12 C 142/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: a) Hlista & Pril, v.o.s., IČO 29059054 sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1 k žalobě označené jako žaloba o hlavní intervenci žalobce b/ : Jméno žalobce A ., IČO IČO žalobce A , sídlem Adresa žalobce A vedlejšího účastníka na straně žalobce B/: Jméno žalobce B , nar. Datum narození žalobce B , bytem Adresa žalobce B proti žalované: 1) Jméno žalované A Jméno žalované B s.r.o., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B k žalobě označené jako žaloba o hlavní intervenci žalovaný 2/: Hlista & Pril, v.o.s., IČO 29059054, sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1 o zaplacení 15 123 600 Kč s příslušenstvím a žalobě o hlavní intervenci dle § 91a osř,

I. Žalovaný 1/ , Jméno žalované A, , Jméno žalované B, s.r.o., IČO , IČO žalované B, je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný 1/ je povinen zaplatit žalobkyni a/ náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o hlavní intervenci ve znění, že se určuje, že nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor na adrese , adresa, za období od , datum, do , datum, uplatňovaný Hlista & Pril, v.o.s., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , vůči , Jméno žalované A, , Jméno žalované B, s.r.o., IČO , IČO žalované B, , se sídlem , Adresa žalované B, , zde není, se zamítá.

IV. Žalobce b/ , Jméno žalobce A, ., IČO , IČO žalobce A, je povinen zaplatit žalobkyni a/ na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Mezi vedlejší účastnicí na straně žalobkyně b/ a dalšími účastníky soud nepřiznal žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaná se bezdůvodně obohatila při užívání nebytových prostor, když Usnesením Krajského soudu v Praze č.j.: KSPH 66 , insolvenční spisová značka, -A-287 ze dne , datum, byl zjištěn úpadek dlužníka: , jméno FO, , nar. , datum, , IČ: , IČO, , bytem a sídlem , adresa, , IČ: , IČO, (dále jen „dlužník“), na jeho majetek byl prohlášen konkurs a zároveň byla tímto usnesením ustanovena insolvenčním správcem pro toto insolvenční řízení společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, . Usnesením Krajského soudu v Praze č.j.: KSPH 66 , insolvenční spisová značka, -B-44 ze dne , datum, bylo potvrzeno usnesení schůze věřitelů ze dne , datum, , která odvolala dosavadního insolvenčního správce , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a ustanovila nového insolvenčního správce Hlista & Pril, v.o.s., IČ: , IČO, (žalobce). Součástí společného jmění dlužníka a jeho manželky, paní , Jméno žalobce B, , byl mimo jiné pozemek p.č. 1256/1 a pozemek p.č. 1256/2, jehož součástí je stavba č.p. 1446, jiná stavba (dále též jen „Budova“), vše zapsáno na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Společné jmění dlužníka a jeho manželky zaniklo prohlášením konkursu a nebylo doposud vypořádáno. Rovněž manželka dlužníka je v úpadku a na její majetek byl prohlášen konkurs (usnesení Krajského soudu v Praze č.j.: KSPH 36 , insolvenční spisová značka, -A-470 ze dne , datum, ), insolvenčním správcem manželky dlužníka je na základě usnesení Krajského soudu v Praze č.j.: KSPH 36 , insolvenční spisová značka, -B-186 ze dne , datum, , jméno FO, . , jméno FO, . Výše popsané nemovitosti vč. Budovy jsou podle § 217 odst. 1 insolvenčního zákona platně zapsány v soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkou č. , hodnota, . Jsou zapsány též v soupisu majetkové podstaty manželky dlužníka pod položkami č. , hodnota, a 2. Insolvenční správce manželky dlužníka udělil souhlas s podáním této žaloby o zaplacení , částka, s přísl. Při prověřování stavu majetkové podstaty žalobce zjistil, že Budova je fakticky užívána několika třetími subjekty, které všechny své právní nároky k užívání Budovy odvozují (zpravidla na základě podnájemních smluv) od společnosti , Jméno žalované A, , Jméno žalované B, s.r.o., IČ: , IČO žalované B, , se sídlem , adresa, , PSČ 12800 (žalovaný). Žalovaný sám má též na adrese Budovy své zapsané sídlo. Dlužníkem byla následně žalobci předložena listina, označená jako nájemní smlouva, která měla být uzavřena , datum, mezi dlužníkem a jeho manželkou jako pronajímateli a žalovaným jako nájemcem, a kterou byla Budova přenechána žalovanému do nájmu (dále též jen „Nájemní smlouva“). Jediným zapsaným společníkem a jediným jednatelem žalovaného je dlužník. Uvedená Nájemní smlouva je absolutně neplatná, zejména pak proto, že došlo k porušení tzv. generálního inhibitoria dle § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění účinném do , datum, (viz zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 20 Cdo 3505/2010 ze dne , datum, , vydaný přímo ve věci předmětné „Nájemní smlouvy“). Nájemní smlouva byla totiž (dle na ní uvedeného data) uzavřena v době, kdy na majetek manželky dlužníka byla vedena exekuce, nařízená usnesením Okresního soudu , adresa, – západ ze dne , datum, , č.j. 13 Nc 3984/2006-3, s účinky generálního inhibitoria. Z přiložených rozhodnutí trestních soudů dále plyne, že uzavření předmětné Nájemní smlouvy bylo součástí skutku, naplňujícího skutkovou podstatu trestného činu. Nájemní smlouva je tak absolutně neplatná též pro rozpor se zákonem, či přinejmenším pro obcházení zákona. Též na základě výše uvedeného má žalobce za to, že žalovaný užívá Budovu bez právního důvodu (dle ustálené judikatury je užíváním též přenechávání nemovitosti k užívání třetími osobami, např. na základě podnájemních smluv). Užíváním Budovy bez právního důvodu vzniká na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat žalobci. Výzvou ze dne , datum, žalobce žalovaného vyzval mimo jiné k tomu, aby mu uhradil bezdůvodné obohacení alespoň v minimální výši. Tato výzva byla žalovanému doručena dne , datum, , lhůta k úhradě minimálního bezdůvodného obohacení tak uplynula marně dne , datum, . Žalovaný ani do dnešního dne tuto svou povinnost nesplnil. Ve znaleckém posudku č. , hodnota, ze dne , datum, vypracovaném znaleckým ústavem BOHEMIA , právnická osoba, . (dále jen „Posudek BE“) byly mj. stanoveny k datu , datum, výše tržního nájemného u jednotlivých druhů ploch Budovy následujícím způsobem:a) bytové plochy , částka, /m2/měsb) administrativní plochy , částka, /m2/měsc) restaurační plochy , částka, /m2/měsd) skladové plochy , částka, /m2/měsZ přílohy č. , hodnota, nadepsaného Posudku BE pak vyplývají následující výměrypronajímatelných ploch Budovy:a) bytové plochy 148 m2b) administrativní plochy 1011 m2c) restaurační plochy 196 m2d) skladové plochy 247 m2Po vynásobení tržního nájemného a výměry jednotlivých druhů ploch Budovy dostaneme hrubý potenciálně dosažitelný výnos z nájemného v roce 2019 v roční výši , částka, (viz str. 12 a příloha č. , hodnota, Posudku BE). Pokud od této částky odečteme odhad ztrát na výnosech v roční výši , částka, , odhad nákladů na marketing, správu a ostrahu v roční výši , částka, a odhad ostatních (nespecifikovaných) provozních nákladů hrazených žalovaným v roční výši , částka, (viz str. 12-13 a příloha č. , hodnota, Posudku BE), dostaneme reálně dosažitelný čistý výnos v roce 2019 ve výši , částka, . Pokud budeme uvažovat růst nájemného ve výši průměrné míry inflace spotřebitelských cen vyhlašované , právnická osoba, v letech 2016 až 2018, tj. 0,7 % p.a. v roce 2016, 2,5 % p.a. v roce 2017 a 2,1 % p.a. v roce 2018, dostaneme reálně dosažitelný čistý výnos z nájemného v roce 2018 ve výši , částka, , v roce 2017 ve výši , částka, a v roce 2016 ve výši , částka, . Žalobce se touto žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení představovaného ušlým reálně dosažitelným čistým výnosem z nájemného za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , od , datum, do , datum, ve výši , částka, , od , datum, do , datum, ve výši 4 836 000, Kč a od , datum, do , datum, ve výši , částka, , celkem tedy zaplacení částky , částka, . dále došlo k rozšíření žaloby ve výši částky , částka, s úrokem z prodlení ode dne , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se původně bránila tvrzením, že nájemní smlouva ze dne , datum, je platná. Později svá tvrzení měnila tak, že společnost , Jméno žalované A, , Jméno žalované B, , s. r. o., užívá nemovitost nikoliv na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , nýbrž na základě dohody o narovnání ze dne , datum, . Žalovaná se proto domnívala, že značené prostory neužívá bez právního důvodu. Tato dohoda nebyla uzavřena v písemné podobě. Tvrdila, že prioritním užívacím titulem sporné nemovitosti je věcné břemeno užívání zřízené smlouvou ze dne , datum, pro společnost Nakladatelství , Jméno žalované B, Vyšehradská, s. r. o., která tak činila prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , Jméno žalované B, , s. r. o., a následně prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . Namítla též, že nedostatek aktivní legitimace.

3. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, adresované žalobkyní žalované soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení bezdůvodného obohacení, které činí od , datum, do , datum, částku , částka, , a byla upozorněna na možnost vymáhání i dalšího bezdůvodného obohacení.

4. Z obsahu znaleckého posudku znaleckého ústavu Bohemia , právnická osoba, , soud zjistil, že obvyklá cena nájemného v rozhodném období u nebytových prostor představovala částku , částka, za m2 a měsíc.

5. Z rozsudku Městského soudu v Praze čj. 8 To 21/2012 soud zjistil, že , jméno FO, a , jméno FO, byli uznáni vinnými, že jako výluční majitelé nemovitosti domu č. p. 1446 na pozemku p. č. 1256/1 a pozemku p. č. 1256/2, zapsané na LV 1352, k. ú. , adresa, , obec , adresa, pronajímali část budovy prostřednictvím společnosti , Jméno žalované A, , právnická osoba, , kde byli jednateli a společníky. S touto společností uzavřeli nájemní smlouvu dne , datum, , tedy v době, kdy již , Jméno žalobce B, k takovým dispozicím oprávněná nebyla s ohledem na exekuční řízení vedené u Okresního soudu , adresa, -západ pod sp. zn. 13 Nc 3984/2006. V důsledku toho na nemovitost a majetek dlužnice dopadalo generální inhibitorium, čili zákaz nakládat s veškerým majetkem, včetně nemovitostí patřících do společného jmění manželů, a to pod sankcí neplatnosti právních úkonů. Oba obvinění, ačkoliv si toho byli vědomi a byli si vědomi i existence svých splatných závazků, četných pravomocných a vykonatelných exekučních titulů, na základě soudních či správních rozhodnutí, přesto uzavřeli zmíněnou nájemní smlouvu, následně podnájemní smlouvu ze dne , datum, . Došlo k tomu, že podnájemné zasílané na základě této podnájemní smlouvy, bylo skládáno do pokladny společnosti , Jméno žalované A, , právnická osoba, , a z pokladny této společnosti vzápětí vypláceno obviněným jako nájemné z titulu předmětné nájemní smlouvy, to vše v úmyslu částečně zmařit uspokojení svých věřitelů a fakticky odstranit část svého majetku spočívajícího v pravidelném měsíčním nájemném v nezanedbatelné výši. V důsledku tohoto jednání se pro věřitele staly nedostupnými částky , částka, a , částka, . Z rozsudku trestního senátu je patrné, že dluhy obviněných byly vyšší než , částka, , manželé , jméno FO, tak spáchali trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 a 2 a 4 tr. zák. dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu a oba byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon jim byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Poškození byli odkázáni se svým nárokem na náhradu škody na řízení v občanskoprávních věcech.

6. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. KSPH 66 , insolvenční spisová značka, -A-287, soud zjistil, že dne 19. , datum, byl zjištěn úpadek dlužníka , jméno FO, , nar. , datum, .

7. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. KSPH 66 , insolvenční spisová značka, -B-44, soud zjistil, že dne , datum, byla žalobkyně ustanovena insolvenčním správcem dlužníka , jméno FO, .

8. Ze souhlasu společnosti , právnická osoba, ., ze dne , datum, a souhlasu insolvenčního správce , jméno FO, . , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že insolvenční správce dlužnice , Jméno žalobce B, , nar. , Datum narození žalobce B, , udělil souhlas žalobkyni s tím, aby veškeré nároky vůči třetím osobám mající svůj podklad v dispozičním oprávnění insolvenčního správcem k určeným spoluvlastnickým podílům (včetně spoluvlastnického podílu na nemovitostech k. ú. , adresa, ) vymáhala žalobkyně, a to i v rozsahu připadajícím na spoluvlastnické podíly dlužnice , Jméno žalobce B, . Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. KSPH 66 , insolvenční spisová značka, -B-267, a KSPH 36 , insolvenční spisová značka, -B-359, totiž byla schválena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů dlužnice , Jméno žalobce B, a dlužníka , jméno FO, , s tím že nemovitost nabyli , Jméno žalobce B, a , jméno FO, do podílového spoluvlastnictví, přičemž každý z nich má spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny.

9. Z rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. KSPH 46 , insolvenční spisová značka, -A-470, soud zjistil, žena majetek dlužnice , Jméno žalobce B, byl prohlášen konkurz.

10. Z rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. KSPH 36 , insolvenční spisová značka, -A-186, soud zjistil, že insolvenčním správcem dlužnice , jméno FO, . , jméno FO, je , jméno FO, . , jméno FO, .

11. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, a In. , Jméno žalobce B, uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu k prostorám v nemovitosti. Podle čl. 6.3 může být tato smlouva měněn jedině formou číslovaných písemných dodatků opatřených podpisy za obě smluvní strany.

12. Z podnájemní smlouvy ze dne , datum, , výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , z nákresu jednotlivých pater, jakož i z nesporných tvrzení soud zjistil, že společnost , Jméno žalované A, , právnická osoba, , uzavřela žalovanou podnájemní smlouvy k prostorám v nemovitosti. Na základě podnájemní smlouvy pak žalovaná užívala prostory v nemovitosti i v období od , datum, do , datum, . V čl. I. podnájemní smlouvy ze dne , datum, se pak uvádí, že společnost , Jméno žalované A, , právnická osoba, , je oprávněným nájemcem dotčené nemovitosti, a to na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, .

13. Z výňatku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka , jméno FO, a z výňatku ze soupisu majetkové podstaty manželky dlužníka , Jméno žalobce B, soud zjistil, že dům č. p. 1446, na pozemku p. č. 1256/1 a pozemku p. č. 1256/2, zapsaných na LV 1352, k. ú. , adresa, , obec , adresa, je zapsán podle § 217 IZ v soupisu majetkové podstaty dlužníka , jméno FO, a dlužnice , Jméno žalobce B, .

14. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. 81 Icm 611/2022, 101 VSPH 412/2022, a z usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 29 ICdo 7/2023, soud zjistil, že Vrchní soud v Praze coby odvolací soud odmítl argumentaci žalobce , jméno FO, , že se soudy v rámci insolvenčního řízení dopustili nesprávného postupu spočívajícím v nesprávném doručování, resp. zveřejňování elektronických stejnopisů listin v rámci jeho insolvenčního řízení. Dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu bylo Nejvyšším soudem odmítnuto.

15. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 3505/2010, soud zjistil, že Nejvyšší soud dovodil absolutní neplatnost nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi manžely , jméno FO, coby pronajímateli a , Jméno žalované A, , právnická osoba, , coby nájemcem, neboť na majetek povinné , Jméno žalobce B, byla usnesením Okresního soudu , adresa, — západ ze dne , datum, , č. j. 13 Nc 3984/2006-3, nařízena exekuce a v době uzavření nájemní smlouvy nesměla dle § 44 odst. 7 ex. řádu, ve znění účinném do , datum, , pod sankcí neplatnosti se svým majetkem, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů, nakládat.

16. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. 30 Co 162/2022-208, soud zjistil, že rozhodnutí zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. 19 C , Anonymizováno, /2020-121, bylo změněno tak, že žalovanému byla uložena povinnost vydat bezdůvodné obohacení. Skutkově se přitom jednalo o obdobnou věc a v rámci řízení byl žalovaný zastoupen , Jméno žalobce B, , přičemž vznášeny byly totožné argumenty jako v projednávané věci.

17. Z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, čj: 23 C 140/2019-716, má soud za prokázáno, že žalovaný , právnická osoba, , Jméno žalované B, s.r.o je povinen vyklidit stavbu č.p. 1446 (jiná stavba), stojící na pozemku parc. č. 1256/2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, , a vyklizenou ji předat žalobci, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku, z důvodu absolutní neplatnosti nájemní a podnájemní smlouvy.

18. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. Soud ani neprováděl žádné další navržené důkazy, a to pro nadbytečnost.

19. Podle § 2994 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) platí, že dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

20. Jak bylo uvedeno shora, žalobkyně se svojí žalobou domáhala vydání bezdůvodného obohacení, a to za užívání nebytových prostor v nemovitosti za období od , datum, do , datum, .

21. Úvodem zdejší soud považuje za důležité zdůraznit, že z § 157 odst. 2 o. s. ř. ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 29 NSCR 7/2014). Jak opakovaně vysvětlil Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 3122/09).

22. Soud postupoval dle ust. § 2994 OZ, když to upravuje jednu z možných variant zvláštní skutkové podstaty bezdůvodného obohacení, a to protiprávního užití cizí hodnoty. Předpokládá přitom situaci, kdy určitá osoba dá neoprávněně věc k užívání nebo požívání jiné osobě (uživateli, popř. poživateli), přičemž uživatel není v dobré víře, že prvně uvedená osoba je oprávněna mu věc svěřit k užívání. V takovém případě se vlastník věci může domáhat přímo na uživateli náhrady za užívání věci, přičemž uživatel věci se nemůže bránit námitkou, že má uzavřenu smlouvu s tím, kdo mu věc dal do užívání. Platí přitom zásada, že bezdůvodné obohacení se vypořádává jen mezi stranami závazku (zde existujícího mezi osobou, která dala věc do užívání, a jejím uživatelem), nicméně v zákonem stanovených případech (jako výjimka z pravidla, kterou je třeba aplikovat restriktivně) se náhrady může domáhat i osoba stojící mimo závazek, v dané situaci vlastník nebo spoluvlastník věci. Předpokladem plnění třetí osoby (tedy žalované) vůči insolvenčnímu správci byly splněny, když žalovaná nebyl a není v dobré víře, pokud předmětné prostory užívala. Obrana žalované nebyla shledána opodstatněnou. Dlužno poznamenat, že řadou těchto argumentů se zabývaly soudy opakovaně v jiných soudních řízeních ve vztahu k jiným třetím subjektům. K tomu soud odkazuje zejm. na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. 30 Co 162/2022-208, v rámci kterého se odvolací soud přesvědčivě vypořádal s řadou argumentů vznesených žalovanou i v rámci této věci. V této souvislosti nelze přehlédnout, že jakkoliv byl ve věci projednávané Městským soudem v Praze pod sp. zn. 30 Co 162/2022 jiný žalovaný, ve skutečnosti za tohoto žalovaného jednala jako obecná zmocněnkyně , Jméno žalobce B, , která v projednávané věci jednala rovněž za žalovanou. Soud proto nemá nejmenších pochybností o tom, že žalované jsou velmi dobře argumenty odvolacího soudu známy.

23. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 3505/2010, dovodil absolutní neplatnost nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi manžely , jméno FO, coby pronajímateli a , Jméno žalované A, , právnická osoba, , coby nájemcem, neboť na majetek povinné , Jméno žalobce B, byla usnesením Okresního soudu , adresa, — západ ze dne , datum, , č. j. 13 Nc 3984/2006-3, nařízena exekuce a v době uzavření nájemní smlouvy nesměla dle § 44 odst. 7 ex. řádu, ve znění účinném do , datum, , pod sankcí neplatnosti se svým majetkem, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů, nakládat. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani opačné rozhodnutí, na které odkazuje žalovaná, když toto je zcela osamoceno a je založeno na nedostatku informací, jak zdůraznil i ve svém rozsudku ze dne , datum, , č. j. 30 Co 162/2022-208, odvolací soud.

24. Obranu žalované 1/, že nájemní smlouva byla nahrazena ústní dohodou o narovnání ze dne , datum, , dle které společnost , Jméno žalované A, , právnická osoba, , nebude platit nájemné, neboť smlouva o nájmu nemovitosti mohla být měněna pouze písemnými dodatky. Nadto účelovost tohoto tvrzení je zřejmá i z provedeného dokazování, když soudu byla předložena a na jednání provedena podnájemní smlouva ze dne , datum, , ze které je jednoznačně patrné, že ještě k tomuto datu společnost , Jméno žalované A, , právnická osoba, odvozovala svoje práva k dotčené nemovitosti od nájemní smlouvy uzavřené dne , datum, . Konečně o účelovosti argumentace žalované dohodou o narovnání ze dne , datum, nejlépe svědčí to, že od samého počátku argumentovala žalovaná nájemní smlouvou ze dne , datum, . Teprve pod tíhou výsledků řízení vedených v jiných věcech, v rámci kterých byla obrana žalobkyně odmítnuta, si žalovaná vzpomněla, že došlo k uzavření dohodě o narovnání dne , datum, .

25. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. KSPH 66 , insolvenční spisová značka, -B-267, a KSPH 36 , insolvenční spisová značka, -B-359, byla schválena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů dlužnice , Jméno žalobce B, a dlužníka , jméno FO, . Nemovitost nabyli , Jméno žalobce B, a , jméno FO, do podílového spoluvlastnictví, přičemž každý z nich má spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny. Dne , datum, insolvenční správce dlužnice , jméno FO, . , jméno FO, , jméno FO, . , jméno FO, vyslovil souhlas s tím, aby veškeré nároky vůči třetím osobám, které mají podklad v jeho dispozičním oprávněním ke spoluvlastnickým podílům na předmětných nemovitostech (nároky na vydání plnění z neoprávněného užívání prostor dotčených nemovitostech vůči třetím osobám, nároky na vyklizení neoprávněně užívaných prostor v dotčených nemovitostech vůči třetím osobám a nároky na určení, že dotčené nemovitosti nejsou zatíženy věcnými právy ve prospěch třetích osob), byly uplatňovány, a to soudně, insolvenčním správcem dlužníka , jméno FO, . Soud tak s ohledem na uvedené uzavírá, že společné jmění manželů , jméno FO, zaniklo a že insolvenční správci byli oprávněni uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů, která byla schválena rozhodnutím insolvenčního soudu. Sporná nemovitost tak je v podílovém spoluvlastnictví dlužníka a jeho manželky, přičemž bylo zjištěno, že jejich podíly o velikosti ideální jedné poloviny byly sepsány do soupisů podstaty. S ohledem na dohodu insolvenčních správců je nároky související s podíly oprávněna vůči třetím osobám uplatňovat žalobkyně. Pokud pak jde o výtka žalované stran postupu soudů v insolvenčním řízení, odkazuje se na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. 81 Icm 611/2022, 101 VSPH 412/2022, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 29 ICdo 7/2023, v rámci kterých se soudy pravomocně s argumentací žalované vypořádaly.

26. V projednávané věci má soud za podstatné, že žalovaná je prostřednictvím své prokuristky , Jméno žalobce B, propojená s řadou dalších osob, tj. , Jméno žalované A, , právnická osoba, , , právnická osoba, apod., které vystupují ve skutkově obdobných případech v rolích žalovaných nebo vedlejších účastníků. Konečně o koordinovaném postupu společností ovládaných rodinou , jméno FO, nejlépe svědčí to, že soudu je z jeho úřední činnosti známo, že v řadě řízení vedených u zdejšího soudu jsou podávána totožná podání (např. řízení vedené pod sp. zn. 19 C , Anonymizováno, /2020, 45 C 163, Anonymizováno, 2019, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2019, Anonymizováno, 12 , Anonymizováno, 142/2019). Přehlédnout rovněž nelze, že proti dlužníkům , jméno FO, bylo vedeno trestní řízení. Lze tak uzavřít, že žalovaná byla jednoznačně prostřednictvím svých orgánů informována o tom, že nájemní smlouva se společností , Jméno žalované A, , právnická osoba, , je neplatná a o tom, že tato smlouvy byla z opatrnosti též ve smyslu § 256 odst. 1 IZ vypovězena. Žalovaná však v rozhodném období prostor užívala, aniž jí svědčil pro užívání jakýkoli právní titul. Žalovaná přitom nebyl v dobré víře. Absence dobré víry má za následek, že nastupuje režim ustanovení § 2994 OZ a oprávněnou k inkasu bezdůvodného obohacení se namísto nájemce stává vlastník, potažmo žalobkyně jako správkyně konkurzní podstaty. Není totiž sporu o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení žalované tím, že nebytové prostory užívala bez právního důvodu a je proto po právu, aby náhrada příslušela žalobkyni, a to ve výši obvyklého nájemného. Žalovaná byla řádně informována o tom, že je její povinností předmětné prostory vyklidit, případně uzavřít řádnou nájemní smlouvu a zaplatit částku odpovídající obvyklému nájemnému v daném místě a čase. Žalovaná k tomu nepřistoupila a ocitla se tak od , datum, v prodlení. Výše bezdůvodného obohacení, která v rozhodném období odpovídá výši obvyklého nájemného v daném místě a čase, byla zjištěna ze znaleckého posudku provedeného v rámci dokazování. K jednání soudu dne , datum, se žalovaná 1/ nedostavila připravila se tak o možnost být poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 osř o nutnosti doplnění konkrétních tvrzení k procesní obraně a navržení důkazů k jejímu prokázání. Soud tak vycházel zejména ke znaleckého posudku ústavu Bohemia , právnická osoba, , když soud zjistil, že obvyklá cena nájemného v rozhodném období u nebytových prostor představovala částku , částka, za m2 a měsíc. Jinou cenu ani žalovaná netvrdila a její výši zjištěnou posudkem nesporovala.

27. S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež jí soud v celém rozsahu vyhověl, a to výrokem I. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení pak byly stanoveny v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. Co se pak týká spojeného řízení vedeného původně pod sp. zn. 12 C , Anonymizováno, /2021 označeného jako žaloba o hlavní intervenci soud uvádí, že soud podání vyhodnotil dle jejich obsahu a dospěl k závěru, že se o žalobu o hlavní intervenci podle § 91a o.s.ř. nejedná, nýbrž jde o určovací žalobu podle § 80 o.s.ř., neboť se jí žalobce domáhá určení, a to proti žalované, tam označené jako žalovaná 1 a 2), že právo požadovat vydání bezdůvodného obohacení V PŮVODNÍ ŽALOBĚ, ZDE NENÍ. Soud uvádí, že podmínkou úspěchu žaloby o určení, zda tu právo je či není je podle § 80 o.s.ř. je prokázání žalobce b/ společnosti EUROMATIC, že jí na určení svědčí naléhavý právní zájem. Ani záonná úprava s tímto nárkem nalehavý právní zájem nespojuje, nad to se případně společnost , právnická osoba, . může eventuální vydání bezdůvodného obohacení může domáhat vlastní žalobou na planění. Již z tohoto obecného důvodu soud žalobu bez dalšího zamítl. Soud tak všeobecně dospěl k závěru o neexistenci naléhavého právního zájmu a žalobu zamítl.Ohůedně náhrady nákladů k původní žalobě soud rozhodl dle ust. § 142 odst 1 osř. žalobce a/ byl ve sporu úspěšný. Žalobkyni a) přiznal dílčí náklady (zastoupení advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , neplátcem DPH) potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 2 občanského soudního řádu v řízení před soudem 1. stupně následujícím způsobem: Žalobkyni a) přísluší paušální náhrada nákladů řízení (odměna a hotové výdaje advokáta) dle § 7, § 8 odst. 1 a § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za každý hlavní úkon (= odměna , částka, + hotové výdaje , částka, při tarifní hodnotě , částka, ), tj. celkem , částka, za 2 hlavní úkony (1x za převzetí a přípravu zastoupení, 1x za podání ve věci – žalobu – ze dne , datum, ). dále dílčí náklady (zastoupení advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , plátcem DPH – jeho registrace k DPH viz příloha) potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 2 občanského soudního řádu v řízení před soudem 1. stupně následujícím způsobem: Žalobkyni a) přísluší paušální náhrada nákladů řízení (odměna a hotové výdaje advokáta) dle § 7, § 8 odst. 1 a § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, vč. DPH za každý vedlejší úkon (= poloviční odměna , částka, vč. DPH + hotové výdaje , částka, vč. DPH při tarifní hodnotě , částka, ), tj. celkem , částka, za 3 vedlejší úkony (1x za vyjádření k návrhu na přerušení řízení ze dne , datum, , 1x za nesouhlas se vstupem vedlejšího účastníka ze dne , datum, , 1x za vyjádření k návrhu na přerušení řízení ze dne , datum, ). Žalobkyni a) soud přiznal náklady bez zastoupení právním zástupcem, neplátce DPH) potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v řízení před soudem 1. stupně následujícím způsobem: Žalobkyni a) přísluší paušální náhrada nákladů řízení dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) ve spojení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši , částka, za každý úkon, tj. celkem , částka, za 7 úkonů (1x za předžalobní výzvu k plnění ze dne , datum, , 1x za nesouhlas se vstupem vedlejšího účastníka ze dne , datum, , 1x za rozšíření žaloby ze dne , datum, , 1x za vyjádření k námitkám věcné nepříslušnosti soudu ze dne , datum, , 1x vyjádření ke vstupu vedlejšího účastníka ze dne , datum, , 1x za repliku ze dne , datum, , 0,5x za přípravu na jednání a 0,5x za účast na jednání dne , datum, ). Dále byla úspěšná ve věci žalobkyni a/ jako žalovaná 2/ soud jí přiznal jako úspěšné straně náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 a 151 odst. 3 osř. Žalované 2) přísluší paušální náhrada nákladů řízení dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) ve spojení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši , částka, za každý úkon, tj. celkem , částka, za 2 úkony (1x za vyjádření k žalobě žalobkyně b) ze dne , datum, , 0,5x za přípravu na jednání a 0,5x za účast na jednání dne , datum, ). Vedlejší účastnice byla ve sporu neúspěšná, úspěšné subjekty však vůči ní náhradu nákladů řízení nepožadovali.

29. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.