12 C 19/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 10 004 023 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 004 023 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 31. 1. 2020 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení celkové částky 10 004 023 Kč coby náhrady újmy, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], v řízení vedeném pod sp. zn. [číslo jednací], a soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně uvedla, že na jejího manžela byla dne 15. 6. 2015 prohlášena exekuce a jejím provedením byla pověřena exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] (sp. zn. [spisová značka]). Pověření vydal [název soudu] na základě exekučního titulu, a sice vykonatelného platebního rozkazu [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Ve zmíněném exekučním řízení byla vymáhána částka 91 126 Kč. Dne 15. 12. 2016 byl exekučním úřadem vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně s odůvodněním, že zmíněná nemovitost patří do společného jmění manželů. Žalobkyně uvedla, že společné jmění však bylo rozsudkem [název soudu] ze dne 25. 1. 1995 zrušeno. Dále žalobkyně uvedla, že dne 23. 8. 2006 byl na majetek jejího manžela prohlášen konkurz.

2. Žalobkyně uvedla, že upozornila JUDr. [jméno] [příjmení] na chybu a doložila zánik SJM již v roce 1994. Na to však exekutorka nereagovala, pročež žalobkyně dne 25. 4. 2017 podala k [název soudu] návrh na vyloučení nemovitosti z výkonu rozhodnutí. Zmíněná žaloba byla zamítnuta. Dne 23. 11. 2017 žalobkyně zaslala JUDr. [jméno] [příjmení] návrh na částečné zastavení exekuce, na který exekutorka nereagovala ani neodstranila z katastru nemovitostí exekuční zástavu na příslušném LV. Žalobkyně následně podala návrh na odklad exekuce, který byl zamítnut.

3. Dle žalobkyně soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] pochybila, když neprověřila majetkové poměry žalobkyně ve vztahu k povinnému (manželovi), přičemž omezení práva k jejímu nemovitému majetku a účtu žalobkyně zapříčinilo úplné omezení nakládání s majetkem a plateb hypotečního úvěru. V důsledku nesprávného úředního postupu zmíněné exekutorky tak vznikla žalobkyni škoda. Žalobkyně dále uvedla, že byl zmařen její záměr převodu nemovitosti na dceru, a refinancovat tak původní hypoteční úvěr. Žalobkyně rovněž uvedla, že v roce 2013 opustila svého manžela a rozhodla se koupit byt, jehož kupní cena však byla vyšší než možnosti hypotečního úvěru, a tak koupi financovala spotřebitelským úvěrem od ČSOB v celkové výši 570 000 Kč. Následně se dostala do finančních potíží a zamýšlela převést byt na svou plnoletou dceru, Následně se však na příslušném LV objevil zápis o exekuci prodejem nemovitosti. Tím byl znemožněn převod vlastnického práva a banka odmítla žalobkyni poskytnout nový hypoteční úvěr. Z toho důvodu musela žalobkyně ukončit i podnikání v oblasti ubytovacích služeb, z nichž měla příjem. V důsledku neoprávněné exekuce nebyla schopna platit spotřebitelský úvěr, ani hypoteční úvěr.

4. Žalobkyně tvrdila, že byla léčena s karcinomem prsu s tím, že zcela nepochybně šlo o důsledek dlouhotrvajícího stresu a duševních útrap způsobených neoprávněným úředním postupem v důsledku, něhož žalobkyně nemohla řádně provozovat svou podnikatelskou činnost, její příjmy klesly z 80 000 Kč na 18 000 Kč měsíčně, což stále trvá, a žalobkyně tak není schopna plnit své závazky (zejména nájemné, splátky hypotečního úvěru a splátky Exekutorskému úřadu v [obec]). Veškeré platby tedy realizuje její dcera ze svých příjmů z podnikání.

5. Žalobkyně se domáhala následujících plnění v souvislosti s postupem exekutorky [příjmení]: i. odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nemožností nakládat s majetkem žalobkyně od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2020 v rozsahu 1 149 dní, ušlé příjmy 2 000 Kč, tj. celkem požadovala náhradu škody ve výši 2 252 000 Kč, ii. ušlé příjmy z podnikání ve výši 2 232 200Kč, iii. odškodnění za duševní útrapy ve výši 1 126 000 Kč, iv. odškodnění za zdravotní újmu s trvalými následky ve výši 1 126 000 Kč, v. odškodnění za poškození dobrého jména žalobkyně ve výši 1 126 000 Kč, a vi. odškodnění za poškození rodinných poměrů žalobkyně ve výši 1 126 000 Kč, vii. a dále náhradu nákladů na exekuci sp. zn. [spisová značka] ve výši 516 023 Kč.

6. Žalobkyně dále uvedla, že na majetek jejího manžela byla dne 13. 11. 2017 nařízena exekuce pod sp. zn. [spisová značka] a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], a to na základě rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který vydal [název soudu]; exekučním titulem bylo vykonatelné usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. V exekučním řízení je vymáhána povinnost peněžitého plnění ve výši 15 580,80 Kč. Po zahájení zmíněné exekuce byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného, a sice zdejší žalobkyně u peněžního ústavu [právnická osoba] na částku 23 047,20 Kč. Dále byl vydán exekuční příkaz [číslo jednací] k provedení exekuce prodejem nemovité věci ve vlastnictví manžela povinného. Dne 30. 11. 2017 žalobkyně zaslala Exekutorskému úřadu v [obec] návrh na částečné zastavení exekuce s odůvodněním, že SJM zaniklo. Dne 12. 3. 2018 rozhodl [název soudu] tak, že exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] se v části exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a v části exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], částečně zastavuje, a to z důvodu zániku SJM nejpozději prohlášením konkurzu na majetek povinného dne 23. 8. 2006, přičemž vymáhaný závazek vznikl povinnému až několik let poté, co SJM v důsledku prohlášení konkurzu zaniklo. Za takové situace nelze závazek povinného vymáhat cestou exekučního řízení postižením majetku manžela povinného.

7. Dle žalobkyně se tedy exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dopustil nesprávného úředního postupu, v důsledku něhož bylo omezeno právo žalobkyně nakládat s jejím nemovitým majetkem. Dále došlo k poškození dobré pověsti a její rodiny. Exekutor dle žalobkyně pochybil, pokud neprověřil řádně majetkové poměry povinného. Omezení práv k nemovitému majetku a účtu žalobkyně zapříčinilo značné duševní útrapy ohrožující zdraví žalobkyně, její pracovní výkonnost a rodinné problémy při zajišťování výchovy dětí. Z uvedeného důvodu žalobkyně u žalované požadovala zadostiučinění za vzniklou újmu ve výši 1 000 Kč za každý den od 17. 11. 2017 do 12. 3. 2018, tj. ve výši 125 000 Kč za 125 dní. Žalobkyně v žalobě požadovala částku 500 000 Kč za duševní útrapy, poškození dobrého jména žalobkyně a poškození rodinných poměrů.

8. V podání ze dne 11. 6. 2020 žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 16. 1. 2019 uplatnila v žalobě popsaných nárok na náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 1 891 436, 209 Kč sestávající se z několika dílčích nároků: i. Nemajetková újma za 760 dní po 2 000 Kč v celkové výši 1 520 000 Kč, ii. Úroky z prodlení od 15.12.2016 ve výši 43 703, 012 Kč, iii. Smluvní úrok od 15.12.2016 ve výši 67 569, 197 Kč, iv. Předběžné náklady exekuce ve výši 239 800 Kč, v. Náklady oprávněného 20 364 Kč.

9. Žalovaná projednala žádost žalobkyně dne 12. 3. 2020 a konstatovala, že v postupu bývalé soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] nebyl shledán nesprávný úřední postup a nebyly tak naplněny podmínky pro vznik nároku na náhradu újmy. Žalobkyně dále ve vztahu k požadované náhradě škody ve výši 2 000 Kč za den (celkem 1 520 000 Kč) uvedla, že výše není opodstatněná a není podložena relevantními důkazy. K exekučnímu řízení vedenému u JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] žalovaná uvedla, že dané řízení nebylo dosud pravomocně ukončeno, pročež nebyl shledán odpovědnostní titul. Ve vztahu k nároku na náhradu škody za ušlé příjmy ve výši 2 000 Kč za den (tj. 2 252 000 Kč) a za ušlé příjmy z podnikání ve výši 2 232 000 Kč žalovaná uvedla, že ty nebyly v rámci v mimosoudního projednání uplatněny. Nadto jsou dle žalované nedůvodné. Stejně tak nebyl u žalované uplatněn nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v duševních útrapách, zdravotní újmě s doživotními následky, poškození dobrého jména a poškození rodinných poměrů. Žalovaná sporovala příčinnou souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou újmou. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k nemajetkové újmě způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem, když exekuční řízení bylo pravomocně skončeno dne 19. 4. 2018 a promlčecí doba tak skončila dne 19. 4. 2019.

10. Dne 11. 6. 2021 se ve věci konalo jednání, během něhož byla žalobkyně vyzvána dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu exekutorky [jméno] [příjmení], dále k doplnění tvrzení ve vztahu k tvrzené nemajetkové újmě i majetkové škodě, kdy žalobkyně měla specifikovat a doložit tvrzenou újmu a doplnit tvrzení [anonymizováno] vztahu k příčinné souvislosti s tvrzeným pochybením přičitatelným žalované.

11. Na výzvu soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř žalobkyně reagovala podáním ze dne 11. 7. 2021, v němž uvedla, že v důsledku skutečností uvedených v žalobě vydal [exekutorský úřad] usnesením ze dne 27. 11. 2020 dražební vyhlášku o provedení elektronické dražby nemovité věci vedené na [list vlastnictví] žalobkyně byla nucena přistoupit k prodeji bytu, a to za velmi nevýhodných podmínek, aby zabránila dalším útokům exekutorů na její majetek. Později chtěla získat hypotéku a odkoupit nemovitou věc zpět. zpět. Po konzultaci s bankou jí bylo sděleno, že pokud byla v exekuci, jejíž oprávněnost banky nehodnotí, tak jí hypotéku mohou nabídnout až za 4 roky od skončení exekuce. V současné době nemovitost užívá v nájemním vtahu za nájemné ve výši 22 000 Kč. <b>Skutková zjištění:</b> 12. Ze shodných tvrzení stran stejně jako z listinných důkazů (tj. žádost žalobkyně adresovaná žalované ze dne 17. 10. 2018 (ve vztahu k JUDr. [anonymizováno]. [příjmení]) a 14. 1. 2019 (ve vztahu k JUDr. [příjmení]), přípis žalované ze dne 6. 11. 2018 a z 16. 1. 2019, stanovisko žalované ze dne 31. 1. 2019 (ve vztahu k JUDr. [anonymizováno]. [příjmení]) a z 12. 3. 2020 (ve vztahu k JUDr. [příjmení])) vzal soud za prokázané, že žalobkyně se dne 17. 10. 2018 a dne 16. 1. 2019 obrátila na žalovanou s žádostí o zaplacení újmy z důvodu uvedeného v žalobě. Žalovaná žádostem žalobkyně nevyhověla.

13. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy (byť žalobkyně v žalobě požaduje více nároků, než uplatnila u žalované) způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

14. Usnesením [název soudu], čj. [číslo jednací], bylo rozhodnuto ve věci konkursního věřitele [právnická osoba] proti dlužníku [jméno] [příjmení] tak, že byl na jeho majetek prohlášen konkurs; byla předložena pouze část rozhodnutí, není tedy zřejmé datum vydání, nicméně dle doložky nabylo právní moci 28. 8. 2006 (srov. usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací]).

15. Rozsudkem [název soudu] ze dne 25. 1. 1995 bylo zrušeno bezpodílové spoluvlastnictví zdejší žalobkyně a [jméno] [příjmení], právní moc dle doložky 1. 2. 1995 (srov. rozsudek [název soudu] ze dne 25. 1. 1995)

16. Dne 15. 6. 2015 vydala JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], vyrozumění o zahájení exekuce ve věci oprávněné [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] proti povinnému [jméno] [příjmení] za účasti manželky povinného, tedy zdejší žalobkyně (srov. vyrozumění JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], č.j. [číslo jednací]).

17. Dne 15. 6. 2015 vydala JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], exekuční příkaz č.j. [číslo jednací], ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [příjmení], kterým byla nařízena exekuce prodejem nemovitých věcí, a sice bytu na parcele [číslo] na LV [číslo] [územní celek] (srov. exekuční příkaz č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

18. Usnesením ze dne 27. 6. 2019 JUDr. [příjmení] zastavila exekuci proti povinnému [jméno] [příjmení] na základě návrhu oprávněného (srov. usnesení JUDr. [příjmení] ze dne 27. 6. 2019).

19. Dne 17. 11. 2017 vydal JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], vyrozumění o zahájení exekuce ve věci povinného [jméno] [příjmení] k vymožení plnění ve výši 15 580,80 Kč (srov. vyrozumění JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] ze dne 17. 11. 2017).

20. Dne 17. 11. 2017 vydal JUDr. [jméno] [příjmení] exekuční příkaz ve věci povinného [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky ve výši 15 580,80 Kč, prodejem nemovité věci ve vlastnictví manžela povinného, a sice byt na parcele [číslo] [list vlastnictví], obec Litoměřice (srov. exekuční příkaz ze dne 17. 11. 2017).

21. Usnesením [název soudu] ze dne 12. 3. 2018 byla exekuce vedená pod sp.zn. [spisová značka] u [exekutorský úřad], exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], částečně zastavena, a to v návaznosti na návrh zdejší žalobkyně v důsledku zániku SJM; soud dospěl k závěru, že je zřejmé, že SJM zaniklo nejpozději prohlášením konkursu dne 23. 8. 2006, přičemž vymáhaný závazek vznikl jen povinnému, tedy [jméno] [příjmení] až několik let poté, co SJM zaniklo. Za dané situace nelze závazek povinného vymáhat cestou exekučního postižení majetku manžela povinného. Soud proto návrhu manželky povinného vyhověl (srov. usnesení [název soudu] ze dne 12. 3. 2018).

22. ČSOB sdělila žalobkyni, že úvěr ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 13. 11. 2013 byl zesplatněn z důvodu prodlení se splátkami ze strany žalobkyně, přičemž ke dni 15. 12. 2015 se jednalo o částku 568 805,11 Kč (srov. přípis [anonymizováno] ze dne 16. 12. 2015).

23. Exekučním příkazem, vydaným exekutorem [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], dne 9. 5. 2018, byla nařízena exekuce podle pravomocných vykonatelných notářských zápisů k uspokojení pohledávky [anonymizováno] proti povinné zdejší žalobkyni, jímž bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem movitých věcí, exekučním příkazem JUDr. [příjmení] ze dne 22. 3. 2018 byl nařízen nemovitých věcí zdejší žalobkyně, a sice byt LV [číslo] [územní celek] (srov. exekuční příkaz JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 9. 5. 2018 a exekuční příkaz JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 22. 3. 2018).

24. Ze spisu [exekutorský úřad], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující skutečnosti: usnesením [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soud zastavil exekuci, v rámci níž byl postižen výlučný majetek zdejší žalobkyně, a to z toho důvodu, že exekuce byla vedená proti povinnému [jméno] [příjmení], manželovi zdejší žalobkyně, přičemž byl postižen výlučný majetek žalobkyně, a to za situace, kdy jejich SJM zaniklo nejpozději konkursem povinného manžela nejpozději v roce 2006. Dle doložky nabylo rozhodnutí právní moci dne 19. 4. 2018.

25. Soud pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti neprovedl k důkazu následující listiny (příkaz povinnému k úhradě nákladů exekuce, listiny týkající se zdravotního stavu žalobkyně, kopie SMS zprávy, soupis majetku a příjmových pokladních dokladů, listina dle níž povinná osoba uznává svůj dluh, neúplný notářský zápis číslo NZ [číslo], usnesení [název soudu] ze dne 25. 5. 2017, přípis [název soudu] ze dne 25. 4. 2017, informace o nahlížení do katastru nemovitostí, výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví])

26. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí věci relevantní skutečnosti, pročež se jimi v tomto rozsudku pro nadbytečnost nezabýval (tj. návrh žalobkyně ze dne 31. 1. 2020 adresovaný Exekutorskému úřadu v [obec], soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], výpisy z účtu vedené na jméno [jméno] [příjmení], část usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací], neúplný návrh účastníka na částečné zastavení exekuce adresovaný JUDr. [příjmení], žaloba zdejší žalobkyně na vyloučení nemovitosti z výkonu rozhodnutí proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], usnesení [název soudu] ve věci oprávněné [příjmení] proti povinné zdejší žalobkyni, smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřená mezi [právnická osoba] a zdejší žalobkyní, návrh zdejší žalobkyně adresovaný JUDr. [jméno] [příjmení] na částečné zastavení exekuce, usnesení JUDr. [příjmení] o vydání dražební vyhlášky, rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací], faktury a objednávky). <b>Právní úprava:</b> 27. Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

28. Dle § 3 zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily mj. a) státní orgány či b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona. Dle § 4 zákona se pak za výkon státní správy podle § 3 považují mj. také úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Činnost soudního exekutora, případně jeho zástupce, se považuje za úřední postup.

29. Podle § 5 písm. a) a b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

30. Dle § 7 zákona pak platí, že právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

31. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

32. Podle § 15 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

33. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. <b>Právní posouzení dané věci:</b> 34. Žalobkyně se domáhala odškodnění (i) nemajetkové újmy a škody způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem JUDr. [příjmení] v celkové výši ve výši 9 504 023 Kč, a (ii) nemajetkové újmy způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem JUDr. [příjmení] ve výši 500 000 Kč. <i>(i) K nároku za nesprávný úřední postup JUDr. [příjmení]</i> 35. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu (tj. nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí); (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

36. Jelikož žalobkyně tvrdila dopady tvrzeného nesprávného úředního postupu JUDr. [příjmení], resp. odůvodnila své žalobní nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy a jejich výši pouze velmi obecně, aniž by k jejich prokázání navrhla důkazy, soud ji vyzval dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Žalobkyně však na konkrétní doplnění tvrzení a důkazních návrhů zcela rezignovala, když pouze odkázala na žalobu, příp. uvedla nesouvisející tvrzení, a uvedenou výzvu tak nesplnila.

37. Soudu proto nezbylo než uzavřít, že žalobkyně nedostatečně tvrdila, v čem konkrétně tvrzená újma spočívala, ani jak dospěla k její výši, stejně jako její existenci ani výši neprokázala. Rovněž nebylo prokázáno, že by byla dána příčinná souvislost mezi namítaným postupem exekutorky JUDr. [příjmení] a tvrzenou újmou. Žaloba tedy byla v dané části pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

38. Pouze pro úplnost soud uvádí, že co se týče nároku na náhradu škody ve výši 2 252 000 Kč (odškodnění za újmu způsobenou nemožností nakládat s majetkem) a ve výši 2 232 000 Kč (ušlé příjmy), tak žalobkyně nekonkretizovala zmíněné nároky, ani nebylo prokázáno, na základě jakých skutečností žalobkyně došlo ke zmíněným částkám, stejně tak není zřejmé, o jaký ušlý příjem se má jednat a zda je skutečně v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem.

39. Co se týče nároku na náhradu škody ve výši 516 023 Kč, představující náklady exekučního řízení vedeného u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka], tak již z neúplných žalobních tvrzení je zřejmé, že zde absentuje příčinná souvislost mezi tímto exekučním řízením a exekučním řízením vedeným u Exekučního úřadu [obec], neboť se jedná o zcela nesouvisející exekuční řízení.

40. Ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy v celkové výši 4 504 000 Kč jednak není zřejmá příčinná souvislost s namítaným postupem soudní exekutorky, přičemž žalobkyně ani k výzvě soudu nedoplnila tvrzení ani důkazní návrhy, nadto tvrzená újma nebyla nijak konkretizována, ani nebyly navrženy důkazy k jejímu prokázání (s výjimkou tvrzené zdravotní újmy). <i>(ii) K nároku za nesprávný úřední postup JUDr. [příjmení]</i> 41. Ve vztahu k danému nároku soud v prvé řadě posuzoval námitku promlčení, kterou vznesla žalovaná, neboť uplatní-li odpovědný subjekt v občanském soudním řízení důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž bude najisto postavena otázka splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše.

42. Podle § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo. Dle § 35 odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

43. Ze shora uvedených zákonných ustanovení plyne, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí době. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní promlčecí doby se odvíjí od vědomosti poškozeného (tj. zde žalobkyně), že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky. Objektivní desetiletá doba pak počíná běžet od okamžiku této okolnosti (právní skutečnosti), která je coby nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup pro vznik újmy vyvolávajícím činitelem. Ve vztahu k nároku na nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení pak promlčecí doba neskoční dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo.

44. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětné exekuční řízení pravomocně skončilo dne 19. 4. 2018. Nejpozději téhož dne se tedy žalobkyně dozvěděla o tvrzené nemajetkové újmě. Následující den tedy počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta k uplatnění práva na zadostiučinění. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 17. 10. 2018, následně došlo ke stavení lhůty po dobu 6 měsíců, po čemž pokračoval zbytek promlčecí lhůty v délce 2 dní. Promlčecí lhůta tak uplynula dne 19. 4. 2019. Žalobkyně však podala žalobu až dne 3. 2. 2020, tj. po marném uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty.

45. S přihlédnutím ke shora uvedenému tedy soudu nezbylo než uzavřít, že nárok žalobkyně je co do částky 500 000 Kč promlčen. S ohledem na promlčení nároku se soud dále pro nadbytečnost již nezabýval tvrzenou újmou žalobkyně ani tvrzeným nesprávným úředním postupem, a žalobu v dané části bez dalšího zamítl (srov. výrok I.). <b>K nákladům řízení:</b> 46. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

47. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon.

48. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 100 Kč odpovídající paušální náhradě za 7 úkonů (písemné vyjádření k žalobě, účast na 3 jednáních soudu a 3x příprava k jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. <b>Ke lhůtě k plnění:</b> 49. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod.