12 C 205/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci 2. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa anonymizována dvě slova zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 656 050 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaní 1 a 2 společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku ve výši 656.050 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1 náhradu nákladů řízení ve výši 37 964,72 Kč a žalovanému 2 ve výši 24 727,32 Kč, k rukám právního zástupce žalovaných, a to do 3 dnů o právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal nejprve jen na žalované 1 zaplacení částky 656 050 Kč s příslušenstvím, a to s odkazem na § 63 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění od [datum] (dále jen„ ZoVD“), a § 17 odst. 4 ZoVD, z čehož žalobce dovozoval pasivní legitimaci žalované 1 z titulu náhrady škody, či vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalobce uvedl, že nabyl na základě dražební vyhlášky ze dne [datum] v návaznosti, na kterou následně proběhla dražba nemovitostí dne [datum], kde žalovaná 1 byla likvidátorkou a žalobce vydražitelem nemovitosti sestávající se z pozemku p. č. st. 27, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo], jak jsou zapsány u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví] (dále jen„ nemovité věci“). V rámci dražby byl k popisu nemovitých věcí ze strany žalované 1 předložen znalecký posudek zpracovaný žalovaným 2, na základě kterého byla stanovena vyvolávací cena. Z oddílu„ celkový popis nemovitosti“ znaleckého posudku se podává, že nemovité věci jsou napojené na inženýrské sítě, tzn. elektro, veřejný vodovod, vlastní studnu a kanalizaci do vlastní žumpy. V rozporu s tímto posudkem však nemovité věci nebyly připojeny na inženýrské sítě, tj. na studnu, na elektřinu a veřejnou kanalizaci. Nadto se ve studni nenachází pitná voda. Tyto vady činí nemovité věci fakticky neuživatelnými. [příjmení] příklep a v návaznosti na to i vyplacená jistota byly určeny na základě znaleckého posudku. Cena za nemovité věci měla být určena jako cena obvyklá. Znalecký posudek však postrádá základní náležitosti. Odpovědnost za stav nemovitosti tak, jak je popsán v dražební vyhlášce, nese navrhovatel, tedy žalovaná 1, která popsala stav nemovitých věcí v rozporu s jejich objektivním stavem a uvedla tak vydražitele, žalobce, v omyl. Žalobce uplatnil vady nemovitých věcí u žalované 1 bez zbytečného odkladu. Žalovaná 1 se však zřekla odpovědnosti za tyto vady a odkázala žalobce na žalovaného 2, jehož pojišťovna vyplatila žalobci částku 63 950 Kč. Škoda, která takto žalobci vznikla uvedením v omyl o stavu nemovitých věcí a jejich připojení na inženýrské sítě výrazně snižuje hodnotu nemovitých věcí, pročež měla být stanovena jejich hodnota v dražbě nižší částkou, než jak byla stanovena žalovaným 2. Dle znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jejž si nechal zpracovat žalobce, reálná hodnota nemovitých věcí v době jejich dražby byla 5 500 000 Kč, nikoliv 6 700 000 Kč, jak stanovil ve svém posudku žalovaný 2. Vzhledem k tomu, že žalobce vydražil nemovité věci za částku 3 840 000 Kč, což odpovídá 60 % z ceny, jak ji stanovil [anonymizováno] [příjmení], stanovil žalobce takto i jemu vzniklou škodu, resp. požadovanou slevu z kupní ceny, alternativně bezdůvodné obohacení, které se takto žalované 1 dostalo, a to 60 % z rozdílu ceny zjištěných žalovaným 2 a [anonymizováno] [příjmení], tedy 60 % z částky 1 200 000 Kč, tedy 720 000 Kč, kteroužto částku žalobce ponížil o částku vyplacenou pojišťovnou žalovaného 2 (63 950 Kč) na žalovanou částku 656 050 Kč. Žalobce navrhl, aby soud žalované 1 uložil zaplatit žalobci právě uvedenou částku s úrokem z prodlení ve výši 9,05 % p. a. od [datum] a aby přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.

3. Žalovaná 1 ve vyjádření k žalobě uvedla, že není ve věci pasivně věcně legitimována. Dle žalobcem odkazovaných ustanovení ZoVD za vady předmětu dražby odpovídá navrhovatel dražby. Navrhovatelem dražby byla [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov], [IČO] (dále jen„ společnost“), jakožto vlastník dražených nemovitých věcí. Na postavení navrhovatele dražby nic nemění zákonné zastoupení navrhovatele osobou likvidátora, neboť ten nabývá působnost statutárního orgánu, a tudíž nejedná svým jménem ani na vlastní účet. Dále žalovaná 1 namítla, že žaloba neobsahuje dostatečná skutková tvrzení, aby mohla být bez dalšího projednána. Z žaloby nelze rozpoznat, zda žalobce nárokuje slevu z kupní ceny, či náhradu škody. Skutečnost, že žalobcem uvedená obvyklá cena nemovitých věcí v době dražby byla 5 500 000 Kč, přičemž žalobce nemovité věci vydražil za částku 3 840 000 Kč, rovněž vylučuje nárok na slevu z kupní ceny nebo náhradu škody. V dané věci v důsledku nesprávnosti znaleckého posudku žalovaného 2 mohla žalobci vzniknout škoda, která již byla žalobci plněním z pojištění žalovaného 2 nahrazena. Žalovaná 1 navrhla, aby soud žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost nahradit žalované 1 náklady řízení.

4. Žalobce v replice na vyjádření žalované 1 uvedl, že má za to, že žalovaná 1 tím, že v pozici likvidátora společnosti podkladem pro dražbu nemovitých věcí učinila vadný znalecký posudek, na jehož základě stanovila výši dražební jistoty, se dopustila excesivního jednání, které nezavazuje společnost, ale žalovanou 1, která měla a mohla ze své pozice likvidátora objektivně stanovit podmínky dražby. Pokud by byl stav nemovitých věcí řádně a objektivně popsán, k dražbě nemovitých věcí by nedošlo, resp. žalobce by se této dražby neúčastnil.

5. V podání ze dne [datum] ve spojení s podáním ze dne [datum] žalobce navrhl ve smyslu § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), přistoupení žalovaného 2 do řízení, neboť vypracoval vadný znalecký posudek, jímž byl žalobce uveden v omyl o stavu dražených nemovitých věcí a o jejich ceně. V příčinné souvislosti s vyhotoveným vadným znaleckým posudkem, který byl podkladem pro dražební jednání, vznikla žalobci škoda ve výši žalované částky.

6. Žalovaný 2 ve vyjádření k žalobě uvedl, že ve znaleckém posudku bylo chybně napsáno napojení objektu i na veřejný vodovod, což bylo způsobeno písařskou chybou. Uvedená chyba však nijak neovlivnila výslednou cenu nemovitých věcí, neboť lze využít napojení na vlastní studnu. Tuto skutečnost potvrzuje i vyhodnocení pojistné události pojišťovnou, která žalobci poskytla finanční náhradu pouze za závadu ohledně napojení na elektřinu. Znalec není oprávněn provádět kontrolní sondy na stavebních konstrukcích a potrubí přípojek. Při ocenění bylo vycházeno pouze z vizuálně dostupných informací při místním šetření, jež odpovídaly stavu, že objekt byl v minulosti užíván, a proto nebylo důvodu se domnívat, že není napojen na příslušné přípojky inženýrských sítí – elektro, vodovod na vlastní studnu a kanalizaci do vlastní žumpy. Tuto domněnku potvrzovala i skutečnost, že se objekt nachází v zastavěné části obce a u objektu se nachází vlastní studna a žumpa. Objekty dlouhodobě neužívané jsou standardně odpojeny od veškerých inženýrských sítí, tudíž při prohlídce nebylo možné provést kontrolu funkčnosti elektroinstalace a vody. V obci se nenachází veřejný vodovod a veřejná kanalizace, tudíž veškeré objekty jsou napojeny na vlastní studnu a žumpu.

7. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě, či na základě shodných tvrzení stran, učinil tato skutková zjištění:

8. Z dražební vyhlášky ze dne [datum] soud zjistil, že navrhovatelem a vlastníkem dražených nemovitých věcí byla společnost (vlastnické právo společnosti k nemovitým věcem soud zjistil rovněž z výpisu z katastru nemovitosti prokazující stav evidovaný k datu [datum]), za níž jednala žalovaná 1. Z celkového popisu dražených nemovitých věcí se podává, že objekt [adresa] je dle dostupných informací napojen na inženýrské sítě – elektro, veřejný vodovod, vlastní studnu, kanalizaci do vlastní žumpy, přičemž podrobnější popis lze nalézt ve znaleckém posudku. Dále bylo v dražební vyhlášce uvedeno, že předmět dražby přejde na vydražitele ve stavu, v jakém se nachází, bez jakékoliv záruky za vady, byť by byly skryté (jak stojí a leží). Údaje v dražební vyhlášce o předmětu dražby, zejména pak o popisu stavu předmětu dražby a o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích, jsou uvedeny pouze podle dostupných informací. Navrhovatel odpovídá za vady předmětu dražby pouze v rozsahu stanoveném touto dražební vyhláškou. Odhad ceny předmětu dražby činil 6 700 000 Kč, přičemž cena byla zjištěna na základě znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] jejž zpracoval žalovaný 2. Nejnižší podání bylo stanoveno na 3 290 000 Kč, minimální příhoz na 30 000 Kč a dražební jistota na 350 000 Kč.

9. Z potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě dobrovolné dle § 31 ZoVD ze dne [datum] soud zjistil, že vydražitelem se stal žalobce a vydražením dosažená cena činila 3 840 000 Kč.

10. Z potvrzení o úhradě ceny dosažené vydražením ze dne [datum] se podává, že žalobce cenu uhradil.

11. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] zpracovaného žalovaným 2 soud zjistil, že objednatelkou tohoto posudku byla žalovaná 1 jakožto likvidátorka společnosti. Obvyklá cena byla stanovena ke dni [datum] ve výši 6 700 000 Kč. V celkovém popisu bylo u objektu [adresa] uvedeno, že dle dostupných informací je tento objekt napojen na inženýrské sítě – elektro, veřejný vodovod, vlastní studnu, kanalizaci do vlastní žumpy.

12. Ve znaleckém posudku ze dne [datum], [číslo] zpracovaným pro žalobce jakožto objednatele [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalec konstatoval, že na rozdíl od původního znaleckého posudku zpracovaného žalovaným 2 není objekt napojen na žádnou z veřejných inženýrských sítí (kanalizace, vodovod, el. energie), což má nezanedbatelný vliv na obvyklou cenu oceňované nemovité věci. Dále nebylo v původním znaleckém posudku uvedeno, že stavba [adresa] je nemovitou národní kulturní památkou v chráněném území. Obě uvedené skutečnosti mají vliv na obvyklou cenu nemovitých věcí, a to tak, že jejich cenu snižují. Znalec tak dospěl k obvyklé ceně nemovitých věcí ke dni [datum] ve výši 5 500 000 Kč.

13. Na základě výše popsaných skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

14. Společnost, za níž jednala v pozici likvidátorky žalovaná 1, prodávala prostřednictví dobrovolné veřejné dražby nemovité věci. Obvyklá cena nemovitých věcí byla určena ve výši 6 700 000 Kč na základě znaleckého posudku zpracovaného žalovaným 2, přičemž při určování této ceny žalovaný 2 zohlednil, že nemovité věci jsou napojeny na inženýrské sítě – elektro, veřejný vodovod, vlastní studnu, kanalizaci do vlastní žumpy. Nemovité věci vydražil žalobce za cenu 3 840 000 Kč. Následně žalobce zjistil, že nemovité věci nejsou napojeny na uvedené inženýrské sítě. Obvyklá cena nemovitých věcí tak dle znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] představovala částku 5 500 000 Kč.

15. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

16. Dle § 2 písm. a) ZoVD: „Pro účely tohoto zákona se rozumí: dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě, nebo v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese, s výzvou k podávání nabídek, a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.“ 17. Dle § 2 písm. b) ZoVD: „Pro účely tohoto zákona se rozumí: navrhovatelem osoba, která za podmínek stanovených tímto zákonem navrhuje provedení dražby.“ 18. Dle § 13 odst. 1 ZoVD:„ Dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé. Odhad nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitost, podnik, jeho organizační složku, nebo o věc prohlášenou za kulturní památku, musí být cena předmětu dražby zjištěna posudkem znalce. Znalec odhadne i závady, které v důsledku přechodu vlastnictví nezaniknou, a upraví příslušným způsobem odhad ceny.“ 19. Dle § 17 odst. 1 ZoVD:„ Dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. Návrh může podat i více osob, a to i tehdy, nejsou-li spoluvlastníky předmětu dražby.“ 20. Dle § 17 odst. 4 ZoVD:„ Vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce.“ 21. Dle § 19 odst. 2 ZoVD:„ Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu dobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč, výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně. Uzavírá-li smlouvu o provedení dražby s dražebníkem společně více navrhovatelů, kteří nejsou spoluvlastníky předmětu dražby, musí být přílohou této smlouvy smlouva upravující jejich vzájemné vztahy týkající se dražby a jejích výsledků.“ 22. Dle § 20 odst. 1 písm. d) a e) ZoVD:„ Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede: značení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost, nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit.“ 23. Dle § 63 odst. 1 ZoVD:„ U dražby dobrovolné navrhovatel odpovídá za vady předmětu dražby, které mu byly či měly být při podání návrhu na provedení dražby známy a neupozornil na ně včas dražebníka ve smlouvě o provedení dražby. To neplatí, pokud z dražební vyhlášky vyplývá něco jiného. Je-li navrhovatelů jedné dražby více, odpovídají podle první věty za vady předmětu dražby společně a nerozdílně.“ 24. Dle § 63 odst. 4 ZoVD:„ Dražebník odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením ustanovení tohoto zákona; neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat. Dražebník odpovídá i za škodu způsobenou třetím osobám postupem licitátora; této odpovědnosti se nelze zprostit.“ 25. Dle § 65 ZoVD:„ Právní vztahy upravené v tomto zákoně se řídí občanským zákoníkem, pokud není stanoveno jinak.“ 26. Dle § 164 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“):„ Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.“ 27. Dle § 167 o. z.:„ Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.“ 28. Dle § 193 o. z.:„ Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu.“ 29. Dle § 1914 odst. 1 a 2 o. z.:„ (1) Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. (2) Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.“ 30. Dle § 1916 odst. 1 o. z.:„ Dlužník plní vadně, zejména a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti, b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují, c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, nebo d) zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji.“ 31. Dle § 1925 o. z.:„ Právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.“ 32. Dle § 2910 o. z.:„ Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ 33. Dle § 2913 o. z.:„ Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.“ 34. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z.:„ (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 35. Dle § 2993 o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“ 36. Soud se předně ztotožnil s námitkou žalované 1, že pokud žalobce v žalobě uvádí, že tvrzeného nároku se alternativně domáhá z titulu práva na slevu, či z titulu odpovědnosti za škodu, či z titulu vydání bezdůvodného obohacení, nelze z žaloby jednoznačně dovodit, jakého práva se žalobce v řízení domáhá. Žalobce byl při jednání dne 25. 10. 2022 soudem veden k precizaci žalobních tvrzení. Žalobce uvedl, že pokud jde o práva z vadného plnění, je zřejmě důvodná námitka žalované 1, že ve věci není pasivně věcně legitimována, přičemž požádal o poskytnutí lhůty k doplnění žalobních tvrzení ohledně práva na náhradu škody. Soud však žalobci lhůtu neposkytl, neboť dospěl k závěru, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný ani z jednoho namítaného právního důvodu.

37. V nyní projednávané věci žalobce žalovaný nárok opírá o tvrzení, že nemovité věci, jež ve veřejné dražbě vydražil, nejsou oproti informacím deklarovaným v dražební vyhlášce a ve znaleckém posudku napojeny na inženýrské sítě. Takovéto tvrzení po právní stránce odpovídá tomu, že předmět, jehož se žalobci dostalo, nemá stanovené vlastnosti, a tudíž je vadný (srov. § 1916 odst. 1 písm. a) o. z.). Odpovědnost za vady i za škodu je v případě veřejné dražby speciálně upravena v § 63 ZoVD, jenž v odst. 1. v případě dražby dobrovolné zakotvuje odpovědnost navrhovatele za vady předmětu dražby. V postavení navrhovatele však není ani jeden z žalovaných, neboť navrhovatelem byla společnost. Odkazoval-li žalobce na § 17 odst. 4 ZoVD, jenž obsahuje legislativní zkratku pojmu„ vlastník“ v tom smyslu, že vlastníkem se rozumí též likvidátor, nelze z této legislativní zkratky dovodit, že by likvidátor plně vstupoval do všech práv a povinností vlastníka (navrhovatele), neboť likvidátor toliko vykonává působnost statutárního orgánu, a tudíž právnickou osobu ve smyslu § 164 odst. 1 o. z. zastupuje. V postavení navrhovatele však zůstává tato právnická osoba (obdobně srov. Rakovský, J., Líznerová A. Zákon o veřejných dražbách, 1. vydání, 2019, s. 160 – 218, marg. r. 65). Jelikož práva z vady předmětu dražby lze ve smyslu § 63 odst. 1 ZoVD uplatňovat pouze vůči navrhovateli, nejsou ani žalovaná 1 (likvidátorka navrhovatele) ani žalovaný 2 (znalec, jenž ocenil předmět dražby) ohledně práva z vady předmětu dražby pasivně věcně legitimovanými.

38. Vztah práva z vadného plnění k jiným zákonným i smluvním reparačním, kompenzačním i sankčním mechanizmům je obecně řešen § 1925 o. z., jenž zakotvuje exkluzivitu práva z vadného plnění. Tedy čeho lze dosáhnout skrze úpravu vadného plnění, toho nelze dosáhnout jinak. Byť citované ustanovení ve větě před středníkem nevylučuje právo na náhradu škody, jde pouze o takovou škodu, která je kauzálním následkem vady (následnou škodu), nikoliv o škodu, která představuje vadu samotnou (obdobně srov. Šilhán, J. In Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 917 – 919).

39. Vztahem § 63 odst. 1 ZoVD a případným právem na vydání bezdůvodného obohacení se již zabýval rovněž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 12. 3.2014, sp. zn. 28 Cdo 2750/2013:„ Okolnost, že žalobce dražbou nabyl do svého vlastnictví předmět neodpovídající charakteristice, s níž byl v dražbě nabízen, zatímco žalované poskytl protiplnění této charakteristice odpovídající, nelze samu o sobě pokládat za dostatečný poukaz na nepoctivost jednání žalované. V tomto směru je třeba zdůraznit, že v řízení nebylo zjištěno, že by ze strany žalované snad mělo jít o jednání podvodného či jinak nekalého rázu, založené na úmyslném uvádění nesprávných informací o prodávaném obrazu. Autorství obrazu, coby jedna ze stěžejních charakteristik daného díla pro určení jeho ceny, je pro laika bezpochyby povětšinou obtížně ověřitelné. Je přitom na kupujícím, případně vydražiteli, aby při nabývání obrazu zohlednil problematičnost určení autorství, jehož spornosti si nemusí být vědoma ani osoba dávající obraz do dražby, a dbal na jeho náležité a včasné doložení či ověření. Neučiní-li tak, a zjistí až následně, že obraz nebyl zhotoven autorem, za jehož dílo byl považován, pak je možno tuto skutečnost reparovat především těmi právními prostředky, jež zákon poskytuje pro nápravu takto vzniklých situací v závislosti na nabývacím titulu. Stejně jako v ostatních případech, v nichž určitá osoba nabude do svého vlastnictví objekt nevykazující vlastnosti deklarované a předpokládané při jeho nabytí, je tedy třeba se přidržet především norem na tyto situace výslovně dopadající, a nikoliv se bez dalšího uchylovat k úpravě bezdůvodného obohacení. Jak přiléhavě připomenul odvolací soud, bezdůvodné obohacení je pojímáno jako subsidiární právní institut, jehož aplikace je vyloučena, je-li daný právní vztah regulován zvláštními zákonnými normami (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2225/2008, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 1542/2005). S ohledem na uvedené je přitom zřejmé, že ani námitka týkající se tvrzeného rozporu jednání žalované s dobrými mravy nebyla uplatněna důvodně.“ 40. Již z právě uvedených důvodu žalobcem uplatňovanému nároku ať už z titulu náhrady škody, či z titulu vydání bezdůvodného obohacení nebylo možné vyhovět.

41. Právo na vydání bezdůvodného obohacení vůči oběma žalovaným je vyloučeno též jednak z toho důvodu, že není dána absence spravedlivého důvodu k plnění ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z., neboť nebyla určena neplatnost dražby ve smyslu § 24 odst. 3 ZoVD, jednak z toho důvodu, že vydání bezdůvodného obohacení z plnění se lze dle § 2993 o. z. (až na výjimky stanovené v § 2994 a § 2995 o. z.) domáhat pouze proti druhé straně, jíž v nyní projednávané věci byla společnost.

42. Ve vztahu k odpovědnosti za škodu nad rámec výše uvedeného třeba dodat, že i kdyby tento nárok nevylučovala exkluzivita práv z vadného plnění, ve vztahu k žalované 1 by žalobce nemohl být úspěšný, neboť její protiprávní čin by se ve smyslu § 167 o. z. přičítal právnické osobě. Okolnost, že likvidátorka nezjistila, že nemovité věci nejsou napojeny na inženýrské sítě, nelze považovat za exces z výkonu její činnosti.

43. Případnou odpovědnost za škodu žalovaného 2 by bylo třeba posoudit dle § 2913 o. z., neboť znalecký posudek byl zpracován na objednávku společnosti (za níž jednala první žalovaná). Oprávněnou k případné náhradě škody vzniklé chybným zpracování znaleckého posudku by dle tohoto ustanovení byla na základě principu relativity zásadně pouze druhá strana závazku, tudíž společnost. Z principu relativity totiž vyplývá, že prostřednictvím závazkového vztahu mohou být oprávněni nebo povinováni pouze ti, kteří jsou jeho subjekty. Není tedy zásadně možné, aby třetí subjekt byl bez dalšího povinován nebo i oprávněn na základě existence závazkového vztahu mezi jinými dvěma subjekty (srov. Melzer, F. In Melzer, F., Tégl, P. a kol.: Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IX. § 2894-3081 Praha: Leges, 2018, s. 322).

44. Výše citované ustanovení však z principu relativity zakotvuje výjimku, neboť právo na náhradu škody přiznává též„ osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit“. Vzhledem k tomu, že jde o výjimku z pravidla, výklad tohoto ustanovení by měl být spíše restriktivní, a v případě dotváření práva by se měla uplatnit subsidiarita, tzn. daný přístup má místo jen tehdy, nelze-li rozumného výsledku dosáhnout jiným způsobem (srov. Melzer. F. 2018, op. cit., s. 323).

45. Z výše uvedeného důvodu vzniká přímý nárok třetí osoby na odškodnění pouze za splnění určitých předpokladů, a to: 1) blízkost plnění, 2) zpravidla zvláštní zájem věřitele na ochraně třetí osoby, 3) zjevnost pro dlužníka, 4) potřeba zvláštní ochrany třetí osoby. K posledně uvedené podmínce je třeba uvést, že potřeba zvláštní ochrany třetí osoby odpadá zejména v případě, kdy třetí osoba má vlastní smluvní nároky s týmž obsahem (vůči svému smluvnímu partnerovi). Na potřebě tohoto kritéria nemění nic ani okolnost, že smluvní partner třetí osoby, vůči kterému její smluvní nárok směřuje, je insolventní; pravidla o smlouvě s ochranným účinkem vůči třetím osobám totiž nemají odejmout insolvenční riziko, které třetí osoba nese vůči svému smluvnímu partnerovi. Ostatně tento přístup brání i dvojí náhradě téže škody (jednou ze strany dlužníka„ cizí“ obligace a jednou na základě vlastního smluvního nároku třetí osoby); byť i tuto situaci by bylo možné (jakkoli obtížně) řešit prostřednictvím ustanovení o bezdůvodném obohacení (srov. Melzer. F. 2018, op. cit., s. 325 – 326).

46. Na základě výše uvedeného je tak v nyní projednávané věci potřeba se zabývat otázkou, zda z hlediska ochranného účinku smlouvy ve smyslu § 2913 o. z. je zde potřeba zvláštní ochrany vydražitele pro případ, kdy znalec ve znaleckém posudku zpracovaném na základě objednávky navrhovatele dobrovolné veřejné dražby neuvede (nezjistí) vady dražené věci. Jelikož uvedená situace je řešena výše citovaným § 63 odst. 1 ZoVD, jenž zakládá vydražiteli přímé právo vůči navrhovateli, není zde potřeba, aby vedle navrhovatele dražby odpovídal též znalec z titulu náhrady škody. Takový výklad by byl v rozporu s výše uvedenými pravidly extenzivním výkladem § 2913 o. z. a prakticky by znamenal, že znalec uzavřením smlouvy o vyhotovení znaleckého posudku na sebe přejímá vůči nabyvateli (vydražiteli) odpovědnost za vady posuzované věci vedle navrhovatele dražby. Dle názoru soudu ochranný účinek (potřebu zvláštní ochrany vydražitele) lze spatřovat pouze ve vztahu ke škodám následným, tedy takovým, které jsou kauzálním následkem vady dražené věci, nikoliv ke škodě, která má spočívat v existenci vady samotné. Pouze za takovou škodu (která však není předmětem tohoto řízení) by znalec mohl za splnění ostatních výše uvedených podmínek nést odpovědnost. Uvedený výklad zachovává též konzistenci právního řádu ve vztahu k již výše uvedenému shodnému výkladu § 1925 o. z.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení žalované 1 v částce 37 964,72 Kč a žalovanému 2 v částce 24 727,32 Kč Náklady žalované 1 sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 656 050 Kč sestávající z částky 10 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 940 Kč za vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 8 752 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (snížené v souladu s § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 %) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 632 Kč ve výši 6 432,72 Kč Náklady žalovaného 2 sestávají z paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření k žalobě, jež žalovaný podal, aniž by byl zastoupen právním zástupcem, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 656 050 Kč sestávající z částky 10 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 8 752 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (snížené v souladu s § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 %) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 695 Kč ve výši 4 135,32 Kč. Úhradu nákladů řízení soud přiznal dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaných.