12 C 105/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno celé jméno žalobce sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa o zaplacení 58 125 Kč

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 58 125 Kč a omluvil se, a soud konstatoval, že při vyřizování žalobcovy žádosti o informace ze dne [datum] došlo k porušení práva žalobce na projednání věci bez zbytečných průtahů dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném náhrady nemajetkové újmy spočívající v postupu v řízení o poskytnutí informace vyžádaných žalobcem u Ministerstva zdravotnictví dne [datum]. Žalobce je synem paní [jméno] [příjmení], majitelky rekreační chalupy v obci [adresa]. Se svojí maminkou žalobce chalupu často užívá k rekreaci, rodinným setkáním a oslavám. Oba mají oprávněný zájmem na možnosti nerušného užívání nemovitosti. Tento jejich zájem je od přelomu let 2009 [číslo] dotčen pronikavým hlukem z provozu tehdy nově zřízeného pilařského závodu„ [obec] [ulice]“. [obec] produkovaný provozem pily není jen obtěžující, ale též zdraví škodlivý. Podle akustického posudku, který zadala vypracovat Mgr. [příjmení], hlukové zatížení okolí také výrazně překračuje hygienické limity. Mgr. [příjmení] a žalobce obraceli na různé povinné subjekty s žádostmi o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Těmito žádostmi si žadatelé hleděli opatřit podklady, které jim umožní náležitě vyhodnotit vliv záměru provozování pilařského závodu na zákonem chráněné zájmy, aby je pak mohli uplatnit ve správním řízení. Jednou z těchto žádostí byla žádost o informace učiněná žalobcem u Ministerstva zdravotnictví dne [datum] podle InfZ. Žalobce se snažil zjistit, jak příslušné správní orgány vyhodnocovaly hlukovou zátěž v minulosti, v případech podobných pilařskému závodu„ [obec] [ulice]“. Chtěl tyto informace analyzovat, a následně předat své mamince, aby je ta mohla využít v probíhajícím„ rekolaudačním“ řízení. Žalobce se dozvěděl, že Ministerstvo zdravotnictví (dále také jen„ ministerstvo“) přezkoumávalo závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Středočeského [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vydané ke stavbě„ Truhlárna v areálu [obec] [obec] v k.ú. [obec]“. Žádostí ze dne [datum] žalobce požádal o poskytnutí podnětu k provedení tohoto přezkumného řízení. Ministerstvo zdravotnictví dospělo k závěru, že jej nemá. Rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] byla žádost odmítnuta z toho důvodu, že požadovaná informace není v držbě ministerstva. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad. Rozhodnutím ministra zdravotnictví ze dne [datum] bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc ministerstvu vrácena k novému projednání. Ukázalo se totiž, že ministerstvo vyžádaný podnět má. Ministerstvo jej žalobci poskytlo společně s průvodním dopisem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] / [spisová značka]. Část obsahu poskytnutého podnětu byla ovšem znečitelněna. Protože žádost nebyla takto vyřízena v celém rozsahu, učinil žalobce dne [datum] na postup ministerstva stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ. Rozhodnutím ministra zdravotnictví ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl ovšem postup ministerstva potvrzen. Protože ministr neposkytl žadateli ochranu před nečinností ministerstva, bránil se žadatel nečinnosti ministerstva správní žalobou podle dle § 79 odst. 1 s.ř.s. u Městského soudu v Praze. Ministerstvo ovšem pokračovalo ve své nečinnosti i v řízení před soudem. Výzvu soudu dle § 74 odst. 1 s.ř.s., aby se k žalobě vyjádřilo a aby předložilo správní spis, ministerstvo ignorovalo. Po nařízeném jednání, jehož se ministerstvo nezúčastnilo a z něhož se ani neomluvilo, dopěl Městský soud v Praze k závěru, že ministerstvo žádost o informace v celém rozsahu nevyřídilo, a rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] mu uložil, aby ve lhůtě 15 dní od právní moci rozhodl o žádosti o poskytnutí informací v části, v níž byla dříve poskytnutá informace anonymizována. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a stal se vykonatelným dne [datum] Ani poté, co mu vyřízení žádosti uložil soud, se ale ministerstvo své povinnosti nezhostilo. Žalobci nezbylo, než aby se do domáhal nuceného uspokojení svého nároku na informace cestou exekuce. K exekučnímu návrhu ze [datum] pověřil soud Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu Rakovník, vymožením povinnosti ministerstva uložené výše uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze. Soudní exekutor vedl exekuci pod sp.zn. [spisová značka]. Když soudní exekutor souladu s ust. § 46 odst. 6 ex.řádu vyzval ministerstvo ke splnění vymáhané povinnosti, ministerstvo opět nereagovalo. Nezbylo tedy než plnění vymáhat. Protože předmětem nároku je tzv. nezastupitelné plnění, vymáhal jej soudní exekutor pokutami podle § 351 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 73 ex.ř. Ministerstvu nestačila jedna takové pokuta. [příjmení] jich obdržet postupně pět v celkové výši 430.000 Kč, než se uráčilo uloženou povinnost splnit. Dne [datum rozhodnutí] vydalo ministerstvo rozhodnutí [číslo jednací], kterým žádost částečně odmítlo. Toto rozhodnutí napadl žalobce dne [datum] rozkladem. [příjmení] zdravotnictví svým rozhodnutím z [datum] napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu. To pak žádost vyřídilo dne [datum rozhodnutí], kdy pod [číslo jednací] odeslalo žadateli chybějící informace a pod [číslo jednací] vydalo rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti stran zbylých informací. Informace, oproti jiným statkům, rychle ztrácí na hodnotě. Také proto zákonodárce uložil povinným subjektům poskytovat informace v relativně krátké patnáctidenní lhůtě (§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ). V posuzované věci klient o informace žádal již v březnu 2019, ale neobdržel je až v září 2021. Nemohl je proto použít pro zamýšlený účel – analyzovat a předat mamince, aby je ta mohla uplatnit v „ rekolaudačním“ řízení. V tomto řízení bylo dne [datum] vydáno prvostupňové rozhodnutí, kterým byla změna povolena, a Mgr. [příjmení] proti němu podávala dne [datum] odvolání. V důsledku nepřiměřené délky řízení o žádosti o informace nemohly být získané informace promítnuty do obsahu odvolání. Žádost o informace byla podána dne [datum] a vyřízena byla až [datum]. Řízení o této žádosti probíhalo po dobu 932 dní. Z toho od [datum] do [datum], tedy po dobu 416 dní ministerstvo nerespektovalo vykonatelný rozsudek soudu. Délka řízení o žádosti žalobce byla zcela nepřiměřená povaze žádosti. Ze strany ministerstva došlo nejen k porušení žalobcova ústavně garantovaného veřejného subjektivního práva na informace, ale též k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Postup ministerstva, zejména průtahy ve vyřizování žádosti a ignorování autority soudu vyvolal v klientovi frustrující pocity a nedůvěru v právní stát a jeho orgány. Žalobce vychází z předpokladu, že přeměřenou dobou, po kterou může ještě trvat řízení o poskytnutí informace, je nejvýše jeden rok. Žalobce dále vychází ze základní částky zadostiučinění 15.000 Kč za první rok a 1.250 Kč za každý následující měsíc trvání řízení. Řízení trvalo 932 dní, tj. jeden rok a 19 měsíců. Žalobce dále zohlednil to, že předmět řízení měl pro něj mimořádný význam (+ 10%), řízení bylo skutkově a právně jednoduché (+ 10%), sám se na délce řízení nijak nepodílel (+ 10%), přiměřená délka řízení vedla ke zmaření možnosti požadované informace reálně využít (+ 10%). (v ) ministerstvo nerespektovalo autoritu soudu (+ 10%).

2. Žalovaná nejprve konstatovala, že nebyl nárok žalobce předběžně u žalované uplatněn, když tato obdržela sice návrh na předběžné projednání nároku, nicméně tento obsahoval nedovolenou přílohu a nebyl tak fakticky ze strany žalované projednán. K tomu navrhla žalobu jako předčasnou zamítnout. Soud k tomuto poukazuje na skutečnost, že žalované byla dne [datum] zaslána žaloba, v tomto směru tak byla postupem soudu případná absence povinnosti žalobce zhojena. K věci samé potom žalovaná popsala průběh řízení vedeného u ministerstva zdravotnictví shodně s popisem průběhu uvedeného řízení, a to MZDR [číslo] 2019 [spisová značka], a uvedla, že vznesený nárok neuznává. Pokud žalobce uvedl, že celková délka řízení byla 932 dní, jedná se o zkreslený pohled. O žádosti ze dne [datum] bylo poprvé rozhodnuto rozhodnutím ze dne [datum], MZDR [číslo] 2019 [spisová značka], žalovaný tak rozhodl ve lhůtě. Následně byly podány opravné prostředky, avšak žalobce vlastní informaci, tj. poskytnutí znění podnětu pouze anonymizovaného, žalobce obdržel, a to již dne [datum], tj. měsíc a půl po podání žádosti o informace, a celá podstata následného sporu mezi žalobcem a žalovaným byla o míře anonymizace osobních údajů, o nějakém stresu, úzkosti, obavách, či významu výsledku správního řízení ve věci míry omezení osobních údajů nemůže být řeč. Za těchto okolností by přiznání nemajetkové újmy žalobci bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalobce argumentuje tím, že si chtěl opatřit podklady, aby mohl vyhodnotit vliv záměru provozování pilařského závodu na zákonem chráněné zájmy. Ničemu nebrání, aby se kdokoliv zajímal o hygienické limity hluku ve svém okolí, nicméně zdůraznit, že limity veškerých myslitelných emisí z průmyslových podniků pronikajících na obytné nebo rekreační objekty obyvatel sám ze své úřední povinnosti sleduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví a stavební úřad. Žalobce představuje svou pozici tak, že kdyby nebyl aktivní, bude poškozen provozem pilařského závodu. Nicméně většina lidí nemá odbornou způsobilost ani časové kapacity se takovou problematikou zabývat, a přesto nejsou poškozeny provozy průmyslových závodů. Co je však nejpodstatnější, žalobce požadovanou informací disponoval a k tomu, aby s ní pracoval, nepotřeboval znát osobní údaje dotčené osoby, dalšího podatele jiného podnětu. Tím byla celá argumentace ze strany žalobce vyvrácena. Žalovaný poukazuje na setrvalost a systematičnost žalobce, případně jiného člena rodiny [příjmení], který podává značné množství podnětů. Další statistiku představuje, a to vedení řízení u správních soudů. Další statistiku představuje počet podání, které byly JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce], zástupcem žalobce, doručeny žalovanému, a to od [datum] do [datum] v počtu 360 podání. Jedná se o jedno podání od rodiny [příjmení] za čtyři dny.

3. Na jednání soudu dne [datum] byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení ohledně nutnosti vědění znečitelněných informací v poskytnutém stanovisku Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v [obec] ze dne [datum], značky [číslo] Ko, k čemuž žalobce uvedl, že do samého závěru řízení nevěděl, které informace byly znečitelněny, toto se dozvěděl až posledním sdělením ministerstva, evidentně byly znečitelněny údaje, které nejsou osobními údaji, jako je razítko ministerstva, což se žalobce dozvěděl až na samotném konci. Žalobce nevěděl, jaké informace jsou znečitelněny, postup ministerstva v něm vyvolal dojem, že jsou to tajné informace, kterých se žalobci nesmí dostat. Žalobce chtěl prostřednictvím advokáta podatele kontaktovat, aby si vyměnili zkušenosti s řešením kauzy, kterou před sebou měli, aby získal informace, které nejsou v daném podání uvedeny, a přitom nebylo možné podatele kontaktovat přímo, neboť podle stavovských předpisů advokát nesmí kontaktovat přímo klienta, ale musí jej kontaktovat, pokud je zastoupen, prostřednictvím jeho advokáta.

4. K tomu pak žalovaná uvedla, že co se týká začernění razítek, tyto podléhají anonymizaci neboť, je zde jméno zaměstnance ministerstva, kterou danou doložku vyznačil. Pokud žalobce uvedl, že chtěl kontaktovat advokáta podatele, pak zástupkyně žalované uvádí, že žalobce mohl sám kontaktovat přímo Ing. [příjmení], kterého se informace týkala, s žádostí o informaci, kým je zastoupen, a nemusel tedy kontaktovat prostřednictvím advokáta.

5. Soud má za prokázaný průběh uvedeného řízení ze spisu MZDR [číslo] 2019, ve spojení se spisem Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a spisu Exekutorského úřadu Rakovník [spisová značka], a to shodně s popisem průběhu řízení jak žalobcem, tak i žalovanou, tedy v tom směru, že dne [datum] podal žádost žalobce u ministerstva zdravotnictví, kdy chtěl zjistit podobné případy k pilařskému závodu [obec] [ulice]. Žalobce se dozvěděl, že ministerstvo zdravotnictví přezkoumávalo stanovisko Krajské hygienické stanice Středočeského kraje [číslo jednací] Ko ze dne [datum rozhodnutí], truhlárna v areálu [obec] [obec] Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [číslo] 2019 [spisová značka], kdy byla žádost odmítnuta s tím, že tato informace není v držbě ministerstva. Žalobce proti tomuto podal rozklad, ministr zdravotnictví dne [datum] uvedené rozhodnutí zrušil, věc vrátil ministerstvu k dalšímu řízení. Ministerstvo zdravotnictví vydalo rozhodnutí dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], kdy ze spisu ministerstva zdravotnictví má soud k dispozici shora uvedené rozhodnutí v podobě, v jaké bylo zasláno žalobci, tedy v anonymizované verzi, která je založena i ve spise Městského soudu v Praze [spisová značka], a to v tom směru, že zde je anonymizována hlavička, razítko, adresa u jména Ing. [jméno] [příjmení], celé začerněno právní zastoupení a v textu jsou začerněné tři řádky a nakonec razítko. Žalobce podal dne [datum] stížnost na postup ministerstva podle § 16a odstavec 1 písmeno c infz. [příjmení] zdravotnictví pod [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] shora uvedený postup ministerstva zdravotnictví potvrdil. Následně žalobce podal žalobu k Městskému soudu v Praze dne [datum] na ochranu před nečinností žalovaného pro vyřizování žádosti žalobce ze dne [datum rozhodnutí] Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí], s tím, že žalovanému, to je ministerstvu zdravotnictví, uložil, že je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne [datum] v části, v níž poskytovanou informaci ze dne [datum] anonymizoval, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. V bodě 29 uvedeného rozsudku Městský soud dospěl k závěru, že je nutné vycházet z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tedy, že pokud není informace částečně poskytnuta tak, že je anonymizována, musí být její poskytnutí v tomto rozsahu odmítnuto rozhodnutím podle § 15 infz. V odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informaci povinný vyloží důvody, pro které nebylo lze danou informaci neposkytnout, tj. je povinen zdůvodnit aplikaci konkrétního důvodu pro nevyhovění žádosti, podřadit daný skutkový stav pod příslušný důvod, uvedený v informačním nebo jiném zákoně, jinak by rozhodnutí nebylo přezkoumatelné. K tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Následně nebyl, nebo žalovaný nerozhodl o u shora uvedené žádosti ve smyslu rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], byla vydaná exekuce ze strany soudního exekutora, Exekutorského úřadu Rakovník Mgr. [jméno] [příjmení] pod č. j. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] Ministerstvo zdravotnictví vydalo rozhodnutí MZDR [číslo] 2019 [číslo], kterým žádost částečně odmítlo, dne [datum] napadl toto rozhodnutí žalobce rozkladem, ministr zdravotnictví nově rozhodl dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] s tím, že rozhodnutí ministerstva zdravotnictví ze dne 1. září. 2021, [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], se o částečném odmítnutí žádosti [celé jméno žalobce] se ruší a věc se vrací k ministerstvu zdravotnictví k novému projednání a nově rozhoduje ministerstvo zdravotnictví dne [datum] s doložkou právní moci [datum] tak, že žádost žadatele se v rozsahu osobních údajů obsažených za požadovaném podnětu provedení přezkumného řízení proti závaznému stanovisku Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v [obec] ze dne 12. května. 2008, ZN [číslo] podle § 15 odstavec 1 ve spojení s § 8a odstavec 1 zákona o svobodném přístupu k informacím částečně odmítá. V odůvodnění potom je uvedeno, že byla odmítnuta právě část požadavku žalobce na poskytnutí informací, spočívající v anonymizování uvedeného rozhodnutí, kdy byly anonymizovány osobní údaje, na základě kterých lze osobu identifikovat, s tím, že ministerstvo zdravotnictví se dotazovalo dotčené osoby, ta ve lhůtě nereagovala a souhlas s poskytnutím osobních údajů neudělila. Co se týká osobní údaje autora hlukové studia advokáta, tyto není třeba znečitelňovat, neboť jejich osobní údaje jsou volné, komukoliv dostupné.

6. Další navrhované důkazy, prokazující zvýšený zájem žalobce na podání uvedené informace, soud neprováděl, neboť se soud zabýval zejména významem uvedené informace pro žalobce, respektive významem neposkytnutí nebo významem anonymizované části poskytnuté informace pro žalobce, kdy soud dospěl k závěru, že její význam byl bagatelní. K tomuto níže.

7. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum], z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

8. Soud se nejprve zabýval skutečností, zdali v řízení vedeném u Ministerstva zdravotnictví pod původní sp. zn. MZDR [číslo] 2019 [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 31a odstavec 3 zákona 82/98 Sb. Jednalo se o řízení o poskytnutí informací podle zákona o informacích s tím, že žádost žalované o poskytnutí informace byla doručena dne [datum] Poslední rozhodnutí ve věci samé potom bylo právě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví ze dne 15. října. 2021, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Řízení trvalo dva roky a sedm měsíců. Řízení probíhalo u ministerstva zdravotnictví, a dále v rámci správního soudnictví u Městského soudu v Praze, následně opětovně tedy u ministerstva zdravotnictví, ministra zdravotnictví a ministerstva zdravotnictví. V mezidobí probíhalo také exekuční řízení na vymožení povinnosti uložené ze strany Městského soudu v Praze rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Co se týká žádosti o poskytnutí informací, jedná se o správní řízení, ve kterém je zakotvena lhůta 30 dní k vydání rozhodnutí od žádosti k poskytnutí faktické informace, a to proto, aby došlo k účinnému poskytnutí informace a tato informace následně byla ještě fakticky využitelná. V tomto směru se soud také zabýval tím, zdali obecně v rámci uvedené situace došlo k vyřízení žádosti o informace ve věci samé. V této první fázi žalobce dne [datum] podal uvedenou žádost dle zákona o informacích, a byla mu poskytnuta dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [spisová značka]. Tímto dopisem s přílohou, ve které byly anonymizované tři řádky s jménem autora hlukové studie a razítko a byla zde anonimizovaná právní zastoupení původního účastníka uvedeného řízení, bylo také žalobci poskytnuto. Co se týká dalšího řízení, tj. řízení od [datum] do [datum], jednalo se pouze o řízení, jehož náplní byl požadavek žalobce buď na zdostupnění začerněných částí uvedené listiny, a to podnětu k provedení přezkumného řízení proti závaznému stanovisku ze strany Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum].

9. Co se týká celkové délky řízení, ta byla pro žalobce dva roky a sedm měsíců. Velmi obecně lze tedy konstatovat, že, v tomto směru s ohledem na zákonnou právní úpravu, ve které informace mají být poskytnuty ve lhůtě [číslo] dnů, potom tato zákonná doba byla překročena. Žalobce byl se všemi svými opravnými prostředky, které byly proti jednotlivým rozhodnutím, tak jak ze strany ministerstva zdravotnictví, ministra zdravotnictví, podávány, byl fakticky úspěšný, a to tedy jako již v původním řízení, kdy nejprve žádost o poskytnutí informací dne [datum] poskytnuta byla, k zásahu ministra zdravotnictví následně byla poskytnuta dne [datum]. Co se týká právě za anonymizované části uvedené listiny, zde ze strany Městského soudu v Praze v řízení sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto, že je povinnost žalované rozhodnout i o této anonymizované části uvedeného rozhodnutí, a bylo ze strany ministerstva zdravotnictví rozhodnuto dne [datum]. Po napadení rozkladu tohoto rozhodnutí MZDR [číslo] 2019 [číslo] ministr zdravotnictví toto rozhodnutí opětovně zrušil a nově bylo ve věci rozhodnuto až dne 15. října. 2021, pod čj. MZDR [číslo] 2019 [číslo] s nabytím právní moci [datum]. Lze tak konstatovat, že co se týká aktivity žalobce, tato směřovala vždy v rámci opravných prostředků k přezkumu rozhodnutí a žalobce v rámci těchto opravných prostředků, a to jak podání rozkladu, stížnosti nebo správní žaloby vedeného u správního soudnictví, byl úspěšný, to znamená, že nelze konstatovat, že by celková délka řízení nebyla zapříčiněna právě postupem orgánů státu. Celková délka řízení byla zapříčiněna právě nesprávným rozhodováním nebo absencí rozhodnutí státu ve věci žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne [datum]. V tomto směru tedy soud dospěl k závěru, že ve smyslu ustanovení § 31a odstavec 3 zákona 82/98 Sb. došlo k nesprávnému úřednímu postupu v řízení vedeném u ministerstva zdravotnictví pod sp. zn. MZDR [číslo] 2019 [spisová značka], a to tedy spočívající v nerozhodnutí o žádosti o poskytnutí informací v přiměřené lhůtě. V tomto směru tedy soud dospěl k závěru, že zde je dán odpovědnostní titul ve smyslu ustanovení § 13 zákona 82/98 Sb.

10. Co se však vzniku nemajetkové újmy, dospěl soud k závěru, že uvedený nesprávný úřední postup nebyl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, byť vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. [spisová značka]). Soud však níže uvádí skutečnosti, které uvedenou domněnku vyvrací. Jak bylo shoda uvedeno, žalobce dne [datum] žádal informace ohledně dalšího přezkumu a žádal tedy zaslání podnětu k provedení přezkumného řízení k [obec] [obec], kdy tohoto dokumentu k provedení přezkumného řízení, byť v anonymizované verzi, se mu ho dostalo již ke dni [datum]. pokud se jedná o začerněné informace o podateli, v tomto směru tedy lze konstatovat, že žalobce měl informaci plně k dispozici, jediné, co na uvedené informaci bylo začerněné, byla adresa podatele, právní zastoupení a jméno člověka, nebo osoby, který vydal hlukové posouzení a konečné razítko. V tomto směru žalobce tedy plně disponoval informacemi, které samo o sobě mělo ministerstvo zdravotnictví také k dispozici. Žalobce nejprve uváděl, že se jednalo o informace, které měly být následně poskytnuty jeho matce jako vlastníku rekreační chalupy v obci [adresa] a měly být použity v rámci rekolaudačního řízení podle § 126, 127 stavebního zákona. Mělo se tedy jednat o podklad, který měl být použit. Ze strany soudu je konstatováno, že pakliže ministerstvo zdravotnictví již ke dni [datum] poskytlo žalobci s průvodním dopisem shora uvedený anonymizovaný podnět Ing. [jméno] [příjmení], ze kterého bylo naprosto zřejmé, čeho se tento podnět týká, jediné, co bylo začerněné, byla tedy adresa a datum narození [příjmení] [jméno] [příjmení] a to, kým je právně zastoupen a a jméno osoby, která vypracovala hlukovou studii a razítko a podpis. Co se týká tedy informací ohledně toho, kdo podával podnět, čeho se konkrétně podnět týkal, kdy byl podán, tyto informace žalobce, popřípadě jeho matka, měli plně k dispozici. Již v průvodním dopise ze dne [datum] je naprosto jasně uveřejněná i adresa [adresa]. V tomto směru tedy žalobce měl v rámci poskytnutého průvodního dopisu ze dne [datum rozhodnutí], MZDR [číslo] [spisová značka], naprosto jasné informace, a to včetně adresy Ing. [jméno] [příjmení] k tomu, aby jej mohl kontaktovat. Co se týká dalšího vedení řízení, toto se týkalo pouze rozhodnutí o tom, co má nebo nemá být anonymizováno. Pakliže soud nahlédl stejně jako žalobce, popřípadě jeho matka, do uvedeného podnětu, zde je naprosto jasné, jaké informace byly začerněné. Soud tak se neztotožnil s tvrzením žalobce v tom směru, že si nebyl jistý, zda se nejedná o nějaké tajné informace, které by však on se měl dozvědět a podobně. Je naprosto zřejmé, že se jedná o klasickou žádost s začerněnými ochrannými údaji v rámci ochrany osobních údajů. Byť v posledním rozhodnutí bylo tedy konstatováno, že nemuselo být začerňováno právní zastoupení Ing. [jméno] [příjmení], má soud zato, že i v tomto směru nelze se ztotožnit s tvrzením žalobce, že chtěl kontaktovat uvedeného Ing. [jméno] [příjmení] pouze prostřednictvím právního zástupce žalobce. K osobě žalobce věděl jméno, věděl jméno uvedené osoby, ale zejména měl veškeré informace, které žádal. Předmětem poskytnutí uvedených informací nebylo poskytnutí informací ohledně osob Ing. [jméno] [příjmení], ani ohledně jeho právního zastoupení, ale právě ohledně poskytnutí podnětu Ing. [jméno] [příjmení] k provedení přezkumného řízení. Jak je shora uvedeno, již v průvodním dopise ze dne [datum] je naprosto jasně uveřejněná i adresa [adresa]. V tomto směru tedy žalobce měl v rámci poskytnutého průvodního dopisu ze dne [datum rozhodnutí], MZDR [číslo] [spisová značka], naprosto jasné informace, a to včetně adresy Ing. [jméno] [příjmení] k tomu, aby jej mohl kontaktovat. Žalobce měl veškeré informace, které od ministerstva zdravotnictví požadoval, k dispozici již dne [datum]. Od podání žádosti o informaci dne [datum], do dne poskytnutí informace v rozsahu, který byl pro žalobce podstatný dne [datum], soud neshledal délku řízení nijak nepřiměřenou a nezákonnou. Pakliže žalobce vedl další spor, tento rozhodnutí o tom, které věci v uvedeném rozhodnutí mají být anonymizované či nikoliv, respektive o tom, aby bylo rozhodnuto o tom, že se částečně odmítá jeho požadavek právě v rozsahu anonymizované verze uvedené žádosti uvedeného podnětu k provedení přezkumného řízení, potom se jednalo pouze o teoretický spor, o teoretický požadavek žalobce, který pro něj nemohl mít žádné konkrétní následky, a další vedení sporu po dni [datum] do [datum] tak bylo bez jakéhokoliv významu pro žalobce. V tomto směru tedy soud dospěl k závěru, že ke dni [datum] žalobce měl informace, které požadoval, popřípadě měl i nacionále podatele, kterého mohl kontaktovat přímo. Není pravda, že by jej žalobce [celé jméno žalobce] nemohl kontaktovat přímo jako osoba soukromého práva, jako soukromoprávní subjekt, který by kontaktoval další soukromoprávní subjekt a mohl se s řešit poskytnutí informací, které jej zajímaly. V tomto směru tedy soud dospěl k závěru, že žalobci žádná nemajetková újma nevznikla a to ani v intenzitě, k níž by bylo na místě jako formu zadostiučinění poskytnou alespoň omluvu, nebo konstatování porušení práva žalobce na spravedlivý proces. Soud tak žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř. žalovaná by la ve sporu úspěšná. Soud jí dle ust. § 151 odst. 3 osř poskytl náhradu nákladů řízení za 2x vyjádření ve věci a 3x účast na jednání soudu.