12 C 111/2020

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení částky 157 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 99 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 99 000 Kč od 26. 11. 2020 do 17. 12. 2020 zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 121 000 Kč od 18. 6. 2020 do 25. 11. 2020 a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 22 000 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 36 500 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 36 500 Kč od 18. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 684 Kč k rukám její právní zástupkyně, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala umíněné částky coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před [název soudu] (dále jen„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“), které dle žalobkyně trvalo nepřiměřeně dlouho. Žalobkyně ve své žalobě uvádí, že původní řízení bylo zahájeno dne [datum], přičemž OS rozhodl částečným rozsudkem ze dne [datum], kterým byla zamítnuta žaloba co do částky [částka]. Ve zbývajícím rozsahu nebylo OS rozhodnuto. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Druhoinstanční řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] [název soudu] rozhodl rozsudkem ze dne [datum], kterým rozsudek OS potvrdil s tím, že o zbývající části předmětu řízení a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí prvoinstančního soudu. Řízení vedené u OS bylo skončeno usnesením o schválení smíru ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Původní řízení trvalo celkem 8 let a 24 dnů. Dle žalobkyně lze soudní řízení trvající více než 8 let bez dalšího považovat za nepřiměřeně dlouhé.

2. Žalobkyně požadovanou částku odůvodnila tím, že dospěla k základní částce ve výši [částka] za řízení trvající 8 let a 24 dnů, tu požaduje navýšit o 20% s ohledem na to, že řízení v rozsahu nároku na bolestné a ztížení společenského uplatnění probíhalo po celou dobu pouze na jednom stupni a o 30% s ohledem na význam věci (náhrada újmy na zdraví). V původním řízení bylo znalecky prokázáno, že postup žalovaného lékaře byl postupem non lege artis, v důsledku čehož žalobkyně trpí problémy v podobě častých infekcí v ústní dutině mající za následek přecitlivělost zubů a zápach z úst. S ohledem na neúnosnou délku původního řízení žalobkyně nakonec přistoupila na skončení sporu smírnou cestou. Tento způsob skončení však nebyl zvolen z jiného důvodu než z obavy z dalšího protahování původního řízení. Uzavření smíru tedy nelze považovat za kýžené zadostiučinění, kterého se žalobkyně chtěla domoci podáním žaloby. Žalobkyně dále uvedla, že dne [datum] uplatnila svůj nárok u žalované, která se v zákonné 6 měsíční lhůtě nijak nevyjádřila.

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalovaná soudu sdělila, že s žalobou nesouhlasí, nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby a požádala o přiznání náhrady nákladů řízení. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že žalobkyně u ní dne [datum] uplatnila svůj tvrzený nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne [datum], kdy její žádosti bylo částečně vyhověno a bylo jí poskytnuto přiměřené zadostiučinění ve výši [částka].

4. Žalovaná ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že celková délka původního řízení činila 8 let a 4 měsíce, ve věci bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, z toho soudem I. stupně 2x, soudem odvolacím 1x. Věc byla do značné míry skutkově složitá, kdy tato složitost byla spojena s předmětem řízení, jímž byla náhrada škody na zdraví, ve věci byly vypracovány 2 znalecké posudky a jeden doplněk ke znaleckému posudku. Věc byla částečně složitá i procesně, když soud nemohl v závěru řízení rozhodnout o znalečném, neboť musel vyčkat výsledku dědického řízení. Žalovaný v původním řízení přitom opakovaně žádal o odročení jednání a o prodloužení lhůty k vyjádření, žalobkyně opakovaně doplňovala svá vyjádření. Řízení bylo pravomocně skončeno schválením smíru mezi účastníky, kdy žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit [částka], což dle žalované prokazuje, že v poslední fázi původního řízení se význam pro žalobkyni snížil. Žalovaná uznala, že délka původního řízení byla nepřiměřená, za což žalobkyni přiznala zadostiučinění ve výši [částka].

5. V replice ze dne [datum] (soudu doručena dne [datum]) vzala žalobkyně částečně svoji žalobu zpět (co do částky [částka]).

6. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož žalobkyně vzala zpět žalobu v rozsahu dosud požadovaných úroků z prodlení z částky [částka], a to za období od [datum] do [datum]. <b>K částečnému zastavení řízení</b> 7. Jak uvedeno shora, žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Žalovaná s částečným zpětvzetím souhlasila.

8. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

9. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení o žalobě zastavil, a to co do částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení z této částky za období od [datum] do [datum]. <b>Skutková zjištění:</b> 10. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z listinných důkazů vzal za prokázané, že se žalobkyně dne [datum] obrátila na žalovanou s žádostí o zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši a z důvodů uvedených v žalobě (srov. žádost žalobkyně ze dne [datum] a přípis žalované ze dne [datum]). Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud dále vzal za prokázané, že žádosti bylo částečně vyhověno, když žalobkyni byla přiznána částka [částka]. Strany výslovně učinily nesporným, že tato částka byla žalobkyni vyplacena dne [datum].

11. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody, resp. poskytnutí zadostiučinění způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

12. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudu a účastníků řízení): -) Dne [datum] byla OS doručena žaloba zdejší žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím coby náhrady škody na zdraví. V žalobě žalobkyně mimo jiné uvedla, že v péči žalovaného lékaře přišla o vlastní zuby v horní čelisti a po jeho ošetření trpí chronickými záněty s tím, že žalovaný stomatolog dle žalobkyně neprovedl stomatologické výkony v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy. -) Dne [datum] byla žaloba doručena OS v písemné podobě. -) Usnesením ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. -) Dne [datum] žalobkyně doplnila přílohy k žalobě. -) Dne [datum] se k žalobě vyjádřil žalovaný. -) Dne [datum] žalovaný doplnil své vyjádření. -) Dne [datum] se žalobkyně dotázala na stav řízení s tím, že před rokem byla podána žaloba, ale dosud nebylo nařízeno jednání. -) Dle referátu ze dne [datum] bylo nařízeno jednání. -) Dne [datum] se konalo jednání, které bylo odročeno na [datum]. -) Dne [datum] bylo jednání nařízeno a byli předvoláni zástupci účastníků na [datum]. -) Dne [datum] se jednání skutečně konalo a bylo odročeno na [datum]. -) Dne [datum] se konalo další jednání, během něhož byl slyšen žalovaný. Jednání bylo skončeno bez data dalšího jednání, respektive odročení. -) Přípisem z [datum] navrhla žalobkyně dotazy na znalce. -) Přípisem ze [datum] žalobkyně sdělila OS, že dosud neustanovil znalce, čímž dochází bez zavinění žalobkyně ke zbytečným průtahům. -) Podáním z [datum] podala žalobkyně stížnost k předsedovi OS a podala návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. -) Usnesením z [datum] byl ustanoven znalec z oboru zdravotnictví: obličejová čelistní chirurgie. -) Dne [datum] byl OS doručen znalecký posudek. -) Podání ze dne [datum] žalobkyně navrhla doplnění znaleckého posudku. -) Dne [datum] se ke znaleckému posudku vyjádřil žalovaný. -) Podáním ze dne [datum] žalobkyně urgovala OS, aby požádal o doplnění znaleckého posudku. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] se konalo jednání, během něhož byl slyšen znalec. Jednání bylo odročeno za účelem vyčkání vyjádření stran na neurčito. -) Podáním z [datum] žalobkyně doplnila svoji žalobu a navrhla důkazy. -) Dne [datum] se žalovaný vyjádřil k doplnění žaloby. -) Usnesením z [datum] rozhodl OS o znalečném. -) Dne [datum] se žalobkyně vyjádřila ve věci samé. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] se konalo jednání; bylo prováděno dokazování a byl vyhlášený částečný rozsudek, kterým byla žaloba, co do částky [částka] zamítnuta. -) Dne [datum] se proti částečnému rozsudku odvolala žalobkyně. -) Usnesením ze dne [datum] byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání, který zaplatila [datum]. -) Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] k rozhodnutí o odvolání. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] se konalo jednání před [název soudu], během něhož byl vyhlášen rozsudek, který byl rozsudek OS, coby soudu I. stupně potvrzen. Dle doložky nabyl zmíněný rozsudek právní moci dne [datum]. -) Spis byl vrácen OS [datum]. -) Dne [datum] se znalec dotázal, proč mu dosud nebylo proplaceno znalečné. -) Platebním poukazem z [datum] bylo znalečné proplaceno. -) Dne [datum] požádala žalobkyně o prodloužení lhůty ke sdělení dotazu na znalce pro účely nového znaleckého posudku. -) Dne [datum] žalobkyně navrhla dotazy na znalce. -) Usnesením z [datum] OS ustanovil znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stomatologie, psychologie a uložil mu do 90 dnů od obdržení spisu vypracovat znalecký posudek. -) Dne [datum] byl spis vrácen OS ze strany ustanoveného znaleckého ústavu s tím, že není zapsán v seznamu znaleckých ústavů pro odvětví stomatologie a psychologie. -) Usnesením z [datum] OS zprostil znalecký ústav povinnosti podat znalecký posudek a ustanovil Všeobecnou fakultní nemocnici v [obec], uložil jí povinnost od 90 dnů zpracovat znalecký posudek. -) Dne [datum] ustanovený znalecký ústav sdělil OS, že MUDr. [příjmení] [příjmení], tedy žalovaný v původním řízení byl zaměstnancem znaleckého ústavu VFN, a proto pro poměr k němu nelze znalecký posudek dodat. -) Přípisem z [datum] OS sdělil zmíněnou skutečnost zástupcům účastníků s výzvou, aby navrhli, jakému znaleckému ústavu má být znalecký posudek zadán. -) Dne [datum] se k výzvě soudu vyjádřila žalobkyně. -) Usnesením z [datum] byl zproštěn znalecký ústav Všeobecná fakultní nemocnice v [obec] a byla ustanovena znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. -) Dne [datum] ustanovená znalkyně požádala o vyloučení z výkonu funkce znalce, neboť nemá atestaci z oboru stomatologické chirurgie a nevěnuje se implantologii, proto by tedy nemohla se kvalifikovaně vyjádřit k šetření implantátem. -) Přípisem ze dne [datum] žalobkyně urgovala OS, aby neprodleně ustanovil znalce. -) Přípisem z [datum] žalobkyně navrhla jiné znalce, kteří by mohli být ustanoveni ke zpracování znaleckého posudku. -) Dne [datum] se k navrženým znalcům vyjádřil žalovaný. -) Přípisem z [datum] se k návrhu žalovaného ve vztahu ke znalcům vyjádřila žalobkyně. -) Usnesením z [datum] byla zproštěna znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a byl ustanoven znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ke zpracování znaleckého posudku do 90 dnů od obdržení spisu. -) Dle úředního záznamu z [datum] znalecký posudek dosud nebyl doručen s pokynem, aby byl znalec urgován. -) Dle referátu z [datum] byla znalci zaslána druhá urgence; dle referátu z [datum] byla znalci zaslána třetí urgence k předložení znaleckého posudku. -) Dne [datum] OS sdělil zástupcům účastníků, že ustanovený znalec nemůže vypracovat znalecký posudek, pokud nebude ze strany účastníků řízení poskytnuta součinnost. -) Dne [datum] se OS dotázal znalce; dne [datum] OS opakoval dotaz na znalce. -) Dle úředního záznamu ze dne [datum] zástupce OS hovořil se znalcem, který byl dotázán, zda je znalecký posudek již hotov a znalec sdělil, že se mu něco stalo s počítačem a znalecký posudek zašle do konce týdne. -) Dle úředního záznamu z [datum] znalecký posudek stále nebyl doručen. -) Dne [datum] byl OS doručen znalecký posudek spolu s vyúčtováním znalečného. -) Dle referátu z [datum] byli účastníci vyzváni k vyjádření se ke znaleckému posudku. -) Dne [datum] požádal žalovaný o prodloužení lhůty k vyjádření se ke znaleckému se posudku. -) Dne [datum] se ke znaleckému posudku stručně vyjádřila žalobkyně. -) Dne [datum] se ke znaleckému posudku vyjádřil žalovaný. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] požádal žalovaný o odročení jednání. -) Dle úředního záznamu ze dne [datum] znalec sdělil, že ze zdravotních důvodů se nemůže jednání účastnit. -) Dne [datum] bylo zrušeno nařízené jednání. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] se konalo jednání (protokol není ve spise, je založena pouze evidenční karta a CD se zvukovým záznamem). -) Dne [datum] zaslala žalobkyně další dotazy na znalce. -) Dne [datum] zaslal další dotazy na znalce žalovaný. -) Přípisem z [datum] OS sdělil znalci [jméno] [příjmení], že byl v daném řízení dne [datum] ustanoven znalcem a zpracoval znalecký posudek (s ohledem na onemocnění dříve ustanoveného znalce [příjmení] [příjmení], se účastníci shodli na tom, aby bylo zpracováno doplnění znaleckého posudku právě znalcem [příjmení]). OS tedy uložil znalci [příjmení], aby ve lhůtě 90 zpracoval doplnění znaleckého posudku. -) Dne [datum] OS urgoval znalce o znalecký posudek. -) Dne [datum] byl OS doručen znalecký posudek vypracovaný MUDr. [příjmení]. -) Dne [datum] byl zmíněný znalecký posudek zaslán účastníkům řízení k vyjádření se. -) Dne [datum] žalobkyně sdělila, že trvá na výslechu znalce. -) Dne [datum] i žalovaný sdělil, že trvá na výslechu znalce. -) Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Platebním poukazem ze [datum] bylo proplaceno znalečné. -) Dne [datum] sdělila advokátka Mgr. [příjmení] [příjmení], že znalec [příjmení] [příjmení] dne [datum] zemřel. -) Dne [datum] se konalo jednání (protokol není založen ve spise, pouze zvukový záznam). -) Usnesením z [datum] OS schválil smír účastníků řízení, dle něhož žalovaný lékař byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka]. Dle doložky nabylo usnesení o schválení smíru právní moci dne [datum]. -) Usnesením z [datum] OS přiznal znalečné. -) Usnesením ze [datum] bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně je povinna uhradit náhradu nákladů řízení ve prospěch státu ve stejné výši jako žalovaný s ohledem na schválení smíru; dle doložky nabylo právní moci [datum].

13. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. Soud pro nadbytečnost zamítl provést účastnický výslech žalobkyně, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn na základě shora provedeného dokazování. <b>Právní úprava:</b> 14. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

15. Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

16. Dle § 3 zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily mj. a) státní orgány či b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona. Dle § 4 zákona se pak za výkon státní správy podle § 3 považují mj. také úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Činnost soudního exekutora, případně jeho zástupce, se považuje za úřední postup.

17. Podle § 5 písm. a) a b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Podle § 15 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. <b>Právní posouzení věci:</b> 21. Žalobkyně se svojí žalobou domáhá přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] s přísl., jakož i úroků z prodlení v zákonné výši z žalovanou již zaplacené částky [částka], a to z titulu nepřiměřené délky původního řízení.

22. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřená délka řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy na straně žalobkyně a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

23. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

24. Podle stanoviska [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení [název soudu] dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

25. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu původního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou původního řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

26. V dané věci začalo rozhodné období původního řízení běžet dne [datum], kdy bylo zahájeno původní řízení, a konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum] (právní moc usnesení ze dne [datum], kterým bylo původní řízení pravomocně skončeno). Celková doba původního řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně, tedy činila cca 8 let a 4 měsíce.

27. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, u OS a [název soudu]. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

28. Po skutkové i hmotněprávní stránce soud věc hodnotí jako složitější, když se jednalo o problematiku náhrady újmy na zdraví. Ve věci byly vypracovány 2 znalecké posudky a jedno doplnění ke znaleckému posudku. Věc byla složitá i procesně, když v průběhu původního řízení byla vydána celá řada procesních rozhodnutí (např. několik usnesení o ustanovení znalce, rozhodování o znalečném) a byla činěna řada jiných úkonů (např. zasílání vzájemných podání účastníků a výzvy k vyjádření, konalo se několik jednání u soudu, k nimž byli účastníci předvoláváni, odročování jednání, předávání spisu mezi jednotlivými soudními instancemi, žalovaný v původním řízení opakovaně žádal o odročení jednání a o prodloužení lhůty k vyjádření). V souhrnu tak soud hodnotí věc jako složitější.

29. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že vzhledem k předmětu původního řízení, tj. náhrada újmy na zdraví, se jednalo o řízení se zvýšeným významem (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V této souvislosti soud k argumentaci žalované zdůrazňuje, že při určování významu řízení jistě platí, že je třeba přihlédnout k tomu, co vše bylo pro účastníka v sázce (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nicméně platí, že samotný výsledek posuzovaného řízení je pro posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, a tedy i pro případné stanovení odškodnění, nevýznamný (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

30. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. Soud zároveň zaznamenal, že žalobkyně se o urychlení původního řízení snažila, když dne [datum] podala stížnost k předsedovi OS a s tím, že OS dosud neustanovil znalce a dala návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Již dříve předtím svým přípisem ze dne [datum] OS upozornila na jeho průtahy. V této souvislosti však soud zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

31. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že byly shledány závažnější průtahy v původním řízení. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že v řízení došlo k obdobím nečinnosti na straně OS v následujících obdobích: od [datum] (vyjádření žalovaného k žalobě) do [datum] (nařízeno jednání na [datum]), od [datum] ([příjmení] doručeny otázky na znalce) do [datum] (ustanovení znalce), od [datum] (doručen znalecký posudek) do [datum] (nařízeno jednání). Dále byly v původním řízení shledány průtahy spojené s ustanovením znalce za účelem vypracování znaleckého posudku, odvětí stomatologie, psychologie, od srpna 2016 do září 2017 a následně od ledna 2018, kdy uběhla lhůta k vypracování znaleckého posudku do srpna 2019, kdy byl OS znalecký posudek doručen. <b>32. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že celková délka původního byla nepřiměřená dlouhá.</b> 33. S ohledem na shora uvedené tedy soud uzavřel, že v dané věci došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobkyně, a bylo tedy na žalované, aby ji vyvracela. To žalovaná ovšem neučinila, přičemž sama žalobkyni odškodnila.

34. Vzhledem ke shora uvedenému tak soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny kumulativní podmínky pro vznik odpovědnosti žalované a že požadavek žalobkyně je tudíž co do základu oprávněný. Samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné, a to zejména z toho důvodu, že význam původního řízení byl pro žalobkyni vysoký.

35. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 zákona (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji výše), shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobkyně částkou [částka]. Soud vycházel ze sazby [částka] za první 2 roky řízení a z částky [částka] za každý další rok řízení (tj. [částka]); dále z částky [částka] za každý další měsíc (tj. [částka] odpovídající dalším 4 měsícům). Soud má za to, že skutkové okolnosti posuzovaného řízení neodůvodňují stanovení vyšší částky, která by mohla být přiznána v případě extrémně dlouhých řízení, který typicky výrazně přesahují 10 let.

36. Vypočtená základní částka ve výši [částka] byla ponížena o 20 % z důvodu celkové složitosti. Vypočtená základní částka byla naopak navýšena o 20 % z důvodu postupu soudů v původním řízení spočívajícího v průtazích. Soud dále základní částku navýšil o 10 % z důvodu vyššího individuálního významu pro žalobkyni. Ve výsledku tedy došlo ke zvýšení základní částky o 10 %, tj. na výslednou částku [částka].

37. Soud vzal v úvahu skutečnost, že žalovaná již plnila částku [částka], pročež žalobkyni přiznal jen zbývající část ve výši [částka] (srov. výrok II.) a ve zbylém rozsahu žalobu zamítl (srov. výrok III.). <b>K úrokům z prodlení:</b> 38. Žalobkyně ve své žalobě rovněž požadovala úroky z prodlení.

39. Podle § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

40. Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě [datum] Lhůta 6 měsíců tak žalované uplynula dne [datum] (středa). Žalovaná se tedy dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne [datum] a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky.

41. Z uvedeného důvodu soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v zákonné výši 10 % od uvedeného data do zaplacení, a to z částky [částka], a z částky [částka] do dne [datum], kdy žalovaná plnila. Zákonné úroky z prodlení jsou pak odůvodněny ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (viz výrok II.). <b>K nákladům řízení:</b> 42. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

43. Soud přitom vycházel z toho, že žaloba byla v celém rozsahu podána důvodně ve smyslu rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], příp. nálezu [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2412/10, když žalovaná částečně plnila, to však až po uplynutí 6 měsíční lhůty pro projednání uplatněného nároku podle § 15 zákona. Žalobkyně má tedy nárok na plnou náhradu vzniklých nákladů. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a odměna advokáta ve výši [částka] dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 6 úkonů právní služby (spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby, další vyjádření ve věci a účasti na 3 jednáních) ve výši [částka] za úkon (z tarifní hodnoty [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a/ vyhlášky), dále 6x paušální náhrada hotových výdajů advokáta á [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky a 21 % DPH ve výši [částka] (celkem tedy [částka]). Ke lhůtě k plnění:

44. Lhůta k plnění ve výroku II. a IV. byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.