12 C 191/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 635 402 Kč s přísl.

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 635 402 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 5. 7. 2013 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 40 510,80 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 částku 3 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 6. 2014 domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím coby pojistného plnění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 29. 3. 2012, jejímž předmětem bylo pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti za škodu, přičemž pojištění se vztahovalo na rodinný dům v pojistné částce 4 300 000 Kč. Na podzim roku 2012 si žalobce všiml projevování vlhkosti na zdech pojištěného domu. Vzhledem k výsledkům žalobcova šetření, jakož i s ohledem na značně zvýšenou spotřebu vody, dospěl žalobce k názoru, že k vlhnutí zdí došlo v důsledku prasklého vodovodního potrubí. Prasklé potrubí bylo zjištěno a následně opraveno. Dle žalobce představuje popsaná škoda pojistnou událost ve smyslu smlouvy uzavřené se žalovanou, a to dle ustanovení hlavy II čl. 2 budu 1 písm. f) příslušných pojistných podmínek, dle něhož platí, že pojistnou událostí se rozumí vznik škody na pojistných věcech způsobených vodovodní škodou, přičemž vodovodní škodou se rozumí škoda způsobená vodou vytékající nebo jinak unikající z vodovodního zařízení způsobeného technickou závadou. Žalobce dne 2. 1. 2013 oznámil žalované zmíněnou pojistnou událost a dne 8. 1. 2013 byl sepsán záznam o škodě na majetku. Rozsah uvedené škody byl žalobcem následně vyčíslen na základě cenové nabídky na opravu poškozených částí domu v celkové výši 683 031 Kč. Dne 19. 6. 2013 žalovaná oznámila žalobci dopisem ukončení šetření a likvidace pojistné události s tím, že žalobci bude vyplacena pouze částka ve výši 47 629 Kč, kterou následně žalobce obdržel. Z uvedeného je patrné, že žalovaná nedostala řádně a včas svým závazkům dle pojistné smlouvy, když žalobci neposkytla plnění odpovídající škodě. Dle žalobce je přitom zřejmé, že prasknutím vodovodního zařízení v domě došlo k pojistné události, na kterou se vztahuje pojistná smlouva. Žalobci tak vznikl vůči žalované nárok na pojistné plnění. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě zbylé části pojistného plnění ve výši 635 402 Kč před zahájením řízení, avšak žalovaná ničeho neuhradila.

2. V podání ze dne 5. 9. 2014 žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná učinila nesporným, že coby pojistitel uzavřela dne 30. 3. 2012 s žalobcem jakožto pojistníkem a zároveň pojištěným pojistnou smlouvu pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti za škodu, kde předmětem pojištění byl rodinný dům na adrese [adresa žalobce]. Žalovaná dále uvedla, že dne 2. 1. 2013 žalobce nahlásil telefonicky škodnou událost spočívající v úniku vody z prasklé vodovodní trubky, a že došlo k v důsledku působení vlhkosti k poškození stěn, plovoucích podlah, dřevěného obložení a zárubní dveří. Žalobce nebyl schopen upřesnit rozsah poškození, nicméně uvedl, že ke škodě došlo v období mezi říjnem 2012 a datem hlášení, tedy 2. 1. 2013. Dle jeho oznámení se v domě objevovala postupně vlhkost, přičemž dne 2. 1. 2013 byla na základě prohlídky zjištěna poškozená vodovodní trubka v podlaze. Žalovaná zaregistrovala škodnou událost pod č. 13.20006.000183. Ve dnech 8. 1. 2013 a 15. 1. 2013 provedl technik žalované prohlídky poškozených míst, ze kterých pořídil zápisy, které byly odsouhlaseny a podepsány též žalobcem, a dále podrobnou fotodokumentaci místa a poškozených stavebních částí. V uvedené dokumentaci je popsáno poškození stěn, dveří, zárubní a plovoucích podlah.

3. Žalovaná dále uvedla, že pojištění staveb, které bylo sjednáno v pojistné smlouvě, zahrnuje pojistné krytí tzv.„ vodovodní škody“, kterou se dle hlavy II, čl. 8 bod 28 písm. a) pojistných podmínek rozumí„ škoda způsobená vodou vytékající nebo jinak unikající z vodovodního zařízení způsobená technickou závadou“. Z tohoto titulu žalovaná vyplatila žalobci pojistné plnění ve výši 47 628 Kč, které krylo náklady spojené s odstraněním škody způsobené dírou ve vodovodní trubce a únikem vody, tedy náklady na potřebné stavební, likvidační a úklidové práce na místě a v okolí místa, kde byla vybourána podlaha, tak aby mohlo dojít k opravě poškozeného vodovodního potrubí a souvisejících stavebních částí. Žalovaná však neuznala nárok na opravu poškozených stavebních součástí (stěn, podlah, dveří a zárubní) a souvisejících prací ve výši 683 031 Kč, neboť má za prokázané, že k jejich poškození a znehodnocení došlo především v důsledku působení vlhkosti a plísní, které bylo dlouhodobé. Dle hlavy II čl. 6 odst. 2 pojistných podmínek se přitom sjednané pojištění staveb nevztahuje na škody způsobené působením„ vlhkosti, hub, plísní nebo spór“. Takto způsobené škody nesplňují pojmové znaky pojistné události, kterou se rozumí dle § 3 písm. b) zákona č. 34/2004 Sb., o pojistné smlouvě, nahodilá skutečnost, neboť dlouhodobé působení vlhkosti či plísní, byť jeho příčinou může být vodovodní škoda, není ve své podstatě nahodilá událost, ale proces, který má postupný a dlouhodobý průběh a kterému lze předejít, resp. jej ovlivnit a který je od určitého okamžiku zjevný. Skutečnost, že k poškození výše uvedených stavebních součástí došlo vlivem dlouhodobého působení vlhkosti a plísní, potvrdil i sám žalobce, dle jehož výpovědi ke škodě došlo v období tří měsíců, a to zhruba od září / října 2012, přičemž až dne 2. 1. 2013 byla zjištěna příčina.

4. Žalovaná dále uvedla, že dlouhodobé působení vlhkosti je viditelné zejména na zdech, které jsou napadeny vlhkostí na některých místech až do výše přesahující půl metru. To, že na poškozené věci dlouhodobě působila vlhkost a plísně, je dále prokazatelné z fotodokumentace zárubní dveří vyrobených z masivu (buk), kde je na některých z nich patrný rozklad materiálu. Poškození dřeva napadeného vlhkostí prochází zpravidla několika stadii, kdy počáteční působení vlhkosti, které ještě nezpůsobuje trvalé poškození materiálu, je charakterizováno tmavým zabarvením dřeva. Pokud nedojde k zásahu, je uvedené stadium nahrazeno hnilobou, která již způsobuje trvalé změny vlastností napadeného materiálu. Konečným stadiem je potom rozklad materiálu, ke kterému došlo v případě zárubní dveří, které byly navíc chráněny lakem. Dle žalované poškozené stavební součásti mohly být vystaveny působení vlhkosti a plísní delší dobu nežli žalobcem uvedené tři měsíce (od října 2012 do zjištění příčiny dne 2. 1. 2013).

5. Žalovaná tvrdila, že v rámci šetření pojistné události bylo prokázáno, že některá poškození stavebních součástí byla již zdokumentována technikem žalované dne 20. 4. 2012 (tedy zhruba půl roku před tím, než mělo dle hlášení žalobce dojít k úniku vody z prasklé trubky), kdy byla prováděna fotodokumentace škod při jiné škodné události žalobce (pádu oplocení). V rámci tehdy provedené fotodokumentace byla pořízena též fotografie, na které je vidět interiér domu žalobce, kde je na dolní části zárubně patrné tmavé zbarvení, na zdi jsou dále patrné skvrny, tedy poškození, za něž žalobce nárokuje doplatek pojistného plnění. Dále žalovaná odkázala na čl. 6 odst. 1 písm. f) pojistných podmínek, dle něhož v případě vzniku škodné události je pojištěný povinen učinit opatření k tomu, aby nedošlo ke zvětšení škody již vzniklé. Žalobce však neučinil dostatečná opatření k tomu, aby nedošlo k zvětšení rozsahu škody. Dle žalované vlhkost v domě musela být zjevná již před 1. 10. 2013, přičemž ke zjištění příčiny došlo až čtvrt roku později. Žalovaná upozornila, že k takřka totožné škodné události (prasklá vodovodní trubka na téměř shodném místě) s podobnými následky (poškození zdí, podlah a zárubní) došlo v domě žalobce již v roce 2004 a žalobce tak měl s totožnou škodnou událostí osobní zkušenost. Pakliže žalobce prokazatelně věděl o projevující se vlhkosti minimálně v září, avšak až za tři měsíce došlo ke zjištění příčiny, pak náhrada škody, která takto dlouhodobým působením nastala, by neměla jít k tíži pojistitele z titulu pojištění, ale maximálně pouze v rozsahu, ve kterém žalobce nemohl rozsah škody nikterak ovlivnit či předejít zvětšení rozsahu škody. Pokud k poškození dalších stavebních součástí, tj. zejména zdí, plovoucích podlah, dveří a zárubní došlo vlivem dlouhodobého několika měsíčního působení vlhkosti a plísní, které bylo zjevné a o kterém žalobce prokazatelně po celou dobu věděl, pak taková škoda spadá do pojistnými podmínkami (tj. smluvně) vymezených výluk, kdy takové škody sjednané pojištění nekryje.

6. Ve vyjádření ze dne 19. 8. 2015 žalobce uvedl, že k předmětné škodě došlo v důsledku vytékající vody z prasklého vodovodního potrubí v domě, což představuje vodovodní škodu tak, jak je vymezena v pojistných podmínkách, tedy škodu způsobenou vodou vytékající nebo jinak unikající z vodovodního zařízení způsobená technickou závadou. Argumentace žalované je dle žalobce zavádějící, jelikož v daném případě není prvotní příčinou škody na majetku vlhkost nebo plíseň, ale právě vytékající voda. Žalobce dále popřel, že by k předmětnému poškození došlo již dříve. Rovněž žalobce sporoval tvrzení žalované, že nepřijal opatření, aby nedocházelo ke zvětšení vzniklé škody s tím, že není stavebním odborníkem, pročež přizval několik odborných společností, avšak ani ty nebyly schopny určit příčinu předmětného vlhnutí zdi v domě. K tomu došlo až návaznosti na zjištění o zvýšené spotřebě vody v domě. Po žalobci nebylo možno spravedlivě požadovat více.

7. Dne 20. 11. 2015 žalovaná uvedla, že požádala soudního znalce z oboru stavebnictví [titul] [jméno] [příjmení] o zpracování znaleckého posudku s otázkou, zda je možné na základě fotografické dokumentace předložené žalovanou z období pojistné události (tj. leden 2013) vyhodnotit, zda poškození vnitřních omítek, plovoucích podlah a především hnilobou rozpadlých truhlářských prvků, zárubní a křídel dveří, mohla vzniknout za období cca 3 měsíců, tedy v časovém rozmezí mezi měsícem, kdy žalobce dle svého tvrzení zjistil ve svém domě údajný únik vody (září 2012), a měsícem, kdy bylo deklarováno zjištění příčiny a ohlášena zdokumentovaná škodní událost (leden 2013). Ze znaleckého posudku přitom vyplynulo, že stáří poškození je minimálně 3 roky, tedy doba předcházející uzavření pojistné smlouvy mezi účastníky. Žalovaná dále uvedla, že shodou okolností předmětný znalec navštívil dům žalobce v říjnu 2010 v rámci šetření jiné pojistné události pro jinou pojišťovnu. Znalec předložil ve svém znaleckém posudku fotografie z místa prohlídky, kterou prováděl v roce 2010. Z porovnání fotografií z roku 2010 a 2013 vyplývá, že daná poškození vnitřku domu žalobce jsou naprosto shodná s poškozeními z roku 2010.

8. Žalovaná dále uvedla, že získala dokumenty od pojišťovny [název], která si nechala provést v roce 2011 expertní zprávu, která potvrdila, že nemovitost žalobce byla v roce 2011 v dezolátním stavu, přičemž již v roce 2009 byly v interiérech nemovitosti poškozeny omítky a malby v kuchyni, jídelně, odpočívárně a koupelně, a dále byly poškozeny podlahové krytiny. Dle zprávy z roku 2011 byly poškozeny interiéry a na stěnách byly stopy vzlínající vlhkosti, částečně byly poškozeny zárubně dveří. Z uvedeného je dle žalované patrné, že interiéry byly poškozeny již v roce 2009, tedy před uzavřením pojistné smlouvy se žalovanou. Proto žalobci z uvedeného titulu nenáleží pojistné plnění. Žalovaná dále uvedla, že žalobce při hlášení pojistné události neuvedl, že k poškození interiéru došlo již v roce 2009. Přesto vědomě na žalované uplatnil nárok na pojistné plnění za tato poškození. Dle zákona o pojistné smlouvě přitom platí, že pokud oprávněná osoba při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo údaje zamlčí, má pojistitel právo na odmítnutí pojistného plnění.

9. Dne 24. 11. 2015 se konalo jednání, během něhož byl žalobce poučen a vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k tomu, jaká konkrétní poškození, jakých stavebních součástí a v jakém rozsahu žalobce uplatňuje, resp. k jakým poškozením došlo a k jaké výši škody došlo u jednotlivých konkrétních stavebních součástí.

10. V podání ze dne 15. 12. 2015 žalobce uvedl, že z důvodu unikající vody z prasklého vodovodního potrubí nasákla voda do podkladových betonů. Vzhledem k tomu že plovoucí podlaha ani dlažba na zemi vlhkost nepropustily, vlhkost postupně začala vzlínat stěnami. To mělo za následek vlhnutí podlah a stěn a začala odpadávat omítka, dále nasákly i dřevěné obklady a dřevěné části kuchyňské linky, u podlahy se zároveň v zasažených místech začaly tvořit lokálně plísně. Žalobce dále popsal práce, které byly potřeba udělat za účelem opravy poškození domů.

11. V podání ze dne 4. 2. 2016 žalobce nesouhlasil s tvrzením žalované, že předmětná poškození vznikla již v roce 2009, resp. 2010, kdy byla příčinou jiná škodní událost (zatékání do domu přes střechu). Uvedené poškození z roku 2009 však již bylo odstraněno. Žalobce rovněž nesouhlasil s obsahem znaleckého posudku Ing. [příjmení], a to zejména z toho důvodu, že po roce 2010 nebyl na osobní prohlídce domu, pročež se dle žalobce jedná o nepodloženou spekulaci.

12. V podání ze dne 8. 3. 2016 žalobce uvedl, že na podzim roku 2012 si všiml vlhnutí zdí v domě a proto se obrátil na odborníky, aby zjistili příčinu. Žalobce nevěděl, zda se nejedná o opakující se problém z roku 2009 - 2010, kdy došlo k zatékání do domu skrze střechu, přičemž oprava střechy i poničeného interiéru již byla provedena, revize střešního pláště byla provedena na podzim 2012, kdy bylo vyloučeno, že vlhnutí stěn je způsobeno zatékáním do střechy, jako tomu bylo v roce 2009 - 2010. Následně se žalobce obrátil na společnost [právnická osoba], dle níž se jako nejpravděpodobnější jeví špatná spodní izolace nebo i jiná varianta. S ohledem na vyšší spotřebu vody dospěl žalobce k názoru, že vlhnutí zdí je nejspíše způsobeno poškozením vodovodního potrubí. Žalobce se proto obrátil na [právnická osoba] – [právnická osoba], aby jeho podezření prověřila, a tato společnost objevila prasklé vodovodní potrubí v domě. Dle žalobce je zřejmé, že prasknutím vodovodního zařízení v domě došlo k pojistné události, na níž se vztahuje pojistná smlouva.

13. Dne 5. 2. 2016 se konalo další jednání, během něhož žalobce postavil najisto, že požadovaná náhrada škody spočívá v nákladech na opravu, neboť následky pojistné události byly na náklady žalobce opraveny. Žalovaná uvedla, že nesporuje, že došlo k prasknutí vodovodního potrubí, nicméně rozsah poškození domu neodpovídá tomu, že by bylo způsobeno prasknutím vodovodního potrubí, a příčinou značného rozsahu poškození je předcházející pojistná událost, a to zatékání do střechy.

14. V podání ze dne 22. 1. 2018 žalobce sporoval závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] s tím, že skutečnost, že i po provedení sanace došlo k totožným projevům poruchy, jako v předchozím případě, nijak nevyvrací to, že sanační opatření byla po první poruše provedena a že veškerý interiér nemovitosti byl uveden do bezvadného stavu. <b>Skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:</b> 15. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

16. Mezi stranami bylo nesporné, že dne 30. 3. 2012 uzavřely pojistnou smlouvu č. 8100079685 pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti za škodu, kde předmětem pojištění byl rodinný dům na adrese [adresa žalobce]. Součástí zmíněné pojistné smlouvy byly též pojistné podmínky, dle nichž platilo mj. následující: -) dle hlavy 1, čl. 6 odst. 1 písm. f) pojistných podmínek, v případě vzniku škodné události je pojištěný povinen učinit opatření k tomu, aby nedošlo ke zvětšení škody již vzniklé; -) dle hlavy I, čl. 13 odst. 7 je pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě; -) dle hlavy I, čl. 9 odst. 1 písm. c) se pojištění nevztahuje na škodu způsobenou následkem vady, kterou trpěla pojištěná věc již v době sjednání pojištění a která měla či mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známa pojistiteli; -) dle hlavy II, čl. 2 odst. 1 se pojistnou událostí rozumí vznik škody na pojištěných věcech, a jde mj. o vodovodní škodu; vodovodní škodu se rozumí škoda způsobená vodou vytékající nebo jinak unikající z vodovodního zařízení způsobená technickou závadou, přičemž vodovodním zařízením se rozumí potrubní řad určeny k přívodu rozvodu a odvodu vody včetně armatur a zařízení není připojený (hlava II, čl. 8 odst. 28 a 29); -) dle hlavy III, čl. 6 se pojištění nevztahuje na škody způsobené a atmosférickými srážkami, působením vlhkosti, hub, plísní nebo spór (srov. Pojistné podmínky).

17. Dále nebylo sporu o tom, že žalobce nahlásil pojistnou událost telefonicky žalované dne 2. 1. 2013 (tzv. printscreen databáze žalované).

18. Žalovaná vyplatila žalobci pojistné plnění ve výši 47 628 Kč, s tím, že žalobcem předložená cenová nabídka neodpovídá příčině vzniku poškození, které má dlouhodobější charakter a vznikalo průběžně, a to již před sjednáním pojištění (srov. Výplatní dopis žalované ze dne 19. 6. 2013).

19. Znalec dospěl k závěru, že předmětná poškození domu žalobce působením vlhkosti (která byla dokumentována v lednu 2013) nebyla stará cca 3 měsíce, ale byla podstatně starší, a to dle odhadu znalce minimálně 3 roky. Mezi návštěvou znalce na místě v říjnu 2010 (kvůli šetření jiné události) a pořízením fotodokumentace v lednu a dubnu 2013 nebyla na domě žalobce provedena žádná sanační opatření, která by alespoň z části odstranila poškození zjištěná v roce 2010 (srov. znalecký posudek č. 414/26/ 2014 [titul] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne 17. 12. 2014). Srovnáním fotografií z roku 2010 a 2013 znalec dospěl k závěru, že dokumentované poruchy na stavebních součástech domu byly totožné, resp. v roce 2013 v horším stavu (srov. vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne 23. 7. 2017).

20. Znalecký posudek č. 414/26/ 2014 [titul] [jméno] [příjmení], CSc., ze dne 17. 12. 2014, byl podroben reviznímu zkoumání, přičemž znalec [celé jméno znalce] se s jeho závěry ztotožnil (srov. revizní znalecký posudek č. 0318 ze dne 8. 10. 2018, zpracovaný [celé jméno znalce]).

21. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že při záplavě nebo poruše stavby technologickou vodou (tj. např. porucha topení, porucha vodoinstalace, záplava, povodeň, zatečení ze střechy), když se takto zaplaví objekt, tak nedochází k destrukci (opadání) omítek. K destrukci dochází vždy pouze odpařováním vody z konstrukce nebo vlivem povětrnostních podmínek na zdivo, což je dlouhodobý proces, než se začne omítka olupovat a destrukce na stavbě jsou viditelné. Naproti tomu např. po záplavě bude stěna mokrá, poté vyschne. Když je objekt zaplaven technologickou vodou a do betonové desky podlahy se dostane voda, tak betonová deska navlhne a postupně se vlhko vydává do všech příček. Lze obtížně stanovit stáří poškození, ale v daném případě se nejednalo o nové poškození, ale staré v řádu více let. Projevy na domě jsou spíše vzlínající vlhkost než vodovodní škoda. Pokud by voda do zdí natékala po dobu 5 měsíců, tak by to nezpůsobilo škody, jako v daném případě. Dle názoru znalce nedošlo v domě v roce 2011 k opravám. Znalec zcela vyloučil, že po prasknutí trubky a vylití vody do zdiva dochází k opadání omítky, neboť voda se musí nejdříve odpařovat. Pokud by došlo k destrukci, tak byla stěna mokrá již předtím. Destrukci omítky totiž může způsobit pouze hydrostatický tlak.

22. Dne 8. 1. 2013 a dne 15. 1. 2013 provedl technik žalované prohlídky poškozených míst, o čemž pořídil zápisy, které byly odsouhlaseny a podepsány žalobcem; v zápisech je uvedeno, že příčina poškození domu (tj. prasklé potrubí) byla zjištěna dne 2. 1. 2013, přičemž začátek projevu vlhkosti na zdivu je označen koncem září/začátek října, dále je popsáno poškození stěn, dveří, zárubní a podlah (srov. zápis o škodě na majetku z 8. 1. 2013).

23. Spol. [příjmení] – [právnická osoba] v domě žalobce zjistila a odstranila závady na prasklém vodovodním potrubí, za což dne 24. 1. 2013 vystavila fakturu č. 130009, datum zdanitelného plnění uvedeno 10. 1. 2013, fakturovaná částka žalobci ve výši 9 913 Kč (srov. fakturu č. 130009 ze dne 24. 1. 2013).

24. Dne 1. 10. 2012 provedla společnost [právnická osoba] obhlídku žalobcova domu a vzhledem k charakteru viditelné vlhkosti zdí v celém objektu dospěla k závěru, že prvotní příčinou je vzlínání vody zespodu domu, následně tuto společnost žalobce již nekontaktoval s tím, že nejdříve vyloučí další možné příčiny zmiňoval vnitřní okapy či stejně tak pravděpodobnou možnost prasklého potrubí v podlaze, kudy vede jak teplá tak studená voda a topný systém (srov. vyjádření společnosti [právnická osoba] z 21. 1. 2013).

25. Z výslechu svědka [jméno] [jméno], zaměstnance [právnická osoba] – [právnická osoba], soud zjistil následující skutečnosti: svědek u žalobce zjišťoval příčiny vlhka v lednu 2013, po sekání podlahy zjistil, že nebyl porušený spoj na vodovodním potrubí, ale v měděné trubce byla malá dírka o velikosti špendlíkové hlavičky. Jak voda vytékala, tak protékala do dalších místností. Vlhkost se začala projevovat kolem stěn v několika místnostech a v kuchyni byla zvednutá plovoucí podlaha, vlhkost na stěnách byla do výšky cca 0,5 m. Svědek byl v domě žalobce již dříve, poprvé začátkem roku 2012, ale žádnou vlhkost neviděl, žádná tam nebyla, svědek si v roce 2012 nevšiml, zda zárubně byly v pořádku či nikoliv, ale dům byl v pořádku.

26. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance [právnická osoba] – [právnická osoba], soud zjistil následující skutečnosti: svědek byl v domě žalobce asi v roce 2013 v zimě a vysekával podlahu, neboť se hledala příčina vlhkosti s tím, že bylo evidentní, že voda teče z podlahy, protože byly nasáklé stěny.

27. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé přítelkyně žalobce, soud zjistil následující skutečnosti: svědkyně v domě žalobce bydlela od roku 2005 /2006 do začátku roku 2013. Byl tam problém s vodou v roce 2009 či 2010, neboť zatékalo do domu střechou, ale vlhkost na zdech nebyla. Druhý problém byl asi v roce 2013 s tím, že začaly vlhnout zdi a objevovala se plíseň. Asi po 4 měsících rozkopali podlahu v kuchyni, resp. mezi kuchyní a chodbou, a zjistili problém u trubky. K rozkopání podlahy došlo před Vánoci. To, že začíná vlhkost, zjistili v létě, ale kdy přesně si nepamatovala. Za 4 - 5 měsíců byla vlhkost už hodně viditelná.

28. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil následující skutečnosti: první škoda nastala v roce 2009 2010, kdy došlo k poškození domu vtékáním vody ze střechy, konkrétně to bylo v místě, kde se zbíhají 3 trámy v oblouky, vzhledem k tomu, že pod stropem je sádrokartonový podhled, voda se dostávala tímto podhledem dále do této místnosti, ke světlům a do zdí. Bezprostředně poté, když uviděl fleky na stropě a na stěnách u stropu, tak žalobce kontaktoval pojišťovnu [název] a nahlásil škodnou událost. Následně se škoda odstraňovala, opravily se sádrokartonové podhledy, stěny, stropy a malovalo se, a následně měnil 2/3 střešního pláště na domě. Asi v roce 2002 /2003 v domě praskla vodovodní trubka v podlaze. V létě/na podzim roku 2012 žalobce viděl, že se objevuje vlhkost u země na různých částech domu. Z prvopočátku se domníval, že byla špatně udělána oprava střechy a že vnitřními okapy, kterých je v domě několik může zatékat voda do podlah. Proto pozval pracovníka firmy [název], který vyloučil, že by ze střechy pronikala voda takovým způsobem, že by se vzlínala z podlah. Dále žalobce kontaktoval jinou stavební společnost, která se vyjádřila tak, že bez sondy nebo bez většího zásahu nejsou schopni přesně určit, kudy se vlhkost může dostávat do domu, nicméně naskytla se myšlenka, jestli by nemohla být špatná izolace kolem domu. Žalobce o Vánocích 2012 kontaktoval [právnická osoba] – [právnická osoba], jejíž zaměstnanci přišli až 2. 1. 2013 a zjišťovali příčinu vlhkosti. Nevěděli, zda je závada ve vodovodním potrubí nebo jinde (např. topení v podlaze), a přišli na díru v trubce v kuchyni. V roce 2010 došlo k poškození především stěn v kuchyni, a to obzvláště v místě, kde se potkávají 3 stropní trámy, pak nad kuchyňskou linkou, přičemž voda v podstatě stékala nad trámy až k zemi. V roce 2012 vlhkost trvala nějakou dobu, a to od léta/podzimu 2012, kdy žalobce začal zjišťovat, že něco je v nepořádku, neboť stěny od podlahy vlhly a postupně se objevovala vlhkost ve všech možných místnostech. Zárubně byly před událostí v roce 2012 nepoškozené.

29. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], manažera [právnická osoba] [anonymizováno], soud zjistil následující skutečnosti: pravděpodobně na podzim 2011 byl žalobcem požádán o opravu střechy, do níž zatékalo. Svědek byl v domě osobně a viděl, že v obývací části byly kolem stropu fleky. Na jaře 2012 žalobce znovu kontaktoval svědka s tím, že do domu opět zateklo. Na podzim roku 2012 svědek žalobci udělal nabídkovou cenu na přestřešení světlíku a další části. V létě nebo na podzim 2012 žalobce svědkovi znovu volal s tím, že se mu v domě objevila vlhkost a reklamoval opravu střechy. Následně svědek opět dům navštívil a uzavřel, že se nejednalo o závadu ve střešním plášti, ale bylo vidět, že vlhkost u podlahy jde zespoda. Proto svědek reklamaci neuznal. Bylo vidět, že jsou podlahy nafouklé a v domě byla cítit vlhkost.

30. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], obchodního partnera žalobce, soud zjistil následující skutečnosti: svědek věděl, že v domě žalobce došlo k první škodě v roce 2011, kdy mu začala protékat střechou voda, měl poničené zdi a interiéry, což opravil. Asi dva měsíce po opravě reklamoval nějaké nedostatky. V létě 2012 žalobce svědkovi řekl, že se v domě znovu objevuje vlhkost od podlahy, kdy opětovně došlo k poškození zdí. Mezi těmito událostmi byl dům v pořádku a byl opravený. V roce 2011, kdy protékala střecha, došlo i k poškození stěny, jak voda stékala ze shora až dolů na podlahu, byly poškozené i zárubně, ale svědek nevěděl, zda byly poškozeny podlahy. Svědek viděl dům po jeho opravě po prvním protečení ze střechy, což bylo někdy v létě 2012 (květen či červen), stěny uvnitř byly vymalované, nebyly tam žádné fleky.

31. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil následující skutečnosti: v roce 2011 žalobce volal svědkovi s tím, že mu voda protekla střechou až do kuchyně, byly poškozeny stěny, obložení, voda byla i na podlaze, došlo k poškození kuchyně a souvisejících prostor. K opravě domu po tomto protečení došlo. Po čase (asi v roce 2012 2013) svědek začal žalobce upozorňovat, že shledává problém s vlhkostí v jeho domě, bylo to znát na obložení a vše začalo vlhnout, a řešili, zda to nesouvisí s předešlým protečením střechy. Na základě dalších návštěv u žalobce svědek shledal, že problém s vlhkostí nemizí, naopak se šíří dál. Poté mu žalobce volal, že zjistil, že je prasklá trubka v kuchyni.

32. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalobce kontaktoval svědka asi v roce 2011, kdy po něm žádal opravu domu, který byl vytopen. Poté byl svědek v domě žalobce asi v roce 2014, kdy došlo k dalšímu problému, ale svědek si nepamatoval, jaké práce se dělaly.

33. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k plnění (srov. výzva právního zástupce žalobce ze dne 16. 4. 2014 adresovaná žalované).

34. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti důležité pro rozhodnutí věci, pročež se jimi v tomto rozsudku pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti nezabýval (tj. výpis z obchodního rejstříku žalované, fotografie předložené žalobcem, revizní zpráva [právnická osoba] z 25. 10. 2012, faktury vystavené spol. Vodovody a kanalizace [právnická osoba], listiny ohledně pojistné události žalobce v roce 2004 a 2009 šetřené pojišťovnou [právnická osoba], zpráva o škodě od společnosti [právnická osoba] ze 4. 3. 2011, odhad prací na rekonstrukci RD [celé jméno žalobce] o vlhkosti způsobené vodou vsáklou do podlah a stěn znějící na celkovou sumu 683 031 Kč, faktury, příjmové doklady). Soud dále pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti zamítl provedení výslechu [jméno] [příjmení]. <b>Právní posouzení:</b> 35. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle ust. § [číslo] odst. 2 není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

36. Dle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění platném ke dni uzavření pojistné smlouvy mezi účastníky (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“), je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

37. Provedeným dokazováním soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla dle § 2 zákona o pojistné smlouvě uzavřena pojistná smlouva pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti za škodu, kde předmětem pojištění byl rodinný dům žalobce, jejímž uzavřením se žalovaná zavázala poskytnout žalobci pojištění odpovědnosti a s tím související případné pojistné plnění v případě pojistné události, a žalobce se zavázal hradit pojistné. Žalobce jakožto pojištěný měl právo, aby za něho žalovaná v případě pojistné události nahradila poškozenému škodu, a to v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou. Z pojistných podmínek přitom vyplynulo, že se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škody způsobené působením„ vlhkosti, hub, plísní nebo spór“ a dále na škody způsobené následkem vady, kterou trpěla pojištěná věc již v době sjednání pojištění a která měla či mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známa pojistiteli.

38. S ohledem na znění pojistné smlouvy, zejména jejích pojistných podmínek, bylo pro posouzení sporu zásadní zjistit, jaká je povaha škody, kterou žalobce požaduje nahradit, resp. kdy a jakým způsobem vzniklo poškození stěn a dalšího vybavení domu.

39. Žalobce požadoval náhradu škody za opravu poškození v domě, která vznikla tak, že z důvodu unikající vody z prasklého vodovodního potrubí nasákla voda do podkladových betonů, a následně vlhkost začala vzlínat stěnami. To mělo za následek vlhnutí podlah a stěn, začala odpadávat omítka, dále nasákly dřevěné obklady a dřevěné části kuchyňské linky, u podlahy se zároveň v zasažených místech začaly tvořit lokálně plísně. Žalobce dále uvedl, že si vlhkosti všiml v létě/na podzim 2012 a k vykopání podlahy a zjištění dírky v potrubí došlo v lednu 2013.

40. Z provedeného dokazování (zejména ze znaleckého posudku [celé jméno znalce]) vyplynulo, že k předmětnému poškození nemohlo dojít v bezprostřední příčinné souvislosti s vytékáním vody z vodovodního potrubí, jak tvrdí žalobce, neboť by nedošlo k destrukci zdí za tak krátkou dobu (tj. cca 3 – 5 měsíců). K destrukci zdí dochází až v důsledku postupného odpařování vody. Zároveň z obou znaleckých posudků vyplynulo, že předmětná poškození jsou staršího data, než z roku 2012, přičemž znalec [příjmení] srovnal fotografie objektu z roku 2010 (po zatékání vody střechou) a z roku 2013 (po prasknutí trubky), z nichž je patrné, že se jedná o totožná, resp. zhoršená poškození, která byla v daných místech již v roce 2010. Jakkoli ze svědeckých výslechů vyplynulo, že dům žalobce byl po zatékání vody střechou v roce 2010 opraven, soud se přiklonil k odborným závěrům dvou znalců, kteří své závěry přesvědčivě vysvětlili a odůvodnili. Tyto závěry nadto dokládají fotografie z roku 2010 a 2013 přiložené ke znaleckému posudku. Soud tedy považuje za pravděpodobnější skutkový stav dle závěrů znaleckých posudků než dle svědeckých výpovědí, že byl dům opraven. I kdyby skutečně byl dům opraven po zatékání vody střechou (např. vymalované stěny), ještě to neznamená, že ve stěnách či dřevě nezůstala vlhkost po zatékání do domu střechou, která se začala projevovat až následně. Ostatně to potvrdili též znalci, že projevy degradace v důsledku vlhkosti jsou viditelné až po určité době.

41. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že požadované odškodnění za poškození domu bylo primárně způsobenou dlouhodobější vlhkostí a plísní, a nikoli vodou vyteklou z prasklého potrubí. Dlouhodobé působení vlhkosti či plísní, byť jeho příčinou může být vodovodní škoda, přitom není dle soudu nahodilá událost, ale postupný proces. Nadto, jak uvedeno shora, škody způsobené vlhkostí a plísní jsou vyloučeny z pojištění dle předmětné pojistné smlouvy.

42. Žalovaná dále tvrdila, že k poškození došlo již před uzavřením pojistné smlouvy dne 30. 3. 2012, pročež žalobci pojistné plnění od žalované nenáleží. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v roce 2009 do domu žalobce zatékala voda střechou, v důsledku čehož byly v domě mj. mokré zdi. Jiné podobné škodní události se později nestaly, resp. to žalobce netvrdil. Jestliže dle znalců je předmětné poškození starší než pouze několik měsíců (jak tvrdil žalobce), je tedy velmi pravděpodobné, že k poškození domu došlo právě v důsledku vlhkosti způsobené zatékáním v roce 2009 2010, což ostatně potvrdil též znalec [příjmení]. Uvedené však nastalo ještě před uzavřením smlouvy mezi účastníky, pročež žalobce nemůže po právu po žalované požadovat pojistné plnění. I kdyby však projevy degradace (plísně a opadané omítky) nastaly až v roce 2012, jak tvrdí žalobce, na základě závěrů znalců má soud za prokázané, že stěny domu žalobce musely být vlhké již mnohem dříve. Nelze tedy vyloučit, že v době uzavření smlouvy mezi účastníky již byl dům žalobce vlhký, což je vada, kterou trpěla pojištěná věc již v době sjednání pojištění a která měla či mohla být známa žalobci známa. I v daném případě by se tak uplatnila výluka z pojištění.

43. Nad rámec uvedeného a pro úplnost soud doplňuje, že i kdyby byly předmětné škody příčinou prasklého potrubí (což soud nemá za prokázané), nebylo by možné žalobě vyhovět z důvodu porušení prevenční povinnosti žalobce. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že vlhkost byla viditelná již v létě 2012. Přestože žalobce kontaktoval firmy a činil kroky k řešení situace, tak až v lednu 2013 došlo k výkopu a zjištění díry ve vodovodním potrubí. Jestliže žalobce viděl zjevné znaky vlhkosti a plísní, tak měl bezodkladně činit nezbytné kroky ke zjištění příčiny, resp. zatékání vody do domu dříve, než za 3 měsíce. To je dle soudu zcela nepřiměřeně dlouhá doba, pročež uzavřel, že žalobce porušil povinnost předcházet škodám, resp. předcházet jejich zvětšování.

44. S ohledem na vše shora uvedené soud uzavřel, že žalobce neprokázal, že by předmětné poškození domu byla způsobenou prasklým potrubím (tedy vodovodní škodou) v roce 2012, resp. 2013, ale naopak bylo prokázáno, že se jedná o poškození způsobené dlouhodobější vlhkostí a plísní. Žalobci tak nevznikl nárok na pojistné plnění dle pojistné smlouvy. Z uvedeného důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.). <b>K nákladům řízení:</b> 45. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

46. Náklady zcela úspěšné žalované sestávají z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. 6 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 10 860 Kč (z tarifní hodnoty 635 402 Kč).

47. V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: převzetí věci a účast na dvou jednáních soudu, a dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč. Celková částka 33 480 Kč pak byla navýšena o 21% DPH na 40 510,80 Kč (srov. výrok II. tohoto rozsudku).

48. Žalobce je dále povinen zaplatit státu, tj. ČR – Obvodní soud pro Prahu 2, náklady na znalecký posudek ve výši 3 500 Kč (srov. výrok III). <b>Ke lhůtě k plnění:</b> 49. Lhůta k plnění ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách neshledal soud důvod.