neměl ani jeden ze žalobců žádný záznam ani v evidenci přestupků, ani v rejstříku trestů. Dne , datum, provedl policejní orgán finanční šetření k žalobcům. Dne , datum, v době od 9:00 do 11:30 hod. provedl obhájce žalobců prostudování spisu před skončením vyšetřování, při kterém si pořídil úplnou kopii spisu, který v dané době čítal 2 617 listů, z nichž však naprostou většinu tvořily dokumenty týkající se jednotlivých veřejných zakázek/případů zastupování v řízení před ÚOHS, které do spisu dodali sami žalobci. Obhájce žalobců při prostudování založil do spisu ústavní stížnost ze dne , datum, , kterou žalobci podali proti usnesení NS ze dne , datum, , kterým bylo rozhodnuto o stížnosti pro porušení zákona, a požádal o poskytnutí lhůty pro předložení návrhů na doplnění vyšetřování do , datum, , čemuž bylo policejním orgánem vyhověno. Dle úředního záznamu ze dne , datum, , zpracovaného policejním komisařem por. , tituly před jménem, , jméno FO, , nebyly do , datum, žádné návrhy na doplnění vyšetřování předloženy. Vyšetřování bylo ukončeno dne , datum, s návrhem na podání obžaloby na oba žalobce pro spáchání trestného činu neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 tr. zákoníku [žalobce a) v 61 případech, žalobce b) ve 30 případech)]. Návrh na podání obžaloby zpracoval policejní komisař por. , tituly před jménem, , jméno FO, . Obžaloba pro stejně formulované a kvalifikované skutky byla na žalobce podána k , název soudu, dne , datum, , spis měl při podání obžaloby 2 668 listů. Státní zástupce navrhoval každému žalobců uložit peněžitý trest ve výši 1 600 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu sám nebo prostřednictvím jiného poskytovat či jinak se podílet na poskytování svou povahou právních služeb pro jiného spočívající v sepisu listin o právním jednání, sepisu podání vůči orgánům veřejné moci, sepisu právních rozborů a stanovisek včetně udělování právních rad a zastupování před orgány veřejné moci po dobu 5 let. V opisech z evidence rejstříku trestů ze dne , datum, neměli žalobci stále žádný záznam. Podáním svého obhájce ze dne , datum, žalobci zasílali soudu v návaznosti na obdržené vyrozumění o podání obžaloby své obsáhlé vyjádření k přezkoumání obžaloby soudem, ve kterém ještě podrobněji rozvedli svou obhajobu uplatňovanou od počátku trestního řízení. K podání žalobci mj. připojili vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne , datum, , dle kterého i služby pro dodavatele při činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek lze poskytovat dle živnostenského zákona. Vedle věcné argumentace pak žalobci v podání mj. poukazovali na zásadní únik informací ze spisu, kdy se policejní orgán obrátil na ČAK s žádostí o trestně právní vyhodnocení podnikatelské činnosti žalobců, přičemž v žádosti ČAK sdělil osobní údaje žalobců a předal ČAK část vyšetřovacího spisu (vyjádření žalobců ze dne , datum, a k němu připojené dokumenty), samotná žádost na ČAK se ve spisu nenachází. Informace od police ČAK vzápětí zneužila k pomluvám žalobců na svých webových stránkách v sekci „, název, “, kde výslovně uvedla, že žalobci jsou prošetřováni policií za vinklářství. Žalobci se proti uvedené postupu ČAK brání v řízení vedeném u , název soudu, . Podáním svého obhájce ze dne , datum, žalobci namítali neúplnost spisu, ve kterém chybí podání žalobců ze dne , datum, obsahující vyjádření, návrh na doplnění vyšetřování a návrh na zastavení trestního stíhání, listinné důkazy odeslané dne , datum, poštou, námitka podjatosti policejního komisaře ze dne , datum, a trestní oznámení proti policejnímu komisaři ze dne , datum, . Absenci těchto dokumentů žalobci zjistili již dne , datum, při nahlížení do spisu na MSZ , adresa, a bylo jim přislíbeno, že budou do spisu zahrnuty, k čemuž však nedošlo ani přes vyrozumění žalobců o nezákonném postupu policejního orgánu (nepravdivost úředního záznamu ze dne , datum, o nepředložení návrhů na doplnění dokazování) v přípisu adresovaném OSZ , adresa, dne , datum, . Uvedený postup žalobci považovali za další závažné porušení svého práva na spravedlivý proces a zneužití postavení OČTŘ proti žalobcům. Žalobci tak žádali soud, aby zjistil, kde se jejich podání a důkazy nacházejí a tyto byly založeny do spisu. K podání žalobci předložili detaily dvou zpráv svého obhájce odeslaných datovou schránkou policejnímu orgánu (dodány do datové schránky policejního orgánu byly dne , datum, ve 22:13, resp. 22:20 hod., oprávněná osoba se do datové schránky přihlásila dne , datum, v 6:20 hod.), jejichž přílohami měly být námitka podjatosti por. , tituly před jménem, , jméno FO, , trestní oznámení proti por. , tituly před jménem, , jméno FO, , vyjádření a návrh na doplnění vyšetřování a podací lístek. Dále žalobci k podání připojili podací lístek od poštovní zásilky adresované policejnímu orgánu odeslané dne , datum, a přípis adresovaný OSZ , adresa, ze dne , datum, .Dne , datum, pak žalobci soudu předložili uvedené podání ze dne , datum, s tím, že listinné důkazy, pokud je soudu nedoručí státní zástupce, musí znovu opatřit, a dále sdělovali, že námitku podjatosti a trestní oznámení z téhož dne předloží dodatečně, pokud je nepředloží státní zástupce. V podání ze dne , datum, adresovaném policejnímu orgánu žalobci opakovali svou obhajobu uplatňovanou od počátku řízení, navrhovali vyšetřování doplnit řadou listin, mj. žádostí por. , tituly před jménem, , jméno FO, na ČAK včetně všech jejích příloh, kdy současně sdělovali, že na por. , tituly před jménem, , jméno FO, podali v souvislosti s touto žádostí trestní oznámení a současně vůči němu vznesli námitku podjatosti, a výslechem dvou svědků (ředitele odboru legislativy a koordinace předpisů MV a vedoucího odboru sekretariátu a právního ČAK) a navrhovali, aby státní zástupce jejich trestní stíhání zastavil, neboť stíhaný skutek není trestným činem. Státní zástupce OSZ , adresa, sdělil soudu dne , datum, , že návrhy žalobců na doplnění vyšetřování jím byly odmítnuty, o čemž státní zástupce žalobce vyrozuměl dne , datum, , zaslané listiny se tak nestaly součástí spisu a byly ponechány ve spisu dozorovém. S ohledem na neunikátní povahu předmětných listin (rozhodnutí ÚOHS, NS, NSS, sjetiny webových stránek atd.) je mohou žalobci předložit přímo soudu. V odkazovaném vyrozumění ze dne , datum, státní zástupce žalobcům též sdělil, že GIBS na základě posouzení jí adresovaného trestního oznámení žalobců na por. , tituly před jménem, , jméno FO, pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 tr. zákoníku a neoprávněného nakládání s osobními údaji dle § 180 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku neshledala důvody pro zahájení úkonů trestního řízení a oznámení postoupila státnímu zástupci jako žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu. Státní zástupce pak ve vytýkaném postupu v souvislosti se žádostí na ČAK neshledal žádné pochybení, když policejní orgán postupoval dle § 8 tr. ř., kdy současně ČAK upozornil na probíhající trestní řízení a důvěrnost informací. Nedůvodnými shledal státní zástupce též námitky žalobců proti postupu policejního orgánu stran nezařazení jejich podání a důkazů do spisu, když tyto se k policejnímu orgánu dostaly až po kompletaci spisu a jeho doručení státnímu zástupci dopoledne dne , datum, . Policejní orgán tak listiny dodatečně odeslal za spisem státnímu zástupci, který o nich rozhodl způsobem výše uvedeným. Podáním svého obhájce ze dne , datum, žalobci předkládali obsáhlou polemiku s právním posouzením věci státním zástupcem v podané obžalobě, přičemž se odkazovali na připojené stanovisko , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , dle kterého služby poskytované zadavatelům a dodavatelům v rámci veřejných zakázek vytýkané žalobcům nejsou právními službami vyhrazenými pouze advokátům a lze je poskytovat na základě živnosti. V opisech z evidence rejstříku trestů ze dne , datum, neměli žalobci stále žádný záznam. Při hlavním líčení konaném dne , datum, v době od 9:00 do 11:30 hod. za účasti obou žalobců a jejich obhájce byli po přednesu obžaloby obsáhle vyslechnuti oba žalobci, státní zástupce k výzvě soudu přislíbil založit do spisu žádost policejního orgánu na ČAK, která je jinak pomocným materiálem a ve spisu založena není. Hlavní líčení bylo odročeno na den , datum, . Dne , datum, žalobci předložili soudu listiny předkládané policejnímu orgánu s podáním ze dne , datum, , znovu již dříve předkládané vyjádření žalobců a , tituly před jménem, , jméno FO, za sdružení , právnická osoba, ze dne , datum, a obdobné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, (podané zjevně v trestní věci č. j. , číslo jednací, ). Při hlavním líčení konaném dne , datum, v době od 9:00 do 11:16 hod. za účasti obou žalobců a jejich obhájce bylo provedeno velké množství listinných důkazů. Důkaz byl proveden též přípisem policejního orgánu ze dne , datum, adresovaným ČAK, který při hlavní líčení předložil státní zástupce. Policejní orgán (komisař por. , tituly před jménem, , jméno FO, ) v tomto přípisu žádal dle § 8 odst. 1 tr. ř. ČAK o podání stanoviska k činnosti sdružení (správně společnosti – pozn. soudu) , právnická osoba, , zdali činnost uvedené společnosti lze hodnotit, respektive označit jako poskytování právních služeb či nikoliv a zda členové a jednatelé sdružení (správně společnosti – pozn. soudu), tj. žalobci, mohou poskytovat právní pomoc i přesto, že nejsou advokáti. V příloze policejní orgán poskytoval ČAK pro potřeby posouzení kopie listinných materiálů z pohledu policejního orgánu podstatných pro posouzení věci ze strany ČAK, a to včetně podaného trestního oznámení, přičemž podotýkal, že se jedná o důvěrné informace. Dále policejní orgán žádal o případné sdělení dalších skutečností důležitých pro jím vedené prověřování možného podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 tr. zákoníku. Obhájce žalobců k tomu při hlavním líčení namítl, že v přípisu absentuje poučení o povinnosti mlčenlivosti dle § 8 odst. 7 tr. ř. a následcích jejího porušení, což ČAK zneužila k dehonestující kampani vůči žalobcům. Hlavní líčení bylo za účelem přednesu závěrečných návrhů odročeno na den , datum, . Při hlavním líčení konaném dne , datum, v době od 13:00 do 14:57 hod. za účasti obou žalobců a jejich obhájce bylo ukončeno dokazování a po přednesu závěrečných řečí, kdy státní zástupce navrhoval uznání viny a tresty dle obžaloby, byl vyhlášen rozsudek, kterým byli žalobci podané obžaloby v celém rozsahu zproštění dle § 226 písm. b) tr. řádu, neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestným činem. Žalobci se po vyhlášení rozsudku vzdali práva odvolání, státní zástupce podal odvolání. Dle písemného odůvodnění rozsudku dal soud zcela za pravdu obhajobě žalobců, kdy právní služby, což je termín širší než výkon advokacie, lze stran veřejných zakázek i ve vztahu k dodavatelům poskytovat dle živnostenského zákona. Na straně žalobců navíc zcela absentuje subjektivní stránka trestného činu. Dne , datum, došlo soudu odůvodnění odvolání státního zástupce. Žalobci se podáním svého obhájce ze dne , datum, k odvolání vyjádřili. Při veřejném zasedání konaném u , název soudu, dne , datum, v době od 9:00 do 10:32 hod. za účasti obou žalobců a jejich obhájce bylo odvolání projednáno a bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Odvolací soud se plně ztotožnil se závěry soudu prvého stupně a argumentaci a výklad právních norem předestřené státním zástupcem zcela odmítl. Řízení bylo pravomocně skončeno ke dni , datum, (zjištěno ze spisu , název soudu, sp. zn. , spisová značka, ).

26. Podáním svého obhájce ze dne , datum, podávali žalobci podnět MSZ , adresa, k dohledu nad postupem OSZ , adresa, , a to v souvislosti s rozhodnutím o stížnosti žalobců proti usnesení o zahájení trestního stíhání, o které za shora popsaných okolností rozhodl státní zástupce OSZ , adresa, , čímž státní zástupce OSZ , adresa, a policejní orgán zatížili řízení vadou (zjištěno z podnětu k dohledu).

27. Podáním svého obhájce ze dne , datum, podávali žalobci námitku podjatosti policejního komisaře por. , tituly před jménem, , jméno FO, v souvislosti s jeho žádostí adresovanou ČAK. Podání bylo dodáno do datové schránky policejního orgánu dne , datum, (zjištěno z námitky dle § 30 odst. 1 tr. ř., detailu odeslané zprávy).

28. Podáním svého obhájce ze dne , datum, podávali žalobci stížnost proti usnesení policejního orgánu ze dne , datum, , kterým bylo rozhodnuto, že komisař por. , tituly před jménem, , jméno FO, se nevylučuje z prověřování trestní věci (zjištěno ze stížnosti).

29. Žalobce a) byl původně předvolán k výslechu jako obviněný na den , datum, , žalobce b) byl původně předvolán k výslechu jako obviněný na den , datum, (zjištěno z předvolání ze dne , datum, ).

30. OSZ , adresa, ve vyjádření pro žalovanou k žádosti o odškodnění zrekapitulovalo průběh předmětného trestního řízení, přičemž zdůraznilo, že k podnětu žalobců byl ve věci vykonán dohled na postupem OSZ , adresa, ze strany MSZ , adresa, , kdy z hlediska věcného nebyl v postupu OČTŘ zjištěn nedostatek. Z hlediska formálního měl dohledový orgán za pochybné, zdali o stížnosti žalobců rozhodl příslušný státní zástupce, z uvedeného tak důvodu byl dán návrh ministru spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona, ta byla podána a byla NS zamítnuta. Dále uvedlo, že k podnětu žalobců ze dne , datum, provedlo MSZ , adresa, opětovně dohled dne , datum, , a to s negativním výsledkem s tím, že v postupu dozorujícího státního zastupitelství nebyly shledány nedostatky. OSZ , adresa, tak shrnulo, že v postupu policejního orgánu či státního zastupitelství neshledává porušení zákona či nesprávný úřední postup, kdy trestní věc byla opakovaně předkládána ke kontrole dalším složkám, přičemž namítané vady zjištěny nebyly. Se žalobci nelze souhlasit stran tvrzení o zjevné lichosti podstaty kauzy od počátku. Trestní řízení bylo zahájeno na základě kvalifikovaného podnětu MV, resp. MS, s jejichž názorem se po přezkoumání věci ztotožnil policejní orgán, jakož i dozorový státní zástupce kontrolovaný dohledovým státním zastupitelstvím. V neposlední řadě byla totožného názoru též ČAK, která se proti činnosti žalobců (považované rovněž za nezákonnou) snažila bránit prostředky občanskoprávními, blíže popsanými v žádosti žalobců o odškodnění. V daném případě se tedy jednalo o právně složitou problematiku, o které se rozhodovalo na dvou stupních soudní soustavy. V řízení před soudem nebyly činěny ve věci zbytečné průtahy (zjištěno z vyjádření ze dne , datum, ).

31. Obhájce vykonal v předmětném trestním řízení následující porady vždy společně s oběma žalobci:- dne , datum, od 10:00 do 12:30 hod. (převzetí, příprava a první porada s obviněnými)- dne , datum, od 13:00 do 16:00 hod. (před výslechem žalobců jako obviněných)- dne , datum, od 13:00 do 15:30 hod. (po nahlédnutí do spisu dne , datum, )- dne , datum, od 9:00 do 11:30 hod. (před podáním ústavní stížnosti)- dne , datum, od 14:00 do 18:00 hod. (před hlavním líčením)- dne , datum, od 13:00 do 15:20 hod. (před hlavním líčením)- dne , datum, od 14:30 do 18:00 hod. (před hlavním líčením)- dne , datum, od 13:00 do 15:30 hod. (před veřejným zasedáním o odvolání)[zjištěno z potvrzení o poradách s obhájcem ze dnů , datum, a , datum, – stran porady ze dne , datum, soud přisvědčil žalobcům, že v potvrzeních došlo k chybě v psaní (porada byla uvedena s datem , datum, ), když ústavní stížnost byla sepsána dne , datum, ; konání porady dne , datum, (namísto v potvrzeních uvedeného dne , datum, ) měl soud za prokázané z výpovědi žalobce b) – viz dále].

32. Obhájce vyúčtoval žalobcům náklady obhajoby v předmětném trestním řízení na celkovou částku 465 850 Kč, a to- fakturou VS , var. symbol, na částku 141 116 Kč, která mu byla dne , datum, uhrazena společností , právnická osoba- fakturou VS , var. symbol, na částku 155 485 Kč, která mu byla dne , datum, uhrazena společností , právnická osoba- fakturou VS , var. symbol, na částku 107 085 Kč, která mu byla dne , datum, uhrazena společností , právnická osoba- fakturou VS , var. symbol, na částku 62 164 Kč, která mu byla dne , datum, uhrazena společností , právnická osoba(zjištěno z potvrzení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , výňatku z transakční historie účtu , tituly před jménem, , jméno FO, ).

33. Žalobci společnosti , právnická osoba, uhrazené náklady obhajoby nahradili [zjištěno z potvrzení společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, , výpovědi žalobce b) – viz dále].

34. V období od jara , rok, do jara , rok, došlo u žalobce b) ke zhoršení chronických – do té doby velmi dobře kompenzovaných – onemocnění (vysoký tlak, cukrovka 2. typu), což vedlo k nutnosti zintenzivnit léčbu. Je pravděpodobné, že ke zhoršení zdravotního stavu mohlo dojít v důsledku přetížení organismu nadměrným stresem, na který si žalobce b) v daném období ošetřující lékařce opakovaně stěžoval (zjištěno ze zprávy praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ).

35. ČAK v článku na svých webových stránkách nazvaném „, název, “ uvedla: „, název, (, Jméno žalobce A, , , Jméno žalobce B, a , tituly před jménem, , jméno FO, ) kvůli podezření na neoprávněné poskytování právních služeb podle § 52d zákona o advokacii. Sdružení , právnická osoba, přímo prohlašuje, že poskytuje právní služby údajně v souladu se zákonnou úpravou na základě oprávnění podle živnostenského zákona (, právnická osoba, ovšem neuvádí, z čeho toto oprávnění dovozuje). Nezapomínají ale uvést to, že se ve Sdružení věnují veřejným zakázkám, že dohromady tvoří výjimečnou skupinu profesionálních konzultantů a každý z nich dokonale ovládá postupy výběrových řízení. Jednoznačně uvádějí, že jejich klienty jsou výhradně dodavatelé, kteří se uchází o realizaci veřejných zakázek, a že nikdy nepracují na straně zadavatelů. Všichni tři výše uvedení členové zmíněného sdružení jsou formálně podnikateli a dle živnostenského práva tak mohou činit v předmětu podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách i až 3 živnostenského zákona“. V rámci uvedeného předmětu pak podnikají i ve dvou oborech činnosti: 1. „Poradenská a konzultační činnost, zpravování odborných studií a posudků“ a 2. „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. k obsahovým náležitostem výše zmíněné živnosti pod bodem 60 „Poradenská a konzultační činnost, zpravování odborných studií a posudků“ uvádí, že jejím obsahem „není (nejsou) ani právní porady (zejména zastupování zájmů jedné strany proti zájmům strany druhé před soudem nebo jinými právními institucemi).“ Slovo „zejména“ stojí za zdůraznění proto, že jeho použití dělá z uvedeného výčtu výčet příkladný, nikoli uzavřený. Službami v rámci oboru činnosti pod č. 70 „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“ se rozumí „Služby v oblasti administrativní správy, zejména sekretářské a podobné služby, dále služby organizačně hospodářské povahy, zejména poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty z vlastních zdrojů (například pro podnikatelské účely), odkup pohledávek, přebírání závazků a jejich úhrada, postoupení pohledávek, operace směřující k řešení platební neschopnosti, poskytování ručení za bankovní úvěry nebankovními subjekty, vypořádání mezipodnikových závazků a pohledávek. Dále technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta, a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti. Dále poskytování certifikačních služeb a certifikace systémů řízení jakosti. Poslední skupinou je sice poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností, ovšem výhradně pro zadávání veřejných zakázek (a další služby obdobné povahy). Je tak evidentní, že prostřednictvím oboru obou výše uvedených činností není možné právní služby poskytovat. Sluší se dodat, že v obchodním rejstříku je zapsána i obchodní společnost , právnická osoba, . Předmětem podnikání této společnosti do , datum, byla činnost organizačních a ekonomických poradců, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb, poradenská činnost v oblasti výběrových řízení, zprostředkovatelská činnost v oblasti vztahů s veřejností, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, realitní činnost, pronájem a půjčování věcí movitých, zpracování dat, služby databank a správa sítí, a od , datum, jediný předmět podnikání, a to výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona. Dle živnostenského rejstříku , právnická osoba, ., má zaznamenán jediný předmět podnikání, a to Výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona a v jeho rámci osm oborů činnosti, z toho pět od , datum, a tři od , datum, , ovšem nikoli obor činnosti „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy.“ Činnost sdružení , právnická osoba, je aktuálně předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení a Česká advokátní komora sleduje, k čemu šetření činnosti jmenovaných dospěje. Bez ohledu na tento fakt existuje z výše uvedeného velmi silné podezření, že jmenované sdružení , právnická osoba, porušuje zákon a rozhodně nelze nikomu doporučit, aby si od nich nechal radit nebo se dokonce zastupovat ve své právní věci.“ (zjištěno z článku).

36. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky , rok, až , rok, celkem 46,84 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne , datum, ).

37. Roční průměr bazických indexů, tj. míry inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (průměr roku , rok, =100) vyjadřující změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti průměru roku , rok, , činil 100,7 za rok , rok, a 147,8 za rok , rok, , rozdíl je tedy 47,1 (zjištěno z webových stránek Českého statistického úřadu – sekce Statistiky>Ekonomika>Ceny, inflace>Inflace, spotřebitelské ceny>Inflace - druhy, definice, tabulky).

38. Žalobce a) ve své účastnické výpovědi uvedl, že předmětné trestní stíhání žalobcům počínaje rokem , rok, razantním způsobem vstoupilo do pracovního a profesního života a zaútočilo na samou podstatu jejich podnikání, kterou bezprostředně a absolutně ohrožovalo. Žalobce a) se veřejným zakázkám věnuje přes čtvrt století, z toho posledních 22 let výhradně na straně dodavatelů, kterým pomáhají jednak se veřejných zakázek účastnit, jednak se bránit těm problematickým. Tím jsou žalobci zapsáni v branži a dělají to poměrně konzistentně s dobrými výsledky. Na to, aby mohli dělat tuto činnost, tedy kritizovat postup zadavatelů veřejných zakázek, a ještě ve prospěch svých klientů, potřebují být sami čistí a nezpochybňovaní, což se přesně stalo tímto trestním řízením. Vzhledem k tomu, že žalobce a) nemá žádný jiný zdroj příjmů, tak kdyby mu stát tímto způsobem sáhl přímo na tu jedinou činnost, kterou se živí, tak by skončil bez možnosti obživy. Nic jiného žalobce a) neumí tak dobře jako to, čemu se poslední čtvrt století věnuje. To se všechno výrazným způsobem zhoršilo v situaci, kdy o probíhajícím trestním řízení veřejně informovala ČAK, což přišlo jako blesk z čistého nebe. Žalobci v době, kdy se objevily na webu ČAK hanlivé články, a bylo jich více než pouze ten, který předložili v tomto řízení, nevěděli, že ČAK má k dispozici podklady z jejich spisu. To se dozvěděli až následně, když začali situaci řešit. Žalobci u svých klientů, u větších korporací, většinou pracují v úzké součinnosti s jejich právními odděleními, jejichž pracovníci jsou o oblasti advokacie velmi dobře informováni či jsou do ní nějak zapojeni. Šéf právního oddělení společnosti , právnická osoba, se tak o tom, že , právnická osoba, je nějakým způsobem zpochybňován, dozvěděl takřka bezprostředně, věděl to skoro dříve než žalobce a). A to, že na webu ČAK vznikla speciální záložka šmejdi nebo tak nějak a že tam jako jeden z prvních dvou nebo tří případů, který tam publikovali a rozmázli s těmi vulgaritami, je , právnická osoba, , tak to bylo samozřejmě pro tu branži atraktivní, protože na webu tak slovutné organizace, jako je právě ČAK, obvykle takové jako vulgární výlevy nejsou a objevily se tam zrovna v souvislosti se žalobci. V okamžiku, kdy se ve veřejném prostoru začalo rozebírat, že , právnická osoba, dělá svoji činnost nelegálně, tak to žalobcům významným způsobem přitížilo. Nepřišli bezprostředně o žádného zákazníka, a neutrpěli tedy žádnou vyčíslitelnou škodu, jejich zákazníci byli stateční a věřili jim, ale vzhledem k tomu, že to jsou povětšinou velké korporace, tak ty nechtějí být dlouhodobě spojovány s někým, kdo je zpochybňován, vyšetřován, souzen, byť by to třeba v budoucnu dobře dopadlo. Dle žalobce a) tak lze hovořit o štěstí, že v průběhu trestního stíhání o žádného velkého klienta nepřišli. To ale neznamená, že by to bylo příjemné, naopak to bylo velmi nepříjemné a všem museli nonstop vysvětlovat, že to není pravda, že podnikají legitimně, legálně, že to určitě dobře dopadne a že oni si spoluprací s nimi nepřivodí nějakou ostudu nebo ztrátu prestiže nebo něco takového. Žalobce a) má za to, že policie a státní zástupci vůbec nemuseli předávat ČAK jejich osobní údaje a mohli se na danou situaci zeptat modelově, pokud si potřebovali vyjasnit právní názor, nebylo potřeba říkat, že jde o žalobce či sdružení , právnická osoba, . To vše za situace, kdy ve výzvě, ke které se žalobci později dostali, která sloužila jako průvodní dokument k předání podkladů ČAK, nebylo uvedeno řádně ani poučení o mlčenlivosti a o nějakých povinnostech. ČAK by si měla být vědoma svých povinností sama od sebe, ale nejenom, že nebyla, ale ještě úmyslně a s mnoha přisprostlými adjektivy žalobce uveřejnila na desce necti a v různých dalších dokumentech zveřejněných souběžně s těmi články, kde se to hemžilo výrazy typu šmejdi, vinkláři, podvodníci atp. Tohle všechno tu kauzu lemovalo. Navíc kauza začínala v roce , rok, , , rok, , kdy tady byl premiérem , jméno FO, a kdy establishment zcela normálně a bezostyšně rozjížděl takové ty akce typu zaklekávání, likvidace konkurence, odstavení atp. V tomhle tom společenském klimatu, kdy se leckdy honily skupiny nebo podnikatelé, byli žalobci označováni ČAK jako verbež a šmejdi na základě toho, že jí OČTŘ „bezelstně“ předaly veškeré detaily o jejich podnikání a o tom, z čeho je podezřívají. To všechno dohromady bylo opravdu velmi nepříjemné. Žalobci se z toho nezhroutili nebo nějakým způsobem nerozpadli jenom proto, že jsou otrlí cynici, protože dělají ve veřejných zakázkách přes čtvrt století a už viděli snad úplně všechno. Kdyby ale tohle dopadlo na standardního podnikatele, tak si žalobce a) dovede představit, že by mu tlak vylítl fest a že by skončil na psychiatrii poměrně jistě. Žalobci to nějakým způsobem přežili. Žalobce a) pak vyjadřoval nelibost nad nastaveným způsobem odškodňování, kdy mu stát po všech těch věcech zaplatí asi tak pětinu skutečných nákladů a o nějakém zadostiučinění se skoro ani nebude bavit. To pro někoho, kdo byl tímhle systémem vláčen čtyři roky se všemi věcmi, které jsou zachyceny ve spisu, považuje za nespravedlivé. K nemajetkové újmě zde má žalobce a) popisovat, jak se cítil, jak měl žaludeční vředy, jak mu bylo nepříjemně a jak si od rána do večera říkal, že přijde o firmu, o obživu, že ho to úplně profesně, kariérně znemožní, že rapidně poklesnou jeho výdělky, v důsledku čehož pravděpodobně přijde i o bydlení, protože si nebude moct dovolit dál splácet hypotéku. To vše jenom proto, že státní zástupce chce zkusit, jestli by mu to náhodou u soudu neprošlo a jestli by náhodou neuspěl. Žalobce a) rozumí tomu, že OČTŘ mají v pochybnostech žalovat a že soud potom v pochybnostech osvobozuje. Ale pakliže je to takto nastavené a stát chce takové experimenty dělat, tak za ně potom ale musí poskytnou o to větší odškodnění v momentě, kdy se nepovedou. Žalobce a) je ctihodný občan, platí daně, nemá dluhy, exekuce, nedělá trestné činy, chová se slušně a pak ve finále čelí takhle disproporční nebo asymetrický spravedlnosti. Primární náklady, které žalobci vynaložili na svého obhájce, jsou ve skutečnosti významně vyšší. Žalobci si je platili prostřednictvím své firmy, jako podnikatelského subjektu, který zastřešuje jejich činnost, a logicky by to byl útok i na tu firmu. Kdyby jako jediní společníci nemohli dál v branži podnikat, tak by firmu museli zavřít, protože by jim byla k ničemu. Přesto žalobci ty náklady vynaložili, protože to pro ně byla existencionální otázka. Dále žalobce a) uvedl, že částku 1,6 mil. Kč, která mu byla navrhována jako peněžitý trest, vydělává déle než rok, neměl ji volně k dispozici, ani žádným jiným způsobem by se k ní ze svých majetků nedostal, a v případě odsouzení by musel něco prodat, případně si půjčit. V místě bydliště žalobce a) trestní stíhání žádné dopady nemělo. Žalobce a) se shodou okolností v období roku , rok, , , rok, , kdy ta kauza začínala, vystěhoval z Prahy a odstěhoval se do lesa na samotu, kde blízké sousedy nemá. Lidé ho tam znají jako slušného člověka, který dělá relativně hodně pro , název, , pro přírodu, nějaké jeho podnikatelské starosti nevnímali a žalobce a) sám se o tom nerozšiřoval. Rodinné vztahy žalobce a) trestní stíhání ovlivnilo už jenom proto, že jeho bratr je advokát, a tak se to dozvěděl jako jeden z prvních. V rodině se o trestním stíhání diskutovalo, bylo to nějakým způsobem předmětem jako posměchu nebo předmětem nějakého zpochybňování, dotazování a zdvižených prstů typu „uvidíme, jak to dopadne“ atd. Žalobce a) si tak kauzu musel i před rodinnými příslušníky obhájit. Nebyl nikdo, kdo by žalobce a) kvůli trestnímu stíhání zavrhl. Podporu žalobci a) poskytovala jeho partnerka, kterou si navzdory kauze udržel. Bylo i pár dalších lidí, kteří žalobce a) podporovali, byť to není jednoduché to všem dokola opakovaně vysvětlovat, že bojujete s cinklými zakázkami a ještě musíte souběžně bojovat se státem, který se vám pokouší činnost zkomplikovat a naházet vám co nejvíc klacky pod nohy. Nejen právní, ale lidskou podporu žalobci a) poskytoval jejich obhájce. Dále žalobce b) uvedl, že byl v průběhu trestního stíhání pod velikým stresem. Pod stresem jsou všichni a zejména ti, co jsou v exponovaných funkcích, ale jedna věc je běžný stres, byť je vyšší, a druhá věc je, když člověku někdo usiluje o profesní a kariérní život. Přestože žalobce a) je zvyklý na ledacos, tak stres a dusno, které prožíval v souvislosti s trestním stíháním, byly nesrovnatelné s běžným stresem. Běžný stres žalobců je takový, že zastupují dodavatele v problematických velkých veřejných zakázkách, ve kterých jde o stovky milionů či o miliardy korun, není to příjemná branže sama o sobě. Je to branže jako pro vojáky nebo pro někoho, kdo je založením bojovník. Ale tam má člověk o co bojovat a bojuje v nějakých nalajnovaných pravidlech toho hřiště. Kdežto v momentě, kdy přijde někdo, kdo mu řekne, já z pozice policie a z pozice prokurátora vám budu dělat to, že vás budu kriminalizovat, přestože vím, že už jste předtím měli třikrát odložené to samé podezření z těch samých skutků, a vím, že máte pravdu, ale já to prostě chci zkusit za každou cenu, tak nemá vlastně jak bojovat. Změna přístupu OČTŘ poté, co stejné věci žalobců byly před lety odloženy, na žalobce a) působila tak, že se ČAK podařilo přemluvit příslušný odbor MS, že má proti žalobcům zakročit, že na ně trestní oznámení potřetí podal ne někdo z advokátů, ale někdo z ministerstva, a že tedy policie a státní zástupce nenajdou odvahu se tomu postavit a žalobce budou tlačit k soudu. Žalobce a) nikdy neměl pochybnosti o legálnosti podnikání žalobců, tím si byl vždy jistý, ale nemohl si být jistý tím, jak to posoudí třetí strany a že to u soudu dopadne dobře. Obhajoba byla pro žalobce časově i psychicky náročná, nejednalo se jen o dokládané porady s obhájcem, připravovalo se tam spousta dalších věcí, a i toto bylo nepochybně zdrojem stresu. Postup OČTŘ žalobce b) vnímal jako nerovný a zaujatý, jak žalobci opakovaně uváděli ve svých podáních a stížnostech. Zvýšený stres se u žalobce a) projevil na zvýšeném tlaku, přibral 10 kilo, vyletěl mu tlak a tři roky bere prášky na tlak. Žalobce a) by si to však nedovolil dát do souvislosti pouze s trestním stíháním, protože zároveň bylo období Covidu a celá řada dalších věcí, které v těch letech , rok, , , rok, , , rok, probíhaly. Zdravotně tedy na tom žalobce a) není úplně nejlépe, má za to, že to určitě mělo nějakou částečnou souvislost s trestním stíháním, ale nedovede do prokázat. Dále žalobce a) uvedl, že na žalobce b), který je o 10 let starší, trestní stíhání doléhalo tak, že to ve firmě málem zabalili, a to jsou spolu ve firmě partneři 20 let. Nebylo to kvůli tomu, že by se spolu rozhádali, ale kvůli tomu, že žalobce b) říkal, že už je z toho unavený, už na to nemá sílu a možná už v tom nebude chtít dál pokračovat. Dle žalobce a) to byl bezprostřední důsledek trestního stíhání, protože jinak jim jde jejich práce od ruky, klienti si je chválí. K tomu ale nedošlo, žalobci v současné době stále podnikají ve stejném oboru a poskytují stejné poradenství, jaké poskytovali dříve.

39. Žalobce b) ve své účastnické výpovědi uvedl, že i přes jeho vyšší věk, kdy už má ledacos za sebou, patřilo období mezi březnem , rok, a květnem , rok, asi k nejnáročnějším v jeho životě. Bylo to období úzkosti, beznaděje, pocitu marnosti, bezmoci. Žalobce b) působí v oblasti veřejných zakázek někdy od roku , rok, , někdy od roku , rok, nebo , rok, poskytují se žalobcem a) v rámci jejich poradenské společnosti , právnická osoba, podporu dodavatelům ve veřejných zakázkách. Rovněž u žalobce b) se jedná o jediný zdroj obživy. Veřejné zakázky nemají úplně křišťálovou pověst, ale žalobci nikdy nebyli jako poradci účastníky žádné aféry, nikdy nebyli v podezření, že by šlo o něco nekalého, protože to prostě nedělají. Poradce má v podstatě jen dvě věci, nějakou profesionální dovednost a dobré jméno, od kterého se odvíjí důvěra klientů. Sdělení obvinění atakovalo obě tyto věci, protože trestní stíhání de facto od počátku směřovalo k tomu, že mělo žalobce zlikvidovat jak profesionálně, tak ekonomicky. A z dalšího průběhu řízení potom bylo jasné, že tímhle způsobem je to nastavený. Situaci pak zhoršovaly okolnosti, které, nemá-li je žalobce b) nazvat podezřelými, tak byly aspoň podivné. Historicky už se několikrát stalo, že si na žalobce někdo někde stěžoval. Stalo se, že padlo i podobné trestní oznámení, a ten průběh byl vždycky stejný. Ozvala se Policie ČR, požádala o vysvětlení, žalobci vysvětlení poskytli a vzápětí ta záležitost utichla. To se stalo ve dvou nebo ve třech případech. V dalším případě, jak později žalobci zjistili ze spisového materiálu, police už ani vysvětlení nevyžadovala a dalším trestním oznámením se vůbec nezabývala, protože už k tomu materiály měla. V jednom případě dokonce státní zástupce dal pokyn, aby záležitost byla postoupena živnostenskému úřadu, jestli se žalobci náhodou nedopouští přestupku na poli podnikání, a tehdy byl jednoznačný závěr živnostenského úřadu, že nejsou dány důvody pro zahájení nějakého přestupkového řízení, protože podnikání žalobců je legální a probíhá na základě vydaných živnostenských oprávnění. Na jaře , rok, byli žalobci opět předvoláni na Policii ČR, shodou okolností na identické pracoviště, které už v minulosti jedno trestní oznámení prověřovalo a uložilo. Žalobci zase podali příslušná vysvětlení. Tehdy se policejní orgán dožadoval i poměrně rozsáhlého souboru dokladů, jako byly smlouvy a faktury, a žalobci je vydali v domnění, že spolupracují s Policií ČR a že to pomůže k rychlému vyřízení věci. Zhruba rok se nic nedělo a pak žalobci b) přišlo do datové schránky sdělení o zahájení trestního stíhání. To byl šok už i v souvislosti s tím, že to byl vlastně obrat o 180 stupňů oproti tomu, jak ty věci probíhaly předtím. Žalobci měli „několik dobrozdání policie“, že nekonají nic špatného, měli vyjádření živnostenského úřadu, že podnikají legálně, a teď se stal takový zásadní obrat. Tím nastalo období, které bylo pro žalobce b) životně velmi náročné. Najednou vzniklo enormní úsilí navíc, kdy žalobci od počátku velmi aktivně spolupracovali se svým obhájcem na své obhajobě, i v přípravném řízení velmi aktivně spolupracovali na tom, aby to policii usnadnili tím, že přinesou co nejvíc důkazů, dokladů a vyjádření k tomu, že ta záležitost je skutečně v pořádku. A tehdy se začaly dít zvláštní věci. Policie jakákoliv fakta, která byla ve prospěch žalobců, naprosto ignorovala, vyšetřovatele por. , jméno FO, informace, které mu předávali, vůbec nezajímaly. Jeho vrcholný výkon pak byl, že vlastně pod záminkou jakési odborné konzultace část živého spisu, včetně osobních údajů žalobců, včetně jejich obchodních smluv, postoupil ČAK se žádostí o její právní názor nebo posouzení, aniž by ji přitom poučil o mlčenlivosti, aniž by jí řekl, že to je záležitost týkající se živého trestního řízení. Se žalovanou lez dle žalobce b) obecně souhlasit, že jednání ČAK, která vzápětí tuto informaci zveřejnila na svých webových stránkách, není odpovědností státu. Ale za situace, kdy policie jedná nezákonně, předá někomu něco, co mu předat neměla, ještě ho nepoučí, že by měl o té věci mlčet, a ten dotyčný potom jedná v souladu s tím nepoučením, se žalobce b) domnívá, že to odpovědnost státu nebo OČTŘ rozhodně zakládá. Žalobce b) nemá nic proti konzultaci s profesní komorou, která je jistě povolaná k tomu, aby na věc měla nějaký právní názor, ale vyšetřovateli nic nebránilo, aby situaci vylíčil anonymně, modelově. To se nestalo. ČAK poté zveřejnila informaci o trestním řízení na svém webu, a to se pochopitelně dozvěděly další osoby, především klienti žalobců, což jsou často větší korporace, které mají svá právní oddělení, jejichž hlavní právníci jsou často v kontaktu s ČAK nebo s jejími informacemi. Tímhle způsobem se to tedy dostalo ven. Že vyšetřovatel zapíral dokumenty, které mu podle dohody včas a řádně poskytli, ty věci stopil a nedali je do spisu, jsou už jen drobnosti, které dokreslují, jak se žalobci mohli a museli v takovéto atmosféře cítit. Dále žalobce b) poukazoval na postup státního zástupce, který ještě jako čekatel, přestože měl sám pochybnosti o právní kvalifikaci, vydal pokyn k zahájení trestního stíhání a poté již jako státní zástupce zamítl stížnost žalobců proti obvinění. To pak vyústilo až v podání stížnosti pro porušení zákona, kterou NS bohužel zamítl s tím, že to sice není úplně dobré, ale že se vlastně nic tak hrozného nestalo. Úzkost, marnost, beznaděj byla dle žalobce b) prohlubována tím, že na straně státního zástupce bylo od počátku zřejmé, že je rozhodnut věc obžalovat, že je mu v zásadě jedno, jaká jsou fakta, co k tomu říkají žalobci, co bylo předtím. To ho vůbec nezajímalo, on směřoval k obžalobě, což zase u žalobců generovalo otázky, jestli má od někoho nějaké zadání, jestli se chce někomu zavděčit, jestli někomu něco slíbil, eventuálně komu. Zde žalobce b) připomněl, že prvotní impuls k trestnímu stíhání vzešel z MV, které tehdy neustálo nějakou zakázku, klient žalobců tam cosi reklamoval a došlo k nezadání zakázky. MV tehdy poslalo podnět MS, jestli se žalobci náhodou nedopouští neoprávněného podnikání, a MS ho čiperně přetavilo v trestní oznámení. MV tedy věc iniciovalo, MS to podalo, a následně tedy MV cestou policie žalobce vyšetřovalo a MS to cestou státního zástupce dozorovalo. Žalobci b) je zřejmé, že takto jsou vztahy nastaveny, ale žalobci měli pocit, že se kolem nich svírá nějaká podivná smyčka. Dále žalobce b) poukázal na to, že se státní zástupce zdráhal vydat přípis, který policejní orgán tehdy poslal ČAK, a vydal ho až na opakovanou výzvu soudu. Byl celkem dobrý důvod, proč přípis ve spisu chyběl, protože tam chybělo poučení o mlčenlivosti dle tr. ř. To zase dokresluje celkovou atmosféru proti žalobcům, kdy státní zástupce ze spisu bere, co se mu tam nehodí, co by eventuálně mohlo být ve prospěch žalobců. Pokud jde o dopady trestního stíhání, žalobce b) uvedl, že usínal a budil se s tím, že je obviněný, brzy bude obžalovaný. Byla to taková beznaděj, marnost jejich obrany. Žalobce b) byl od začátku přesvědčen, že se ničeho nezákonného nedopustil, ale vzhledem k tomu, jak se vyvíjelo trestní řízení, zejména v té přípravné fázi, tak se bál, že budu odsouzen. Říkal si, že pokud to soud pojme se stejným přístupem, jako to pojali policie a státní zástupce, tak to klidně může skončit odsuzujícím rozsudkem. Byla zde hrozba likvidačního trestu. Žalobci neměli úplně obavy, že by je státní zástupce chtěl nechat zavřít, ale měli samozřejmě obavy z nějakého zákazu činnosti, z peněžitého trestu, což se potom přesně projevilo v obžalobě, kdy 1,6 mil. Kč pro každého ze žalobců bylo v podstatě likvidační. Žalobce b) neměl takovou částku někde uloženou, že by ji mohl státu odevzdat. Musel by to nějakým způsobem musel řešit, třeba vyjednat nějaký splátkový kalendář nebo něco takového. Celá záležitost žalobcům přinesla enormní zatížení, protože kromě občanského a pracovního života museli věnovat enormní úsilí své obraně, přípravě obhajoby, které žalobci věnovali možná desítky, možná stovky hodin, kdy se aktivně podíleli na jednotlivých krocích obhajoby vykonávané jejich obhájcem. Spis měl asi 3 500 stránek, kterým museli žalobci věnovat pozornost, protože při tom, jak se OČTŘ chovaly, neměli záruku, že někde není zastrčená nějaká důležitá listina. Samozřejmě bylo velmi obtížné vysvětlovat klientům žalobců, že nic zlého neprovedli. Tady měli žalobci možná trochu štěstí, že nevznikla nějaká materiální újma v tom, že by jim třeba klienti vypověděli smlouvy. Žalobce b) to přičítá jenom tomu, že pro ně pracují dlouhodobě, oni je osobně znají, a tak nějak důvěřovali, že nic zlého neudělali. Na druhou stranu jsou to korporace a žádná korporace se dlouhodobě nechce spojovat s někým, u koho je nějaké potenciální nebezpečí, že má problémy se zákonem. Nic příjemného samozřejmě také nebylo vysvětlovat rodině, že žalobce b) nic neprovedl. Dcera, tchán, manželka se ptali, co to o žalobci b) píšou, že jej vyšetřují. S tou informací přišli sami. ČAK zveřejnila informaci o trestním stíhání na svém webu, potom to replikovalo několik dalších webů a žalobce b) neví, jestli na to členové rodiny přišli sami, nebo je někdo upozornil, ale žalobce jim to neříkal. Přestože žalobci b) samozřejmě věřili, protože ho znají, tak to k atmosféře nepřidávalo. Žalobce b) nejvíce podporovala manželka, se kterou jsou 35 let, ta to s ním nějakým způsobem aktivně prožívala. Stejně jako žalobce a) žalobce b) uvedl, že lidskou podporu mu vedle profesionální práce poskytoval též jejich obhájce, což tehdy také hodně pomáhalo. Nikdo z rodiny žalobce kvůli trestnímu stíhání nezavrhl, ale bylo tam určité rozladění, určitý smutek, trápení z toho, že táta nebo děda má takovéto problémy. Žalobce b) byl přetažený, nervózní. Žalobce b) má ve zvyku jezdit s dcerou a její rodinou na dovolenou. Ty rodinné dovolené byly v letech , rok, , , rok, do jisté míry zkažené, protože žalobce b) se buďto izoloval, anebo byl protivný, přetažený, předrážděný z toho, co v té době prožívali. Úzkost se vracela v takových vlnách, někdy to bylo špatné, někdy ještě horší. Chvílemi se žalobce rozhodoval, co má vlastně dál se svým životem dělat, protože podstatnou část profesní kariéry strávil ve veřejných zakázkách, teď se stane tohle, směřuje to k nějakému divnému, možná likvidačnímu konci na prahu důchodového věku, tak co má vůbec dělat, jestli se na všechno vykašlat, jestli zkusit něco jiného. Žalobce byl dlouhodobě dobře kompenzovaný léky, ale v té době bylo potřeba zvýšit medikaci, což samozřejmě asi nevyplývalo pouze z trestního stíhání, ale stres, který z něho vyplýval, k tomu jistě přispíval. Není to něco, za co by žalobce b) uplatňoval jako náhradu škody, ale je to zase pro dokreslení toho celkového stavu, toho vnímání. Žalobce b) tak shrnul, že šlo o zkažených 26 měsíců života. Jsou to pocity, které se žalobci b) ještě dnes, 2,5 roku po pravomocném osvobozujícím rozsudku, občas vracejí. Dále žalobce b) uvedl, že jeho okolí z místa bydliště, anebo i z okruhu známých se většinou v téhle sféře nepohybuje, žalobci b) tak není známo, že by k někomu informace o trestním stíhání došly, že by musel někomu něco vysvětlovat. Dále žalobce b) uvedl, že spolupráce žalobců ve společnosti , právnická osoba, byla v době trestního stíhání přiměřeně nervózní. Oba byli pod tlakem. Kromě toho, že jim aktivní obrana enormně odčerpávala část energie, o finančních prostředcích nemluvě, tak byli i méně příjemní na sebe v rámci své pracovní interakce, kdy se ten tlak projevoval i do vzájemných pracovních vztahů. K dotazu, zda zvažovali ukončení činnosti, žalobce b) uvedl, že mezi žalobci je věkový rozdíl 10 let, a jestli byl někdo nakloněn tomu zvážit i možnost, že pokračovat nebude, tak to byl on jako ten, kdo už budoucnost nemusí tolik řešit jako žalobce a). Byly momenty, kdy si žalobce b) říkal, jestli se na to na všechno nevykašlat. Ve veřejných zakázkách se dneska pohybuje kdejaký „lump“, žalobce b) se to snaží dělat 25 let slušně a stejně se dostane do obdobného právního postavení jako člověk, který se dopouští korupce nebo něčeho takového. Takže to samozřejmě u něho vyvolávalo i otázky, jestli to má zapotřebí, byť vůbec nevěděl, co by dělal místo toho jiného. Jejich poradenská činnost ale probíhala během trestního stíhání průběžně dál. Pokud jde o upřesněné datum konání porady s obhájcem dne , datum, , toto nebyl žalobce b) schopen přesně potvrdit, ale uvedl, že s největší pravděpodobností se konala. Žalobce b) si neumí představit, že by žalobci šli na výslech obviněného, aniž by se předtím neporadili se svým obhájcem. Porad se, co si žalobce b) vybavuje, účastnili vždy oba žalobci. Záznamy o poradách si ale vedl obhájce. Dále žalobce b) potvrdil, že proběhlo započtení pohledávek společnosti , právnická osoba, z titulu uhrazených nákladů obhajoby oproti pohledávkám žalobců vzniklých z toho, že historicky několik let měli ve společnosti půjčené nějaké svoje peníze. Kdy přesně započtení proběhlo, žalobce b) nevěděl, ale nebylo to rozhodně v poslední době. Muselo to být někdy dřív, pravděpodobně v době, kdy to začalo být relevantní.

40. Přípisem ze dne , datum, , došlým žalované téhož dne, uplatnili žalobci u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částek 95 106 Kč, 50 000 Kč a 1 200 000 Kč. Žalovaná po marné snaze o získání předmětného trestního spisu z července , rok, žádost vyřídila stanoviskem ze dne , datum, , kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobců náhradu nákladů obhajoby ve výši 35 937 Kč a náhradu nákladů na stanovisko ve výši 50 000 Kč, konstatovala, že nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání žalobců došlo k porušení práva žalobců nebýt trestně stíháni jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, garantovaného čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a za vydání tohoto rozhodnutí se žalobcům omluvila. Přiznaná částka 85 937 Kč byla žalobcům uhrazena dne , datum, (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí, přípisů stran zapůjčení spisu, stanoviska, likvidační doložky).

41. Žalobci se přípisem svého právního zástupce ze dne , datum, obrátili na ministra spravedlnosti a namítali celou řadu věcných a formálních vad vydaného stanoviska [uveden jiný právní zástupce žalobců, uvádění, že stížnost pro porušení zákona byla na popud žalobců, přehlédnutí potvrzení o konání porad předložené též žalobcem a) atd.], stejně jako prodlení s vyřízením žádosti a formalistický přístup ministerstva k posouzení žádosti žalobců. MS na přípis reagovalo přípisem ze dne , datum, , ve kterém některá pochybení uznalo (prodlení s vyřízením žádosti, uvedení nesprávného právního zástupce, přehlédnutí druhého potvrzení o konaných poradách) a za tato se omluvilo, některé výtky vysvětlovalo (standardní text omluvy, nedostupnost spisu, rekapitulace tvrzení žalobců, a nikoliv učiněná zjištění atd.) a ve zbytku žalobce odkázalo na již zahájené odškodňovací řízení (zjištěno z přípisů).

42. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

43. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

44. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

45. Žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkových újem a škod způsobených nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.trestní stíhání46. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

47. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

48. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobců neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.škoda49. Dle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem, tj. o. z.

50. Dle § 2952 odst. 1 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

51. Dle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.náklady obhajoby52. Dle § 31 odst. 3 OdpŠk náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

53. Tímto zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“).

54. V řízení bylo prokázáno, že žalobci využili v předmětném trestním řízení služeb obhájce, kterému na nákladech obhajoby zaplatili celkem částku 465 850 Kč, a každému ze žalobců tedy vznikla škoda ve výši 232 925 Kč, kterou však lze dle OdpŠk nahradit jen v rozsahu určeném dle advokátního tarifu.

55. Pokud jde o výši odměny obhájce za 1 úkon právní služby, žalobci byli stíháni pro trestný čin neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 tr. zákoníku, tj. trestný čin s horní hranicí trestní sazby dva roky. Dle § 10 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu tak činí tarifní hodnota 10 000 Kč a odměna za 1 úkon právní služby 1 500 Kč (§ 7 bod 4. advokátního tarifu). Jelikož se však jednalo o společnou obhajobu obou žalobců jedním obhájcem, náleží obhájci dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu za každou takto obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %.

56. Pokud jde o úkony, které žalovaná neuznala:- , datum, – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (včetně jejího doplnění ze dne , datum, a , datum, – správně , datum, – pozn. soudu) (pozn. soudu – položka č. 2 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden. Obhájci za takový úkon dle § 11 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu náleží odměna ve výši ½, když se nejedná o opravný prostředek uvedený v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, za který náleží odměna plná (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007 sp. zn. 3 To 161/2006).- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu po nahlížení do spisu (pozn. soudu – položka č. 3 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že se porady s obhájcem účastnili oba žalobci. Soud poradu hodnotil jako účelně provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu. Porada následovala po nahlížení obhájce do spisu, které mu z důvodu proticovidových opatření bylo umožněno až dne , datum, , a předcházela písemnému doplnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, které žalobci prostřednictvím obhájce učinili právě na podkladě realizovaného nahlížení do spisu.- , datum, – žádost o předložení stížnosti obviněných k rozhodnutí MSZ , adresa, (pozn. soudu – položka č. 4 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden. Soud podání hodnotil jako účelně provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 3, odst. 2 písm. d) advokátního tarifu, za který obhájci náleží odměna ve výši ½. Žalobci se tímto úkonem snažili zamezit vzniku procesní vady při rozhodování o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kterou následně MSZ , adresa, uznalo a iniciovalo podání stížnosti pro porušení zákona.- , datum, – podnět MSZ , adresa, k dohledu nad postupem OSZ , adresa, (pozn. soudu – položka č. 5 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden. Soud podání hodnotil jako účelně provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 3, odst. 2 písm. d) advokátního tarifu, za který obhájci náleží odměna ve výši ½. Žalobci se tímto úkonem snažili o nápravu procesní vady při rozhodování o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kterou MSZ , adresa, uznalo a iniciovalo podání stížnosti pro porušení zákona.- , datum, – účast u výslechů obviněných , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (pozn. soudu – položka č. 6 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden, výslechy proběhly v době od 10:10 do 10:35 hod. a v době od 10:45 do 12:00 hod. Jednalo se o úkony stejného druhu konané téhož dne, které na sebe navazovaly. Časy obou úkonů (25 min. a 1 hod. 15 min. včetně prodlevy nepřesahující 30 min. v délce 10 min.) je tak nutno pro účely určení počtu vykonaných úkonů právní služby sečíst (1 hod. a 50 min.). Soud tak uzavřel, že se jedná o 1 úkon dle § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu.- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu před podáním ústavní stížnosti (pozn. soudu – položka č. 7 tabulky shora) – Po provedeném upřesnění vzal soud za prokázané, že porada proběhla dne , datum, , tj. před podáním ústavní stížnosti dne , datum, . Soud se však ztotožňuje s názorem žalované, že náhrada nákladů řízení o ústavní stížnosti (do kterých lze náklady na poradu s obhájcem předcházející podání ústavní stížnosti zahrnout) je v režimu OdpŠk vyloučena (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 31/2014).- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 8 tabulky shora) – Po provedeném upřesnění vzal soud za prokázané, že porada za účasti obou žalobců proběhla dne , datum, , tj. před výslechy žalobců v postavení obviněných nařízenými původně na dny , datum, . a , datum, . Soud tak poradu hodnotil jako účelně provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu.- , datum, – vyjádření se ke stížnosti pro porušení zákona (pozn. soudu – položka č. 9 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden. Nejednalo se o vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona iniciované žalobci, ale o vyjádření k vyjádření státního zástupce NSZ ke stížnosti pro porušení zákona iniciované NSZ. Soud tak vyjádření hodnotil jako účelně provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 3, odst. 1 písm. l) advokátního tarifu.- , datum, – sepis ústavní stížnosti (pozn. soudu – položka č. 10 tabulky shora) – Soud se ztotožňuje s názorem žalované, že náhrada nákladů řízení o ústavní stížnosti je v režimu OdpŠk vyloučena (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 31/2014).- , datum, – prostudování spisu při skončení vyšetřování (pozn. soudu – položka č. 11 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden v době od 9:00 do 11:30 hod., trval tedy 2 hod. a 30 min. Jedná se tak o 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu.- , datum, – námitka k vyloučení policejního komisaře (pozn. soudu – položka č. 13 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden. Soud podání hodnotil jako účelně provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 3, odst. 2 písm. d) advokátního tarifu, za který obhájci náleží odměna ve výši ½. Žalobci se tímto úkonem snažili o vyloučení policejního komisaře, kterého považovali za podjatého, z provádění úkonů trestního řízení.- , datum, – stížnost proti usnesení o námitce (pozn. soudu – položka č. 14 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden. Jedná se o úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu, za který obhájci náleží odměna ve výši ½.- , datum, – žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu (pozn. soudu – položka č. 15 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden. Soud podání hodnotil jako účelně provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 3, odst. 2 písm. d) advokátního tarifu, za který obhájci náleží odměna ve výši ½. Žalobci se tímto úkonem snažili o nápravu procesní vady při naložení s jejich návrhy na doplnění vyšetřování.- , datum, – vyjádření obviněných k přezkoumání obžaloby soudem (pozn. soudu – položka č. 16 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden. Soud podání hodnotil jako účelně provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ve kterém žalobci dále rozvíjeli a novými důkazy podporovali svou obhajobu konstantně uplatňovanou od počátku trestního řízení.- , datum, – upozornění na neúplnost spisu (pozn. soudu – položka č. 17 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden. Soud podání hodnotil jako účelně provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ve kterém žalobci upozorňovali na absenci jejich vyjádření a jimi předložených důkazů ve spisu, které považovali za porušení práva na spravedlivý proces. Přestože je toto podání zaměřeno především na formální nedostatky vedeného řízení, lze je dle názoru soudu posoudit jako podání ve věci samé.- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 19 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že se porady s obhájcem účastnili oba žalobci.- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 21 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že se porady s obhájcem účastnili oba žalobci.- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 23 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že se porady s obhájcem účastnili oba žalobci.- , datum, – další porada s klienty přesahující jednu hodinu (pozn. soudu – položka č. 26 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že se porady s obhájcem účastnili oba žalobci. Soud poradu hodnotil jako účelně provedený úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, porada předcházela konání veřejného zasedání o odvolání dne , datum, .- , datum, – účast u veřejného zasedání (pozn. soudu – položka č. 27 tabulky shora) – Z provedeného dokazování vyplynulo, že úkon byl proveden v době od 9:00 do 10:32 hod., a trval tedy 1 hod. a 32 min. Jedná se tak o 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu.

57. Vedle odměny za zastupování náleží obhájci též paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (režijní paušál) ve výši 300 Kč na jeden úkon právní služby. Vykonává-li advokát společné úkony při obhajobě více obviněných, náleží mu dle shora odkazovaného ustanovení advokátního tarifu snížená odměna za každého z obviněných. Hotové výdaje mu však při těchto úkonech vznikají jen jedny. Náhradu hotových výdajů tak může advokát vyúčtovat pouze jednou a tuto náhradu pak poměrně rozdělit mezi zastupované osoby (viz usnesení NS sp. zn. 25 Cdo 1610/2014).

58. Dle § 23a zákona o advokacii pak z odměny a náhrad náleží též 21% DPH.

59. Nároky na odměnu a náhradu hotových výdajů za další vyúčtované úkony se soud nezabýval, když žalovaná tyto odměny a náhrady již žalobcům v požadované výši vyplatila a žaloba byla v tomto rozsahu vzata zpět.

60. Veden popsanými úvahami považoval soud za důvodný požadavek každého ze žalobců na náhradu obhajného v této výši:DatumPopis úkonuPočet úkonů právní službyOdměnaNáhrada hotových výdajů1, datumpřevzetí, příprava a první porada s obviněnými11 200 Kč150 Kč2, datumpísemné podání ve věci samé – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (včetně jejího doplnění ze dne , datum, a , datum, )0,5600 Kč150 Kč3, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (uskutečněná po nahlédnutí do spisu dne , datum, ) 13:00-15:30 hod.11 200 Kč150 Kč4, datumpísemné podání ve věci samé – žádost o předložení stížnosti obviněných k rozhodnutí MSZ , adresa, včetně odůvodnění0,5600 Kč150 Kč5, datumpísemné podání ve věci samé – podnět MSZ , adresa, k dohledu nad postupem OSZ , adresa0,5600 Kč150 Kč6, datumúčast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení – výslech , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (výslech trval od 10:10 do 12:00 hod.)11 200 Kč150 Kč7, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (uskutečněná před podáním ústavní stížnosti)8, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu 13:00-16:00 hod.11 200 Kč150 Kč9, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření se ke stížnosti pro porušení zákona11 200 Kč150 Kč10, datumpísemné podání ve věci samé – ústavní stížnost proti usnesení NS o zamítnutí stížnosti pro porušení zákona11, datumprostudování spisu při skončení vyšetřování (první dvě započaté hodiny) – prostudování trvalo od 9:00 do 11:30 hod.22 400 Kč300 Kč12, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření obviněných, návrh na doplnění vyšetřování, návrh na zastavení trestního stíhání (podání v rozsahu 10 str.)11 200 Kč150 Kč13, datumpísemné podání, které nebylo ve věci samé – námitka dle § 30 odst. 1 tr. ř. k vyloučení por. , tituly před jménem, , jméno FO, , komisaře, z vykonávání úkonů trestního řízení0,5600 Kč150 Kč14, datumodvolání proti rozhodnutí, které nebylo rozhodnutím ve věci samé – stížnost proti usnesení o námitce dle § 30 odst. 1 tr. ř. k vyloučení por. , tituly před jménem, , jméno FO, , komisaře, z vykonávání úkonů trestního řízení0,5600 Kč150 Kč15, datumpísemné podání ve věci samé – žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a tr. ř. (včetně jejího doplnění ze dne , datum, )0,5600 Kč150 Kč16, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření obviněných k přezkoumání obžaloby soudem11 200 Kč150 Kč17, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření obviněných k obsahu spisu (upozornění na neúplnost spisu)11 200 Kč150 Kč18, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření obviněných k právnímu posouzení v obžalobě (rozsah 6 str.)11 200 Kč150 Kč19, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (před hlavním líčení) 14:00-18:00 hod.11 200 Kč150 Kč20, datumúčast na hlavním líčení (první dvě započaté hodiny) – hlavní líčení trvalo od 9:00 do 11:30 hod.22 400 Kč300 Kč21, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (před hlavním líčení) 13:00-15:20 hod.11 200 Kč150 Kč22, datumúčast na hlavním líčení (první dvě započaté hodiny) – hlavní líčení trvalo od 9:00 do 11:16 hod.22 400 Kč300 Kč23, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (před hlavním líčení) 14:30-18:00 hod.11 200 Kč150 Kč24, datumúčast na hlavním líčení (první dvě započaté hodiny) – hlavní líčení trvalo od 13:00 do 14:57 hod.11 200 Kč150 Kč25, datumpísemné podání ve věci samé – vyjádření obžalovaných k odvolání státního zástupce proti rozsudku , název soudu, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka11 200 Kč150 Kč26, datumdalší porada s klienty přesahující jednu hodinu (před veřejným zasedáním o odvolání) 13:00-15:30 hod.11 200 Kč150 Kč27, datumúčast na veřejném zasedání (první dvě započaté hodiny) 9:00-10:32 hod.11 200 Kč150 KčCelkem30 000 Kč4 200 Kč+ DPH (21 %) ve výši 7 182 Kč, celkem tedy 41 382 Kč.

61. Jelikož žalovaná každému ze žalobců na náhradě obhajného již zaplatila částku 17 968,50 Kč, považoval soud podanou žalobu v této části v rozsahu po částečném zpětvzetí u každého ze žalobců za důvodnou do částky 23 413,50 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém rozsahu, tj. do částky 6 171 Kč u každého ze žalobců ji jako nedůvodnou zamítl.náklady na stanovisko62. Tato škoda byla žalovanou v celém rozsahu nahrazena a žaloba byla v této části vzata zpět.nemajetková újma63. Dle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

64. Dle ustálené judikatury (viz např. rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 či nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3193/10) i „při důsledném respektování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem“. Vznik nemajetkové újmy při nezákonném trestním stíhání se tedy v určitém základním (obecném) rozsahu presumuje. Na poškozeném pak je, aby v řízení tvrdil a prokázal konkrétní formu a intenzitu takové újmy.

65. Pokud jde o kritéria, která je při posuzování nemajetkové újmy a stanovení formy či výše zadostiučinění nutno zejména zvažovat (definovaná v již odkazovaném rozsudku NS sp. zn. 30 Cdo 2813/2011), tj. povaha trestní věci, délka trestního stíhání, a především dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby, vyplynulo z provedeného dokazování, že žalobci byli stíháni pro trestný čin neoprávněného podnikání dle § 251 odst. 1 tr. zákoníku, za který jim hrozilo uložení trestu odnětí svobody až na 2 roky nebo zákaz činnosti. S ohledem na dosavadní bezúhonnost a výši trestní sazby žalobcům zjevně nehrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. V podané obžalobě dokonce žalobcům nebylo uložení trestu odnětí svobody vůbec navrhováno. Žalobci byli stíháni pro trestnou činnost proti závazným pravidlům tržní ekonomiky, kdy s takovým trestním stíháním bývá obecně spojeno nižší společenské odsouzení než např. v případě trestné činnosti proti životu a zdraví či lidské důstojnosti. To jsou okolnosti, které vzniklou nemajetkovou újmu do jisté míry snižují. Oproti tomu žalobcům hrozilo uložení velmi citelných trestů zákazu činnosti v oblasti veřejných zakázek (na 5 let) a peněžitých trestů (1,6 mil. Kč), které by pro ně byly jak po stránce pracovní, profesní, tak majetkové likvidační, když oba žalobci dlouhodobě pracují právě v oblasti veřejných zakázek, nemají jiný zdroj obživy a jejich majetkové poměry neumožňovaly takto vysoký peněžitý trest uhradit. Žalobci byli trestně stíhání poprvé (přestože zkušenost s činností OČTŘ již měli, když v minulosti bylo prověřováno několik trestních oznámení vůči jejich osobám), a trestní stíhání tak na ně muselo působit intenzivněji než na osobu, která se do takovéhoto střetu s orgány činnými v trestním řízení dostává opakovaně či dokonce pravidelně. To jsou naopak skutečnosti, která dopady trestního stíhání a způsobenou nemajetkovou újmu umocňují.

66. Pokud jde o délku trestního stíhání, toto bylo zahájeno usnesením ze dne , datum, , doručeným žalobcům dne , datum, , a skončeno bylo právní mocí usnesení , název soudu, o zamítnutí odvolání státního zástupce dne , datum, . Trestní stíhání tedy trvalo 2 roky a 2 měsíce. Délka trestního stíhání nebyla dle názoru soudu přiměřená okolnostem projednávané věci, a to zejména ve fázi přípravného řízení. Naprostá většina dokumentů byla shromážděna ještě v době před zahájením trestního stíhání, po jeho zahájení pak byly v přípravném řízení v podstatě jen vyslechnuti žalobci jako obvinění a provedeno několik dalších úkonů, přesto přípravné řízení trvalo 1 rok a 5 měsíců. Přípravné řízení tak bylo zatíženo průtahy kdy zejména po výslechu žalobců až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona (iniciované MSZ , adresa, z důvodu pochybení na straně OSZ , adresa, ) se ve věci ničeho nedělo. Nepřiměřenost délky řízení je tak nutno přičíst státu a považovat ji za skutečnost umocňující způsobenou nemajetkovou újmu. Rovněž objektivně, kdy při hodnocení újmy vzniklé z nezákonného trestního stíhání je více než přiměřenost délky rozhodná délka trestního stíhání jako taková, trvalo stíhání dlouho, a rovněž samotnou délku řízení je tak nutno považovat za okolnost, která nemajetkovou újmu umocňuje.

67. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by , podezřelý výraz, stíhání mělo být vůči žalobcům zahájeno a dále vedeno účelově či dokonce „na objednávku“. Za pouhou spekulaci soud považuje přesvědčení žalobců, že , podezřelý výraz, stíhání bylo vůči nim iniciováno jako odveta za jejich (pro klienty úspěšnou) činnost ve veřejných zakázkách zadavatelů z resortu justice či vnitra, popř. že OČTŘ byly dokonce ovlivňovány ze strany MS, potažmo MV v tom směru, aby žalobce stíhaly. Přestože lze vysledovat určitou časovou návaznost mezi uvedenými veřejnými zakázkami a podáním , podezřelý výraz, oznámení na žalobce, resp. zahájením jejich stíhání, žalobci tvrzená msta či ovlivňování OČTŘ provedenými důkazy prokázány nebyly. K tíži státu je však nutno přičíst určitou svévoli v postupu OČTŘ hraničí až se šikanou. OČTŘ (policejní orgán a státní zástupce) tvrdošíjně trvaly na svém právním názoru diametrálně odlišném od právního názoru vyjádřeného v předchozích případech prověřování trestních oznámení podaných na žalobce či , tituly před jménem, , jméno FO, ve skutkově obdobných věcech, aniž by se však na modu operandi podnikatelské činnosti žalobců v mezidobí něčeho změnilo či došlo ke změně právní úpravy, které by takovouto radikální změnu právního názoru odůvodňovaly. Trvání na tomto (zcela mylném, jak následně konstatovaly soudy obou stupňů) právním názoru, při kterém byla ignorována veškerá argumentace žalobců uplatňovaná v rámci jejich obhajoby konzistentně od počátku , podezřelý výraz, řízení, mohlo v žalobcích vyvolávat dojem o účelovosti jejich , podezřelý výraz, stíhání či snaze o jejich profesní likvidaci (přestože soud na základě provedeného dokazování takový závěr o záměrech OČTŘ nečiní), což nutně muselo újmu způsobenou , podezřelý výraz, stíháním umocňovat.

68. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobců, provedenými důkazy (výpovědi žalobců, které soud hodnotil jako věrohodné) byly prokázány obecné dopady spojené většinou s každým trestním stíháním, tj. psychická zátěž, stres, nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení. Tyto následky pak umocňovaly jednak náročnost obhajoby, na které se žalobci se svým obhájcem aktivně podíleli, jednak uvedený průběh trestního řízení, který v žalobcích v souvislosti s ignorováním jejich obhajoby vyvolával pocity frustrace, marnosti a beznaděje. Zvýšenou obavu u žalobců vyvolávalo uložení navrhovaných trestů, které by pro ně jednak byly profesně likvidační a znamenaly by nutnost ukončit podnikatelskou činnost v oblasti veřejných zakázek, které se věnovali více než dvě desítky let a která byla jejich jediným zdrojem příjmů, jednak by pro ně byly likvidační i majetkově. Trestní stíhání zasáhlo do rodinného života obou žalobců, kdy přestože členové jejich rodin věřili v jejich nevinu a dostávalo se jim od nich podpory, museli žalobci záležitost trestního stíhání vysvětlovat a i před členy rodiny se obhajovat. Nikdo z členů rodiny však žalobce z důvodu trestního stíhání nezavrhl, jak oba žalobci shodně potvrdili. Trestní stíhání nijak nezasáhlo do dobré pověsti žalobců v místě bydliště či v okruhu jejich známých, kdy tito lidé o jejich trestním stíhání ani nevěděli, jak rovněž oba žalobci ve svých výpovědích potvrdili. Za prokázané soud nevzal, že by trestní stíhání mělo dopad na zdravotní stav žalobců. Žalobci sice určité zdravotní komplikace uváděli [žalobci a) stoupl tlak a začal užívat léky na tlak, žalobci b) se rozhodil dlouhodobě kompenzovaný stav chronické hypertenze a cukrovky 2. typu, v důsledku čehož došlo k navýšení medikace], žalobce b) předkládal i lékařské potvrzení o těchto komplikacích, oba žalobci však shodně uvedli, že stresových faktorů, které k těmto zdravotním komplikacím vedly, bylo v předmětné době více a příčinnou souvislost s trestním stíháním prokázat nemohou. Podstatný dopad pak mělo trestní stíhání na podnikatelskou činnost žalobců a jejich dobré jméno v obchodní vztazích, které je pro výkon jejich podnikání klíčové. Klienti žalobců se o jejich trestním stíhání dozvěděli a žalobci jim museli vysvětlovat, že se ničeho protiprávního nedopustili a svou nevinu před nimi obhajovat, což muselo být jednak náročné, jednak nepříjemné. Na druhou stranu je nutno zdůraznit, že klienti žalobcům věřili, žalobci v důsledku trestního stíhání o žádného klienta nepřišli a ve své podnikatelské činnosti pokračovali jak v době trestního, Anonymizováno, stíhání, tak po jeho skončení. V daném směru je pak nutno státu přičíst k tíži, že policejní orgán poskytl detailní informace týkající se žalobců a jejich prověřované a následně stíhané činnosti ČAK bez příslušného zavázání k mlčenlivosti, která pak tyto informace šířila dál. Uvedený postup lze dle názoru soudu připodobnit medializaci přičitatelné státu, když poskytnutí daných informací, navíc ve fázi neveřejného přípravného řízení, nelze přičítat veřejnosti trestního řízení. Uvedená „medializace“ nebyla obecná, jako tomu je např. při šíření prostřednictvím TV, zpravodajských serverů či sociálních sítí, veřejnost mimo profesní oblast žalobců (vyjma rodinných příslušníků žalobců) se v jejím důsledku o trestním stíhání žalobců nedozvěděla, právě však v oblasti profesních vztahů měla největší dopad, když vedla k uvedenému dotčení podnikatelských vztahů. Žalobcům současně uškodil způsob, jakým o jejich stíhání informovala ČAK a co o jejich činnosti uváděla na svých webových stránkách. Zde se však soud ztotožňuje s názorem žalované, že za takovou činnost ČAK stát neodpovídá. Nároky z ní plynoucí mohou žalobci uplatňovat přímo vůči ČAK, což také učinili v řízení vedeném u , název soudu, .

69. Na základě všech uvedených skutečností, které mají nemajetkovou újmu umocňovat či naopak snižovat, vzal soud za prokázané, že v důsledku trestního stíhání vznikla žalobcům významná nemajetková újma, kterou je namístě nahradit v penězích, když pouhé konstatování porušení práva a omluva nejsou dostatečné.

70. Případ žalobců pak soud porovnal s následujícími případy odškodňování nemajetkových újem:věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 C 428/2013 a následně u MS Praha, Anonymizováno, pod sp. zn. 68 Co 207/2016V této věci byl poškozený stíhán pro trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku dle 255 odst. 1, odst. 2 b) tr. zákona, tj. pro závažnější trestnou činnost, pro kterou byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře 6 měsíců až 5 let. Dále poškozený čelil požadavku na náhradu škody v řádu milionů Kč. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo delší dobu 3 let a 10 měsíců, délka řízení však nebyla nepřiměřená jeho okolnostem, poškozený byl obžaloby zproštěn dle § 226 písm. c) tr. řádu, a to na základě usnesení odvolacího soudu, který zamítl odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku soudu prvého stupně. Poškozený v porovnávané věci byl stejně jako žalobci bezúhonný, trestní stíhání vnímal velmi negativně, významné zásahy do jeho osobnostní sféry však nebyly prokázány. Poškozený měl nadále podporu blízké rodiny, trestní stíhání jeho rodinný život zásadně neovlivnilo, nepřišel o zaměstnání, byl toliko vystaven nedůvěře ze strany svých kolegů. Nebylo prokázáno, že by se trestní stíhání nepříznivě projevilo na pověsti poškozeného, v důsledku trestního stíhání nebyl vyloučen z pracovního, veřejného či společenského života. Trestní stíhání se projevilo nepříznivě na dosavadním způsobu života poškozeného, projevily se u něho psychické obtíže, stres, trpěl nespavostí, došlo i ke změně jeho povahy (byl skleslý, mlčenlivý). Případ poškozeného v porovnávané věci byl medializován, v médiích byl poškozený výslovně jmenován. S případem tak byla seznámena široká veřejnost, spoluobčané i přátelé poškozeného, což nepochybně muselo ovlivnit zejména jeho pověst. Soud shledal za adekvátní zadostiučinění ve výši 100 000 Kč.věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 268/2015 a následně u MS Praha pod sp. zn. 35 Co 196/2017V této věci byl poškozený stíhán pro trestný čin podvodu dle 250 odst. 1, odst. 2 tr. zákona, tj. pro závažnější trestnou činnost, pro kterou byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře 1 rok až 3 roky. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo delší dobu 4 let a 1 měsíce, délka řízení však nebyla nepřiměřená jeho okolnostem, poškozený byl obžaloby zproštěn na základě usnesení odvolacího soudu, který zamítl odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku soudu prvého stupně. Poškozený v porovnávané věci byl stejně jako žalobci bezúhonný. Poškozený byl v době stíhání aktivním advokátem, jeho trestní stíhání bylo opakovaně medializováno v televizi (kde byly uváděny jméno i podoba poškozeného) a tisku, v důsledku čehož čelil pochybnostem o své bezúhonnosti, došlo k narušení jeho pracovních a profesních kontaktů, čelil dotazům klientů a zaznamenal i úbytek nových klientů. V případě odsouzení poškozenému hrozilo pozastavení výkonu advokacie či vyloučení z ČAK. Soud shledal za adekvátní zadostiučinění ve výši 150 000 Kč.věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 115/2019 a následně u MS Praha pod sp. zn. 19 Co 37/2021V této věci byla poškozená stíhána pro zločin zpronevěry dle 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, tj. pro závažnější trestnou činnost, pro kterou byla ohrožena trestem odnětí svobody ve výměře 2 roky až 8 let. Trestní stíhání v porovnávané věci trvalo kratší dobu 1 roku a 5 měsíců, poškozená byla obžaloby zproštěna dle § 226 písm. b) tr. řádu, a to již rozsudkem soudu prvého stupně. Nebyly prokázány žádné významné zásahy do osobnostní sféry poškozené. Nebyla prokázána zdravotní újma, zhoršení psychického stavu nepřikládala poškozená tak velký význam, aby vyhledala odbornou lékařskou pomoc, a spokojila se pouze s léky na spaní od praktického lékaře. V zaměstnání o trestním stíhání poškozené nikdo nevěděl, slyšení svědci věřili v její nevinu. Obavy poškozené z vyhoštění (poškozená byla cizinka s povoleným dlouhodobým pobytem) považoval soud za spekulativní, kdy poškozená žije v ČR přes 20 let a vychovává zde syny, kteří mají české občanství. Soud shledal za adekvátní zadostiučinění ve výši 34 000 Kč ve spojení s omluvou, které již žalovaná poškozené poskytla.

71. Po zohlednění shora učiněných zjištění a porovnání případu žalobců s uvedenými případy, soud dospěl k závěru, že případ žalobců je obdobný případu sp. zn. 26 C 428/2013 /68 Co 207/2016, oproti kterému jsou následky u žalobců (zejména v profesní sféře) o něco výraznější, a případu sp. zn. 18 C 268/2015 / 35 Co 196/2017, oproti kterému jsou následky u žalobců naopak o něco mírnější (kratší doba stíhání, absence ztráty klientů). Soud by tak za adekvátní považoval zadostiučinění stanovené mezi částkami přiznanými v porovnávaných věcech, tj. ve výši 125 000 Kč.

72. Výše poskytovaného zadostiučinění by však měla též odpovídat poměrům v ČR a měla by reagovat na změny ekonomické situace a cenové úrovně tak, aby byla zachována jeho satisfakční funkce. Uvedený princip ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Rozsudek odvolacího soudu v porovnávané věci 68 Co 207/2016 byl vydán v listopadu 2016 a rozsudek odvolacího soudu v porovnávané věci 25 Co 196/2017 byl vydán v červnu 2017. S ohledem na vývoj inflace v letech 2017 až 2023, která činila přes 40 %, tak soud shora uvedenou částku 125 000 Kč navýšil o 40 % a za odpovídající výši zadostiučinění považoval částku 175 000 Kč pro každého ze žalobců.

73. Jelikož žalobci na zadostiučinění za nemajetkové újmy dosud žádné finanční plnění neobdrželi, považoval soud podanou žalobu v dané části za důvodnou právě do částky 175 000 Kč pro každého ze žalobců, do kterých jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 425 000 Kč pro každého ze žalobců ji jako nedůvodnou zamítl.

74. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětných částek do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobců byla doručena žalované dne , datum, a lhůta 6 měsíců skončila dne , datum, . Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení od , datum, za důvodný a právo na zaplacení úroku z prodlení od tohoto data (jak z částek žalovanou již uhrazených, tak částek přiznaných tímto rozsudkem) žalobcům přiznal.

75. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., dle které byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Předmětem řízení u každého ze žalobců byly tři samostatné nároky, a to- nárok na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby s tarifní hodnotou ve výši 47 553 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu,- nárok na náhradu škody v podobě nákladů na stanovisko s tarifní hodnotou ve výši 25 000 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu,- nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu.Do částky 17 968,50 Kč na náhradě nákladů obhajoby a do částky 25 000 Kč na náhradě nákladů na stanovisko vzali žalobci svou žalobu zpět z důvodu plnění žalované po zahájení řízení. Lze tak uzavřít, že žaloba byla v této části podána důvodně, a část, do které bylo řízení z uvedeného důvodu zastaveno, je nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalobců. Další procesní úspěch žalobců představují částky 23 413,50 Kč na náhradě nákladů obhajoby a 50 000 Kč (tarifní hodnota) na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, do kterých bylo žalobě vyhověno. Procesní úspěch žalované pak představuje částka 6 171 Kč na náhradě nákladů obhajoby, do které byla žaloba zamítnuta. Počítáno dle tarifních hodnot tak byl každý ze žalobců úspěšný do částky 116 382 Kč, tj. do 94,96 % předmětu řízení, a do částky 6 171 Kč, tj. do 5,04 % předmětu řízení, byla úspěšná žalovaná. Neúspěch žalobců byl tedy natolik nepatrný, že jim byla přiznána plná náhrada nákladů řízení dle citovaného ustanovení o. s. ř., když soud pak při jejím vyčíslení vycházel jen z tarifních hodnot nároků důvodně uplatňovaných.

76. Každému ze žalobců, kteří byli v řízení zastoupeni společným právním zástupcem, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 46 999 Kč, která je tvořena- zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků v celkové výši 5 000 Kč (2x 2 000 Kč + nevrácených 1 000 Kč – viz dále),- 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření a částečného zpětvzetí žaloby dne , datum, ) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu sníženou o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 13 872 Kč (3x 4 624 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 116 382 Kč (41 382 Kč a 25 000 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu),- 6x odměnou právního zástupce za 6 úkonů právní služby (účast na jednání soudu dne , datum, , sepis vyjádření ze dne , datum, , 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne , datum, , sepis vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, ) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu sníženou o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 19 488 Kč (6x 3 248 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot nároků, kterých se úkon týkal, tedy částka 73 413,50 Kč (23 413,50 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu),- ½ paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce za 9 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 350 Kč (9x 150 Kč),- DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši 7 289 Kč.

77. Požadovanou náhradu odměny a náhradu hotových výdajů právního zástupce za úkon uplatnění nároku na náhradu újmy u žalované soud žalobcům nepřiznal, když taková náhrada je výslovně vyloučena ustanovením § 31 odst. 4 OdpŠk.

78. Výroky o vrácení části zaplaceného soudního poplatku jsou odůvodněny ustanovením § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobci zaplatili na soudním poplatku za nárok na náhradu škody v podobě nákladů na stanovisko každý dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků částku 2 000 Kč. Z důvodu zastavení řízení do těchto nároků pro zpětvzetí návrhu před prvním jednáním tak vznikl každému ze žalobců nárok na vrácení částky 1 000 Kč.

79. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu, která v řízení za žalovaného jedná, řídí.